Dotazy

• Kontroly v příspěvkové organizaci

  03. 06. 2025

  Dobrý den,
  můžeme jako zřizovatel nechat udělat placený audit v naší příspěvkové organizaci při změně (rezignaci) ředitele PO? Nebo lze u příspěvkových organizacích zřízených ÚSC dělat jen veřejnoprávní kontrolu? Tu dělat v této situaci nechceme z důvodu objektivity a jiných důvodů, proto hledáme jiné řešení. Bohužel se firmy audity příspěvkových organizací příliš nezabývají. Dále: můžeme Po nařídit udělat mimořádnou inventuru a případně do inventarizační komise navrhnout zástupce zřizovatele -například zastupitele?
  Děkuji.

   K první záležitosti - domnívám se, že reálně můžete. Samozřejmě u klasického auditu účetní závěrky je trochu problém, že by objednatelem měla být daná příspěvková organizace - ve Vašem případě pokud správně chápu by objednatelem byl spíše zřizovatel. Pokud zřizovatel ale příspěvkové organizaci provedení auditu nařídí, tak to PO asi reálně nemá šanci odmítnout. Je otázkou, zda by se ve své podstatě nemohlo spíše jednat o určitou veřejnosprávní kontrolu, kdy by auditor (odměňovaný za svou činnost zřizovatelem) jednal jako přizvaná osoba. V konkrétní situaci to může být užitečnější - třeba pokud chcete prověřt nějakou konkrétní oblast, u které máte pochybnosti.

  K druhé záležitosti - zase je to sporné, neboť za plán inventur je odpovědná PO. Nemáme žádný právní předpis, který by nařizoval provedení mimořádné inventury v případě, kdy se mění ředitel. Nicméně reálně jim to podle mne můžete z pozice zřizovatele skutečně nařídit (a myslím si, že je to pro tento případ i vhodné). Nominovat zástupce zřizovatele do inventarizační komise - platí to samé. Je to prvotně kompetence statutára PO. Nicméně pokud na tom zřizovatel bude trvat, nedokáži si moc představit, že PO to odmítně.

   

• Digitální zastávka

  03. 06. 2025

  V roce 2019 jsme pořídili "digitální zastávku" - displey s přístupem na internet, který zobrazuje údaje z jízdního řádu a zároveň slouží pro placenou reklamu firem. Digitální zastávku vedeme v evidenci majetku na účtu 022 v částce 133 250 Kč. Displey se letos pokazil a tak nám jej firma vyměnila - dodala nový displey včetně montáže, cena 117 370 Kč. Můžeme zaúčtovat jako opravu nebo vyřadit původní digitální zastávku a tuto zařadit?

  Podle popisu to vypadá spíše na kompletní obnovu. Jestli se původní zařízení zcela odstranilo a nahradilo novým, pak staré vyřadíte zápisem 551/081 v zůstatkové ceně k měsíci vyřazení, 081 MD/ 021 D v pořizovací ceně. Nové zařadíte opět na účet 022. Oprava by to byla v případě, kdy by se vyměnila jen část původního zařízení, například obrazovka. Ono to tak trochu vypadá, ale tím displejem máte podle všeho spíše na mysli celé zařízení, ne jen jeho součástku. 

  I hodnotově to vypadá spíše na novou věc, nicméně mohlo dojít ke zvýšení cen natolik, že součástka může být téměř tak drahá jako celé původní zařízení. Takže se určitě rozhodněte podle toho, jestli je to výměna celého zařízení nebo jen části ve smyslu součástky.  

  Pro jistotu uvádím obě varianty. 

• přefakturace DPH

  03. 06. 2025

  Dobrý den,
  pronajímáme pozemek v částce 5.000Kč ročně, nájemce je napojen na naše veřejné osvětlení, kde má vlastní odpočtové zařízení (přefakturace elektřiny). Do teď jsem jela v režimu osvobozené plnění. Nyní se nájemce stal plátcem DPH. Vystavím faktura za el. s rozpisem DPH? Můžu si tuto přefakturaci uplatnit? Na fa od EON si neuplatňuji. Mám brát tento nájem a přefakturaci jako dvě samostatné věci? Pozemek osvobozené plnění, přefakturace elektřiny uplatnit DPH? Děkuji

  Nejdříve k povaze nájmu. Pokud se nájemce stal plátcem DPH a pozemek používá k ekonomické činnosti (podniká zde), tak se můžete rozhodnout i u nájemného začít účtovat s DPH. To by mohlo být vhodné zejména tehdy, pokud třeba potřebujete lepší koeficient (byť těch 5 tis. Kč za rok Vás asi nezachrání).

  U přeúčtovní elektrické energie - pokud je plátcem a měl by u daného pozemku nárok na odpočet DPH (tedy elektriku používá ke zdaňovaným činnostem), potom by byl vhodný postup, kdy si u došlé faktury na vstupu uplatníte odpočet DPH a potom nájemci vystavíte fakturu na 21 %. Tím tedy i říkám, že můžete považovat nájem a dodání energie za dvě samostatná plnění ve vztahu k DPH.

• PGRLF úvěr

  03. 06. 2025

  Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou kontroly účtování úvěru od PGRLF. Pročítala jsem sice dotazy, ale účtuji takový úvěr poprvé a nejsem si úplně jistá.
  Výše úvěru je 1.373.280 Kč, podpora je 686.640 Kč. Maximální splatnost úvěru je 24 měsíců od vyčerpání úvěru.
  Předmětem úvěru je:
  - nová univerzální těžká lopata
  - nové žací rameno
  - nový štípací adaptér
  - nová fréza na pařezy.
  Zatím mám jen fakturu na frézu a štípací adaptér.
  Fréza na pařezy základ 124 700 Kč, DPH 26 187 Kč, celkem 150 887 Kč
  Štípací adaptér základ 417 130 Kč, DPH 87 597,30 Kč, celkem 504 727,30 Kč.
  Zatím mám zaúčtovanou jen frézu, faktura za adaptér se ke mně dostala včera. U obou faktur platíme dodavateli pouze DPH.
  Účtuji 955 MD / 999 D 686 640 Kč
  Faktura: 042 MD 124 700 Kč, 343 MD 26 187 Kč / 321 D 150 887 Kč
  Dodavateli platíme jen DPH: 321 MD / 231 D 26 187 Kč
  Zařazení do majetku 022 MD / 042 D 124 700 Kč
  Nárok na podporu 344 MD / 403 D 124 700 Kč
  odúčtování z podrozvahy 999 MD / 955 D 124 700 Kč
  zápočet 321 MD / 344 D 124 700 Kč a 321 MD / 451 D 124 700.
  Takto když vše zaúčtuji na účtu 321 mám zůstatek 124 700 Kč.
  Nemá tedy být nárok na podporu, odúčtování z podrozvahy a zápočet pouze ve výši 62 350 Kč?
  To samé u adaptéru, nárok na podporu, odúčtování z podrozvahy a zápočet by byl ve výši 208 565 Kč ( polovina ze základu 417 130 Kč)?
  Už jsem z toho zmatená. Předem moc děkuji za Vaši odpověď.

  Je potřeba si ujasnit, jak je to celé koncipováno. Pokud je to tak, že z každé proplacené faktury je 50 % podpora a 50 % je hrazeno z úvěru, pak je problém přesně, jak píšete - podpora se musí předepsat jen v částce 62350 Kč, stejně tak i zápočet a zbytek je úhrada z úvěru 321/451 (opět 62 350 Kč). 

  Viděla jsem už podobné smlouvy a bylo tam sjednáno, že úvěr zasílají na účet obce a obec si pak hradí podíl z úvěru sama, tak jen prověřte, jak to máte ve smlouvě sjednané s PRGLF vy - jestli vše, co proplatí dodavateli není transfer s tím, že zbytek si pak doplatíte z úvěru, který vám pošlou.

  Jestli ale úvěr na účet neposlali, pak z částek, které neplatíte vyplývá, že 50 % je transfer, 50 % úvěr, takto až do celkových částek, vše co zaplatíte navíc je podíl obce. Musí to ale vyplývat takto i z uzavřené smlouvy.

  Mám k tomu ještě následující:

  - DHM na účtu 022 se zařazuje k datu předání

  - ten štípací adaptér by mohl být věc do souboru s nějakou hlavní věcí (ke které bude připojen), často se ale jen převáží, pracuje ale samostatně po odpojení, pak je možné jej evidovat samostatně (stejně tak když je připojován k různým zařízením, ne jen k jednomu)

  - na kartu každé věci, kterou pořídíte z podpory, je nutné transfer zanést, účetně bude zaevidován tím zápisem 344/403, od měsíce po zařazení se má transfer rozpouštět zápisem 403/672. Transfer nebudete muset nijak rozpočítávat, pokud bude jasné, že vždy 50 % ceny bez DPH je podpora, pak víte, kolik na kterou věc přispívají

  - uplatňujete odpočet, k tomu se nevyjadřuji, asi máte prověřeno

  - pokud by některá věc byla do 40 tis. Kč, patřila by na účet 028 a transfer rovnou na účet 672 (účet 403 slouží pro investiční transfery)

• PDP - stavební práce, bezúplatný pronájem

  03. 06. 2025

  V naší obci jsem v lokalitě, kde vybíráme místní poplatek ze vstupného a místní poplatek z veřejného prostranství - konají se zde taneční zábavy, instalovali novou buňku s napojením na vodu, kanalizaci, elektřinu. Veškeré stavební práce prováděla firma - plátce DPH a obdrželi jsem fakturu na tyto práce v režimu PDP. Dle mého uvážení by to tak být nemělo. Nejednáme jako osoba povinná k dani? Jak tedy zaúčtovat.
  Řešíme pronájem části pozemku - uvažuje se o bezúplatném užívání - může být nájemní smlouva neb smlouva o výpůjčce? Nebo raději stanovit nájem třeba 1Kč za m2? Majitel se bude starat o údržbu pozemku - je to přínos pro obec. Samozřejmě počítáme se zveřejněním záměru pronájmu na 15 dní před projednáváním zastupitelstvem.

  1. Souhlasím s tím, že tak jak to popisujete, tak byste spíše neměli jednat jako osoba povinná k dani - nemáte to v souvislosti s realizací jakýchkoliv ekonomických činností (nejsou asi ani nyní zamýšleny). Z tohoto pohledu tedy měl být spíše volen režim běžné fakturace (ne PDP). Nicméně pokud je to iž objednáno (a z objednávky nevyplývá, že by to mělo být fakturováno v bžěném režimu) a vyfakturováno, tak bych to zase jako tak velký problém neviděl. Prostě přijmete fakturu - daň odvedete - ř. 10 přiznání a neuplatníte si odpočet  - tedy DPH zaúčtujete jako součást pořizovací ceny.

  MD 042/Dal 321           základ daně

  MD 042/Dal 343           dopočtená daň 

  2. Bezplatný nájem je správně výpůjčka. Symbolické nájemné není moc vhodné - je to fakticky zastřený stav, kdy reálně je to bez úplaty.  Já bych zde klidně použila výpůjčku, právně to nejvíce odpovídá, když nechcete platit nájemné a je to podle všeho zdůvodnitelné.

• Pasport MK

  03. 06. 2025

  Dobrý den, obec si musela nechat udělat ze zákona Pasport Místních komunikací. (zatřízení komunikací dle 13/1997 Sb) Obdrželi jsme v papírové i digi podobě. Hodnota fa. 74 000,- s tím, že asi bude ještě doplnění v průběhu tohoto roku o 1 fakturu.
  Zaúčtovala bych prozatím 041/ // 321 a 321// 231 100 par.2212.pol 6119
  a až bude vše: 019/ // 041 a zařazení do DNM.
  nebo si zbytečně nekomplikovat život a zaúčtovat jako službu na 518 a 2212 5169? Děkuji

  Povinně zpracovávané pasporty sloužící pro činnost obce je možné majetkově evidovat. U obcí není hlavním účelem vždy majetkových prospěch z dané věci.

  Souhlasím s vaším účtováním, ať je zachyceno. Jen nevím, co ta poslední faktura - jestli má vliv na dokončení nebo ne. Pokud bude pasport předaný a používaný bez té posledn faktury, zařadila bych jej rovnou. Dále pak bude záležet, co má být ještě fakturováno. Jestli práce, které byly na pasportu provedeny, jen nebyly vyfakturovány, mají se k datu předání pasportu dohadovat do jeho ceny zápisem 042/389. Následná faktura pak 389/321.

  Pokud by fakturovali něco, co udělají na pasportu teprve po zařazení, může to být podlimitní TZ, nebo jen služba. 

  Třetí varianta pak je ta, co uvádíte - pokud práce, které nejsou vyfakturovány ještě nebyly provedeny a nelze bez nich pasport využívat (není vám předán k užívání), pak souhlasím s tím, že se jedná do doby dokončení o nedokončený majetek.

  Nikdy ale se zařazením nečekáme na doplacení díla. Pasport máte zařadit k datu dokončení a předání a pokud vše není vyfakturováno, tak se účtuje dohada, pokud je vyfakturováno, ale není zaplaceno, zůstává závazek k zaplacení faktury (042/321) na účtu 321. 

• Akcie

  03. 06. 2025

  Dobrý den, prosím o radu s následujícím dotazem. Město má v majetku 43.701 ks/1.000,-- akcií CHEVAK a.s. evidovaných na účtu 069. V roce 2000 město uzavřelo smlouvu s německou společností na prodej 15.000 ks akcií za cenu Kč 180,-/ks. Město obdrželo v roce 2000 Kč 2.700.000,--. K převodu akcií na německou společnost ale nikdy nedošlo. Až do roku 2019 byla německé společnosti odesílána poměrná část dividend za "prodané" akcie. Od roku 2020 se soudíme. Nyní jsme povinni dle rozsudku odeslat německé společnosti částku Kč 2.700.000,--, kterou jsme před 25 lety obdrželi + úrok z prodlení. Mohu poprosit o radu s účtováním. Pro větší srozumitelnost zasílám rozsudek. Moc děkuji

  V roce 2000 částka asi skončila ve výnosech? Pokud by byla evidována někde jako záloha (což by bylo správně, když nedošlo k převodu akcií), vrátilo by se z daného účtu - např. 455/231 - tam, kde je zůstatek ve výši zaplacené částky. Jestli zaplacená kupní cena v rozvaze evidována není, účtovala bych vratku 401 MD/ 231 D RS pol. 5909, odpa 2310. Týká se to účetního období před reformou, proto bych tím neovlivňovala VH letošního roku.

  Něco jiného jsou ty úroky z prodlení, ty bych účtovala na účet 541, pol. 5191.

  V účetnictví by měla zůstat původní evidence účtu 069, tam se předpokládám nevyřazovalo, když nedošlo k převodu akcií. 

  Přílohy v rámci dotazu většinou neakceptujeme, přečetla jsem jen prvních pár stránek, abych trochu věděla, o co jde, ale na odpověď by to nemělo mít vliv, důležitý je zde závěr - že máte vrátit kupní cenu a k tomu úrok z prodlení. 

  Pro příště je vhodné možné závazky z titulu soudních sporů evidovat na podrozvaze, zápis 999/986 v případě dlouhodobosti. 

• DPH při výstavbě bytových domů

  02. 06. 2025

  Dobrý den,
  město má v úmyslu stavět bytové domy.
  Jaká sazba DPH bude na výstupu při úmyslu města byty pronajímat, pokud součástí výstavby bude také výstavba přístřešku parkovacího stání, včetně elektroinstalace, atd., dále výstavba dobíjecích stanic, veřejného osvětlení, oplocení sportovního areálu, sadových a terénních úprav, předzahrádky a terasy, fotovoltaika, vybavení veřejného prostoru a dobíjecí stanice? Posuzují se vyjmenované stavby zvlášť?
  Pokud by město mělo v úmyslu byty prodávat, předpokládám na vstupu i na výstupu 21 %.
  Děkuji

  Nejprve k výstavbě vlastního bytového domu - pokud zde bude více než 50 % plochy bytů do 120 m2, tak je snížená sazba DPH ve výši 12 %. Když by Město potom byty prodávalo, tak pokud by byl prodej do 2 let od kolaudace, aplikovalo by se zdanění ve výši 12 %, pokud by to bylo po této lhůtě - bylo by to již od DPH osvobozeno.

  Teď k těm dalším stavbám - pokud to bude splňovat charakter staveb, která bude sloužit k využití s daným bytovým domem a je na pozemku tvořícím s ním funkční celek, tak bude také sazba 12 %. Takže pokud by to byl třeba přístřešek parkovacího domu pro nájemce/vlastníky bytů umístěno někde u daného domu - potom by sazba ve výši 12 % byla OK. Fotovoltaika na bytovém domě - taktéž 12 %.  Předzahrádky a terasy - pokud k užívání s domem - potom sazba 12 %. Pokud by v tom parkovacím přístřešku byla také dobíjecí stanice - také 12 %. Ale třeba u oplocení sportovního areálu - pokud je to dětské hřiště v sídlišti, které logicky může využívat kdokoliv - tam by iž měla být sazba 21 %. Myslím si, že stejně můžeme skončit u veřejného osvětlení, vybavení veřejného prostoru.

  Upozorňuji, že toto jsou tradičně hraniční situace, v řadě případů jsou to diskutabilní případy. Pro mne by bylo potřeba abych viděl plánky - ale i tak mohu jen říci názor a naprostou istotu v tom hledat nemůžeme.

• zpětný odkup parcely

  02. 06. 2025

  Dobrý den, prosím, potřebovala bych se poradit. Budeme zpět odkupovat parcelu, kterou jsme prodali v říjnu roku 2021. Podle smlouvy kupní a o zřízení předkupního práva, když nedojde k zahájení stavby RD do 3 let od nabytí právní moci zápisu vkladu, je povinen kupující odprodat zpět parcelu prodávajícímu za kupní cenu. Parcelu jsme prodali za 600,-- Kč + DPH/m2, nyní ji budeme odkupovat, jestliže je ve smlouvě napsáno za kupní cenu, tak asi za 726,-- Kč/m2, parcelu bychom obratem prodali za 1.000,-- Kč/m2 + DPH. Je to správně? Děkuji za odpověď. A. Bělíková

  Podívejte se prosím na dotaz z 12.9.2023 "vratka stavebního pozemku", nebo se podívejte do dokumentu ".manuál k DPH č. 7 ....." - z 3. 1. 2025 - str. 3 a 4. Vysvětlujeme to tam podrobně z hlediska DPH. Co je zásadní - abychom mohli v těchto případech nějak ošetřit odvedené DPH, je potřeba, aby nedošlo k odkupu od fyzické osoby na záklaě předkupního práva, ale k odstoupení od smlouvy. I v případě, že by se šlo touto cestou, je potřeba dát pozor na lhůty. Totiž v zákoně o DPH byla pro opravu lhůta 3-letá (ta již uplynula), až v novele účinné od 1. 1. 2025 je lhůta 7 - 8 letá. Přitom GFŘ uvádí, že tato nová lhůta se vztahuje až pro situace, kdy se opravované plnění uskutečnilo od 1. 1. 2025 (tedy podle názoru GFŘ by fakticky ve Vašem případě stejně nešlo opravu provést). Nicméně já mám o tomto pochybnosti  - vysvětluji v daném dokumentu, na který odkazuji výše (pokud byste šli na režim odstoupení od smlouvy, je na Vás jak se zachováte).

  Pokud se jedná skutečně o zpětný odkup, nikoliv odstoupení od původní smlouvy, tak pozemek pořídíte klasicky za sjednanou cenu 042 (343)/321 a 031/042 (oba zápisy k datu podání návhru na vklad) s tím, že se samozřejmě již nedostanete k původně odvedenému DPH (protože se jedná o nový nákup pozemku od neplátce). Logické by samozřejmě bylo, aby Vám druhá strana původně odvedené DPH nějak nahradila - protože ta situace vznikla pravděpodobně ze zavinění na jeho straně - tedy pokud je původní smlouva "normální", tak by měla pamatovat buď výslovně na to, že kupní cena bude jen 600 kč za metr, nebo že třeba bude v celé výši, nicméně vzniká Vám nárok na nějakou sankci za neplnění podmínek. Pokud tam ale není ujednáno nic, tak souhlasím, že je to za cenu 726 Kč - ale upřímně - je to potom velký právní "nedoraz" toho, kdo danou smlouvu připravoval.  

  Jestliže budete parcelu prodávat tak z prodeje DPH opět odvedete.

  Bylo by jen dobré si pro příště tento případ sjednat jako odstoupení od původní smlouvy, viz dotaz, na který vás v úvodu odpovědi odkazujeme (případně celý související dokument). 

• DPH vestavěné skříně.

  02. 06. 2025

  Dobrý den, jaká sazba DPH bude na faktuře od dodavatele který v obecním bytě dělal vestavěné skříně a kuchyňskou linku?? Jsme plátci DPH ale NE u bytů, bude tato faktura v PDP? Děkuji

  V první řadě dejte pozor na to, že "plátci DPH " (respektive jednáte jako osoba povinná k dano) jste obecně ve všech ekonomických činnostech. Samozřejmě v některých situacích, jako je třeba výkon veřejné správy vystupujete jako osoba nepovinná k dani. Pronájem bytů spadá do ekonomické činnosti - §56a ZDPH. Tedy tato faktura by měla být v PDP režimu - je to klasifikovatlené do CZ-CPA 43xxxx.

  Sazba DPH ve výši 12 % je v pořádku - tedy prodanit na ř. 11 přiznání a nárok na odpočet DPH není, neboť pronájem je osvobozen od DPH bez nároku na odpočet daně.

• Převažující činnost

  02. 06. 2025

  Dobrý den,
  můžu použít při zaúčtování faktury převažující položku 5139 ?
  faktura obsahuje pneu 9200,- montáž 1200,- adapter 250,-.bez dph.
  Bylo vyhodnoceno jako chyba v auditu.
  Městys přijal fakturu za pneumatiky včetně jejich montáže ve výši 13 tis. Kč a vykázal jako
  náklad na spotřebovaný materiál na ú. 501, související platbu vykázal na položce 5139.
  Vzhledem k tomu, že byl dodán materiál s montáží, jednalo se o údržbu, která měla být
  správně vykázána na ú. 511 a souvztažná platba měla být vykázána na položce 5171.

  Podle převažujícího účelu lze třídit výdaj na paragrafu, položka se má volit převažující spíše výjimečně, když nejde plnění oddělit. 

  Tady bohužel by to stejně nešlo obhájit, protože to nejsou samostatná plnění, ale výdaj jako jeden celek. A je to tak, jak vám uvedli - když se koupí čistě materiál, volíme položku 5139. V případě, že je to zároveň s prací, pak pol. 5171 případně 5169 (např. výsadba zeleně apod.).

  Položku volíme dle druhu výdaje a vy jste nepořídili pneumatiky jako náhradní díl, ale nechali je vyměnit, proto je druhem výdaje práce včetně materiálu a to bez ohledu na to, že hodnotově materiál převažuje, to tak někdy je. 

• Vymáhání celním úřadem

  01. 06. 2025

  Dobrý den, podle posledního školení na místní poplatky bude možné od 1.7. případně od 1.8. vymáhat nedoplatky na místních poplatcích prostřednictvím celního úřadu. Přednášející říkala, že v případě předání k vymáhání, tak my si odepíšeme pohledávku z účetnictví (dle DŘ již nelze evidovat nedoplatek) a až nám přijde avízo z CÚ o převodu vymožené částky, tak zaúčtujeme rovnou do výnosů. Takto lze už nyní vymáhat i pokuty a je tedy stejný systém? Tzn. pokutu za přestupek a náklady řízení taktéž odepíšeme z evidence a pak se účtuje už jen o výnosech s odpovídající RS. Děkuji

  Doplnění odpovědi: Novela byla schválena a máme k dispozici i stanovisko MF, ze kterého vyplývá, že máte nechat předepsanou pohledávku. Je jedno, kdo pohledávku vymáhá. Pokud je to příjem obce, má zůstat předepsáno ve výnosech. 

  Jedná se o novelu zákona o celní správě. Od 1.7.2025 v rámci první fáze dochází již k nějakým změnám (co jsem se dívala, tak především organizační). K druhé fázi novelizace, do které pravděpodobně spadá i Vámi zmíněná úprava, jsem našla aktuální informaci zde:

  https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/celnicky-balicek-miri-do-tretiho-cteni-58801

  Ještě nebylo schváleno v Senátu:

  https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=784

  Pokud je to tak, jak se domnívám, tak musíme počkat, v jaké podobě a s jakou účinností to bude schváleno. 

• opatrovnictví

  30. 05. 2025

  Mám prosím dotaz ohledně opatrovnictví. Soud nám přidělil dva opatrovance z důvodů zneužívání dávek v opatrovnictví. Jejich prostředky budeme spravovat a přidělovat jim je. Po doručení rozsudků OS budeme žádat všechny státní subjekty o informaci, kde mají jaké příjmy. Opatrovanci nemohou mít vlastní účet kvůli exekucím. Prostředky tedy budou chodit na účet městyse. Městys si vypracuje odborné posudky na jednotlivé měsíční výdaje a dle toho je bude opatrovancům vyplácet hotově. Jak účtovat o přijatých prostředcích, které nám budou chodit na účet? Nebo musíme zřídit každému nový účet, který bude na jméno městyse a prostředky budou chodit na něj? Jak jim ale potom vyplácet prostředky hotově? Nějak si s tím nevím rady, jak o všem účtovat.

  Záleží zda podmínkou opatrovnictví je mít zřízen zvláštní účet. Pokud ano, jedná se o účet cizích prostředků, který vedete na účtu 245 a nevstupuje do rozpočtu obce. A měli byste zřídit účet nebo účty. Někdy je možné mít jeden účet pro všechny opatrovance obce a jeho účetnictví oddělit např. každý opatrovanec bude mít svoji org. a tu budete používat u všech jeho účetních případů. Ale opravdu záleží na konkrétních podmínkách Vašeho opatrovnictví a ty já neznám. Je dobré mít i vedenou pokladnu jako pokladnu cizích prostředků (analyticky si ji oddělit od pokladny obce). 

  Pokud byste měli účet cizích prostředků, tak účtování je takto:

  - příjem finančních prostředků na účtu: 245 MD / 378 D

  - výběr finančních prostředků z účtu na pokladnu cizích prostředků: 262 MD / 245 D

  - příjem finančních prostředků do pokladny: 261 MD / 262 D

  - vyplacení finančních prostředků z pokladny: 378 MD / 261 D.

  Jen doplnění - myslím si, že oddělené účty být musí. 

  Ale pokud není podmínkou mít zřízen účet cizích prostředků, používá se pol. 8901 a tu nemusíte rozpočtovat.

  Účtování by bylo takto:

  - příjem finančních prostředků na ZBÚ: 231 pol. 8901 MD / 378 D

  - odvod ze ZBÚ na pokladnu cizích prostředků: 262 10 MD/231 pol. 8901

  - příjem na pokladnu cizích prostředků: 261 MD / 262 D

  - vyplacení finančních prostředků z pokladny: 378 MD / 261 D.

• Výroba zákrytových desek

  30. 05. 2025

  Obec opravuje bývalé lázeňské prameny. Nyní si dala vyrobit 2 zákrytové desky cca za 60 tis. Kč.
  Nevím, zde je správné zaúčtovat výrobu desek do oprav.

  Záleží jak je s to s deskami zamýšleno. Jestli jste je nechali vyrobit, abyste zakryli pouze opravu stavby. Desky slouží jako nějaká "clona", jsou přemístitelné, mají delší životnost než jeden rok a po opravě je zase někam uklidíte pro budoucí využití při nějaké další akci, tak bych to účtovala jako DDHM, pol. 5137 a účet 028. Pokud jejich životnost bude kratší než jeden rok, účtovala bych jako materiál, pol. 5139 a 501. 

  Ale pokud jsou a budou jakou součást této opravy. Něco jste s nimi zakryli a desky tam zůstanou, tak bych náklady na desky dala jakou součást opravy, pol. 5171 a účet 511.

• Překročení prostředků na platy.

  29. 05. 2025

  Naše příspěvkové organizace předkládají zřizovateli rozpočet ve formě syntetických účtu nákladů a výnosů, tyto náklady a výnosy v tabulce dále rozčleněny na zdroje od zřizovatele, vlastní činnost, hospodářská činnost popř. zdroje z MŠMT či jiné dotace – v účetnictví mají analyticky členěno- jednotlivé zdroje. Zřizovatel schválí takto předložený rozpočet PO.
  Dle zákona 250/2000 Sb., § 28 e):
  Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn.
  Jedná se o celkové mzdové náklady (příspěvek zřizovatele, vlastní činnost, vedlejší činnost a MŠMT), které jsou vyšší než schválený rozpočet?
  Nebo se porušení rozpočtové kázně týká pouze příspěvku na provoz zřizovatele a nevztahuje se na vlastní činnost, hospodářskou činnost, příspěvek MŠMT či jiné zdroje financování.
  Příklad: Z výnosů z vlastní činnosti použijí více prostředků na mzdy, než bylo původně schváleno.
  Může PO použít fond odměn kdykoliv v průběhu roku?

  Nejprve k tomu poslednímu dotazu - tam je to jasné. Podle zákona č. 250/2000 Sb. může příspěvková organizace použít fond odměn kdykoliv - není to vázáno až na konec roku.

  Na to první se velice těžko odpovídá - podle mého názoru by to mělo vyplývat z nastavení pravidel pro sestavování rozpočtu a míru závazznosti. Za mne bych neslučoval stanovení prostředků na platy s tím, že to nějak bylo schváleno v rozpočtu. Většinou se toto výslovně třeba označuje jako nějaký limit a hned je k tomu podle mne potřeba výslovně říci, co se do daného limitu počítá  (někdo má, že to jsou všechny platy a odměny, někdo z toho vylučuje dohody, někdo iný zase mzdy v doplňkové činnosti, někdo vyloučí ze stanoveného limitu i mzdy kryté z dodatečně získaných dotačních programů .....).

  Uvědomme si, že čerpání mzdových prostředk může být ovlivněno třeba následujícím:

  - PO se v průběhu roku zapojí do nějakého dotačního programu (ERASMUS, úřad práce) - toto zapojení může generovat další mzdové náklady a asi jim nebudu říkat, že to nesmí dělat, protože mají dodržet původní mzdový limit (tedy logické by bylo jim třeba dát možnost pro tyto případy si rozpočet upravit a třeba do stanoveného limitu platů toto nepočítat)

  - může být třeba i situace, kdy si určité PO (třeba technické služby) dělají něco ve vlastní režii - nějakou investici - potom najednou zase část mezd kryjí z fondu investic - a zase dotaz - je to špatně, pokud jim toto vygeneruje dodatečné mzdy na 521??

  - pro školu se objeví nová šance nějakého většího výdělku v doplňkové činnosti - ale zase k tomu potřebuji třeba navýšení mezd. Je možné upravit rozpočet a třeba někdo má nastaveno že tyto mzdy se do sledování limitu nepočítají.

  Takže je to podle mne přesně tak, jak si nastavíte pravidla. V zákoně č. 250/2000 Sb. na to žádná pravidla stanovena nejsou. Pokud řeknete, že třeba limitujete celkové mzdy  OK - je to v pořádku, ale potom prosím počítejte s tím, že budou nastávat situace, kdy bude potřeba limity v průběhu roku upravit. Pokud byste chtěli vycházet z limitace prostřednictvím rozpočtu - OK - ale jasně stanovte jaká je míra závaznosti a také potřebujete nastavit, že se v průběhu roku bude rozpočet upravovat.