Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Máme vybudovanou fotovoltaiku. Máme uzavřenou smlouvu na odběr přebytku elektřiny. Měsíčně nám posílají fakturu-vyúčtování.
Dodavatel: naše obec
Odběratel: firma
Vyúčtování výkupu elektřiny období..........bez DPH 35Kč
Dodání v režimu přenesené daňové povinnosti. Daň odvede zákazník.
Faktura byla vystavena zákazníkem.
Částku vám pošleme na účet.
Jak zaúčtovat, aby se dostalo do daňového přiznání a kontr.hlášení?
Jsme plátci DPH.
Musíte si k tomu vystavit v účetnictví doklad (někdo řeší ještě vlastní duplicitní fakturou, někdo interním dokladem) - zaúčtujete předpis MD 311/Dal 6xx (varianty 601, 609, 649) s tím, že se musí přiřadit kód, kterým je to nasměrováno na ř. 25 přiznání k DPH. V kontrolním hlášení to jde do A.1. (musí to mít kód předmětu plnění 19 – Dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi).
Ještě dejte pozor na to, že v KH se vyplňuje evidenční číslo daňového dokladu - musíte tam dát to číslo dokladu podle faktury, kterou vystavil odběratel.
Obec uzavřela dohodu s úřadem práce o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu.
Nástup zaměstnance byl 1.1.2026.
76,73% je hrazeno z prostředků ESF a 23,27 ze SR. Maximální výše měsíčního příspěvku činí 18 000,-Kč.
Hrubá mzda ale převyšuje částku 18 000,-Kč + ještě odvody.
Příjem dotace:
Pol.4116, UZ13 022, Ná144, PJ5,ID72496991, 13 811,40 Kč
Pol.4116, UZ13 022, Ná144, PJ1, ID72496991, 4 188,60 Kč
Jde mi o označení výdajů – mám z hrubé mzdy zaúčtováno 18000Kč včetně UZ,NÁ,PJ rozděleno poměrem ESF a SR.
Zbylé výdaje tj. zbytek hrubé mzdy a odvody zaměstnavatele označím také NÁ a PJ1? jako výdaje z vlastních zdrojů?
Vlastní podíl zde značit nebudete, protože dotace je 100 % do výše tím definovaných způsobilých výdajů 18 tis. Kč. Vlastní podíl nemáte procenticky stanoven, tzn. vše nad rámec 18 tis. Kč jsou výdaje nezpůsobilé, které značte jen org.
Otázka je, jestli máte značit jen položku 5011 - často přispívají věcně i na odvody zaměstnavatele (z hlediska způsobilosti). Výpočet je pak ale složitější, matematicky se NZÚZ rozpočítává mezi položky 5011, 5031 a 5032.
Prosím o radu, jak účtovat tuto dotaci. Dne 28.7.2025 nám byla schválena investiční dotace dotace ze SZIF na zřízení hnízd pro separaci odpadů. Akce se uskuteční v r. 2026. Po realizaci a schválení žádosti o platbu poskytovatelem, nám bude dotace převedena na účet.
Celkové výdaje projektu 625 000,-
Příspěvek EZFRV 35% 175 000,- ÚZ 89518, Nástroj 160, Zdroj 5
Příspěvek NZ 65% 325 000,-, ÚZ 89517, Nástroj160, Zdroj1
Náš podíl 20% 125 000,-
V roce 2025 máte mít dotaci zaúčtovanou na podrozvaze. Ke dni podepsání dohody oběma smluvními stranami, ve výši očekávané dotace, zápisem 915 (955) MD/ 999 D.
V roce 2026 účtujte náklady na projekt 042/321, úhrada 321/231 + RS asi pol. 6122 + NZÚZ dle smlouvy (podle skutečných výdajů procenticky, max. do výše dotace). Podle ÚZ se jedná o investiční akci, asi budou pořízeny sběrné nádoby, jednotková cena by měla být nad 40 tis. Kč, aby se zařadilo jako investiční majetek na účet 022.
Po dokončení v roce 2026 majetek zařadíte, k tomu dni budete dohadovat dotaci zápisem 388/403, zadáte ji na kartu majetku a začnete rozpouštět do výnosů. K datu obdržení oznámení o výši dotace zaúčtujete předpis 346/388, odúčtujete podrozvahu 999/ 915 (955). Příjem dotace 231/346, RS pol. 4213 a rozdělení na příspěvek EZFRV s ÚZ 89518, Nástroj 160, Zdroj 5 a příspěvek NZ s ÚZ 89517, nástroj 160, zdroj 1.
Uzavřeli jsme smlouvu o provedení nastavení a užívání SW.
Předmětem je poskytování licence k počítačovému programu (informačnímu systému), upravuje práva a povinnosti ohledně vyhotovení analýzy nastavení SW a provedení implementace SW, ohledně poskytnutí licence k SW a ohledně zajišťování provozu SW formou SaaS vč. účasti na školení. Smlouva je na dobu neurčitou.
Pozn.: Systém běží mimo nás a my se k němu licencí připojujeme a u nás vytváříme jen vlastní databázi.
Odměna: Měsíční odměna je za provedení díla, za poskytnutí licence k SW a za zajištění jeho provozu ve výši 11.000 Kč bez DPH (159.720 Kč vč. DPH/rok) + 2.100 Kč bez DPH/1 hodina služeb a školení (předpoklad 20h rok).
Na jakou položku bude účtována odměna za provedení díla, za poskytnutí licence k SW a za zajištění jeho provozu? Finanční prostředky máme prozatím plně alokovány na pol. 5168.
V případě, že roční částka bude 159.720 Kč vč. DPH, máme správně alokovány fin. prostředky na 5168? Nebo má být na pol. 6111 a po 12 měsících zaevidovat do majetku? Nebo máme měsíčně evidovat na pol. 5172?
V případě měsíční platby za užívání SW včetně souvisejících plateb souhlasím s tím, že zvolíte položku 5168 a účet 518.
Dle zaslaného souboru na kontrolu KN jsem zjistila, že jsem během roku nezaúčtovala některé úpravy v rámci revize pozemků a nebo změny dle GP. Některé pozemky byly sloučeny do jednoho, nebo byly posunuty hranice a tím došlo ke změně výměry (zvětšení a zmenšení). Některé pozemky byly zrušeny, jiné vznikly.
Tyto změny jsem zaúčtovala k 31.12.202: na základě Protokolu o zařazení a vyřazení majetku jsem V EMA upravila výměry a ceny, dle toho, co do kterého pozemku vstupovalo nebo bylo odebráno. Zrušila jsem zrušené pozemky a zaevidovala nové. V účetnictví jsem potom účtovala jen v rámci účtu 031 a analytik podle druhu pozemku. Poté byla v průběhu ledna provedena inventura pozemků dle zaslaného souboru - OK.
Pořád přemýšlím, jestli jsem na něco nezapomněla a jestli je to takto správně.
V případě katastrálních úprav by mělo dojít pouze k zanesení změn do registru majetku se zachováním původního ocenění (např. změna výměry, rozdělení pozemků, sloučení apod.). V případě, kdy nově vzniklé pozemky mají vazby na původní, je to vhodné řešení s tím, že někdy z více původních pozemků vzniká více nových, pak se to počítá průměrem.
Někdy jsou ale změny natolik rozsáhlé či nedohledatelné, že to pak řešíme odlišně. Bližší popis včetně příkladů naleznete v tomto dokumentu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=Pozemky%20-%20vybran%C3%A9%20specifi
U GP je to pak většinou předmětem smluvních vztahů, tam se pak změny zanášejí s ohledem na právní okolnosti - prodej, bezúplatný převod...
Obec obdržela fakturu s nárokem na odpočet . Faktura ZD 40.500 Kč DPH 8.505 Kč, celkem 49.005 Kč. Jaké je správné účtování platby, může to být takto nebo se musí v RS promítnout odvod DPH a příjem DPH ?
předpis:
518MD 40.500,-
343MD 8.505,-
321 D 49.005,-
platba:
231 2321 5169D 49.005,-
321MD 49.005,-?
V případě, kdy je DPH uplatňované v základním režimu jej třídíme na stejné položky jako základ daně, a to i v případě nároku na odpočet. Pokud se jedná tedy o odpočet v základním režimu, účtujete správně. Jen pokud byste nárok na odpočet DPH měli v režimu PDP, máte na výběr, jak v RS postupovat, viz náš výkladový dokument s příklady na toto téma:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=6&hledat=RS%20a%20PDP
V roce 2014 jsme pořídili digitální povodňový plán s dotací , máme ho evidovaný v DNM a odepisujeme , roce 2025 jsme objednali aktualizaci povodňového plánu za 55.000,- Kč , prosím jak to máme zaúčtovat .
V roce 2025 jsme obdrželi dotaci pod ÚZ 92516 - Živel 3 ve výši 1971030,- kč na opravy bytů po povodni , omylem jsem tuto dotaci přiřadila - tedy faktury , které jsme zaplatili asi ve výši dvou miliónů a přiřadila ÚZ 92516, ale je to špatně a na ty opravy teprve budeme žádat o dotaci z programu ŽIVEL 1. Prosím o radu co s tím mám udělat , jestli to jde nějak opravit , nevím co jsem dělala , ale po těch povodních máme asi 12 akcí rozdělaných a už jsem se v tom nějak ztratila .
U aktualizace povodňového plánu se může jednat o technické zhodnocení nebo provozní náklad a to s ohledem na charakter prací, jestli je to například rozšíření použitelnosti apod. U nehmotného majetku je ale limit pro TZ od 60 tis. Kč, tzn. v tomto případě je úplně jedno, o jaký zásah se jedná a můžete jej účtovat na účet 518 s pol. 5179.
Druhý dotaz nevím, jestli chápu dobře. Pod ÚZ 92516 se má evidovat investiční dotace - tam nějaké investiční výdaje proběhly nebo ne? Pokud ano, měly by být značeny. Váš problém ale nyní podle všeho spíše je, že jste asi označila nějakou fakturu tímto ÚZ chybně. Jestli se jedná o výdaje roku 2025, tak tam ÚZ odstraníte v účetnictví jedině po dohodě s krajem - jestli vám vezme ještě opravený výkaz Fin 2-12 M. Pokud ne, tak meziroční oprava RS pak jedině fyzicky na dokladech, v uzavřeném účetnictví již nelze.
Jsme plátci DPH. Máme příspěvkovou organizaci MŠ, budovu máme ve vlastnictví. Budeme žádat o dotaci - investiční nebo neinvestiční? Budeme provádět tyto práce - výměna elektroinstalace, nový jistič v půdních prostorech na případnou fotovoltaiku. Na půdě bude pomocí sádrokartonu zbudována nová technická místnost. Ze staré tech. místnosti v přízemí bude toaleta. Z kabinetu bude vybudován nový únikový východ. Přibude nové okno. Zabezpečení vstupních dveří pomocí videozvonku. Některé příčky budou ubourány, vstupní dveře vyměněny za protipožární. Ne celou akci máme stavební povolení, na projektu je název "Stavební úpravy MŠ"
1.)Budeme na této akci uplatňovat DPH a žádat faktury s přenesenou daňovou povinností.
2) Žádost o investiční nebo neinvestiční dotaci.
Začnu odzadu. Dotaci bych žádala určitě investiční. Tak, jak to popisujete, se jedná kompletně o technické zhodnocení budovy. Jestli bude žadatelem o dotaci město, pak z účetního hlediska záleží, jestli mají budovu svěřenou nebo ve výpůjčce. Když ve výpůjčce, má budovu v rozvaze obec a účetně tedy zůstanou náklady včetně dotace u vás. Kdyby měli budovu svěřenou, musí se jim po dokončení TZ předat 401/042 včetně účetního předání dotace 403/401. Pravidla dotací to většinou umožňují, protože právně vlastníkem zůstává obec jako zřizovatel.
K aplikaci PDP - tady předpokládám, že příspěvová organizace využívá daný objekt zdarma. Tedy obec v něm neprovozuje (ani nezamýšlí provozovat) ekonomickou činnost. Potom by takovou budovu neměla mít ve svém obchodním majetku a tudíž by neměla jednat jako osoba povinná k dani (tedy ve smyslu §92a odst. 2 ZDPH by se neměl aplikovat režim PDP a samozřejmě také nemáte nárok na odpočet DPH). Nicméně zdůrazňuji, že jen odhaduji formu užívání - teoreticky by tam mohl být i normální nájemní vztah a potom bychom reagovali trochu jinak.
Potřebovala bych poradit s účtováním faktury od firmy zabývající se řízením informací ve firmách, interními komunikacemi apod.
Na faktuře jsou následující položky :
-období 1.1.2026-31.12.2026
-10 uživatelů Enterprise částka 126.445,- Kč
-nastavení přístupu Privátního cloudu částka 7.260,- Kč
-asistenční balíček 6 hodin částka 11.434,50 Kč
Podle období by to mělo jít do majetku, ale nevím zda v jedné částce, nebo se to má rozpočítat na 10 částí a nevím zda nastavení přístupu privátního cloudu a asistenční balíček jdou rovněž do ceny majetku ?
Jedná se o krátkodobý majetek, protože sjednaná doba užívání je do jednoho roku (včetně). V takovém případě účtujte fakturu 518/321, úhrada RS 6171 5172.
Může rada obce schválit v roce 2026 poskytnutí dotace (vyúčtovává se) na projekt, který byl spolkem realizován a proplacen v roce 2025? Ve smlouvě máme uvedeno " ...Příjemce je oprávněn čerpat dotaci k realizaci akce nejpozději do 20.12.2026. Prostředky dotace nelze převádět do roku následujícího. Uznatelné náklady ve skutečné výši musí být vyúčtovány, uhrazeny a promítnuty v účetnictví příjemce nejpozději do dne určeného v tomto odstavci."
A prosím jak máme zinventarizovat účty 405, 406, 408 a 432 - soupisem obratů za jednotlivé roky, anebo stačí inventura účtu za rok 2025, kde bude počáteční stav, případné přírůstky nebo úbytku a konečný stav k 31.12.2025?
Jestli máte na mysli situace, kdy příjemce profinancoval náklady v roce 2025, tak určitě je možné poskytnout mu na to dotaci ex post v roce 2026. Nejde proplatit dotaci před uzavřením smlouvy, následně ale ano. Je vhodné si pro vaší větší právní jistotu raději přesněji definovat časovou způsobilost výdaje, například, že lze čerpat na výdaje vynaložené příjemcem od 1.1.2025 apod., ale to už je na vás, jak si to upravíte. Teď máte stanoven maximální časový limit, který podle mě příjemce splňuje, pokud nemáte stanoveno jiné časové omezení (od kdy nejpozději může výdaj příjemce vzniknout). Podobné otázky vám ale nemůžeme většinou závazně odpovědět, protože jsou to vaše pravidla a jejich výklad a případná správná formulace toho, jak to chcete mít nastavené, je na vás, jako na poskytovateli.
Ke druhému dotazu vám kopírují nedávnou odpověď na podobný dotaz:
"Máme k danému tématu výkladový dokument, odkaz:
Kontroly na základě odpovědi MF z roku 2017 požadují inventarizaci všech účtů 4xxx. Když to shrnu, například účet 407 nebo 408 inventarizovatelné bez problémů jsou, tam opravdu klasicky zkontrolujete, jestli všechny pohyby na daných účtech správně proběhly, u 407 například i to, jestli nebylo opomenuto zúčtování oceňovacího rozdílu během roku při prodeji. Tzn. nekontrolují se jen pohyby, které proběhly, ale ověřují se i ty, které neproběhly, ale proběhnout měly. Obecně se vždy kontroluje na skutečnost, to je základní smysl inventury, nikoliv vždy na nějaký související protiúčet.
Pak tu máme účty, nebo pohyby na některých účtech, kde to prostě jen "odškrtáte" (zkontrolujete jen pohyby), protože to jinak nepůjde. Na to pak slouží zjednodušená inventura.
Jestli to chcete uceleně pochopit, pročtěte si prosím daný dokument, najdete tam podrobnější informace a máme na to i připravené vzory inventurních soupisů."
Město prodává své parcely na výstavbu rodinných domů. V lednu 2026 byla zaplacena záloha kupujícím na prodej pozemku ve výši 100 000 Kč. Musíme vystavit daňový doklad na přijatou zálohu v lednu 2026 (DUZP leden 2026)? Pokud by byla část kupní ceny ( 100 000 Kč ) uhrazena formou kauce na depozitní účet, DUZP budeme řešit až v konečné faktuře? Kupní smlouva bude podepsána v měsíci březnu 2026. Po podpisu smlouvy dojde k doplacení prodávaného stavebního pozemku, datum DÚZP na konečné faktuře bude den podání návrhu na vklad?
Ono je to trochu složitější - já začnu odzadu:
DUZP u prodeje nemovitostí zapisovaných do katastru nemovitostí je buď okamžik předání nemovitosti kupujícímu (tedy okamžik, od kdy může nemovitost začít užívat) nebo okamžik obdržení oznámení o tom, že byl proveden vklad změny vlastnického práva v KN (tedy fakticky až to katastr nemovitostí zadministruje) a to ten den, který nastane dříve. Tedy není to okamžik podání návrhu na vklad do KN - respektive aby to byl tento datum, tak by se k tomuto datu zároveň musela nemovitost předávat. Tedy DUZP se nám většinou rozchází u dodání nemovitostí s okamžikem účetního případu (neboť o výnosu z prodeje a vyřazení pozemku máme účtovat k datu podání návrhu na vklad do KN).
Nicméně pokud by před DUZP byla přijata platba (dostatečně určitá), nastane okamžik odvodu DPH již z této přijaté platby.
Píšete, že po podpisu smlouvy doplatí kupní cenu a potom to jde na katastr. Pokud se pozemek nepředává k užívání podpisem smlouvy, tak asi budeme v tom, že platbu přijmete před DUZP a budeme z ní odvádět DPH (byť ještě nenastalo DUZP).
No a tím se posunu úplně na začátek - v lednu se zaplatila kauce (asi na depozitní účet Města) - nicméně ještě nebyla podepsána smlouva. Neznám přesně podmínky - pokud by jedinou logickou možností bylo to, že tuto platbu platí budoucí kupující na nákup daného pozemku, potom bych měl uvažovat o zdanění již v momentě jejího přijetí. Pokud je ale i jiná potenciální úloha této platby (třeba je to podmínka účasti na veřejné dražbě a je určena i k případnému krytí sankce, pokud by vydražil zájemce následně odmítl uzavřít kupní smlouvu...) potom bych ji ještě za přijatou platbu na prodej pozemku nepovažoval.
Otázkou je, čím je platba určena, neboť pokud správně chápu, nedošlo ještě k uzavření smlouvy. Nejčastěji dojdeme k tomu, že platby v tomto charakteru nejsou dostatečně určeny z hlediska DPH (nenaplní podmínky §20a ZDPH) a daň z nich neodvádíme. Nicméně pokud následně je uzavřena kupní smlouva, ve které se konstatuje, že tato kauce se započítává na kupní cenu, považoval bych tento zápočet za přijetí platby na nákup pozemku a v okamžiku podpisu kupní smlouvy bych těchto 100 tis. Kč zdanil.
Mám na vás dotaz ohledně faktury z konce roku. Dostali jsme fakturu na
tisk zpravodaje. Faktura vystavená s ZDP 12/2025 a předmět plnění na
leden 2026. Fakturu jsme zaevidovali s 1/2026 ZDP. Ale jelikož nám
nevycházel zůstatek na 343, odúčtovali jsme tuto fakturu, ale s ZDP
12/2025. Takže se nám stalo, že jsme si za
12/2025 uplatnili o cca 5 tis. méně. Za prosinec nám vznikl nárok na
nadměrný odpočet. Chci se zeptat jak toto opravit. Mám podat dodatečné
daňové přiznání a uplatnit si o 5 tis. víc nebo na sebe radši
neupozorňovat a dodatečné přiznání nepodávat? Ale v tom případě nevím,
jak těch 5 tis. Kč odúčtovat z 343?
Přiznám se, že mám celkem zmatek, co se stalo. Předpokládám, že dodavatel Vám vyfakturoval za tisk zpravodaje (asi lednového - nicméně připravovaného ještě v prosinci 2025). Vy si uplatňujete odpočet DPH, protože ve Zpravodaji je reklama a také jej prodáváte (asi za 15 Kč). Budu předpokládat, že si uplatňujete plný odpočet DPH.
Teď nevím co se přesně stalo - varianty, co mohlo nastat (co mne napadá):
- faktura za tisk je ještě s DUZP 12/2025, nicméně faktura Vám došla až v lednu 2026. V takovém případě má být zaúčtována ještě do 12/2025, nicméně nárok na odpočet DPH nelze uplatnit před přijetím faktury - tedy odpočet v lednu 2026. Na účtu 343 by se k 31. 12. měl objevit jednak zůstatek podle jednotlivých přiznání + k tomu ještě MD odpočet z této faktury (odložené odpočty DPH). Je to v pořádku, není potřeba nic odúčtovávat.
- faktura přišla ještě v prosinci - potom souhlas, že odpočet mohl být nejdříve v prosinci. Nicméně možná jste se lekli toho, že Zpravodaj je lednový a proto jste to raději odúčtovali z účetnictví a dali to do ledna 2026? A nyní máte obavu si to uplatnit. Pokud je to tato situace, tak k tomu asi je potřeba upozornit, že mi nic nebrání u plných odpočtů DPH uplatnit tento odpočet ještě minimálně v následujcíích dvou letech. Tedy žádné dodatečné přiznání - prostě se udělá odpočet DPH v lednu 2026.
- nebo jste si to nechali v účetnictví 2025 (i na MD 343) a jen jste to vyndali v přiznání k DPH za 12/2025 z odpočtu - zase to není problém - prostě si to začleníte do lednového čí únorového přiznání k dani a odečtete prostě později.
Tak nevím - zda jsem odpověděl. Trochu se bojím, že jsem nepochopil, v čem je vlastně problém.
V rámci inventury účtu 069 jsem si nechala poslat výpis z KB. Na výpise je uvedeno, že obec vlastní 1520 CP v nominální hodnotě 1000 Kč. Na účtu 069 by tedy mělo být 1.520.000 Kč. PS byl na účtu 069 1.623.055Kč. Provedla jsem snížení zápisem 401/069. Jen si teď nejsem jistá, zda jsem účet 401 použila správně. Popřípadě, zda tuto úpravu okomentovat v příloze účetní závěrky, popřípadě ve kterém oddíle.
Nejprve doporučuju prověřit, o jaké CP se jedná a jaký s nimi máte záměr. Pokud jsou k obchodování, měly by být evidovány na účtu 251 (když to nejsou vyloženě dluhopisy - 253, ale např. dluhopisový podílový fond se také eviduje na 251). Pak by mělo být vždy k 31.12. proúčtováno přecenění na RH výsledkově zápisem 251 MD/ 664 D nebo 564 MD/ 251 D.
Jestli se jedná o CP, které jsou určeny k držbě - ovládání dané společnosti, např. VaK, pak je evidence na účtu 06x podle velikosti podílu správná. V takovém případě dochází k přecenění na RH rozvahově zápisem 407 MD/ 069 D nebo 069 MD/ 407 D. Jak popisujeme v knize Dlouhodobý majetek nebo v dokumentu k CP ("CP - Finanční investice k obchodování" ze 7.7.2022), často je určení RH u podobných CP problematické a pak podle účetních předpisů považujeme za RH účetní cenu a přecenění na RH tedy neřešíme.
Bez bližších informací nelze doporučit konkrétní účetní postup, ale jestli mají mít akcie účetní hodnotu 1 520 000 Kč, pak bych v prvé řadě zkusila dohledat, jakým způsobem došlo ke změně hodnoty na 1623 055 Kč - jestli nebylo účtováno přecenění, kdy by pak oprava spočívala jen v jeho zrušení. Je ale také možné, že jste pořídili akcie v nominální hodnotě 1000 Kč za kus za celkovou pořizovací cenu 1623055 Kč a pak by se to mělo nechat tak, jak máte (může být nesoulad mezi nominální hodnotu a PC, protože při úplatném pořízení oceňujeme pořizovací cenou).
Chtěla jsem si ověřit, zda správně účtuji faktury s PDP včetně RS a hledala v dotazech, kde byly odkazy na starší dokumenty, které bohužel nejdou zobrazit. Můžu poprosit o jednoduché příklady, jak mají být správně zaúčtovány faktury s PDP v případě, že si DPH nenárokujeme, dále když nárokujeme v plné výši a v případě kráceného odpočtu, (případně i krácené poměrem) s tím, že RS bude řešena na faktuře?
Přikládám odkaz na dokument, ve kterém najdete požadované příklady zaúčtování:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=6&hledat=%20RS%20a%20PDP
Jako dotaz vám to samozřejmě nepočítáme.
Prosím o radu u mimořádných splátek úvěru na stavbu DS, kdy faktury byly hrazené přímo z úvěrového účtu a já účtovala 321/451 + RS.
Letos, kdy ještě nebylo dle smlouvy naplánované splácení, jsme uhradili několik mimořádných splátek (odsouhlaseno ZO) a ty jsem bohužel zaúčtovala 262/231 pol. 8124 a 451 včetně RS/262....Rozpočtová skladba u splátky na účtu 451 je, předpokládám, špatně. Sníží to náklady, které by správně měly být ve Fince. Děkuji za správné řešení.
U účtu 451 jste podle všeho na MD použila chybně RS výdaje. Poslání splátky z BÚ máte správně zaúčtováno 262 MD/ 231 D RS pol. 8124. Příjem na úvěrový účet měl být zaúčtovaný jen 451 MD/ 262 D, účet 451 bez RS, to je jediné, co máte v zápisu špatně. Správné řešení je RS u účtu 451 v tomto účetním zápisu neuvádět.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková