Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Mám otázku k dotazu z 17.10.2025 bodu č.2-dětská skupina.
Budova slouží jako hasičská zbrojnice, je zde jeden byt a v části nebytových prostor má být nově dětská skupina.
Faktury na stavební práce mají být vystaveny v režimu PDP a daň (21%) odvede obec? Zatím jsme u majetku neurčili jestli bude v obchodním majetku. Je vhodnější vložit do obchodního majetku nebo nechat mimo?
Rekonstruována bude celá budova vč. venkovních prostor. Máme požádáno o dotaci, DPH je neuznatelné. Blíží se podpis smlouvy na stavební práce a nevím jaký režim fakturace DPH použít, co bude pro obec vhodnější?
Musíme si prvotně rozebrat, jaké zde jsou aktivity (v daném objektu) - pokud správně chápu - případně nám to ještě doupřesněte:
- část hasičská zbrojnice - ta slouží mimo ekonomickou činnost (alespoň předpokládám)
- byt - předpokládám pronájem bytu - tedy povinně osvobozeno bez nároku na odpočet DPH (§56a)
- dětská skupina - činnost od DPH osvobozená bez nároku na odpočet (§57).
Tedy máte ten objekt asi částečně k ekonomické činnosti a částečně mimo ekonomickou činnost. Je proto na Vašem rozhodnutí, zda objekt vložíte do obchodního majetku. Nicméně pokud se rozhodnete objekt do obchodního majetku vložit, tak stejně při výše uvedených činnostech nebudete mít jakýkoliv nárok na odpočet DPH. Takže na Vašem místě bych to klidně nechal mimo obchodní majetek, fakturaci s dodavatelem sjednal včetně DPH - bude to pro Vás jednodušší.
A jen podotýkám, že pokud by tam byla jen dětská skupina a byt - potom by to bylo celé k ekonomické činnosti, vložení do obchodního majetku by bylo povinné. V takovém případě povinně PDP režim fakturace u stavebních prací - ale stejně byste byly bez nároku na odpočet DPH.
Prostudovala jsem dotazy týkající se PGRLF, ale není mi jasné jak mám účtovat o výši úvěru?
Obec pořídila traktor a vlek v hodnotě 1.105.000 Kč bez DPH. Obec je plátce a bude si DPH uplatňovat. DPH v částce 232.050Kč – obec zaplatí dodavateli jen DPH a doplatek faktury.
Obec uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 1.000.000 Kč, zároveň uzavřela smlouvu poskytnutí podpory ve formě snížení jistiny v částce 400.000Kč.
Nevím, jestli účtovat celou částku úvěru(1.000.000Kč), nebo jen částku sníženou o jistinu tedy částku 600.000Kč kterou budeme splácet 24 měsíců?
Doplatek bude faktura bez DPH 1.105.000Kč – celá výše úvěru 1.000.000Kč? =105.000Kč
Účtovala bych takto
Úhrada daně:
343/321 232.050 Kč
321/231 5362(pol.) 6399(par.) 232.050 Kč
Předpis FA: 042/321 1.105.000Kč
Podpora PGRLF předpis 344/403 tady nevím 600.000Kč??
Zápočet 321/344 600.000Kč
Čerpání úvěru 321/281 6123 600.000Kč
Doplatek rozdílu ve faktuře 321/231
Zařazení do majetku
022/042 1.105.000 Kč (částka bez DPH)
Věcně je to tak, že PGRLF zaplatí dodavateli 1 mil. Kč, z toho 600 tis. Kč je konečná výše úvěru, 400 tis. Kč je podpora (transfer), který snižuje úvěr. Vy doplatíte dodavateli zbytek faktury nad částku 1 mil. Kč.
Podporu předepíšete 344/403 ve výši 400 tis. Kč - to je částka, kterou vám "darují" s tím, že o to sníží částku úvěru. Zápočet 321/344 budete účtovat také v částce 400 tis. Kč.
Jestli je splatnost úvěru do jednoho roku, pak je zápis 321/281 v pořádku. Jinak účet 451. Ostatní zápisy máte dobře.
Nezapomeňte rozpočtovat přijetí úvěru na položky 8113 a splátky na 8114 (jestli je to opravdu úvěr krátkodobý, jinak k účtu 451 položky 8123 a 8124). Před uzavřením úvěrové smlouvy má dojít k jejímu schválení v ZO.
K datu zařazení nezapomeňte výši podpory 400 tis. Kč zadat jako transfer na kartu traktoru a rozpouštět ho do výnosů proti odpisům, jako u běžného investičního transferu.
Chtěla bych si ověřit, zda uvažuji správně u teoretického příkladu.
Kanalizace za 100 tis. 70 % je z dotace 30 % z vlastních zdrojů, případně úvěru.
1) Obec není plátce DPH.
Obec zaplatí jako neplátce cenu s DPH, takže 30 % činí 121 tis – 36.300 kč, a zbytek 70 % bude z dotace tedy 84.700 Kč. Takže tady celkově zaplatí 36.300 Kč.
2) Obec je plátcem DPH, vlastní i provozuje kanalizaci a je vložena do obchodního majetku.
Dotace je ve výši 70 %, takže obdržíme pouze z ceny bez DPH, takže 100 tis * 0,7 = 70 tis. Kč.
My jako obec musíme zaplatit 30 % z ceny – tedy 30 tis + DPH ve výši 21 %, takže 21 tis Kč.
Uplatnit si můžeme ale pouze z toho z vlastních zdrojů a ne z dotace, takže si můžeme uplatit. a z toho si můžeme uplatnit plný odpočet výši 21 % z 30 tis. takže 6,3 tis. Kč. Ve výsledku tedy zaplatíme jako obec po uplatnění odpočtu 30 tis + 21 tis – 6,3 tis Kč = 44,7 tis?
Pokud počítám správně, tak mi vyplývá že pokud to jde je lepší být raději neplátcem DPH pokud je kanalizace financována z dotace.
Já bych nyní zůstal v rovinně Vašeho teoretického příkladu. Budeme vycházet z toho, že kanalizaci jen provozujete a máte ji výhradně ke zdaňované činnosti (výběr stočného). Pokud se stanete plátcem DPH, tak potom v této variantě máte plný nárok na odpočet DPH - tedy jak z části financované z vlastních zdrojů, tak i z dotace.
Takže skutečně ve variantě neplátce DPH financujete z rozpočtu obce 36 300 Kč.
Pokud jste ale plátce, tak bude situce taková, že dostanete dotaci 70 000 Kč + uplatníte plný odpočet DPH - tedy 21 tis. Kč. Takže z vlastních zdrojů zaplatíte pouze 30 000 Kč - což je o 6 300 Kč méně než ve variantě neplátce.
Fakticky platí, že tady šetříte potenciálně DPH z vlastního spolufinancování. A máte pravdu v tom, že čím je podíl dotace na investiční akci vyšší, tím je nižší případná úspora.
A jen upozornění na závěr - v praxi nám do toho mohou ještě vstupovat situace, kdy není plný nárok na odpočet DPH (protože je třeba část používána mimo ekonomickou činnost) - no a to potom ještě musíme zohlednit do konkrétního výpočtu.
Nicméně principielně je to tak, jak jsme si to popsali výše.
V příštím roce plánujeme výstavbu FVE, která bude umístěna na budově čističky odpadních vod. Můžu si ji do rozpočtu zadat na par.2321/6121?
Budu ji účtovat jako zhodnocení majetku nebo samostatný majetek? A mohu si při výstavbě uplatnit odpočet DPH? Předpokládáme, že všechnu elektřinu spotřebujeme sami, ale na případné přebytky již máme připravenou smlouvu s firmou ČEZ, jak to tam bude s DPH?
Účetně souhlasím s variantou TZ budovy, RS máte správně.
Pokud tu elektřinu spotřebujete jen k činnosti, která souvisí s čištěním odpadních vod a je to u Vás činnost, kde máte plné nároky na odpočet (tedy je to jen ke zdaňované činnosti) a přebytky budete prodávat ČEZu, potom souhlas s tím, že to máte jen ke zdaňované činnosti a měl by být plný nárok na odpočet DPH. Fakturace přetoků na ČEZ by se dělala v režimu přenesené daňové povinnosti (dodávka energie obchodníkovi s energiemi) - ř. 25 přiznání.
Od nového roku budeme vždy od nájemníků, kteří si pronajmou sál např. na oslavu vybírat kauci ve výši 20 tis. Z této kauce bude poté odečten skutečný nájem a zbytek bude vrácen zpět nájemci po skončení akce. Prosím o radu o účtování a jak to bude v tomhle případě s DPH.
Přijatou kauci zaúčtujte 231 MD pol. 8901/ 378 D. Ještě není vyčísleno plnění, tak DPH neodvádíte (možná budou následně vyúčtovány i energie, které by měly být součástí zdaňovaného nájemného).
V okamžiku, kdy vyčíslíte plnění, předepíšete pohledávku 311 MD celá částka/ 603 D základ daně nájemné, 602 D základ daně případné oddělené služby, 343 D DPH.
Kauci započítáte 378 MD/ 311 D, zbytek vrátíte 378 MD/ 231 D pol. 8901.
V RS je dobré to zobrazit proúčtováním 231 MD pol. 2132, případně 2111 služby pokud jsou oddělené (odpa budovy, např. 3319 KD)/ 231 D pol. 8901. Zápočet se v RS zobrazovat nemá, ale toto je ve výsledku použití kauce na nájemné.
Měla bych dotaz týkající se rozdělení hospodářské a hlavní činnosti a s tím související označení obchodního majetku.
Jsme malá obec. Zatím máme vše evidované jako hlavní činnost a předpokládám, že ještě rok budeme neplátci DPH.
V souvislosti s obchodním majetkem bych si chtěla ověřit, zda musíme vést obchodní majetek i když máme jen hlavní činnost?
Dále zvažuji, zda máme v pořádku všechny činnosti vedené jako hlavní a zda by neměla být z toho nějaká hospodářská?
V rámci hlavní činnosti máme ekonomickou činnost u těchto činností:
1)pronajímáme jeden bytový dům, kde je 6 bytů.
2)V budově občanského centra, kde sídlí úřad, knihovna, družina, pronajímáme 5 komerčních objektů a dále zde pronajímáme sál na krátkodobé pronájmy i využíváme k obecním akcím a půjčujeme seniorům zadarmo.
3)Vlastníme hřiště, kde je víceúčelové hřiště volně dostupné pro veřejnost, a k tomu nově pronajímáme tenisové kurty pro veřejnost za hod. nájemné.
4)vybíráme stočné u kousku kanalizace (pár objektů. Celková kanalizace se bude teprve stavět v následujících 2-3 letech, kde budeme potom provozovatel i vlastníkem, takže budeme vybírat od všech stočné
5)vlastníme budovu – kde máme příjmy z pronájmu, je tam obchod s potravina, dále tam máme Poštu partner-jsou zde příjmy z pošty a Sazky a třetí část budovy slouží pro nás jako sklad.
6) Drobné nepravidelné činnosti – příjem za vylepení reklam. plakátů, půjčení party stanu, prodej. Stánků.
Co se týče evidence obchodního majetku, to se týká plátců DPH. Máme k tomu manuál z 2.12.2024 na tomto odkazu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=Manu%C3%A1l%20k%20DPH%20-%20dopln%C4%9Bk
Prostudujte si to, kdyby se vás plátcovství začalo týkat, máme v sekci DPH i manuál pro začínající plátce. Dokud nejste plátci DPH, nemusíte obchodní majetek řešit.
I pokud plátci budete, tak do obchodního majetku lze vkládat i majetek určený pro hlavní činnost.
Hlavní a hospodářská činnost je jiná kategorie, to je hlavně o způsobu účtování. Je pravda, že ve VHČ se tradičně vedou činnosti provozované za účelem zisku, ale není předpisy stanoveno povinnost pro obce nějaké konkrétní činnosti ve VHČ vést, je to vždy o rozhodnutí orgánu obce. Zákonně je na některé činnosti nutné mít např. živnostenský list, ale i pak to neznamená povinnou evidenci ve VHČ.
Vše, co vyjmenováváte můžete klidně nadále vést v hlavní činnosti. Hospodářská činnost může být výhodná u rozsáhlejšího podnikání, kde pak může být snadnější vést to mimo rozpočet. Například u pronájmu bytů MF dalo i stanovisko, že by to mělo být součástí hlavní činnosti a tedy i rozpočtu, v logice služby občanům.
Z hlediska DPH je ale určitě potřeba hlídat z uvedených plnění obrat, opět k tomu máme manuál.
Na základě rozhodnutí MMR (IROP) z roku 2023 jsme získali finanční prostředky na rekonstrukci MŠ. Rekonstrukce stavby proběhla 2023-2024. Ke kolaudaci došlo v prosinci 2024, vynaloženou částku na rekonstrukci jsme proúčtovali 021/042, transfer spočítán na 33,3 mil Kč, 388/403, v kartě majetku vše zavedeno, odpis od 1/2025 vč. rozpouštění transferu. Koncem roku 2024 jsme podali 3. žádost o platbu. V únoru 2025 jsme obdrželi informaci, že v rámci 3. žádosti o platbu neobdržíme část dotace za výdaje vztahující se k pořízení nového plynového kotle a jeho rozvodů, došlo ke krácení dotace a obec obdržela o 0,8 mil. Kč méně, tj. 32,5 mil. Kč. Obec se k IROPu odvolala. Počátkem října 2025 přišlo vyrozumění o oprávněnosti našeho odvolání a uznání dotace ve výši 0,7 mil. Kč. Částka byla sice ponížena o 0,1 mil. Kč, nicméně rozhodná výše dotace 0,7 mil. Kč uznána a již ministerstvem zaslána na náš účet v říjnu 2025.
Musím učinit opravu v kartě majetku a rozpouštět přiznaný transfer ve výši 0,7 mil. Kč až od října 2025 (rozhodnutí o oprávněnosti odvolání) nebo postačí interním dokladem proúčtovat pouze v účetnictví (viz níže). Bez zásahu do karty majetku.
K 31.12.2024 proúčtováno 33,3 mil Kč, 388/403.
ZVA - proúčtováno ve výši 33,3 mil. Kč, 346/388.
Dotace připsána na účet v celkové výši 32,5 mil. Kč, 231/346.
V říjnu 2025 proúčtována částka ve výši 0,7 mil. Kč, 231/346 a zároveň 0,1 mil. Kč D 346 / D 672 mínus 0,1 mil. Kč.
Zdroj je v pokynu k platbě uveden 4100000, UZ 17084 a 17518.
Nejsem si jistá, že jsem postupovala správně.
Vzhledem k tomu, že došlo k odvolání proti stanovené výši dotace, které nakonec bylo uznáno, nechte dotaci v majetku tak, jak máte, nezasahujte na kartu majetku. Ono totiž i kdyby odvolání neuznali, pak byste stejně na kartě majetku výši dotace neměla měnit, rozdíl by se dle předpisů měl zaúčtovat jednorázově do výnosů. Takže váš postup je naprosto v pořádku.
Výše dotace na kartě majetku by se teoreticky dala opravit jen v případě, kdy by odvolání neuznali a rozdíl od dohady tak byl 800 tis. Kč - tam se pak případně dá uvažovat u větších vratek o odchylce od metody, ale když je nakonec vratka "jen" 100 tis. Kč, řešit to nemusíte.
Účetně mělo být zobrazeno riziko krácení dotace, viděla bych to na podmíněný závazek v podrozvaze, když byla předepsána pohledávka na účtu 346 ve vztahu k prostředkům, které byly předmětem sporu. Ale to už zpětně neřešte, můžete to nechat, jak máte.
Město prodává pozemky na stavbu rodinného domu formou Smlouvy o smlouvě budoucí za zvýhodněnou cenu. Ale tyto pozemky nejsou vedeny jako stavební pozemky, stavebním pozemkem se stanou až po kolaudaci domu, bude tento prodej také zatížen DPH?
Pro účely DPH vůbec není rozhodující, jak jsou pozemky vedeny v katastru nemovitostí. Pokud budete mít tedy pozemek (který není ve funkčním celku se stavbou), který nyní není stavebním pozemkem z hlediska katastru nemovitostí, nicméně je zastavitelný (zde to asi vyplývá přímo i z podmínek smlouvy, že je určen k zástavbě), bude dost pravděpodobně daní zatížen, protože naplním definici stavebního pozemku ve vztahu k DPH.
Aby tam nebylo DPH, tak bych jedině musel dovodit, že obec při prodeji nejedná jako osoba povinná k dani (to je to, co vysvětluji v Manuálu k DPH č. 2 a dále v Manuálu k převodu nemovitostí).
Nicméně pokud by to byly pozemky, které jste třeba zasíťovali, tak se není vůbec o čem bavit - skončíme v režimu "stavební pozemek z pohledu DPH" = 21 % daň.
A pozor ještě na DUZP - to by mělo nastat již okamžikem, kdy pozemek předáte k užívání druhé straně (zde že může stavět), což dost možná nastane již v návaznosti na podpis smlouvy o smlouvě budoucí.
V roce 2023 vyvěsila obec záměr prodat 4 stavební pozemky. Tři se prodaly ještě v roce 2023 a jeden zbyl. Teď máme zájemce o koupi. Dotaz zní - zda znovu musíme vyvěšovat záměr.
V zákoně o obcích není stanovena časová hranice, výklad k tomu najdete v metodice MV č. 7.2, odkaz:
https://mv.gov.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-odk.aspx
Tato otázka je řešena na str. 53. Závěr je takový, že pokud ode dne sejmutí záměru do doby rozhodování o prodeji uplynulo více než 6 měsíců, musí být prokazatelné trvání záměru obce majetek prodat, např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce, jak se píše v metodice (viz její citace na závěr odpovědi). Existuje k tomu i soudní výklad, kde je stanovena maximální uznatelná hranice 2 roky. Ve vašem případě proto určitě doporučuju záměr raději znovu vyvěsit - viz soudní judikatura úplně na konci.
Přikládám k tomu výklad z metodiky:
Odlišnou otázkou však je, jak dlouhá doba může maximálně uplynout mezi sejmutím záměru z úřední desky a navazujícím rozhodováním obecního orgánu o uzavření smlouvy. Zákon výslovně neukládá, aby byl záměr zveřejněn až do rozhodnutí o zamýšlené dispozici, a nelze tedy vyloučit jeho dřívější sejmutí. Doba mezi sejmutím a rozhodováním by však neměla být s ohledem na konkrétní povahu zamýšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Současně je třeba, aby po celou tuto dobu byla dovoditelná trvající vůle obce uskutečnit příslušnou majetkovou dispozici. Akceptovatelná doba mezi zveřejněním záměru a rozhodnutím proto musí být posuzována především z hlediska předmětu konkrétní zamýšlené dispozice (charakter nemovitosti, právní složitost, význam dispozice pro obec, optimalizace „výnosu“ pro obec, jednání se zájemci, kteří podali nabídku apod.). Přitom nelze zapomínat ani na obecnou zákonnou tříměsíční frekvenci zasedání zastupitelstva obce (§ 92 odst. 1 zákona o obcích). Protože zpravidla ani nebude možné rozhodnout na zasedání, které bezprostředně časově navazuje na sejmutí záměru, obecně lze považovat za bez dalšího přijatelnou dobu mezi sejmutím záměru (o dispozici v pravomoci zastupitelstva obce) z úřední desky a rozhodnutím o právním jednání šest měsíců. Nad tuto hranici bude obec muset prokazovat, že její úmysl k uskutečnění majetkové dispozice trval (např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce). Popsaná východiska ostatně zastává ve své rozhodovací činnosti i Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4198/2011)
pozn. 19. Publikovaná právní věta: Podmínka publikace záměru obce o nakládání s majetkem je splněna, je-li zachována časová kontinuita mezi zveřejněním záměru a realizací zamýšleného právního úkonu. Není vyloučeno, aby mezi publikací záměru a rozhodnutím obce uplynula delší doba, avšak nesmí být s ohledem na konkrétní povahu zamyšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Uplynuly-li však mezi zveřejněním záměru (jeho sejmutím z úřední desky) a projednáním tohoto záměru v orgánech obce více než dva roky, jde o dobu obecně nepřijatelnou.
Obec kupuje od firmy budovu včetně pozemku v částce 12.878.600 Kč. (v odborném posudku mám rozpočtenu cenu za pozemek a cenu za nemovitost) Obec dne 2.10.2025 složila kupní cenu do úschovny advokáta (tj. 12.878.600 Kč). Návrh na vklad platil dle smlouvy prodávající. Dne 6.10.2025 byl podán na katastr návrh na vklad. Ve smlouvě je uvedeno, že kupující nabyde vlastnické právo k Nemovitostem dnem vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch Kupujícího. Dále mám ve smlouvě uvedeno, že smluví strany sjednávají, že okamžik předání Nemovitostí se povazuje okamžik provedení zápisu vkladu vlastnického práva ve prospěch Kupujícího dle této smlouvy do katastru nemovitostí (vklad byl proveden 29.10.2025, a to s právními účinky k 6.10.2025). Přišla mi teď faktura od firmy, která nám nemovitost prodala na převod nemovitostí s datumem DUZP: 29.12.2025.
Chtěla bych poradit, jak účtovat peníze v úschově, jestli účtovat o záloze a ke kterému datu účtovat zařazení majetku.
Složení peněz do advokátní úschovy účtujte jako zálohu zápisem 052 MD/ 231 D, RS odpa podle účelu nemovitosti nebo obecný 3639, pol. 6121 souhrnně pro stavbu s pozemkem.
Podle ČÚS 701 se za okamžik uskutečnění účetního případu u převodu vlastnického práva k věcem zapisovaným do KN považuje den podání návrhu na vklad. To znamená, že k datu 6.10.2025 budete účtovat o pořízení nemovitostí, zápisy:
042 MD/ 321 D v kupní ceně
321 MD/ 052 D zápočet složené úschovy
021 MD/ 042 D zařazení stavby
031 MD/ 042 D zařazení pozemku - pokud nebyly žádné související výdaje, tak stavbu i pozemek zařadíte v kupní ceně. Jestli cenu nemáte ve smlouvě uvedenou zvlášť pro pozemek a zvlášť pro stavbu, rozpočítejte jí poměrem ocenění, který si určíte z cen ze ZP. Hovoříte o tom, že rozvrh cen nějaký máte, tzn. možná nemáte ZP, ale přímo již rozvrh kupní ceny, každopádně podklad pro to nějaký tedy je.
DUZP neřešte, vy plátci DPH nejste. Každopádně má nastat k datu oznámení o povolení vkladu nebo k datu předání majetku (co nastane dříve). Nevím, kdy byl majetek fyzicky předán, takže je možné, že DUZP skutečně pro firmu z hlediska DPH nastalo dne 29.10.2025 (máte asi překlep v datumu).
Byla nám schválena NFV, první část jsme již obdrželi na účet, další část bude pravděpodobně zaslána ještě letos.
Prosím o pomoc se zobrazení v účetnictví - jde o účtování bez předpisu(když na NFV není právní nárok) přímo na pol 8123 na příjmech a 8124 na výdajích (splátky)?
V případě, že neobdržíme zbytek prostředků letos - budeme dohadovat nebo jen dokládat do inventur zůstatek - jako u úvěrů?
U NFV se postupuje analogicky jako u úvěru. Jen se místo účtů 281 (451) volí účty 326 (452) a NFV je vždy bezúročná.
Závazek se účtuje až okamžikem přijetí peněžních prostředků. Zobrazovat podmíněnou pohledávku z titulu neposkytnuté smluvní výše je nevypovídající, musel by se zobrazit zároveň podmíněný závazek peníze vrátit.
Pokud je celková splatnost NFV do jednoho roku, volíme účet 326, pokud za déle než rok, pak účet 452.
Účtujte jen o přijetí 231 MD/ 326 (452) D.
Splátky 326 (452) MD/ 231 D.
Nic jiného není potřeba účtovat. Tzn. i druhou splátku zaúčtujete, až vám peníze poskytnou.
Pokud jde o rozpočtovou skladbu, tak přijatá půjčka je vždy financování. Podle doby splatnosti NFV přijmete na pol. 8113 nebo 8123 a splátky zatřídíte na pol. 8114 nebo 8124. Do příslušných období i ve správné odhadované výši tyto položky financování rozpočtujte.
Prosím na kolik měsíčních platů nepedagogických pracovníků má zřizovatel poslat příspěvkovým organizacím v roce 2026?
Ze dvou seminářů mám informace:
"Ministerstvo hradí v lednu 2026 prosincový plat z roku 2025
Město uhradí v příspěvku roku 2026 až lednový plat v únoru, do konce roku 2026 tedy 11 platů a pak příští rok již 12 platů"
Jak bude účtovat město, jak bude účtovat p.o?
Máme informace z metodických dnů MF, že prosincové platy budou ještě v lednu 2026 hrazeny z přímých výdajů. Tzn. první platy z rozpočtu obce se vyplatí v únoru 2026 za leden 2026. Nicméně uvědomte si prosím, že provozní příspěvky posíláte na úhradu nákladů - tedy příspěvkové organizace budou mít v nákladech 12 platů (leden - prosinec) - tedy pokud byste jim dali příspěvek na rok 2026 vypočtený pouze z nákladů na 11 platů, tak je dostanete do účetní ztráty. Standardní postup by byl takový, abyste v příspěvku na rok 2026 počítali s 12 platy.
Metodiky k novele školského zákona najdete na tomto odkazu:
https://edu.gov.cz/reformy/novela-skolskeho-zakona-kveten-2025/
U obcí se procento z RUD změní o 1,77 %. Kromě zvýšených výdajů se má narozpočtovat i nárůst daňových příjmů.
Faktura za dodání dvou kusů boxů pro kontejnery, 1x za 32.875,70Kč a 1x za 48.206,40. Tyto boxy jsou připevněny k zemi pouze šrouby-patkami. Lze tedy odšroubovat a přemístit. Máme zařadit 1x na 028 a 1x na 042, podle hodnoty, nebo obojí na 042 jako stavbu?
Přiklonila bych se spíše ke stavbě. Více to naplňuje definici dle stavebního zákona, kde účetní předpisy na tuto definici odkazují. Vznikl stavebně-montážní technologií, pevně upevněno je a asi nebude záměr pravidelného přemisťování, ale trvalého umístění. Bez ohledu na cenu tedy dvě drobné stavby.
Chtěla bych se ujistit, zda máme správně v rozpočtu poskytnutý finanční dar nově přihlášeným občanům města - paragraf 3900, položka 5492 (po posouzení žádosti bude městem vystavena darovací smlouva)? A ještě prosím o ověření správnosti zaúčtování po uzavření žádostí (2/2026) - předpis daru 572/345?
Účetní postup máte správný. Vyúčtování žádné není, je to neúčelový dar, takže ve výsledku stačí jen poskytnutí zápisem 572/231, RS máte také dobře. Pokud to chcete mít technicky správnější dle ČÚS, tak předpis ano, ale rovnou při úhradě daru, protože právně je nárok na dar sporný, proto nám předpis v podobných případech nepřijde smysluplný.
Schvalovací proces asi máte ošetřen - do objemu 100 tis. Kč jedné FO v kalendářním roce je to pravomoc rady/starosty.
Obec provedla v sále kult. domu demontáž starého osvětlení za 12 tis, instalace rozvodů mezi podiem a sálem 49 tis, instalace rozvodů balkon 8 tis, instalace předního pevného osvětlení 4 světla vč.mat. 73 tis - zde jsem zadala do DHM obce 18 tis. za jedno světlo, instalace promítacího plátna 55 tis a nákup projektoru 40 tis. Celková částka 237 tis. Kč.
Na tuto činnost byla obci schválena dotace z SZIF ve výši 232tis., zatím není na účtu. Poradíte mi prosím jak se zaúčtováním a zatříděním promítacího plátna do majetku?
Dotace je předpokládám investiční, to raději ověřte. V takovém případě byste jí k datu zařazení majetku měla dohadovat zápisem 388 MD/ 403 D a zadat jí na kartu majetku, začít rozpouštět proti odpisům do výnosů 403/672. Takto se postupuje, když je podepsaná smlouva oběma smluvními stranami nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace - je k datu zařazení závazně přiznaná.
Pro tyto účely je nutné správně určit konečnou výši dotace. Pokud by všechny výdaje byly způsobilé, vycházela by nyní dotace na téměř 98 %. Proto ověřte i konečný nárok na dotaci - zda celkové skutečné způsobilé výdaje nejsou nižší, než způsobilé výdaje ve smlouvě, ze kterých byla určována dotace. Pak by totiž byl nárok na dotaci jen procenticky ze skutečných výdajů a nebyl by tedy nárok na celou výši dotace ze smlouvy.
Pokud vyjdu z toho, že celá dotace je investiční, nemůžete zařadit světla jednotivě po 18 tis. Kč, to by znamenalo zařazení čtyř majetkových položek na účet 028 (DDHM - neinvestiční). Jedině pokud byste z toho udělala soubor na účtu 022, byla by splněna podmínka investice, což je asi možné, jestli budou světla používána společně, nějak propojeně apod. (jinak ze stejných věcí soubory obecně nedporučujeme tvořit, např. ze stejných kusů nábytku, který je použitelný odděleně). Pokud jsou technicky zabudované ve stavbě - obdobně jako klasické osvětlení, daly by se účtovat do ceny TZ.
Projektor musí být min. za 40000,01 Kč (musí převyšovat cenu 40 tis. Kč), pak patří na účet 022. Do 40 tis. Kč včetně na účet 028 (což by vadilo investiční dotaci a musel by se z něj jedině účelově tvořit soubor, což není úplně účetně správně).
Promítací plátno patří na účet 022, opět tedy investiční dotace.
Rozvody zabudované do zdi jsou součástí stavby, tedy TZ budovy, do ceny TZ můžete dát i demontáž osvětlení.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková