Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Náklady na pořízení vozíku pro hašení:
042 60.000,- příprava žádosti o dotaci na přívěs. vozík (2025)
042 25.000,- zpracování zadávací dokumentace (2026)
042 969.990,- Vozík přívěsný pro hašení (2026)
a ještě by mělo přijít vyúčtování za vyřízení žádosti.
Budou všechny tyto náklady součástí hodnoty majetku?
Věcně jsou to všechno náklady, které patří do ceny majetku, jen u nákladů na administraci dotace je volba na vás - podle ČÚS č. 710 si máte zvolit, jestli dané náklady účtujete do ceny majetku či nikoliv. Je ale nutné testovat i časové hledisko - kdyby výdaj vznikl po zařazení majetku, do ceny již nepatří. Zde může být diskutabilní vyřízení žádosti o dotace. Jestli byla žádost zpracována administrátorem až po zařazení majetku, měla by se účtovat jako provozní náklad (účet 518 s pol. 5169). Jestli ji ale vyhotovili před zařazením, jen bude fakturována až po zařazení, pak se má zahrnout do ceny majetku v podobě dohadné položky, kterou zaúčtujete zápisem 042 MD/ 389 D.
Zjistila jsem, že na účtech 388 (MD) a 472 (D) máme nevypořádané transfery, které jsme obdrželi v letech 2021-2025. Ptala jsem se bývalé účetní a ta mi řekla, že neobdržela ZVA ani žádný jiný dokument o finálním uzavření transferu. Kromě těchto dvou účtů, na kterých visí částky transferu, je všechno řádně a správně proúčtované, transfery jsou přiřazené v majetku nebo proúčtovány do výnosů v případě neinvestiční dotace. Všem poskytovatelům dotace jsem napsala a obdržela jsem od některých ZVA (z roku 2023). Od některých jsem obdržela jen Oznámení o výši dotace, kde je pouze v odůvodnění napsáno, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke snížení požadované výše dotace (z roku 2022). A nic dalšího mi neposlali. Chtěla bych vyčistit tyto účty, protože transfery jsou dle mého názoru vypořádané. Můžu to zaúčtovat se současným datem 472 (MD)/388 (D) s tím, že k tomu přiložím ZVA a to Oznámení? Bude to tak v pořádku?
Účetní zápisy zde budou o malinko přesněji 346 MD/ 388 D a 472 MD/ 346 D. V případě krajské dotace místo účtu 346 volte účet 348. Podklady k tomu podle všeho máte - poskytovatelé vám dle svých pravidel potvrdili konečnou částku dotace. Např. u SZIF je jako okamžik předpisu pohledávky (tedy vyúčtování) určen právě okamžik obdržení dokumentu "Oznámení o výši dotace". Je vhodné si do směrnice upravit okamžik vypořádání transferů s tím, že poskytovatelé většinou už dnes nějakým způsobem na podané vyúčtování reagují, někdy ale jen elektronicky v agendovém systému, kde je pak potřeba součinnost s administrátorem dotace - aby vám informaci o potvrzení vyúčtování předal.
Máme přislíbenou dotaci z programu Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) na FVE 2,4 M (celková cena zakázky je 5,2M). Součástí výzvy je „vynucená oprava střechy“. Střecha je hotová a mám fa. Nevím, zda účtovat jako stavbu, opravu nebo TZ? Všechny fa, které jsou součástí zatím nedokončené zakázky (zpracování projektové dokumentace, zpracování výběrového řízení, oprava střechy a záloha na FVE) jsem zatím účtoval 042/321, 231 3639 6121 ÚZ 90504 org.10/321 a následně po poslední fa bych vše zařadil 021/042. Je to tak v pořádku?
U FVE je vhodnější buď obecný odpa 2115 nebo odpa účelu objektu, na kterém se FVE umisťuje. Je to financováno z Modernizačního fondu, tak nezapomeňte použít kromě ÚZ i nástroj 171 - v příjmech i výdajích ve výši dotace spolu se zdrojem 5, vlastní podíl označíte jen nástrojem 171 a zdrojem 1.
Pokud je oprava střechy vyvolaným nákladem souvisejícím s umístěním FVE, pak ji můžete účtovat do ceny celkového TZ. Podle všeho je to i způsobilým nákladem, v tomto programu jsou ale poskytovány i neinvestiční dotace. Každopádně tedy rozhoduje charakter zásahu. U oprav střech v souvislosti s výstavbou FVE je to ale většinou jako vyvolaný náklad, který účtujeme do ceny investice, obhajitelné.
Museli byste jedině "využít", že se na střechu FVE umisťuje a celou ji při té příležitosti opravit s tím, že tato oprava není nezbytná pro umístění FVE. Většinou se ale musí zvýšit např. nosnost střechy či jiným způsobem dostat střechu do stavu, aby mohla být FVE umístěna, proto ve většině případů lze náklady na opravu střechy účtovat do ceny FVE jako TZ.
V roce 2025 jsme obdrželi dotaci na gastrovybavení ŠJ a to investiční ve výši 861 tis. a neiv. ve výši 60 tis. V roce 2025 bylo vybavení zařazeno do majetku a inv. dotace zaúčtována na úč. 403. Letos jsme museli celou dotaci vrátit. Prosím, jaký máme použít protiúčet u vratky inv. dotace - úč. 403 nebo 672? A jak správně postupovat s kartou majetku?
V případě vratky celé investiční dotace doporučujeme aplikovat odchylku od metody a neúčtovat jí na MD účtu 672, ale upravit o ni hodnotu účtu 403. Předpis vratky investiční dotace v takovém případě bude 403 MD/ 347 D, vrácení 347 MD/ 231 D. RS pol. 5904, jestli je to vratka na základě výzvy dle § 14f zákona č. 218/2000 Sb. Poskytovatel je odhaduji ústředí. ID partnera bude IČO poskytovatele a vratku označíte NZÚZ. Jako odchylku od metody to musíte popsat do přílohy závěrky, ale bylo by opravdu hodně nevypovídající rozpouštět po dobu životnosti majetku do výnosů dotaci, kterou jste nakonec celou vraceli. Na kartě majetku dotaci také odstraňte.
U neinvestiční dotace se vratka zaúčtuje 672 MD/ 347 D, RS stejně.
Výše uvedené platí pro vratku po vypořádání dotace. Kdyby to proběhlo v rámci vypořádání, tak se účtuje jako vrácení zálohy a řeší se jako rozdíl od dohady, kde byste rozdíl jako odchylku od metody ale opět zúčtovali přes účet 403. Vratka v rámci vypořádání (ale ne na základě výše zmíněné výzvy) se třídí na pol. 5364.
Vraceli jsme letos ve 2/2026 MMR část dotace - z celkové výše 600 000 Kč z roku 2022 (tam bylo vyúčtováno) to bylo 6000 Kč. Výzva MMR zní takto: ... na základě kontrolního zjištění se důvodně domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní (smlouvou) porušil podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle ustanovení § 14f odst. 1 rozpočtových pravidel.
Účtovala jsem původně:
231 UZ, a pol. 5904 D/ 348 MD
348 D/ 403 MD.
Ale podle všeho není účet 403 správný, kam prosím účtovat? Ostatní snad bude dobře. Na kartě majetku nebude zásah do 403, jen poznámka o vratce.
Obecně se o vratku po vypořádání nemění hodnota účtu 403, to máte pravdu. Muselo by se jednat o významnou částku s tím, že byste aplikovali odchylku od metody. V tomto případě souhlasím s tím, že na účtu 403 a na kartě majetku necháte původní výši dotace. Vratka se v takovém případě předepíše jako jednorázové snížení výnosu, zápis 672 MD/ 347 D, úhrada 347 MD/ 231 D, RS souhlasím s pol. 5904, odpa účelu dotace. ID bude IČO poskytovatele (MMR) a značí se i příslušným NZÚZ.
Jiný postup by byl, kdyby se jednalo o porušení rozpočtové kázně. Jestli vrátíte peníze ve lhůtě dle výzvy, PRK by nemělo nastat.
Máme podepsanou smlouvu se SFŽP (zasílám v příloze) na dotaci na vybudování domovních čistíren v obci. Nejsem si jistá ÚZ - 90992 (značím podíl z dotace jen ÚZ bez nástroje a prostorové jednotky) nebo 90506 - podíl z dotace značím ÚZ 90506, nástroj 148, prostorová jednotka 5 a vlastní podíl bez ÚZ, nástroj 148, prostorová jednotka 1?
Z hlediska NZÚZ platí tabulka SFŽP:
Text výzvy, kterou je mj. i v souladu se smlouvou vhodné prostudovat najdete zde:
https://www.narodniprogramzp.cz/dokumenty/detail/?id=2560
Jedná se u vás o výzvu 7/2021, takže v souladu s výše uvedenou tabulkou volíte ve výši dotace v příjmech i výdajích ÚZ 90506, nástroj 148, zdroj 5, vlastní podíl značíte nástrojem 148, zdroj 1.
U deštníkového schéma se pokud vím přejaly podmínky OPŽP 2021-2027, tzn. zohledněte i podmínky smlouvy a podkladů ke smlouvě - žádost a další dokumenty, kde pravděpodobně bude aplikována metoda ZMV (nepřímé výdaje) stejně, jako u OPŽP.
Smlouva číslo 5251100152 o poskytnutí podpory se státního fondu životního prostředí České republiky v rámci Národního plánu obnovy, smlouva byla podepsána 18.6.2026. Dotace přišla až po realizaci akce. Částka 504 Kč jako neinvestiční výdaj, zaúčtujeme 231/pol.4113, ÚZ 90008, nást.170, Z 5.
Prosíme pomoc s protiúčtem.
Částka 175 000 Kč jako investiční výdaj zaúčtujeme 231/pol.4213, ÚZ 90505, N 170, Z 5. Prosíme pomoct s protiúčtem.
Měli jsme již v 6/26 již předepsat na účty 999?
Z hlediska NZÚZ zde platí tabulka SFŽP:
Vždy je vhodné studovat podmínky konkrétní výzvy, kde najdete základní pravidla i bližší informace ke zdroji financování.
U vás se pravděpodobně jedná o tuto výzvu:
https://www.narodniprogramzp.cz/dokumenty/detail/?id=4572
Hned v nadpisu je zmíněn Národní program životního prostředí, který je primárně financován z národních zdrojů. Je tam ale výjimka pro aktivitu 5.2.D (např. elektromobily) - některé programy NPŽP jsou financovány z NPO. NZÚZ volíte proto správně jako pro NPO. Ověřit si to můžete i podle registračního čísla projektu, mělo by začínat pětkou, ne jedničkou (asi i viz číslo smlouvy, jak uvádíte). Podle všeho máte NPO zmíněn jako zdroj financování i ve smlouvě.
K datu podpisu smlouvy oběma stranami jste výši dotaci měli předepsat jako podmíněnou pohledávku do podrozvahy zápisem 915 (955) MD/ 999 D. Účet 955 volíme, když se vypořádání očekává za déle než rok. Při přijetí peněz nebo při předpisu pohledávky (co nastane dříve) se dotace z podrozvahy odúčtovává, takže teď již zpětně nemá smysl podrozvahu doúčtovávat.
Protiúčet příjmu zvolte podle toho, v jaké fázi administrace projektu jste. Pokud jste ještě dotaci nevyúčtovali (nejčastěji je to nazýváno závěrečné vyhodnocení akce či ukončení financování projektu, vždy s ohledem na konkrétní podmínky dané dotace), tak i když je projekt zrealizovaný, měli byste příjem dotace účtovat jako zálohu 231 MD/ 374 (472) D. Účet 472 platí v situaci, kdy se záloha očekává vypořádat za déle než rok od přijetí. Co v případě nevyúčtované dotace musíte řešit je její zachycení do správného období. Pokud letos vznikly náklady a dotace není vyúčtovaná, musíte účtovat dohadnou položku 388 MD/ 672 D pro neinvestiční část, zápis 388 MD/ 403 D pro investiční dotaci. Tyto zápisy se účtují k 31.12. U investiční dotace se ale dohadná položka musí zaúčtovat k datu zařazení majetku, je-li zařazen dříve než je vyúčtovaná dotace, aby se mohl transfer přiřadit na kartu majetku a začít rozpouštět. Vyúčtování se v této variantě následně účtuje 346 MD/ 388 D.
Kdyby dotace byla přijetím vypořádaná, musí tomu předcházet předpis 346 MD/ 403 (672) D, příjem se pak účtuje 231 MD/ 346 D.
Jsme plátci DPH a prodáváme stavební pozemek. Smlouva byla podepsána k 1.10.2026. Můžeme doložit i předávací protokol k potřebnému datu. Až kupující provede úhradu, budeme vkládat na KN. Zatím uhradil pouze vícenáklady, ale kupní cenu ještě ne.
Víme, že prodej pozemku se neúčtuje při podpisu smlouvy, ale až s návrhem na vklad.
DUZP zde nastává 1.10., tj. dříve než je datum účetního případu.
Jak zde prosím dokladově ošetřit DPH? Jak přenesu tuto situaci do daňového přiznání, když k tomu zatím v programu nemám žádný doklad?
Pokud to správně chápu, tak 1.10. se podepisuje smlouva. Ve stejný den dojde k předání pozemku, tedy kupující může s pozemkem disponovat. Následně kupující provede úhradu, například si představme, že to bude 26. 10. a 4. 11. se to například bude podávat na katastr nemovitostí.
Pokud je to takto, tak skutečně 1.10. 2026 nastalo DUZP a k tomuto datu bych správně měl zachytit odvod DPH. Například by se mohlo jednat o následující zaúčtování (představme si, že základ daně je 1 mil. Kč a DPH je tedy 210 tis. Kč):
MD 734/Dal 734 (var. 395/395) apod. 1 000 000 Kč - pomocné zaúčtování základu daně
MD 377/Dal 343 210 000 Kč
Toto by bylo interním dokladem - předpokládám, že kupující je fyzická osoba nepodnikající, tedy nejste povinni vystavit daňový doklad. Pokud by kupujícím byla osoba povinná k dani, vystavovali byste klasicky fakturu (daňový doklad) a účtovali tak, jak uvádím výše.
Následné účtování přijaté platby - je to faktická záloha (přijaté peníze před tím, než jste provedli "dodání" pozemku z pohledu účetního):
MD 231/Dal 324 1 210 000 Kč (DPH již neřeším - je to platba po DUZP)
4.11. bude podání návrhu na vklad do KN - účtuji o prodeji a vyřazení pozemku, například následovně:
MD 311 1 210 000 Kč
Dal 647 1 000 000
Dal 377 210 000
a zúčtování zálohy MD 324/Dal 311 1 210 000 Kč.
K tomu vyřazení pozemku z majetku.
To, co tady uvádíme, je jeden z modelů - těch variant zaúčtování je více. Pokud dojde k DUZP a platbě v jednom měsíci, tak je v zásadě jedno, zda daň zachytíte k 1.10. nebo třeba 26.10. Jen na to upozorňuji, že řada lidí by v tomto modelovém příkladu klidně zdanila až přijetí peněz, tedy 26. 10. (a věcný problém by to nebyl).
Na obci probíhá třetím rokem výstavba vodovodu a ČOV. Zpočátku prací, tj. od roku 2024 byl uplatňován režim pořízení majetku vlastní činností, tj. uplatňován odpočet DPH ve výši 100% u obou investičních akcí.
Vize byla taková, že při zařazení do majetku proběhne fikce a prostř. Ř. 1 a 40 se poměr upraví - nárok na odpočet je pouze 99%.
Novelou zákona byl institut pořízení majetku vlastní činností zrušen. Ve smyslu přechodných ustanovení k novele byl v přiznání za 12/2025 upraven odpočet za rok 2025 na ř. 45 na 99%.
Teď je povolen zkušení provoz, splašky už do řadu tečou, tudíž bych asi měla už teď v září zařadit do užívání a zaúčtovat 021 (022)/042.
Potřebuji tedy vyřešit uplatněný odpočet za zbytek nevypořádaných let. Když bych vypořádávala zbylé roky na ř. 45 až za období 12/2026, zbylé 1% odvedu, ale už to nebudu moct promítnout do majetku na SU 042 – bude už zařazeno. Jak s tou neuplatněnou daní naložit? Před novelou při fikci by to bylo v období zařazení do užívání, neuplatněná daň by se do majetku promítla. V této situaci nevím co s ní, není to malá částka, která by v majetku být měla. Můžu to k datu zařazení do užívání spočítat a dohadnout do ceny investice? Nebo nemusím čekat na období 12/2026 a na ř. 45 můžu vypořádat hned v září?
Nevím rovněž, jak naložit s řádkem 47 k datu zařazení do majetku – ještě v době, kdy obec nebyla plátcem DPH, pořídila projektovou dokumentaci ke stavbám. Odpočet tudíž uplatněn nebyl.
Jaká částka přijde dát na řádek 47? Základ daně z přijatých plnění, kde uplatněn odpočet byl, nebo celá částka z SU 042 bez ohledu na to, zda byl nebo mohl být uplatněn odpočet DPH?
V tomto případě díky přechodným ustanovením aplikujeme §75 odst. 8 a ten je skutečně spojen s tím, že se vypořádání provádí za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém byl majetek pořízen, tedy ve 12/2026 (takže to má být v přiznání za 12/2026). Nicméně Vy ten poměr rovnou víte, takže za mne není problém nyní zaúčtovat na to neuplatněné DPH MD 042/Dal 389 (var 383) a v 12/2026 pak doúčtovat MD 389 (383)/Dal 343. Do majetku to tak zařadit s promítnutím neuplatněného DPH.
K aplikaci ř. 47 - ten je trochu nešťastný v tom, že je pouze evidenční, takže to není upraveno žádnými předpisy a máme k tomu pouze následující pokyny k vyplnění:
"ř. 47 Hodnota pořízeného majetku vymezeného v § 4 odst. 4 písm. c) – uvede se údaj o základu daně a dani na vstupu u majetku pořízeného nebo vytvořeného vlastní činností, vymezeného v § 4 odst. 4 písm. c), a to najednou v daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy byl převeden do užívání, nebo za první zdaňovací období registrace. Neuvádějí se zde zálohy nebo přijatá dílčí plnění při pořizování majetku vlastní činností. Pokud je nárok na odpočet daně uplatněn v poměrné výši podle § 75, uvede se zde také v poměrné výši. V případě pořízení vybraného osobního automobilu podle § 72 odst. 3 a 4 se uvede základ daně v plné výši, i když daň na vstupu je omezena částkou 420 000Kč."
Za mne je to dosti zmatečný popis. V pokynech je uvedeno, že třeba u poměru mám dát na ř. 47 jen tu část, co jsem uplatnil (bez ohledu na to, že jej třeba dám do obchodního majetku jako celek). Směřuje to k tomu, že u pořízeného majetku mám na ř. 47 zahrnout pouze tu část, kde byly uplatněny odpočty daně (popsaná je pouze ta výjimka u aut - a ta je zdůrazněna jako výjimka). Takže pokud máte projektovou dokumentaci, u níž jste si odpočet neuplatňovali (ještě jste nebyli plátci a ani nedošlo k douplatnění odpočtu přes §79), nenačítal bych to do hodnoty na ř. 47.
Ale za mne plný souhlas, že ty pokyny jsou hodně nejednoznačné.
Obec staví přístřešek pro auta se skladem uhlí, který tvoří funkční celek se stavbami 2 bytových domů ve vlastnictví obce a je určen výhradně nájemníkům těchto bytových domů. V obou domech jsou byty o podlahové ploše méně než 80 m2. Od r. 2024 jsme již proplatili 1. fakturu za projektovou dokumentaci (s DPH 21 %), 2. fakturu za betonové základy, dlažbu a zdění uhelny (s DPH 21 %) a nyní jsme obdrželi 3. fakturu za dodání a montáž krovu (s DPH 12 %). Nejsem si jistá, zda druhá, již uhrazená faktura neměla být také s 12% sazbou DPH (součástí prací byly zpevněné plochy pod přístřeškem). Prosím o Vaše posouzení a sdělení správné sazby DPH jednotlivých faktur. Doklady zasílám e-mailem.
Děkuji za doposlané podklady a fotku. Zkoušel jsem se na to dívat a je možné, že dodavatele mohlo zmást, že čp. 103 je v katastru nemovitostí/RUIAN zapsáno jako objekt občanské vybavenosti (tedy ne jako bytový dům, jako bytový dům je zapsán vedlejší čp. 247).
Přístřešek je podle popisu určen k užívání jako parkování pro byty v čp. 103. Za těchto okolností (když v RUIAN nemáme čp. 103 zapsán jako bytový dům/rodinný dům) musíte provést test daného čp. 103 na splnění charakteristiky "stavby pro sociální bydlení", tedy test, zda byty v objektu (a v RUIAN je skutečně uvedeno, že se zde nachází 3 bytové jednotky) jsou jednak do 120 metrů čtverečních (což uvádíte) a zda tvoří více než polovinu podlahové plochy čp. 103. Pokud ano, tak je naplněna charakeristika objektu pro sociální bydlení, a tedy i budovaný přístřešek je jinou stavbou pro sociální bydlení (je podle fotek bezesporu na pozemku tvořící funkční celek s domem, využití stavby je k užívání s danými byty) a měla by být u stavebních prací fakturována sazba DPH ve výši 12%.
Projektová dokumentace není stavební práce, sazba 21 % je OK.
Faktury č. 2 a 3 - sazba DPH 12 % (ale za předpokladu otestování těch více než 50 % plochy čp. 103 - byty do 120 metrů čtverečních plochy).
Tím, že jste neplátci DPH a dodavatel Vám tedy klasicky fakturuje s DPH, museli byste se domluvit s dodavatelem na opravě té faktury s DUZP 13.8.
Prosím o rozklíčování k tomuto usnesení:
ZM schvaluje
ve smyslu § 85 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., poskytnutí (převod) nepeněžitého vkladu do společnosti FVS, který sestává z:
tady následuje výčet majetku
včetně všech příslušenství a součástí,
které byly oceněny znaleckým posudkem na částku 105.932.000 Kč,
a to za současné upsání celkem 20.775.024 kusů kmenových akcií v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 Kč, přičemž emisní kurs takto upsaných akcií bude činit 105.932.000 Kč, z čehož emisní ážio představuje částku ve výši 85.156.976 Kč a
schvaluje
upsání celkem 20.775.024 kusů kmenových akcií v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 Kč společnosti FVS, přičemž emisní kurs takto upsaných akcií bude činit 105.932.000 Kč, z čehož emisní ážio představuje částku ve výši 85.156.976 Kč a emisní kurs bude v celém rozsahu splněn výše uvedeným nepeněžitým vkladem,
uzavření smlouvy o úpisu uvedených akcií, která bude uzavřena mezi FVS a městem po přijetí usnesení valné hromady FVS
učinění prohlášení o vnesení nepeněžitého vkladu ve smyslu § 19 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, který bude představován výše popsanými věcmi,
uzavření záznamu o předání nepeněžitého vkladu poté, co dojde k jeho předání společnosti FVS.
Základní údaje (pro zjednodušení v tisících):
124.000,- = PC převáděného majetku
81.000,- = ZC převáděného majetku
70.000,- = účet 403.06xx = transfery na DHM
22.000,- = účet 403.07xx = rozpuštěné transfery
Zaúčtujeme:
081/021 = PC majetku = 124.000,-
368/081 = ZC majetku = 81.000,-
069/368 = ZC majetku do akcií = 81.000,-
069/407 = přecenění akcií na emisní kurz = 25.000,- (106.000,- emisní kurz mínus 81.000)
Dotazy:
1. Je toto účtování správné? Pracovali jsme s emisním kurzem.
2. Účet 403 teď vůbec neřešíme, řešili bychom až v případě, kdyby se účet 069 vyřazoval do nákladů, potom by se účtovaly náklady proto výnosům,
3. Jak by se řešil odpočet DPH, který byl dříve uplatněn?
Velice děkuji.
Vklad se oceňuje pořizovací cenou, což je pro vás v případě nepeněžního vkladu zůstatková hodnota vkládaného majetku. Není důležité, jaké je ocenění ze ZP, ze kterého vychází smlouva o upsání akcií a vyčíslení hodnoty vkladu. Vycházejte se ZC vkládaného majetku. Výpisem z OR nebo akciemi ve fyzické podobě doložíte jen existenci vlastnictví majetkového podílu, nikoliv jeho ocenění.
1) Účtování máte správně, jen tam chybí zakomponovat účet 043:
Předpis závazku z upsaného vkladu ke dni smlouvy o vkladu: 043 MD / 368 D 81 tis. Kč.
Doúčtování oprávek ke dni vyřazení: 368 MD / 081 D 81 tis. Kč.
Vyřazení ke dni předání majetku: 081 MD / 021 D 124 tis. Kč.
Dle zápisu do OR zařazení dlouhodobého finančního majetku: 069 MD / 043 D 81 tis. Kč.
Obsahovou náplň účtů 06x blíže vysvětlujeme v knize Dlouhodobý majetek, od str. 100:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlouhodob%C3%BD%20majetek
K přeceňování akcií Vám kopíruji odpověd na stejný dotaz:
"My problematiku přecenění - konkrétně i akcií - popisujeme v knize Majetek od str. 108. Pokud byste byli schopni stanovit vždy k 31.12. RH, bylo by správně přecenit je zápisem 069/407, popř. 407/069 (např. vyjít z nějakého ocenění, které vám bylo nabízeno k odkupu). V praxi ale zrovna většinou nejsme schopni RH správně stanovit, pak se lze odvolat na § 27 odst. 6 zákona o účetnictví a za RH považovat pořizovací cenu a tedy jen nepřeceňovat. "
2) Ano, účet 403 zůstane v nerozpuštěné výši zafixován, váže se nyní k podílu evidovanému na účtu 06x, který se neodepisuje, proto se s ním nebude nic dít až do doby, kdyby případně se s tím nějak hýbalo do nákladů - vyřazení prodejem, opravné položky...
3) Tady Vám neumím takto obecně odpovědět. Vklad sám o sobě není pro účely DPH dodáním, pokud u majetku, který byl vkládán nebo jeho části, nebyl uplatněn odpočet DPH. Pokud odpočet uplatněn byl, jsme ve fikci dodání a musíme řešit daň úplně stejně, jako kdyby byl majetek třeba prodáván. Přitom mohou nastat nejrůznější situace:
movité věci - tam by byl samozřejmě odvod daně z obvyklé ceny
nemovité věci - staré stavby a u nichž je odpočet DPH před více než 10-ti lety z nějakého TZ - potom klidně vklad osvobozeně od DPH, jsme po testovací lhůtě 10 let podle §78
nemovité věci - starší věci, kde byl odpočet uplatněn před méně než 10-ti lety z nějakého TZ - tady již problém, protože klidně vklad osvobozeně, ale s důsledky na úpravu odpočtu DPH podle §78. Myslím si, že toto lze ošetřit dohodnutím vkladem v režimu PDP, ale to je potřeba dohodnout
nejhorší je vklad novostaveb - méně než 2 roky od kolaudace = klasické zdaňované plnění - a za mne zase dohody o tom, jak se vypořádá daň (obdobně jako u movitostí).
Na toto mohu odpovědět jen takto obecně. Musí se to případně řešit po jednotlivých věcech a rozhodně to případně přesahuje svým rozsahem možnosti "dotazu" - pokud je toho majetku nějaký větší soupis a jsou tam nejrůznější varianty. Jen, co mne děsí - píšete to tak, jako když by vklad byl realizován, nicméně právě ty případné DPH dopady je potřeba řešit předem. Pokud budete mít dojem, že je toto potřeba dát nějak dohromady, potom je to na zakázku na webu, či případně to musíte řešit nějak individuálně (ale u většího soupisu majetku je toto téma spíše na několik hodin práce, pokud mají být součásti návrhy řešení pro druhou stranu). A příště prosím toto řešit dopředu - pokud je tady problém, dají se najít i jednodušší a méně problémová řešení.
Před dvěma měsíci obec na budově školy provedla prodloužení vnitřního rozvodu vodovodu a jeho vyústění na vnější fasádu budovy školy s tím, že bylo zakončeno kohoutem s ventilem, pro přístup k vodě ze strany školního hřiště. Celá akce byla v hodnotě do 23 tis. Kč, vyhodnotila jsem jako TZ pod hranici a zaúčtovala na 549 s rozpočtovou skladbou ODPA 3113 pol. 5123. Nedávno však došlo k uražení tohoto kohoutu na vodu, a tak to obec rozhodla opravit tak, že namísto samotného kohoutu koupila zahradní umyvadlo, které připojil externí dodavatel na zhotovený přívod vody a zároveň na odpad a pracovníci obce provedli vykopání pro připojení na odpad a následné zapravení omítky a zeminy po výkopu. Když bych všechny náklady této akce připočetla k původnímu zhotovení pítka, tak se dostaneme nad 40 tis. Kč, ale já bych spíš vyhodnotila jako samostatnou akci, kdy mělo jít o opravu, ale vzhledem k usazení nového zahradního umyvadla s napojením také na kanalizaci bych opět uvažovala o TZ pod hranici, ale nezávisle na původní akci, jejíž prvotním záměrem nebylo pořízení zahradního umyvadla? Je možné takto vyhodnotit?
Podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. se TZ posuzuje za každou dokončenou akci zvlášť, nikoliv kumulativně za více akcí na tomtéž majetku během krátkého časového období. Kritéria pro vymezení jedné akce jako je technická návaznost, stejný prostor/záměr, časová souslednost, pokud nejsou splněny, tak jde o samostatné akce. První akce byla dokončena a uzavřena. Druhá akce vznikla na základě poškození kohoutu a má jiný rozsah prací. Uvažujete správně v tom, že je to již další nový zásah - nové umyvadlo, napojení na kanalizaci, výkop. Je obhajitelné, že se jedná o dvě samostatné akce.
Máte pravdu, že druhá akce není úplně opravou. Opravou by byla pouze výměna kus za kus. Pořízení umyvadla s napojením na kanalizaci rozšiřuje funkci přívodu vody, tedy TZ.
V případě, že cena ani jedné akce nepřekročí hranici 40 tis. Kč, jedná se o TZ pod stanovenou hranicí a účtujete správně na účet 549, par. 3113 pol. 5123. Hodnota budovy se nebude navyšovat, pouze na kartě majetku si pro lepší přehled o součásti stavby udělejte poznámku o daném zásahu.
Ještě mě napadá, jestli to považovat za TZ budovy nebo zkusit evidovat nějak samostatně, ale umyvadlo je asi také umístěno (připevněno) na vnější budově fasády, proto volíte TZ?
Výstavba FVE na dvou budovách v obci za podpory SFŽP - modernizační fond - UZ 90504, N 171 Z 5. Dotace 2 mil.- jejíž výsledná výše byla známa až nedávno v roce 2026. Celá akce (všechny účty) je značená ORG., par. 2115, pol. 6121.
Prvotní náklady, které jsou uznatelné, což jsme zjistila až v roce 2025, byly již v roce 2024. Výdaje z tohoto roku jsem označila NZÚZ pouze na papírové faktuře, nebyly informace k označení způsobilosti do účetnictví, aby se promítli do výkazů. Jejich označená výše měla být 30tis.
Za rok 2025 jsem procentuální podíl uznatelných (a tedy značených výdajů NZÚZ) musela odhadnout, což se mi docela povedlo, ale zaúčtovala jsem označení o pár tis. víc - jedna z faktur nebyl uznatelný náklad (administrátor dotace byl na draka :-)). Celkem označeno v účetnictví (i ve výkazech) 120tis. Letošní výdaje jsem NZÚZ označila tak, aby mi součet takto značených výdajů dal 1,850 tis ( 2 mil. - 120tis - 30 tis označených jen na papíře). Bude to tak v pořádku?
Vlastní uznatelný podíl samozřejmě značím N171, Z1 bez UZ. Trochu jsem nejistá u těch výdajů z roku 2024 - tím, že jsou označené pouze na papírové faktuře, součet značených výdajů v účetních sestavách je o těch 30tis. nižší.
Celkové přeúčtování značení výdajů na výdaje označené NZÚZ dělám jedním vnitřním opravným dokladem v souhrnné částce. Dlouho nebyla známá konečná procentuální výše dotace. Na faktury si to rozepíšu ručně. Setkali jste se někdy s tím, že by to poskytovatel dotace chtěl mít zaúčtováno přímo na likvidačním lístku konkrétní faktury? Myslím tím, že musela být rozúčtovaná v účetním programu každá faktura zvlášť a ne hromadně?
Hotovou FVE, která je na střeše budovy MŠ a ZŠ - ale má sdílenou elektřinu pro ostatní odběrná místa v obci, mám zaúčtovat jako TZ budov v poměru dle výkonu FVE?
Začnu odzadu - nevím, jestli přesně rozumím, co máte na mysli, ale FVE umístěnou na budově účtujte kompletně jako TZ příslušné budovy. Jestli máte jednu fakturu pro FVE na dvou budovách, tak ideálně, aby ji nákladově rozpočítal dodavatel. Kdyby vůbec nesloužila příslušné stavbě, mohli bychom "debatovat", jestli ale primárně slouží dané budově, pak je TZ vhodným řešením.
Z hlediska značení NZÚZ je správnější označovat postupně každou fakturu, pokud vím, tak poskytovatelé řeší ale účetní sestavy jako celek, tzn. stačí, když na dokladu je ručně označeno v příslušné výši a pokud doúčtujete souhrnně, neměl by to být takový problém. Podstatné je snažit se zajistit před uzavřením roku správné zobrazení NZÚZ - tam jsou často i nezbytné opravy/ úpravy.
Setkali jsme se nedávno s případem, kdy obec značila ÚZ chybným procentem a tím se jí do výkazu nedostalo značení ve správné výši. Poskytovatel za to nařídil vratku. Tak, jak to popisujete vy ale chyba na Vaší straně nenastala - minimálně ten rok 2024, jestli bylo rozhodnutí až v roce 2025, tak pokud byl rok 2024 již rozpočtově uzavřený, nelze NZÚZ doplnit. Co se týče roku 2025, tam už asi nějaká nepřesnost nastala. Nicméně neměli byste o ni korigovat další roky - podle pravidel NZÚZ se může opravovat pouze v rozpočtově neuzavřeném roce. My to takto prezentujeme již dlouho a MF nám také potvrdilo, že ÚZ v tomto ohledu neslouží ke kontrole dotací.
Máme k tomu následující stanovisko MF:
"Pokud se stane chyba, a to i vlivem špatné komunikace s poskytovatelem, tak rozhodně v rozpočtově neuzavřeném roce provést opravu. Pokud se rok uzavře, tak se s tím nedá nic dělat. ÚZ by ve všech letech měl odpovídat skutečnosti, pokud nastala chyba a nelze ji opravit, tak v posledním roce rozhodně neupravovat správnou výši o chyby předchozích let. Jestli se chce používat pro celý projekt a jeho transakce nějaký identifikátor, může se zvolit nějaký jednotný identifikátor např. v ORG, klidně ÚZ, ale ať nevstupuje do výkazu FIN 2-12 M. Ale ÚZ neslouží primárně ke kontrole dotací. Je zde finanční vypořádání u ex ante, které se nerovná vždy ÚZ. Navíc ÚZ se označují i vratky, odvody a penále za PRK atd. Jestli poskytovatel chce rovnost ÚZ ve výdajích na skutečnost, pakliže se udělala chyba, tak k tomu ÚZ neslouží. ÚZ má vyjadřovat výdaje v jednotlivých letech kryté přijatými transfery ze SR, SF a NF. Je důležité, aby se ÚZ začal ve výdajích sledovat již od registrace akce nebo zveřejněného seznamu podpořených projektů, aby bylo co nejvíce výdajů zatříděno podle ÚZ."
Prosím o kontrolu a doplnění účtování provozu dětské skupiny. Četla jsem metodiku MPSV, ale buď je nemají aktuální nebo nechápu systém. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku chodí měsíčně, vždy po vykázání předchozího měsíce do systému a je v něm výpočet výše příspěvku za ten vykázaný měsíc. V metodice MPSV se stále mluví o čtvrtletních zálohách. Mám účtování navrženo takto:
Příjem jistoty od rodičů na BÚ: 231, pol. 8901 MD/378 D, příp. 459. Předpis nedělám, protože podpis smlouvy ještě nemusí znamenat, že to rodič zaplatí a dítě bude mít rezervováno místo. Vratka pak obráceně a úroky bych asi neřešila, ve smlouvě sjednané nejsou.
Příjem školkovného na BÚ: 231, par. 4339, pol. 2324 MD + ORG/602 D. Předpis nedělám, nevím, zda konkrétní dítě bude v aktuálním měsíci DS navštěvovat.
Předpis příspěvku MPSV po vyrozumění: 346 MD/672 D
Příjem příspěvku na BÚ: 231, pol. 4116, UZ 13023, ORG MD/346 D
Dále účtuji mzdy, poradenství, telefony, energie, poplatky bance - značím vše ORG (mimo jistot), abychom věděli, kolik stojí kompletní provoz DS.
U výdajů UZ nedávám. Stejně tak v rozpočtovém opatření dávám UZ jen do příjmové části, do výdajové ne. Je to tak správně?
Někde jsem četla názor, že zrovna poradenství není uznatelným výdajem, mám tedy ORGem rozlišovat uznatelné a neuznatelné? Je to ještě k něčemu, když metodika neodpovídá aktuálnímu stavu, minimálně co se týče frekvence a systému plateb?
Od příštího měsíce bude obec jako provozovatel ještě nakupovat stravu a tu budeme potom rozpočítávat a rodiče budou na účet obce posílat peníze. Prosím tedy o doplnění účtování stravného.
Příjem jistoty máte v pořádku, je to standardní postup účtování. Pouze ohledně úroků z jistoty malá poznámka. Podle § 2254 OZ má složitel právo na úroky minimálně ve výši zákonné sazby i bez smluvního ujednání. To platí pro jistoty z nájmů. V tomto případě odhaduji platí § 1802, ale právní dotazy závazně odpovědět neumíme. V případě zanedbatelných částek je např. u kaucí z titulu zákona o veřejných zakázkách praxe obcí úrok ne vždy vyplácet. Zvážila bych určitě především, o jakých částkách se tu bavíme.
Příjem školkovného je také v pořádku. Předpis je možný, ale dělat ho nemusíte už z důvodu, který popisujete. Zvážila bych ale účtování o záloze - příjem 231 MD/ 324 D, po vyčíslení předpis 311 MD/ 602 D a zúčtování zálohy 324 MD/ 311 D. V případě, kdy hradí dopředu před poskytnutím plnění, je to nejpřesnější postup. Jen v prosinci doúčtovat předpis do konce roku, případně účtovat k záloze dohadnou položku, aby se výnos zobrazil ve správném období.
Platby za nákup potravin: účtujte zápisem 501 MD/ 321 D, pol. 5131, par. 4339. Případně pol. 5169, kdyby někdo např. dovážel obědy apod.
Příjem za stravné – platby rodičů předpokládám, že budete přijímat opět spíše dopředu jako zálohy zápisem 231 MD/ 324 D, pol. 2324, par. 4339. Výnos (602) zaúčtujete až při vyúčtování zápisem 311 MD/ 602 D a zúčtování zálohy 324 MD/ 311 D, případně průběžně měsíčně, pokud jsou přesné podklady. Ke konci roku se ale zase případně musí účtovat dohada 388 MD/ 602 D ve výši stravného do konce roku (prosinec). Například ve výši záloh, pokud přesnější výpočet není k dispozici.
Metodika MPSV o čtvrtletních zálohách je v tomto ohledu již překonaná. Od roku 2025 administruje příspěvek ÚP ČR a vyplácí měsíčně, viz. následující odkaz:
Dále obecná informace o vyplácení příspěvku:
https://up.gov.cz/financovani-ds
Příspěvek je nově vyplácen zpětně za uplynulý měsíc. O příspěvku v takovém případě na základě rozhodnutí účtujete správně: předpis 346 MD/ 672 D a příjem 231 MD/ 346 D. O záloze se účtuje jen když je transfer přijat před vypořádáním. Co se týká značení, ÚZ 13023 platí pro příspěvek přes ÚP ČR; mělo by se jednat o financování čistě ze státního rozpočtu, tedy bez nástroje a zdroje. Na konci roku by se předpis za prosinec měl zaúčtovat k 31.12., pokud nebude přesné vyčíslení, tak znovu formou dohadné položky 388/672.
Ale co je špatně, je neznačení výdajů. Výdaje do výše příspěvku ÚP musí být značeny ÚZ 13023 – nedávat ÚZ u výdajů je v tomto případě chyba. ÚZ se doplňuje i do výdajové části rozpočtového opatření (do výše dotace), nejen do příjmové; technicky lze ÚZ u výdajů doplnit změnou rozpisu rozpočtu na základě pověření bez schválení ZO. Výdaje nad rámec dotace se značí jen ORG.
Rozlišení uznatelných a neuznatelných výdajů pomocí ORG má smysl pro vlastní kontrolu i pro případ auditu. Tzn. uznatelné výdaje značit ÚZ + ORG, neuznatelné jen ORG (bez ÚZ).
Povinnost značit odděleně veškeré výdaje na provoz dětské skupiny najdete v metodice MPSV, v tomto ohledu by měla být platná (str. 13-14):
Naleznete tam i informaci, které výdaje jsou věcně způsobilé.
Řešíme výstavbu mateřské školy z dotace z MMR, náklady značím do výše dotace 85% EU, 5% SR a 10% vlastní podíl. Nyní je stavba předána k 15.9.2026, není však zkoulaudována. Součástí uznatelných nákladů by mělo být i vybavení školky nábytkem, elektronikou, a také vybavení jídelny - výdejny elektrospotřebiči. Tyto právě řeším - byly objednány a dodány zvlášť mimo smlouvu o dílo se zhotovitelem od společnosti DATART ve výši 79 000,- (lednice, digestoř, trouba atd. v jednotlivých cenách do 40.000 Kč). Uhrazeno obcí zálohou. Jak zaúčtovat? Jako soubor věcí na 022 nebo samostatně na 028? Nyní účtuji 052/231, 3111, tady nevím položku zda 6122,6121, nebo 5137? Dle dotačních podmínek by mělo být vybavení po potřeby MŠ přímým výdajem. A jak účtovat herní prvky - cca v hodnotě 500 000,- od jiné společnosti, řešeno samostatným VŘ, také nábytek pro MŠ - cca v hodnotě 400 000? Vše mám v rozpočtu bohužel pod 3111,6121, ale to je asi špatně.
Nezmiňujete se o tom nejzásadnějším - je nutné v žádosti o dotaci ověřit, jestli je přímá dotace investiční. Většinou je možné změnit druh dotace nejpozději do žádosti o platbu, proto prosím nejprve zkuste, jestli na věci, které spadají na účet 028 čerpáte investiční dotaci, u nich změnit dotaci na neinvestiční, abyste byli v souladu s účetními předpisy i druhem dotace. Nedoporučujeme dělat z vybavení účelově soubory, ale zaúčtovat to jako jednotlivé věci, využít se dá i hromadné zařazení do majetkových programů. Jako příklad uvedu pořízení např. 100 ks židlí, kdy by se neměl dělat soubor jen proto, že jsou to všechno stejné židle, nebo jsou umístěny na jednom místě. Něco z toho může jít do ceny stavby, např. vestavný nábytek či vestavěné spotřebiče, ale většina z toho, co jmenujete budou samostatné movité věci, kde platí pravidlo do 40 tis. Kč účet 028 a tedy neinvestiční dotace. Od roku 2027 se bude zvyšovat hodnota DHM a DNM nad hranici 100 tis. Kč, tzn. DDHM budeme účtovat na účet 028 až do 100 tis. Kč.
Pokud by druh dotace nešel změnit a čerpáte i na věci, které by správně patřily na účet 028, dotaci investiční, pak asi nezbývá nic jiného, než udělat z nich soubory, popřípadě, pokud jednotlivé kusy přesáhnou hodnotu 40 tis. Kč, tak je budete účtovat na účet 022. Je pravda, že někdy se využívá soubor např. pro zařazení nábytku v jedné místnosti apod., právě když je to nutné kvůli dotaci. Lépe se ale nakládá se samostatnými věcmi a je to zde účetně správnější.
Stavba, která byla předána 15. 9. 2026, dosud však nezkolaudována, zůstává na účtu 042. Zařazení budovy MŠ na účet 021 proběhne až po nabytí právní moci kolaudačního souhlasu. Movité věci jako nábytek, elektronika, se zařazují na účet 022 nezávisle na kolaudaci, k datu jejich předání/dodání. Na účet 028 se účtuje v okamžiku zachycení na účtu 558.
V případě DHM je záloha 052/231 správně, položka odpovídá 6122. Kdyby to byla záloha na DDHM, tak účet 314 a pol. 5137. Chce to nejprve vyjasnit, jak budete postupovat, viz výše a podle toho o vybavení účtovat.
Herní prvky, v případě, že jsou trvale zakotveny do země, se účtují jednotlivě jako stavby účet 021, pol. 6121 a investiční dotace je zde v pořádku.
Par. 3111 je správně, položka 6121 je určena pro stavbu, položka 6122 pro samostatné movité věci na účtu 022, pol. 5137 pro majetek na účtu 028. Měla byste rozpočet upravit na správnou položku, tedy 5137/6122, ale záleží, jak máte stanoveny zákazné ukazatele, může to být jen změna rozpisu rozpočtu.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková