Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Chci se zeptat na správné zařazení položek RS v následujícím případě. Vedení radnice ve složení uvolněných i neuvolněných radních (starosta, místostarostové a neuvolnění radní), spolu s vedoucími odborů, vyrazili na „výjezdní radu, teambuilding“. Starosta, místostarostové a vedoucí odborů si vyplňují cestovní příkazy, v části krácení stravného zaškrtnuli, že měli snídani, oběd, večeři. Teď máme několik dokladů z té jejich akce, kde si úplně nejsme jistí s položkami rozpočtové skladby. Na faktuře z hotelu je za všechny ubytování se snídání, součástí faktury je i catering občerstvení, kde je oběd, večeře, ale i svačina, a večerní svačina (nějaký raut) a pak tam je catering nápoje. Další doklad je z nějaké restaurace, kde byli na oběd. Další doklad je z muzea, a další doklad je za autobus, který je vezl. Do jednotlivých cestovních příkazů nic z toho nejde, dostanou jenom stravné krácené o snídani, oběd, večeři. Na jaké jednotlivé položky RS máme všechny ty položky z faktur rozepsat, respektive, co všechno může jít na 5173 cestovné a co má být třeba na pol. 5175 pohoštění, i v souvislosti s účastníky zájezdu (ty obědy stejně nejsou rozpočítány na jednotlivce).
Postupovala bych podle obsahové náplně položky 5173, odst.2:
"Na položku 5173 se zařazují i výdaje na jízdenky, letenky i jiné druhy plateb za dopravu, za ubytování v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních (§ 2326 až 2331 občanského zákoníku) a za stravování (ne však za potraviny, ty patří na položku 5131), jsou-li určeny pro zaměstnance na pracovní nebo služební cestě."
Celé to dle znění výše můžete zatřídit na pol. 5173.
Škola bude budovat výtah, obec jako zřizovatel ji poskytl investiční příspěvek ve výši 2mil. kč.
Při projektování bylo zjištěno, že je potřeba udělat přeložku zařízení distribuční soustavy, o to zažádala obec.
Náklady na přeložku dle smlouvy budou 166 055, Kč, které musí uhradit obec.
Prosím jak zaúčtovat, když o investici účtuje škola?
Jestli přeložka souvisí s budováním výtahu, měla by vstoupit do ceny celkového TZ. Náklady na přeložku účtujte na účet 042 a škole to můžete bezúplatně převést zápisem 401 MD/ 042 D.
Na budově hasičské zbrojnice jsme provedli výměnu dřevěných vrat za sekční průmyslová vrata. Účtuji jako TZ budovy hasičské zbrojnice v částce 596 000,- Kč. Akce byla ukončena a 7. 5. 2026 zařazena do majetku.
Již v průběhu zadávacího řízení jsme požádali o příspěvek z CSG Nadační fond a 23. 4. 2026 jsme e-mailem obdrželi informaci, že náš projekt byl vybrán výběrovou komisí a bude podpořen jednorázovým finančním příspěvkem v plné výši požadované částky tj. 250 000,- Kč.
Dnes 30. 6. 2026 nám přišla podepsaná smlouva ze strany CSG.
Dotaz:
Můžu již při zařazení 7. 5. 2026 zaúčtovat dohadnou položku k příspěvku 388 MD/403 D, aniž bych měla smlouvu nebo až po oboustranném podpisu smlouvy účtovat jako přijatou dotaci po ukončení akce?
1. případ:
dohadná položka 388 MD/ 403 D 250 000,- Kč
vyúčtování 344 MD/388 D
příjem peněz na účet 231 MD/ 344 D, RS 5512 2321 ID partnera
2. případ: po oboustranném podpisu smlouvy
podrozvaha 915 MD / 999 D
příjem peněz na účet 231 MD/ 344 D, RS 5512 2321 ID partnera
vyúčtování 344 MD/ 403 D a 999 MD/ 915 D
odpisovat až s datem oboustranného podpisu smlouvy.
Výběr komisí bych nepovažovala za závazné přiznání dotace a o dotaci bych účtovala až na základě smlouvy podepsané oběma smluvními stranami. Váš postup účtování je v obou případech v pořádku, zvolila bych účtování dle bodu dva. Příjem peněz 231/344 účtujte, jestli dotaci pošlou až po vypořádání. Kdyby ji poslali před vypořádáním, zaúčtujete ji jako příjem zálohy 231/374 a 999/915. Při vyúčtování předpis 344/403 a 374/344. K datu účtování na účet 403 dotaci nově zadáte na kartu zbrojnice.
Právě jsem se dozvěděla, že město bude kupovat od místního občana dvě historické sbírky. Jednu o historii místní zbrojařské firmy za 150 tis. Kč, sbírka se skládá z různých písemných dokumentů (prospekty, katalogy, návody, ceníky, brožury, knihy, apod). Druhá sbírka v hodnotě 50 tis. se týká historie místní TJ Sokol a kromě písemných dokumentů obsahuje ještě i odznaky a medaile. K oběma sbírkám máme několikastránkové seznamy položek s jejich kupní cenou. Prosím Vás velice o radu, jak se s tím máme vypořádat v účetnictví a evidenci majetku.
Sbírky muzejní povahy se evidují na účtu 032. Pořizovací cenu znáte, takže ocenění 1 Kč odpadá. Pořízení zaúčtujete v kupní ceně 042 MD/ 321 D, RS odpa 3324 pol. 6127. Zařazení 032 MD/ 042 D. Majetek na účtu 032 se neodepisuje. Zařadíte to jako dvě jednotlivé sbírky, ocenění jednotlivých předmětů si ponechte jako podklad ke sbírkám.
Nevím, jestli jsou sbírky zapsané v CES, pro zařazení na účet 032 to nemá vliv.
Údaje o sbírce se uvádějí v příloze účetní závěrky, viz naše vzorová příloha ze 17.1.2021:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na účtování Zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Odpovědi nejsou jednoznačné a naše příspěvkové organizace účtují různými způsoby. Rádi bychom z pozice zřizovatele účtování sjednotili. PO hradí zákonné pojištění čtvrtletně, ale některé si ho dávají do nákladů měsíčně (podle výše mezd) - uhradí v dubnu, ale v nákladech mají již leden, únor, březen – účtují dle Zákona o účetnictví. Jiné pojištění uhradí v dubnu a do nákladů účtují také v dubnu. Tady se jedná o účtování kvůli ONIV. Od roku 2026 přešlo ONIV pod zřizovatele. Stále platí - do nákladů daného roku se počítá poslední čtvrtletí předchozího roku a 1.-3. čtvrtletí aktuálního roku. Která varianta je správná? Prosím o přesné účtování a časové rozdělení v průběhu roku a hlavně na konci kalendářního roku, ať můžeme svým příspěvkových organizacím udělat závaznou metodiku účtování.
Jak se toto Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele účtuje a časově rozděluje při končících dotacích a transferech v průběhu roku a na konci kalendářního roku. Např. PO skončí transfer k 30.11. Zákonné pojištění uhradí až v lednu následujícího roku. Náklad do tohoto transferu musí proběhnout v listopadu. Máme se držet Zákona o účetnictví nebo pravidel ONIV. Prosím o přesné účtování a časové rozdělení v průběhu roku a hlavně na konci kalendářního roku, ať můžeme svým příspěvkových organizacím udělat závaznou metodiku účtování.
Odpověď najdete ve vyhlášce č. 125/1993 Sb., Vyhláška ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
V § 12 je uvedeno následující:
§ 12
(2) Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona.4) Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.
(3) Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října. Pojistné za I. a II. čtvrtletí 1993 je splatné do 31. května 1993.
Takže pokud vezmeme třeba aktuální situaci - z mezd měsíců duben, květen a červen vznikne základ pro výpočet pojistného - to má být uhrazeno do 31 .7. a jedná se o pojistné na 3Q/2026 (tedy na období červenec - září). No a v nákladech to má být podle toho, na jaké období toto pojistné je placeno.
Takže bych si tady neměl průběžně předepisovat závazky proti nákladům jak nabíhají mzdy - tím si účtuji náklady dříve, než je období, kterého se pojistné týká.
Obec vypůjčila část budovy, kde sídlí, pro školu. Na budovu pořídila FVE, při pořízení nenárokovala odpočet. Nyní bude část energie z FVE využívat i pro školu, které bude energii poskytovat bezplatně. Je nutné ocenit odběr energie školou a uvést jako zdanitelné plnění v DPH? Podobná situace by byla i kdyby pořídila obec na budovu školy, kterou má ve výpůjčce a ponechala využívání energii škole bezplatně.
A potom řeším další případ, kdy jedna příspěvková organizace pořídila FVE a bude jí sdílet s další příspěvkovou organizací stejného zřizovatele. Jak by z hlediska DPH měli vyřešit bezplatné sdílení?
V případě, že by bylo nutné u obou případů uvést poskytnutí energie jako plnění z hlediska DPH, tak by bylo možné nárokovat zpětně DPH z pořízení FVE?
Poskytování něčeho zdarma není samo o sobě plněním. Výjimkou jsou situace tzv. fikcí dodání, kdy jsem si uplatnil odpočet DPH, protože jsme myslel, že to budu používat ke zdaňovanému plnění, nicméně následně se ukázalo, že to využívám mimo ekonomickou činnost. Vy jste však v situaci, kdy pokud správně chápu, se odpočet DPH u výstavby FVE neuplatnil, potom poskytování elektrické energie zdarma není předmětem daně - tedy není důvod uvádět to jako zdaňované plnění.
Jinou otázkou je, zda daná PO nemá nepeněžní prospěch ve vztahu k dani z příjmů. Nicméně zde máme ustanovení §19b, který řeší mimo jiné osvobození nepeněžního prospěchu v podmínkách PO.
U té další PO - vzájemné sdílení mezi PO. Zase bych se odpíchl od toho, zda byl uplatněn odpočet DPH při pořízení FVE. Pokud nebyl, nemyslím si, že to potřebujeme z hlediska DPH řešit.
A jen poznámka na závěr - to bezplatné využívání elektrické energie ze strany PO - jediné co mi na tom vadí je, že se mohou zkreslovat náklady příspěvkových organizací (kolik ve skutečnosti stojí jejich provoz). Zásadní to je v situaci, kdy více vstupují na trh (mají třeba hodně velkou doplňkovou činnost) a takto bych jim umožnil nemít úplné náklady (což se může promítnout do jejich cenotvorby). V takové situaci bych asi i uvažoval, jak jim energii začít prodávat, abych to nákladově narovnal (a vím, že se to někde i takto děje).
Obec provedla velkou opravu obecního domu. Technický dozor říkal, že se bude jednat pouze o opravu, ne o investici.
Proto jsem všechny výdaje účtovala do nákladů (položkový rozpis prací pro výběr dodavatele, výběrové řízení, technický dozor, opravy). Nyní byla akce dokončena a technický dozor mi vyčíslil, že některé položky jsou technické zhodnocení (nové stahovací schody na půdu, rozvody topení včetně plynového kotle, rozvody elektřiny). Větší část akce je oprava.
Provedla bych opravu účtování faktur za opravy z účtu 511 položky 5171 na účet 042 a položku 6121. Související náklady bych rozpočítala procentem na investiční a neinvestiční a opravila z účtu 518 položka 5169 na účet 042 položka 6121. Bude to tak v pořádku?
Nemohu vám věcně odsouhlasit, nakolik je to oprava a nakolik TZ - souběh oprav a investice někdy možný je, ale je nutné prokázat technologickou nezávislost prací. To berte jako upozornění, že související opravy vstupují do ceny TZ. Například oprava omítek po rozvodech apod.
Když opominu tento fakt, tak jestli náklady vznikly letos, oprava se zaúčtuje přesně tak, jak uvádíte. Kdybyste opravovali náklady meziročně, tak u významných částek volíme účet 408 (více než 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv netto).
Máme v roce 2025 přípojky (navrtávky) vodovodní na účtu 518. Zjistila jsem, že mají být samostatně vedené v majetku na účtu 021. Lze to opravit nyní v 2026? Poradíte jak? Rok 2025 je již uzavřen.
Navrtávka je technologický postup, jestli se jedná o dokončené a zkolaudované přípojky, opravu zaúčtujete zápisem 021 MD/ 518 (408) D. Účet 408 místo účet 518 pro opravu VH loňského roku volte v případě, že chyba je více než 260 tis. Kč nebo 0,3 % vašich aktiv netto k 31.12.2025. Ověřovala jsem vaše aktiva a muselo by se jednat o částku více než 203 247 Kč, aby se v tomto případě použil účet 408. Opravu s použitím účtu 408 popište do přílohy závěrky.
V loňském roce jsme nechali zhotovit hromosvod na fotbalové tribuně. Dřív tam žádný nebyl. Chtěla jsem udělat technické zhodnocení majetku, jenže jsem tribunu v účetnictví nenašla. Kontaktovala jsem proto fotbalový klub, abych si věc ujasnila a zjistila jsem, že ani oni tribunu v majetku nemají. Nikdo si nebyl jistý, komu vlastně patří. Nakonec proběhlo mezi obcí a fotbalovým klubem jednání, jehož závěrem byla dohoda, tzv. souhlasné prohlášení, že klub se necítí být vlastníkem stavby a uznává Obec jako vlastníka na jehož pozemku stavba leží.
Jedná se o tribunu fotbalového stadionu – ocelová konstrukce se zděnými základy. Postavená v letech 2002 – 2003. Potřebovala bych poradit s postupem jak vlastně takovou stavbu ocenit? A jak by potom vypadalo účtování v případě zařazení do majetku?
Zařaďte ji jako nalezenou stavbu zápisem 021 MD/ 401 D v reprodukční pořizovací ceně. Nemusíte hradit ZP, stačí kvalifikovaný odhad aktuální ceny (od určené odpovědné osoby - ne účetní).
Obec obnovuje prostor parku na návsi – kácení stromů a dřevin, výsadba nových stromů, keřů, květin, nový vydlážděný prostor s posezením, vodní prvek, altán, lavičky, chodník, obnova asfaltu MK v prostoru návsi, obruby okolo této MK. Dále demolice 2 autobus. přístřešků a stavba 2 nových, u jednoho přístřešku bude výsadba stromů a květin.
1. Z IROPu máme rozhodnutí na dotaci:
- dotace na výdaje přímé investiční 2.722.046,52 Kč zaúčtuji UZ 17519 Nst 149 Zdr 5 Pol 4216/účet 374
- dotace na výdaje nepřímé neinv. (7%) 190.543,25 Kč zaúčtuji UZ 17085 Nst 149 Zdr 5 Pol 4116/účet374
2. Mohu i nepřímé výdaje účtovat na Pol. 6121 s UZ 17085a dát do ceny staveb na účet 042? Příjem přímé i nepřímé dotace na účet 374 a ke dni zařazení hotových staveb dohadu 388/403?
3. Účtování výdajů:
a) obnova parku (stavby i zeleň) na par 3745-Pol. 6121
b) obnova komunikace a obrub par 2212 Pol 6121
c) zpevněné plochy a chodníky par 2219 Pol 6121
d) autobusové přístřešky par 2221 pol 6121
všechny výdajové položky u jednotlivých par rozpočítám na přímé s UZ 149 5 17519, nepřímé UZ 149 5 17085, spoluúčast obce 149 1 a všechny související účty s projektem označím jedním ORG
4. Zařazení majetku ke dni předávacího protokolu stavby - na straně Dal účet 042 a na MD:
a) autobus. přístřešky, stavební prvky na návsi ( nový vydlážděný prostor, vodní prvek, altán, lavičky) jako jednotlivé stavby na účet 021 (u autobus. přístřešků dám do PC i ZC starých přístřešků)?
b) obnovu asfaltu včetně obrub jako TZ místní komunikace účet 021?
c) park na návsi byl v majetku na účtu 021 z r. 1974 s PC 33000 Kč a je už odepsaný, na jaký účet zařadit obnovený park (tj. výsadba stromů,keřů,květin) – na účet 021 AU 600 nebo účet 029?
5. Vyřazení starých autobus. přístřešků a parku ke dni předávacího protokolu nových staveb (na akci není třeba stavební povolení a nebude kolaudace) zápisem 042/081 v hodnotě ZC a 081/021 v hodnotě PC?
6. Část pozemků parku není obce-výdaje taky na Pol 6121 a na účet 021 bez značení ORG?
Souhlas.
Přesně tak se dle MF postupuje, když jsou nepřímé výdaje účetně správně investiční, což je tento případ.
Jestli výdaje půjdou oddělit, tak paragrafy volíte správně. Mohou ale vznikat společné výdaje typu PD apod. (charakterem ty nepřímé - vedlejší) a pak byste musela zvolit buď odpa nejnákladnější akce nebo to raději pro jednotnost sledovat pod jedním obecným paragrafem, např. 3639 nebo 3745. Nástrojem 149 a zdrojem 1 značte vlastní podíl do celkové výše způsobilých výdajů.
a) Je vhodné zařadit jednotlivé stavby. U autobusových přístřešků jestli je to tak, že staré nevyhovující vyřazujete a na jejich místě stavíte nové, je to spíše vyřazení likvidací - původní nevyřazujete kvůli stavbě nových, ale z důvodu opotřebení, špatného stavu.
b) Jestli technicky nevzniká nová stavba komunikace, ale opravuje se původní, musí být argument pro TZ - zvětšení plochy, výrazně jiný povrch, odvodnění apod.
c) Jestli převažuje zeleň, asi ne terénní úpravy a je to nějaká rozsáhlejší estetická zeleň (ne např. jen drobná podél chodníku, která by se mohla zahrnout případně do ceny stavby), pak bych volila TZ pozemku, účet 029. Původní park vyřaďte likvidací.
Vyřazení by mělo proběhnout u přístřešků k datu demolice - nečekat na zařazení nových. Obdobně u parku - mělo by se přesněji vyřadit k datu odstranění zeleně. Jak jsem psala v bodě a), vyřazení odhaduji spíše klasicky likvidací.
Bude to chtít právně vyřešit - jestli můžete pořídit stavbu na cizím pozemku (VB, právo stavby...). Pokud ano, eviduje se klasicky jako jedna stavba, i když je částečně na cizím pozemku. Nejedná se právně odhaduji o TZ cizího majetku - to je ale určitě potřeba dořešit, nevím, jestli do cizích pozemků zasahujete nově, ale i s ohledem na dotaci by to pak mohly být neuznatelné výdaje, tak případně zkusit pozemky odkoupit apod.
Jako obec jsme pronajímali nebytové prostory firmě, která si na své vlastní náklady udělala různé úpravy v hodnotě cca 500 000 Kč. Ve smlouvě stojí, že pronajímatel souhlasí s odpisováním provedeného technického zhodnocení nájemcem po dobu jejího užívání. Rekonstrukce byla provedena v roce 2016 a nyní byl pronájem nemovitosti ukončen. Budovu jsme technicky nezhodnocovali ani předtím, ani nyní. Moc si s tím nevíme rady, jak postupovat. Máme to navést do majetku jako TZ a pokračovat v odpisech i když jsme to nefinancovali? Nebo to nechat být?
V první řadě je potřeba si ujasnit, jestli "opravy" byly svým charakterem účetně TZ nebo opravou. Pokud se jednalo o TZ, od nájemce jej nyní pravděpodobně odkoupíte - z dotazu nevím, jaký je záměr. Nevím ani, jestli neproběhlo již předtím nějaké finanční vypořádání, např. zápočtem na nájemné, pak by se očekával nyní převod bezúplatně. Kdyby se jednalo o opravu, tak byste to řešili jen kdyby to chtěl převádět úplatně, účetně jako dodavatelské pořízení 511/321.
Můžete to když tak doupřesnit na e-mail klara@obecuctuje.cz.
Městys loni financoval rekonstrukci kuchyně v ZŠ, která je přísp.organizací městyse a má budovu (v níž je umístěna i školní kuchyň) ve výpůjčce. Rekonstrukce školní kuchyně díky přechodu z plynu na plně el. vybavení vyvolala další investici do trafostanice, kterou městys právě staví. Dosud jsou ve škole celkem 4 odběrná místa elektřiny (kuchyň, sportovní hala, asi kotelna a zbytek školy). Po rekonstrukci kuchyně je díky novému vybavení nutno navýšit příkon, který stávající připojení od ČEZu nezvládá, a proto městys investuje do trafostanice za 2,34 mil. Kč bez DPH, na kterou bude za 2 měsíce nově připojena celá ZŠ (jako 1 odběrné místo se 4 podruž.elektroměry), dále 3-4 odběrná místa veř. osvětlení městyse a ČOV s vloni zprovozněnou FVE (provozuje také městys). Elektřinu z FVE zatím spotřebovává jen ČOV, přetoky prodáváme Pražské plynárenské. Možná podle výkonu trafostanice na ni v budoucnu přepojíme ještě něco (parkoviště s nabíjením pro elektromobily). Škola nyní nakupuje elektřinu od Pražské plynárenské, po dokončení trafostanice bude škole elektřinu přeprodávat městys (bez přirážky, abychom nemuseli řešit licenci ERÚ pro obchodování s energií). Městys je plátce DPH, škola zatím neplátce (hlídá obrat pro registraci - pronajímá sportovní halu a vaří pro cizí strávníky). Městys se realizací trafostanice stane odběratelem středním nebo velkoodběratelem.
Dotaz: Fakturace za realizaci trafostanice by měla být v režimu přenesení daně, s nárokem na odpočet DPH, ale kráceným? Jak nejoptimálněji stanovit krácení odpočtu DPH? Dle poměru spotřeby stávajících odběrných míst, která mají přejít připojením na trafostanici? Nebo zvolit jiné kritérium – nenapadá mě jaké? Stejné krácení odpočtu DPH by mělo být následně při nákupu elektřiny pro trafostanici po jejím dokončení? V jakém režimu bude probíhat přeúčtování elektřiny škole, která je zatím neplátce DPH? Nastane nějaká změna, pokud se stane ZŠ plátcem? Jaký vliv na DPH by mělo, pokud by se na trafostanici ČOV nepřipojila?
Zkusme si prvotně zrekapitulovat, jaká plnění na výstupu budou spojena s provozem trafostanice:
a) spotřeba elektriky do ČOV - beru jako zdaňovanou činnost
b) veřejné osvětlení - toto je mimo ekonomickou činnost obce
c) spotřeba pro školu - kterou můžeme (bez ohledu na to, zda je plátcem nebo ne) v situaci, kterou popisujete, buď realizovat v režimu podle §36 odst. 14 (přeúčtování mimo DPH) nebo jako zdaňované plnění. Samozřejmě význam toho, aby se jednalo o klasické zdaňované plnění vzroste, pokud by se škola stala plátcem a dávalo by logiku, aby uplatnila nějaký odpočet DPH (byť asi nebude velký). Ale fakturovat s DPH a uplatňovat odpočet mohu samozřejmě i v situaci, kdy odběratel, na kterého přefakturovávám je neplátcem DPH.
Takže za mne stavíte objekt se "smíšeným využitím" - ke zdaňované činnosti i mimo ekonomickou činnost. Ve smyslu KOOV z ledna 2021 se máte v takovém případě právo rozhodnout, zda objekt budete stavět do svého obchodního majetku či to nebudete vkládat do obchodního majetku.
Pokud se rozhodnete, že do obchodního majetku, potom podle mne jednáte jako osoba povinná k dani a měl by být aplikován PDP režim. Pokud si zvolíte, že to nechcete do obchodního majetku vložit, nepoužil bych PDP režim (ale zároveň si tím "odstřihnete" možnost odpočtů DPH),
Pro Váš případ dává logiku spíše PDP režim. Odpočet DPH - určitě s ohledem na plnění pod písmenem b) budete v režimu "poměrného krácení odpočtu DPH" podle §75. Pokud se rozhodnete, že škole to budete fakturovat v normálním režimu (zdanit na výstupu a odečíst na vstupu), tak bych si dovolil volit poměr počítaný jako:
čitatel - součet plnění typu a) a c)
jmenovatel - součet a) + b)+ c)
Nyní podle předpokladu a dále by se muselo sledovat, zda předpoklad je naplněn a případně vyrovnávat odchylky o více než 10 procentních bodů.
Jinak tento poměr by dával potom smysl zejména u elektriky nakoupené. U té investice do trafostanice je to spíše nadhodnocený odpočet, protože tam budete tu energii jen přeprodávat bez ekonomického efektu (a tak by někdo udělal jen poměr v systému a/(a+b). Ale já bych to na Vašem místě zvolil i s tím c), jak jsem uvedl výše (za podmínky, že škole prodávám elektriku s DPH - v normálním režimu).
Dodání smuteční vazby k pohřbu významné osobě či nějak spjaté s danou obcí či např. že pracoval u hasičů, tak náklady města za smuteční vazbu mohu účtovat na 5139? U sociálního pohřbu použiji položku 5169?
Náplň odstavce 2 položky 5139 odpovídá tomu, že výdaje, které uvádíte zatřídíte na tuto položku. A to i v případě, že se jedná o sociální pohřeb, i tam platí, že výdaje zatřídíte dle svého druhu. Cituji vám k tomu náplň položky 4171, odst. 2:
"Obce výdaje související se zajištěním pohřbení zemřelých, o jejichž pohřeb se nikdo jiný nepostaral, zařadí na položku 5169 (případně na jinou položku podle druhu výdaje)."
Obec provádí rekonstrukci zakoupené budovy – rodinného domu. Po rekonstrukci objektu v přízemí bude lékař a v prvním patře obecní úřad. Obsahem projektu jsou stavební úpravy uvnitř objektu, bezbariérový přístup do přízemí, ústřední vytápění, vzduchotechnika, silnoproud, slaboproud, výtah do prvního patra, terénní úpravy, vybavení prostor tj. prvního i druhého patra nábytkem. Jedná se o investiční náklady.
K datu kolaudace zaúčtujeme technické zhodnocení budovy 021/042.
K datu kolaudace ještě nebudou proplaceny všechny faktury, ale zaúčtujeme odhad nákladů dle smlouvy 042/389. V dubnu obec obdržela rozhodnutí o poskytnutí investiční dotace 915/999. K datu zařazení zaúčtujeme dohadu dotace 388/403 v celkové výši dle rozhodnutí.
Dotace bude proplacena až po podání žádosti o platbu. Přijetí dotace 231/374 a 999/915. Účtování schváleného ZVA 346/388 a 374/346. Budeme účtovat TZ budovy v celkové výši investičních nákladů na účet 021 nebo nábytek samostatně na účet 022?
Na první pohled vypadá váš postup naprosto v pořádku. U vybavení dejte jen pozor na jednotkovou částku - kdybyste pořizovali nějaký např. nábytek, který je jednotkově do 40 tis. Kč, volí se účet 028 a čerpat by se na daný výdaj měla dotace neinvestiční (dá se většinou zohlednit ještě v žádosti o platbu). Jinak určitě je obecně nutné vyčlenit samostatné movité věci a ty účtovat odděleně od stavby na účet 022 nebo 028, případně i 902, podle ceny.
Dohadnou položku 388/403 neúčtujte automaticky podle výše dotace v rozhodnutí. Zohledněte celkovou očekávanou dotaci podle konečných skutečných způsobilých nákladů.
Od Krajské správy údržby silnic jsme obdrželi darem dešťovou kanalizaci. Dílo bylo dokončeno a zkolaudováno v roce 2021, ale kanalizaci neměli vůbec zařazenou v majetku a tudíž ji ani neodepisovali.
V darovací smlouvě je uvedena cena 1 280 000,- Kč, což je celá původní zaplacená cena za dílo vč. DPH.
Máme to zařadit do majetku v celé hodnotě a dopočítat oprávky od roku 2022, i když si je KSÚS neuplatňovala + zbytek k dooprávkování, nebo to začít oprávkovat od začátku, i přestože je dílo z roku 2021?
Účtovat budeme 021/401 (dary), v případě s oprávkami 021 MD/081 a 401 D v případě dopočítaných oprávek?
V první řadě je na chybu upozorněte s tím, že jelikož jsou VÚJ, měli by to v účetnictví napravit a předat Vám kanalizaci včetně oprávek. Pokud na to reagovat nebudou, tak nedoporučuju přejímat jejich chybu - převezměte to zápisem 021 MD/ 401 D v pořizovací ceně a začněte odepisovat - zohledněte chybějící dobu maximálně v celkové odhadované životnosti, podle svého uvážení. Jako podklad pro daný zápis bude dostačující komunikace s SÚS, kde je vyzvete k opravě.
Nevím, kdo to po dobu od zařazení užíval (jestli to užíváno reálně bylo), to by se v tom teoreticky dalo zohlednit, ale stejně, i kdyby to užívala obec např. na základě nájmu nebo výpůjčky, odepisovat to měla SÚS. Muselo by tam dojít jedině k nápravě nějaké administrativní chyby - že mělo být na obec majetkově převedeno dříve, pak bychom uvažovali s tím, že se odpisy doúčtují u obce, z dotazu to tak ale na první pohled nevyplývá.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková