Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Od DSO jsme k 1.5.2025 převzali majetek za 44.600,- Kč, v účetnictví jsem udělala podle karty majetku DSO 022 44.600,- Kč/ 082 32.085,- Kč a 403 12.515, Kč - , odpisy za 6-12/25 3.253,- Kč.
Bohužel v majetkové evidenci jsem to založila v ceně 44.600,- Kč , ale zůstatkovou cenu a oprávky špatně, takže mi nesedí účetnictví s majetkem (dala jsem teď i jinou dobu odepisování). V kartě majetku jsem to ještě za loňský rok opravila , ale potřebuji ještě dodatečně opravit odpisy, které jsou nově 3.370,- Kč a dotaci v účetnictví ( oprava bude k 28.2.2026), bude to takto 551/082 a 403/672 - 117,- Kč ?
Účetně máte převzetí správně, v majetku se to, píšete napravilo. Asi jste v majetku měla nižší ZC a jejím zvýšením se zvýšili odpisy? Potřeba opravy vznikla navíc i vlivem jiné doby odpisování. Nejsou to významné částky, proto to opravte jen jak píšete. Když je nutné doúčtovat odpisy ve výši 3370 Kč, pak je zápis 551/082 v pořádku a doúčtování rozpuštění také, jen ověřte, že je rozpouštění ve správné výši - přijde mi to málo, má to být částka odpisu krát transferový podíl, ten by tu vycházel 3,5 %.
Částky vám ale s jistotou neověřím - musí po opravě sedět majetek na účetnictví, nevím, jakými kroky přesně potřeba opravy vyvstala, tak je možné, že transfer tam nesedí asi i v jiné výši, než s ohledem na transferový podíl.
Ale protože jsou to nevýznamné částky, tak oprava stejně, jak se mělo účtovat (nepoužije se účet 408).
Po předání bytu od nájemníka obec musela provést opravy v hodnotě 10 000,- Kč. Kauce byla bohužel vrácena. Může obec vystavit fakturu nájemníkovi ve výši 10 000,- Kč. Zaúčtovala bych 3612
2324, (311/649) Dále musí obec vypočítat z této částky DPH 12% a odvést Fú.
Účtujete správně a v této variantě (náhrada škody) by to bylo mimo režim DPH.
Je to na hraně, ale nájemník to způsobil asi nějakým nepovoleným způsobem užívání a vy mu nyní vyčíslujete náhradu, kterou má za poškození uhradit - v této logice odpovídáme.
V r. 2024 obec poskytla spolku zálohu dotace ve výši 440 000 Kč, dotace byla vyúčtována v roce 2025. Spotřeba dotace byla 338 873,71 Kč a vráceno na účet obce bylo 101 126,29 Kč. Záloha byla zúčtována a dotace ukončena.
V roce 2026 obec obdržela na bankovní účet částku 10 512,- Kč s tím, že spolek z dotace v r.2024 zakoupil "zařízení vč. příslušenství", které nyní již není v jejich majetku, a proto nám peníze vracejí. Prosíme o návrh zaúčtování vč. položky.
Vratku přijmete zápisem 231 MD, RS odpa účelu transferu, pol. 2229, ID IČO spolku/ 572 D. Nebylo asi avízo o vratce, pak bez předpisu. Předpis by byl 344 MD/ 572 D, příjem 231 MD/ 344 D.
Pronajímáme budovu pohostinství od července 2025. Nájemce obci posílá zálohy, do dnešního dne zaplatil 21.000Kč. My jsme Vodárenské společnosti ke konci roku zaplatili na zálohách 15.000Kč, tudíž jsem dala na účet 389 15.000Kč. Vyúčtování faktury skončilo přeplatkem ve výši 17 168 Kč. Náklady celkem jsou 3832Kč (od 1.7. do 31.12.2025 jsou 3108 Kč, od 1.1.2026 do 6.2.2026 jsou 724 Kč). Jak prosím proúčtovat.
Nejprve k účtování dohadné položky. Když se jedná o spotřebu, kterou přeúčtováváte konečnému odběrateli, pak jsou dvě varianty účtování. První varianta je tzv. rozvahové přeúčtování spotřeby energií, kdy se neúčtují dohady, ale pouze příjaté (324) a zaplacené (314) zálohy. Faktura od dodavatele za vyúčtovací období se předepíše rovnou jako pohledávka za nájemcem zápisem 311 MD/ 321 D. S účtem 311 se započtou zálohy zaplacené nájemcem (324), s účtem 321 se započtou zálohy zaplcené dodavateli (314). Druhý způsob spočívá v tom, že spotřebu zachycujete na účtu 502, na druhou stranu musíte zachytit ale i výnos na účtu 602. Ve vašem případě to znamená, že pokud jste účtovali k 31.12. dohadu 502/389 ve výši 15 tis. Kč, měli jste zaúčtovat také dohadnou položku na výnos zápisem 388 MD/ 602 D v té samé výši.
Momentálně nejste plátci DPH, tak jestli jste neúčtovali dohadu výnosu, doporučuju volit rozvahové účtování, které pro vás je ve výsledku jednodušší.
V této variantě odúčtujete dohadu jako opravu nevýznamné chyby zápisem 502 minus MD/ 389 minus D (když nebyla účtována i dohada na výnos) a fakturu od dodavatele zaúčtujete:
311 MD/ 321 D 3832 Kč
321 MD/ 314 D 3832 Kč
Příjem přeplatku 231 MD/ 314 D 17 168 Kč (minus pol. 5151 nebo pol. 2324 - jak jste zvyklí a také aby nevznikla minusová výdajová položka).
Účet 311 vyrovnáte s nájemcem tak, že mu započtete zálohy do výše spotřeby 324 MD/ 311 D 3832 Kč a s přeplatkem (jeho zálohy minus spotřeba) naložíte podle dohody - něco může zůstat do dalšího období jako záloha, co se bude vracet zaúčtujete 324 MD/ 231 D, pol. 5909 (nebo minus příjem, ale opět ne do minusu).
Pokud byste chtěli ponechat výsledkové účtování (vyberte si jednu metodu a tu používejte, účtujte ale i dohadu výnosu viz výše), fakturu od dodavatele budete účtovat:
389 MD/ 502 D ve výši dohady 15 tis. Kč
502 MD/ 321 D ve výši 3832 Kč
Zúčtování záloh stejně jako v prvním případě.
Vyúčtování nájemci byste předepsali 311 MD/ 602 D ve výši spotřeby 3832 Kč (15 tis. Kč není významná částka, tak to můžete dát celé do výnosů letoška, stejně byla dohada nadhodnocená). Zúčtování záloh stejně jako v prvním případě.
K účtování o zálohách a vyúčtování máme zveřejněný dokument s postupy:
obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=zálohy%20na%20energie%20-%20&jak=fraze
Případně i videa:
Vytvořila jsme nové zásady tvorby a používání Soc. fondu naší obce a ptám se, od kdy můžu ve mzdách změnit % čerpání fondu na 2%? (zastupitelstvo bude 25.3.2026, tak jestli mám dát datum účinnosti od 1.4.2026?) a jestli spolu s tímto návrhem, který podávám do ZOB si můžu nechat schválit nový Rozpočet soc. fondu, protože ten původně schválený na rok 2026 nebude sedět.
Zásady pro tvorbu a používání Soc. fondu obce ……
Pravidla pro tvorbu a užití soc. fondu projedná a schválí ZOB
Tvorba SF
1.Základní příděl z rozpočtu obce ve výši 2 % z objemu mzdových prostředků zaměstnanců a uvolněných členů zastupitelstva obce. Tvorba je prováděna měsíčně.
2.Zůstatek běžného účtu SF obce z předcházejícího roku.
3.Úroky z BU SF
Užití SF
1. Fond je určen k poskytování zaměstnaneckých výhod pro zaměstnance a uvolněné členy zastupitelstva obce ...
2. Zaměstnanecké výhody může čerpat:
a) zaměstnance, který je v pracovním poměru k obci a má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou nebo určitou v minimální délce jednoho roku
b) uvolněný člen zastupitelstva obce
3. Na plnění z tohoto fondu není právní nárok
4. O čerpání fondu rozhoduje starosta a místostarosta obce
5. Evidenci o čerpání SF vede pracovník finančního úseku, který povede evidenci čerpání všech položek SF, a to na samostatném účtu
6. Bankovní poplatky jsou nákladem SF
Prostředky SF lze použít zejména na:
1. Poskytování odměn u životního jubilea, při životních výročích zaměstnanců.
a) Dosažení věku 40, 50 a 60 let a při nabytí nároku na starobní důchod odměna činí max. 8000,- Kč
b) Při dosažení věku 45, 55 a 65 let odměna činí max. 4000,- Kč
c) Při výročí zaměstnání při odpracování 10 let a každých následujících 5 let odměna činí max. 8000,- Kč
2. Příspěvek na ošatné v maximální výši 7000,- Kč
3. V měsíci prosinci bude zaměstnanci zakoupen poukaz do lékárny a na potraviny v v max. výši 4000,- Kč
Ruší se „Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce…“ ze dne 7.12.2016 a všechny následující dodatky.
Je zcela na vašem rozhodnutí, od kdy a jakým způsobem bude směrnice aplikovatelná. V tomto ohledu doporučuju doplnit přechodné ustanovení tak, jak je tomu u zákonných právních předpisů. Ve smyslu, že například tato směrnice je účinná od 1.4.2026 s tím, že poprvé se příděl 2 % bude aplikovat při tvorbě v květnu z mezd za duben 2026 apod. Zároveň, jak uvádíte, musí dojít podle potřeby k navýšení rozpočtovým opatřením v příslušné výši.
Jen upozorňuji na to, že když směrnice platí i pro zastupitele, můžete jim poskytnout věcně benefity vyjmenované v § 80 zákona o obcích a poskytnutí musí schválit ZO - nestačí starosta a místostarosta (ti mohou schválit benefity zaměstancům).
Naše město má schválenou vnitřní směrnici na odpisový plán. Plán účetních odpisů musíme každoročně předložit ke schválení RM nebo nemusíme?
Určitě není automatická zákonná povinnost schvalování účetních odpisů radou města. Důležitá je ale správná aplikace vaší směrnice - pokud byste tam tuto povinnost měli zakotvenou nebo rada schvalovala například změny odpisového plánu, to ale stačí starostou, vedoucím finančního odboru apod., viz náš vzorový odpisový plán:
Máme fakturu za nové zpracování pasportu všech sítí (vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, plyn apod.) v celkové výši 48 550 Kč. Faktura není detailně rozepsána, obsahuje pouze celkovou cenu. Pasport máme k dispozici jak v digitální, tak i v tištěné podobě. Postupně budou k tomuto pasportu probíhat také aktualizace. Na jaký paragraf rozpočtové skladby je nejvhodnější tuto fakturu zaúčtovat a jak ji správně zařadit z hlediska evidence majetku?
Dále máme fakturu za zpracování mapového podkladu pro projekt stezky pro pěší a úpravu veřejného prostranství, jedná se o podklad k připravované investiční akci, která bude dále pokračovat a bude vedena jako rozpracovaná investice (účet 042). Který paragraf rozpočtové skladby je pro tuto akci nejvhodnější?
1. Pasport pro vodovod by patřil na odpa 2310, za VO na odpa 3631 atd., vždy podle účelu konkrétního pasportu. Všeobecný pasport více sítí, když bylo pořízeno souhrnně, bude zakresleno i v jedné mapě, zatřiďte na paragraf 3639.
Pokud je zákonná povinnost zpracování pasportu, je možné jej v logice databáze evidovat jako nehmotný majetek.
Vysvětlení najdete v knize Dlouhodobý majetek, od str. 95 dále:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlouhod
V tomto případě je cena pod 60 tis. Kč, fakturu proto zaúčtujte 558 MD/ 321 D, hned zařazení jako DDNM 018 MD/ 078 D (pokud neevidujete na účtu 019 majetek od 0,1 Kč - museli byste mít ve směrnici). Úhrada s RS 3639 pol. 5179.
2. Nevím, co vše zde majetkově vznikne. Pro stezku typu chodník bych volila odpa 2219, veřejné prostranství spíše odpa 3639. Zvažte, jestli použít převažující paragraf podle převažujícího výdaje nebo společný všeobecný - pro celek by byl tady podle mě možný odpa 3639 (odhaduji z toho, co uvádíte).
Zastupitelstvo schválilo nákup pozemku a budovy bez čísla popisného. Právník do smlouvy napsal, že kupujeme za 200.000,- Kč jednu parcelu a další parcelu, jako zastavěnou plochu s budovou bez čísla popisného. Předpokládám, že budu potřebovat rozepsat kupní cenu jednotlivých nemovitostí. Což nechám na zastupitelstvu. Jenom si nejsem jistá, zda mám nechat nacenit a zapsat do majetku 2 parcely a jednu budovu zvlášť? Nebo tu zastavěnou plochu i s budovou?
Určitě si nechte kupní cenu rozvrhnout jednotlivě, v rozdělení na pozemky a budovu, ideální je rovnou do smlouvy, abyste to měla jako podklad pro zařazení a nemuseli se pak řešit odhady mimo smlouvu. Potřebujete zařadit každý pozemek zvlášť na účet 031 a budovu odděleně na účet 021, proto by vám k ničemu nebylo, kdyby pozemek a budovu nacenili dohromady - nevěděla byste cenu zvlášť pro budovu jako samostatnou majetkovou položku. Právně je sice budova součástí pozemku, v účetnictví se ale nadále eviduje odděleně - jednotlivé pozemky na účtu 031, budova jako stavba na účtu 021.
Prosím o radu, jestli má být fond oprav na spořícím účtu účtován na 231 nebo 236. K 31.12. ho mám na 231, což jsem účtovala podle toho, že šlo o krátkodobý spořící účet. Ale pořád si nejsem jistá.. Je to v pořádku nebo ho mám k 1.1. přeúčtovat? Historicky jsme ho vedli na 236, ale poslední 2 roky, když jsme ho měli na TV a spořícím účtu jsme ho převedli na 244 a poté na 231.
Dovolím si na úvod krátké vysvětlení, ať nevzniknou zmatky. Běžné prostředky peněžního fondu, zřízeného podle zákona č. 250/2000 Sb., se evidují na účtu 236 (když je zřízen oddělený bankovní účet).
Dále pak existuje peněžní fond jako pojem v pokynu k rozpočtové skladbě. To je tedy zase něco jiného, kdy od roku 2025 došlo ke změně a pokud spořící účet neumožňuje tzv. výběr na požádání (s peněžními prostředky nemůže organizace při minimálních nákladech volně disponovat a ve lhůtě do 24 hodin je použít), má se toto účtovat mimo RS na účtu 244 obdobně jako termínované vklady.
U peněžního fondu je to obdobné, jako u BÚ - pokud v souladu se statutem fondu uložíte volné prostředky na termínovaném účtu, eviduje se na účtu 244 bez RS. U spořícího účtu musíte posoudit, jestli splňuje definici v RS, tzn. pokud umožňuje výběry na požádání viz výše, budete jej evidovat obdobně jako další ZBÚ k peněžnímu účtu na jiné analytice účtu 236. Jestli definici nesplňuje - neumožňuje výběry na požádání, máte jej evidovat na účtu 244, i když se váže k peněžnímu fondu.
Vy ale hovoříte o účtu 231 - jestli máte zřízen peněžní fond a oddělený účet, pak účet 236, pokud tento spořící účet splňuje definici výběru na požádání. Nebo máte stanoveno, že běžné prostředky fondu evidujete na BÚ? To by pak byla nejednotnost metod - běžné prostředky na 231 a spořící účet na 236, tam by pak byla asi rozumnější volba 231 x 244, pokud spořící účet je určen jen na uložení prostředků a neprobíhají z něj platby oprávněných výdajů fondu.
Od ledna 2026 se obec stala plátcem DPH. V roce 2025 jsme dostali dotaci od SFŽP i od kraje na výstavbu vodovodu, ale v lednu 2026 jsme museli poměrnou část (DPH) vrátit....poslanou vratku jsem účtovala v roce 2026 na 6402/5324, je to správně? Jedná se celkem o částku cca 1800 000 Kč. Zároveň si uplatňujeme zpětně za rok 2025 DPH - cca 3500 000 Kč, jak prosím toto zaúčtovat? Jedná se mi o předpis i úhradu. Tyto transakce se nepromítly do roku 2025, protože v tu dobu jsme nevěděli, že se staneme plátci.
U vratky dotací záleží, v jaké fázi účtování transfery jsou. Pokud se jedná o vratku po zařazení majetku, nemělo by se zasahovat do výše dotace. Vratka po vypořádání dotace se účtuje 672 MD/ 347 D (kraj 349 D). Jedná se ale už o docela významnou částku a navíc to může být spíše považováno za chybu, kdy se mělo například i v dohadě dotace počítat s tím, že se plánujete stát plátci a máte zohlednit v nároku na dotaci budoucí odpočet DPH (nevím, jak moc to bylo nečekané). Přiklonila bych se proto k tomu účtovat vratku SFŽP 403 MD/ 347 D, vratku kraji 403 MD/ 349 D a upravit o vrácenou částku i výši dotace na kartě vodovodu. Pro jistotu to můžete jako odchylku od metody vysvětlit v příloze závěrky.
Jestli vodovod ještě není zařazený, upravíte o vratku dohadu 388 minus MD/ 403 minus D. Když není dotace ještě vypořádaná, vrácení v rámci vypořádání se účtuje jako vrácení zálohy 374 (472) MD/ 231 D.
Konkrétní účetní postupy viz náš dokument k transferům:
obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=7&hledat=Transfery%20komple
Vratky jsou řešeny od str. 48.
Z hlediska RS záleží, jestli je to vratka na základě výzvy poskytovatele (odpa 2310, pol. 5904) nebo v rámci vypořádání. Pokud v rámci vypořádání, tak pro SFŽP je RS odpa 6402 pol. 5364, ID bude IČO SFŽP, pro kraj odpa 2321 pol. 5366, ID partnera IČO kraje.
Pokud jde o douplatnění odpočtu po zařazení majetku - jestli je vodovod již zařazený, tak podle ČÚS 710 platí následující ustanovení:
4.4. Od okamžiku uvedení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku do užívání účetní jednotka neúčtuje o změně výše ocenění tohoto majetku, nestanoví-li zákon, vyhláška nebo Český účetní standard jinak.
Úprava odpočtu by se striktně podle předpisů tedy účtovala zápisem 343 MD/ 649 D. Případně postupovat jako u odhadů, pak 343 MD/ 551 D. U významných částek ale doporučujeme opět zvážit odchylku od metody, což by znamenalo korekci vstupní ceny. Daň obecně není součástí ceny (majetek zařazujeme ve výši ZD - bez odpočtu DPH), tzn. je pak možné (opět raději popsat jako odchylku do přílohy závěrky) místo účtu 551 (649) použít účet 021 minus MD a opravit i cenu na kartě majetku.
Douplatnění odpočtu z hlediska RS zobrazíte na pol. 5362 - když vznikne nadměrný odpočet, bude příjem na pol. 5362 minus D. V obou variantách bude proto příjem od FÚ zápisem 231 minus D 6399 5362/ 343 D.
Jestli vodovod ještě není zařazený, upravíte o odpočet účet 042 - zápis 343 MD/ 042 minus MD.
Obec v lednu 2025 požádala o dotaci na komunikaci ze Státního fondu podpory investic, program Technická infrastruktura. V červnu přišlo Oznámení o předběžném vyhodnocení žádosti o poskytnutí podpory v maximální výši 400 000 Kč. O dotaci jsme v roce 2025 nijak neúčtovali, na dotaci nebyl právní nárok. Samotná komunikace byla reálně dobudována v roce 2024, chybělo pouze zkolaudovat. Letos jsme už žádné náklady na komunikaci neměli. Výdaje budeme značit na faktury pouze ručně.
Dnes 22.1.2026 nabyla kolaudace komunikace právní moci. K tomuto datu tedy zařazení majetku na kartu 021 / 042 bez ORG.
Dne 3.2.2026 byla uzavřena Smlouva o poskytnutí dotace v maximální výši 400 000 Kč. Dotace bude vyplacena na základě doložených faktur a bankovních výpisů. K tomuto datu zaúčtováno na podrozvahu 915 / 999 s ORG.
Je takový postup správný? Bude se nějak účtovat o dohadách?
Jaký bude postup dalšího účtování?
K tomuto tématu (dotace přiznaná po zařazení majetku) existují dvě odpovědi MF, ze kterých vycházíme s tím, že doporučujeme mj. i z principu opatrnosti dohadu neúčtovat. Vyhnete se tak i rozdílům od dohady.
Účtujete tento účetní případ dobře - nechala bych zatím jen podrozvahu. Po vyúčtování s poskytovatelem předpis 346 MD/ 403 D a odúčtování podrozvahy 999 MD/ 915 D, v tento okamžik transfer zadejte na kartu majetku a začněte ho nově rozpouštět. Příjem po vypořádání 231/346 (kdyby poslali peníze před vypořádáním, účtuje se jako záloha na účet 374 nebo 472, podrozvaha se odúčtuje při přijetí zálohy).
Výdaje, na které se plánuje čerpat dotace je vhodné oddělovat org.
Na závěr přikládám pro úplnost odkaz na odpovědi MF č. 4/2019 a 5/2019, které výše zmiňuju:
1) Obec je plátce DPH. Nájemníkům, kteří neplatí zálohy na služby, přeúčtováváme např. vodné, stočné mimo režim DPH. Pohledávku za nájemníky vytvářím při předpisu přijaté faktury (přes účet 311), DPH na vstupu neuplatňuji a fakturujeme přesně na korunu mimo režim DPH.
Kromě jiných bytů máme bytový dům pro seniory. Nájemníci platí nájem, který obsahuje nájem bytových prostor, paušální služby a zálohu na služby. Nájmy bytových prostor účtuji jako plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, tudíž je uvádím v přiznání k DPH na ř.50. Úhrady za paušální služby (údržba antény, úklid spol. prostor apod.) zdaňuji 21% sazbou DPH na ř.1. A teď přijaté zálohy na služby, u těch mám dilema. Jednou ročně děláme vyúčtování záloh na služby. Náklady, které přijdou do ročního vyúčtování, účtuji během roku u přijatých faktur rovnou na účet 311, DPH na vstupu si neuplatňuji. Jednou ročně zašlu podklady firmě, která nám náklady rozpočítá na jednotlivé byty, náklady za chodbu a společenskou místnost pak přeúčtuji z účtu 311 na náklady obce. Přijaté zálohy účtuji na účet 324 (DPH z nich neodvádím) a v přiznání k DPH je vůbec neuvádím. Mohu tímto způsobem (mimo režim DPH) i nadále pokračovat? Mají se přijaté zálohy na služby, které nezdaňuji, promítnout v přiznání k DPH do ř.50, pokud ano, tak v jakém okamžiku?
2) Jakou položku rozpočtové skladby (5169 x 5167?) a nákladový účet použít správně v případě školení hasičů, mívají tato školení/kurzy:
- školení řidičů, kurz Nositel dýchací techniky, odborná příprava členů/velitelů JSDH
a dále školení v případě našich zaměstnanců: školení BOZP, PO, práce ve výškách, řidiči, pily, křovinořezy (na faktuře jednou položkou).
1. Vezmu to "odzadu" - pokud použijete režim "přeúčtování" mimo režim DPH podle §36 odst. 14, tak to v přiznání nepůjde nikam. U těch služeb, co vyúčtováváte na tom bytovém domu pro seniory - ano - dělá se to i takto a finanční správa to akceptuje. Tedy klidně bych i takto pokračoval.
Potom jsem vyrozumněl, že další složka "služeb" je v paušálu. U úklidu - tam máme rozsudek ESD v případě Telmer, že je to samostatné plnění a sazba 21 % je na místě. Nicméně třeba u antén by mne zajímalo, zda to svou povahou není zahrnutelné pod nájem, který by se od daně osvobodil. Případně si můžeme toto ještě dovyřešit na mailu "zdenek@obecuctuje.cz" - jde mi o tom, co je vše zahrnuto do paušálu služeb, zda to nájemníci musí odebírat automaticky (tím, že uzavřou nájemní smlouvu), nebo zda si to mohou objednávat zvlášť a volit třeba i neobjednání.
2. Nevím, jestli s hasiči máte uzavřenou například dohodu o provedení práce, tam by se mohlo případně diskutovat, nakolik jsou zaměstnanci obce, ale podle odpovědi MF se pro školení zaměstnanců má volit účet 527, takže bych jej v tomto případě souhrnně zvolila, položka je v RS určena 5167, když školení hradíte vzdělávací instituaci a ne náhradou přímo zaměstnanci.
Zjistili jsme, že evidujeme majetek duplicitně. Máme v evidenci stavby - promítací stěnu a jeviště v areálu letního kina, evidujeme od roku 1991 + sociální zázemí, ev. od roku 2004.
V roce 2020 kolegové z majetkového nenalezli majetek v katastru nemovitostí a tak nechali zhotovit znalecký posudek a byl proveden geometrický plán, kde se vyměřil zvlášť pozemek pod stavbou. Stavby se zařadily na základě znaleckého posudku.
Až nyní jsme zjistili, že vedeme stavby duplicitně.
Vedeme tedy:
- inv. 103100 promítací stěna (1991) - 729 327 Kč
- inv. 103110 jeviště (1991) - 188 920 Kč
- inv. 200813 soc. zázemí (2004) 6 688 105,50
- inv. 231549 objekt (letní kino) (ZP 2020) - 22 102 679,30; účtováno 021/401.
V inventárním čísle 231549 je zahrnut majetek vedený pod inv. č. 103100, 103110 a 200813. Mimo tyto objekty jsou pod inv. č. 231549 zahrnuty i jiné části majetku, které nebyly v minulosti evidovány.
Prosím je možné vyřadit původní inventární čísla, jelikož zařazení objektu dle znaleckého posudku je aktuálnější? Nebo jaká je ta správnější volba? Jak to bude s odpisy? Mělo by se o vyřazeném majetku účtovat přes účet 408?
Vícenález by se měl opravou vyřadit opačným zápisem 401 MD/ 021 D v ceně dle ZP - ale zohledněte ty části, které uvádíte, že nejsou evidovány, tzn. aby po opravě jako vícenález zůstal majetek, který není historicky zařazen. Měly by se pro danou část, která se chybně evidovala duplicitně, zrušit i odpisy od roku 2020 - zápis 081 minus D/ 408 D v případě, že by částky chybných odpisů byly více než 260 tis. Kč (máte velká aktiva, tak pro vás platí tento limit). Jinak zápis 551 minus MD/ 081 minus D.
Účetní předpisy neumožňují přeceňovat v tomto případě majetek na aktuální ceny, správné je tedy ponechat jej v "historické" pořizovací ceně.
Dobrý den,
mám dotaz ohledně investiční dotace na akci: Protipovodňová opatření obce - MR (digitál).
1) Investiční přímé náklady - týká samotného zařízení, pol. 6122
2) Investiční přímé nezpůsobilé náklady - týká se aktualizace povodňového plánu ve výši cca 24 000 Kč / tady mám dotaz, mohu účtovat k samotnému zařízení, tedy taktéž pol. 6122, i když se obvykle účtuje na 5169?
3) Neinvestiční nepřímé náklady /bez dokladování/ - tady mi bylo sděleno, že žádost o dotaci, PD i výběrové řízení dodavatele mohu účtovat jako investici, s tím, že po ukončení akce bude pouze na fakturách uvedeno, že se jedná od nepřímé náklady a nebude se dokladovat.
Pořídila jsem si 3 org. 200-202 a ty mám rozlišeny dle nákladů, i na fakturách v účtování. Mám uvádět u všech účtů nebo stačí pouze u výdaje: par. a pol. ?
Pro jednu akci stačí zvolit jeden org. Nevím, z jakého programu dotaci čerpáte, tak z hlediska RS konkrétněji neporadím. Přímé a nepřímé výdaje se nemusí odlišovat, nezpůsobilé je vhodné oddělit, obecně ale jinak pro jeden projekt volíme spíše jeden org, někdo si ale odděluje přímé a nepřímé výdaje, upřímně to má smysl u příjmů a výdajů, u ostatních SÚ bych si to neztěžovala a určitě měla jednotný org.
K vašim výdajům:
1. Dotaci na rozhlas zachytíte na účtu 403 - pokud není dotace vyúčtována, při zařazení do majetku zaúčtujete dohadu zápisem 388 MD/ 403 D, transfer zadáte na kartu majetku a začnete jej rozpouštět do výnosů. Výdaje značte stanoveným NZÚZ - ve výši dotace a vlastního podílu, nezpůsobilé výdaje jen org.
2. Hovoříte o nezpůsobilých nákladech. Pokud nejsou kryty dotací, tak je nemáte asi závazně určené jako investiční. Upřímně není, jak v této výši z toho investici udělat. Současný povodňový plán asi majetkově neevidujete? Podle § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. si můžete stanovit, že povodňový plán nepovažujete za nehmotný majetek, pokud to ve směrnici stanoveno nemáte, účtuje se na účet 019. Pokud byste současný povodňový plán evidovala jako samostatný DNM, aktualizace je většinou provozní náklad - služba, případně podlimitní TZ (u DNM je limit pro TZ od 60 tis. Kč). Tzn. v obou případech neinvestiční náklad. Věcně se to netýká rozhlasu, ale povodňového plánu, který se viz výše zařazuje při pořízení jako samostatný nehmotný majetek, případně se účtuje do nákladů, když si ho jako DNM ve směrnici vyloučíte a je na něj např. i neinvestiční dotace. Pokud jste povodňový plán účtovali při pořízení do nákladů, tak jeho aktualizace je nyní také v každém případě provozní náklad. Určitě pro tento výdaj není tedy správné použít položku 6122.
3. Nepřímé výdaje jako výdaje věcně související s pořizovaným majetkem by měly patřit do jeho ceny. Úplně přesně byste je měli rozpočítat mezi cenu investice (rozhlasu) a neinvestice (aktualizace povodňového plánu). Částečně by tak nepřímá dotace skončila na účtu 403 ve výši, v jaké kryje náklady na účtu 042 a částečně na účtu 672 ve výši, v jaké kryje náklad na aktualizaci povodňového plánu. Pokud tyto společné výdaje například pro nevýznamnost nebudete rozpočítávat a zahrnete je celé na účet 042, pak celá nepřímá dotace by měla být zachycena na účtu 403. Nepřímé výdaje se značí NZÚZ do výše nepřímé dotace (když jsou oddělené ÚZ, značíme je neinvestičním ÚZ). Pokud jsou skutečné nepřímé výdaje dostačující, značí se i vlastní podíl (u dotací ze SR jen org).
Naše obec poskytne účelový dar FO na zpracování projektové dokumentace pro vybudování nové infrastruktury (vodovod, kanalizace) nových rodinných domů v naší obci. Pozemky, kde dojde k výstavbě infastruktury jsou ve vlastnictví obce. Poté dojde k uzavření darovací smlouvy, kdy bude nově vybudovaná infrastruktura převedena naší obci do majetku, tomu rozumím, že zaúčtuji 021/401. Jak budu účtovat poskytnutí účelového daru FO ve výši 175 000,- na pořízení projektové dokumentace. Mám ho zaúčtovat jako investiční a poté zavést při zařazení stavby do majetku a jakým způsobem?
Jestli jsem to správně pochopila, tak nyní máte uzavřenou pouze darovací smlouvu na fin. dar pro FO a budoucí převod není ve smlouvě řešen.
Záleží, zda ve smlouvě požadujete vyúčtování nebo je smlouva bez vyúčtování. V případě, že je bez vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky můžete účtovat rovnou 572 MD/ 231 D par. 3639 pol. 6371 (účelové investiční transfery nepodnikajicícm FO). Můžete účtovat i přes předpis k datu úhrady 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 D. Ale není to nutné.
V případě, že požadujete vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky účtujete přes zálohový účet 373. Celý zápis by byl 373 MD/ 231 D RS par. 3639 a pol. 6371. K datu vyúčtovní jsou zápisy 572 MD/ 345 D a zúčtování zálohy 345 MD/ 373 D.
Rovnou ale říkám, že právní koncept není úplně šťastně zvolený. Projektová dokumentace by měla být součástí ceny infrastruktury, kterou od občanů pak převezmete. Vhodné řešení by bylo brát to v režimu spoluinvestorství, kdy obec uhradí občanovi PD (jako subdodavateli) - zápis 042/321, RS 3639 6121, občan to zrealizuje, obec převezme bezúplatně dílo zápisem 042/401 a zařadí si do majetku jako celek v kombinovaném ocenění vlastní náklady na PD + RPC darované části (například realizační náklady občanů) zápisem 021/042.
Jsou i jiné varianty, ale když se to převede na obec pak bezúplatně, tak by bylo logické to brát od začátku právně jako součást ceny díla, které bude majetkem obce - to pak logicky vylučuje možnost transferu.
Pokud to necháte právně jako transfer, do ceny majetku to přímo nedostanete, převzatou infrastrukturu oceníte v RPC zápisem 021/401. Když do ceny zohledníte i PD, dostane se vám tak do nákladů chybně dvakrát - jednou při transferu, podruhé v odpisech. V praxi se to někdy děje, ale když v tom není externí dotace, která by omezovala možnosti, tak poskytovat transfer na svůj budoucí majetek není vhodné řešení.
Nevím sice, jak je koncipována výše daru na PD, ale jestli má přímou vazbu na to, kolik PD bude stát, tak bych zkusila projednat s vedením v tomto ohledu změnu právního pohledu na danou situaci.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková