Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Kraj bude na základě zřizovací listiny zřizovat veřejnou výzkumnou instituci. Vloží do ní peněžitý vklad ve výši 5 mil. Kč.
Jak budeme o této skutečnosti účtovat, včetně položky?
Doporučujeme zvolit účet 572. Z hlediska RS je dle obsahové náplně odpovídající položka 5179, paragraf zvolte podle účelu zaměření výzkumu dané instituce.
Máme uzavřené smlouvy o dílo na opravy. Např. hráz rybníka a odbahnění, částka přes 6 milionů, dále smlouvy na opravu hřbitovní zdi 640 tisíc. SOD na investici dávám na účet 971. Na neinvestici žádný účet není?
Pro SOD na opravy slouží účet 973 (plnění do 12 měsíců) nebo 974 (plnění nad 12 měsíců).
Výklad k podrozvahové evidenci najdete v tomto dokumentu.
V prvé řadě tam vysvětlujeme, že nemáme jednoznačně definovanou "podmíněnost" závazku. Proto máme k takové evidenci výhrady. I když připustíme, že v době od uzavření smlouvy do plnění to na účtu 973 (pro opravu) a 971 (pro investici) povedete (museli byste pak snižovat o přijaté faktury), tak určitě ale doporučuju s ohledem na pracnost a ne moc velkou vypovídací schopnost aplikovat pro to nějaká pravidla a významnost, které si stanovíte ve směrnici.
Cituji vám k tomu z uvedeného dokumentu náš názor přímo k účtům podmíněných závazků ze smluv:
"Jednalo by se o veškeré závazky trvající mezi okamžikem uzavření smlouvy (objednáním) a realizací vlastní dodávky. Při striktní aplikaci těchto účtů by jakékoliv došlé faktuře mělo předcházet to, že prvotně zaúčtujeme podmíněný závazek na podrozvahu podle objednávky, následně účtujeme o přijetí faktury a zaúčtování závazku (a pořízení aktiva) do rozvahy. Pracnost takového účtování je enormní, smysluplnost velice nízká. Mnohem vhodnějším nástrojem pro finanční řízení jsou nástroje finančního plánování, v rámci kterých by byly zachycovány předpokládané výdaje bez ohledu na to, zda došlo či nedošlo k uzavření smlouvy. Pokud by bylo namítáno, že se může jednat o vhodný režim pro evidenci budoucích závazků, tak je vhodné připomenout, že by se jednalo o duplicitní evidenci ve vazbě k povinnostem podle zákona č. 320/2001 Sb. – tedy schvalování přijetí závazku před vznikem tohoto závazku (evidence individuálních či limitovaných příslibů podle zákona č. 320/2001 Sb. v zásadě může směřovat k obdobným výsledkům)."
V roce 2017 obec pořídila novou zvoničku. PC 120 tis., odepsaná je desetina zvoničky (12 tis), takže ZC celé zvoničky je 108 tis. Z důvodu majetkových se musí přemístit. Zastupitelé rozhodli, že když už se bude přesouvat, tak už se rovnou postaví vzhledově hezčí zvonička (ta původní nebyl žádný zázrak).
Z původní zvoničky se na novou použije elektrické zvonění, ostatní se zlikviduje. Mám hodnotu el. zvonění přičíst do ceny nové zvoničky? Cena el. zvonění byla cca 57 tis., jestliže je odepsaná desetina zvoničky, pak by měla být odepsaná i desetina zvonění, tedy 5 700,-, takže ZC el. zvonění by byla 51 300,-. Účtovala bych: MD 042 51.300,-; MD 551 56.700,- (to, co se zlikviduje); D 081 108.000,-. Vyřazení pův. zvoničky: 081/021 120.000,-. Uvažuji správně? Jakým způsobem bych měla doložit těch 51.300,-, které by šly do hodnoty nové zvoničky?
Uvažujete zcela správně, s vaším postupem souhlasím. Je to přesně tak, jak píšete - jen vyčíslit co nejpřesněji PC a následně ZC elektrického zvonění, které se rovnou aktivuje do ceny nové zvoničky. Zmiňujete odhad PC ve výši 57 tis. Kč, tak nevím, jestli ho máte něčím podložený. Pokud nedohledáte jeho cenu z roku 2017, nechala bych si tuto odhadovanou cenu podepsat vedením. Asi půjde takto vyčíslit, že zhruba polovina ceny připadla na stavební část a polovina na část technologickou.
Potřebovala bych poradit, jak mám zaúčtovat koupi domu s pozemkem. Celková kupní cena je 2.949. 000 Kč, z toho je 710m² zastavěná plocha součástí dům, tu znalec odhadl na 315 133,50 Kč, dále je tam zahrada 1063m² za 471812,55, ale do odhadu ještě připsal částku 1997,32 za porost, který je na zahradě. Celkem tedy částka ze znaleckého posudku je 788943,37 ale znalec ji zaokrouhlil na 788 943 Kč, takže teď nevím, s jakou částkou mám pracovat a kolik bude m² za zast. plochu a zahradu. Návrh na vklad s práv. účinky k datu 11.08.2026 a peníze jsme posílaly 09.09.2026. Prosím o radu s kompletním zaúčtováním.
Máte znalecký posudek, ale pro vás je pro ocenění majetku do účetnictví směrodatná kupní cena uvedená ve smlouvě, a ta je 2.949.000 Kč. K datu návrhu na vklad (11.8.2026) budete účtovat o pořízení zápisem 042 MD/ 321 D v kupní ceně a zařazení do majetku 021 a 031 MD/ 042 D v celkové pořizovací ceně. Na účet 042 patří kromě kupní ceny i další výdaje na pořízení majetku typu správní poplatek za vklad do KN, platba za geometrický plán, znalecký posudek či např. úhrada právních služeb.
Nehraje roli, že úhrada kupní ceny byla provedena až 9.9.2026. Do té doby Vám zůstává nezaplacený závazek na účtu 321. Platbou 9.9.2026 vyrovnáte závazek zápisem 321 MD / 231 D. Co se týká RS, můžete pro pozemky i budovu použít pol. 6121 jako společnou. Náplň položky nám umožňuje zařadit výdaj za pořízení pozemku i stavby vždy na pol. 6121. Par. si určítě podle účelu budovy nebo případně zvolte všeobecný paragraf k majetku obce 3639.
Jestli v kupní smlouvě nemáte rozvrženou kupní cenu jednotlivého majetku - domu a pozemků, tak za účelem zjištění poměru k rozvržení kupní ceny použijte znalecký posudek. Zajímá vás, jaký poměr ocenění mají v ZP jednotlivé položky vůči celkově ceně dle ZP a vyjde Vám poměr, který má např. budova na celkové ceně ZP. Tento poměr pak použijete pro rozpočítání kupní ceny na jednotlivý majetek. Porost zahrňte v tomto ohledu do ceny pozemku zahrady. Zmiňujete jen ceny pozemků, ale snad máte v ZP oceněn i dům. Nebo se možná při kupní ceně vycházelo z cen ze ZP, pak byste jednoduše kupní cenu rozvrhli dle cen v ZP. V tom případě opět platí, že zahradu jako pozemek oceníte na účet 031 včetně porostů.
Jak účtovat příspěvek od úřadu práce na provoz dětské skupiny? Bude to položka 4116 ? Proti jakému účtu? S předpisem v okamžiku, kdy nám přijde vyrozumění o výplatě příspěvku?
K příspěvku na DS jsem našla na stránkách MPSV Mětodiku poskytování a čerpání příspěvku - PM 3/2022 ve znění dodatku č. 1, viz. odkaz.
https://mpsv.gov.cz/informace-k-cerpani-prispevku
Na str. 11 je určena pro příjem fin. prostředků položka 4116 a ÚZ 13023. Podle metodiky příspěvek nepodléhá povinnosti finančního vypořádání dle vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání).
Je tam dále uvedeno, že příspěvky se budou poskytovat formou zálohy, str. 8 bod. 10 a dále. Proto tento přijatý příspěvek účtujte jakou přijatou zálohu na účet 374, zápisem 231 MD / 374 D. O předpisu budete účtovat až po rozhodnutí o přeplatku/ nedoplatku v rámci zúčtování příspěvku za třetí třetinu kalendářního roku, zápisem 346 MD/ 672 D (případně dohadná položka 388 MD/ 672 D na konci roku) a zúčtování zálohy 374 MD/ 346 D.
V roce 2025 přešla administrace na ÚP, viz tento dotaz:
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=13023&jak=fraze
Postupujte především dle údajů ve smlouvě s ÚP, výše uvedené čerpáme ale z metodik, které by měly být stále platné.
Dne 24.8.2026 byl podán návrh na vklad na převod vlastnického práva k darovaným pozemkům od občanům účtováno: 401/031 a (zřízení služebnosti-obec povinná - 311/609)
Dne 4.9.2026 - Přišla informace z katastru, že lze přijmout vklad pouze částečně.
Následkem toho se obec s občany domluvila, že bude původní vklad zrušen a bude vložen nový vklad. Jak mohu postupovat?
Měsíc 8/2026 ještě nemám uzavřený a lze celý zápis stornovat nebo lze zaúčtovat ke dni zrušení (např. 11.9.) celý zápis s mínusem a pak zadat nový zápis s novým návrhem vkladu ke dni nového vkladu. Přikláním se k variantě 2. Případně je jiný lepší postup?
Podívejme se, jak tuto situaci řeší ČÚS č. 701, bod 6.4.:
"Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí, se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje den doručení návrhu na zápis katastrálnímu úřadu. Dojde-li k povolení zápisu, účetní zápisy k tomuto dni se nemění. Není-li zápis povolen, provede účetní jednotka odpovídající opravu účetním zápisem."
Ze znění vyplývá, že byste měli provést opravu původního zápisu, ve vašem případě stornovat srpnové zápisy o vkladu. Samozřejmě ale kdyby nebyla informace o zamítnutí včas do doby uzavření měsíce, tak opravu účtujeme k datu zjištění (u vás září). Vy podle všeho ale informaci včas máte. Z dotazu si jen nejsem jistá, jestli jste vklad již zrušili - dokud zrušení oficiálně nepodáte, tak není právní podklad. Právo na zpětvzetí nicméně máte, tak pokud je to jen "formalita" a je rozhodnuto o tom (a činí se pro to kroky), že se vklad ve lhůtě stáhne, můžete teoreticky i jen na základě této informace (vašeho úsudku) zápis zařazení zpětně zrušit. Podle všeho asi do doby uzavření srpna informaci o zrušení budete mít.
Až podáte nový návrh na vklad, budete znovu účtovat znovu stejně o daru pozemku.
Obdrželi jsme pokutu (přezkum hospodaření). Zaúčtovala jsem na položku 5363. Dotyčná osoba pokutu uhradila na účet města. Jak budu účtovat vratku pokuty (zatím jsem dala snížení 5363), ale KÚ vrátil FIN k opravě.
Úhrada pokuty je předpokládám od zaměstnance, který udělal "chybku". V takovém případě byste ji měli předepsat jako pohledávku za zaměstnancem zápisem 335 MD/ 649 D a příjem fin. prostředků 231 MD par. 6171 pol. 2324/ 335 D. V tu chvíli máte pokutu v nákladech a zároveň její náhradu ve výnosech. A stejně tak v RS máte nechat výdaj na pol. 5363 a na pol. 2324 mít příjem - zde prosím nekompenzovat.
Obdrželi jsme platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně, jedná se o zateplení MŠ. Nikdy jsem se s tímto nesetkala, účtovala jsem 542/347, 347/231 3111 5364.
Dále přišlo za stejnou akci Platební výměr na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočt. kázně, účtovala jsem 542/378, 378/231 6171 5362.
U dotací může nastat vratka na základě výzvy s tím, že když peníze vrátíte v termínu, tak PRK nenastane. Jestliže u vás vyměřili nyní již PRK podle § 44 zákona č. 218/2000 Sb., tak se používá souhrnně pro odvod i penále pol. 5363. Je to uvedeno přímo v obsahové náplni této položky. Pro obě platby platí předpis 542 MD/ 347 D a úhrada 347 MD/ 231 D par. 3111, pol. 5363. ID partnera je v tomto případě IČO GFŘ 72080043 a k položce 5363 se nově uvádí i účelový znak dotace.
Položku 5364 byste použili při vratce z titulu finančního vypořádání této dotace.
Jsem z DSO a v současnosti nám provozovatel průběžně osazuje a mění vodoměry a odečítací hlavy na přípojkách. Hodnota vodoměru a i hlavy nepřesáhne 3000,-. Proto jsem doposud účtovala jako nákup materiálu 501/321 a 321/231 pol.5139 a na podrozvahu 902/999. Teď se to mění. Byla vysoutěžena Instalace Smart Meteringu (osazení těchto vodoměrů a odečítacích hlav) jako blok a budeme na základě kupní smlouvy toto nakupovat a následně osazovat a podepsána smlouva o provozu a technické podpoře systému pro dálkový odečet vodoměrů. Položky Kupní smlouvy jsou - realizační dokumentace, vodoměry, hlavy, HW, SW, licence, uvedení do provozu, školení. Položky Smlouvy o provozu jsou - datové přenosy, servis a údržba HW, techn.podpora, montáž, personalizace a rozvoj systému a budou se hradit v následujích 7 letech. Na náklady z kupní smlouvy žádáme o dotaci na MZe. Všechny položky z kupní smlouvy budou uznatelnými náklady. A dotaz: nevím si rady se zaúčtováním, když se vlastně jedná o drobný DHM. Má se účtovat jako doposud, a to jako materiál (dát i na podrozvahu zvlášť vodoměr a odečítací hlavu) a pak další položky ze smlouvy jako služby, školení, materiál zvlášť nebo vše pod 042?
Podle našeho názoru je to poměrně diskutabilní záležitost. Prvotně chceme zdůraznit, že to, že se bude najednou jednat o nákup na jednu velkou smlouvu by neměl nějak zásadně změnit dosavadní způsob zaúčtování vycházející z toho, že se u vodoměrů jedná o pořizování samostatných movitých věcí, které jste s ohledem na výši pořizovací ceny zatím účtovali jako náklad na 501.
Z Vámi uváděných položek ve fázi pořizování bych správně měl nasměrovat do nákladů školení (nepatří do pořizovací ceny podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.).
Dále bych se snažil stále samostatně účtovat o vodoměrech a odečítacích hlavách - buď tak, jako doposud nebo případně jako o soboru dlouhodobého movitého majetku, pokud to tak budete chtít (a dále možná i s ohledem na to, že ta dotace bude investiční - ale to nevíme - jen odhadujeme).
Odděleně bych si sledoval software (asi na 013) - předpokládám, že jednak zajišťuje funkčnost i vodoměrů, ale dále bude mít i vlastní vyhodnocovací funkce. Nevím, co jsou ty licence, k tomu se vyjádřit takto neumím.
Hardware pro příjem a zpracování dat - toto by zase mělo být pořízením jednotlivých movitých věcí, případně pořízením souboru majetku, to je na Vašm rozhodnutí.
Dokumentace by byla společným nákladem - asi nejprávnější by bylo toto rozpočítat mezi jednotlivé složky.
Co je dále důležité - neměl by to být infrastrukturní majetek - provozovateli byste jej asi měli pronajímat zvlášť (odděleně od vlastních řadů).
Ty položky hrazené v průběhu provozu - to spíše vypadá na služby na 518 (nemohu samozřejmě ale vyloučit, že tam nebudou další montáže nových vodoměrů, což by mělo jít do vstupní ceny).
Ale berte to prosím jako názor - je to dost problémové téma.
Máme nově vyhláškou zřízenou obecní policii. Strážník vyzvedl na Stř. kraji příkazové bloky. Jak o nich účtovat?
Příkazové bloky se vedou jako přísně zúčtovatelný tiskopis. Neměly by se evidovat nikde účetně, jen v tzv. operativní (mimoúčetní) evidenci. Ani žádný účet podrozvahy pro evidenci není vhodný.
Měly by se evidovat v zásobníku - je na to speciální tiskopis, kde se eviduje příjem a výdej bloků proti podpisu toho, kdo pokuty uděluje.
Musí se dělat pravidelná inventura: PZ + příjem = KZ + vydané bloky v penězích.
Určitě je vhodné zpracovat interní pokyn, ve kterém určíte, kdo má bloky na starosti, tzn. hlavně určit, kdo má hmotnou odpovědnost. Dále pak způsob evidence bloků, vydávání proti podpisu, kdo a kdy bude dělat inveturu a odsouhlasí na evidenci - číselný zásobník. Jak bude probíhat a v jakém termínu bude vyúčtování pokut - přehled vydaných bloků.
V účetnictví evidujete jen přijaté peníze z pokut, jako příjem hotovosti, tj. bez předpisu: 231 MD, odpa 5311, pol. 2212/ 642 D.
Základní informace k příkazovým blokům najdete zde:
Příkazové bloky | Ministerstvo financí ČR
Pokyn k evidenci, kde jsou i odkazy na vzory tiskopisů:
Obracíme se na Vás s prosbou o kontrolu účtování dotace na dětskou skupinu:
1/ Rozhodnutí o poskytnutí dotace - 955/999 – podrozvaha – 25. mil. Kč
2/ Dohad k 31.12.2025 ve výši proinvestovaných nákladů - 388/403 – 19.602.577,54 Kč
3/ Dohad ke dni zařazení do majetku do výše dotace – 388/403 – 5.397.422,46 Kč - 2.6.2026
4/ Příjem platby 231/346 - 25. mil. Kč - 5.8.2026
Je podáno ZVA. Po schválení zaúčtuji 346/388.
V této chvíli máme na účtu 346 záporný zůstatek, může to takto být? I PAP u účtu 797 346 má záporný zůstatek, nevíme, zda může být?
Dotace přijatá před schválením ZVA se účtuje jako záloha. V tomto případě (vyúčtování odhaduji do jednoho roku od přijetí peněz) na účet 374 - přijaté krátkodobé zálohy na transfery. Špatně je bod 4 - příjem jste neměli účtovat 231 MD/ 346 D, opravte na 231 MD/ 374 D a zároveň byste měla odúčtovat podrozvahu 999 MD/ 955 D. Předpis dotace se účtuje až po schválení ZVA, tak jak píšete, zápisem 346 MD/ 388 D a zároveň se v tento okamžik zúčtuje příjatá záloha 374 MD/ 346 D. Ostatní účtování vypadá v pořádku.
Záporný zůstek na účtu 346 určitě není v pořádku, technicky „vyletí“ chyba v kontrolních vazbách systému CSÚIS (včetně PAP).
Budeme obnovovat (opravovat) akumulační nádrž na VDJ v celkové ceně 1.927.493,70.
Vodovod je náš, ale vodárenská akciová společnost nám ho provozuje. Ta nám bude také obnovu provádět. Jde mi o to, jestli si můžu uplatnit DPH? Já si myslím, že můžu, ale nejsem si jista, když ho máme v pronájmu. Ale na jednom školení bylo řečeno, že když pronajímáme plátci DPH, tak si můžeme DPH uplatnit. A faktury za pachtovné dle smlouvy o pachtu provozování vodovodu fakturuji s DPH. Faktura by měla být vystavena v PDP.
Abyste měli nárok na odpočet DPH, tak musíte dokázat, že Vám dané vstupy (došlé faktury) slouží k dosažení zdaňovaných plnění. Je vcelku jedno, zda by to bylo v režimu účtovaného vodného nebo tak, že budete daný majetek pronajímat a účtovat nájem s DPH 21 %.
Jediným problémem s nájmem by byla situace, kdy by sjednané nájemné bylo natolik nízké, že by z pohledu pravidel DPH nemohlo být považováno za "úplatu" - narážím zejména na problém symbolického nájemného typu 100 Kč + DPH za rok, 1 000 Kč + DPH za rok nebo třeba i situace, kdybyste účtovali pár tis. Kč, ale přitom šlo o majetky v mnoha mil. hodnotách. Více k tomu popisuji v Manuálu k DPH č. 2.
Pokud máte relativně "normální nájemné" a účtujete to s DPH, nevidím sebemenší problém v tom, že byste uplatnili odpočet DPH z obnovy VDJ. Fakturace od dodavatele by byla v PDP.
Město investuje do pilotního projektu dálkových odečtů vody. Jde o přenosovou síť pro 2 oblasti, kde se osadí několik stovek nových chytrých vodoměrů pro dálkové odečty vody. Součástí je také fakturace softwaru, hardwaru, Gateway brány a včetně položky prací 200 000 Kč, které nejsou rozpočteny do předchozích položek. To vše víme dle specifikace nabídky. Na faktuře je napsáno: fakturujeme Vám chytré vodoměry a přenosovou síť pro oblast A+B. Cena je v jednom řádku.
Dodávající firma nedokáže přiřadit dané vodoměry a náklady na software a hardware a ostatní k majetkovým kartám našeho majetku (vodovodní sítě). Je jich cca 15 karet. Od nás z města to také nikdo nedokáže napojit tak, abychom mohli rozkouskovat na několik technických zhodnocení stávajících úseků vodovodů. Další informace pak je, že chytrý vodoměr může být prý časem odmontován a přendán na vodovod na jiné majetkové kartě.
Nyní tedy nevíme, jak zaúčtovat. Technické zhodnocení nejsme schopni kvalifikovaně rozpočítat na dané majetkové karty. Software a Hardware a Gateway brány dát zvlášť taky asi nemůžeme, protože bez vodoměrů samostatně jsou k ničemu. Navíc vodoměry dosud účtujeme jako 5139 a na 501 (vzhledem nařízení GFŘ a potvrzení ze strany kraje i MFČR).
Mohli bychom celou tuto akci zařadit jako jednu inventární kartu, tj. novou věc (soubor) s názvem přenosová síť oblasti A+B? A odpisovat jí stejně jako vodovodní síť?
Předem velmi děkuji.
Prvotně si myslíme, že ta situace je pro Vás trochu nestandardní - otázka financování obnovy vodoměrů by měla být spíše na provozovateli, což ve Vašem případě neplatí (vy daný majetek spíše pronajímáte).
Potvrzuji také to, že by majetek, který popisujete, neměl být součástí vodovodní sítě jako infrastrukturního majetku (ve smyslu přímo sítě) - tedy pokud jej budete pronajímat provozovateli, tak samostatně odděleně od sítě.
Dále jsme přesvědčeni, že skutečnost, že se nyní instalují vodoměry s možností dálkového přenosu údajů není důvodem k tomu, abych se k nim choval jinak než ke starším vodoměrům - tedy jako k samostatným movitým věcem - s tím, že dojde k jejich klasifikaci v návaznosti na jejich ocenění (materiál, SSHM, případně DHM).
Myšlenka zaklasifikace na jednu kartu se nám nezdá relevantní - fakticky bychom se v tomto případě bavili o souboru majetku, který bychom ale museli stejně cenově rozklíčovat na jednotlivé věci vstupující do souboru. Navíc například software nebo infrastruktura pro příjem a zpracování dat budou pravděpodobně funkční i pro další rozšiřování sítě - tedy jako bychom si podmínili, že budeme snad i dále pracovat se souborem majetku (v případě dalších dokupování).
Podle Vašeho vyjádření máte vše vysoutěženo za jednu cenu a asi je problém s vyčíslením hodnot jednotlivých komponent.
Nicméně přesto bychom doporučovali, abyste alespoň kvalifikovaným odhadem (pokud to nejste schopni připravit ve spolupráci s Vaším dodavatelem) cenu dodávky rozdělili - minimálně na:
a) vodoměry včetně prvků vysílajících data z vodoměru (včetně nákladů na istalaci) - toto buď zařadili jako samostatné položky majetku - tedy asi na 501 ..., nebo z toho udělali soubor majetku na 022. Pokud půjdete do varianty, že je to soubor majetku, tak by doba do nového ocejchování měla být 8 let a snad je to tak, že se předpokládá jedno případné ocejchování.... - tedy asi by nebylo dobré toto odepisovat déle než 16 let.
b) software (včetně jeho úprav) - dával bych jej samostatně - předpokládám, že nejen oživuje systém, ale také má prvky vlastního vyhodnocování dat.
c) přijímací/vyhodnocování hardware - tedy přijímače pro příjem dat... - k nim se zachovat podobně jako u vodoměrů - buď samostatné prvky nebo jako soubor majetku.
Od čeho Vás chceme určitě odradit je to, zařadit to jako "přenosovou síť" s tím, že vůbec nikde nerozpočítám cenu jednotlivých složek majetku. Vypadá to sice nyní lákavě a jednoduše , ale byla by to jen pomsta pro toho, kdo bude situaci řešit třeba za 8 let, až bude potřeba polovinu daného majetku vyhodit (a navíc porušíte své povinnosti při sledování souboru majetku).
V roce 2024 jsme začali s výstavbou rybníku a náklady jsem účtovala 042/321 a 321/231 pol. 6121 ve výši 195 189,59 Kč v roce 2025 jsem pokračovali a faktury byly ve výši 7 292 199,41 Kč, účtovala jsem stejně. Z MŽP jsme měli Rozhodnutí o poskytnutí dotace z projektu v rámci OPŽP 2021-2027 financovanou z EU. Zaúčtovala jsem slíbenou částku na podrozvahu. Nikde jsem nevyčetla, že by měla být dotace rozdělena na investiční a neinvestiční. V říjnu 2025 jsem rybník zaevidovala do majetku v celé výši 021/042 a zaúčtovala dohad na dotaci 388/403 a začala rozpouštět do výnosů a odepisovat. V srpnu letošního roku poslalo MŽP dotaci v plné výši 2 114 201,08 Kč. Zaúčtovala jsem 231 položku 4216/346 a 346/388 a zrušila podrozvahu. Nyní mi přišlo z kraje, avízo transferů a půjček z MŽP ke kontrole a tam mají dotaci rozdělenou na neinvestiční ve výši 138 312, 22 Kč a investiční ve výši 1 975 888,86 Kč. Co mám nyní opravit? Účet 6121 už neopravím, jde o loňské faktury. Opravím příjem dotace na dokladu ze srpna. Ale co s dohadem na kartě majetku a nevím jestli ještě něco přeúčtovat.
Podobné situace bohužel nastávají - v rozhodnutí v tomto případě není vidět rozčlenění na investiční a neinvestiční dotaci. Jelikož jste žádali o dotaci investiční, tak vám uniklo, že nová pravidla OPŽP 2021-2027 jsou nastavena tak, že na hlavní realizační výdaje se poskytuje dotace přímá (u vás investiční) a na vedlejší výdaje typu projekt apod. dotace nepřímá, která je paušální a vždy neinvestiční.
Které výdaje jsou pro OPŽP nepřímé a jsou tedy kryty nepřímou dotací najdete v tomto dokumentu:
Jste nyní v situaci, kdy sice budujete investici - všechny výdaje, přímé i nepřímé jdou do ceny stavby rybníka, ale částečně (na nepřímé výdaje) máte dotaci neinvestiční. MF k tomu před lety vydalo stanovisko, že máte výdaje v takovém případě účtovat dle správného účetního řešení. Takže dobrá zpráva pro vás je, že všechny výdaje necháte v ceně majetku a celou dotaci na účtu 403.
Jediné, co s tím nyní uděláte je, jak píšete - u neinvestiční části dotace použijete neinvestiční ÚZ 15016 a neinvestiční příjmovou položku 4116. NZÚZ zpětně již neopravíte - používala jste všude asi ÚZ 15501 do celkové výše dotace. Ve výši nepřímé dotace se měl používat ÚZ 15016, to teď opravíte jedině ručně na dokladech. U nepřímých výdajů je ale jiné pravidlo značení, neznačí se procenticky jako u přímých výdajů. Opět je na to metodika MF, podle které můžete výdaje kryté paušální dotací značit postupně v plné výši do výše dotace. Jen když zbyde prostor, pak značíte i vlastní podíl. Částka nepřímé dotace se totiž odvíjí od výše přímých výdajů a skutečné nepřímé výdaje jsou tak v různých hodnotách a nemají procentní vůbec vazbu na nepřímou dotaci (nedají vám nepřímou dotaci ve výši nějakého procenta nepřímých výdajů). Určete si tedy celkovou nepřímou dotaci a na nějaké faktuře k nepřímému výdaji (výběrové řízení, projekt, stavební dozor...) ji označte na dokladu ÚZ 15016 do výše EU dotace.
Příklady postupu značení nepřímých výdajů najdete např. zde:
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?zobrazit=komplexni_dotazy&hledat=nep%C5%99%C3%ADm&jak=fraze
Městys má ve vlastnictví rybník. Místní rybáři „dobrovolníci“, kteří nejsou spolkem mají v rybníce ryby a za to rybník udržují (sekání, úklid odpadu apod.). Nyní při tropických teplotách jim začaly ryby hynout a starosta jim schválil od městyse nákup solárního systému pro vzduchování za 8 233 Kč.
Nevím, jak toto zaúčtovat. Nechceme vést v majetku městyse, spíše jako dar. Prosím o určení RS (OD PA 10 70 nebo 23 41 a hlavně položku).
Když vyjdeme z toho, že zařízení nechce evidovat v majetku městys, ale nakupujete ho pro občany - rybáře, tak jsou dvě možnosti. Můžete jim na to dát peněžní dar (či jinou právní formu transferu) s tím, že si ho koupí sami nebo, což je asi zde schváleným záměrem, jej svým jménem zakoupí městys a rybářům jej předá. Pak se jedná o věcný dar, fakturu můžete zaúčtovat rovnou na účet 543, pol. 5194 a nechat si podepsat předání rybářům. Schválení daru do 100 tis. Kč je v pravomoci rady/ starosty, pokud si nevyhradí ZO. Odpa lze zvolit 1070 jako obecný paragraf pro příjmy a výdaje v souvislosti s rybníkem (rybářstvím). Při volbě účetního postupu mezi variantou transfer x věcný dar je rozhodující, jak to bylo schváleno (právní forma).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková