Dotazy

• Rozšíření lesoparku

  25. 09. 2026

  Obec vlastní pozemek, kde během let docházelo k postupné výsadbě stromů. Oblasti se říká lesopark, ale v majetku zaevidováno nic nemáme. Vloni bylo rozhodnuto o rozšíření lesoparku a revitalizaci řeky, která je v blízkosti parku. Proběhlo výběrové řízení na projektanta a byla podepsána smlouva o dílo na PD rozšíření lesoparku. Doposud jsem všechny výdaje účtovala do nákladů (právní služby, správní poplatek k vydání předběžné informace…) Teď ale ve smlouvě k projektové dokumentaci čtu, že nám tato firma zajistí veškerou dokumentaci pro provedení stavby, kdy součástí rozšíření lesoparku bude zřízena nová tůň, budou řešeny přeložky a propustky na polní cestě, vzniknou mokřady, dojde k zatravnění ploch a vybudování odpočinkových mobiliářů (lavičky, mola…), bude také revitalizováno koryto řeky. Vyplývá mně z toho, že půjde částečně o investici a nevím, jak vyřešit náklady, které jsem už v předchozím roce zaúčtovala do provozních nákladů, ne na 042. Můžu zaúčtovat MD -518 a MD 042 poměrem cen v letošním roce?
  Dále prosím o kontrolu, zda můžu účtovat následovně?
  1. Revitalizace toku (odklonění od původního směru, vybudování stavebních propustků) – zařadím jako TZ současné vodní plochy 029 + zvlášť karty na propustky jako stavby 021, RS § 2333?
  2. Tůně a mokřady – jednotlivé stavby 021, § 2333
  3. Výsadba dřevin a zatravnění – provozní náklad, § 3745
  4. Přeložky inženýrských sítí (kanalizace) – kanalizace patří svazku, náklady přeložky bude hradit svazek. V rozpočtu nákladů za PD máme „jen“ projektovou část, ne vybudování. Můžu účtovat jako související výdaj s revitalizací toku? Nebo půjde o provozní výdaj § 2321
  5. Cesty, pěšiny, mobiliáře – cesty + pěšiny: tady nevím, nemáme nikde evidováno, v současné době se jedná o vyšlapané cesty napříč pozemkem – nově budou vysypány štěrkovým trávníkem. Půjde na 029? Mobiliáře podle typu – 021 nebo 028.
  Je nutné rozdělovat jednotlivé položky na RS, anebo můžu vzít akci jako celek a dát vše na § 3745?

  Při přeúčtování nákladů loňského roku se jedná o opravu chyby minulého účetního období a postup přeúčtování závisí na výši opravované částky. Pokud opravovaná částka je nižší než 260 tis. Kč a nebo je pod 0,3 % Vašich aktiv netto k 31.12.2025, můžete použít Vámi zmiňovaný zápis 518 minus MD / 042 MD. V případě, že částka překročí jednu z výše uvedených částek, měla byste použít zápis 042 MD/ 408 D a opravu zdůvodnit v příloze účetní závěrky.

  Položky RS v účetnictví loňského roku už neopravíte, lze pouze doplnit poznámku na původní účetní doklad.

  Rozdělení společných nákladů jako je PD, výběrové řízení apod., na investiční a neinvestiční část rozpočtete vždy obecně poměrem ocenění investice a neinvestice na celkové ceně. Jednoduchý příklad: Investice je 800, neinvestice 200, celkové náklady 1000. Poměr investice na celkové ceně je 800/1000 = 0,8, poměr neinvestice je 0,2 (kontrola že součet je 1). Tímto poměrem vynásobíte společné související náklady a vyjde Vám, jakou část účtovat k investici a jakou k neinvestici. Jen pozor na to, že některé související náklady se mohou vztahovat jen k investici nebo jen k neinvestici, ty se pak samozřejmě nerozdělují.

  1) Revitalizace toku při změně trasy nebo profilu koryta může být novou stavbou ve smyslu terénních úprav. TZ by to bylo, kdyby se jednalo o úpravu nějakého stávajícího vodního díla jako stavby. Jako terénní úpravu je to podle mě tedy možné účtovat na účet 021 nikoli na účet 029 jako TZ vodní plochy (pozemku). Propustky doporučuju účtovat jako samostatné stavby, také účet 021. Vegetační úpravy vyvolané stavbou (např. zpevnění břehů) lze dle své povahy zahrnout do ceny stavby jako vedlejší pořizovací náklad.

  2. Nové tůně a mokřady se evidují jako stavby, účet 021, pol. 6121. Opět zeleň zpevňující břehy lze zahrnout do ceny stavby. Pokud by však šlo pouze o biologickou rekultivaci bez stavebních prací, např. jen osev, výsadba bez hloubení, jedná se o neinvestici, účet 518, pol. 5169. V praxi bývá kombinace obojího, tzn. pak kompletně jako stavba. Doporučuje se každou tůň a mokřad evidovat jako samostatnou stavbu.

  3. Výsadba dřevin a zatravnění je standardně neinvestice, účet 518, pol. 5169. Výjimka může být výsadba jako součást stavby viz výše, např. kompenzační výsadba, zpevnění břehů a může vstoupit do ceny investice. Nevím, v jaké části lesoparku a v jakém rozsahu to probíhá.

  4. Zde je potřeba vzít v úvahu, jakého zásahu se přeložka týká - z jakého důvodu se realizuje. Dále pak, jestli náklad zůstane obci s tím, že DSO zrealizovalo finančně jen samotnou přeložku. V poslední řadě pak, zda by nemělo být převedeno na svazek - aby si zobrazil v konečné ceně přeložky (účtoval o nové stavbě?). Zatím je to s otazníky.

  5. a) Cesty a pěšiny: v případě nového štěrkového zpevnění vzniká nová stavba, tedy účet 021, pol. 6121.

  5. b) Mobiliář pevně zabudovaný do základů je drobná stavba, účet 021. Přenosný mobiliář v hodnotě pod 40 tis. Kč se eviduje (účtuje) jako DDHM, účet 028, pol. 5137, v hodnotě nad 40 tis. Kč DHM, účet 022, pol. 6122. Pozor ale na změnu hranice - pravděpodobně se stihne schválit, že od 1.1.2027 bude hranici pro DDHM do 1OO tis. Kč. Nevím, kdy pořídíte, tak raději zmiňuju.

  Co se týká paragrafu, zda jednotný nebo dělení na různé paragrafy (2333, 2341, 3745): Oddělené paragrafy volíme v případě souhrnné fakturace více druhů plnění. Zatřídění na různé paragrafy není povinné, pokud se realizuje technicky jeden společný technologicky blízký projekt. V takovém případě lze zvolit buď nějaký blízký všeobecný společný paragraf nebo převažující paragraf - 3745 je vhodný, pokud převažuje charakter parku/zeleně. Já si nejsem jistá, jestli samostatná zeleň převažuje. Pokud ne, přesnější by byl odpa 2333 pro část výdajů na revitalizaci toku, odpa 2341 pro mokřady a tůně, tak zvolte, která část nákladově převažuje. Zeleň zatím odhaduji jako doplňkovou s tím, že možná i většinově půjde do ceny staveb. Hovoříte ale o rozšíření lesoparku, tak nevím, jestli se rozšíří i ve smyslu nové výsadby. Pokud je na akci dotace, je vhodné sledovat výdaje odděleně dle podmínek poskytovatele (org, analytika), i když paragraf může být jednotný.

• DPH prodej služebního auta

  24. 09. 2026

  Zastupitelstvo schválilo záměr prodeje služebního auta. Jsme plátci DPH.
  Při nákupu auta jsme neuplatnili žádný odpočet DPH. Budeme uzavírat kupní smlouvu + vystavovat fakturu. Faktura bude základ + 21 % DPH?

  Pro tento případ by se dle mého názoru měly aplikovat závěry Koordinančního výboru KDP a GFŘ z ledna 2021 (KOOV). Vy jste dané vozidlo podle Vašeho doplnění používali jako určité režijní vozidlo úřadu (jezdil s ním starosta, místostarosta...), tedy v zásadě jak ve spojitosti s neekonomickou činností, tak i ekonomickou činností.

  Jak vyplývá z KOOV, pokud jste se při pořízení rozhodli nevložit vozidlo do obchodního majetku ve vztahu k DPH, neuplatnili jste odpočet DPH, tak byť jste vozidlo využívali částečně i k ekonomickým činnostem, tak při jeho prodeji nejednáte jako osoba povinná k dani = prodej není předmětem DPH.

  Proto bych v tomto případě DPH neodváděl.

  Nicméně upozorňuji, že by bylo vhodné nezapomínat, že je na obcích potřeba nastavit evidenci obchodního majetku ve vztahu k DPH (jak na to upozorňuji v dokumentech na webu) - neměli bychom to podceňovat a skutečně evidovat co je a co není obchodním majetkem ve vztahu k DPH. Pokud toto nebudeme dělat, můžeme se dostat do určitých důkazních problémů. Berte to prosím jen jako poznámku, třeba to máte vyřešeno, nicméně já z praxe vidím, že byť nám ZDPH v tomto ukládá nějaké povinnosti (§100 odst. 3), tak je stále v řadě případů podceňujeme. Proto se o tom raději zmiňuji.

• Směnná smlouva + DPH

  24. 09. 2026

  Jsme plátci DPH a provádíme směnnou smlouvu. Bohužel zastupitelstvo schválilo prodej bez porady s účetní ohledně DPH a prodalo to a následně mi nepředalo návrh na vklad v září, který proběhl 4.8.26, protože čekalo na znalecký posudek, přestože schválilo ceny. Dle mého názoru se jedná o stavební pozemek ve smyslu DPH, tedy bychom měli odvést DPH. Jedná se o pozemek městyse p.č. 86/60, z něhož je oddělována část p.č 86/82 o výměře 28m2 (zast. schválilo cenu 16.800,-). Směňující nám prodává z parcely 81/3 8m2 (zast.schválilo cenu 4.800,-). Rozdíl ceny co nám doplácí kupující činí 12.000, ale znalecký posudek přišel až po měsíci a je v něm rozdíl. P.č 86/82 ocenil znalec na 74.220,40,- a p.č 81/3 na 31.667,40,-. Momentálně mám účtováno pokladna příjem rozdílu
  231 3111 3639/324 - 12.000. Prosím o radu účtování, když je znal. posudek jiný než co je schváleno? A vůbec zda podléhá DPH ?(nehledě na to, že budu muset podávat dodatečné daň.př. pokud bych měla odvést DPH).
  

  Nejprve k problematice DPH - nemáme od Vás moc informací, nicméně když jsem si zobrazil tu parcelu 86/60, tak si myslím, že tam DPH nemá být. Jedná se, pokud správně chápu o vyřešení asi historicky zaploceného pozemku, který dle mého názoru tvoří funkční celek k čp. 233 (který podle obrázku nebude novostavbou). Na pozemku leží vjezd autem na zahradu domu a i zpevněná plocha, kde asi parkují vozidlo. Tedy i kdybych usoudil, že to má být předmětem daně (což pochybuji - spíše mám dojem, že to vůbec nemá být předmětem DPH - že to nebyl Váš obchodní majetek), tak by to stejně bylo od DPH osvobozeno (se souběžným vyloučením z výpočtu koeficientu na ř. 51). Takže za mne by toto nemělo na 99,8% podléhat DPH.

  Podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. platí, že:

  "Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány."

  Trochu všeobecněji ke směnným smlouvám.

  Pokud máte ve smlouvě uvedené ceny, oceňujete nově pořízený pozemek pořizovací cenou včetně vedlejších pořizovacích nákladů (znalecký posudek, poplatek za návrh na vklad). Tím, že se jedná o směnnou smlouvu, tak tyto vedlejší pořizovací náklady se dávají v 1/2. Druhá polovina těchto nákladů se hradí z provozních prostředků. 

  Pokud ceny ve smlouvě uvedeny nejsou, měla byste nový pozemek ocenit RPC, např. znaleckým posudkem.

  Zmiňujete se, že ceny máte schváleny, ale už ne o tom, zda jsou uvedeny ve smlouvě, ale trochu předpokládám, že ty schválené ceny budou i ve smlouvě. V takovém případě pro vás v tu chvíli znalecký posudek není směrodatný a budete se řídit tím co máte ve smlouvě. Berte to ale prosím jako odhad situace. Ještě poznámka - pokud by došlo k tomu, že tam bude odchylka od ceny obvyklé, je nutné to zdůvodnit.

  Všeobecné účtování směnné smlouvy (v tuto chvíli bez DPH - viz výše) a zatím tedy podle cen, které byly schváleny (s tím, že jsou ve smlouvě), k datu podání návrhu na vklad:

  311 MD/ 647 D 16.800 Kč (hodnota nabývaného pozemku + doplatek)

  042 MD/ 321 D 4.800 Kč (hodnota nabývaného pozemku)

  321 MD/ 311 D 4.800 Kč (zápočet)

  554 MD/ 031 D vyřazení v účetní ceně vašeho pozemku

  031 MD/ 042 D zařazení směnou nabytého pozemku, jestli jsou ve smlouvě ceny uvedeny, tak v jeho celkové pořizovací ceně (viz výše, nevím, jestli máte nějaké související výdaje).

  Vše byste měla účtovat k datu návrhu na vklad, tedy 4.8.2026. Sice jste dostala podklady - návrh na vklad až v září, ale čtvrtletí je otevřené, tak to můžete doúčtovat zpětně. Změny zanesete samozřejmě i do registru majetku.

  Nezmiňujete se o doplatku, kdy byla částka připsána na účet, pokud by byla před dnem 4.8.2026 je účtováno správně o záloze a až k 4.8.2026 byste proúčtovávala zálohu zápisem 324 MD / 311 D ve výši 12. tis. Kč. V případě, že přišla až po 4.8.2026 o záloze se neúčtuje a účtujte příjem fin. prostředků zápisem 231 MD/ 311 D.

• Zápočet pohledávky s PDP

  24. 09. 2026

  Naše obec dle smlouvy o dílo provedla přístavbu v Obecním domě, která byla firmou předána cca o měsíc a půl později. Z důvodu nedodržení termínu dokončení přístavby byla sepsána dohoda o narovnání a vyčíslena pokuta 451.167,59 Kč, obec má firmě zaplatit ještě poslední fakturu s PDP v hodnotě 833.127,08 Kč, k této faktuře mám již jednostranný zápočet pohledávky z důvodu chybně vystavené částky faktury na -24.166,46 Kč samozřejmě také s PDP. Domluveno s firmou je, že pošle jednostranný zápočet pohledávky na 451.167,59 Kč, tudíž má obec zaplatit pouze 357.793,03 Kč. Jak prosím zaúčtovat zápočet u faktury s PDP?

  Faktura za smluvní pokutu se předepíše zápisem 311 MD/ 641 D ve výši 451.167,59 Kč. Na účet 641 patří smluvní pokuta i případný úrok z prodlení. Pokuta není zdanitelné plnění, a proto se DPH nepřipočítává.

  Zápočet pohledávky poté účtujete zápisem 321 MD/ 311 D a na účtu 321 vám vznikne doplatek faktury, který zaplatíte firmě.

  Fakturu s PDP (když není nárok na odpočet) účtujete 042 MD (833.127,08 Kč + DPH) / 321 D (833.127,08) + 343 D (DPH), doplatek po zápočtu 321 MD / 231 D, platba DPH klasicky 343 MD/ 231 D. DPH z PDP se zaúčtuje dle vnitřní metodiky z plné výše základu a zápočet výši DPH neovlivňuje.

  Vlastní jednostranný zápočet z chybně vystavené faktury (−24 166,46 Kč + příslušná DPH, PDP) - správně by firma měla vystavit opravný daňový doklad.

  Zápočet se standardně nezobrazuje v RS (pouze rozvahový zápis 321/311). Pokud je akce financována z dotace s povinností značení NZUZ, je nutné zápočet protočit i přes RS (příjem pol. 2212 a výdaj pol. 6121 nebo příslušná investiční položka ke stejnému datu).

• Spolek hokejistů

  24. 09. 2026

  V naší obci je spolek hokejistů, mají vlastní IČO, jsou tedy oficiálně registrovaní. Obec jim přispívala na činnost částkou, kterou schválilo zastupitelstvo a uzavřeli jsme darovací smlouvu. Nyní chtějí, abychom jim dar na činnost neposílali, ale chtějí abychom jim platili faktury za pronájem ledu. Pokud by byly faktury vystavené na naši obec, mohou mi procházet obecním účetnictvím?

  Předpokládám, že smlouva o pronájmu ledu na zimním stadionu je uzavřena mezi provozovatelem stadionu a spolkem hokejistů. Obec zimní stadion odhaduji nevlastní. Nemůžete hradit faktury vystavené na jiný subjekt bez patřičného smluvního základu (např. partnerství nebo poskytnutí dotace, daru či jiné právní formy transferu).

  Fakturace na obec je věcně obhajitelná například tehdy, když obec vystupuje jako spolupořadatel. V tomto případě si to ale věcně moc neumím představit, tato forma se využívá pro konání kulturních či společenských akcí.

  Je spíše na právním posouzení, jaké máte možnosti, z našeho pohledu je právně nečistší a nejjistější transfer. Nebo případně zřídit hokejisty kromě spolku navíc jako organizační složku obce, pak můžete náklady proplácet přímo, ale opět nemohu posoudit, nakolik je to právně vhodné, já bych osobně volila právně transfer, je to opravdu dle mého názoru nejvhodnější řešení.

  Není přitom žádný problém si např. v darovací smlouvě sjednat, že budete faktury proplácet přímo dodavateli. Faktury ale musí být vystaveny na spolek.

  Jako transfer by se mělo účtovat na účet 572, odpa 3419, pol. 5222.

• Zkušební provoz stavby

  24. 09. 2026

  Městský obvod dokončil rekonstrukci sportovní haly. Poté bylo rozhodnuto, že se ještě dofinancuje vybavení kuchyně příslušné restaurace, jejíž kolaudace má být součástí celkové kolaudace sportovní haly. V tuto chvíli, aby se zrekonstruovaná hala mohla využívat, (bez provozovny restaurace) bylo vydáno rozhodnutí o povolení zkušebního provozu stavby do 30.7.2027. V rámci zkušebního provozu bude provedeno měření hluku z celkového provozu sportovní haly. Výsledky měření budou předloženy k posouzení Krajské hygienické stanici . Kladné stanovisko Krajské hygienické stanice bude doloženo stavebnímu úřadu k žádosti o celkovou (konečnou kolaudaci). Na konci rozhodnutí je věta "Dokončenou stavbu lze dle § 230 stavebního zákona po ukončení zkušebního provozu užívat pouze na základě kolaudačního rozhodnutí". Teď si nejsme jisti, zda je správné zařadit do majetku stavbu již nyní ke dni nabytí právní moci vydání rozhodnutí o zkušebním provozu nebo počkat až na kolaudaci stavby do příštího roku a zařadit do majetku včetně vybavení restaurace? (Některé vybavení bylo objednáno až po rozhodnutí o zkušebním provozu).

  Pokud je majetek dokončený, předaný a je souhlas se zkušebním provozem s tím, že očekáváte splnění podmínek pro kolaudaci, je správné majetek zařadit k datu rozhodnutí o povolení zkušebního provozu.

  Povolení ke zkušebnímu provozu obecně tedy může být okamžikem zařazení majetku do užívání. Můžeme podpůrně vycházet z interpretace NÚR, na odkazu níže najdete znění I-33 bez příkladů:

  http://nur.cz/interpretace/schvalene-interpretace/i-33-a/

  Podle bodu 7 b) by to skutečně již směřovalo k zařazení zahájením zkušebního provozu (respektive okamžikem, kdy věc začala být používána ke stanovenému účelu).

  Jedna z podmínek pro zařazení je, že majetek musí být dokončený a předaný. Druhá podmínka (pokud ji určuje jiný právní předpis) je např. kolaudační rozhodnutí, až už celkové nebo pouze zkušební provoz. Pokud je zahájen zkušební provoz, dílo by mělo být odhaduji předané, ve smyslu způsobilosti k tomu, abyste mohli zkušební provoz zahájit, to jsou spíše právní úvahy mimo naši odbornost.

  Při rozhodování, zda majetek zařadit ve zkušebním provozu hraje podstatnou roli způsob jeho realizace. Domníváme se, že je vhodné majetek nezařazovat, pokud se teprve testuje a provoz není reálně spuštěný. Ale pokud bude v reálném provozu (otevře se pro návštěvníky, bude generovat výnosy...), tak je vhodné zařadit i ve zkušebním provozu.

  Když není majetek ve zkušebním provozu zařazen, náklady na zkušební provoz by neměly být účtovány na účet 042 a případné výnosy naopak nemají účet 042 snižovat. 

  A je nutné zmínit, že interpretace NÚR ani např. daňový pokyn nejsou pro obce závazné. Takže to řešíme spíše účetním citem.

  Když to shrnu, zařadit majetek je možné kdykoliv v době od zahájení zkušebního provozu, nejpozději při kolaudaci, podle toho, jak se konkrétní okamžik vyargumentuje.

  Cituji Vám k tomu ještě náš výklad z knihy Dlouhodobý majetek, která je ke stažení v dokumentech:

  "je připuštěno zařazení do dlouhodobého
  majetku již v okamžiku uvedení do zkušebního provozu, ale pouze
  v situaci, kdy má účetní jednotka dostatečnou jistotu, že zkušební provoz
  skončí úspěšně (například na základě minulých zkušeností s obdobnými
  projekty). V případě, že tato zkušenost není, má k zařazení dojít v průběhu
  zkušebního provozu po získání takových informací, které nasvědčují tomu,
  že zkušební provoz bude úspěšně zakončen a parametry díla jsou v pořádku
  (tedy například úspěšné výstupy z odebraných vzorků, plnění hlukových
  limitů…). V případě velké nejistoty lze za okamžik pro zařazení do užívání
  volit až okamžik kolaudace."

  Nemělo by hrát roli, kdy pořizujete vybavení restaurace, to samotnému provozu ke stanovenému účelu nebrání. Pokud se pořídí po zařazení, ničemu to nevadí, může být účtováno jako dodatečné TZ stavby (pokud bude v částce do 40 tis. Kč, od ledna se očekává zvýšení limitu na 100 tis. Kč), případně spíše jako samostatné movité věci (podle právní povahy).

• Smlouva o zřízení věcného břemene obec povinná

  23. 09. 2026

  Dne 18.9.2026 byla podepsána smlouva o zřízení věcného břemene - služebnosti. Věcné břemeno se zřizuje za jednorázovou náhradu ve výši 14 375 Kč. K této částce bude připočítána daň. Oprávněná (ČEZ) uhradí na základě faktury. Za datum DUZP je považován den vystavení daňového dokladu. Objednávku na vystavení faktury mi teprve ČEZ pošle. Dnes nám přišla informace o vyznačení plomby a to 22.9.2026, návrh na vklad 21.9.2026. Musím tedy k 21.9.2026 zaúčtovat 311 MD - 17 393,75 Kč, 602 D 14 375,- Kč a 378 D 3018,75 Kč a přeúčtovat analyticky na VB. Až mi přijde objednávka od ČEZU, vystavím fakturu, DUZP bude datum vystavení faktury (jak píšou ve smlouvě) a zaúčtuji 378 MD 3018,75 Kč a 343 D 3018,75 Kč. Základ přes 395/395. Příjem 231 MD / 311 s rozp. skladbou § 3639 pol. 2119. ?
  
  Mám i kupní smlouvu s ČEZ na pozemek, kdy je obec prodávající. Podepsána 27.8.2026. Opět budu vystavovat fakturu na základě objednávky od ČEZ. Datum zdanitelného plnění je považován den doručení vyrozumění o zápisu do KN. Přišla mi informace o plombě 7.9.2026, návrh na vklad 4.9.2026. Zaúčtuji tedy k 4.9.2026 - 311 MD 10 890 Kč, 647 D 9000 Kč a 378 D 1890. Až vystavím fakturu, tak 378 MD 1890 a 343 D 1890 a 395/395 ZD. Příjem zaúčtuji 231 MD / 311 s rozp. skladbou 3639 a pol. 3111 ?
  
  

  Zřízení VB je z pohledu DPH služba na dlouhodbé bázi, kdy podle §21 odst. 8. nastává DUZP nejpozději do konce roku následujícího po roce, ve kterém začala být služba poskytována. To jen obecně na úvod, že v tomto ohledu máte "volnost". Můžete postupovat tak, jak uvádíte, zde se jedná o poskytnutí služby, kde si OUÚP můžete také nadefinovat podle sebe. Když OUÚP i DÚZP nastane v jednom roce, je i možnost k datu návrhu na vklad či při vyrozumění majetek jen analyticky oddělit a až k datu vystavení daňového dokladu účtovat 311 MD celá částka/ 602 D v ZD a 343 D daň, také se tolik nestane.

  U pozemku také souhlasím. Pokud nedojde k platbě před DUZP nebo se pozemek nepředá dříve, než je doručeno vyrozumění o vkladu, nastává v tomto případě DUZP okamžikem vyrozumění o zápisu do KN. K tomu dni vystavíte daňový doklad, účetní postup je v takovém případě správný.

• Odměna za možnost poskytnutí občerstvení

  23. 09. 2026

  Město pořádalo koncert s tím, že producent mimo jiné zajistí občerstvení návštěvníků i vystupujících, za možnost poskytnutí občerstvovacích služeb náleží dle smlouvy odměna ve výši dle počtu návštěvníků. Na tuto odměnu byla městem producentovi vystavena faktura. Jak tuto odměnu zaúčtovat?

  Hovoříte o tom, že město vystavuje fakturu producentovi, ujasnili jsme si, že je to odměna ve smyslu práva prodávat tam občerstvení. V takovém případě se jedná o službu. Vystavená faktura: 311 MD v celé částce/ 602 D v ZD, 343 D DPH, sazba 21 %. Příjem na pol. 2111.
  
  Z hlediska DPH doplnil Ing. Nejezchleb následující:  "A tady si myslím, že vznikne i určitý prostor pro částečný odpočet DPH  - Město bude mít příjem za vstupenky - osvobozeno od DPH jako kultura podle §61e. Zároveň tam bude mít zdaňovanou činnost - tuto službu (je to fakticky určitá provize).
  Takže za mne by si Město mohlo uplatnit odpočet DPH koeficientem z nákupu tohoto koncertu (jak tam mají tu cenu 400 tis. Kč). Nevím kolik mají koeficient, nicméně mohlo by to mít význam."

• Recyklace dřeva

  23. 09. 2026

  Jako obec jsme se dohodli s firmou, která se zabývá recyklací dřevního odpadu, že od nás bude na sběrném dvoře odebírat dřevo (štěpky). Na základě toho jim budeme vystavovat fakturu (dle tuny atd).
  Pro nás to bude jako prodej materiálu 601/311 nebo služba jako u železa a Ekokom 602/311 případně 649?
  
  Paragraf bude 3722 nebo spíš 3725 + prosím o informaci k položce.
  
  

  Děkuji za upřesnění - nebude se tedy jednat o prodej štěpky (kterou byste vytvářeli třeba štěpkováním navezených věcí), ale o odprodej dřeva (starého nábytku, palet...), které občané donesou na sběrný dvůr.

  Dle mého názoru se v tomto případě jedná o obdobný prodej jako v situaci, kdy ze SD prodáváte například železo. Za sebe bych volil pro tyto případy účet 649 (není to ani dodání výrobku, ani poskytnutí služby, ani prodej zboží). Někdo by volil třeba účet 609, případně výnosy z prodeje materiálu, nicméně podle mne je nejadekvátnější účet 649. Z hlediska RS, když se jedná o prodej dřeva vzniklého z komunálního odpadu, třídila bych příjem na odpa 3722; odpa 3725 pokud následným využitím u firmy naplňuje obsahovou náplň tohoto paragrafu (nezisková recyklace). Pokud bychom to vzali analogicky jako prodej železa, jsou možné položky 2310 či 2111. Položku je ale vhodné navázat na výnosový účet, který odráží i právní podstatu platby. Pro obecný výnos 649 bych v tomto případě volila podle názvu pol. 2119.

  Ještě poznámka ve vztahu k DPH - pokud je to prodej dřeva (které jste nijak nezpracovávali) a které pochází z komunálního odpadu od občanů, měl by se dle mého názoru prodej realizovat v systému, kdy při prodeji nejednáte jako osoba povinná k dani (dané dřevo jste nabyli v rámci svého výkonu veřejné správy). Až budete plátci DPH, tak si myslím, že správně byste to daní neměli zatěžovat a řešit to jako plnění, které není předmětem daně. Pokud to bude "směs" v tom smyslu, že to budet také dřevo pocházející od firem za úplatu (jako klasické zdaňované plnění), potom bych ten prodej jako celek asi zdanil.

• Advokátní úschova

  23. 09. 2026

  Máme uzavřenou kupní smlouvu, na základě které budeme vykupovat nemovité věci. Celková kupní cena (nejedná se o splátky) byla složena do advokátní úschovy.
  Běžný výkup nemovitých věcí účtujeme na účet 378.0120/231, 3639 6121
  Bylo doporučeno účtovat výdaj do advokátní úschovy na účet 052/231, 3639 6121.
  Je tento postup správný?
  

  Ano, postup je správný. Zaplacení kupní ceny před datem podání návrhu na vklad je vždy zálohou, ať ji posíláte přímo kupujícímu nebo přes advokátní úschovu. Zápis 052/231 je v pořádku. K datu podání návrhu na vklad budete účtovat předpis pořízení zápisem 042 MD/ 321 D v kupní ceně, zálohu zúčtujete 321 MD/ 052 D a zařadíte pořízený majetek zápisem 021 (031) MD/ 042 D v celkové pořizovací ceně. Pořizovací cena je kupní cena plus související výdaje typu správní poplatky, právní služby, geometrický plán apod. - tyto náklady účtujete průběžně při vzniku na účet 042.

• ! Příspěvky na územní plán obce

  23. 09. 2026

  Obec, plátce DPH, bude schvalovat, vydávat změnu územního plánu obce. S žadateli o změnu územního plánu budou uzavírány Smlouvy o úhradě nákladů na pořízení změny územního plánu. Domnívám se, že tato úhrada není předmětem DPH. Příklad: obec zaplatí za konkretní změnu 10.000,- Kč + 2.100,- DPH a celkovou částku žadatel na základě uzavřené smlouvy zaplatí = 12.100,-. Bez uplatnění DPH na vstupu a odvodu na výstupu. Příspěvek bude účtován jako podíl dotace. Je vydání změny územního plánu výkonem veřejné správy? Máme uzavřen návrh smlouvy s ČEZ, která se odkazuje na Plánovací smlouvu, v které se obec zavazuje vydat územní plán na vlastní náklady, Plánovací smlouva řeší poskytnutí částky v Kč stavebníkem po nabytí právní moci změny ÚP umožňující realizaci stavby a druhá část v Kč po kolaudaci stavby. Plánovací smlouva uvádí, že částka je konečná a Obce v rámci této smlouvy vystupuje jako osoba nepovinná k dani. Potřebuji rozklíčit: Je podíl na základě Smlouvy o úhradě nákladů na pořízení ÚP veřejnou správou a není předmětem DPH u žadatelů, kteří nemají uzavřenou žádnou jinou (Plánovací) smlouvu s obcí? Je tomu tak i v případě uzavření Smlouvy o úhradě nákladů na pořízení změny ÚP s ČEZ, která je samostatně uzavřena mimo Plánovací smlouvu? Pokud ne, tento příspěvek by nebyl dotací na pořízení změny ÚP? V ceně pořízení by tato část byla, ale příjem by byl příjem služby s DPH? Měla by obec v tomto případě nárok na odpočet DPH z pořízení a pořizovací cena by v těchto podílech byla ze základu? To by pak ÚP byl obchodním majetkem? Platby na základě Plánovací smlouvy jsou veřejnou správou, nebo zdanitelným plněním? Pokud zdanitelným plněním, základem DPH by byly částky přijaté? 10.000,- Kč + DPH, nebo 10.000,- Kč je částkou konečnou, t.j. Z=8.264,46 + DPH 1.735,54? V tom případě je pak špatné znění obsahu Plánovací smlouvy. Narazila jsem na názor, že změna územního plánu není výkonem veřejné správy?

  Pokud občan hradí pouze náklady úpravy, kterou vyvolal, tak jsme v jednání přímo podle stavebního zákona, kdy se podle mě jedná o výkon veřejné správy a není to zdaňovaným plněním. Je to postup podle § 111 odst. 4 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. Jedná se o situaci, kdy speciální zákon svěřuje obci určitou pravomoc/odpovědnost (zde v oblasti územního plánování), pozice obce má relativně výhradní povahu (danou činnost nemůže realizovat soukromoprávní subjekt) a obec přímo v souladu se stavebním zákonem požaduje úhradu části nákladů.

  Účetně souhlasím s transferem - účet 672, RS 3635 2321 (změna ÚP bývá většinou neinvesticí, pokud se nerozšiřuje na nové lokality).

  Teď k povaze vztahu k ČEZ - musím vyjít z toho, že v tomto případě realizujete naprosto stejnou věc jako ve vztahu k občanovi. Myslím si (ale rovnou říkám, že tak, jak se situace ohledně vymezování co je a není výkon veřejné správy vyvíjí, tak už člověk skutečně neví), že v tomto případě jsou naplněny rysy výkonu veřejné správy a obec si ani nemůže zvolit, že by dobrovolně tuto činnost začala zdaňovat, ale že musí respektovat, že se jedná o výkon veřejné správy. Ty pochybnosti nyní asi vznikají z toho, jak se řešil KOOV k plánovacím smlouvám, kde platby podle plánovacích smluv spojené mimo jiné se změnou územních plánů GFŘ vyhodnotilo jako platby, u nichž se nejedná o výkon veřejné správy - nicméně pozor na ty důvody GFŘ a povahu řešených plateb - to se jednalo o situace, kdy se nastavila odměna třeba 2 mil. Kč v souvislosti se závazkem obce změnit územní plán ve prospěch investora, tedy úplně něco jiného, než je prostá náhrada nákladů vynaložených na změnu územního plánu tak, jak ji umožňuje stavební zákon. Hlavním argumentem, proč se nejedná o výkon veřejné správy tady ze strany GFŘ bylo, že se obec nemůže fakticky smluvně zavázat k takovéto změně, že se spíše jedná o součinnost, nebo zdržení se určitých jednání (tedy oblastí, které mají soukromoprávní charakter). Nicméně nemyslím si, že by někdo zpochybnil, že samotný akt vydání územního plánu je projevem výkonu veřejné správy.

  Dále k tomu uvádím, že jsme se snažili a v červenci jsme jako SMOČR připravili pro GFŘ příklady k plánovacím smlouvám ve vazbě na aplikaci závěrů KOOV z 6/2026 a mimo jiné jsme tam uváděli i plánovací smlouvu, kde byla sjednána právě náhrada vynaložených nákladů za změnu územního plánu (a je mi celkem jedno, zda je sjednána přímo v plánovací smlouvě nebo v nějaké navazující smlouvě). Nicméně GFŘ reagovalo na materiál jako celek (tedy celý set našich příkladů), že to takto nechce řešit, že problém je komplexnější a že by to chtěli řešit v rámci Koordinančního výboru, na čemž se nyní s Komorou daňových poradců snažíme spolupracovat. Tomuto přístupu GFŘ rozumíme - je to skutečně komplexní problém, jen nás jaksi tlačí čas (ale to je jen povzdech - tady se stalo něco, co se stát prostě nemělo - když se problém otevřel, mělo být snahou vyřešit ho komplexně hned jako celek).

  Takže skutečně nemohu vyloučit další překvapení v této oblasti, nicméně můj názor je, že u případu, který popisujete bych správně měl nadále vyhodnotit, že se jedná o výkon veřejné správy, platba od ČEZ má být mimo DPH a vy nemáte nárok na odpočet DPH. Samozřejmě je to nepříjemné v tom, že ČEZ potom nemá nárok na odpočet a celé se mu to takto prodraží. Nicméně pokud mi jde o princip, neumím nyní odpovědět jiným způsobem, protože pokud by panovala shoda, že právě toto (tedy striktní náhrada nákladů na změnu územního plánu, kterou vyvolal určitý žadatel) je výkonem veřejné správy, tak si nemůžete dobrovolně zvolit, že je to ekonomická činnost.

  A jen na okraj chci říci, že když to nějaká obec udělá tak, že to zdaní a uplatní si nárok na odpočet, tak si myslím, že naprostá většina pracovníků finanční správy to nebude rozporovat (ostatně i proto si myslím, že ČEZ bude spíše tlačit do toho, že je to klasické plnění z pohledu DPH). Ale nemyslím si, že je to dobře.

• Vrácení zápůjčky od DSO

  23. 09. 2026

  V březnu jsme ZSO zapůjčili finanční částku, věděli jsme, že se celá vrátí ještě tento rok. Zapůjčení bylo účtováno 316/231 par 2141 pol. 5649. Lze vrácení zaúčtovat mínusem?

  Příjem splátky od DSO zaúčtujte 231 MD/ 316 D, RS pol. 2449 (bez odpa). Nezobrazuje se v RS kompenzačně minus výdaj, ale výdaj při půjčení, při splátce příjem.

• Účelová dotace na opravu schodiště

  22. 09. 2026

  Obec obdržela již v loňském roce dotaci na opravu schodiště 340 000 Kč. V roce 2025 proběhla rekonstrukce a teprve letos bude starosta vyúčtovávat s krajem. V roce 2025 je účtováno 388/672 + 231 pol.4122/374, letos bychom tedy doúčtovali 348/388 a 374/348, částka dotace by zůstala na 672.
  Bylo by to tak možné?

  Váš postup je naprosto v pořádku, chválím za bezchybné účtování. Není tomu, co vytknout - výnos z dotace má být zachycen v roce vzniku způsobilých nákladů. Jestliže náklady na opravu (511) byly kompletně zobrazeny v roce 2025, pak i celá dotace patří na účet 672 do roku 2025. Když dotace není vyúčtovaná, používáme dohadný účet, takže jste postupovala naprosto správně, nemusíte mít žádné pochybnosti. Výdaje se mají značit odděleně, kraj někdy stanovuje krajský ÚZ, to jen pro úplnost. Podrozvahu už zpětně řešit nemusíte, tam asi víte, že má být při podpisu smlouvy zachycena podmíněná pohledávka na účtu 915 (955) a odúčtuje se při přijetí zálohy.

• Interní zápůjčka z fondu obnovy vodohospodářského majetku

  22. 09. 2026

  Pro překlenutí dočasného nedostatku financí při předfinancování dotací vyplácených Ex post, potřebuje obec interní zápůjčku z jím na samostatném bankovním účtu vedeného Fondu obnovy vodohospodářského majetku. Jaký je správný postup a jak zaúčtovat?

  Fond obnovy VHS máte zřízen předpokládám jako peněžní fond. V takovém případě se nejprve musí schválit zastupitelstvem změna pravidel (statutu fondu), že je možné si z fondu dočasně vypůjčit. Účetně budete postupovat takto:

  262 MD/ 236 D RS odpa 6330 5345 výdaj z účtu fondu

  231 MD RS odpa 6330 pol. 4139/ 262 D příjem na BÚ

  Dané převody musíte narozpočtovat.

  Vyznačení, že jde o půjčku, je možné např. takto: 395.xx pohledávka fondu za hlavním okruhem/ 395 .xy závazek k fondu z hlavního okruhu.

• Dobrovolný finanční příspěvek na údržbu lokality

  22. 09. 2026

  Rada obce schválila na údržbu lokality dobrovolný finanční příspěvek. Návštěvníci, kteří si přijedou prohlédnout sklepní uličky, zastaví na obecním pozemku - orná půda.
  QR kódem mohou přispět na účet obce dobrovolnou částku. Jak tuto částku zaúčtovat?

  Jestli je to obecný příspěvek na údržbu, volila bych obecný neinvestiční transfer. Příjem 231 MD/ 672 D, RS odpa 3326, pol. 2321. Účtování se odvíjí od toho, na co vybrané peníze chcete použít. Jestli nebudete sledovat účel a budete hradit z příspěvků obecně provozní náklady (údržba zeleně, úklid apod.), pak to nemusíte více řešit. V případě, že by se peníze vybíraly účelově na nějakou investici, muselo by se s tím nakládat jako s investičním transferem (pol. 3121, účet 403 a přiřadit ke konkrétnímu majetku).

  Našla jsem, že by se mělo jednat vyloženě o příspěvek na údržbu parkoviště (z dotazu to také nepřímo vyplývá), pak spíše odpa 2219 a vypadá to, že jsou příspěvky tedy obecně určeny jako neinvestiční. Jiné téma pak je, kdybyste do budoucna vybírali již klasické parkovné - jste plátci DPH a tam by se pak muselo posoudit, jestli z plateb nemáte odvádět daň (a na druhou stranu mít možnost uplatnit odpočet) - to jen zmínka, že jsem narazila na informaci, že se u vás uvažuje o zpoplatnění parkování.

  Jinak moc dobrý nápad a i hezké místo k návštěvě.