Dotazy

• DPPO rozdíl

  07. 04. 2026

  Na konci roku 2025 jsem udělala dohadu na daň z příjmu právn.osob, částku jsem odhadla na základě roku 2024. Zaúčtovala jsem 591 MD 450 tis., 341 D 450 tis., 384 D 450 tis., 341 MD 450 tis. Letos v březnu daň.poradce vyčíslil daň z příjmu právn, osob na 95 tisíc .Rozpočet jsem upravila, ale jak správně zaúčtovat nižší daň?

  Přes RS je situace jasná, tam proúčtujete 231 MD pol. 1122 a 231 D 6399 5365 ve skutečné výši 95 tis. Kč. 

  K datu přiznání dále DPPO proúčtujete:

  384 MD 450 tis. Kč/ 682 D 95 tis. Kč, 595 D 355 tis. Kč.

  Volbu účtu 595 místo účtu 408 vysvětlujeme v dotazu z 20.3.2022:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=oprava+chybn%C3%A9ho+odhadu+dan%C4%9B&jak=fraze.

  Je vhodný popis do přílohy k účetní závěrce  - že na účtu 595 máte korekci, která se týká daně roku 2025.

  Doporučuju odhad DPPO počítat jiným způsobem - vyjít z výše daně za minulý rok není vhodný postup, protože výše výnosů může v letech i výrazně kolísat. Hrubý výpočet není složitý, viz náš dokument k DPPO:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=da%C5%88%20z%20p%C5%99%C3%ADjm%C5%AF%20%C3%9ASC

  Když sečtete obecně zdaňované výnosy k 31.12.2026 - účty 601, 602, 603 apod. (vyloučit hlavně 605, 606 a 672) a určíte z toho 21 %, tak k 31.12.2026 určíte odhad DPPO přesněji. Nevím samozřejmě, jak vám daň určuje poradce, jestli vylučuje daňově uznatelné náklady, to má pak na výši daně také vliv, ale je tak alespoň nějaká opora pro výpočet než brát odhad z odhadu jiného roku, kde jsou úplně jiné výnosy. Nebo s poradcem dohodnout, ať vám daň vyčíslí dříve - v lednu do závěrky z výkazu k 31.12. a DPPO podá klidně později. 

• Pojistné plnění

  07. 04. 2026

  Prosím o radu s účtováním pojistné události "oprava čelního skla na obecním vozidle".
  Nejprve nám přišel dopis z pojišťovny 1.4.2026, že vyplatí opravci z pojištění skel 10 000 Kč.
  Poté přišla faktura 7.4.2026 na celkovou částku opravy ve výši 24.692,66 Kč.
  Pojišťovna dne 7.4.2026 v rámci této události schválila i plnění z havarijního pojištění ve výši 9.693 Kč – opět vyplatí přímo na účet opravce
  Spoluúčast je výši 4 999,66 Kč máme uhradit přímo opravci z obecního účtu.
  
  Zaúčtovala jsem:
  1) nejprve vnitřní doklad dle prvního dopisu – předpis pohledávky 1.4.2026 ve výši 10 000 Kč 377 / 649
  2) vnitřní doklad dle druhého dopisu - předpis pohledávky 7.4.2026 ve výši 9.693 Kč 377 / 649
  3) 7.4.2026 předpis PFA – 549/321 24.692,66 Kč
  –příprava k platbě 321 ve výši 24.692,66 / 231 §3639, p. 5192 4.999,66 Kč a 377 19.693 Kč.
  Je to tak správně?

  Účetní zápisy máte správně, moc chválím za šikovnost. Jedinou poznámku mám k účtování faktury za opravu. Pokud škoda nastala na vašem automobilu, pak faktura patří na účet 511 a její úhrada na položku 5171. Na účet 549 a pol. 5192 byste účtovala, kdyby škoda vznikla jinému subjektu, kterému byste jí nahrazovali. 

• Příspěvky na změny v územním plánu

  07. 04. 2026

  Město od roku 2020 vede v účetnictví na účtu 403 příspěvky od fyzických i právnických osob (občané, firmy), na pořízení územního plánu, podle toho, kdo si požádal o změnu (v případě neprovedení změn se příspěvky nebudou vracet). Celková hodnota příspěvků vedených na účtu 403 je 450.609 Kč. Příspěvků je 40 a nejnižší částka je 1.000 Kč. Územní plán je dokončen a budeme ho účtovat jako technické zhodnocení. Máme dát do karty tyto příspěvky k rozpouštění? Patří vůbec tyto příspěvky na účet 403? Pokud ne, co teď s účtem 403 a jak postupovat do budoucna? Pokud ano, a tyto příspěvky patří na účet 403, jak tyto nízké částky rozpouštět? Můžu příspěvky fyzických osob rozpouštět pod jednou částkou?

  Zmiňujete TZ, tzn. nezpracovával se tedy nový ÚP, ale změna stávajícího. Podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. jsou uzavírány na podobné případy tzv. plánovací smlouvy, kde je charakter příspěvku diskutabilní - v praxi platby podle plánovacích smluv většinou vůbec nesouvisí s náklady na pořizování územního plánu (není to krytí nákladů vynaložených na jeho pořízení), ale je to vázáno jako platba za zhodnocení stavebního pozemku. Takže aktuálně spíše již doporučujeme to do transferů nedávat a účtovat přijaté peněžní plnění na účet 609 s pol. 2329. Jako transfer jen kdyby to bylo vyloženě ve smlouvě vymíněno jako příspěvek na pořízení ÚP či jiný majetek - podle zákona je možné ve smlouvě sjednat účel peněžního plnění.

  Ve vašem případě se ale jedná o platby přijaté ještě podle starého stavebního zákona, kde smluvně jsou předpokládám účelově určené na provedení změny ÚP. Pokud jste dané změny provedly, přiřadila bych dané transfery souhrnně jednou částkou (jako transfer od občanů) při zařazení na kartu ÚP a začala je rozpouštět do výnosů klasicky 403/672 proti nákladu z odpisu.

  Otázkou jen je, jak naložit s platbami, kde ke změně případně nedošlo - jestli takový případ u vás ovšem nastal, tam by pak muselo dojít k právnímu posouzení dané situace. 

• Finanční dar obce do veřejné sbírky

  07. 04. 2026

  Zastupitelstvo obce odsouhlasilo finanční dar ve výši 300 tis. Kč Římskokatolické farnosti, která vyhlásila veřejnou sbírku na opravu sanktusové věžičky kostela . Prosím, jak zaúčtovat?

  Veřejná sbírka má svá administrativní a transparentní pravidla, tudíž nebývá požadováno vyúčtování. Příspěvek do sbírky jako transfer bez vypořádání zaúčtujte zápisem 572 MD/ 231 D, RS odpa 3326 (našla jsem, že by kostel měl být zapsanou kulturní památkou), položka 5223, ID IČO církve. 

• Software pro PO

  07. 04. 2026

  Koupili jsme pro účely obce software v pořizovací hodnotě 36.300 Kč. Po jeho vyzkoušení jsme ho nabídli naší příspěvkové organizaci. Software můžeme rozšířit, aby k němu měla přístup i PO. Ale nemohou ho fakturovat přímo PO, ale fakturují ho jako rozšíření obci. Cena rozšíření je 40.132 Kč.
  Musím tedy navýšit DNM a tedy z drobného majetku jej převést na dlouhodobý majetek? Nebo můžu toto navýšení přefakturovat příspěvkové organizaci, aby měli majetek ve své evidenci?

  Původní SW evidujete předpokládám na účtu 018, jeho hodnota tomu odpovídá. V případě rozšíření se jedná o technické zhodnocení, kdy posuzujeme, jestli zásah charakteru TZ je v ceně nad 60 tis. Kč. Ve vašem případě je rozšíření za cenu nižší než 60 tis. Kč, proto se jedná o tzv. podlimitní TZ, které zaúčtujete na účet 518 nebo 549 a pol. 5172. 

  Kdyby rozšíření bylo za více než 60 tis. Kč, původní SW necháte jako DDNM na účtu 018 a jeho TZ evidujete na účtu 019 - takový máme stanoven postup pro TZ DDNM. 

  Pokud jde o to, jak s tím naložit ve vztahu k PO, domníváme se, že si to nechává většinou ve svých aktivech obec - prostě se jen rozšíří práva s tím, že PO to využívá bezplatně (a nevede to u sebe v majetku - i s ohledem na to, že licenční smlouvu asi bude mít zřizovatel).

• Správní poplatek za dělení pozemků - přeúčtování občanům

  07. 04. 2026

  1) V rámci revize katastru nemovitostí dochází k narovnání majetkových vztahů mezi Obcí a občany a dochází k odprodejům pozemků, které jsou přehražené na obecních pozemcích. Obec zadává žádost o dělení pozemků, za to zaplatí Městu správní poplatek ve výši 800 Kč: účtuji 538/231, pol. 3639 § 5365. Tyto pozemky se prodávají občanům 50 Kč/m2, tzn. 50 m2 prodáváme za 2500 Kč. Tato částka je uvedena v kupní smlouvě. Částku 800 Kč, ale také požadujeme od občanů uhradit, účtuji: 231, § 3639, pol. 2324/649 - je to prosím správně? Nebo mám účtovat 800 Kč jako prodej pozemku: 231 § 3639, pol. 3111/647? Ve smlouvě bude uvedena kupní cena 2500 Kč a náklady spojené spojené s prodejem pozemku 800 Kč.
  2) A jen drobný dotaz - při nákupu nehmotného majetku do 60. tis. Kč účtuji na účet 558 nebo 518?

  1. Obě varianty jsou možné, mně přijde přesnější zobrazovat to jako součást výnosu z kupní ceny, tzn. účet 647 a položka 3111. Je to váš náklad na prodej pozemku, který vám kupující nahrazuje, ale není to klasická náhrada nákladů - dle kupní smlouvy to může být považováno za součást výnosů z prodeje.

  2. Pokud máte na mysli drobný dlouhodobý nehmotný majetek (účet 018), ten se účtuje na účet 558. Faktura 558/321 a hned zařazení 018/078. Na účet 518 se účtuje nehmotný majetek evidovaný na účtu 901 (pokud tento účet využíváte). Na účet 518 (případně 549) se účtuje také podlimitní technické zhodnocení dlouhodobého nemotného majetku. Tak jen, že nevím, co přesně tím myslíte, variant je více, co může být myšleno nehmotným majetkem pod 60 tis. Kč.

• Portál Občan +

  07. 04. 2026

  Dostala jsem fakturu za implementaci portálu Občan+ a dodávku doplňkových služeb (propagační promo balíček, úvodní školení a aktivaci NIA) za celkovou cenu 41.503,- Kč. Je pouze 1 faktura.
  Jednotlivé položky: implementace portálu (na stránky obce) 29.645,- Kč, Propagační promo balíček 7.139,- Kč, školení 2.359,50 Kč a aktivace NIA 2.359,50 Kč
  Budeme platit měsíční poplatek 2.117,50 Kč (§ 6171 pol. 5169)
  Mám zařadit přes 042 na účet 018 nebo na 022? A službu 518? položku 5168?

  Portál je propojen s vašimi webovými stránkami, tímto způsobem mají občané k němu i přístup. Vypadá to tedy, že je se stránkami funkčně propojen. Proto se nabízí možnost účtovat jej jako podlimitní TZ webových stránek (u nehmotného majetku je limit nad 60 tis. Kč), tzn. účet 549 či 518 a položka 5179. Asi máte nějakou licenci k užití? Pak by se dalo uvažovat o evidenci na účtu 018, protože má asi pro vás i bez stránek samostatnou funkci - vaše webové stránky slouží spíše pro umístění odkazu na web portálu s tím, že je to pravděpodobně propojeno navíc s vašimi agendami, v takovém případě by samostatná evidence dávala větší smysl.

  Účet 042 nepoužíváme pro nehmotný majetek, tam je určen účet 041. Obecně ale pro drobný majetek nepoužíváme při pořizování účty 04x, tzn. DDHM se nepořizuje přes účet 042 a DDNM neúčtujeme přes účet 041. Fakturu zaúčtujte (ve variantě samostatného majetku) 558 MD/ 321 D a hned zařazení 018 MD/ 078 D, úhradu s pol. 5179. Vyčleňte z faktury jen to školení a zaúčtujte jej na účet 518 s pol. 5168. 

  Na účet 022 patří hmotný majetek, toto je podle všeho nehmotný majetek - při odpovědi vycházím z toho, že máte licenci (právo k užití) na déle než rok, to prověřte, jinak by to celé byl provozní náklad bez majetkové evidence.

  Měsíční platby za související služby - servis apod. účtujte na účet 518 s pol. 5168.

• Schválení provedené demolice a vyřazení majetku

  02. 04. 2026

  Dobrý den. Pobřebovali bychom poradit s nastalou situací u naší příspěvkové organizace.
  Stará budova, kterou má organizace v majetkové evidenci - vypůjčený majetek od zřizovatele, byla zdemolována na základě povolení ze stavebního úřadu. Nová budova, která má stejné účelové určení, se v současné době staví na stejném pozemku (jen s lehkým posunem oproti původní stavbě). Zastupitelstvo města schválilo investiční akci organizace jako celek, tj. demolice a výstavba dohromady. Demolice je již dokončena, což lze doložit fakturacemi od firmy, jež demolici provedla. Zajímá nás následující:
  1. Lze majetkovou kartu vyřadit jen na základě prokázání provedení demolice dle faktur nebo je zapotřebí něco dalšího?
  2. Musí zastupitelstvo města samostatně schvalovat demolici stavby a její následné vyřazení z majetkové evidence nebo je dostačující již provedené schválení realizace investiční akce jako celku, tedy demolice + výstavba?
  Velice děkuji za Vaše vyjádření.

  Je to dotaz na "POuctuje", nicméně nejsem si teď úplně jist, zda se nebavíte spíše o kartě najetku u zřizovatele (pokud se jedná o majetek vypůjčený). Pokud řešíme něco u PO, tak snad jedině to, že pokud došlo k likvidaci majetku (tedy zániku dané věci), tak logicky musí zaniknout i výpůjční vztah k této věci. Pokud by PO toto měla na podrozvaze (což u PO nedoporučuji, ale děje se to), tak by to z podrozvahy vyřadila - na základě změny rozsahu vypůjčeného majetku (a za mne i když by nesprávně nedošlo k úpravě výpůjčky, tak stejně vyřazení pro objektivní neexistenci věci).

  Na straně zřizovatele - pokud se provedla demolice, tak skutečně vyřazujete i z účetnictví - není k tomu potřeba nic dalšího. Nicméně pro mne je zásadní spíše to, jakým způsobem se likvidace zaúčtuje. Pokud je to likvidace kvůli tomu, aby se uvolnil prostor pro novou výstavbu, měla by se zůstatková hodnota budovy zachytit na 042 a měla by vstoupit do pořizovací ceny nově budované stavby. Za těchto okolností dává logiku, pokud by se vyřazovala již v okamžiku, kdy došlo k zahájení demoličních prací (nedává smysl, aby po dobu demolice byla odepisována - tedy bylo promítáno její opotřebení, když již dříve začaly práce směřující jejímu "obětování" ve prospěch nové výstavby).

  Z hlediska požadavků Zákona o obcích si myslím, že je naprosto dostatečné, pokud došlo ke schválení akce jako celek. Nevidím důvod, že by musela existovat nějaká samostatná usnesení k demolici a k nové výstavbě.

• DPPO

  02. 04. 2026

  Prosím Vás o vyjádření k DPPO, zda uvažuji správně ohledně uznatelných nákladů a výnosů, které nejsou předmětem daně.
  1.Mohu uplatnit náklad na prodanou projektovou dokumentaci jako uznatelný náklad (bylo převedeno z účtu 042 a prodáno svazku)? Náklady mám na 553 a výnosy na 646 ve stejné výši 400.000.
  Takže v daň. přiznání jsem ponížíla o 400.000 neuznatelné (neúčinné) náklady na řádku 40.
  2. Odměna za zpětný odběr u EKO-KOMu. Výnos z odměny za zpětný odběr od EKO-KOM je na 609 a k tomu náklad z faktur za zpětný odběr od ESKO-T na 518 téměř ve stejné výši (liší se haléřově). Mohu i toto považovat za uznatelný náklad? Také o částku na 518 snížím výdaje daňově neúčinné na řádku 40.
  Oba výnosy 646 a 609 bodu 1 a 2 jsou výnosy ke zdanění.
  3. Výnosy na účtu 642 mám příjmy z pokut ČIŽP ve výši 50 % pro obec, na jejímž území došlo k protiprávnímu jednání, které jsme obdrželi od celního úřadu. Tyto výnosy nejsou předmětem daně.

  První případ - za mne naprostý souhlas, pokud jste tu projektovou dokumentaci na začátku sami pořídili (bez nějakých dotací...) a nyní ji prodáváte.

  Druhý případ - tam je to problémovější. Od EKO-KOm jste odměněny za obalovou složku. Daná firma (ESKO-T) ale předpokládám zajišťuje svoz separovaného odpadu obecně, tedy jak obalů, tak i něčeho, co s odměnou od EKO-KOM vůbec nesouvisí (novinový papír, plasty, které nejsou obalem...). Takže tady bych asi neměl dávat komplet náklad (část svozu bude beze sporu souviset také s vybraným místním poplatkem, který vylučujete). Já bych pro své pohodlí toto u obce jako náklad neuplatňoval. Pokud chcete uplatňovat, tak podle mne to půjde jen z nějaké části.

  Třetí případ - chápu logiku vyloučení ze zdanění (že je to obdobná platba dani či poplatku), nicméně nevím o tom, že by to někde bylo výslovně napsáno. Takže já k tomu mám třeba přístup takový, že to ze základu daně nevyloučím, protože je mi jedno, zda daň vyjde vyšší. Pokud to ale vyloučíte, tak si myslím, že nikdo nebude v zásadě nic namítat.

• Prodej traktoru - DPH

  02. 04. 2026

  Prodáváme traktor, který sloužil pro obecní účely - veřejné prostranství, sběrný dvůr.. Nebylo zde nárokováno DPH. Nyní ho prodáváme. Jak zde bude, prosím, řešeno DPH?

  Měli byste dle mého názoru deklarovat, že se nejednalo o majetek zařazený do obchodního majetku (v souladu s tím, co bylo řešeno v rámci Koordinančního výboru v lednu 2021) a tedy nyní při jeho prodeji nejednáte jako osoba povinná k dani. Prodej bych nyní uskutečnil mimo DPH.

• Kulturní památka – historický hraniční mezník (kámen)

  01. 04. 2026

  Potřebujeme poradit ohledně zaúčtování převodu historického hraničního mezníku (kamene) na jinou sousední obec. Před 3 lety naše město koupilo za xxx mil. Kč historickou vilu z r.1920 včetně pozemku, na kterém se nachází zmíněný hraniční mezník (zakopaný kámen). Vila včetně pozemku (zahrada) a hraničního mezníku byla dle rozhodnutí Ministerstva kultury prohlášena za kulturní památku. Budovu jsme zařadili do majetku na účet 021 v částce kupní ceny a odepisujeme. Pozemek jsme zaúčtovali na 031. Nyní se ozvala sousední obec, že hraniční mezník, který se nachází u naší vily dříve patřil k původním 28 kamenům (mezníkům), které lemovaly území sousedních obcí. Zažádala nás tedy o uzavření smlouvy o bezúplatném převodu. Podala se žádost na NPÚ-památková péče, zda může být mezník vykopán a přesunut do sousední obce (kam původně patřil), byl udělen souhlas. Nyní nastává situace, jak to vše zaúčtovat. Máme hraniční kámen (kulturní památku), který jsme koupili v rámci vily a pozemku. Na hraniční kámen jsme si nyní nechali zpracovat znalecký posudek, kde cena kamene byla stanovena na xx desítek tisíc Kč Máme účetně oddělit PC (cena znaleckého posudku-kámen) od ceny budovy a dát kámen jako samostatnou stavbu na 021 včetně poměru proběhlých oprávek a zůstatkové ceny? Účetně předat sousední obci přes účet 401, včetně majetkové karty s PC, oprávkami a ZC ? Nebo na to nahlížet jako na movitou věc (kulturní památku 032-neodepisuje se), když dojde k vykopání kamene, přesunutí a znovu zakopání u sousední obce (budou si zajišťovat sami odbornou firmou. Jak by to mělo být prosím účetně správně?

  Problém je v právním posouzení mezníku a ve správném nastavení ocenění. Vy jste pořídili vilu a pozemek s mezníkem za určitou kupní cenu. Ta ovšem vůbec nemá parametrálně co do činění s cenou dle znaleckého posudku. Pokud byste z původní pořizovací ceny, která se určila na základě nějaké hodnoty teď odečítali cenu ze znaleckého posudku, tak se míchají dohromady jablka a hrušky. Je potřeba si nejprve určit, zda se v původní kupní smlouvě mezník nějak identifikoval. Pokud neměl samostatnou kupní cenu (což skoro předpokládám), tak si ale nemyslím, že vila jako budova jej obsahovala ve své kupní ceně. Je pak jedině ještě otázka, jestli se jeho cena nějak promítla do ceny pozemku.

  Je to kulturní památka a neznám smluvní podklady, ale na dálku odhaduji, že dost možná nebyl hraniční kámen vůbec při určení kupní ceny brán v úvahu. Pokud by to bylo jinak, tak samozřejmě když budete umět nějak určit jeho původní pořizovací cenu a kde je evidována, máte vyhráno. Ale to byste se asi neobraceli na nás, kdyby to bylo takto jednoduché. 

  Kam tím směřuju - možná nejjednodušší bude zavést mezník teď nově do majetku jako vícenález a obratem jej vyřadit bezúplatným převodem. Toto řešení se mi jeví jako vhodnější, než zkoušet bez podkladů upravovat původní pořizovací cenu - ovšem je to vhodné řešení za předpokladu, že mezník neměl při zařazení samostatnou významnější roli v kupní ceně (z čehož v odpovědi vycházím a vidím to jako pravděpodobné).

  Jestli jej zařadit na účet 021 nebo 032 - jelikož si ho budete bezúplatně převádět mezi obcemi, tak by bylo vhodné se se sousední obcí domluvit, jak to chtějí celé evidovat v majetku oni - abyste jim nepředávali účet 021 a oni to nechtěli dávat na účet 032 či naopak. Jestli se to bude zakopávat do země, tak obdobně jako pevně umístěné sochy bych se přikláněla k účtu 021, ten by neměl být vytknut. Pak tedy u vás zařazení v ceně dle ZP 021/401, v té samé ceně vyřazení 401/021 (u vás v podstatě jen formalita), sousední obec převezme ve vaší účetní ceně (= u vás ze ZP) 021/401. Pro sousední obec to má výhodu, že budou mít věrně oceněn majetek. Pro vás je tento postup možný, když budeme například i argumentovat tím, že při prodeji nebyl zařazen samostatně (což asi měl být) a teď jej zařazujete i v logice vícenálezu v RPC.

  Ještě ale upozorňuju, že jestli je mezník sám o sobě vyhlášenou kulturní památkou, pak pokud bychom argumentovali vícenálezem, tak má přednost ocenění 1 Kč, když se nezná pořizovací cena (§ 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví). Závěr je tedy pravděpodobně ten, že mezník zařadíte 021/401 v 1 Kč, vyřadíte 401 MD/ 021 D v 1 Kč a obec od vás převezme 021/401 v 1 Kč.

  Posuďte ale určitě prvotně, jestli jste schopni zjistit původní PC mezníku nebo ne. Pokud ne a je kulturní památkou, pak platí poslední varianta - účet 021 a ocenění 1 Kč.

• Fond VHM na termínovaném vkladu

  01. 04. 2026

  Evidovali jsme fond VHM na spořícím učtu u Moneta, zastupitelstvo rozhodlo o zrušení tohoto účtu a o převodu těchto financí na nově zřízený termínovaný vklad u ČNB. Momentálně jsme převedli celkovou částku fondu na běžný účet a až poté jsme převedli na nově zřízený termínovaný vklad u ČNB. Mohla bych poprosit o účtování převodu těchto financí z fondu? Nejsem si jistá jak postupovat. Doposud jsme fond VHM evidovali na účtu 236, ale termínované vklady jsou na účtu 244. Jde mi o to, aby ve výkaze vše sedělo i s účtem 419.

  Hovoříte o fondu, tzn. ke správě prostředků na obnovu VHM máte předpokládám zřízen peněžní fond podle zákona č. 250/2000 Sb. - to spíše pro ujasnění, ale zmiňujete i účet 419, tak to vypadá vcelku jednoznačně. 

  U peněžního fondu je to obdobné, jako u BÚ - pokud v souladu se statutem fondu uložíte volné prostředky na termínovaném účtu, evidují se na účtu 244 bez RS. 

  Převod z účtu fondu na BÚ:

  262 MD/ 236 D RS 6330 5345 výdaj z BÚ fondu (spořícího účtu charakteru BÚ)

  231 MD RS 6330 4139/ 262 D příjem na BÚ

  Převod z BÚ na TV klasicky:

  262 MD/ 231 D pol. 8118 (8128)

  Příjem na TV:

  244 (068) MD/ 262 D.

  Účet 419 má tím pádem vazbu na účet 244 - nejedná se o čerpání fondu, ale o dočasné zhodnocení.

  Pokud jde o spořící účet - eviduje se také jako TV na účtu 244 bez RS, pokud neumožňuje dle definice RS výběry na požádání (bez možnosti výběru do 24 hodin). To jen pro úplnost. 

• Věcné břemeno 029

  01. 04. 2026

  Obec uzavřela s občanem smlouvu o zřízení VB, kde je v pozici oprávněná ve vazbě na právo užívání a údržby dešťové kanalizace. Dohodnutá cena 50 000,00 Kč, doba trvání neurčitá. Poradíte mi prosím jak se zaúčtováním a rozpočtovou skladbou.

  VB ke stavbě patří do její ceny. Jestli je kanalizace již zařazená v majetku a v době jejího pořizování nebylo VB smluvně zřízeno alespoň smlouvou o smlouvě budoucí, účtujte ho nyní na účet 029 (v ceně do 40 tis. Kč se volí účet 028).

  K datu podání návrhu na vklad VB právně neexistuje, proto je přesnějí účtovat k datu oznámení o vkladu do KN, zápisy:

  042 MD/ 321 D 50 tis. Kč

  029 MD/ 042 D 50 tis. Kč

  Úhrada 321 MD/ 231 D, RS 2321, pol. 6142. Jestli jste zaplatili před oznámením o vkladu, účtuje se o záloze 052 MD/ 231 D a zúčtování k datu oznámení 321 MD/ 052 D. 

• Bezúplatný převod pozemku s fyzickou osobou

  31. 03. 2026

  Obec na základě darovací smlouvy získala pozemek (ostatní plocha) od manželů. A na druhou stranu obec darovala manželům pozemek (zahrada). Celá záležitost výměny pozemků je z důvodu narovnání hranic po digitalizaci. Jak správně zaúčtovat a ocenit?

  Darovaný pozemek převezmete do účetnictví k datu podání návrhu na vklad do KN zápisem 031 MD/ 401 D. Fyzická osoba není vybranou účetní jednotkou, tzn. ocenit máte reprodukční pořizovací cenou - cenou majetku v době, kdy se o něm účtuje, zjednodušeně řečeno aktuální hodnotou. Stačí kvalifikovaný odhad, je neefektivní platit pro tyto účely ZP. Můžete vyjít z cenové mapy pozemků, když nemáte, tak z cen podobných pozemků v okolí, případně lze vypočítat z oceňovací vyhlášky viz náš videonávod:

  https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23

  Pozemek, který FO darujete, vyřadíte zápisem 543 MD/ 031 D v účetní ceně (opět k datu podání návrhu na vklad). 

• Směnná smlouva - přecenění na reálnou hodnotu

  31. 03. 2026

  Obec 17.7.2025 vyvěsila záměr uzavřít Směnnou smlouvu s doplatkem 297500,- Kč na pozemky (obec prodává 4 pozemky za 570 500,- Kč a kupuje 6 pozemků za 868 000,- Kč) Ceny byly stanoveny dle znaleckého posudku z 10.12.2024 jako ceny obvyklé. 18.3.2026 se smlouva podepsala a 28.3.2026 byl podán návrh na vklad. Nyní jsem zjistila, že dle směrnice obce měly být pozemky přeceněny na reálnou hodnotu což se v roce 2025 nestalo. Účetní hodnota prodávaných pozemků je 34 088,- Kč. Prosím o radu, jak toto napravit a správně zaúčtovat.

  Doporučuju v tomto případě o přecenění na RH již neúčtovat. Nemá to zpětně žádnou vypovídací schopnost (ta je obecně u RH diskutabilní). U směny navíc nedoporučujeme o RH účtovat vůbec, viz naše vzorová směrnice, jen když jsou dejme tomu významnější doplatky.

  Když došlo již k právnímu převodu pozemků, zaúčtujte směnu klasicky k datu podání návrhu na vklad bez přecenění takto:

  311 MD/ 647 D 570 500 Kč

  042 MD/ 321 D 868 000 Kč

  321 MD/ 311 D 570 500 Kč

  031 MD/ 042 D 868 000 Kč + případně polovina společných souvisejících výdajů, jestli jsou ceny pozemků uvedeny ve smlouvě

  554 MD/ 031 D 34 088 Kč

  Doplatek 321 MD/ 231 D. Jestli se doplatek hradil před podáním na vklad, měl se zaúčtovat 052 MD/ 231 D a zúčtování k datu návrhu na vklad 321 MD/ 052 D. 

  Kdyby návrh na vklad zamítli, zápisy byste zrušili a pak by se dalo uvažovat o tom, zda když je to v souladu s vaší směrnicí k RH, to dodatečně přecenit, než se znovu podá na vklad - ale jak jsem psala, můžete se podívat na náš výklad k RH u směny ve vzorové směrnici k RH, kde u směny přecenění na RH nedoporučujeme (ale především když nedochází k významnějším finančním tokům).