Dotazy

• Technické zhodnocení DDNM

  15. 10. 2025

  Navazuji na dotaz „Digitální technické mapy na stránkách obce z 1.9.2025“ a prosím o radu. Zjistila jsem, že celkově mi jednotlivá podlimitní TZ přesáhnou hodnotu 60 tisíc. Zatím jsem vše účtovala do nákladů 518, par. 3639 pol 5172. Vytvoření a nastavení portálu 9.680,- Kč (uhrazeno 11.7.2025), rozšiřující vrstvy 7.139,-Kč (uhrazeno 14.8.2025) a pasport VO a MR 45.145,- Kč (úhrada 15.10.2025), celkem tedy 61.964,- Kč. Web obce máme v majetku na 018. Musím tedy opravit účtování na nadlimitní TZ?
  Pokud ano oprava by tedy byla: MD 041/MD minus 518, D 231 3639 5172 minus 61.964,- kč / D 231 3639 6119 ..61.964,-Kč. Zařazení na kartu majetku 019/041. Stačí k zařazení interní protokol? Prosím jakou nastavit dobu odepisování a klasifikaci?

  Postup opravy navrhujete správně - přeúčtujete z 518 na 041, v RS z pol. 5172 na pol. 6119. TZ majetku evidovaného na účtu 018 se majetkově vede samostatně na účtu 019, to máte také dobře. Webové stránky zůstanou na účtu 018.

  Klasifikace pro nehmotný majetek není, tak zvolte jakoukoliv obecnou. Životnost dejte max. 20 let, jestli není sjednaná doba licence.

  Zařazení po celkovém dokončení a předání. 

• Modernizace školní kuchyně prováděná obcí k předání ZŠ po dokončení

  15. 10. 2025

  Obec je zřizovatelem PO – školy. Probíhá akce podpořená z MŽP-OPŽP na Modernizaci školní kuchyně ZŠ s cílem snížení energetické náročnosti. Některé vybavení kuchyně bylo součástí ocenění budovy školy (nikoliv samostatné majetkové položky na 022 – pořízeny již při výstavbě školy, tedy před 25 lety) a některé položky vybavení původní kuchyně jsou zařazeny na účtech 022 v účetnictví školy- nové vybavení. Budovu má příspěvková organizace svěřenou k hospodaření. V podstatě bylo asi skoro všechno současné vybavení odstraněno a nahrazeno kompletně novým vybavením, včetně rekonstrukce kuchyně, rozvodů, vzduchotechniky, ale také je součástí rozpočtu vybavení kanceláří kuchyně, spotřebiče všech možných druhů. Neumím od stolu posoudit, co je zabudováno a co bude samostatným majetkem. Akce se blíží ke konci a potřebuji se připravit na vyčíslení celé akce, včetně podílů dotace a předání dokončeného TZ kuchyně škole. Jaké kroky učinit: 1. vyčíslit celkové náklady akce, včetně dohady dotace. 2. majetkově rozdělit na TZ budovy, kam bychom měli zařadit vše vestvavěné a samostatné spotřebiče, případně soubory majetku (máme investiční dotaci na celou akci) zařadit na 022. 3. Dokončené TZ a podíl dotace neprodleně předat škole na základě protokolu, můžeme rovnou 401 MD / 042 DAL, nebo je potřeba nejprve převést na 021, které následně odúčtujeme 401 MD / 021 DAL ? 4. Co ostatní dlouhodobý hmotný majetek a soubory, které chceme také převést škole? Musíme navést nejprve do majetku obce na 022 MD a teprve po schválení můžeme převést? Pak totiž zřejmě dojde k tomu, že pokud musí schvalovat zastupitelstvo, tak než se sejde, musíme začít na obci odepisovat, je to tak? Jedná se o velké množství položek, některé jsou uznatelné pro dotaci, jiné neuznatelné, takže budou nést jiný podíl dotace, k některým je montáž, k některým ne a k tomu všemu bude potřeba rozpočítat všechny společné náklady. Bylo by vůbec možné celou akci zařadit jako TZ budovy školy, když všechno plní jednotnou funkci kuchyně?

  Posouzení se mělo učinit dopředu - mohou tam vznikat samostatné věci do 40 tis. Kč, které patří na účet 028 a mají být kryty neinvestiční dotací. To jen úvodní poznámka. Dále to vezmu pro přehlednost postupně podle vašich dílčích dotazů:

  1. a 2. Určitě je vhodné k datu dokončení vyřešit majetkově, co s tím. Pokud je stavební část vyhodnocena správně celá jako TZ, nebudete to u obce ani do majetku zařazovat, když je budova svěřená PO, k tomu ještě viz dále. Poskytovatelé většinou akceptují, že majetek pořízený z dotace se účetně převede na zřízenou PO, raději si to ale ověřte pro vaši konkrétní dotaci (jejím příjemcem je odhaduji obec). Dále je potřeba řešit již jen pořízené samostatné věci. Ty nad 40 tis. Kč dát na účet 022, do 40 tis. Kč by měly patřit na účet 028. Účelové soubory tu nejsou moc vhodné, poskytovatelé to také někdy napadaly - například udělat soubor ze židlí v kanceláři, abyste to dostali na účet 022 a mohli čerpat investiční dotaci. Tak raději zvažte, jestli v nějakém rozsahu nepožádáte o změnu na neinvestiční dotaci.

  Nemusíte nic navádět do registru majetku, stačí to zařadit jen účetně a PO následně hned předat, aby právě nenaběhly odpisy. Ale muselo by se to časově vše připravit - předání TZ na PO se neschvaluje, takže časová tíseň vzniká jen u DHM na účtu 022 - tam musí být schváleno svěření PO a dokud to schváleno není, nemůžete jim věci účetně převést, což znamená, že případně to od doby převzetí do doby předání budete muset zařadit a odepisovat.

  3. Když jsou stavební práce dokončené a případně i zkolaudované, můžete je zařadit účetně 021/042, do majetku to nezařazujte, protože se to, jak píšete, obratem předá PO 401 MD/ 021 D, dotace 403 MD/ 401 D. PO si nabere opačnými zápisy, TZ i dotaci si přířadí ke kartě budovy. Tento postup je u TZ umožněn, nemusí být i podle MF schvalován převod na PO, protože právně je TZ svěřeného majetku. Tedy stačí jen sepsat protokol o předání s vhodným datem - hned v okamžiku, kdy se má zařadit. 

  4. Ano, viz jak popisuju již výše. Věci po schválení (když nenaběhnou oprávky) převedete na PO opět jen zápisem 401 MD/ 022 D a dotaci na ně 403 MD/ 401 D. Protože chápeme praktické problémy dané situace, připojuju ještě námět Ing. Nejezchleba:

  Záleží na tom, zda jsou konzervativní nebo ne. Totiž ve ZL se má vymezit rozsah svěřeného majetku. Většina lidí to udělá tak, že je to nějaký seznam majetku apod. Za sebe si myslím, že to není nezbytné - že mohu v rámci ZL toto vymezit i obecně. Dokonce si myslím, že to lze řešit rozhodnutím zastupitelstva i dopředu - že je to prostě i majetek, který je nyní pořizován v rámci projektu " ......" - teď ho popíši a že pověřuji například starostu, že udělají předávací protokol. Podle mne to jsou sice kroky sporné, nicméně za mne lepší než to, že třeba 2 měsíce užívají nějakou movitou věc bez jakéhokoliv právního režimu, neboť se čeká na to, až zastupitelstvo schválí dodatek Zřizovací listiny. Navíc odepisovat to u zřizovatele například 2 měsíce nedává nákladově smysl. Ale pro někoho jsou tyto myšlenky moc revoluční.

• Změna územního plánu - TZ nebo služba

  15. 10. 2025

  Obec pořizuje změnu č. 2 územního plánu obce. Změnu č. 1 ÚP v roce 2019 jsem zařadila na účet 019 jako technické zhodnocení. Nyní si nejsem úplně jistá, zda je to správně a jak by se změny ÚP měly účtovat. Po přečtení poznámky pod obsahem položky 6119 v knize Rozpočtová skladba, kde se píše:
  Obce položku používají při pořízení ÚP. Pořízení změn ÚP se již pořizuje s položkou 5169, pokud se nejedná o technické zhodnocení ÚP.
  Nerozumím, co se považuje u změny ÚP jako služba tedy položka 5169 a co jako technické zhodnocení územního plánu položka 6119 a následné zařazení na majetek 019.

  Z hlediska účetních předpisů můžeme využít jen obecnou definici TZ uvedenou v § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb.:

  "(4) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku."

  Pokud bychom si řekli, že u ÚP je základním vodítkem pro technické zhodnocení změna technických parametrů, pak bychom asi jakýkoliv zásah mohli posuzovat jako TZ. To určitě ale není záměrem. Je to spíše subjektivní, co si kdo představí pod technickými parametry ÚP. Já bych to chápala ve smyslu stěžejních parametrů ÚP, tedy v případě, kdy se například mění zastavitelnost obce. Pak se dá uvažovat o TZ, ale protože je to celé o subjektivním posouzení, nerozporuju, že to někdo klidně bude účtovat jako službu. 

  U územního plánu bych se určitě držela rozšíření použitelnosti, jako základního argumentu pro TZ. Tzn. v případě, kdy se ÚP rozšířuje na nové lokality, je to každopádně TZ. Pokud jen něco měníme v aktuálním ÚP, přikláníme se k tomu, že to bývá spíše služba.

  Také pozor na situace, kdy se pořizuje nový ÚP, tam samozřejmě starý vyřazujeme a nový zařazujeme. 

  Závěr: Je potřeba posoudit vždy konkrétní změnu a může to zde být opravdu hodně subjektivní. Myslím, že to není moc sjednoceno, tak alespoň my se snažíme odpovídat jednotně. Náš názor si můžete přečíst na str. 99 knihy Dlouhodobý majetek, kde jsou uvedeny další příklady, kdy se bude jednat o TZ ÚP, odkaz:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlou

• Sazka

  15. 10. 2025

  Obec provozuje Poštu Partner a současně má smlouvu se společností SAZKA, a.s. na zprostředkování loterijních a jiných her. Obec zřídila nový účet, na který budou připisované přijaté vklady a Sazka si každý týden z tohoto účtu stáhne svůj podíl. Příjmem obce bude rozdíl, který je odměnou za tuto službu. Prosím o vzor účtování vkladů, výběrů podílu Sazky a zaúčtování odměny pro obec. Jaké použít účty, oddíly, paragrafy a položky. A je tato odměna obci zdanitelným plněním?

  Nově založený účet můžete vést v režimu cizích prostředků. Přijaté vklady budete účtovat 245 MD/ 378 D, stržení Sazky 378 MD/ 245 D.

  Předpis provize bude zápisem 311 MD celá částka/ 602 D základ daně a 343 D daň. Provize má být zdaňována (21 %). Proúčtujete zápočet 378 MD/ 311 D ve výši provize a tím se vyrovná účet 311 i 378 ve výši podílu obce.

  Při převodu provize na BÚ budete účtovat:

  262 MD/ 245 D a na BÚ příjem 231 MD odpa např. 2144, pol. 2111/ 262 D. 

• Upsání akcií - pozemky

  15. 10. 2025

  V červenci 2025 Obec podepsala smlouvu s VaK o upsání akcí proti převodu vodovodu, kanalizace a ČOV, která je součástí dvou pozemků, 19.8. byl podán návrh na vklad ohledně převodu těchto pozemků, chtěla bych si ujasnit datumy a účtování. Upsání akcií jsem účtovala k 10.7., kdy byla podepsána smlouva a zápis o předání a převzetí nepeněžitého vkladu. To je již zkontrolováno i auditem. Po poradě s auditorkami bych tedy pozemky účtovala až k tomu 19.8. ? Účtování by bylo 401/031, nebo použiji také účet 368 ?

  U převodu nemovitých věcí se účtuje v okamžiku podání smlouvy ve formě návrhu na vklad do KN. K tomuto dni, když zápis projde, nastávají právní účinky vkladu. Souhlasím tedy s datem 19.8.

  Jestli jste pozemky vložili jako nepeněžitý vklad do VaKu, účtuje se jejich vyřazení 368 MD/ 031 D. Majetek se vkládá v jeho zůstatkové ceně a ta je u pozemků, které se neodepisují, rovna jejich pořizovací ceně. Vodovod, kanalizaci a ČOV jste také tedy již vložili, mělo by dojít k jejich vyřazení k datu předání - to vše asi proběhlo, jak píšete, k 10.7.

  Můžete se podívat do knihy Dlouhodobý majetek, kterou máme zveřejněnou zde:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlou

  Od str. 109 je tam vysvětlení okamžiků účtování a dále pak i konkrétní příklady účetních postupů pro případ nepeněžitých vkladů majetku. 

• Investiční dotace a vyznačení UZ kraje

  15. 10. 2025

  Budeme zasíťovat pozemky k prodeji a získali jsme investiční dotaci - "Projektová dokumentace - infrastruktura pro 24 RD" ve výši 200.000,-Kč. Celková cena projektu činí 945 010,- Kč. Dotace nám přišla na účet v loňském roce. Letos máme 2 faktury na projektovou dokumentaci. Zaúčtovala jsem první fa v 1/2025 321/ 231 UZ 00246 3639 6121 661.507,- a 042/321 a druhou fa v 10/2025 stejně, akorát bez UZ. Nevím zda má být UZ jen do výše dotace 200.000,- nebo na celou částku projektu 945.000,-. A zařazení do majetku bude v 10/2025 021/042.

  Pokud vím, tak zrovna váš kraj požaduje značit ÚZ celou výši výdajů projektu. Můžete si to pro jistotu ověřit přímo u nich jako poskytovatele nebo i ve sjednané smlouvě. Značení by tedy bylo např. ÚZ ve výši celkových výdajů a k tomu přidat org ve výši dotace 200 tis. Kč nebo u vlastního podílu, aby to bylo vzájemně nějak odděleno. "Nařízený" interní krajský ÚZ vám tím v účetní větě nahradí vaše interní značení - běžně používáme org do výše celkových výdajů, vy zde místo toho použijete ÚZ, který ale nevstoupí do výkazu Fin 2-12 M. 

  K datu dokončení a předání nebudete PD zařazovat do majetku. Váže se k plánovaným sítím, které jsou předmětem projektové dokumentace. Teprve po dokončení sítí byste cenu PD měli jako související výdaj rozpočíst do jejich ceny. Nevím, které sítě jsou předmětem projektu, ale asi něco typu veřejná část vodovodu, kanalizace, veřejné osvětlení apod. Raději upozorňuji, že by nemělo být na dotaci pořizováno něco, co prodáte dříve, než uplyne doba udržitelnosti dotace. 

  Značte všechny účty k projektu zvoleným org - 042, 321 apod., abyste splnili oddělené sledování projetku v účetnictví (nejen příjmy a výdaje). 

• Sazby DPH a režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních prací

  15. 10. 2025

  Obracíme se na Vás s dotazem ohledně správného daňového posouzení stavebních činností souvisejících s výstavbou bytových domů a stavby pro občanskou vybavenost .
  Jedná se nám o níže uvedené položky :
  
  Režim přenesení daň. povinnosti :
  Bytový dům B1 12%
  Bytový dům B2 12%
  Občanská vybavenost 21 %
  Komunikace, zpevněné plochy 21 %
  Přeložka vodovodu 21 %
  Vodovodní přípojky 21 %
  Přeložka splaškové kanalizace 21 %
  Splašková kanalizace – přípojky 21 %
  Likvidace dešťových vod 21 %
  Zatrubnění rigolu 21 %
  Přeložka STL plynovodu 21 %
  Plynovodní přípojky 21 %
  Příprava území 21 %
  Oprava stávající dešťové kanalizace 21 %
  Oprava stávající kanalizace 21 %
  Vedlejší rozpočtové náklady 21 %
  
  Není v režimu přenesení daň. povinnosti :
  Veřejné osvětlení 21 % - NE
  Drobná architektura 21 % - NE
  Sadové úpravy 21 % - NE

  Já se obávám, že podle Vašeho popisu budu schopen jen velice rámcově odhadovat - toto je potřeba řešit s nějakým plánkem, projektem a jasnějším popisem, o jaká plnění se jedná.

  Co je potřeba prvotně říci - snížené sazbě podléhá nejen vlastní výstavba bytového domu (předpokládám, že se splní to, že byty s plochou do 120 m2 jsou nadpoloviční), ale také i vedlejší přímo související stavby - viz § 48 odst. 4 ZDPH:

  (4) Za stavbu pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také jiná stavba, která

  a) slouží výhradně k využití stavby podle odstavce 1 písm. a) nebo b) anebo odstavce 2 nebo 3 a

  b) je zřízena na pozemku, který se stavbou podle písmene a) tvoří funkční celek.

  Takže pokud budeme mít třeba přípojku plynu, vody, kanalizace k bytovému domu, má být určitě také 12 %.  Z komunikací by ve 12 % mohl být třeba přístupový chodník k bytovému domu... - ale již ne to, že kolem domu jde klasický veřejný chodník nebo silnice. Třeba u přípravy území či vedlejších rozpočtových nákladů bych předpokládal, že minimálně jejich významná část by mohla být také v 12 %. U přeložek se to neodvažuji říci, jak bych se choval - to bych potřeboval vidět ty plánky.

  Nevím, co je ta "stavba občanské vybavennosti" - to bych k tomu musel mít dodatečné informace - zda je to stavba, která bude mít svou vlastní samostatnou funkci.

  Víc k tomu asi takto neumím napsat - pokud bych to měl řešit konkrétněji, tak bych musel vidět položky k fakturaci, k tomu plánky s přiřazením, co k čemu patří. A rovnou upozorňuji, že dost často se tam u určitých částí stejně pohybujeme v nejistotě, zda si můžeme dovolit 12 % nebo 21 %.  Pokud byste na to chtěla vědět náš názor na konkrétní položky, tak je to spíše na posouzení v rámci zakázek (a tam skutečně bude potřeba pracovat s projektem a přiřazovat jednotlivé části rozpočtu k daným jednotlivým částem) - to přeci jen přesahuje rozsah, který řešíme v rámci dotazů.

• Příjem od zaměstnance za insolvenci

  15. 10. 2025

  Mám dotaz ohledně splácení zapomenutého strhávání insolvence zaměstnanci. Náš zaměstnanec měl insolvenci. V roce 2023 přišlo od insolvenčního správce rozhodnutí o srážkách ze mzdy. Bohužel toto mzdová účetní někam založila a insolvenci zaměstnanci nestrhávala. Letos v červnu přišlo upozornění, že tyto srážky nebyly provedeny a ihned má být zaslána věřiteli nestrhnutá částka celkem 33612Kč. Zaměstnanec neměl peníze, starosta rozhodl, že to musíme poslat z účtu města a se zaměstnancem byla sepsána dohoda o uznání dluhu na 84 měsíců, tj měsíčně 400 Kč. Tomuto zaměstnanci končí pracovní smlouva k 31.12.2025 a teď v říjnu přinese první platbu, na základě zmíněné dohody o narovnání dluhu. Prosím, jak zaúčtovat zaslané peníze věřiteli z účtu města a následné splátky od zaměstnance? Bude dlouhodobá pohledávka a ani už nebude zaměstnanec, nestrhává se mu to z výplaty, ale přinese osobně do pokladny . Poslané peníze z účtu města věřiteli jsem původně zaúčtovala 335/231 0010 5192 3399. Ale nejsem si jistá a navíc nevím, zda nemám pohledávku zaúčtovat spíš jako dlouhodobou na účet 469? A ani nevím jak rozpočtově pak příjem od zaměstnance? Není to půjčka, tu bych dala na položku 2460, ale takto nevím.

  Souhlasím, že by mělo dojít spíše k zachycení dlouhodobé pohledávky. Podkladem je podepsaná dohoda o narovnání. Oprava původního zápisu bude 469 MD/ 335 minus MD. Nerozumím odpa 3399, to bylo odpa zaměstnance? Dala bych klidně obecný 6171, když už nebude zaměstnanec. Položku 5192 bych nechala - kdyby se strhávalo zaměstnanci, bylo by to součástí pol. 5011. Vy jste to zaměstnanci místo toho vyplatili a nahrazujete tím tedy věřiteli způsobenou škodu. 

  Příjem od zaměstance bych účtovala 231 MD/ 469 D, RS odpa 6171, položka 2324.

• Rozvaha - účet 431

  15. 10. 2025

  Za rok 2023 nebyl schválen závěrečný účet, v roce 2024 nebyl převeden HV za r.2023 a v letošním roce jsem, po domluvě s auditory, účtovala z 431 na 432 za oba dva roky 2023 i 2024. Ale byla jsem upozorněna KÚ, že v rozvaze mám stále ten HV za rok 2023. Nevím zda to lze upravit přes SW. Chci Vás velmi požádat o radu jak to dát do pořádku, nevím si rady.

  Pokud jde o váš konkrétní problém, vypadá to, že jste proúčtovala VH minulých let chybnými zápisy. Dívaly jsme se do vašich výkazů a máte k 30.6.2025 zůstatek na účtu 431, ale účetní závěrka za rok 2024 byla schválena. Možná jste to na radu auditu proúčtovala později, ale pokud vám i tak ve sloupci běžné období zůstává nějaká částka, prověřte, jestli jste to za rok 2023 proúčtovala správně. 

  Rozlišuje se, zda vznikla ztráta nebo zisk. V případě ztráty je zápis 432 MD/ 431 D. U zisku 431 MD/ 432 D. Vždy tak, aby po zaúčtování byl účet 431 ve vztahu k danému VH vynulován. 

  Ještě upozorňuju na to, že proúčtování VH se provádí na základě schválení účetní závěrky, nikoliv závěrečného účtu. Když se závěrka neschválí, postupujeme podle odpovědi MF ke schvalování účetní závěrky, viz citace na závěr odpovědi.

  Podle vyhlášky č. 220/2013 Sb. platí, že účetní závěrka nemůže být schválena později, než do šesti měsíců ode dne, ke kterému se sestavuje. Když není schválena závěrka (nikoliv závěrečný účet), nedojde k převodu VH na účet 432. V následujících letech ale můžete schválit VH a v tom okamžiku převést VH za dané období z účtu 431 na 432. 

  Ve sloupci minulé období ale účet 431 již zůstane - kdyby to bylo to, co kraji vadí, tak to odstranit nelze. Jediné, o čem by se dalo v takovém případě uvažovat by byla oprava v případě, že jste schválili závěrku např. za rok 2023, ale neschválil se "jen" závěrečný účet. Pak mělo dojít v roce 2024 k převodu VH na účet 432, protože VH se schvaluje se závěrkou. Bylo by to ale na opravu výkazu i v CSÚIS. A asi to není vaše situace, viz úvod odpovědi. 

  Na závěr pro úplnosti cituji odpověď MF k vyhlášce č. 220/2013 Sb:

  "Jakým způsobem postupuje vybraná účetní jednotka v případě rozdělení výsledku hospodaření, pokud nebyla schválena účetní závěrka? 

  V případě, kdy řádná účetní závěrka není schválena do šesti měsíců ode dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, považuje se předmětná účetní závěrka za neschválenou v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 vyhlášky č. 220/2013 Sb. a není možné ani její „dodatečné“ schválení (viz ustanovení § 28 odst. 2 vyhlášky č. 220/2013 Sb.).

  Pokud nebyla schválena účetní závěrka, nebyl schválen ani výsledek hospodaření a jeho rozdělení podle předmětné vyhlášky, a to v návaznosti na ustanovení § 29 odst. 1 vyhlášky č. 220/2013 Sb., kdy se schválením účetní závěrky rozumí také schválení výsledku hospodaření účetní jednotky včetně jeho rozdělení. Uvedené je v souladu s obsahovým vymezením položky rozvahy „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ (syntetický účet 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení), která obsahuje výsledek hospodaření předcházejících účetních období do okamžiku schválení účetní závěrky.

  Pokud účetní závěrka nebyla schválena, je možné provést schválení výsledku hospodaření a jeho rozdělení (včetně přídělů do peněžních fondů) schválením účetní závěrky za některé z následujících účetních období. Nebyla-li například schválena účetní závěrka za účetní období roku 2018, rozdělení výsledku hospodaření za rok 2018 může být schváleno v rámci schválení účetní závěrky a výsledku hospodaření za rok 2019."

• Příspěvek rodičů na příměstský tábor ZŠ

  15. 10. 2025

  Základní škola pořádala v červenci příměstský tábor, na který od rodičů dětí předem vybírala finanční příspěvek. Na začátku července obec škole schválila a poskytla dotaci na pořádání tohoto tábora, kterou škola plně vyčerpala. Po ukončení akce však škole zůstaly nevyužité prostředky z finančních příspěvků od rodičů.
  Pochopitelně, že nejčistší a nejbezpečnější řešení, by bylo vrácení zbylých peněz rodičům.
  Ale může škola tyto zbylé prostředky zaúčtovat na účet 649 a použít je například na nákup materiálu pro děti (např. pro tvořivé činnosti ve školní družině), případně je využít jiným způsobem ve prospěch dětí? Určitě by si vedla evidenci, na jaký účel byly peníze použity. Nebo je nutné nevyčerpané příspěvky rodičům vrátit?

  Já bych to rozdělil na dva aspekty:

  a) právní - pokud správně chápu - škola pořádala příměstský tábor a byla stanovena cena. Tu rodiče zaplatili, tábor se uskutečnil - tedy není co vracet. To, že se škole podařilo na to sehnat ještě další finance (příspěvek od obce) - to je její šikovnost. Tedy peníze jí zůstávají, škola vše splnila (pokud nebyl příspěvek obce definován jen jako dofinancování - potom měla být jeho případná nevyčerpaná část vrácena obci). Platba za tábor by byla na 602 a prostě tam bude zisk. Škola nemusí odůvodňovat jak s penězi naložila. Tolik za mne právně.

  b) morální - samozřejmě je pro řadu lidí divné, pokud si škola peníze vybere a potom ještě na ně dostane peníze od obce.   Za těchto okolností dává asi logiku nějak zdokumentovat, že se peníze dále použily třeba ve prospěch dětí (vybavením školy...). Nicméně právně nic tu školu k tomu nenutí - je to jen otázka z hlediska "morálky". Jinak nevidím důvod pro vratku rodičům ani ve vztahu k tomuto morálnímu pohledu - prostě  tábor se uskutečnil, byla k tomu stanovena cena a škola své závazky vůči rodičům splnila (tedy předpokládám). Vrácení peněz by bylo jedině v situaci, kdy by hned v podmínkách pořádání tábora bylo nastaveno, že pokud se podaří získat jiné zdroje, zavazuje se škola snížit cenu ... (ale to předpokládám, že tak nebylo - hlavně k tomu nebyl důvod).

   

• ! Příspěvek za větrné elektrárny a DPH

  14. 10. 2025

  Naše obec uzavřela smlouvu o spolupráci se společností s.r.o., která bude na katastru obce stavět větrné elektrárny. Smlouvou o spolupráci je také určen příspěvek za podporu realizace větrného parku. Obec by měla jednorázově dostat 8.000.000 Kč po uvedení do provozu a pak ročně 2.475.000 Kč. Lze dle této smlouvy brát příspěvek jako dar, nebo musíme účtovat jako ekonomickou činnost? Výstavba zatím nezačala.

  Tato oblast nemá v současnosti jednoznačné řešení a názory na ni jsou odlišné. Prvotně ještě poznámka k právní formě - někdo pro tyto případy uzavírá Plánovací smlouvy podle Stavebního zákona, vy máte uzavřenu Smlouvu o spolupráci (předpokládám jako obecnou smlouvu podle Občanského zákoníku).

  Teď na co se fakticky ptáte - jde o to, zda jsou naplněny charakteristiky předmětu daně - tedy v tomto případě zda:

  a) došlo k poskytnutí služby z Vaší strany (zda ji jsme schopni identifikovat)

  b) za úplatu (která je vázaná k poskytnutí služby)

  c) a zda je to v činnosti, kde jednáte jako taková (tedy například, zda ty činnosti, které děláte nenaplňují výkon veřejné správy).

  Pokud na všechny otázky odpovíme tak, že jsou naplněny, potom je to předmětem daně a z pohledu DPH by to také bylo ekonomickou činností.

  Teď k jednotlivým prvkům:

  - úplata - je jednoznačné, že zde bude probíhat - viz domluvené finanční příspěvky. Nicméně podle smlouvy jsou tam ještě potenciální další benefity v podobě získání levnější elektrické energie (pokud to správně chápu).

  - poskytnutí služby - tady je to již mnohem složitější - když bych měl identifikovat jednotlivé prvky, co obec má poskytnout, tak za mne je v této smlouvě rozhodující následující:

  a) jednak je zde závazek "neblokovat záměr výstavby" - respektive schválit změnu územního plánu tak, aby byla VE na příslušných pozemcích umístitelná a nepodávat námitky, které by mohly nějak ohrozit vybudování VE

  b) závazek součinnnosti při prosazování záměru u obyvatel

  c) umožnit bezplatný přístup na pozemky obce, služebnosti k těmto pozemkům a to bezplatně (respektive je potom jasné, že odměna za toto je započtena v příspěvku viz výše)

  d) nejednat s žádným jiným subjektem o umístění VE (tedy služba v podobě "zdržení se jednání").

  Z mého pohledu tedy najdeme dostatečný výčet plnění, které má obec poskytnout a tato plnění mají určitou vazbu na úplatu. Je samozřejmě jen otázkou, do jaké míry je zde také složka kompenzace nepříjemností, které bude VE způsobovat, kde asi to poskytnutí služby ze strany obce jde sledovat hůře a je otázkou, co je to vlastně za platbu.

  - obec jedná jako taková - no a tady nám vzniká za mne další velký problém - pokud se podíváme na ty jednotlivé závazky, tak jsou tady věci, které náleží výkonu veřejné správy (zejména ta oblast změny územního plánu). Nicméně třeba závazek zřízení služebností na pozemcích obce je ryze soukromoprávní a je to za mne jasné plnění, kdy obec jedná jako taková. Do této roviny bych zařadil i závazek nejednat s jiným investorem....

  Takže za mne je to prvotřídní směs. Pro účely DPH je to jako karetní hra "Černý Petr" - vy byste se měli snažit dohodnout, že to považujete za zdaňovaná plnění, ke sjednaným odměnám se má připočítat DPH, budete vystavovat klasicky daňové doklady. Tím Černého Petra přehodíte na druhou stranu - jde totiž o to, zda investor má nárok na odpočet DPH. Protože pokud by se ukázalo, že to nemá být zdaňované plnění, tak nárok na odpočet nemá. Takže bych očekával, že se druhá strana bude snažit hrát tu hru tak, že ty nastavené odměny jsou fixní a pokud si myslíte, že tam má být DPH, tak to máte zdanit směrem dolů (čímž on to bude mít potenciálně levnější - protože pokud si troufne do odpočtu, tak najednou proti variantě "bez DPH" ušetří tu daň). Já bych si třeba myslel, že tady důvod pro zdanění skutečně je, nicméně vím, že provozovatelé VE se tomu brání a nesouhlasí s tím (variantou by za mne i bylo rozdělit odměnu na ty části, které vyhodnotím jako soukromoprávní a ty, které jsou veřejnoprávní).

  Celá tato oblast (Plánovací smlouvy, příspěvky investorů...) je nyní předmětem sporů. Již se to dostalo i ke Generálnímu finančnímu ředitelství a vím, že se tím nyní v roce 2025 zabývají (mají několik podnětů k tomuto tématu). Vůbec ale neumím předjímat, zda se objeví nějaké stanovisko GFŘ a jak bude znít (je potřeba uvědomit si, že tady jsou obrovské tlaky - to nejsou jen větrné elektrárny, ale nejrůznější příspěvky developerů ve velkých městech a jejich okolí...). 

  Takže moje rekapitulace, co bych udělal na Vašem místě:

  1. zkusit jednat s investorem, že se jedná o zdaňovaná plnění a že k sjednaným cenám se má připočítat DPH. Pokud náhodou bude souhlasit, předali jste Černého Petra druhé straně

  2. pokud s tím nebude souhlasit a řekne, že si myslí, že tam DPH není a pokud ho "chcete", že musíte oddaňovat směrem dolů - tady máte potom 3 varianty reakce a záleží na Vašem sklonu k riziku:

  a) zdaníte to směrem dolů a nebudete to dále řešit - to bych neudělal

  b) rozhodnete se, že je to mimo DPH - to je pro mne jedna varianta s tím, že prostě jdete do nějakého rizika

  c) vystavíte na tu první platbu daňový doklad, zdaníte to (pokud jste plátci DPH), daň odvedete a hned následně podáte dodatečné daňové přiznání, že jste to vyhodnotili chybně a že tam daň být nemá. Pořádně to popíšeme na FU a tím jim to hodíme na hrb, aby nějak rozhodli (případně se potom musíme odvolávat). No a tím donutíme finanční správu k nějaké reakci a nějakému stanovisku a budete mít následně nějaký důkaz. Třeba já bych o této variantě uvažoval hodně (samozřejmě problém je, že pokud to takto udělám, tak druhá strana ztratila nárok na odpočet DPH... - ono by bylo asi potřeba to s nimi případně řešit v nějakém souladu - aby si třeba odpočet na začátku neuplatnili). Když bych měl starostu, který to opravdu chce vyjasnit, tak toto by bylo asi moje směřování.

  Více k tomu za současných podmínek neumím říci.

• Oprava dohadné položky 338/403 z 31.12.2024

  14. 10. 2025

  Prosím o radu, jak opravit účet 403, na který jsem účtovala přes dohadnou položku 388. Očekávaná dotace z SFŽP na FVE.
  Účtováno k 31.12.2024 388/403 - 344.459,19 Kč a 915/999.
  V únoru 2025 nám byla na účet zaslaná dotace, která byla rozdělena na investiční a neinvestiční. Bohužel, vloni jsem účtovala jako investici.
  Příjem dotace neinvestiční 231-ÚZ 90007 Np 1715- pol.4113-129.241,89/346.
  Příjem dotace investiční 231-ÚZ 90504 Np 1715-pol.4213-215.217,20.
  a odúčtování z podrozvahy 999/915 - 344.459,19.
  V únoru jsem odúčtovala takto :
  346 MD -215.217,20/403D 215.217,20
  346 MD - 129.241,99/672D 129.241,99
  388 D - 344.459,19 / 403 MD 344.459,19
  Nyní mám problém s přílohou C.1, která mi nesedí na rozvahu účet 403.

  Na úvod poznámka - zápis 915/999 se má účtovat k datu podepsané smlouvy/ vydání rozhodnutí. Je možné, že se k vám dokumenty dostaly v lednu a zpětně jste účtovala do prosince.

  Jestli účetní zápisy chápu dobře, tak jste v únoru zrušila dohadnou položku a zaúčtovala nově předpis. Ověřovala jsem si výši vašich aktiv a není problém opravit částečně výnos ve vztahu k loňskému roku letos na účet 672 (nemusíte pro opravu v tomto případě používat účet 408). Jestliže je dotace přijetím vypořádaná, účtujete ve výsledku správně.

  Mělo by navíc dojít k opravě výše dotace na kartě majetku. 

  Ale upozorňuju, že neznám okolnosti případu - jestli veškeré výdaje mají být správně investiční, jsou zařazeny v ceně majetku na účtu 042, není dobře "ohýbat" účetnictví na druh dotace. Může to být poskytovatelem vytknuto a sankciováno jako porušení účetních předpisů. Vzniká pak tady patová situace, protože i porušení druhu dotace (čerpání neinvestiční dotace na investici) bývá postihováno (kromě varianty nepřímé dotace, ale ta se myslím tohoto programu netýká).

  Pokud zjistíte, že je to případ, který popisuju, tzn. správně neměla být vůbec čerpána neinvestiční dotace, protože všechny výdaje jsou účetně investicí, je nutné zkusit požádat o změnu druhu dotace, což ale u proplacených dotací nebývá často již možné.

  Tak jsem vás možná nepotěšila, ale než se budete lekat, ověřte, na co se věcně čerpala neinvestiční dotace - mohou v tom být výdaje na administraci dotace (tam se můžete rozhodnout neúčtovat je do ceny majetku) nebo třeba nějaké přípravné studie, které do ceny FVE nešly. Jiné druhy neinvestičních výdajů k FVE mě momentálně typově nenapadají. 

  V příloze C.1 to možná dělá nepořádek kvůli použitým analytikám. Ověřte, jestli jste při účtování letos použila analytiku u účtu 403 takovou, jaká byla použita při účtování původní dohady na účtu 403 (tedy aby i oprava dohady vstupovala do C.1).

• Smlouva o převodu investorství a DPH

  14. 10. 2025

  Město letos staví tenisovou halu. Původním investorem je Tenisový klub, k převodu investorství došlo smlouvou z 5.9.2025, kterou byla převedena bezúplatně potřebná stavební dokumentace zejm. projektová dokumentace, stavební povolení, atd.
  Zároveň město zažádalo o krajskou dotaci na halu. Během stavby byl ovšem uzavřen dodatek smlouvy o dílo, kde povolujeme zálohovou fakturaci, která v původní smlouvě nebyla. Dílčí fakturace daňovými doklady ale možná byla. Záloha byla uhrazena již v květnu.
  Nyní kraj uvažuje o sankci, jelikož došlo ke změně podmínek. Výše sankce není zatím vyčíslena. Abychom se vyhnuly sankci od kraje uvažujeme o stornu zálohové faktury a její nahrazení daňovým dokladem v přenesené daňové povinnosti s květnovým DUZP
  Jedná se o to, jestli budeme mít nárok na odpočet z květnového dokladu v přenesené daňové povinnosti, i když k převodu investorství došlo až 5.9.2025 nebo na to převod investorství nemá vliv a můžeme nárok na odpočet uplatnit.

  Jestliže jste prokazatelně již realizovali v květnu výstavbu a byla tam prokazatelně souvislost s Vaší zdaňovanou ekonomickou činností, tak si myslím, že jste měli nárok na odpočet DPH, byť vlastní smlouva o převodu investorství je až z 9/2025. Jen se možná bude hůře prokazovat ten záměr Vaší zdaňované ekonomické činnosti (protože pokud správně chápu - vy jste začali již stavět a převod investorství se dořešil právně až dodatečně).

• Výstavba sportovní haly - zařazení do rozpočtu

  14. 10. 2025

  Potřebovala bych poradit jak s rozpočtem na rok 2026, kdy se zastupitelstvo rozhodlo vybudovat v obci sportovní halu. Zatím máme k dispozici pouze odhady cen, dle velikosti. Na výstavbu se bude podávat žádost o dotaci, také zatím nevíme v jaké výši a zbytek se bude financovat z úvěru. Mám tedy do rozpočtu na rok 2026 dát odhadovanou cenu výstavby a úvěru a nebo to poté řešit rozpočtovými opatřeními až budu mít k dispozici konkrétní částky?

  Paragraf bych zvolila 3412. Rozpočtovat můžete v okamžiku, kdy je schválena realizace a máte rozpočet stavby i očekávané časové plnění výdajů. Odhady dopředu nemají smysl, jen hlídejte uzavření smlouvy o dílo - výdaj by měl být kryt rozpočtem dříve, než se smluvně zavážete k samotné realizaci a určitě dříve, než jej proplatíte. 

  Spíše než samotnou výstavbu (když ještě není rozhodnuto konkrétněji) je určitě dopředu potřeba narozpočtovat související výdaje podle jednolivých etap, tzn. mít rozpočtově kryté první výdaje typu projektová dokumentace apod. Nevím, v jaké konkrétní fázi realizace se nacházíte, co přesně jsou právně odhady cen, které zmiňujete, to všechno při rozpočtování zvažte. 

  Usnesení ZO o realizaci tedy berte spíše jako prvotní právní podklad k tomu, že se zahajuje pořizování dané investice. Rozpočtování by mělo následně probíhat podle očekávaných plnění - rozpočet je finanční plán, tzn. kdy se který výdaj a v jaké výši bude vynakládat. Určitě je možné to řešit rozpočtovým opatřením, pokud to k datu schválení rozpočtu nebude vyjasněno. 

  Úvěr se nejprve musí schválit v ZO, následně se rozpočtuje. Dotace se rozpočtuje podle očekávaného přijetí, nejdříve po vydání rozhodnutí/ uzavření smlouvy. 

• Směnná smlouva

  14. 10. 2025

  Naše obec na základě Směnné smlouvy mění parcelu o výměře 3.383 m2 (orná půda) za parcelu o výměře 2.910 m2 (ostatní plocha), ve smlouvě je napsáno, že rozloha směňovaného pozemku obce je větší, tak společnost zaplatí obci doplatek ve výši 30 Kč za m2 rozdílu (473 m2), tj. 14.190 Kč.
  1) na účet přišlo 14.190 Kč 231 (6130)/324
  2) s datem návrhu na vklad 311/647 14.190 Kč
  3) zúčtování 324/311
  4) zařazení 042/321 - v jaké ceně prosím???
  Vloni bylo zaplaceno za ocenění pozemků 5.500 Kč, které mám na 042 (úhrada byla na pol. 6130)
  Ve smlouvě teď mám uvedeno pouze doplatek ve výši rozdílu m2 x 30 Kč. Musím dát cenu z ocenění pozemků? I s částkou za odhad? 031.0500/042
  A naopak u toho pozemku, který budeme vyřazovat, budu účtovat částkou, kterou mám v inventurách na této parcele - 554/031.0300 - 171.150 Kč.
  Uvažuji správně prosím?

  1. Souhlas s tím, že účtujete o záloze, když úhrada byla přijata před podáním návrhu na vklad.

  2. Všechny další účetní zápisy ke směně budete účtovat ke dni podání návrhu na vklad.

  Předpis výnosu ze směny má být ve výši výnosu ze směny, což je hodnota nabývaného pozemku zvýšená o doplatek protistrany. Musíme nejprve vyřešit, jak oceníte nabývaný pozemek. Ve smlouvě jej přímo oceněn nemáte, ale hovoříte o tom, že vám vloni vznikl výdaj za ocenění pozemků. V krajních případech pozemek oceňujeme hodnotou za m2 doplatku (když trochu odpovídá hodnotě), ale když máte ZP, použila bych ocenění pozemku ze ZP v logice určení reprodukční pořizovací ceny.

  Uveďme si ilustrativní příklad, kdy parcela o výměře 2910 m2, kterou nabýváte, má podle ZP hodnotu 200 tis. Kč. V takovém případě budete předpis 311 MD/ 647 D účtovat ve výši 214 190 Kč (200 tis. Kč hodnota pozemku + 14 190 Kč doplatek - dosaďte si zde skutečnou hodnotu pozemku ze ZP).

  Další související účetní zápis k datu podání návrhu na vklad bude předpis pořízení pozemku 042 MD/ 321 D. Zde ve výši 200 tis. Kč dle ilustrativního zadání. Pokud budeme oceňovat pozemek dle ZP s tím, že není uvedena jeho cena ve smlouvě, vedlejší náklady se neúčtují do ceny majetku, tzn. tam by pro nevýznamnost byla účtována oprava účtování souvisejících nákladů zápisem 518 MD/ 042 D 5500 Kč.

  3. K datu podání návrhu na vklad dále zaúčtujete zápočet 324 MD/ 311 D 14 190 Kč.

  4. Ještě chybí proúčtovat zápočet ze směny 321 MD/ 311 D 200 tis. Kč, zařazení pozemku 031 MD/ 042 D dle příkladu 200 tis. Kč.

  Vyřazení 554/031 bude účtováno v účetní ceně vyřazovaného pozemku.