Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
ZO schválilo zřízení TV na 3 měsíce u ČNB. Na základě podepsané smlouvy a poslaného příkazu pro převod hotovosti (poštou) nám ČNB zřídila termínovaný vklad - bez automatické obnovy. Převod z ČNB
účtuji 262 /231 pol. 8118. Příjem na TV 244/262 bez par. i pol., po 3 měsících převede banka zpět na běžný účet ČNB hotovost + úrok, účtuji převod Z TV 262/244, příjem na ZBU ČNB 231 pol. 8117/262 a úroky 231 par.6310 pol. 2141/662. TV je na dobu neurčitou, pokud nepodáme výpověď. Na TV můžu mít vícero vkladů: 3 měsíce, 6 měsíců. Prosím o kontrolu zaúčtování a zda musím pokaždé dělat rozpočtové opatření? Vždy tedy svolat ZO? Jde o částky nad milion.
Účtování máte v pořádku. Příjem peněz do rozpočtu z TV se účtuje přes pol. 8117 do výše jistiny a úroky z tohoto TV na pol. 2141 (odpa 6310) - také máte uchopeno dobře. Kdybyste peníze na TV poslali na období na přelomu roku, pozor na zachycení výnosu na účtu 662 do správného období.
Položky 8117, 8118, 8127, 8128 se nutně nerozpočtují, většinou jen když je potřebujeme ke krytí rozpočtově vázaných výdajů v SR. Jestliže nemáte stanovené v rozpočtu položky 8127/8117 a 8128/8118 jako závazné ukazatele v takovém případě je nemusíte rozpočtovat. Není to klasický příjem a výdaj, jen zhodnocení vlastních prostředků, proto nemůže být vytknuto překročení výdajů. U příjmů obecně je nutné rozpočtovat vztahy k jiným rozpočtům, jinak se také na skutečnost narovnávat nemusí. Nedává moc smysl rozpočtování prostředků uložených na TV, ani když je TV přes přelom roku. Výjimkou jsou případy, kdy potřebujete peníze z TV zapojit do schváleného rozpočtu (nedostačuje pol. 8115).
Ohledně rozpočtování položek financování ve vztahu k TV se můžete podívat na vysvětlení do našeho dokumentu z 19.1.2023 "TV a spořící účty v účetnictví a v rozpočtu".
Zastupitelstvo převod na TV neschvaluje, ale u větších částek je vhodné dát jim to na vědomí kvůli časovému vázání výdajů.
Zaslali jsme občanovi sousední obce přes platformu Donio do veřejné sbírky založené pro FO finanční příspěvek. Jen si chci ověřit správné účtování :
231 § 3900 pol.5492 / 378, předpis 572 / 378 . Celková vybraná částka po ukončení sbírky bude předána FO. Podobný dotaz jste již zodpovídali, ale bylo přímo předáno FO. Nejsem si jistá, zda je správně položka a §, když je to posláno přes DONIO.
Uvažujete správně. Obecně u transferu volíme položku podle právní formy příjemce. Když není dar poskytnut přímo občanovi, používáme položku podle organizátora sbírky. Donio jako provozovatel webu je s.r.o., ale jinak je zřízen jako nadační fond. U sbírek je i uvedeno, že je spravována Nadačním fondem Donio. Takže položka pro neinvestiční dar bude správně 5221.
Co se týká paragrafu, ten volíme podle toho, k čemu budou prostředky využity. Odpa 3900 je možný - používá se právě pro různé "citlivé" příspěvky na fyzické úrazy apod.
Obec dostala oznámení o úhradě škodní události z havarijního pojištění ve výši 46 167,-- Kč, a to po odečtu spoluúčasti 5000,-- Kč. Náklady na opravu auta nejsou, obec spolu se žádostí oznámila, že auto bude opravovat svépomocí. Když jsem se pátrala po materiálu a po počtu hodin odpracovaných na opravě auta, bylo mi sděleno, že se opravovat nebude, že se to nevyplatí a auto se zřejmě prodá, že se to tak dělá běžně, že pojišťovna vyčíslí škodu a opravu, zda k ní došlo už nesleduje. Jde mi o to, jak zachytím účetně spoluúčast. Příjem bych zaúčtovala 377/649 a 231/377 na pol. 2322 v částce 46 167 Kč, ale kde mám tu spoluúčast, když nemám žádné faktury ze kterých bych ji odečetla. Stačí zachytit pouze konečnou přijatou částku?
Účetní zápis pro příjem pojistného plnění máte v pořádku, účtujte o skutečně přijatých fin. prostředcích. Paragraf si zvolíte podle účelu poškozeného majetku, např. 6171 - automobil se používal pro účely úřadu apod.
Co se týká té spoluúčasti, píšete, že plnění je z havarijního pojištění. Tam mohou nastat dvě situace:
- viníkem nehody je řidič vašeho auta - v takovém případě vám pojišťovna vyplatí plnění po odečtení vaší smluvní spoluúčasti a tím to končí. Vy nemáte náklad na opravu, jen vyplacené pojistné plnění, vaše spoluúčast se účetně nijak neřeší, snižuje jen kalkulačně nárok na výši plnění. Můžete spoluúčast vymáhat po viníkovi - zaměstnanci, ale když máte plnění, auto neopravíte a prodáte, asi to řešit nebudete. Předpis by byl 335 MD / 649 a úhrada zápisem 231 MD + RS pol. 2324 / 335 D.
- viníkem nehody je druhý řidič - v takovém případě si to vaše pojišťovna vypořádá s druhou pojišťovnou a spoluúčast vám stejně asi nevyplatí, protože je to váš podíl na vzniklé škodě - to si můžete dozjistit u pojišťovny, jestli máte nárok i na vyplacení vaší spoluúčasti, pokud vina nebyla na vaší straně.
Ve výsledku tedy v tuto chvíli určitě stačí zachytit jen plnění tak, jak účtujete.
Město v r.1997 koupilo traktor se sklápěcím přívěsem. Traktor v r.2001 se prodal a vlečka se v průběhu let vyřadila, pravděpodobně v době, kdy se traktor prodal. Bohužel nemůžeme to dohledat, každopádně vlečka již dlouhou dobu není v majetku, nicméně je fyzicky stále umístěná. V letošním roce byl přijat nový zaměstnanec, který ji opravil a má znovu technický průkaz. O vlečku projevil zájem občan a město ji chce prodat za 70 tis. Kč. Mám dotaz, jakým způsobem to všechno má proběhnout a účtovat. Je třeba znovu vlečku zavést do majetku? 022/401? Cena přívěsu dle původní kupní smlouvy činila 62 tis. Kč. Kolik činily odpisy bohužel nevím, nemám žádné jiné informace (nastoupila jsem zde jako účetní 1.1.2025. )
Potom o prodeji rozhodne Rada města a následně zaúčtuji prodej?
Nebo lze vyřazenou vlečku prodat jako nepotřebný materiál na účet 644 a pol. 2310 ?
Fyzicky nezlikvidovaný majetek, který se nabídne k prodeji, byste měla aktivovat jako materiál na sklad zápisem 112/507 v RPC (aktuální hodnota, stačí odhad např. podle internetu) a pak budete účtovat klasicky prodej materiálu - vyřazení 544/112, výnos na účet 644 a pol. 2310.
Schválení prodeje movitých věcí včetně určení kupní ceny je zbytkovou pravomocí rady (může přenést na starostu) nebo starosty (pokud není rada). Tady se navíc ani nejedná již o majetek, ale materiál z vyřazení. Měli byste postupovat dle vašich vnitřních směrnic - kdo rozhoduje o prodeji nepotřebného materiálu a jakým způsobem.
Jestli ale přívěs byl použitelný, vyřazení bylo neoprávněné - chyba, pak váš postup dozařazení není špatný, ale stejně vznikne problém s určením RPC, kdy z pořizovací ceny po tolika letech už moc vycházet nemůžete. Museli byste určit cenu obdobného přívěsu v obdobném stavu např. z internetu, tzn. stejně jako v prvním případě, dozařadit jej 022/401 a hned bez odpisování vyřadit prodejem 311/646 a 553/022.
Hodnota nebude velká, tak nemá asi moc cenu řešit vliv na VH a rozhodněte se spíš podle toho, co pro vás bude jednodušší postup i s ohledem na to, jak se domníváte, že to s vyřazením bylo - jestli se v minulosti vyřadil k likvidaci, jen se fyzicky neodstranil, pak první postup. Jestli se neměl vyřazovat (v mezidobí byl použitelný a i se používal), pak druhý postup. Je zde hodně tenká hranice závisící na argumentaci a konkrétních okolnostech.
Shnutí: Nejpve rozhodnete, jakým způsobem přívěs dostanete do účetnictví, jestli jako materiál (112) nebo nalezený majetek (022). V obou případech ocenění v RPC. Následně rada/starosta schválí prodej. Vyřazení a předpis kupní ceny se účtuje k datu předání kupujícímu.
V 08/2025 jsme po 30-ti letech kompletně vyměnily vzduchotechniku pro šk. kuchyň, jedná se TZ budovy, financováno z IF zřizovatele. Dodatečně se zjistilo, že stávající směšovací uzel (součást VZT) teče a musí být vyměněn (dosloužil stářím). Cena za výměnu cca 25 tis.Kč, fakturováno bude v 09/2025. Můžeme tuto výměnu zaúčtovat v 09/2025 do TZ budovy , nebo se bude jednat o opravu (výměna uzlu)?
Děkuji za názor.
Měl bych tendenci toto spíše považovat za součást technického zhodnocení. Zejména v situaci, kdy by se zjistilo, že nově instalované zařízení není díky tomuto problému funkční/plně funkční a musela se ještě udělat tato výměna - potom si myslím, že je naprosto správné toto vyhodnotit ještě jako součást investiční akce.
Máme vyrovnaný rozpočet. Během roku se však objevily neočekávané výdaje (např. koupě pozemku), které přesahují náš plánovaný rozpočet. Je možné k jejich pokrytí použít volné prostředky z položky 8117? Jakým způsobem je můžeme převést do rozpočtu?
Pro financování, neboli zapojení volných prostředků do příjmů rozpočtu se používají tyto položky:
8117 - příjem fin. prostředků krátkodobě uložených na termínovaných vkladech,
8115 - fin. prostředky na ZBÚ, pokladně.
Položky 8117, 8127 a 8118, 8128 pokud nemáte stanovené jako závazné ukazatele v rozpočtu, tak není povinnost je rozpočtovat. Není to ale klasický příjem a výdaj, jen zhodnocení vlastních prostředků, proto nemůže být vytknuto překročení výdajů. Nedává moc smysl rozpočtování prostředků uložených na TV. Výjimkou jsou případy, kdy potřebujete peníze z TV zapojit do schváleného rozpočtu (nedostačuje pol. 8115). O tom se zmiňujete v dotazu. V tu chvíli je potřeba RO udělat. Pokryjete si neočekávané výdaje a pol. 8117 na straně MD. RO bude vypadat takto (například koupě pozemku za 150 tis. Kč z prostředků TV):
231 D 3639 6130 150 tis. Kč
231 MD 8117 150 tis. Kč
Jen pozor na to, že pokud nemáte v rozpočtu na rok 2025 s ohledem na zůstatky běžných účtů (pokladny...) k 31.12.2024, dostatek peněz, a daný výdaj musíte krýt prostředky z TV, tak abyste neprovedly rozpočtově nezajištěný výdaj. Peníze z TV fyzicky musí dorazit na ZBÚ a pak teprve zaplatit daný výdaj (kupní cenu), protože je to tzv. rozpočtově vázaný výdaj (vázaný na převod peněz z TV). Nebo musíte mít na účtech k 31.12.2024 dostatečné prostředky k tomu, abyste nad rámec SR mohli ještě v té výši dozapojit pol. 8115 - pak lze v RO nahradit položku 8117 položkou 8115.
Státní pozemkový úřad prodává pozemek v částce 21.000,- Kč, dále nám přišla výzva od SPU k úhradě nákladů spojených s oceněním nemovité věci v částce 7.502,- Kč, na Finanční úřad jsme poslali 100,- Kč za potvrzení o bezdlužnosti (převod. pozemku). Zaúčtovala jsem 042/321 úhr. 321/3639 6130 v částce
28.602,- Kč a zařadila 031/042. Je to dobře ?
V případě, že se majetek pořizuje koupí (úplatný převod), oceňuje se pořizovací cenou, což je kupní cena plus související náklady (poplatek za vklad, za sepsání smlouvy, za ZP apod.). To máte v pořádku, že jste u všech vedlejších nákladů včetně ceny pořízení použila pol. 6130 a účet 042.
O nákupu pozemku budete účtovat k datu podání návrhu kupní smlouvy na vklad. V dotazu se o datu nezmiňujete. Tak pokud kupní cena byla zaplacena před podáním návrhu na vklad, měla byste jí účtovat jako zálohu na účet 052. A zúčtovat jí ke dni návrhu na vklad. Ostatní související výdaje až do doby zařazení (podání návrhu na vklad) se postupně účtují, jak píšete, na účet 042 s pol. 6130.
Účetní zápisy máte tedy správně a pořizovací cenu také, ale jak jsem psala výše, je potřeba určit okamžik účtování o pořízení pozemku.
Uvedu na příkladu:
Návrh na vklad podán 4.9.2025. Do té doby náklady související s pořízením účtovány na účet 042 s pol. 6130.
Ke dni návrhu na vklad 4.9.2025 budete účtovat takto:
Předepíšete kupní cenu 21 000 Kč zápisem 042 MD/ 321 D.
Pozemek zařadíte v celkové ceně 28 602 Kč 031 MD/ 042 D.
Kupní cenu následně uhradíte: 321 MD / 231 D + RS par. 3639, pol. 6130 ve výši 21 000 Kč.
Kdyby kupní cena byla zaplacena před podáním návrhu na vklad, zaúčtujete jí na účet 052 a při podání na vklad jí zúčtujete se závazkem zápisem 321 MD/ 052 D.
Dne 9.4.2025 naše město (vypůjčitel) podepsalo smlouvu o výpůjčce s ÚPZS (půjčitel) na pozemek týkající se místní části obce. Smlouva je uzavřena na dobu od 1.4.2025 do 31.3.2028. Ve smlouvě není zakotvena hodnota půjčeného pozemku ani výměra. Smlouva je podepsána s tím, že za 3 roky nám pozemek bude prodán. Jak mám účtovat o této výpůjčce ? Máme nechat udělat ZP a dát pozemek na podrozvahu ?
O hodnotě vypůjčeného majetku nijak neúčtujeme. Nemáme pro tento případ v obsahové náplni žádný vhodný podrozvahový účet. Výpůjčka se eviduje jen mimoúčetně - smlouvou. ZP nepotřebujete, je to zbytečné. Pokud ÚPZS požádáte, tak vám výměru a cenu určitě sdělí, ale tuto informaci nepotřebujete, proto není ve smlouvě uvedena. Účtovat budete za tři roky, až/pokud dojde ke koupi pozemku.
Někteří odborníci stále chybně trvají na zachycení hodnoty vypůjčeného majetku u vypůjčitele na účtu 963 nebo 964. Tyto účty se názvem výpůjčky týkají, ale ve vztahu k podmíněným závazkům z titulu škody vzniklé poškozením vypůjčeného majetku. V praxi tento účet není moc využitelný - museli byste mít ve smlouvě stanovenou jasnou povinnost uhradit nějakou konkrétní částku v případě škody na majetku a účtuje se pak ve výši, v jaké máte stanovený závazek ze škody, ne automaticky v hodnotě majetku. V praxi je to opravdu ale sporné, protože ve smlouvách závazky nebývají vyčíslovány právě s ohledem na to, že nelze určit výši škody, dokud k ní nedojde. Bývá spíše obecně ujednáváno, že půjčitel může nebo má právo požadovat náhradu škody na vypůjčeném majetku (myšleno v okamžiku, kdy k ní dojde) a to je do podrozvahy informace nerelevantní.
Chtěla bych se zeptat na vytváření obchodního majetku (dále jen OM) na pozemky. Chápu to tak, že do OM vložím veškeré parcely, které pronajímáme nebo propachtováváme. Dále pronajímáme vodovod, tak ten též dám do OM a veškeré parcely, kterým vodovod vede. Také zařadím do majetku pozemky, na kterých je zřízeno VB. Kanalizaci nepronajímáme, ale dám si do OM, protože si u splaškové kanalizace mohu uplatňovat DPH. Dále vybíráme od občanů stočné, takže ekonomická činnost. Zde jednám jako osoba povinna k dani. Musím u kanalizace zařadit i parcely, kterými kanalizace vede, pokud není kanalizace pronajímána? Děkuji za odpověď ohledně zařazení parcel pod kanalizací do OM.
Určitě tam vložíte majetky, které pronajímáte či propachtováváte - tam plně souhlasím s tím, co uvádíte (pozemky, vodovod, mohl by to být třeba bytový dům). Potom tam dáte kanalizaci, neboť tu požíváte k ekonomické činnosti (asi takřka výhradně) - provozujete ji a vybíráte stočné.
Teď k pozemkům, přes které vede kanalizace, vodovod - za mne je v tomto případě zavedení do obchodního majetku čistě na Vašem rozhodnutí. Pozemky jsou v tomto případě k ekonomické činnosti využívány jen z části - tedy pokud vezmu závěry KOOV z ledna 2021, tak je na Vaší volbě, zda je do OM dáte. Stejně tak se to může týkat i pozemků dotčených věcným břemen - ty jsou také částečně využívány k ekonomické činnosti. Takže u toho, na co se mne ptáte, je to podle mého názoru na Vašem rozhodnutí.
Potom nezapomeňte i na další majetky, které třeba provozujete, máte z nich příjmy zdaňované/osvobozené (zejména pokud tam nic neděláte) - můžeme se bavit třeba o majetku souvisejícím se hřbitovem, mohlo by to být třeba i nějaké sportoviště, které poskytujete vždy za úplatu apod.
Několik členů volební komise se chce vzdát odměny ve prospěch spolků. Odměnu tedy musím vyplatit účetně, zároveň přijmu jako dar obci, ale tím pádem si nemohu uplatnit dotaci, je to tak?
Na odměnu má nárok každý člen OVK, ale s odměnou si může naložit jak chce. Pro tyto volby platí zákon o volbách do Parlamentu, cituji § 82:
(1) Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce.
Z hlediska zákona jim to vyplatit podle mě musíte, zahrnout do vyúčtování k volbám v takovém případě také. Doporučuju vyhnout se komplikacím, tzn. když to vyloženě neodmítnou převzít (zkuste jim to vysvětlit), nejlepší by bylo, aby si nechali nárokovou odměnu klasicky vyplatit a když pak peníze obratem použijí na dobročinné účely, je to jejich rozhodnutí již jako občanů, nikoliv jako člena OVK a s volbami to nemá už nic společného - právně je to dobrovolný dar občana obci nebo spolku.
Takže bych účtovala klasicky o vyplacení odměn s par. 6114 pol. 5021 a ÚZ 98071.
Jestli k tomu chcete korektní nezávazný právní výklad (závazný dávají až soudy a k tomuto jsem judikaturu nenašla, že by to někdo někdy soudně řešil), můžete se s dotazem obrátit pro jistotu na MV (hlavně v případě, kdyby odmítali odměnu převzít). Ve volebních předpisech jsem ale nenašla, že by možnost vzdání se odměny byla někde zakovena. Takže pak je otázka, jak byste s tím měli naložit, proto jak píšu výše - vyhnout se zbytečným komplikacím.
K financování výdajů na volby aplikujeme metodiku MF:
Hovoříte o tom, že člen OVK daruje fin. prostředky obci, tzn. obec daruje fin. prostředky následně spolku - tak je to myšleno? Darovací smlouva na peněžní dar není podle občanského zákoníku povinná. Schvalování přijetí daru není vyhrazenou pravomocí ZO, jedná se o zbytkovou pravomoc rady, kterou může přenést na starostu. Pokud radu nemáte, přijetí schvaluje starosta. Muselo by se schválit i následné darování konkrétním spolkům.
Dar bude podle všeho neúčelový a asi i neinvestiční, odpa podle účelu spolku a pol. 2321 proti účtu 672. Dar spolku pak na účet 572 s pol. 5222 - jestli to nedávají přímo obci (nějaké její organizační složce apod.).
Kdyby se vzdali odměny - nechtěli ji proplatit s tím, ať si jí nechá obec pro své účely, tady bych to na MV nebo kraji už raději konzultovala být vámi, ale když půjdete cestou klasického vyplacení, jak píšu v úvodu, přijde mi to právně v pořádku - neúčtovat ale zápočty nevyplacené odměny proti předpisu daru, aby bylo doloženo vyplacení odměny členovi.
Když to shrnu: Postavila bych se k tomu tak, že v okamžiku, kdy peníze obdrží, je již z pozice občana daruje přes obec nějakému spolku. Tedy již odlišný účetní případ od vyplacení odměny.
Město financovalo projekt. dokumentaci na rekonstrukci kulturního centra - účtováno na 042. Budovu má město na účtu 021, přísp.organizace ji dostala do výpůjčky . Tato PO dostala dotaci na rekonstrukci této budovy, ta byla nyní dokončena a budova byla zkolaudována. Můj dotaz zní : Město převede na PO projekt.dokumentaci -účtování 401/042 . Přísp.organizace zaúčtuje tech.zhodnocení včetně předané projekt.dokumentace na majetkový účet u bude odepisovat TZ na vypůjčeném majetku ? Městu zůstane na účtu 021 budova v původní hodnotě.
Souhlasím s vaším postupem - PO to po dobu udržitelnosti povede jako TZ vypůjčeného majetku, pak se to může převést zpět na vás jako zřizovatele, do ceny budovy.
Z hlediska podmínek dotace by to neměl být problém - není to od vás transfer, ale věcný dar - převod PD, a projekt bude asi z hlediska dotace nezpůsobilý výdaj - tedy jen, aby nečerpali dotaci na to, co od vás dostanou zadarmo.
Naší obci provedla firma demolici objektu, který máme v majetku a následně si nechala od jiné firmy postavit oplocení (napevno zabetonované) aby se předešlo např. úrazům při nežádoucí návštěvě staveniště. Jelikož zatím ještě není záměr co se staveništěm bude, tak to oplocení tam bude stát třeba i nějaký rok. Na faktuře je materiál použitý na oplocení např. sloupky, vázací drát, napínák za 4.346,-
montáž oplocení +beton 9.680,-
osazení sloupku +výkop. práce 5445,-
manipulace a přesun 1.815,-
faktura celkem 21.286,-kč
Mám to účtovat jen jako službu 518 nebo jinak když je to pevně spojeno se zemí a může to tam být i několik let.
Oplocení pevně spojené se zemí je drobná stavba. V definici dlouhodobého majetku - staveb je uvedeno, že obsahuje položky bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti. Účtovala bych o dočasné drobné stavbě na účtu 021 a pol. 6121. Celým zápisem 042 MD / 321 D, 321 MD / 231 D + RS pol. 6121 a par. bych dala všeobecný 3639.
V době životnosti můžete zohlednit fakt, že je to jen dočasné - jestli s novým záměrem hodláte oplocení odstranit - předpokládáte, že nebude sloužit jako obecné oplocení pozemku.
Hovoříte o tom, že si to dodavatelská firma nechala vyhotovit od jiné firmy - faktura za oplocení musí být na obec, ne na dodavatele, to uvádím jen pro jistotu, že je domluveno, že to bude majetkem obce, ale hradíte to, tak to není asi majetkem dodavatele - to tak může být nastaveno spíše u krátkodobých přenosných stavenišť.
Prosím o radu ke správnému účtování prodeje pozemku po rozdělení a přecenění. Původně jsme měli jeden pozemek s pořizovací cenou 30 438,20 Kč (11 707 m2). Ten jsme rozdělili k datu návrhu na vklad na tři části, přičemž jsme rozdělili pořizovací cenu podle m² takto: Pozemek 220/18: 26 514,80 Kč (10 198 m2), Pozemek 220/32 (prodávaný): 3 546,40 Kč Kč (1 364 m2), Pozemek 220/33: 377 Kč (145 m2). Prodejní cena pozemku 220/32 je 925 500 Kč. Účtování jsem provedla následovně:
1) V den přijetí platby za pozemek:
231/324 odpa 3639, pol. 3111 - 925 500 Kč
2) V den podání návrhu na vklad:
Rozdělení pozemku – v evidenci jsem zapsala dvě nové parcely (220/18 - 26 514,80 Kč a 220/33 - 377 Kč).
Přecenění prodaného pozemku:
031 / 407 ve výši 921 953,60 Kč (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou: 925 500 Kč – 3 546,40 Kč)
Převod na účet 036 před prodejem:
036 / 031 – v hodnotě 925 500 Kč
Účtování o prodeji:
311 / 647 – 925 500 Kč
324 / 311 – 925 500 Kč
554 / 036 – 925 500 Kč
407 / 664 – 921 953,60 Kč
Všechny zápisy máte naprosto správně, šikulka jste. Je mi teď skoro líto psát vám, že je zde přecenění na RH ve výsledku zbytečné. Podívejte se do dokumentů na naši směrnici k RH a raději i do vaší směrnice k přecenění - my radíme nepřeceňovat na RH majetek, kde se prodává část jedné majetkové položky, protože je to technicky nemožné. Vy jste přecenění právě z tohoto důvodu neúčtovala k datu, kdy ZO rozhodlo o prodeji (či záměru - okamžik přecenění se určuje opět dle vaší směrnice).
Postupovala jste správně v tom, že pozemky nešlo rozdělit předem a tedy ani přecenit ten prodávaný, až k datu podání na vklad, ale v tomto okamžiku už je právě zbytečné o RH účtovat, nemá to žádnou vypovídací schopnost, jen se zbytečně zkreslí výkaz zachycením výnosu z prodeje na účtu 664.
Když to shrnu - máte to účetně dobře, ale já bych zde účtovala klasicky prodej bez přecenění na RH, ale raději to mít tak stanoveno ve směrnici, jak vysvětluju výše, je to praktické a opravdu i lépe čitelnější ve výkazu.
Naše město si nechalo zpracovat povodňový plán v digitální podobě v částce 78.650,- Kč. Potřebuji poradit se zaúčtováním, jestli mám účtovat 041/321 a úhradu 321/3744 6119 nebo to mám zaúčtovat jako službu.
Povodňový plán je samostatný nehmotný majetek, účtování máte dobře. Zařazení po dokončení 019 MD/ 041 D.
Podle § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. si můžete stanovit, že povodňový plán nepovažujete za nehmotný majetek, pokud to ve směrnici stanoveno nemáte, účtujte jej na účet 019.
Financujeme od roku 2024 rekonstrukci základní školy. Jedná se o nástavbu 5 odborných učeben vč. vybavení. Rekonstrukce je účtovaná jako investice a vybavení je rozděleno podle hodnoty jednotlivých předmětů na investici i neinvestici (do hodnoty 40 tis.). Stejně tak je zažádáno o dotaci. Výdaje proběhly už i v roce 2024 a obdrželi jsme část dotace, kterou jsem proúčtovala. V únoru 2025 IROP dodatečně uznal i dotaci na rekonstrukci střechy jako způsobilý výdaj a nyní nám ji i poslal. Tu jsme však hradili již v prosinci 2024 podle harmonogramu a faktura a je zaúčtovaná jako nepřímý výdaj a část i jako nezpůsobilý výdaj podle procent. Jak máme nyní postupovat, když výdaje na střechu proběhly loni, dotace konkrétně na tuto část přišla až po uznání dodatečně letos ? Rekonstrukce pokračuje i v tomto roce, ještě budu hradit několik faktur, označuji odděleně AU, Org, UZ, N, Zdr od ostatních výdajů. Kolaudace proběhne teď v září a musím zařadit do majetku. IROP vyžaduje sjetiny z účetnictví o značení výdajů a likvidační lístky k jednotlivým fakturám. Nebude mi to však sedět z důvodu loňských výdajů.
Ještě mi prosím napište, jak zaúčtuji dotaci na vybavení učeben, která je investiční a část neinvestiční podle hranice drobného majetku. A lze do vybavení zahrnout i výdaj na administraci výběrového řízení na dodavatele nábytku a informační techniky?
Moc nerozumím, proč byly výdaje na rekonstrukci střechy účtovány částečně jako nepřímý výdaj, to myslíte možná tak, že jste do ceny rekonstrukce střechy poměrně rozdělili část celkových společných výdajů (nepřímé výdaje jsou věcně např. projekt, stavební dozor apod.). Protože jinak realizační výdaje jsou vždy přímé (neznačí se nikdy jako nepřímé). Ale jestli na střechu dotace původně nebyla, tak realizační výdaje byly nezpůsobilé.
Pokud dotace byla přiznaná až letos po loňské realizaci, nakládáte s tím jako s novou skutečností. Tzn. zachytíte jí dohadou zápisem 388/ 403. Na loňských výdajích doplníte značení jen ručně, je to tak v pořádku - vloni informace o dotaci nebyla.
Dotaci na vybavení učeben zaúčtujte v souladu se skutečností, která má sedět na dotaci. Na DDHM (028) máte čerpat neinvestiční dotaci (účet 672), na DHM (účet 022) investiční dotaci (účet 403). Do ceny vybavení patří i související výdaje, které uvádíte.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková