Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • smluvní pokuta
    18. 01. 2021

    Dobrý den, příspěvková organizace provedla na svěřené budově rekonstrukci střechy, dodavatel odevzdal práci dost po termínu. PO proto dle smlouvy fakturovala smluvní pokutu, která dělá přes 1 mil. Kč. V rámci rozpočtu na rok 2020 bylo s tímto mimořádným příjmem počítáno a proto se zřizovatel rozhodl PO snížil na rok 2020 neinvestiční příspěvek. Teď se na nás PO obrátila, jestli má tuto smluvní pokutu vyčlenit z hlavní činnosti a udělat z ní samostatný základ, což by při 19 % sazbě udělalo 190 tis. Kč, a nahnalo by jí to do ztráty v hlavní činnosti. Nebo lze smluvní pokutu chápat jako jeden z příjmů hlavní činnosti (tržby z pokuty nahradily vlastně neinvestiční příspěvek od zřizovatele) a není tedy důvod dělat z těchto výnosů samostatný základ daně. Děkujeme za odpověď

    Za mne smluvní pokuta by neměla být chápána jako činnost - je součástí činnosti týkající se provozu té budovy. Rozhodně bych se bránil tomu z tohoto výnosu dělat "samostatný základ daně".

  • Investiční fond příspěvkové organizace
    09. 12. 2020

    Je třeba k použití investičního fondu příspěvkové organizace souhlas zřizovatele?

    Musíte řešit dle zákona č. 250/2000 Sb. od §31. Výslovný souhlas s použitím každé částky IF vyžadován zákonem není. Něco se upravuje vnitřními pravidly - např. odsouhlasení zřizovatelem pořizování DM apod., ale skoro nikdy není vyžadován souhlas zřizovatele na veškeré použití IF. Někdy do ani nejde, např. při přijetí inv. darů a příspěvků od jiných osob. 

  • Investiční fond PO - čerpání
    18. 11. 2020

    Jako obec jsme zřizovatelem PO (základní školy). Může zřizovatel nařídit čerpání z investičního fondu PO v podobě nákupu drobného dlouhodobého majetku (např. nábytku, drobnějšího vybavení) do 40.000,-Kč/1 ks?

    Rozhodně by neměl - pořizování DDHM je vyloučeno z možnosti čerpat fond investic. To byste jim spíše již mohli nařídit odvod z fondu a poskytnutí provozního příspěvku na tyto věci.

  • Příspěvek na provoz
    02. 11. 2020

    Dobrý den, obec poskytla naší PO ZŠ na základě schváleného rozpočtu příspěvek na provoz, kde bylo počítáno i s opravou schodiště . Na opravu schodiště byla poskytnuta dotace a škola tyto peníze vlastně nevyčerpá. Jak nejlépe provést vypořádání. Musí převést z rezervního fondu na investiční a poté obec nařídí odvod nebo může zřizovatel nařídit odvod přímo. Děkuji

    Já bych doporučoval iupravit finanční vztah již pro rok 2020. jedná se o objektivní situaci, která vyvolává nižší potřebu finančních prostředků pro PO - tedy v rámci rozpočtového opatření bych snížil příspěvek pro rok 2020 (s tm, že peníze mají vrátit, pokud jim již byly poslány) a vlastně bych odminusoval poskytnutý příspěvek.

  • PO - vrácení části neinvestičního příspěvku 5331
    21. 10. 2020

    Dobrý den, obec je zřizovatelem školy, které má málo dětí, ale 3 třídy. Z tohoto důvodu musí ředitel pro udržení počtu tříd žádat o tzv. výjimku z počtu žáků. Podmínkou schválení výjimky je dofinancování části platu učitele, když bude potřeba (když budou mít málo krajských peněz na platy). Proto si ředitel vždy do rozpočtu dá nějakou "objektivní" částku včetně odvodů na plat - pracovně tomu říkáme "na výjimku". Již několik let tato částka nebyla potřeba v rozpočtu školy čerpat, takže jim tam zůstávala a v rámci HV se schvalovala do fondů školy (RF a Fond odměn), který se jim už pěkně naplnil. Já byla vždy proti, že jim to budeme doplácet až podle skutečné potřeby zvýšením příspěvku 5331 v průběhu roku, ale ZO jim vždy schválí celý požadavek na příspěvek 5331 včetně "výjimky". Letos PO dostaly v rámci nějakého nového financování školství opravdu velké peníze od krajů, takže už víme ( i ředitel), že peníze "na výjimku" nebudou potřebovat a opět by jim zůstaly nevyčerpané v jejich rozpočtu. Chtěla bych, aby je letos vrátili. Takže mé dotazy: 1) Můžeme požadovat od PO vrácení části neinvestičního příspěvku? V písemném oznámení (po schválení v roce 2019) o jeho přidělení jsme nepsali nic o tom, že je nějaká jeho část k vyúčtování, závazný ukazatel nebo tak....Prostě je jim oznámilo, že mají přiděleno 500tis. a bude jim zasláno ve dvou splátkách... 2) Kdo vrácení určuje a schvaluje - předpokládala bych, že rada obce. 3) Vrácení by muselo proběhnout v tomto roce, nebo je možné až příští rok?? Ale částka je jasně daná a nečerpaná. 4) Účtování u nás probíhá opačnými zápisy jako u zasílání příspěvků? Takže by to bylo mínusem na položce 5331 a účtu 572 ?? A ještě dotaz k druhé PO - MŠ s ŠJ - pokud vaří ve školní jídelně pro cizí strávníky, je to doplňková činnost ( mají to i ve zřizovací listině) - měla by být ve výkazech zisku a ztrát uváděna v kolonce hospodářské činnosti, že?? Je možné jim to v rámci veřejnoprávní finanční kontroly nařídit, aby tak postupovali od ledna příštího roku? Děkuji za odpovědi. Romana

    K prvnímu dotazu:

    Jak situaci popisujete, tak jsou dle mého názoru naplněny podmínky §28 odst. 14 zákona č. 250/2000:

    (14) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.

    Tedy podle mne se můžete rozhodnout o snížení příspěvku na rok 2019 - nicméně tady to bude asi nakonec v kompetenci zastupitelstva.

    Tedy bylo by to rozhodnutí o snížení příspěvku na rok 2020 z důvodu .... (viz jak jste popisovala). Stanovila by se splatnost - do kdy to mají vrátit - je jedno, zda si stanovíte, že ještě ve 2020, nebo až v 2021 (potom byste ale měli v závěrce pohledávku za školou a škola závazek vůči zřizovateli). Podle mne je jednodušší nastavit to tak, že to musí vrátit ještě ve 2020.

    Pokud vrácení bude ve 2020, tak byste skutečně mohli účtovat jen obrácenými zápisy. Pokud by se splatnost vratky posunula až na 2021, tak byste ještě doúčtovali do 2020 MD 348/Dal 572 a oni by si měli proúčtovat závazek MD 672/Dal 349 a v dlaším roce by to u Vás bylo již jen MD 231/Dal 348. Jak ale říkám - mnohem přehlednější - i kvůli rozpočtu by to bylo tak že by peníze vrátili ještě ve 2020 (za těchto okolností by to byla i minus 5331).

    K druhému dotazu:

    Plný souhlas - pokud ZL říká, že je to doplňková činnost, tak to také musí tak ve výsledovce vykazovat. To je dost zásadní pochybení, pokud to nedělají - určitě by to měli začít dělat co nejdříve.

  • ! Převod majetku z města na s. r. o. se 100% účastí města
    16. 10. 2020

    Město má ve svém vlastnictví kompaktní zametač Johnston CN 400 v pořizovací ceně 3.542.880 Kč. Majetek byl pořízen i za dotační prostředky. Po skončení doby udržitelnosti projektu město hledá nejvhodnější způsob převodu tohoto majetku na společnost s. r. o., kde město je 100% vlastníkem této s. r. o. Majetek ještě není plně účetně odepsán, zůstatková cena činí 2.465.254 Kč. Na městě zastáváme názor, že majetek by měl být převeden úplatně za cenu v místě a čase obvyklou. Ředitel společnosti s. r. o. prosazuje bezúplatný převod majetku. Jaký způsob převodu doporučujete?

    Doplnili jste informaci, že Město si při pořízení majetku neuplatnilo odpočet DPH (tedy nemusíme řešit DPH třeba u bezúplatných převodů nebo vkladů ...) a celková výše dotace byla cca 2,9mil. Kč.

    Zkusíme si tedy napsat jednotlivé varianty – jejich výhody a nevýhody. Modelově budeme vycházet z toho, že by obvyklá cena vozidla (na základě znaleckého ocenění byla na úrovni 2 mil. Kč):

    1. Varianta bezúplatného převodu (respektive darování) - z našeho pohledu by se jednalo o problém z hlediska daně z příjmů. Pro s. r. o. by vznikla povinnost dodanit nepeněžní příjem – v příkladu uvažujeme 2 mil. Kč. Dívali jsme se do výkazů společnosti, ta zatím daň reálně odvádí – tedy dar za 2 mil. Kč by výšil jednorázově daňový odvod o cca 400 tis. Kč. Na druhou stranu je pravda, že by následně bylo možné daňové odpisování daného majetku z hodnoty 2 mil. Kč; ve výsledku se by se toto promítlo zase do daňových odpisů.

    2. Varianta vklad do základního kapitálu – z hlediska účetního by došlo k tomu, že by společnost účetně odpisovala z hodnoty 2 mil. Kč, daňově by ale pokračovala z odepisování u Města. předpokládám, že Město daňově neodpisovalo – jednalo by se o odpisy z hodnoty cca 3,5 mil. Kč (PC) minus dotace 2,9 mil. Kč, což odhadujeme ve výši cca 600 tis. Kč. Společnost by ale nic nemusela dodaňovat na začátku. V porovnání s první variantou by na to byla lépe o ten základ daně cca 600 tis. Kč. Nicméně na druhou stranu – proces navyšování základního kapitálu není nejlevnější. Část z této úspory v porovnání s variantou 1 by se ztratila v nákladech na transakci.

    3. Varianta prodej majetku – přitom by se buď mohla nechat pohledávka, kterou by společnost postupně splácela, nebo by se například mohl poskytnout peněžitý příplatek k vlastnímu kapitálu (§163 zákona o obchodních korporacích) - případně provést nějaká kombinace. Výhodou takového postupu by bylo, že by se majetek prodával za 2 mil. Kč a tato hodnota by u společnosti byla jak účetní, tak i daňovou základnou pro odpisování. Rozhodně se jedná o výhodnější variantu, než jsou předchozí varianty (vzhledem k tomu, že Město zdaňuje samo sobě). Zároveň případný příplatek k vlastnímu kapitálu není procesně složitým postupem.

    K této problematice máme ještě závěrečnou poznámku. Pokud by se vozidlo používalo výhradně na čištění Města, potom bych uvažoval skoro tak, že by bylo vhodnější vozidlo ponechat na Městě a společnosti je dále vypůjčovat. Jde i totiž o to, že pokud společnost by začala promítat odpisy do ceny služby za péči o komunikace, tak na ně logicky bude muset dát DPH (21%), které si Město neuplatní. Tedy pokud by to byla činnost výhradně pro Město, tak by to nedávalo smysl. Pokud je vozidlo ale používáno v jiných oblastech (třeba čištění sousedních obcí, pro krajskou SUS...), potom plně rozumím snaze vozidlo převést do majetku společnosti. Samozřejmě tato poznámka k DPH by neplatila v případě, že by se aplikovala "skupinová registrace k DPH" - což ale asi nemáte.

     

  • Dotace IROP - inovace učeben
    05. 10. 2020

    Naše příspěvková organizace - základní škola - žádala svým jménem (ne jménem zřizovatele) o dotaci z IROP na inovaci učeben fyziky a chemie. Zřizovatel (rozhodnutím zastupitelstva) souhlasil s předfinancováním všech souvisejících nákladů (i neuznatelných) v plné výši. Žádost o dotaci škole zpracovala firma G-PROJECT a bude provádět i administraci projektu. 24.9.2020 byla firmou G-PROJECT vystavena základní škole (jako odběrateli) faktura za zpracování žádosti o dotaci a studie proveditelnosti. Škola žádá nás jako zřizovatele, abychom fakturu zaplatili. Myslíme si ale, že by faktury na všechny související náklady měla platit škola a zřizovatel zasílat požadované částky formou příspěvku (?). Jak by tento příspěvek měl být zobrazen v rozpočtu zřizovatele?

    Máme k tomuto tématu vytvořen moc pěkný aktuální materiál, najdete ho v dokumetech, byl zveřejněn teď 3.10. - "Finanční vztahy zřizovatele a zřízené PO". Vysvětlujeme tam všechny varianty předfinancování dotace PO, najdete to od str. 31 dále. Buď jim poskytnete peníze jako investiční příspěvek s vypořádáním-  předpis zápisem 401 MD/349 D a poskytnutí 349 MD/231 D s pol. 6351, vrácení zpět 348 MD/401 D a 231/348 s pol. 2229. Nebo jim to poskytnete jako NFV, účtování viz bod 4.2. Rozhodnutí je na vás, máte tam uvedeny i účetní postupy pro PO. Určitě vyberte jeden z těchto postupů, neproplácejte faktury za ně, ať má výdaj realizovaný pro jistotu PO, když je příjemcem dotace. 

  • Odpadní vody - fekál
    17. 09. 2020

    Máme zřízenou novou příspěvkovou organizaci Technické služby, zatím neplátce DPH. Od října budou plátci. Nemůžeme se dohodnout na hlavní a doplňkové činnosti v oblasti odpadních vod - vyvážení fekálním vozem. Organizace má ŽL na odpadové hospodářství. Provádí vyvážení fekálním vozem pro občany z místních částí kde není kanalizace za cenu paušálu 600 Kč. V této částce je uložení na ČOV, doprava, čerpání , kterou stanovila rada ( i když náklady na dopravu jsou různé poněvadž místní části jsou vzdáleny 2 až 10 km) . Dále provádí vývoz fekálním vozem i pro jiné obce a pro firmy. Je možné mít vývoz fekálním vozem pro občany místních částí v hlavní činnosti a pro jiné obce a firmy v hospodářské činnosti nebo vše spadá do činnosti hospodářské?

    To rozdělení mezi hlavní a hospodářskou činnost je skutečně na rozhodnutí vaší obce. Obec podle zákona o obcích "pečuje o uspokojování potřeb občanů" (§35) - za tím klidně můžeme vidět i vývoz jímek... (ale je to na rozhodnutí obce). Zároveň obec může takovou činnost delegovat i na příspěvkovu organizaci - tedy nevidím problém například ve variantě, aby vývoz jímek pro občany byla činnost hlavní a vývoz pro jiné obce a firmy byla doplňková (tedy ta, v které mají být pokryty náklady a má být prováděna s ekonomickou rentabilitou). Jen jim to způsobí, že budou muset náklady na danou činnost (provozo vozidla apod. ...) dělit mezi obě činnosti - nicméně to je celkem běžné u organizací tohoto typu. Z hlediska DPH je úplně jedno, zda to bude v hlavní nebo doplňkové činnosti - DPH tam bude v obou případech.

  • dotace na investici
    08. 09. 2020

    Dobrý den, místnímu zapsanému spolku, který se stará o opuštěná zvířata v obci a okolí, by obec ráda poskytla investiční dotaci na výstavbu výběhů a voliér. Organizace si ale některé stavební práce chce provést svépomocí a obrátila se na nás, jak má ve vztahu k dotaci tyto práce vykázat . Zároveň mají obavy jak přistoupit k daňovým odpisům ze vstupní ceny, která bude zahrnovat aktivaci práce svépomocí, které by finančně byly případně kryté z dotace. Nechceme jim poskytnutou dotací udělat nějaký problém, jak je to v případě dotací na úhradu nákladů provedených svépomocí a případné následné odpisování majetku pořízeného z takovéto dotace. Děkujeme za odpověď.

    Ohledně vykázání práce ve vztahu k dotaci, to záleží, jak si stanovíte podmínky pro průkazné doložení vlastních výkonů. Určitě to bude chtít z jejich strany doložit nějaký soupis hodin a pak si dohodnout, jakou hodinovou sazbu jim formou dotace proplatíte (nějakou cenu obvyklou za podobné práce). Dotace totiž může být poskytnuta s ohledem na cíl (například postavení budovy) bez nutnosti prokazování nákladů.

    Ing. Nejezchleb doplnil: 

    Teď k účtování na jejich straně - tady nevím. Já bych měl tendenci o nákladech, které nevynaloží (z důvodu dobrovolnické práce) neúčtovat. Pokud by hodnota investice v tomto případě stále převyšovala dotaci - není to problém - investiční dotace daňově snižuje vstupní hodnotu majetku .... Pokud by ale hodnota dotace byla vyšší než náklady - tak vlastně dostali peníze navíc (pokud počítám s tím, že dobrovolníci to udělají zdarma) - logicky by potom tato dotace byla vynaložena na krytí něčeho jiného než je tato výstavba. Potom začínám ale tápat vlastně v tom, na co tu dotaci dostali (protože to jsou reálné peníze a část z nich vůbec nemuseli vydat - to bych začal uvažovat spíše o tom, že jim poskytnu nižší investiční dotaci a zbytek dám třeba na zajištění provozu). Myslím si, že toto musíme vyřešit prvotně, než se budeme zabývat vůbec účetnictvím a zdaňováním (jinak jen poznámka - dotace na investici není osvobozená od daně - ona snižuje daňovou vstupní hodnotu majetku - musel bych jen řešit, co se vlastně stane, pokud je nakonec dotace vyšší než jsou pořizovací náklady u nezisku - to jsem ještě neřešil). 

    Ohledně vstupní daňové ceny, ta se snižuje o přijaté dotace, takže by v ní práce provedené svépomocí fakticky nebyly zahrnuty (když jim na ně poskytnete dotaci). Jinak dotaci mají od daně z příjmu osvobozenou (jsou veřejně prospěšný poplatník, jako např. i obec). 

  • Objednávky služeb
    07. 09. 2020

    Dobrý den, je možné, aby si starosta dohodl sám nějakou drobnou službu ústně? Například konzultace s auditorem, s právníkem, telefonickou objednávku správce informačního systému při zablokovaném hesle, propadlém certifikátu atd. Musí být na každou takovouto službu objednávka nebo smlouva? Pro správce informačního systému je dobrá, i vzhledem k GDPR. Ale třeba nějaké drobné konzultace za cenu obvyklou? Děkuji

    Nejsme právníci, ani se v souladu s obchodními podmínkami nespecializujeme na právní dotazy. Ale můj názor je, že to problém není. Podle občanského zákoníku (§ 559 a dále) mohou mít právní jednání ústní formu.  Objednávka i smlouva mohou tedy být uzavřeny ústně (pokud jejich předmětem není převod věcného práva k nemovité věci). U malých jednorázových částek bych se toho osobně nebála, u větších nebo pravidelných částek by byla pro starostu jistější písemná forma včetně případného schválení ze strany ZO.  Pak ještě ohledně finanční kontroly, kontrola správcem rozpočtu před vznikem závazku - zde jsou možné limitované přísliby, ani kvůli tomuto předpisu není nezbytné mít na každou službu objednávku - ale to již záleží více na vašem kontrolním řádu. 

  • majetek v podrozvaze u příspěvkové organizace
    26. 06. 2020

    Příspěvkové organizace města mají movité věci předané k hospodaření. Město je eviduje na účtu 909 s příslušnou analytikou podle PO. PO tento majetek evidují na účtech 018, 022 a 028. Veškerý majetek nabývaný PO je dle zřizovací listiny majetkem zřizovatele. Při inventarizaci si majetek město s PO vzájemně odsouhlasují. PO vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jen některé z nich evidují na účtech 901 a 902 majetek „pod hranicí“ (7000 Kč, 3000 Kč). Některé ve výkazu Příloha ale žádný majetek na podrozvaze ani neuvádějí. Město zatím majetek evidovaný v PO na podrozvaze na účtech 901 a 902 neeviduje nikde. Mělo by nebo nemusí?

    Tento majetek město jako zřizovatel určitě nemá evidovat - bylo by to duplicitní v podrozvahách, navíc byl pořízen přes náklady, ta evidence na 901 a 902 je spíše odpovídající operativní evidenci. Nebylo by k ničemu přínosné jej evidovat i na městě. Dle obsahového vymezení 909  je to trochu sporné, ale z hlediska vypovídací schopnosti je evidence jen u PO zcela postačující. 

    Další variantou je u zřizovatele na 909, u PO na 901 a 902. Volili bychom, kdyby se jednalo o velké množství majetku ve významné hodnotě, pro info. 

  • Promíjení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnavatelům
    25. 06. 2020

    Dobrý den, jsme dobrovolný svazek obcí - dotaz zní, zda se na DSO vztahuje program Antivirus C - uplatnění nároku na prominutí pojistného zaměstnavatelům. Podmínky nároku splňujeme, ale nárok nemá zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Jsou tam uvedeny územní samosprávné celky, dobrovolný svazek obcí tam přímo uveden není, jenže nevím, jestli se v tomto případě na DSO pohlíží jako na ÚSC? Děkuji.

    Toto není přímo oblast naší činnosti, ale napíšu Vám názor. Našla jsem informace o programu, asi jako Vy, na tomto odkazu:

    https://www.mpsv.cz/antivirus#Antivirus%20C

    V § 109 odst. 3 není DSO uvedeno, DSO není ÚSC, dle zákona o obcích je právnickou osobou, takže zkusit to určitě můžete. Dotaz vám vracím.

  • Školní tělocvična
    19. 06. 2020

    Městys vlastní budovu, ve které je školní jídelna, tělocvična a nebytové prostory (obchody). Prostory jídelny využívá PO Základní škola na základě Smlouvy o výpůjčce, nebytové prostory městys pronajímá. Tělocvičnu (velká + malá) využívá bezplatně ZŠ pro potřeby výuky (bez smlouvy, ale uvedeno ve schváleném ceníku), dále městys poskytuje dalším subjektům, kteří platí za využití dle ceníku. Dotaz: 1) Jakou smlouvu uzavřít ze ZŠ na tělocvičnu, je možné smlouvu o výpůjčce (aby bylo bezplatně)? Ale je možné uzavřít na dobu neurčitou a jen na část dne dle školního rozvrhu např. do 16 hod.? 2) Ostatní, kteří využívají prostory tělocvičny, platí dle schváleného ceníku, je vystavován pokladní doklad. Je nutné uzavírat nějakou smlouvu? A pokud nějaký subjekt využívá prostor tělocvičny dlouhodobě např. 2-3 týdně, je vhodné uzavřít Smlouvu o nájmu za účelem sportu? Pozn.: máme rozhodnutí na poskytnutí dotace na výměnu podlahy v tělocvičně a potřebujeme mít v pořádku smluvní vztahy.

    Nejsme právníci, ale domníváme se, že:

    - smlouva o výpůjčce nebytových prostor (varianta "nepojmenovaná smlouva" specifikující bezplatné užívání v definovaném rozsahu je možná) - klidně lze na dobu neurčitou a specifikovat třeba, že je to ve všední dny ve školním roce od do ..... V tom nevidím problém. Je potřeba nezapomenout jen specifikovat otázku odpovědnosti - úhrady třeba ve vazbě na případné poškození. Předpokládám, že náklady na energie by nesl vlastník - to by se také zaneslo do smlouvy ...

    - ostatní užívání - smlouvu v písemné podobě podle mne uzavírat nemusíte - prostě úhrada bude podle ceníku a aktuálního užívání (a smlouva bude ústní - to je běžná situace). Písemnou smlouvu bych uzavíral jen s těmi, kdo to mají dlouhodobě v nějaký pravidelný čas - byla by to nějaká smlouva o užívání sportoviště a tam by se zase specifikovala práva a povinnosti - třeba jak se bude rezervovat, dokdy nejpozději by měli ohlásit, že tam nebudou, cena, jak se bude vyúčtovávat - třeba 1x za měsíc/dopředu na celý půlrok .... - to jsou již různé varianty

  • Předání teploměrů PO
    09. 06. 2020

    Dobrý den, zřizovatel (krizový štáb města) v době vyhlášeného nouzového stavu nakoupil pro své PO (ZŠ a MŠ) bezkontaktní teploměry v celkovém počtu 50 kusů (1573,- Kč/ks). Na základě předávacích protokolů se jednotlivé teploměry předaly na příslušné PO. Město fakturu zaplatilo ze svého rozpočtu z POL 5137 (501). Máme výdaj města při předání teploměrů PO přeúčtovat na 572 (či 543) nebo jej máme ponechat na 501?

    Výdaj klidně nechtě na 501, jen dejte předávací protokol škole, abyste vy je nemuseli vést na 902, aby si je případně vedla škola - můžete jako bezúplatný převod. Tím by to účetně bylo vyřešeno a majetkově také, obec má právo toto škole koupit. 

  • technické zhodnocení na majetku zřizovatele
    14. 05. 2020

    PO spravuje majetek (komunikace, zeleň) pro město na základě příkazní smlouvy, tj. majetek je veden v účetnictví města a PO dostává příspěvek na jeho údržbu. Nevíme jak vyřešit situaci, pokud součástí té údržby je i technické zhodnocení (investice), což bývá u rekonstrukcí komunikací velmi často. Může to uhradit PO z provozního příspěvku a pak přefakturovat městu a převést fyzicky na základě protokolu? Nebo má město předem poskytnout inv. dotaci? PO realizuje akci sama ve své režii, sama soutěží zakázku. Děkuji

    Určitě je vhodné, aby vám pak náklady na práce na komunikacích přefakturovali. Vy jim na to asi neposkytujete zvlášť peníze, ale platíte jim to až na základě té přefakturace, to lze. Důležité je, aby náklad nakonec skončil u vás. Pokud to bude investice, tak je vhodné, aby vám co nejdříve po dokončení předali informaci, abyste mohli výšit ocenění majetku a odpisovat od následujícího měsíce již ze zvýšené částky.  Fyzicky vám TZ předávat nemusí, oni jsou jen jakoby dodavatel prací, vy jste pořád vlastníkem komunikací, oni je jen spravují. Takže důležitější je včasná přefakturace, popř. zajistit nějaké info o ocenění před fakturou, pak tedy klidně nějaký protokol, abyste to včas zobrazili v majetku,

    Dotaci určitě ne - to byste si jí dávali na vlastní majetek, to by nebylo dobře. 

    Ing. Nejezchleb doplnil: 

    Toto je letitý problém. Já bych uvažoval asi následovně - pokud by to bylo kompletně prováděno externě, tak by to skutečně bylo lepší přeúčtovat, aby to Město zaplatilo z investičních výdajů a zařadilo si to u sebe - potom je otázka, proč si to neobjedná rovnou a jsou tam ty TS (příspěvková organizace). Jenže často dochází k tomu, že se na pracích podílí i příspěvková organizace (třeba doprava, příprava povrchu ...) - potom za sebe říkám, že buď se to bude fakturovat - ale je tam problém, že to bude s DPH a také řada lidí (včetně MF) odmítá fakturaci služeb na zřizovatele - potom by to chtělo účelový investiční příspěvek, TS to zrealizují, případně naaktivují do investic nějaké vlastní náklady a následně to TZ předají zřizovateli. Děláme to takto třeba v Holicích - nic lepšího nás nenapadlo.

← Novější dotazy

Oblasti dotazů

Hledání v dotazech

Návrh a tvorba webu