Dotazy

• Dar od nevybrané účetní jednotky

  21. 10. 2025

  Obec na základě darovací smlouvy se státním podnikem (Povodí Vltavy) získá bezúplatným převodem do majetku stavbu "Protipovodňové opatření" - stavba hráze (předmět daru A) v celkové pořizovací ceně 19.584.770,- Kč dle smlouvy :
  a) pořízení z vlastních prostředků dárce – pořizovací cena činí 1 517 873 Kč – zůstatková cena k 31. 3. 2024 činí 1 250 267 Kč
  b) pořízení z dotačních prostředků - pořizovací cena činí 18 066 897 Kč
  Dále je součástí darovací smlouvy předmět daru B - mobilní čerpací stanice
  c) pořízená z dotačních prostředků – pořizovací cena činí 1 700 000 Kč.
  Kolaudační souhlas na stavbu je z 11/2013.
  Prosím o radu, jak stanovit reprodukční pořizovací cenu přijatého majetku od nevybrané účetní jednotky a jak správně zaúčtovat. Musíme nechat udělat znalecký posudek, nebo si můžeme pořizovací cenu určit sami na základě výše uvedených informací ze smlouvy?
  Účtovali bychom pak dar A : 021/401
  Dar B: 022/649

  Máte pravdu, že když dárce není VÚJ, nepřebíráte od něj ocenění, ale máte určit reprodukční pořizovací cenu. Nezajímá vás ani jejich zdroj financování (nepřebíráte dotaci na účet 403), ani oprávky.

  V RPC majetek převezmete zápisem 021 MD/ 401 stavbu a pozor DHM také rozvahově zápisem 022 MD/ 401 D (jen DDHM se bezúplatně od jiné než VÚJ přebírá zápisem 028/088 a 558/649). 

  U majetku nastavte odhadovanou zbývající životnost.

  Pokud jde o to zásadní - určit RPC - určitě nemusíte zbytečně platit za ZP. U stavby můžete zkusit kvalifikovaný odhad. Například i tak, že vezmete jejich PC a snížíte jí o odhadované opotřebení.

  U mobilní čerpací stanice můžete zkusit odhad aktuální ceny například dle nabídek na internetu. Opět s ohledem na stáří (nebo ponížit PC o opotřebení - ale tady si myslím, že pro srovnání je dobré zkusit projít i nabídky bazarů apod.). 

  Obecný návod k určení RPC máme zde:

  https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23

• Náklady řízení pozůstalosti

  20. 10. 2025

  Obec byla určena opatrovníkem manželky pro dědické řízení po jejím zemřelém manželovi. Náklady na pohřeb zemřelého zaplatili vzdálení pozůstalí. Dostali jsem fakturu od paní notářky za náklady řízení a zprostředkování ocenění v pozůstalosti po zemřelém občanovi. Zaúčtujeme pohledávku na MD 377/ 321 D a úhradu MD 321/231 D a jak zařadit výdaj dle OdPa a položky? 3632/5811 jsme dohledali pro sociální pohřeb. Obec bude pravděpodobně určena opatrovníkem jeho manželky. Poté budeme nárokovat úhradu pohledávky po manželce.

  Pokud je to výdaj obce jako opatrovníka (za opatrovance), účtovala bych v režimu cizích peněz na pol. 8901. Příjem 231 MD pol. 8901/ 377 D. 

  A upozornění na změnu - výdaje na sociální pohřeb patří od roku 2025 na položku dle druhu výdaje, nejčastěji pol. 5169, příjem náhrady od MMR na pol. 4171. 

• mail - Fond veřejné infrasturktury

  20. 10. 2025

  Město schválilo na Zastupitelstvu Statut peněžního fondu s názvem Fond veřejné infrastruktury města Bystřice. A spolu s tím zásady města pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. Oba tyto dokumenty zasíláme v příloze. Nyní připravujeme rozpočet na rok 2026 a prosíme o radu jak rozpočtovat příjmy i výdaje ( celou rozpočtovou skladbu), v zásadách je uvedeno, že investor provede úhradu na účet fondu -máme již zřízen účet pro tento fond).

  Není v našich silách prostudovat v rámci odpovědi na dotaz rozsáhlejší zaslané přílohy. Alespoň narychlo jsem to prošla a pokud chcete za příjem fondu považovat přijaté dary, budete je rozpočtovat stejně, jako kdyby byly přijaty na běžný účet, tedy dle druhu příjmu. Jen se to nebude vázat k účtu 231, ale k účtu 236. Položka zde bude pravděpodobně 3121 - bude vznikat asi jen investiční majetek, nikoliv např. DDHM.

  Odpa je možné zkusit zvolit společný pro celý fond, podle převažujícího účelu, nejlépe např. obecný 3639, protože nebudete možná schopni oddělit, který příspěvek se váže k jaké konkrétní investici, ale to ještě promyslete.

  Chce to podle mě nejprve prověřit celý postup účtování s ohledem na to, jak se která akce bude plánovat realizovat - pol. 3121 bude v pořádku v situacích, kdy obec bude vlastníkem pořizovaného majetku a dostane na to příspěvek od jiného subjektu. 

  Výdaje, tam máte na mysli již konkrétní realizace? V souladu s fondem lze zvolit opět převažující či obecný odpa, to zvažte nakolik to budete schopni oddělovat v rozpočtu - v příjmech i výdajích. 

  Správně by se měly rozpočtovat jednotlivé akce tak, jako kdyby byly hrazeny z BÚ, ale z hlediska účelovosti fondu můžete s ohledem na typy investic zkusit zvolit nějaký společný odpa viz např. navrhovaný 3639. Pokud bude jasná vázanost příjmu (příspěvku od investora) na výdaje realizace, bude možné to v rozpočtu zobrazit konkrétněji, tam nevím, jak přesně to máte nastaveno. 

  Pozor na to, že s tím bývají někdy problémy (sporné situace) z hlediska DPH - za přijaté dary by nemělo být protiplnění. 

• Nákup pozemku do majetku obce

  20. 10. 2025

  Naše obec koupila pozemek - trvalý travní porost za účelem vybudování parkoviště - kde bude vybírat parkovné. Cena za pozemek je 750.000 Kč.
  Můžeme si z koupě tohoto pozemku uplatnit daň?

  Pokud tam má vzniknout výhradně parkoviště, kde budete vybírat parkované s DPH, tak je to vstup přímo vážící se ke zdaňovanému plnění (výhradně) = plný nárok na odpočet DPH jak z nákupu pozemku tak i následně z vybudování parkoviště.

• Směnka a DPH

  20. 10. 2025

  Město prodává pozemky na stavbu rodinného domu formou Smlouvy o smlouvě budoucí za zvýhodněnou cenu. Současně kupující podepisuje směnku, že v případě nesplnění podmínky výstavby základové desky do tří let po uzavření smlouvy, padá výhodná cena a kupující je povinen směnku uhradit. Prodej pozemku je zatížen 21 % DPH a směnka, bude-li splatná, tak také?

  Myslím si, že nyní je to pouze zajišťovací směnka - tedy nyní bych ji nehodnotil jako úplatu (v okamžiku jejího vystavení).

  Nicméně pokud dojde k jejímu inkasu, je to dle mého názoru důvodem pro úpravu základu daně podle § 42 a skutečně by došlo k doodvedení DPH.

• Odpočet DPH ČOV, vodovod

  17. 10. 2025

  Prosím o radu ohledně nároku na odpočet DPH u stavby veřejného vodovodu a ČOV. Obec staví od roku 2022 (PD) svůj první vodovod a ČOV. Stavbu realizuje jedna firma, stavební práce započaly prosinci 2023, od ledna 2024 jsem převzala vedení účetnictví obce. Vznikne několik odběrných míst, z nichž obecní úřad a kulturní dům budou rovněž napojeny. Po změně zákona se domnívám, že nemůžu dělat doklad o použití ze spotřeby na těchto odběrných místech. Proto jsem přistupovala k této akci tak, že nebude plný nárok na odpočet DPH a měla by být v režimu majetku vytvořeného vlastní činností. Proto jsem nárokovala 100% nárok na odpočet v roce 2024. V roce 2025 po změně zákona nárokuji i nadále 100% DPH jako zálohový koeficient s tím, že za poslední období roku 2025 chci opravit nárok na odpočet podle skutečnosti (koeficient odběrná místa využívaná obcí x veškerá odběrná místa, jiný způsob mě nenapadá). V roce 2026 bude zahájen zkušební provoz. K tomu datu při zařazení na SU 021 bych vypořádala DPH za všechny roky, které nebyly vypořádané a DPH vrátila. Nevím, jestli je tento postup správný, abych obec nepoškodila. Stavba je finančně velice náročná a vratka DPH by byla takto v řádu statisíců. Zastupitelstvo obce se domnívá, že můj názor je chybný a požaduje uplatnit plný nárok na odpočet. Prošla jsem mnoho dotazů a informací, ale stále se mi to jeví, že má obec pouze poměrný nárok na odpočet jak při stavbě, tak při provozu. Jak prosím správně postupovat, aby obec zbytečně nevynaložila finanční prostředky, ale měla vše v pořádku?

  K tomuto bych asi potřeboval vědět více. Za prvé si myslím, že to bude případ (pokud byl vodovod a ČOV stavěn nově), kdy neměl být ani do 31. 12. 2024 používán režim vytvoření majetku vlastní činností. Za mne se hned od začátku mělo:

  - poměrovat (aby se zohlednilo použití mimo ekonomickou činnost)

  - případně by mohl přijít i na řadu koeficient - pokud by to bylo pro činnosti osvobozené od DPH.

  No a tady je klíčové několik věcí:

  - poměr se zaokrouhluje vždy na celá % nahoru - takže pokud by vyšlo, že 99,01 % je "normálních", tak jsem v plném odpočtu

  - nemusí být problém, že je to odběrné místo obce - obec může mít třeba vlastní autokemp, hospodu - potom tu vodu používá ke zdanitelným plněním (byť ne k účtování vodného..., ale k získávání zdanitelných příjmů) - tedy toto počítat k těm zdaňovaným

  - průšvih může být třeba u toho kulturního domu - pokud by tam ve větším rozsahu probíhala činnost osvobozená od DPH (kultura za peníze), tak nám hrozí koeficient.

  Takže za mne pro vyřešení by bylo potřeba udělat si ten seznam "obecních" odběrných míst a rozebrat si je. Bylo by možno toto dořešit mailem - zdenek@obecuctuje.cz

• Bezobslužný terminál DPH

  17. 10. 2025

  Prosím o radu ohledně nároku na odpočet DPH u nově pořízeného vstupního terminál (zaúčtováno na SU 022). Město provozuje veřejné WC, z úhrad odvádíme DPH. Kdysi bylo řečeno, že když je něco dlouhodobě ztrátové, může soud tvrdit, že to není ekonomická činnost. Takže jsme ze vstupů nenárokovali odpočty. Nyní se přistoupilo ke změně vybírání úhrad. Doposud vybírala obsluha mince, nově se pořídil bezobslužný platební terminál. Cena je poměrně vysoká. Řešíme DPH ve výši cca 75 tisíc Kč, zda by byla možnost odpočtu. Příjmy z terminálu se pohybují cca 6 tisíc Kč měsíčně, náklady jsou celoročně několikanásobně vyšší, rentabilní tato služba obyvatelstvu nikdy nebude. Můžeme tedy na vstupech DPH nárokovat, i když je činnost ztrátová?

  Toto téma je hodně diskutabilní. Prvotně je potřeba zdůraznit, že je opakovaně judikováno Evropským soudním dvorem, že ekonomická činnost z pohledu DPH může být ztrátová. Problémem jsou pouze situace, kdy je úplata symbolická (že zastírá to, že se jedná o darování), či je zde určité "zneužití práva". Obecně u WC, pokud se platí určitá normální cena, je ztrátovost zapříčiněna zpravidla nízkou frekvencí použití. Tedy je to podle mne situace, kdy je to pod ekonomickou činnost podřaditelné a nárok na odpočet DPH existuje.

  Nebudu ale zastírat, že téma je hodně sporné - zejména otázka nalezení hranic, kdy jsou již příjmy natolik symbolické, že to není ekonomickou činností (něco k tomuto rozebírám v Manálu k DPh č. 2). Já bych třeba ale do odpočtu DPH v tomto případě šel.

   

• DPH - dražba pozemků, dětská skupina

  17. 10. 2025

  Obec je plátce DPH
  1. Obec prodala stavební pozemky formou veřejné dražby, prostřednictvím dražební společnosti.
  Vydražitel se stane vlastníkem pozemku zápisem do katastru nemovitostí, návrh na zápis je možné podat až po úhradě ceny.
  Lhůta pro úhradu ceny je 60 dnů od příklepu.
  Kupní cena se hradí na účet strany prodávající prostřednictvím dražebníka.
  
  Dražba již proběhla, jeden z pozemků je uhrazen u dražebníka a je již zapsán na katastru nemovitostí na nového majitele. Kupní cena zatím není připsána na účet obce.
  Kdy je datum DUZP? Datum příklepu nebo datum právního účinku zápisu vkladu do katastru nemovitostí?
  Jaký bude prosím celý postup účtování prodeje?
  
  2. Obec bude zřizovat dětskou skupinu jako organizační složku. Pro potřeby dětské skupiny se bude rekonstruovat část nebytových prostor budovy, která slouží jako hasičská zbrojnice, nebytové prostory a byt.
  Mám otázku na DPH, jak na vstupu tak na výstupu, může být uplatněn odpočet DPH u rekonstrukce a dalších vstupů a podléhají příjmy od rodičů („školkovné“+stravné) DPH?

  1. Zákon o DPH již neobsahuje speciální ustanovení týkající se DUZP při veřejné dražbě. Jdeme tedy na obecná pravidla podle § 21 odst. 2 - DUZP by tady mělo vzniknout okamžikem předání pozemku k užívání nebo doručením listiny o provedení vkladu v katastru a to ten den, který nastane dříve. Jestliže tedy nedošlo dříve k předání (že mohl užívat), došlo k DUZP ve vazbě na oznámení o provedení vkladu (k čemuž asi dle všeho došlo). Pokud by před DUZP došlo k úhradě, měla by být daň odvedena k datu přijetí úhrady. Nicméně tím, že peníze se k Vám uvolňují pokud správně chápeme až následně, tak k úhradě tedy ještě nedošlo (vycházíme z analogie rozhodnutí NSS k okamžiku přiznání daně při prodeji prostřednictvím notářské úschovy). Takže pokud vydražitel nemohl začít pozemky užívat dříve, vznikne dle našeho názoru povinnost odvést DPH ke dni, kdy bylo obci oznámeno, že vklad do KN byl proveden.

  Zaúčtování - budeme předpokládat, že k předání dojde až po zápisu v KN - tedy DUZP oznámením o provedení vkladu.

   - vydražení - zatím neúčtuji

  - podání návrhu na vklad do katastru        

            MD 554/Dal 031 vyřazení v účetní ceně

            MD 311/Dal 647 - základ daně

                          Dal 378 - DPH

   - přijetí oznámení o provedení vkladu do KN (DUZP a odvod DPH) - různé varianty účtování - například:

            MD 734/Dal 734           základ daně (varianta Gordic)

            MD 378/Dal 343           DPH

  - následné inkaso prostředků     MD 231/Dal 311

  2. K dětské skupině - jedná se o plnění osvobozené bez nároku na odpočet DPH podle §57 odst. 1 písm. h) - takže nezdaňuje se to, jde to do plnění osvobozených od DPH na ř. 50. Nárok na odpočet daně ze souvisejících vstupů není. 

• Dotace - Integrovaný regionální operační program (IROP)

  17. 10. 2025

  Prosím o radu k zaúčtování dotace od IROP - priorita - komunitně vedený místní rozvoj, registr. č. projektu: CZ.06.05.01/00/22_061/0005059. Dle rozhodnutí: Příspěvek Unie 95 % (1 608 963,89 Kč), vlastní zdroje příjemce 5% (84 682,21 Kč), celková výše způsobilých výdajů 100% (1 693 646,20 Kč), přímé výdaje 1 582 846,92 Kč, nepřímé náklady 110 799,28 Kč. Přímé výdaje a nepřímé náklady jsem rozdělila na 95% a 5%. Zaúčtovala jsem: PŘÍMÉ VÝDAJE: 95 % = 231 + UZNZ 17519 1495 + ORG = 1 503 704,57 Kč / 5% = 231 + UZNZ 17519 1491 + ORG = 79 142,35 Kč. NEPŘÍMÉ NÁKLADY: 95% = 231 + UZNZ 17085 1495 + ORG = 58 049,75 Kč / 5% = 231 + UZNZ 17085 1491 + ORG = 3 055,25 Kč. ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY: 231 + ORG.

  Rozdělení přímého výdaje máte v pořádku, značení skoro také, jenom u vlastního podílu byste neměla používat ÚZ. ÚZ, nástrojem, zdrojem a org se značí pouze podíl dotace. Vlastní podíl na způsobilých výdajích značíte pouze nástrojem, zdrojem a org.

  Ale u nepřímých výdajů, trochu nevím z čeho jste vycházela. Pokud vyjdu z toho, že přímé výdaje jsou ve výši 1.582.846,92 Kč, tak 7% z nich je těch 110.799,28 Kč - nepřímé výdaje. To zatím sedí. A rozpočítání nepřímých výdajů tedy je 95% z 110.799,28 Kč je 105.259,32 Kč - podíl dotace a 5% z 110.799,28 Kč, je 5.539,96 Kč - vlastní podíl. A jak jsem psala výše tak značeního tohoto vlastního podílu je bez ÚZ, pouze z nástrojem, zdrojem a org. 

  U nepřímých výdajů existuje výklad MF, podle kterého nemusíte aplikovat procentické rozpočítání. Nepřímé výdaje značte proto nejprve rovnou do výše nepřímé dotace EU, potom teprve podíl SR a následuje vlastní podíl, podle toho, jestli zbyde prostor - skutečné nepřímé výdaje nabývají proti nepřímé dotaci různých hodnot, proto lze využít tento zjednodušený postup, kdy značíte nejprve podíl EU, pak když jsou výdaje dostačující značíte postupně do výše podílu SR a vlastní podíl až jako poslední.

  A ano, máte pravdu, že případný zbytek, kdyby skutečné výdaje byly vyšší, než nepřímá dotace, se značí jen org jako nezpůsobilý výdaj.

  Dovysvětlení k nepřímým výdajům: NZÚZ značíte tak, jak uvádíte asi proto, že vám skutečné nepřímé výdaje vznikly ve výši 61105 Kč? (58049,75 + 3055,25). Pokud je to tak, tak v souladu s výše uvedeným byste nepřímé výdaje měla označit celou výši 61105 Kč ÚZ 17085, nástrojem 149 a zdrojem 5 (a org) - protože dotace EU na ně je vyšší (nepřímá dotace je celkem 105.259,32 Kč), než celkové nepřímé výdaje (není zde prostor pro značení vlastního podílu, postupujeme tedy podle metodiky MF takto). 

  Vše uvedené v této odpovědi platí v případě, že máte nárok na dotaci z rozhodnutí - skutečné přímé způsobilé výdaje jsou stejné nebo vyšší, než uvedené v rozhodnutí. 

• Rozpočet obce schválený v

  17. 10. 2025

  Je možné schvalovat rozpočet pouze v základním členění. Viz. příklad sestaveného rozpočtu.. Rozpočtová opatření např. navyšování financování v rámci paragrafů se již tedy nemusí ZM nebo RM schvalovat ? Nebo je nutné změny schválit, ale již se nemusí zveřejňovat? Nebo tyto změny provádí účetní aniž by změnu schválilo ZM nebo RM? Jaká jsou úskalí takto schváleného rozpočtu?
  Moc děkuji.
  
  ROZPOČET OBCE NA ROK 2025
  PŘÍJMY Položka Kč
  DAŇOVÉ 1xxx 75 701 ,00
  NEDAŇOVÉ 2xxx 15 635 ,86
  KAPITÁLOVÉ 3xxx 1 500 ,00
  PŘIJATÉ TRANSFERY 4xxx 1 571 ,00
  PŘÍJMY CELKEM 94 407 ,86
  VÝDAJE Položka Kč Investice a opravy (dle přílohy) - 83 535 ,00
  Provoz - 65 232 ,60 z toho:
  příspěvek na činnost Mateřské školy 5331 2 070 ,00
  příspěvek na činnost Základní školy 5331 3 397 ,00
  převod SF 5342 300 ,00
  VÝDAJE CELKEM 148 767 ,60 SALDO
  ROZPOČTU (PŘÍJMY - VÝDAJE) -54 359 ,74
  FINANCOVÁNÍ Položka Kč Zdroje z minulých let 8115 -54 359 ,74
  Rámcový úvěr 8123 0,00
  FINANCOVÁNÍ CELKEM -54 359 ,74
  Rozklikávací rozpočty minulých let, včetně plnění, jsou zveřejněné na internetu viz https://monitor.statnipokladna.cz

  Závazný ukazatel rozpočtu může být v jakémkoliv třídění podle rozpočtové skladby (druhové, odvětvové a další). Záleží jenom na ZO, jakým způsobem schválí rozpočet a co považuje za závazné ukazetele rozpočtu. 

  Pokud byste si schválili závazným ukazatelem u příjmů druhové třídění, tak jak píšete (daňové, nedaňové, kapitálové, přijaté transfery), tak "povinnými údaji" jsou tedy příjmy podle první úrovně druhového třídění RS, tedy třídy celkem. Třídy celkem jsou tak závaznými ukazateli rozpočtu. Pokud jde o daňové, nedaňové a kapitálové příjmy, tak ačkoliv je máme jako závazné ukazatele, tak není třeba při překročení provádět rozpočtové opatření, pokud neplánujeme tyto prostředky zapojit do výdajů. Pokud je plánujeme zapojit do výdajů, tak pak je třeba udělat rozpočtové opatření. U změn rozpočtu na příjmové straně se RO dělá vždy pokud se jedná o příjem - snížení dotace (rozpočet upravuji rozpočtovým opatřením dle skutečného plnění), změny vůči jiným rozpočtům. Pokud by nebylo potřeba nenarozpočtovaný příjem zapojit do rozpočtu (vyšší daňové, nedaňové příjmy, neplánovaný prodej majetku), tak se RO neprovádí, pokud ty dodatečné peníze nechceme zapojit do výdajů. Pokud je chceme "nechat" na položce 8115, rozpočtové opatření není třeba. Ještě jen pro úplnost - rozpočtové opatření v příjmech by bylo ještě v situaci, jak se píše v § 16 odst 2 úplně poslední část věty "jestliže hrozí nebezpečí rozpočtového schodku" - když by byly příjmy narozpočtované nereálně vysoké a objektivně by se neplnily, tak pak by bylo také třeba udělat RO v příjmech (snížit) a ještě také např. při odvodu z fondu investic příspěvkové organizace (změna závazného ukazatele vůči jiné osobě). 

  Pokud jde o celkové běžné a kapitálové výdaje. Je možné takto druhové třídění. Jak jsem psala výše, bude záležet na ZO, jak závazné ukazatele nastaví. Nikde není napsáno, že rozpočet nemůže být schválen po třídách druhového třídění. Někomu se jeví vhodnější postavit systém rozpočtu na odvětovovém třídění (paragrafy, pododdíly, oddíly nebo skupiny) a to hlavně z důvodu, že je to pro zastupitele srozumitelnější.

  Zároveň je v  rozpočtu povinný závazný ukazatel podle § 12 odst. 2 písm. b) zákona 250/2000 b. (příspěvek příspěvkové organizaci) nebo prostředky na spolufinancování projektu EU (povinně proto, že to vyžaduje § 11 odst. 2) - obě čísla jsou součástí rozpočtu a tudíž se jedná o závazné ukazatele ve smyslu, že zastupitelstvo zavazuje (tím, že číslo v rozpočtu schválí) orgán města nebo organizaci, kteří jsou odpovědni za hospodaření, k dodržení tohoto závazného ukazatele. Další povinnou součástí rozpočtu obce jsou rozpočty zřízených peněžných fondů. 

  Záleží, co všechno si určíte jako závazné ukazatele rozpočtu. Pak si vždy budete hlídat překročení závazného ukazatele, nedočerpání je v pořádku, tam RO není povinné. Pokud byste nepřekročili závazné ukazatele u výdajů (nenavyšovali byste výdaje), tak změnu rozpisu rozpočtu můžete provádět účetní a tato změna se nemusí zvěřejňovat a ani schvalovat v RM nebo ZM. 

  Jinak platí, že když nepotřebujete měnit závazný ukazatel, RO se neprovádí. Po schválení je povinný jen rozpis rozpočtu a změny rozpisu rozpočtu jsou na vašem vnitřním nastavení. Tedy například do rozpisu rozpočtu dáte RS 6171 5171, výdaj se čerpá na 3639 5169 a nic v rozpočtu se měnit nemusí, pokud závazný ukazatel jsou běžné výdaje, položky 5xxx souhrnně. Jen se musí dodržet objem běžných výdajů a investic, pokud jako závazné ukazatatele stanovíte např. souhrnně pol. 5xxx a 6xxx. 

  Konkrétní podoby schváleného rozpočtu pro inspiraci viz kniha Rozpočtový proces  - v dokumentech z 16.4.2023. 

• Sloučení škol ZŠ a MŠ - rozpočet

  16. 10. 2025

  V následujícím roce od 1.1.2026 plánujeme sloučit pod jeden subjekt městem zřizované školy ZŠ a MŠ, konkrétně MŠ přejde pod vedení ZŠ. Město jako zřizovatel sestaví rozpočet na nový rok 2026 opět na paragrafy 3111 a 3113 s tím, že i školy vyvěsí každá na své úřední desce svůj rozpočet na příští rok ? Od dalšího roku 2027 by pak vyvěšovaly jeden společný rozpočet, ale rozdělený na část ZŠ a MŠ ?

  Já bych možná začal od posledního dotazu, protože na něj budeme dále navazovat. Zákon č. 250/2000 Sb. ponechává úplnou volnost týkající se struktury rozpočtu na zřizovateli/příspěvkové organizaci. Je plně na Vás, zda daný subjekt bude sestavovat rozpočet tak, že neuvidíte rozdělení na MŠ a ZŠ, stejně tak to může být rozděleno, kolik je pro MŠ a ZŠ, ostatně pokud byste si chtěli to detailněji členit třeba v rámci ZŠ, je to možné (aby bylo například ještě vidět, kolik jsou rozpočtované náklady a výnosy školní jídelny....). Takže je to plně na Vás, Vašem rozhodnutí.

  S tím také souvisí i to, zda budete rozdělovat ve vašem rozpočtu příspěvek na parag. 3111 a 3113. Není sebemenším problémem, abyste dále rozhodovali o tom, že příspěvek na provoz ZŠ je ............... Kč a provoz MŠ je ................... Kč a měli to na dvou paragrafech. To dává logiku zejména v případě, kdy by zastupitelé chtěli dlouhodobě strukturovat rozpočet PO na ZŠ a MŠ odděleně (v logice "dva sloupce" a jejich součet jako rozpočet celkem). Stejně tak ale můžete říci, že dáváte jeden jedinný příspěvek a potom volíte převažující § - tady by to asi byl par. 3113.

  No a co je na tom zajímavé je ta otázka zveřejnění návrhu rozpočtu na rok 2026. Protože nyní je zatím každá PO samostatná, nicméně pokud jsem správně pochopil, tak je již rozhodnuto, že od 1. 1. 2026 školka zanikne sloučením. Za těchto okolností se domnívám, že by měla škola pracovat s návrhem rozpočtu, kde již bude zahrnuta i školka (logicky na základě podkladu školky) a že by se schvaloval tento jeden rozpočet na rok 2026. Školka, která již ví, že nebude právně pokračovat podle mne nemůže ani dělat oficiální návrh rozpočtu - podle mne by měla na webu upozornit, že rozhodnutím .................. ze dne ............  zaniká sločením s ............................. IČ ........................ a tudíž rozpočet na rok 2026 je součástí rozpočtu daného subjektu (a tady by mi dávalo logiku, aby v návrhu rozpočtu a i schváleném rozpočtu byla vidět část týkající se MŠ a část týkající se ZŠ).

• Převedení vodohospodářského majetku

  16. 10. 2025

  Jednotlivé obce a svazek obcí potřebují narovnat vztahy a převést majetek, který vlastní obce na svazek. Proces je připraven následovně. S každou obcí bude sepsána Smlouva o úplatném převodu nemovitostí - kupní smlouva, kterou obce "převedou" infrastrukturní majetek na DSO. Pro orientaci uvádím, že v případě naší obce se jedná o majetek v pořizovací ceně cca 5600 tis. Kč, oprávky cca 2500 tis. Kč a zůstatková cena cca 3068 tis. Kč a cena, za kterou se to bude předávat je stanovena 1 Kč za 1 m vodovodního řádu, v našem případě to vychází na cca 7 tis. Kč (značný nepoměr co do hodnoty majetku). DSO je přesvědčen, že majetek bude nabírat tím, že naváže na ocenění předchozí VÚJ. Nevím, zda je to správný postup, ale právní zástupce argumentuje § 25 zákona o účetnictví odst. (6), že toto je náš případ a jedná se o "převod práv mezi VÚJ kupní smlouvou". Podle mě se však jedná o nákup a prodej a obce by měly vyřazovat prodejem, tudíž zůstatkovou cenu zaúčtovat na účet 553 a DSO nabírat v pořizovací ceně. Děsí mě, že v tomto případě se z milionového majetku stává majetek za pár tisíc. Důvod, proč se to nepřevádí bezúplatně, kde je jednoznačné, že obec majetek vyřadí a DSO zrcadlově nabere přes 401 je ten, že spolu s majetkem se bude převádět i fond obnovy (v našem případě ve výši 150 tis. Kč) a to dle sdělení zúčastněných zřejmě v případě bezúplatného převodu majetku není možné. Dohoda o převodu finančních prostředků, které tvoří fond je součástí zmíněné Kupní smlouvy. Prosím o Váš pohled na danou situaci i s účtováním. Máme k dispozici Váš dokument Účtování prostředků fondu obnovy vodohospodářského majetku v podmínkách ÚSC z 1.9.2021 a mám obavu, že v našem případě, jak je to přednastaveno, tedy kupní smlouvou a navázáním na předchozí VÚJ se míchají dvě věci dohromady a vylučují se. Ale třeba se mýlím a postup je správný.

  V prvé řadě k přebírání ocenění. Cituji zásadní část ustanovení § 25 odst. 6 zákona o účetnictví:

  "bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala."

  Jak ze znění vyplývá, DSO jako VÚJ by ocenění přebíralo jen v případě, že by právně byl sjednán bezúplatný převod (dar) od obce. V případě prodeje nerozhoduje kdo komu prodává, účetní cena se mezi VÚJ v takovém případě nepředává, tzn. i když je to mezi VÚJ, vy při prodeji ZC vyřadíte, jak správně uvádíte, do nákladů a DSO ocení kupovaný majetek v pořizovací ceně.

  V tomto případě se nám to spojuje s jednou věcí - nastavení ceny na úrovni 1 Kč za každý metr kanalizace je skutečně odtrženo od jakékoliv rozumné reality. Přesně popisujete to, co je na tom problémové- výsledkem bude na straně DSO minimální hodnota majetku, tedy i minimální odpisy pro jeho reprodukci (včetně toho, kolik může být dáno do ceny stočného - takže potenciálně poškozené kalkulace). To vše provedeno se subjektem, který je spřízněný (obec je členem DSO). Nevylučuji, že to účetní DSO vyhodnocuje tak, že se jedná o tak velký ekonomický nesmysl, že by na daný převod hleděla, jako když by byl zadarmo - nicméně to je o odchýlení se od účetní metody a za sebe bych také doporučoval jít standardní cestou - tedy bezúplatný převod na DSO (varianta vklad do DSO - což je obecně varianta, která se mi líbí více) - potom přejímáme ocenění a ekonomická podstata transakce bude odpovídat zaúčtování (tedy nebudou se nesmyslně míchat dvě záležitosti do sebe - přesně jak uvádíte).

  Zároveň netušíme, co by v případbě bezúplatného převodu majetku (var. vkladu) bránilo převodu prostředků obnovy. V dokumentu, který zmiňujete (Účtování prostředků obnovy .....) tam nabízíme k diskusi dvě alternativy - strana 7 a 8 (rozvahově, případně jako transfer - s tím, že se přikláníme k rozvajovému účtování). Máme to uvedeno pod částí "vklad do DSO" - nicméně to , co zde uvádíme by plně platilo i pro bezúplatný převod majetku na DSO (a jen připomínáme, to, že vklad do DSO by byl z hlediska možnosti daňových odpisů výhodnější na straně DSO než bezúplatný převod/dar). 

   Takže netušíme, na čem se zakládají ty domněnky, které by znemožňovaly realizaci bezúplatných převodů/vkladů do DSO. 

• Projektová dokumentace

  16. 10. 2025

  Z odboru máme žádost o odpis PD, které vedou na účtu 042. Jedná se o čtyři projektové dokumentace v hodnotě 211 750,- Kč, 60 500,-Kč, 72 600,- Kč a 181 500,- Kč. Všechny byly pořízeny v rozmezí let 2014- 2016 a jednotlivě jsou pod hodnotou významnosti. Všechny se týkaly zamýšlené akce Revitalizace podchodů u mostu.
  Jelikož bude provedena akce v daleko větším rozsahu - podchody i celý most - byla vypracována nová PD. Tímto se ty čtyři staré PD staly zastaralými a nepoužitelnými a odbor je chce odepsat do nákladů.
  Lze odepsat do nákladů (a jakých?) nebo je to zmařená investice, která by měla projít škodní komisí, RM a ZM?

  Asi nejjednodušší by bylo opravdu vyhodnotit jako zmařenou investici, zde však není potřeba řešit přes jakoukoliv komisi, ani někým schvalovat. Projekty prostě nejsou použitelné, neměly by být evidovány na dl. majetku. Můžete vyřadit, správně účet 547. Není potřeba nikým projednávat a schvalovat, víceméně by stačilo popsat k vyřazení, z jakého důvodu vyřazujete, tedy tu situaci, jak jste popsali do dotazu. 

  Ještě by tady byla varianta  převést starší projekty na 042 k akci most-podchody, jako že se jednalo o variantní řešení projektů. Tj. jen na jinou 042, a to tu k té akci. Z hlediska nenavyšování aktiv bych spíše byla pro to vyřazení. 

  Jen ještě doplnění, je vhodné k PD, které jsou nejisté k realizaci a zastarávají tvořit OP- viz vzor naší směrnice, jsou pak náklady více rozložené.

• Rekonstrukce fotbalového hřiště - odpočet DPH, PDP

  16. 10. 2025

  Obdrželi jsme fakturu za realizaci rekonstrukce fotbalového hřiště (nyní pouze tráva, po rekonstrukci bude mít nový povrch, přidány konstrukční vrstvy, automatický zavlažovací systém, drenážní systém oplocení…). Hřiště pronajímáme na základě nájemní smlouvy městem založené organizaci (s.r.o., plátce DPH). Nájemné je podle ní hrazeno ročně ve výši 5.000,00 Kč bez DPH/6.050,00 Kč včetně DPH. V nájemní smlouvě je uvedeno „nájemce je oprávněn užívat předmět nájmu výlučně ke své činnosti za účelem provozování veřejně prospěšné činnosti sportovního hřiště a s tím související aktivity a činnosti.“… Nájemce nesmí používat pozemek ke komerčním účelům. Na obdržené faktuře je uvedeno "obnova fotbalového hřiště" a je vystavena v přenesené daňové povinnosti. Je to tak dobře? A mohli bychom si uplatňovat odpočet DPH?

  Myslím si, že jsou tady dvě významné okolnosti, které možnost odpočtu DPH mohou zpochybňovat (neznám Vaše nastavení - nicméně z Vašich informací a toho co jsem si dohledal na webu mám řekněme "podezření"):

  a) prvotně se jedná o to, zda jste vůbec oprávněni dát jim nájem s DPH

  Tady připomínám, že pronájem s DPH je možný výhradně v situaci, kdy nájemce je jednak plátcem (první podmínka) a dále je předmět nájmu užíván k jeho ekonomické činnosti. Zde upozorňujete na to, že nesmí hřiště komerčně pronajímat, že má být k provozování veřejně prospěšné činnosti. Nikde jsem nenašel na webu, zda zde něco vybírají - podle mne dostupných fotek mám dost obavu, že je to prakticky veřejně přístupné sportoviště. Pokud by nic nevybírali (případně takřka nic), tak musíme řešit, jakou tam to s. r. o. dělá vlastně ekonomickou činnost. To by mohlo být jedině tehdy, pokud by považovali za zdaňované plnění dotaci od Města, kterou dostávají na dofinancování sportovních aktivit (to nevím, jak mají). Pokud by ale nezdaňovali ani toto a vlastní příjmy by na sportovišti neměli, je nájem s DPH neoprávněný - nájem by mohl být pouze od daně osvobozený (a jen podotýkám, že samozřejmě by to také znamenalo, že ani to s. r. o. nemá nárok na odpočet DPH v souvislosti s provozem hřiště - pokud by to takto bylo a nebyly tam ty zdanitelné příjmy)

  b) druhou otázkou je výše nájemného - uvádíte, že nájemné je 5 000 Kč + DPH. Tady podotýkám, že ekonomická činnost může být ztrátová, nicméně máme zde nějaké mantinely. Určitě nemůže být ekonomickou činností to, pokud je cena (zde nájemné) symbolické. K této problematice máme i nějakou judikaturu ESD - popisuji to v manulálu k DPH č. 2. Pokud jsem dobře zahlédl, tak jen investice, o které se bavíme je cca 13 mil. Kč. Pokud bych vůbec nebral v úvahu jiné náklady, které zde Město již dříve vynaložilo, tak si myslím, že při nájmu 5 000 Kč + DPH se dostáváte právě daleko za tu hranici symboličnosti a deklarovat toto jako ekonomickou činnost Města může být skutečně přes čáru.

  Pokud bych řekl, že těch 5 000 Kč nesplní charakteristiku úplaty pro DPH a není to tedy ekonomickou činností - potom by ani nemělo být PDP a samozřejmě nemohl by být odpočet DPH. 

  Výše uvedené věci jsou samozřejmě moje domněnky - nevím, jak je to v reálu nastavené a je možné, že toto máte všechno nějak pořešeno. Jen se obávám podle zkušeností, které z této oblasti v rámci ČR mám, že to není dobré nastavení (a problém obecně můžete mít jak Vy, tak i to s. r. o.).

• Zařazení kontejnerů dotace Ministerstva životního prostředí

  16. 10. 2025

  Na dotaci nakoupeno 76 ks kontejnerů ve výši 1 770 236.05 Kč, max výše dotace bude 1 353 816 Kč (částečně investiční a neinvestiční), dotace nám zatím nepřišla a potřebuji zařadit do majetku kontejnery, musím vytvořit tedy 76 karet a ke každé kartě zapsat transfer ? Jak budu rozpočítávat transfer ?

  Neznám bližší informace k dotaci, takže nemohu stoprocentně posoudit, co je věcně čerpáno jako investice a co jako neinvestice. Například v programu OPŽP jsou jako neinvestiční vyčleněny nepřímé výdaje.

  Nepřímé výdaje jsou specifické v tom, že často patří do ceny investice, ale je na ně čerpána neinvestiční dotace. To se řeší použitím neinvestičního ÚZ a neinvestiční příjmové položky, jinak se ale mají nepřímé výdaje účtovat v souladu s účetními předpisy (tzn. mohou být účtovány do ceny investice, v RS i účetnictví). Podle MF můžete i nepřímý výdaj, je-li svým charakterem investiční, účtovat na účet 042 a dotaci na něj tedy na účet 403. 

  Další jedinečností nepřímých výdajů je to, že je na ně určována paušální dotace a tedy skutečné nepřímé výdaje nabývají různých hodnot a nemají přímou vazbu na výši nepřímé dotace. To platí obecně pro všechny paušální dotace - ty se nevypočítávají  z výše skutečně vynaložených výdajů, ale např. u OPŽP se vypočítávají procentem ze skutečných přímých výdajů.

  Za nepřímé výdaje považujeme např. výdaje na administraci projektu, výběrové řízení a další. Účtování dotace by v takovém případě mělo sledovat účtování těchto výdajů. Zároveň ÚJ by si měla ve vnitřním předpise určit zda výdaje na administraci projektu jsou součástí pořizovací ceny nebo se platí z provozních prostředků. A podle toho tento typ nákladů účtovat.

  Pokud jediným neinvestičním výdaje jsou u vás z hlediska dotace výdaje nepřímé, tak je problematické, že čerpáte na přímé výdaje (kontejnery) investiční dotaci. Kontejnery by musely být investičním majetkem v jednotkové hodnotě nad 40 tis. Kč (účet 022). 

  Nevím jaké další náklady máte (jestli jsou), ale když si vydělím PC kontejnerů (tak jak ji máte v dotazu uvedenou) počtem kusů, tak mi vychází 23.292,60 Kč na jeden kontejner. V tu chvíli nedodržujete podmínky investiční dotace a nepořizujete DHM, ale DDHM, který by měl být financován z neinvestiční dotace. Je také možné, že všech 76 ks kontejnerů není stejných (různé velikosti, různé pořizovací ceny). Pokud to tak je, tak je důležité vypočítat jednotlivé ceny kontejnerů zvlášť podle velikosti a ceny, úplně stejným principem jako jsem počítala výše (PC/počet stejných kusů).

  Pokud vyjde jednotková cena kontejnerů pod 40 tis. Kč, mělo by se to řešit - nelze čerpat investiční dotaci. Možná se stala už chyba při žádosti o dotaci a dotace měla být neinvestiční. Nedá se ještě u poskytovatele změnit typ dotace z investice na neinvestiční? Zkuste to prověřit. 

  Musely byste z toho jedině účelově tvořit soubory, což moc nedoporučujeme. Se souborem jako takovým jsou problémy, musí se zvolit pravidla pro vyřazování a dále je někdy těžké rozhodování o tom, co vlastně ještě bude k souboru patřit a co ne. Soubory jsou vhodné u majetku, pokud věci jsou funkčně provázané. Soubor ale automaticky netvoříme jen proto, že pořizujete hromadně více stejných věcí, tak jak je to ve vašem případě. Poskytovatelé to v minulosti i napadali a sankcionovali. 

  Dotace se rozděluje podle poměru cen jednotlivých majetkových karet na celkové ceně, přiřazujete jí ve vypočtené výši na jednotlivé karty majetku.

  Rozdělení investiční a neinvestiční dotace by mělo v prvé řadě odpovídat rozdělení od poskytovatele. Zároveň by mělo být v souladu s druhem pořizovaného majetku. Majetek, který patří na účet 022 má dotaci evidovanou na účtu 403 a rozpočítanou na jednotlivé majetkové karty. Majetek na účtu 028 má dotaci mít zachycenou na účtu 672. 

  Pokud budete potřebovat něco dojasnit, ozvěte se na e-mail jitka@obecuctuje.cz - z odpovědi nevíme, jaká část dotace je investiční a jaká neinvestiční, možná to máte rozděleno správně v logice, že na kontejnery do 40 tis. Kč čerpáte neinvestiční dotaci a na kontejnery nad 40 tis. Kč dotaci investiční...