Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Chtěla bych se zeptat na vytváření obchodního majetku (dále jen OM) na pozemky. Chápu to tak, že do OM vložím veškeré parcely, které pronajímáme nebo propachtováváme. Dále pronajímáme vodovod, tak ten též dám do OM a veškeré parcely, kterým vodovod vede. Také zařadím do majetku pozemky, na kterých je zřízeno VB. Kanalizaci nepronajímáme, ale dám si do OM, protože si u splaškové kanalizace mohu uplatňovat DPH. Dále vybíráme od občanů stočné, takže ekonomická činnost. Zde jednám jako osoba povinna k dani. Musím u kanalizace zařadit i parcely, kterými kanalizace vede, pokud není kanalizace pronajímána? Děkuji za odpověď ohledně zařazení parcel pod kanalizací do OM.
Určitě tam vložíte majetky, které pronajímáte či propachtováváte - tam plně souhlasím s tím, co uvádíte (pozemky, vodovod, mohl by to být třeba bytový dům). Potom tam dáte kanalizaci, neboť tu požíváte k ekonomické činnosti (asi takřka výhradně) - provozujete ji a vybíráte stočné.
Teď k pozemkům, přes které vede kanalizace, vodovod - za mne je v tomto případě zavedení do obchodního majetku čistě na Vašem rozhodnutí. Pozemky jsou v tomto případě k ekonomické činnosti využívány jen z části - tedy pokud vezmu závěry KOOV z ledna 2021, tak je na Vaší volbě, zda je do OM dáte. Stejně tak se to může týkat i pozemků dotčených věcným břemen - ty jsou také částečně využívány k ekonomické činnosti. Takže u toho, na co se mne ptáte, je to podle mého názoru na Vašem rozhodnutí.
Potom nezapomeňte i na další majetky, které třeba provozujete, máte z nich příjmy zdaňované/osvobozené (zejména pokud tam nic neděláte) - můžeme se bavit třeba o majetku souvisejícím se hřbitovem, mohlo by to být třeba i nějaké sportoviště, které poskytujete vždy za úplatu apod.
Několik členů volební komise se chce vzdát odměny ve prospěch spolků. Odměnu tedy musím vyplatit účetně, zároveň přijmu jako dar obci, ale tím pádem si nemohu uplatnit dotaci, je to tak?
Na odměnu má nárok každý člen OVK, ale s odměnou si může naložit jak chce. Pro tyto volby platí zákon o volbách do Parlamentu, cituji § 82:
(1) Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce.
Z hlediska zákona jim to vyplatit podle mě musíte, zahrnout do vyúčtování k volbám v takovém případě také. Doporučuju vyhnout se komplikacím, tzn. když to vyloženě neodmítnou převzít (zkuste jim to vysvětlit), nejlepší by bylo, aby si nechali nárokovou odměnu klasicky vyplatit a když pak peníze obratem použijí na dobročinné účely, je to jejich rozhodnutí již jako občanů, nikoliv jako člena OVK a s volbami to nemá už nic společného - právně je to dobrovolný dar občana obci nebo spolku.
Takže bych účtovala klasicky o vyplacení odměn s par. 6114 pol. 5021 a ÚZ 98071.
Jestli k tomu chcete korektní nezávazný právní výklad (závazný dávají až soudy a k tomuto jsem judikaturu nenašla, že by to někdo někdy soudně řešil), můžete se s dotazem obrátit pro jistotu na MV (hlavně v případě, kdyby odmítali odměnu převzít). Ve volebních předpisech jsem ale nenašla, že by možnost vzdání se odměny byla někde zakovena. Takže pak je otázka, jak byste s tím měli naložit, proto jak píšu výše - vyhnout se zbytečným komplikacím.
K financování výdajů na volby aplikujeme metodiku MF:
Hovoříte o tom, že člen OVK daruje fin. prostředky obci, tzn. obec daruje fin. prostředky následně spolku - tak je to myšleno? Darovací smlouva na peněžní dar není podle občanského zákoníku povinná. Schvalování přijetí daru není vyhrazenou pravomocí ZO, jedná se o zbytkovou pravomoc rady, kterou může přenést na starostu. Pokud radu nemáte, přijetí schvaluje starosta. Muselo by se schválit i následné darování konkrétním spolkům.
Dar bude podle všeho neúčelový a asi i neinvestiční, odpa podle účelu spolku a pol. 2321 proti účtu 672. Dar spolku pak na účet 572 s pol. 5222 - jestli to nedávají přímo obci (nějaké její organizační složce apod.).
Kdyby se vzdali odměny - nechtěli ji proplatit s tím, ať si jí nechá obec pro své účely, tady bych to na MV nebo kraji už raději konzultovala být vámi, ale když půjdete cestou klasického vyplacení, jak píšu v úvodu, přijde mi to právně v pořádku - neúčtovat ale zápočty nevyplacené odměny proti předpisu daru, aby bylo doloženo vyplacení odměny členovi.
Když to shrnu: Postavila bych se k tomu tak, že v okamžiku, kdy peníze obdrží, je již z pozice občana daruje přes obec nějakému spolku. Tedy již odlišný účetní případ od vyplacení odměny.
Město financovalo projekt. dokumentaci na rekonstrukci kulturního centra - účtováno na 042. Budovu má město na účtu 021, přísp.organizace ji dostala do výpůjčky . Tato PO dostala dotaci na rekonstrukci této budovy, ta byla nyní dokončena a budova byla zkolaudována. Můj dotaz zní : Město převede na PO projekt.dokumentaci -účtování 401/042 . Přísp.organizace zaúčtuje tech.zhodnocení včetně předané projekt.dokumentace na majetkový účet u bude odepisovat TZ na vypůjčeném majetku ? Městu zůstane na účtu 021 budova v původní hodnotě.
Souhlasím s vaším postupem - PO to po dobu udržitelnosti povede jako TZ vypůjčeného majetku, pak se to může převést zpět na vás jako zřizovatele, do ceny budovy.
Z hlediska podmínek dotace by to neměl být problém - není to od vás transfer, ale věcný dar - převod PD, a projekt bude asi z hlediska dotace nezpůsobilý výdaj - tedy jen, aby nečerpali dotaci na to, co od vás dostanou zadarmo.
Naší obci provedla firma demolici objektu, který máme v majetku a následně si nechala od jiné firmy postavit oplocení (napevno zabetonované) aby se předešlo např. úrazům při nežádoucí návštěvě staveniště. Jelikož zatím ještě není záměr co se staveništěm bude, tak to oplocení tam bude stát třeba i nějaký rok. Na faktuře je materiál použitý na oplocení např. sloupky, vázací drát, napínák za 4.346,-
montáž oplocení +beton 9.680,-
osazení sloupku +výkop. práce 5445,-
manipulace a přesun 1.815,-
faktura celkem 21.286,-kč
Mám to účtovat jen jako službu 518 nebo jinak když je to pevně spojeno se zemí a může to tam být i několik let.
Oplocení pevně spojené se zemí je drobná stavba. V definici dlouhodobého majetku - staveb je uvedeno, že obsahuje položky bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti. Účtovala bych o dočasné drobné stavbě na účtu 021 a pol. 6121. Celým zápisem 042 MD / 321 D, 321 MD / 231 D + RS pol. 6121 a par. bych dala všeobecný 3639.
V době životnosti můžete zohlednit fakt, že je to jen dočasné - jestli s novým záměrem hodláte oplocení odstranit - předpokládáte, že nebude sloužit jako obecné oplocení pozemku.
Hovoříte o tom, že si to dodavatelská firma nechala vyhotovit od jiné firmy - faktura za oplocení musí být na obec, ne na dodavatele, to uvádím jen pro jistotu, že je domluveno, že to bude majetkem obce, ale hradíte to, tak to není asi majetkem dodavatele - to tak může být nastaveno spíše u krátkodobých přenosných stavenišť.
Prosím o radu ke správnému účtování prodeje pozemku po rozdělení a přecenění. Původně jsme měli jeden pozemek s pořizovací cenou 30 438,20 Kč (11 707 m2). Ten jsme rozdělili k datu návrhu na vklad na tři části, přičemž jsme rozdělili pořizovací cenu podle m² takto: Pozemek 220/18: 26 514,80 Kč (10 198 m2), Pozemek 220/32 (prodávaný): 3 546,40 Kč Kč (1 364 m2), Pozemek 220/33: 377 Kč (145 m2). Prodejní cena pozemku 220/32 je 925 500 Kč. Účtování jsem provedla následovně:
1) V den přijetí platby za pozemek:
231/324 odpa 3639, pol. 3111 - 925 500 Kč
2) V den podání návrhu na vklad:
Rozdělení pozemku – v evidenci jsem zapsala dvě nové parcely (220/18 - 26 514,80 Kč a 220/33 - 377 Kč).
Přecenění prodaného pozemku:
031 / 407 ve výši 921 953,60 Kč (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou: 925 500 Kč – 3 546,40 Kč)
Převod na účet 036 před prodejem:
036 / 031 – v hodnotě 925 500 Kč
Účtování o prodeji:
311 / 647 – 925 500 Kč
324 / 311 – 925 500 Kč
554 / 036 – 925 500 Kč
407 / 664 – 921 953,60 Kč
Všechny zápisy máte naprosto správně, šikulka jste. Je mi teď skoro líto psát vám, že je zde přecenění na RH ve výsledku zbytečné. Podívejte se do dokumentů na naši směrnici k RH a raději i do vaší směrnice k přecenění - my radíme nepřeceňovat na RH majetek, kde se prodává část jedné majetkové položky, protože je to technicky nemožné. Vy jste přecenění právě z tohoto důvodu neúčtovala k datu, kdy ZO rozhodlo o prodeji (či záměru - okamžik přecenění se určuje opět dle vaší směrnice).
Postupovala jste správně v tom, že pozemky nešlo rozdělit předem a tedy ani přecenit ten prodávaný, až k datu podání na vklad, ale v tomto okamžiku už je právě zbytečné o RH účtovat, nemá to žádnou vypovídací schopnost, jen se zbytečně zkreslí výkaz zachycením výnosu z prodeje na účtu 664.
Když to shrnu - máte to účetně dobře, ale já bych zde účtovala klasicky prodej bez přecenění na RH, ale raději to mít tak stanoveno ve směrnici, jak vysvětluju výše, je to praktické a opravdu i lépe čitelnější ve výkazu.
Naše město si nechalo zpracovat povodňový plán v digitální podobě v částce 78.650,- Kč. Potřebuji poradit se zaúčtováním, jestli mám účtovat 041/321 a úhradu 321/3744 6119 nebo to mám zaúčtovat jako službu.
Povodňový plán je samostatný nehmotný majetek, účtování máte dobře. Zařazení po dokončení 019 MD/ 041 D.
Podle § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. si můžete stanovit, že povodňový plán nepovažujete za nehmotný majetek, pokud to ve směrnici stanoveno nemáte, účtujte jej na účet 019.
Financujeme od roku 2024 rekonstrukci základní školy. Jedná se o nástavbu 5 odborných učeben vč. vybavení. Rekonstrukce je účtovaná jako investice a vybavení je rozděleno podle hodnoty jednotlivých předmětů na investici i neinvestici (do hodnoty 40 tis.). Stejně tak je zažádáno o dotaci. Výdaje proběhly už i v roce 2024 a obdrželi jsme část dotace, kterou jsem proúčtovala. V únoru 2025 IROP dodatečně uznal i dotaci na rekonstrukci střechy jako způsobilý výdaj a nyní nám ji i poslal. Tu jsme však hradili již v prosinci 2024 podle harmonogramu a faktura a je zaúčtovaná jako nepřímý výdaj a část i jako nezpůsobilý výdaj podle procent. Jak máme nyní postupovat, když výdaje na střechu proběhly loni, dotace konkrétně na tuto část přišla až po uznání dodatečně letos ? Rekonstrukce pokračuje i v tomto roce, ještě budu hradit několik faktur, označuji odděleně AU, Org, UZ, N, Zdr od ostatních výdajů. Kolaudace proběhne teď v září a musím zařadit do majetku. IROP vyžaduje sjetiny z účetnictví o značení výdajů a likvidační lístky k jednotlivým fakturám. Nebude mi to však sedět z důvodu loňských výdajů.
Ještě mi prosím napište, jak zaúčtuji dotaci na vybavení učeben, která je investiční a část neinvestiční podle hranice drobného majetku. A lze do vybavení zahrnout i výdaj na administraci výběrového řízení na dodavatele nábytku a informační techniky?
Moc nerozumím, proč byly výdaje na rekonstrukci střechy účtovány částečně jako nepřímý výdaj, to myslíte možná tak, že jste do ceny rekonstrukce střechy poměrně rozdělili část celkových společných výdajů (nepřímé výdaje jsou věcně např. projekt, stavební dozor apod.). Protože jinak realizační výdaje jsou vždy přímé (neznačí se nikdy jako nepřímé). Ale jestli na střechu dotace původně nebyla, tak realizační výdaje byly nezpůsobilé.
Pokud dotace byla přiznaná až letos po loňské realizaci, nakládáte s tím jako s novou skutečností. Tzn. zachytíte jí dohadou zápisem 388/ 403. Na loňských výdajích doplníte značení jen ručně, je to tak v pořádku - vloni informace o dotaci nebyla.
Dotaci na vybavení učeben zaúčtujte v souladu se skutečností, která má sedět na dotaci. Na DDHM (028) máte čerpat neinvestiční dotaci (účet 672), na DHM (účet 022) investiční dotaci (účet 403). Do ceny vybavení patří i související výdaje, které uvádíte.
Naše obec vlastní, má v majetku vodovod. Nyní si majitel 5 stavebních pozemků v naší obci chce na
své náklady postavit vodovod, který se připojí k obecnímu. Chce nám ho pronajmout. Může být
nájem např. za 1 Kč s budoucím převodem na obec? Pronájem z důvodu, abychom mohli jako obec
např. navázat na jejich vodovod pro případné další výstavby. Nebo jak můžeme postupovat jinak než darovací smlouvou?
Neznáme konkrétní technické řešení, ale asi se jedná o prodloužení řadu z kterého půjde 5 přípojek (k těm stavebním pozemkům). Pokud obec zajišťuje dodávky vody, případně to třeba jako celek pronajímáte na VaK, tak za mne asi není problém, pokud vám to dá nájmem za 1 Kč. Nevím, proč vám to nepřevede hned - pokud se na něco čeká (vyřešení věcných břemen apod.) - potom nájem může být, klidně za 1 Kč. Pak už jen dohodnout, jak se převede na obec (jestli např. koupě za 1 Kč nebo dar).
Obec dostala dotaci z Ministerstva kultury na Zvoničku. Dotace nemá ÚZ, tak jsem ji odlišila organizací. Zaúčtovala jsem takto: Příjem dotace předpis 374 MD X 388 D, banka 231 12 4116 MD X 374 D. Ale když chci poslat výkaz Fin, tak mi hází chybu. Dále jsem chtěla účtovat čerpání dotace předpisem 388 MD X 671 D, fakturu došlou předpisem 321 D X 511 MD a banku 231 32 5171 3322 D X 321 MD.
Jestli je poskytovatelem Ministerstvo kultury, ne krajský úřad, tak účelový znak dotace mít musí. Přehled účelových znaků podle názvů programů najdete v číselníku ÚZ na tomto odkazu:
https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/informacni-systemy/ciselnik-ucelovych-znaku
Ve výši dotace se má příjem a výdaj značit ÚZ a org, vlastní podíl jen org.
Předpis 374/388 zrušte, tento zápis není v souladu s předpisy. Nechte jen příjem dotace 231/374. Výkaz Fin 2-12 M vám hází chybu proto, že používáte položku 4116 bez účelového znaku. Musíte podle názvu programu pod Ministerstvem kultury ÚZ v číselníku dohledat a k položce 4116 doplnit (org k tomu nechte).
Faktura došlá je zaúčtovaná dobře, když je to oprava - neinvestice. Odpa 3322 se používá pro památky zapsané do ústředního seznamu kulturních památek, jinak platí odpa 3326.
Pokud chcete zobrazit výnos z dotace dříve, než při vyúčtování (nebo před koncem roku - dohadu účtujeme k 31.12. pokud dotace není vyúčtovaná), můžete, správný zápis je 388 MD/ 672 D.
K výdajům RS 3322 5171 je potřeba ve výši dotace doplnit ÚZ a org, ve výši vlastního podílu jen org.
V účtování chybí ještě podrozvaha - při rozhodnutí/smlouvě se dotace účtuje 915(955) MD/ 999 D, při příjmu peněz (zálohy) se podrozvaha odúčtuje 999 MD/ 915 (955) D.
Prosím o pomoc s účtováním dotace přeshraniční spolupráce ČR-Polsko- projekt: Po kulturní stezce pohraničí. Poskytovatel Euroregion Praděd. Mám rozhodnutí, které přišlo 2.6.2025. Celkové výdaje projektu 61 570,53 EUR, Financování z ERDF 49 217,64 EUR. ZO schválilo smlouvu, která bude v nejbližší době podepsána. Správce fondu je Euroregion, vedoucí partner je obec. Realizace projektu 1.7.2025, ukončení 30.5.2026. Dotace ve výši 49 217,64 EUR - z toho obec celkové způsobilé výdaje: 9 647,05 EUR, max.přísp. z EFRR: 7 717,64 EUR (80%), vlastní příspěvek : 1 929,41 EUR. a Partner projektu Gmina Skoroszyce celkové způsobilé výdaje: 51 923,48 EUR, max.přísp. : 41 500, EUR (79,93%), vlast.přísp. 10 423,48 EUR. Celá částka po ukončené akci přijde nám na účet obce (ČNB-eurový účet) a my přepošleme Gmině jejich částku. Peníze obdržíme až po vyúčtování. K datu podpisu smlouvy zaúčtuji : 913/953 a předpis 344/403.K tomu dni si vyjedu kurz abych věděla jakou částku zaúčtovat? příjem dotace: 231 §3326, pol. 2329 , nástroj 151, zdroj 5 EFRR a 231 § 3326 pol. 2329, nástroj 151, zdroj 1. vlastní zdroje. Vše bez UZ. Co se týká výdajů, tak my z projektu budeme pořizovat přístřešek kamenného reliéfu -boží muka, který vznikne na místě původní kapličky, která stála na tomto místě. Stavba obdélníkového půdorysu 2,01 x 1,00 a výška 2,76 m a na patce z železobetonu 2,2 x 1,2 m. Nosná konstrukce z plných cihel a kamene. střešní konstrukce bude železobetonová deska. Na základový pás bude osazen stávající kamenný podstavec, na který navazuje stávající kamenný dřík. Stavba bude na parc.č. 531/1. Bývalou kapličku v majetku nemáme. Mám zavést do majetku 021/401 v výši 1,- Kč nebo řešit nemám? Už tam nic není. Výdaje mám účtovat na 042 / § 3326, pol. 6121 , 151 5 (EFRR) 80% a § 3326 pol. 6121 , 151 1 (vlastní podíl) 20% . Pokud platba přijde nižší 563/344, pokud bude výdaj letos, na konci roku žádná dohada, protože mám předpis 344/403? zařazení 021/042? Moc děkuji
K datu podpisu smlouvy neúčtujte předpis 344/403, když nejsou vynaloženy výdaje, akce není zrealizovaná, tak nemůže být smlouvou ani vyúčtovaná dotace (nárok). Nechte jen podrozvahu. Ono by to bylo i dvojí zachycení - podmíněná pohledávka v podrozvaze a pohledávka v rozvaze. K okamžiku předpisu pohledávky se pak podrozvaha odúčtuje. Zápis 344/403 zaúčtujete, až bude dotace vyúčtovaná dle podmínek smlouvy.
Podle zákona o účetnictví se používá denní kurz ČNB. Mohli byste si interně stanovit, že celý rok používate pevný kurz podle kurzu ČNB k 1.1, když si ale nestanovíte pevný kurz, tak přepočet provádíte takto denním kurzem. Takže jestli nemáte roční kurz, používejte denní.
Příjem dotace budete značit, jak uvádíte - jen ten vlastní podíl patří až k výdajům, na příjmu žádný vlastní podíl není.
Výdajové faktury značte, jak uvádíte, ale to rozdělení na 80 % a 20 % platí jen pro způsobilé výdaje. Nezpůsobilé výdaje se budou značit jen org.
Starou kapličku neřešte, když už tam není, zařaďte jen novou stavbu, jak píšete.
Pokud do konce roku nebude dotace vyúčtovaná, zaúčtujete dohadu 388/403, nebo i dříve, než na konci roku, k datu zařazení, kdyby se dokončilo v průběhu roku - asi máte dohodnuto, že je to investice.
Přeposlání dotace partnerovi se účtuje přes účet 375.
Potřebuji poradit ohledně zaúčtování transferu na vybavení kulturního domu. Nakupovali se nové stoly a židle a opravovalo se pódium. Celkové výdaje 548 025 Kč, výše schválené dotace SZIF 80% - 438 420,- Kč (64% příspěvek EU, 36% příspěvek z NZ).
2/2024 – Podpis dohody o poskytnutí dotace 915/999 – 438 420,-Kč
4 – 3/2025 – Přijaté faktury: židle a stoly jsem zaúčtovala na 558, opravu pódia na 511.
V roce 2024 jsem zapomněla udělat dohadu na transfer.
8/2025 – Kontrola SZIF: mělo být účtováno jako investice ne oprava.
Židle a stoly jsem ponechala na 558 ve výši 372 222,60 Kč / hrazeno v roce 2024.
Oprava pódia v celkové výši 210 474,20 Kč, z toho v roce 2024 – 143 502,- Kč, v roce 2025 – 66 972,20 Kč. Opravila jsem 042/408 – 143 502,- Kč + 042/511 – 66 972,20 Kč.
Jelikož jsem veškeré výdaje účtovala jako neinvestiční prostředky s ÚZ 89018 u příspěvku EU a ÚZ 89017 u příspěvku z NZ, budu muset opravit i toto na investici, včetně opravy položky 5171 na 6121. A následně také dozařadit TZ do majetku 021/042. Jelikož se akce ukončila v březnu 2025, dopočítám od dubna 2025 také odpisy. Výdaje letošního roku opravím, u výdajů z roku 2024 opravím na průvodních dokladech k fakturám pouze ručně?
A dohadu z roku 2024 opravím zápisem 388 MD/408 D? Vyúčtování dotace ještě neproběhlo, dotaci jsme ještě neobdrželi.
Trochu se v tom nevyznám - faktury za židle a stoly máte v období 3/2025, ale pak píšete, že byly zaplaceny v roce 2024. Každopádně tedy nějaké výdaje vznikly v roce 2024, nějaké v roce 2025. Za mě by bylo lepší zkusit změnit druh dotace na neinvestiční, jde to většinou až do doby vyúčtování dotace. Takže než se pustíte do účetních oprav, kontaktujte poskytovatele se žádostí o změnu. Protože když to budete účelově opravovat na investici - u DDHM soubory a u pódia TZ (a argument pro TZ nenajdete), tak za to dává většina poskytovatelů také sankci (porušení účetních předpisů). Vám teď hrozí i sankce, pokud investiční dotaci budete čerpat na DDHM (necháte na 028).
Dohadu byste neopravovala - v roce 2024 jste neúčtovala 388/672 (píšete, že se zapomnělo), tak letos by se doúčtovala 388/403, zde bez vlivu na VH. Rozpočtovou skladbu loňského roku neopravíte - jen ručně na doklady. Ale jak říkám, toto bych zatím neřešila, zvažte změnu druhu dotace, jestli to půjde.
Občan vybudoval při výstavbě svého RD na své náklady část kanalizace v obci v celkové hodnotě 650.000Kč. Na tuto kanalizaci by se v budoucnu mohli připojit další občané. Občan tuto kanalizaci chce obci darovat . ZO se dohodlo, že mu přispěje 40% nákladů. Jak tady tuto situaci řešit? Původně jsem chtěla darovací smlouvu, ale již to nesplňuje podstatu daru. Jak posléze účtovat?
Záleží na tom, jak se s občanem dohodnete. Pro obec by bylo samožejmě hospodárnější, když občan chce kanalizaci darovat, jí bezúplatně přijmout zápisem 021 MD/ 401 D v reprodukční pořizovací ceně. Jestli ale ZO schválí, že mu chce něco za to zaplatit, nezastírala bych reálný stav a v takovém případě to za dohodnutou cenu klasicky odkoupíte.
Důležité je vyřešit to právně a podle toho účtovat.
Obec pořídila/koupila elektronickou úřední desku EUD (jednorázově, nikoliv na leasing nebo splátky). Po roce užívání máme smlouvu s firmou DigiDay Czech s.r.o. „Servisní smlouva na venkovní elektronickou úřední desku“ , kde zajištují „poskytování servisní podpory a souvisejících služeb“ a 1x za měsíc nám fakturují => měsíční servisní podpora EUD a jednou za ½ roku služby „dodané zboží či služby: „profylaxe a doprava“. Tyto fakturované položky budu účtovat jako služby na RP 5169 nebo 5168 s par. 6171?
Společnost ČEZ Prodej, a.s. nám jednou za měsíc vystaví fakturu za dodávku elektřiny. Dodávky elektřiny jsou jak kladné tak i záporné. V případě kladné dodávky vystavuji DD a účtuji 311/602 a 231 XX 2117 2111 / 311. V případě, že byla záporná dodávka el. energie, tj. obec platí společnosti ČEZ Prodej, a.s. jak budu účtovat -311/-602 a 231 § -2117 pol. 2111/-311 ?
1. Obecně je to tak, že položka 5169 se volí, když je to servis HW, položka 5168 se volí pro servis SW. Profylaxe je kontrola fyzického stavu desky, ostatní platby jsou částečně i ve vztahu k SW, hotline apod. Tady ale nemusíte řešit, jestli je služba více ke vztahu k SW nebo k HW, protože u elektronické úřední desky by HW jako tzv. oživovací měl vstoupit do její ceny na účet 022 - neeviduje se jako samostatný SW, takže veškeré servisní poplatky k EÚD bych účtovala na položku 5169.
2. Pokud prodáváte z FVE elektřinu, tak je to pro mne výnos a měl bych to prohnat 6xx a třeba i z hlediska DPH počítat do obratu. To je vám podle všeho asi jasné.
V situaci záporné spotřeby nám z pohledu DPH vzniká situace k řešení.
Našel jsem zápis z KOOV
https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-prispevky-kv-kdp/2012KV_KDP_12_10_2012.pdf
Zde je situace popsána v bodu 3.2.2. (vykopíroval jsem níže) - v době, kdy ty záporné ceny ještě byla rarita - je to u toho peněžního toku č. 4 - v druhé části. Takže to by potom napovídalo tomu, že plnění dělá druhá strana - ta případně zdaňuje a účetně by mne to navádělo spíše na 518 (odměna za to, že ode mne někdo odebere elektriku).
3.2.2 Výrobce – stanovené výkupní ceny
Peněžní tok 3 – uplatní se DPH
Výrobce dodává elektřinu Povinně vykupujícímu za stanovené výkupní ceny.
Podobně jako u Peněžního toku 1 se domníváme, že dodání elektřiny Výrobcem
Povinně vykupujícímu je z pohledu DPH zdanitelným plněním dodání zboží, neboť
jsou splněny všechny podmínky přímé vazby mezi plněním a úplatou.
Peněžní tok 4 – uplatní se DPH (jako snížení základu daně u Peněžního toku 3)
Tato platba efektivně snižuje úplatu za elektřinu dodanou v dané hodině Povinně
vykupujícímu. Proto tuto platbu nelze posuzovat samostatně, ale jako snížení
základu daně. Vzhledem k tomu, že Povinně vykupující je povinen o této skutečnosti
informovat Výrobce předem, v souladu s § 36 odst. 5 ZDPH se základ daně sníží již
při fakturaci Peněžního toku 3 (nikoliv jako následný dobropis).
V praxi může zcela výjimečně dojít k situaci, kdy absolutní hodnota záporné tržní
hodinové ceny bude vyšší než stanovená výkupní cena a tedy v celkovém výsledku
Výrobci vzniká povinnost Povinně vykupujícímu doplatit vzniklý rozdíl. Z pohledu
DPH by se v takovém případě jednalo o dvě plnění, nejprve o bezúplatné dodání
elektřiny Výrobcem Povinně vykupujícímu, kde základem daně je nulová hodnota, a
dále poskytnutí služby likvidace nadbytečné elektřiny Povinně vykupujícím Výrobci,
kde základem daně je hodnota, o kterou absolutní hodnota záporné tržní ceny
elektřiny přesahuje stanovenou výkupní cenu. Tento postup, ačkoliv je spíše
hypotetický a v praxi z ekonomických důvodů spíše nebude využit, je v souladu
s dřívějším vyjádřením GFŘ k dané problematice21
Prosím o zodpovězení dotazu ohledně sazby DPH. Na základě nařízení, vymezující oblasti města, ve kterých lze místní komunikace nebo
jejich určené úseky užít k stání silničních motorových vozidel za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Nově otevíráme parkoviště, které je podle nařízení fialová zóna – parkoviště pod závorou. Potřebujeme vědět, zda i toto parkoviště nebude podléhat režimu DPH (výkon veřejné správy). V nařízení je uvedeno: na placených parkovištích v režimu parkovací závory dlouhodobého parkování (VOZIDLO TAM MŮŽE STÁT DÉLE NEŽ 24 hod.)
určených ke stání silničních motorových vozidel návštěvníků (fialová zóna):
pondělí až neděle od 00,00 hodin do 24,00 hodin.
dlouhodobé parkování režim parkovací závora – fialový tarif:
• za prvních 12. hodin celkem 20 Kč
• za každou další hodinu 40 Kč
• při ztrátě parkovacího lístku je cena parkovného 2.000 Kč
Při vjezdu na parkoviště parkovací automat vydá lístek, který před odjezdem parkující osoba zaplatí v pokladně. S kolegyní po prostudování nařízení pochybujeme, že je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, podle nás by nemělo vymezovat parkování delší než 24 hod. Pokud máme pravdu, jak se postavit k DPH? Lze do 24 hodin dát mimo režim DPH a nad 24 hod danit 21%? Ztrátu parkovacího lístku danit 21%? Děkuji.
Já si myslím, že Vaše pochybnosti jsou na místě - nicméně toto by měl garantovat někdo, kdo se vyzná v zákoně o pozemních komunikacích. Aby to byl režim veřejné správy mimo DPH, musím mimo jiné jednat plně v souladu se zákonným ustanovením, které obci vymezuje určitou pravomoc.
Takže tady se konkrétně potřebuji trefit do některé z variant podle §23 odst. 1 Zákona a tak jak to popisujete mi skutečně přijde, že to není ani písmeno a), ani c). Pokud dojdu k závěru, že jsem vymezil něco jiného a nemám k tomu zvláštní zmocnění zákona, musím to podle mne považovat za běžné plnění. Takže potom zdanit 21 % a to celé parkování (nemohu podle mne rozdělovat na čas do 24 hodin a nad 24 hodin - protože nastavení systému nebude odpovídat těm možnostem, které zákon v §23 výslovně dává). Ztráta lístku - za mne také 21 % - protože to je faktická paušální odměna za parkování, pokud nejsem schopen prokázat, kdy jsem přijel a v jakém rozsahu jsem parkoviště využíval.
Ale odpovědnost za to, zda jsem nebo nejsem v intencích §23 by neměla být na Vás jako na finančním odboru - to má vyhodnotit někdo, kdo je odpovědný za dopravu. Vy po něm máte požadovat vysvětlení, klasifikovat má ale on.
Jsme vlastníky vodovodu a kanalizací, ale provoz zajišťuje DSO, kterému majetek pronajímáme. DSO od nového roku bude vodovodní majetek odkupovat na základě kupní smlouvy a provozovat sám. Současně se převede na DSO část financí Fondu obnovy vodovodu. My v majetku máme jednu kartu majetku na skupinový vodovod pořizovaný v roce 1995 včetně technického zhodnocení v 6/2022. DSO nebude přebírat všechen majetek, část vodovodu (jedna ulice) se bude opravovat z dotace. Tuto část jim budeme pronajímat. Můžu jednu kartu majetku „skupinový vodovod“ rozdělit na více karet majetku např. podle ulic a délky řadu, přípojky a vodoměry – dle rozvodných vodovodních sítí na základě údajů od DSO se zachováním délky životnosti, odpisů a celkové ceny? Potom bychom byli schopni převést pouze to, co můžeme. Jak to bude s DPH při prodeji vodovodního majetku, když jej máme označený jako obchodní majetek? Přepokládám, že to bude osvobozené plnění, protože je to stavba a byla pořízena před déle, než pěti lety. Technické zhodnocení se týkalo pouze malé části. A poslední záležitost, technické zhodnocení proběhlo v 6/2022 a protože majetek je pronajímán, byl uplatněn odpočet DPH na vstupu. O prodeji se začalo přemýšlet až letos. Prodej se má uskutečnit k 31.12.2025, tak aby odpisy příštího roku již šly za DSO. Budu muset tedy provádět úpravu odpočtu 1/10 každý rok poprvé v 12/2026 do roku 2032? A v tom posledním roce 2032 taky celou 1/10?
Rozdělení na karty podle ulic, jak uvádíte, není potřeba řešit ve vašem registru majetku. Bylo by to zbytečně pracné a pro prodej-vyřazení to není důležité. Stačí, když to případně jen vyčíslíte a předáte údaje DSO, když se s nimi takto dohodnete - pokud to DSO chce evidovat na více majetkových položkách, to už bych nechala na nich, podle všeho k tomu údaje mají.
U vás stačí, když k datu prodeje-předání v majetku provedete částečné vyřazení stavby, kdy na kartě ponecháte vyčíslenou hodnotu té jedné ulice, která zůstane obci. Jen dejte pozor, aby z hlediska čerpání dotace nebyl problém, že majetek pronajímáte.
Teď k DPH - předpokládám, že DSO je plátce DPH, který má plný nárok na odpočet daně. Takže pokud je to stavba starší 2 let, tak byste to skutečně mohli prodat osvobozeně od DPH, ale já k tomu říkám, že by to udělal jen blázen, protože potom byste skutečně museli upravovat odpočet DPH z toho, co jste zařadili do majetku v posledních 10-ti letech a uplatnili si tam odpočet (úprava podle §78). U prodejů majetku se tato úprava dělá jednorázově - takže pokud byste prodali v roce 2025 a šlo by jen o korekci odpočtů z TZ v roce 2022, tak byste okamžitě museli vrátit 7/10 daného odpočtu (ř. 60 přiznání). Takže Vy budete postupovat podle §56 odst. 8 - tedy podrobíte daný případ dobrovolnému zdanění. V takovém případě se aplikuje režim přenesené daňové povinnosti, musíte toto dohodnout s kupujícím (tedy výslovně to uvést do smlouvy). Vy potom vystavíte daňový doklad jen na základ daně, půjde na ř. 25 přiznání (a ř. 51 první sloupec). DSO si to rpodaní na ř. 10 a zase upaltní odpočet DPH na ř. 43. Tím daný majetek použijete ke zdaňovanému plnění a nebudete nic upravovat (§78 se Vás nebude týkat).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková