Dotazy

• Prodej pozemků

  02. 12. 2025

  Obec prodala pozemky. Prosím o radu. Úhrada - přijatá platba:3639 3111/324.
  Dále ke dni právního účinku: 324MD/311D, 311MD/647. Vyřazení z majetku 554MD/031D. (za pořizovací cenu).
  V roce 2024 byl uhrazen znalecký posudek (mám na účtu 042), v letošním roce uhrazena platba za vypracování smlouvy. Poplatek za vklad hradil kupující. Nevím jak znal. posudek a smlouvu účtovat.

  Když majetek vyřazujete, nikoliv pořizujete, pak výdaje související s vyřazením (zde prodejem) se účtují klasicky jako provozní náklad. Znalecký posudek přeúčtujte 518 MD/ 042 minus MD - nebude to významná částka, proto nebude potřeba pro opravu volit účet 408. Platba za sepsání smlouvy patří na účet 518 a pol. 5166.

  Účtování o prodeji jinak máte správně, toto je jen taková nevědomá, spíše automatická "chybka". Základní logika je, že to nemůže být na účtu 042 proto, že nevzniká žádný majetek, ke kterému by to byl související výdaj. 

  U prodeje zbývá jen zmínit, že musíte mít směrnici k RH, ve které si stanovíte významnost, jinak byste museli na RH přeceňovat při každém prodeji. Jestli směrnici máte a tento prodej nesplňoval vaši významnost pro přecenění, je v pořádku, že s RH zde "neoperujete". Kdybyste přecenit na RH opomněli, zpětně už to neřešte, protože oprava by zde již neměla vypovídací schopnost, a berte to jen jako zkušenost o budoucna, na co vše si dát při prodeji pozor. 

• Příslušenství traktoru

  02. 12. 2025

  Obec v letošním roce koupila traktor, zařazen na 022.
  
  Nyní ho nechala upravit.
  Ve faktuře je:
  spojovací lišta pro upevnění závěsu s kulovým čepem - 11979Kč
  závěs s kulovým čepem - 15851Kč
  
  příslušenství dle FA:
  sněhová radlice 57959Kč
  válečkový sypač 113014Kč
  zadní osvětlení 8954Kč
  
  Prosím o radu, jak mám zaúčtovat.

  Můžete to zkusit posoudit i s někým technicky "zdatnějším", já to odhaduji takto: 

  - spojovací lišta a závěs - podle mě je to zařízení namontované na traktor, aby mohla být připojena související přídavná zařízení, tzn. podlimitní TZ (do 40 tis. Kč) účet 549 s pol. 5123.

  - sněhová radlice - pokud bude využívána jen s tímto jedním traktorem, tak z majetkové karty traktoru vytvořte soubor, kdy traktor bude hlavní věc, sněhová radlice bude další věc v souboru. Účetně 042/321, pol. 6123 jestli má traktor SPZ, zařazení 022/042.

  - válečkový sypač - další věc v souboru, účetně a majetkově postup stejný jako radlice

  - zadní osvětlení - zařadit podle toho, kde je namontováno - buď jako součást traktoru nebo sypače. Pokud součástí traktoru, pak přidat do celkové ceny podlimitního TZ (i tak bude do 40 tis. Kč), pokud je to součástí válečkového sypače, přidáte to do jeho ceny jako věci v souboru (do souboru zařazujeme i věc v ocenění do 40 tis. Kč, když celý soubor je v ceně nad 40 tis. Kč)

• Darovací smlouva

  02. 12. 2025

  Obec získává darovací smlouvou bezúplatně od Kraje 25 pozemků a stavbu silnice III třídy. Ve smlouvě máme všechny pozemky oceněné, v této výši je i zařadím do majetku obce 031 MD/401 0901 D.
  Ve smlouvě je ocenění i stavby silnice.
  Silnice je v délce 1,365 km, v roce 2024 byla celá dělaná nová, ve smlouvě je uvedená cena 700.000,-- Kč, což se nám zdá nízká hodnota. Máme zařadit v této hodnotě, nebo v ceně "obvyklé" dle nacenění v aktuálních cenách?
  Zaúčtování 021 0400 MD/0401 0901 D.

  Kraj je vybraná účetní jednotka. V případě odpisované stavby darované krajem máte převzít jejich pořizovací cenu i oprávky. Neřešíte v tomto případě reprodukční pořizovací cenu. Pokud ve smlouvě není uvedena zůstatková cena stavby komunikace, požádejte kraj o doplnění této informace.

  Zaúčtování převodu komunikace má být: 021 MD v PC/ 081 D oprávky k datu převodu, 401 D zbytek do PC (pokud na to neevidují ještě dotaci na účtu 403, ta by se přebírala také v nerozpuštěné výši a na účet 401 pak zbývající částka).

  Majetek se odepisuje včetně měsíce vyřazení a začíná se odepisovat od měsíce následující po zařazení. Kdyby vám kraj předal komunikaci například k 1.12., tak vám má sdělit oprávky včetně odpisu za prosinec a vy začnete odepisovat od ledna (nastavíte odhadovanou zbývající životnost). 

  Platí to i u pozemků - máte zde převzít jejich pořizovací cenu bez ohledu na to, zda odpovídá či neodpovídá aktuální hodnotě. 

• Socha

  02. 12. 2025

  V loňském roce jsme do majetku (účet 021) zařadili za 1,- Kč (vícenález) podstavec sochy sv. Josefa, socha se nedochovala. Letos jsme nechali zhotovit novou kamennou sochu sv. Josefa za 300 tis. Kč. Umístila se na původní podstavec a celé se to postavilo na prostranství ke kostelu. Prosím o radu, jak zařadit sochu do majetku?

  Sochu zařaďte jako stavbu na účet 021 v pořizovací ceně. Účetní zápisy jako při běžné dodávce. Předpis faktury 042/321, úhrada odpa 3326 (nenašla jsem, že by byla zapsanou památkou), položka 6121. Zařazení 021/042. Našla jsem fotku podstavce s povalenými kameny okolo, tak ze způsobu umístění se jeví stavba jako odpovídající řešení.

  Podstavec bych evidenčně vyřadila - v okamžiku, kdy se dodělala socha, nemá moc jeho samostatná evidence smysl. Lze případně tu 1 Kč dát k ceně sochy, v logice "kombinovaného" ocenění, ale určitě to neevidovat odděleně. Z hlediska předpisů by to čiště teoreticky sice bylo správně - evidovat TZ stavby (podstavce) na samostatné majetkové kartě, ale socha je zde ta podstatná část stavby, proto se přikláním spíše k tomu, aby se to vedlo jako jeden celek a ne ve smyslu že se sochou zhodnotil podstavec.

• Broukoviště a ptačí budky

  02. 12. 2025

  Městský obvod získal investiční dotaci z IROP na regeneraci sídliště, kde se upravuje plocha zeleně na odpočinkovou zónu úpravou a novou výsadbou stromů a realizací mlátových chodníčků atd. Zároveň v rámci této zakázky byly dodány a připevněny 2 ptačí budky na stromy ( 1 ks 1.400 Kč) a broukoviště (hodnota 8 tis. Kč). Jedná se o pár kusů kmenů, které jsou zapuštěny částečně do země a kolem přisypána štěpka. Byla by chyba tyto dvě věci účtovat jako drobná stavba na položku 6121? Nebo je lepší se přiklonit jako DDHM na 5137?

  Jako stavbu bych ptačí budku asi nedávala. Chápu, že pro ptáky splňuje definici stavby pro bydlení, ale pro nás účetní to z hlediska stavebních předpisů už je trochu mimo tuto oblast. To jen pro odlehčení...

  Budky bych zařadila kvůli dotaci evidenčně na účet 902 nebo 028, podle vašich hranic pro zařazení DDHM.

  U broukoviště už to určitá přírodní stavba být může, ale čistě podle účetních předpisů to s odkazem na stavební zákon opět nenaplňuje obsahovou náplň účtu 021.

  Broukoviště by mohlo být součástí celé stavby - kdyby tam nějaké identifikované vznikaly (cestičky apod.), nebo jej můžete, opět hlavně kvůli dotace, evidovat na účtu 028. 

  Pokud to zařadíte jako DDHM, v žádosti o platbu by na dané výdaje měla být čerpána neinvestiční dotace. 

• Nákup a prodej knih

  01. 12. 2025

  V příštím roce nakoupíme knihy o historii obce v celkové částce přes
  100 tis. Kč. Budou určeny
  - zdarma obyvatelům ?5194
  - na komisní prodej do obchodu ?5136
  - prodej na OU ?5136
  Chtěla bych rozlišit již v rozpočtu (rozpisu rozpočtu)-závazný ukazatel
  paragraf. Prosím o kontrolu položek nákupu a doporučení položky paragrafu
  + položky pro příjem z prodeje.

  Nejprve si rozhodněte, jestli o knize budete účtovat jako o výrobku, nebo rovnou jako o zboží určeném k prodeji. Oba postupy jsou možné, záleží, jakou formou je kniha vydávána. Pokud máte externího dodavatele, který vám knihu dodá, není problém účtovat o zboží a je to ve výsledku pro vás i jednodušší, byť by se v některých případech mohl jevit jako přesnější postup "výrobek".

  Účtování o pořízení zboží se odvíjí od toho, jakým způsobem účtujete o zásobách - zda způsob A nebo B. 

  Z hlediska rozpočtové skladby, na kterou se ptáte, se volí položky 5138 při pořízení a položka 2112 při prodeji. Položku 5136 (příjem na 2111) byste volila pouze v případě, kdy by to šlo mimo skladovou evidenci, což by zde nebylo vhodné (museli byste si ve směrnici odůvodnit, že to vedete mimo sklad).

  Odpa zvolte 3326, když je to kniha o historii obce. Při rozpisu rozpočtu pak volte tyto položky:

  - pol. 5194 pro hodnotu knih, které chcete zdarma rozdat (účet 543)

  - položky 5138 a 2112 pro hodnotu knih, které budete prodávat v obchodě a na OÚ (účty 504 a 604) 

• DPH u prodeje pozemků

  01. 12. 2025

  Město bude od s.r.o. kupovat pozemky. Společnost je koupila od SPÚ a nyní je bude přeprodávat městu. V této chvíli jde o ornou půdu, ale v územním plánu obce jsou to pozemky, určené k zástavbě. Chtěla jsem se zeptat, zda nám ji s.r.o. má prodat s DPH nebo bez? Na náš dotaz, za jakou cenu nám pozemky prodají odpověděli, že za cenu plynoucí ze znaleckého posudku , takž předpokládám, že za cenu bez DPH, protože v posudku není nikde napsáno, že je v posudkové ceně zahrnuto DPH.

  Jestli nenajdeme nějaký speciální argument, že na těch pozemcích není možné umístit stavbu, tak bychom měli být v režimu, že to jsou stavební pozemky a to s.r.o. by to Městu mělo prodat s DPH 21 %. Jestli máte znalecký posudek a ten o DPH nehovoří, tak logika by měla být taková, že je to již cena konečná - včetně daně a oddaňoval bych to směrem dolů.

• DPH u prodeje a nákupu v informačním centru

  01. 12. 2025

  Máme zřízené Informační centrum, ve kterém jsou pořádány výstavy a zároveň je možný prodej upomínkových předmětů - turistické známky, propisky, hrnečky, omalovánky, brožury, mapy a pod.
  Jak správně uplatňovat DPH?

  Prodej zboží je ekonomickou činností, která je obecně předmětem DPH - s tím nic "nenaděláme". Takže u prodejů jen klasifikujete sazby daně - z toho, co popisujete - brožury, omalovánky - 0 % (§71i ZDPH - ř. 45 přiznání), turistické známky, propisky, hrnečky.... - 21 %. Samozřejmě u tohoto zboží si uplatňujete plný odpočet DPH (pokud je to s DPH).

  Teď u těch výstav - jsme ve dvou variantách - pokud je to bez vstupného - není to ekonomická činnost. Pokud je to se vstupným - potom by to bylo osvobozeno podle §61e ZDPH.

  No a tím se dostáváme k režimům možných odpočtů u společných vstupů (elektrika, opravy nemovitosti...).

  Pokud mám kombinaci osvobozeného plnění podle §61e a těch prodejů zboží, byl by odpočet koeficientem podle §76.

  Pokud je to kombinace neplnění (muzeum zdarma) a prodeje knih - byl by poměrný odpočet DPH - třeba v nějakém pokusu rozdělit tu nemovitost podle m2 na tu, kde je prodej a kde jsou ty aktivity zdarma (tady je to hodně o odhadech).

   

• Školní jídelny pod město

  01. 12. 2025

  Před časem jsem posílal dotaz ohledně převodu nepedagogických pracovníků pod město, včetně kuchařek. Nyní má město v úmyslu převzít celá stravovací zařízení pod sebe, včetně skladů potravin. Jaká úskalí má toto řešení?

  Já Vám neumím poradit, co to bude obnášet z hlediska školského zákona – zda tento režim někdo odsouhlasuje – asi je to forma toho „jiného stravování“ – podle mne se musíte obrátit na školský odbor Vašeho kraje. Je potřeba domluvit také to, jak to bude z pohledu práva. Žák školy – zda bude mít smlouvu se školou (tedy obec by prvotně vyúčtovala obědy škole a ta to poskytla potom žákovi) nebo přímo s obcí.

  Pokud obec nebude registrované školské zařízení ve školském rejstříku (což podle mne nebudete), tak podle mne Vaří bez osvobození od DPH. Takže zdaňuje 12 % - u školních obědů doufám, že jen tu cenu potravin, další obědy pro cizí – v celkové ceně (musíte zmapovat jednotlivé kategorie).

   No a čeká Vás spousta úkolů – jen co mne napadá v rychlosti:

  • měníte asi zřizovací listinu školy (ohledně stravování)
  • měníte rozpočet školy a ostatně i Váš rozpočet
  • domlouváte nastavení obědů pedagogů – asi obec fakturuje standardní cenu a škola dává příspěvek
  • kontrolujete, zda tam není dotace na stravování sociálně ohrožených žáků se školou – případně toto řešíte
  • PO Vám asi přeprodává zásoby
  • Musíte vypořádat zálohy od žáků – snad nejlepší by bylo, aby se peníze školou vrátily a na obec natekly nově (tady ale záleží, s kým bude ta smlouva)
  • PO Vám asi také nějak přeprodává či co majetek nutný k vaření
  • Domlouváme způsob využití prostor – pokud je to třeba v budově školy (jak to bude s energiemi – pokud by třeba byly na školu, zda to nějak bude přeúčtovávat – pozor kvůli DPH by to chtělo otočit….)
  • Zaměstnanci – tam by měl být přechod k novému zaměstnavateli – toto se musí potom oznámit na sociálce
  • Řeším software – oprávnění u stravovacího – že užívá obec
  • Pozor také na to, jestli jsou tam čipy a jsou třeba přijaté zálohy na ně
  • Domlouvám, zda škola postupuje pohledávky z nezaplacené stravy (toto je asi marginalita)
  • Řeším financování – pokud jsou tam vztahy školního stravování k jiným zřizovatelům (třeba vaření pro školku jiné obce)
  • Netuším, jestli něco nepotřebuji oznamovat kvůli hygieně, můžeme ještě diskutovat také živnostenské listy, pokud by se hodně vařilo pro cizí
  • A pozor – také pokud je vaření pro cizí – otázka bankovního účtu – asi bude nový, kam jsou platby

  Takže s ohledem na datum mám dojem, že toto rozhodnutí je zpožděné tak o 2-3 měsíce. Protože jestli tohle vyřešíte během cca 3 nadcházejících týdnů (do Vánoc), tak smekám čepici. Nechtěli by to třeba pozdržet na léto 2026 – aby se to lépe připravilo?

• FVE na budově vodárny

  01. 12. 2025

  Chtěla bych poradit s první zálohovou fakturou na investiční akci FVE, která bude zřízena na budově vodárny. Žádost na akci FVE na budově vodárny byla podaná u SFŽP, RES+3. Pouhým e-mailem nám sdělili, že žádost je zaregistrovaná a úspěšně podaná. V e-mailu bylo sděleno aktuální výše dotace, která bude 885 700,- Kč, t.j. míra podpory bude činit 55,33% a celkové způsobilé náklady na FVE, které budou ve výši 1 600 000,- Kč. Jsme plátci DPH a u budovy vodárny to bude přenesené působnosti. Obdržela jsem podle smlouvy o dílo od firmy zálohovou fakturu ve výši 30% (bez zdanitelného plnění) a konečná faktura bude vystavena až v roce 2026 ve výši 70% kde bude uvedeno DUZP. Jedná se mi jak zaúčtuji zálohovou fakturu a co provedu k 31.12.2025 ohledně dohadných účtů.
  Zaúčtovala bych tu první zálohovou fakturu : 052 / 231 0100 2310/6121 (TZ budovy vodárny) nebo 6122 (stroje, přístroje a zařízení).

  Pokud FVE bude sloužit budově vodárny, můžete jí celou zaúčtovat jako TZ. Účet 052 u zálohové faktury souhlas, položka pro TZ 6121. Dohadnou položku dotace bych zatím neúčtovala, jestli máte jen e-mailové potvrzení o přijetí žádosti. Počkala bych na závaznější přiznání dotace - rozhodnutí/smlouva.  Výdaje oddělte zatím jen org - ten použijte nejen u účtu 231, ale i u ostatních účtů projektu (052, dále pak 388 apod.) 

  Z hlediska DPH kopíruji odpověď z podobného dotazu:

  "Pokud elektřinu spotřebujete jen k činnosti, která souvisí s dodávkou vody a je to u Vás činnost, kde máte plné nároky na odpočet (tedy je to jen ke zdaňované činnosti) a přebytky budete prodávat ČEZu, potom souhlas s tím, že to máte jen ke zdaňované činnosti a měl by být plný nárok na odpočet DPH. Fakturace přetoků na ČEZ by se dělala v režimu přenesené daňové povinnosti (dodávka energie obchodníkovi s energiemi) - ř. 25 přiznání."

• ! Upřesnění odpovědí - vyřazení z důvodu nové výstavby

  01. 12. 2025

  V dotazech máte dne 24.11.2025 u dotazu "demolice budovy a výstavba" uvedeno, že demolice vstupuje do pořizovací ceny nového majetku. U dotazu ze dne 16.9.2025 "investiční dotace na demolici" máte rovněž uvedeno, že cena za demolici je součástí vstupní ceny nového majetku. U dotazu ze dne 19.3.2025 "dočasná oprava mostu po povodni" uvádíte: "náklady na demolici starého mostu by se měly účtovat na účet 518 s pol. 5169". V případě, kdy se nový most staví proto, že původní je v nevyhovujícím stavu, náklady na demolici stavby nevstupují do ceny nového mostu.
  Moc nechápeme rozdíl mezi demolicí budovy a mostu, za nás se vždy jedná o stavbu a cena demolice by měla být součástí pořizovací ceny nového majetku.

  Moc vás chválím za všímavost, rozdíly se snažíme v odpovědi vysvětlovat, ale nemůžeme u každé odpovědi vždy k tomu dávat i výklad, tak je dobře, že pokládáte na toto téma dotaz a alespoň tím shrneme, jak postupovat.

  Cituji vám např. z odpovědi z 24.11.2025:

  "Takto se postupuje v případě, kdy se původní stavba odstraňuje z důvodu nové výstavby, což se mi zde podle vašeho popisu jeví jako odpovídající."

  Zkusím vám vysvětlit, proč jsme odpověděli rozdílně. Máte pravdu, že pokud se jedná o demolici stavby, tak nejen náklady na demolici, ale i její ZC může vstupovat do ceny nové výstavby. Prvním kritériem je tedy samotná povaha majetku. Neplatí to pro DHM, ale pouze pro stavby. Uvedené odpovědi nejsou tedy odlišné proto, že u mostu je to jiné, než u budovy, obojí jsou to stavby, to jste posoudili dobře.

  Nicméně je tu i podmínka, aby se původní stavba odstraňovala z důvodu nové výstavby. A to je ta zásadní proměnná v odpovědích, které jste pročítali. Cituji vám k tomu § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. podle které do ceny majetku vstupují náklady na:

  "e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

  Nejprve je nutné zdůraznit, že neřešíme jen náklady na vyřazení (demolici), ale i zůstatkovou cenu vyřazované stavby. Podle toho, jak se vyřazení posoudí se pak účtují oba druhy nákladu. Pokud dávám do ceny nové stavby demolici, dávám tam i ZC vyřazované stavby. Pokud náklady na demolici vyhodnotím jako provozní náklad, pak ZC stavby půjde do nákladů podle typu vyřazení - nejčastěji likvidací (551) či skodou (547).

  Kritérium pro rozhodování je pak následující:

  Musíme rozlišovat situace, kdy se stavba vyřazuje z důvodu opotřebení či poškození od situací, kdy se bez ohledu na svůj stav účelově odstraňuje proto, aby na jejím místě mohla vzniknout jiná stavba. V odpovědích pracujeme s touto logikou. Protože pokud například most zničily povodně, měla by se jeho ZC zaúčtovat dle našeho názoru na účet 547 jako škoda. Nejedná se o situaci, že bychom starý most nechali zbourat v důsledku výstavby nového mostu, on prostě spadl a my ho tedy vyřazujeme s ohledem na důvod vyřazení - živelná pohroma (škoda) a následně potřebujeme postavit most nový. To je tedy situace, kdy neuvažujeme o tom, že bychom ZC mostu a náklady na jeho demolici účtovaly do ceny nového mostu (obojí jde ruku v ruce viz výše). Dle našeho názoru to nesplňuje v tomto případě situaci vymezenou ve vyhlášce, viz citace výše, tedy že by důvodem vyřazení původního mostu byla výstavba nového.

  Pokud ale koupíme starší dům, který není v havarijním stavu - určený k demolici, ale my se ho přesto rozhodneme zbourat, abychom místo, na kterém stojí využili na jakoukoliv jinou výstavbu, tak to jsou pak případy, kdy dům odstraňujeme z důvodu nové stavby a ZC domu a náklady na jeho demolici patří do ceny nové stavby. Opět je to ale potřeba posoudit raději případ od případu - mohou zde vznikat situace, kdy je velký nepoměr mezi novou stavbou a tou původní. Jako příklad mohu uvést demolici bytového domu s výraznější ZC, aby se uvolnil prostor ve středu vsi a na jejím místě udělalo nové veřejné prostranství - jen zeleň a pár chodníčků... Tam je pak otázka, jestli náklad z vyřazení není spíše jednorázovým nákladem na to, že potřebuji uvolnit daný prostor, než že by tolik souvisel s nějakou novou stavbou. 

• Neinvestiční dotace na projektovou dokumentaci

  28. 11. 2025

  Máme z kraje rozhodnutí, že nám poskytne dotaci na přípravu projektové dokumentace pro stavební řízení na obnovu rybníka. Dotace je neinvestiční a přijde ex post, do konce roku už to určitě nebude. Projektovou dokumentaci jsem účtovala na 042. Jednak mám problém s tím, že na investici mám neinvestiční dotaci nebo se za nějakých okolností nahlíží na projektovou dokumentaci jako na neinvestici? Projekt se bude realizovat do dvou až tří let a teď na konci roku budu účtovat dohadu dotace?

  V prvé řadě je třeba si ujasnit, jestli práce na jsou investicí nebo neinvesticí, hovoříte o obnově rybníka. Nedokážu z dotazu posoudit o co se vlastně jedná. Zda o opravu nebo TZ. 

  Obecně se na opravu poskytuje neinvestiční dotace a na TZ rybníka investiční dotace. PD k investici jsou vedlejší pořizovací náklady investice a účtují se stejně jako celá investice (v případě TZ rybníka, nebo např. stavby hráze účet 042 a pol. 6121). PD k opravám se účtuje na pol. 5169 a účet 518 jako služba.

  Zmiňujete se o neinvestiční dotaci od kraje na PD. Pokud je se jedná o obnovu rybníka jako TZ (investici), tak se na začátku při podání žádosti o dotaci uvedl špatný typ žádané dotace na související PD. Místo neinvestiční dotace se mělo zažádat o investiční dotaci. Když dotace ještě není vyúčtovaná, zkuste v takovém případě druh dotace u kraje změnit. Dohada ve výši vyčerpané dotace by se k 31.12. účtovala 388/403.

  Nebo naopak - práce na rybníku jsou neinvesticí a v tu chvíli je typ dotace správný. Ale je potřeba PD účtovat na účet 518 a dohadu dotace 388/672. 

  Když to shrnu, je třeba si ujasnit o co se v rámci akce obnova rybníka jedná, zda o investici nebo neinvestici. A na základě toho řešit dotaci. Pokud oprava - neinvestiční dotace, pakliže TZ - investiční dotace. A na základě toho  je potřeba řešit s krajem změnu dotace z neinvestiční na investiční. 

  Rybník je stavba, tzn. pokud byste např. hloubili nový, jedná se o investici - stavbu. Odbahnění je spíše provozní náklad, investice jako terénní úprava jen pokud by na odbahnění byla investiční dotace (zatím máte jen na PD, ne na realizaci). 

• Nová stavba - kamerový systém

  28. 11. 2025

  Město vybudovalo stavbu Zastřešená ledová plocha, kterou nyní na základě Rozhodnutí o zkušebním provozu, zařazuji do užívání. V rámci víceprací prací byl do stavby zabudován kamerový systém. Je možné, prosím kamerový systém považovat za součást stavby a účtovat na účet 021?

  Někdo "tradičně" postupuje podle daňového pokynu GFŘ D-59, kdy samotné kamerové zařízení zaúčtuje jako samostatnou movitou věc. Pouze rozvody jako součást stavby (nicméně i tam jsou i výkladové posuny). Vždy se má ale zohlednit i účel stavby a pokud víme, vznikají při aplikaci daňového pokynu také určité rozpory. Postup dle pravidel GFŘ každopádně není pro účetní (=právní) hledisko podstatný. 

  Existují judikáty, díky kterým postupně směřujeme technologii nezbytnou pro plnění funkce budovy, do její ceny. To se ale jedná o technologii bazénů, zimního stadionu (chlazení), vodáren apod. 

  U kamerového systému bych řekla, že se jedná z účetního hlediska v současné době o případy trochu "na hraně". Nicméně právně bude spíše součástí budovy, protože pokud byste budovu například prodávali, předpokládá se, že kamerový systém bude součástí tohoto prodeje jako součást budovy. Z tohoto úhlu pohledu bych se přiklonila k tomu to jako TZ budovy účtovat (nad 40 tis. Kč). 

  Jako samostatnou věc jedině, kdybyste se chtěli držet pokynu GFŘ a ještě obhájili, že kamerový systém není nezbytný k plnění funkce stavby.

  Pokud se však ptáte na účetní hledisko, tak bez ohledu na tradiční přístupy se domníváme, že právně je možné to považovat spíše za součást stavby (a rovnou říkám, že tím otevíráme problém odlišné doby odpisování, kdy by správně s ohledem na rozdílnou životnost mělo být nastaveno komponentní odepisování). 

• Příspěvek obce za umístění dítěte v Dětské skupině

  28. 11. 2025

  Sousední obec zřídila pro okolní spádové obce Dětskou skupinu, do které tyto obce umístily děti ze své obce, které se již nedostaly do MŠ ve své obci z kapacitních důvodů. Byly podepsány smlouvy o zajištění financování mezi jednotlivými obcemi a obcí, jež tuto skupinu zřídila, kdy byla stanovena sazba za 1 umístěné dítě za měsíc. Nyní nám přišla faktura na úhradu domluveného financování. Prosím o radu, jak účtovat jak předpis faktury, tak její úhradu.

  Pokud se jedná o neinvestiční příspěvek (transfer) jiné obci na základě smlouvy o spolupráci, tak se použije pol. 5321. Jedná se o konsolidační položku, ověřte si u druhé obce, zda příjem bude účtovat na pol. 4121. Zároveň upozorňuji, že u pol. 5321 se používá i ZJ, pokud se obec nachází na území jiného okresu nebo kraje (platí jen do konce tohoto roku). Z vašeho popisu to vypadá na dětskou skupinu jako alternativu k běžnému předškolnímu vzdělávání, proto zvolte par. 4339.

  Účtování by bylo zápisem: předpis faktury 572 MD / 349 D, úhrada 349 MD / 231 D + RS 4339 a 5321.

  Je možné, že v rámci smlouvy o spolupráci se sjednává služba a nikoliv transfer. Neznám znění smlouvy. V tu chvíli by se účtovalo na účet 518 a pol. 5169, par. 4339.

  Jak jsem psala výše, ověřte si u obce, která zřídila skupinu, jak bude účtovat, zda o transferu nebo poskytnutí služby. Já bych to zde viděla spíše na transfer. Například u dopravní obslužnosti je momentálně stanoveno (na základě judikatury ESD), že se jedná o transfer, protože je to výkon veřejné služby, kde obec není konečným příjemcem služby. Toto mi přijde argumentačně obdobné, byť tam charakter služby víceméně vždy je. 

  Předpokládám, že je to bez vypořádání, pak lze účtovat rovnou takto na náklad, bez zálohy, dohady apod. 

• DPH u FVE z dotace

  27. 11. 2025

  Prosím o radu ohledně DPH a stavby FVE.
  Obec bude stavět FVE na 2 skladových halách v majetku obce.
  První hala se pronajímá plátcům DPH – v souvislosti s výstavbou FVE se musí zrekonstruovat (opravit) střecha – faktura za rekonstrukci střechy musí být v PDP a je nárok na plný odpočet DPH. Při stavbě samotné FVE bude také plný nárok na odpočet, protože dle informací pana starosty, půjde vyrobená elektřina do sítě – ekonomická činnost – prodej. Je to tedy TZ haly (investiční akce), přičemž opravu střechy lze považovat za vynucenou investici, jinak by FVE na ni nemohla být instalována. Na kartu majetku se uvede celková cena TZ, tedy rekonstrukce střechy+FVE nebo každé zvlášť? Je to tak?
  Druhá hala se z části pronajímána plátci DPH (cca ½) a zbytek slouží obci pro její potřebu (skladové prostory) – faktura za rekonstrukci střechy bude rovněž v PDP, ale nárok na odpočet DPH by mohl být poměrem 50%? nebo je třeba se na to dívat jako součást FVE, tedy že to půjde do pořizovací ceny FVE a je třeba dodržet poměr odpočtu DPH jako u výstavby FVE. Samotná výstavba FVE na této hale bude také v PDP? Není jasné, kam vyrobená elektřina bude dodávána – např. do bytovek (ve vlastnictví obce), do ČOV (pronajato společnosti s.r.o. – plátce DPH), pro VO, přebytky budou ukládány do úložiště (baterie) a v poslední řadě dodány do sítě. Jak to bude v tomto případě s DPH, vůbec si s tím nevím rady. Jak např. stanovit poměr odpočtu DPH při výstavbě, zda lze vůbec uplatňovat DPH. TDI je uznatelný náklad a jak to je s DPH, když je fakturováno pro obě stavby současně? Je možné u faktury ½ DPH uplatnit, když se týká obou hal?

  Děkuji za Vaše doplnění a reakce:

  otázka zda je možné mít odlišný daňový režim v rámci jednoho projektu - to je spíše dotaz na dotačního manažera. Obecně podle práva (účetního, daňového) to samozřejmě nic nevylučuje - daňový režim bych měl určovat podle skutečného stavu. Nicméně já neumím vyloučit to, že to narazí na nějaký problém u poskytovatele dotace - "protože se mu to nevejde do nějakého jeho formuláře" (no a protože chcete dotaci, tak se s tím musíte nějak vyrovnat)  

  Teď k povaze jednotlivých výdajů:

  - u té první fotovoltaiky vycházím z Vaší informace, že vůbec nebude sloužit k obsluze budovy - že z ní bude pouze dodávána elektrická energie do sítě. Za těchto okolností bych postupoval tak, že:

  a) z pohledu DPH podle mne musím říci, že je plný nárok na odpočet DPH (tedy DPH by nemělo být uznatelným výdajem) - a to jak u vlastní FVE tak i úpravě střechy. Naštěstí v budově máme plátce a pronajímáme s DPH - takže ani u úprav střechy by nebyl problém s odpočtem DPH.

  b) účetně bych zpevnění střechy považoval za TZ budovy - tedy dal to na 021 a odepisoval spolu s budovou.

  c) FVE bych tady vyhodnotil jako samostatnou movitou věc na účtu 022 - s ohledem na způsob využití (zde je "ne pro budovu")

  - u druhé fotovolatiky - tam je problém, že bude částečně využívána k činnostem, které nejsou předmětem daně (dodávky energie i do haly, VO apod.) a částečně k těm, co předmětem DPH je. Přitom neznáte dopředu daný poměr. Vzhledem k tomu, že dotace je poměrně vysoká, navrhuji Vám tady zvolit, že to nestavíte do obchodního majetku a nemáte nárok na odpočet DPH. Variantou je oddělit si rekonstrukci střechy - tu odvinout z pohledu DPH podle budovy - tedy poměr 50 % a u FVE říci, že není v obchodním majetku. Striktně vzato - u toho, co nemáte v obchodním majetku - tam by neměl být aplikován PDP režim (takže u této druhé FVE buď u celku, nebo si to rozdělit na FVE a elektrárnu).

  Účetně (z hlediska zařazení do majetku) u této druhé FVE - chápu, že asi budete postupovat obdobně jako u první, byť tady pokud jsem správně pochopil část energie skončí také v této budově.

  Pokud se zachováte tak, jak jsem uvedl výše, potom u společných nákladů by to bylo poměrem - přitom poměr bych navrhoval odvinout od součtu finančních nákladů bez daně těch částí, kde si odpočet DPH uplatníte/ celkové náklady bez DPH mimo společné náklady.

  S tímto návrhem bych se obrátil na dotačního manažera - zda je to OK a čekal bych na jeho reakci.