Dotazy

• Náklady řízení pozůstalosti

  20. 10. 2025

  Obec byla určena opatrovníkem manželky pro dědické řízení po jejím zemřelém manželovi. Náklady na pohřeb zemřelého zaplatili vzdálení pozůstalí. Dostali jsem fakturu od paní notářky za náklady řízení a zprostředkování ocenění v pozůstalosti po zemřelém občanovi. Zaúčtujeme pohledávku na MD 377/ 321 D a úhradu MD 321/231 D a jak zařadit výdaj dle OdPa a položky? 3632/5811 jsme dohledali pro sociální pohřeb. Obec bude pravděpodobně určena opatrovníkem jeho manželky. Poté budeme nárokovat úhradu pohledávky po manželce.

  Pokud je to výdaj obce jako opatrovníka (za opatrovance), účtovala bych v režimu cizích peněz na pol. 8901. Příjem 231 MD pol. 8901/ 377 D. 

  A upozornění na změnu - výdaje na sociální pohřeb patří od roku 2025 na položku dle druhu výdaje, nejčastěji pol. 5169, příjem náhrady od MMR na pol. 4171. 

• mail - Fond veřejné infrasturktury

  20. 10. 2025

  Město schválilo na Zastupitelstvu Statut peněžního fondu s názvem Fond veřejné infrastruktury města Bystřice. A spolu s tím zásady města pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. Oba tyto dokumenty zasíláme v příloze. Nyní připravujeme rozpočet na rok 2026 a prosíme o radu jak rozpočtovat příjmy i výdaje ( celou rozpočtovou skladbu), v zásadách je uvedeno, že investor provede úhradu na účet fondu -máme již zřízen účet pro tento fond).

  Není v našich silách prostudovat v rámci odpovědi na dotaz rozsáhlejší zaslané přílohy. Alespoň narychlo jsem to prošla a pokud chcete za příjem fondu považovat přijaté dary, budete je rozpočtovat stejně, jako kdyby byly přijaty na běžný účet, tedy dle druhu příjmu. Jen se to nebude vázat k účtu 231, ale k účtu 236. Položka zde bude pravděpodobně 3121 - bude vznikat asi jen investiční majetek, nikoliv např. DDHM.

  Odpa je možné zkusit zvolit společný pro celý fond, podle převažujícího účelu, nejlépe např. obecný 3639, protože nebudete možná schopni oddělit, který příspěvek se váže k jaké konkrétní investici, ale to ještě promyslete.

  Chce to podle mě nejprve prověřit celý postup účtování s ohledem na to, jak se která akce bude plánovat realizovat - pol. 3121 bude v pořádku v situacích, kdy obec bude vlastníkem pořizovaného majetku a dostane na to příspěvek od jiného subjektu. 

  Výdaje, tam máte na mysli již konkrétní realizace? V souladu s fondem lze zvolit opět převažující či obecný odpa, to zvažte nakolik to budete schopni oddělovat v rozpočtu - v příjmech i výdajích. 

  Správně by se měly rozpočtovat jednotlivé akce tak, jako kdyby byly hrazeny z BÚ, ale z hlediska účelovosti fondu můžete s ohledem na typy investic zkusit zvolit nějaký společný odpa viz např. navrhovaný 3639. Pokud bude jasná vázanost příjmu (příspěvku od investora) na výdaje realizace, bude možné to v rozpočtu zobrazit konkrétněji, tam nevím, jak přesně to máte nastaveno. 

  Pozor na to, že s tím bývají někdy problémy (sporné situace) z hlediska DPH - za přijaté dary by nemělo být protiplnění. 

• Dotace - Integrovaný regionální operační program (IROP)

  17. 10. 2025

  Prosím o radu k zaúčtování dotace od IROP - priorita - komunitně vedený místní rozvoj, registr. č. projektu: CZ.06.05.01/00/22_061/0005059. Dle rozhodnutí: Příspěvek Unie 95 % (1 608 963,89 Kč), vlastní zdroje příjemce 5% (84 682,21 Kč), celková výše způsobilých výdajů 100% (1 693 646,20 Kč), přímé výdaje 1 582 846,92 Kč, nepřímé náklady 110 799,28 Kč. Přímé výdaje a nepřímé náklady jsem rozdělila na 95% a 5%. Zaúčtovala jsem: PŘÍMÉ VÝDAJE: 95 % = 231 + UZNZ 17519 1495 + ORG = 1 503 704,57 Kč / 5% = 231 + UZNZ 17519 1491 + ORG = 79 142,35 Kč. NEPŘÍMÉ NÁKLADY: 95% = 231 + UZNZ 17085 1495 + ORG = 58 049,75 Kč / 5% = 231 + UZNZ 17085 1491 + ORG = 3 055,25 Kč. ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY: 231 + ORG.

  Rozdělení přímého výdaje máte v pořádku, značení skoro také, jenom u vlastního podílu byste neměla používat ÚZ. ÚZ, nástrojem, zdrojem a org se značí pouze podíl dotace. Vlastní podíl na způsobilých výdajích značíte pouze nástrojem, zdrojem a org.

  Ale u nepřímých výdajů, trochu nevím z čeho jste vycházela. Pokud vyjdu z toho, že přímé výdaje jsou ve výši 1.582.846,92 Kč, tak 7% z nich je těch 110.799,28 Kč - nepřímé výdaje. To zatím sedí. A rozpočítání nepřímých výdajů tedy je 95% z 110.799,28 Kč je 105.259,32 Kč - podíl dotace a 5% z 110.799,28 Kč, je 5.539,96 Kč - vlastní podíl. A jak jsem psala výše tak značeního tohoto vlastního podílu je bez ÚZ, pouze z nástrojem, zdrojem a org. 

  U nepřímých výdajů existuje výklad MF, podle kterého nemusíte aplikovat procentické rozpočítání. Nepřímé výdaje značte proto nejprve rovnou do výše nepřímé dotace EU, potom teprve podíl SR a následuje vlastní podíl, podle toho, jestli zbyde prostor - skutečné nepřímé výdaje nabývají proti nepřímé dotaci různých hodnot, proto lze využít tento zjednodušený postup, kdy značíte nejprve podíl EU, pak když jsou výdaje dostačující značíte postupně do výše podílu SR a vlastní podíl až jako poslední.

  A ano, máte pravdu, že případný zbytek, kdyby skutečné výdaje byly vyšší, než nepřímá dotace, se značí jen org jako nezpůsobilý výdaj.

  Dovysvětlení k nepřímým výdajům: NZÚZ značíte tak, jak uvádíte asi proto, že vám skutečné nepřímé výdaje vznikly ve výši 61105 Kč? (58049,75 + 3055,25). Pokud je to tak, tak v souladu s výše uvedeným byste nepřímé výdaje měla označit celou výši 61105 Kč ÚZ 17085, nástrojem 149 a zdrojem 5 (a org) - protože dotace EU na ně je vyšší (nepřímá dotace je celkem 105.259,32 Kč), než celkové nepřímé výdaje (není zde prostor pro značení vlastního podílu, postupujeme tedy podle metodiky MF takto). 

  Vše uvedené v této odpovědi platí v případě, že máte nárok na dotaci z rozhodnutí - skutečné přímé způsobilé výdaje jsou stejné nebo vyšší, než uvedené v rozhodnutí. 

• Rozpočet obce schválený v

  17. 10. 2025

  Je možné schvalovat rozpočet pouze v základním členění. Viz. příklad sestaveného rozpočtu.. Rozpočtová opatření např. navyšování financování v rámci paragrafů se již tedy nemusí ZM nebo RM schvalovat ? Nebo je nutné změny schválit, ale již se nemusí zveřejňovat? Nebo tyto změny provádí účetní aniž by změnu schválilo ZM nebo RM? Jaká jsou úskalí takto schváleného rozpočtu?
  Moc děkuji.
  
  ROZPOČET OBCE NA ROK 2025
  PŘÍJMY Položka Kč
  DAŇOVÉ 1xxx 75 701 ,00
  NEDAŇOVÉ 2xxx 15 635 ,86
  KAPITÁLOVÉ 3xxx 1 500 ,00
  PŘIJATÉ TRANSFERY 4xxx 1 571 ,00
  PŘÍJMY CELKEM 94 407 ,86
  VÝDAJE Položka Kč Investice a opravy (dle přílohy) - 83 535 ,00
  Provoz - 65 232 ,60 z toho:
  příspěvek na činnost Mateřské školy 5331 2 070 ,00
  příspěvek na činnost Základní školy 5331 3 397 ,00
  převod SF 5342 300 ,00
  VÝDAJE CELKEM 148 767 ,60 SALDO
  ROZPOČTU (PŘÍJMY - VÝDAJE) -54 359 ,74
  FINANCOVÁNÍ Položka Kč Zdroje z minulých let 8115 -54 359 ,74
  Rámcový úvěr 8123 0,00
  FINANCOVÁNÍ CELKEM -54 359 ,74
  Rozklikávací rozpočty minulých let, včetně plnění, jsou zveřejněné na internetu viz https://monitor.statnipokladna.cz

  Závazný ukazatel rozpočtu může být v jakémkoliv třídění podle rozpočtové skladby (druhové, odvětvové a další). Záleží jenom na ZO, jakým způsobem schválí rozpočet a co považuje za závazné ukazetele rozpočtu. 

  Pokud byste si schválili závazným ukazatelem u příjmů druhové třídění, tak jak píšete (daňové, nedaňové, kapitálové, přijaté transfery), tak "povinnými údaji" jsou tedy příjmy podle první úrovně druhového třídění RS, tedy třídy celkem. Třídy celkem jsou tak závaznými ukazateli rozpočtu. Pokud jde o daňové, nedaňové a kapitálové příjmy, tak ačkoliv je máme jako závazné ukazatele, tak není třeba při překročení provádět rozpočtové opatření, pokud neplánujeme tyto prostředky zapojit do výdajů. Pokud je plánujeme zapojit do výdajů, tak pak je třeba udělat rozpočtové opatření. U změn rozpočtu na příjmové straně se RO dělá vždy pokud se jedná o příjem - snížení dotace (rozpočet upravuji rozpočtovým opatřením dle skutečného plnění), změny vůči jiným rozpočtům. Pokud by nebylo potřeba nenarozpočtovaný příjem zapojit do rozpočtu (vyšší daňové, nedaňové příjmy, neplánovaný prodej majetku), tak se RO neprovádí, pokud ty dodatečné peníze nechceme zapojit do výdajů. Pokud je chceme "nechat" na položce 8115, rozpočtové opatření není třeba. Ještě jen pro úplnost - rozpočtové opatření v příjmech by bylo ještě v situaci, jak se píše v § 16 odst 2 úplně poslední část věty "jestliže hrozí nebezpečí rozpočtového schodku" - když by byly příjmy narozpočtované nereálně vysoké a objektivně by se neplnily, tak pak by bylo také třeba udělat RO v příjmech (snížit) a ještě také např. při odvodu z fondu investic příspěvkové organizace (změna závazného ukazatele vůči jiné osobě). 

  Pokud jde o celkové běžné a kapitálové výdaje. Je možné takto druhové třídění. Jak jsem psala výše, bude záležet na ZO, jak závazné ukazatele nastaví. Nikde není napsáno, že rozpočet nemůže být schválen po třídách druhového třídění. Někomu se jeví vhodnější postavit systém rozpočtu na odvětovovém třídění (paragrafy, pododdíly, oddíly nebo skupiny) a to hlavně z důvodu, že je to pro zastupitele srozumitelnější.

  Zároveň je v  rozpočtu povinný závazný ukazatel podle § 12 odst. 2 písm. b) zákona 250/2000 b. (příspěvek příspěvkové organizaci) nebo prostředky na spolufinancování projektu EU (povinně proto, že to vyžaduje § 11 odst. 2) - obě čísla jsou součástí rozpočtu a tudíž se jedná o závazné ukazatele ve smyslu, že zastupitelstvo zavazuje (tím, že číslo v rozpočtu schválí) orgán města nebo organizaci, kteří jsou odpovědni za hospodaření, k dodržení tohoto závazného ukazatele. Další povinnou součástí rozpočtu obce jsou rozpočty zřízených peněžných fondů. 

  Záleží, co všechno si určíte jako závazné ukazatele rozpočtu. Pak si vždy budete hlídat překročení závazného ukazatele, nedočerpání je v pořádku, tam RO není povinné. Pokud byste nepřekročili závazné ukazatele u výdajů (nenavyšovali byste výdaje), tak změnu rozpisu rozpočtu můžete provádět účetní a tato změna se nemusí zvěřejňovat a ani schvalovat v RM nebo ZM. 

  Jinak platí, že když nepotřebujete měnit závazný ukazatel, RO se neprovádí. Po schválení je povinný jen rozpis rozpočtu a změny rozpisu rozpočtu jsou na vašem vnitřním nastavení. Tedy například do rozpisu rozpočtu dáte RS 6171 5171, výdaj se čerpá na 3639 5169 a nic v rozpočtu se měnit nemusí, pokud závazný ukazatel jsou běžné výdaje, položky 5xxx souhrnně. Jen se musí dodržet objem běžných výdajů a investic, pokud jako závazné ukazatatele stanovíte např. souhrnně pol. 5xxx a 6xxx. 

  Konkrétní podoby schváleného rozpočtu pro inspiraci viz kniha Rozpočtový proces  - v dokumentech z 16.4.2023. 

• Sloučení škol ZŠ a MŠ - rozpočet

  16. 10. 2025

  V následujícím roce od 1.1.2026 plánujeme sloučit pod jeden subjekt městem zřizované školy ZŠ a MŠ, konkrétně MŠ přejde pod vedení ZŠ. Město jako zřizovatel sestaví rozpočet na nový rok 2026 opět na paragrafy 3111 a 3113 s tím, že i školy vyvěsí každá na své úřední desce svůj rozpočet na příští rok ? Od dalšího roku 2027 by pak vyvěšovaly jeden společný rozpočet, ale rozdělený na část ZŠ a MŠ ?

  Já bych možná začal od posledního dotazu, protože na něj budeme dále navazovat. Zákon č. 250/2000 Sb. ponechává úplnou volnost týkající se struktury rozpočtu na zřizovateli/příspěvkové organizaci. Je plně na Vás, zda daný subjekt bude sestavovat rozpočet tak, že neuvidíte rozdělení na MŠ a ZŠ, stejně tak to může být rozděleno, kolik je pro MŠ a ZŠ, ostatně pokud byste si chtěli to detailněji členit třeba v rámci ZŠ, je to možné (aby bylo například ještě vidět, kolik jsou rozpočtované náklady a výnosy školní jídelny....). Takže je to plně na Vás, Vašem rozhodnutí.

  S tím také souvisí i to, zda budete rozdělovat ve vašem rozpočtu příspěvek na parag. 3111 a 3113. Není sebemenším problémem, abyste dále rozhodovali o tom, že příspěvek na provoz ZŠ je ............... Kč a provoz MŠ je ................... Kč a měli to na dvou paragrafech. To dává logiku zejména v případě, kdy by zastupitelé chtěli dlouhodobě strukturovat rozpočet PO na ZŠ a MŠ odděleně (v logice "dva sloupce" a jejich součet jako rozpočet celkem). Stejně tak ale můžete říci, že dáváte jeden jedinný příspěvek a potom volíte převažující § - tady by to asi byl par. 3113.

  No a co je na tom zajímavé je ta otázka zveřejnění návrhu rozpočtu na rok 2026. Protože nyní je zatím každá PO samostatná, nicméně pokud jsem správně pochopil, tak je již rozhodnuto, že od 1. 1. 2026 školka zanikne sloučením. Za těchto okolností se domnívám, že by měla škola pracovat s návrhem rozpočtu, kde již bude zahrnuta i školka (logicky na základě podkladu školky) a že by se schvaloval tento jeden rozpočet na rok 2026. Školka, která již ví, že nebude právně pokračovat podle mne nemůže ani dělat oficiální návrh rozpočtu - podle mne by měla na webu upozornit, že rozhodnutím .................. ze dne ............  zaniká sločením s ............................. IČ ........................ a tudíž rozpočet na rok 2026 je součástí rozpočtu daného subjektu (a tady by mi dávalo logiku, aby v návrhu rozpočtu a i schváleném rozpočtu byla vidět část týkající se MŠ a část týkající se ZŠ).

• Převedení vodohospodářského majetku

  16. 10. 2025

  Jednotlivé obce a svazek obcí potřebují narovnat vztahy a převést majetek, který vlastní obce na svazek. Proces je připraven následovně. S každou obcí bude sepsána Smlouva o úplatném převodu nemovitostí - kupní smlouva, kterou obce "převedou" infrastrukturní majetek na DSO. Pro orientaci uvádím, že v případě naší obce se jedná o majetek v pořizovací ceně cca 5600 tis. Kč, oprávky cca 2500 tis. Kč a zůstatková cena cca 3068 tis. Kč a cena, za kterou se to bude předávat je stanovena 1 Kč za 1 m vodovodního řádu, v našem případě to vychází na cca 7 tis. Kč (značný nepoměr co do hodnoty majetku). DSO je přesvědčen, že majetek bude nabírat tím, že naváže na ocenění předchozí VÚJ. Nevím, zda je to správný postup, ale právní zástupce argumentuje § 25 zákona o účetnictví odst. (6), že toto je náš případ a jedná se o "převod práv mezi VÚJ kupní smlouvou". Podle mě se však jedná o nákup a prodej a obce by měly vyřazovat prodejem, tudíž zůstatkovou cenu zaúčtovat na účet 553 a DSO nabírat v pořizovací ceně. Děsí mě, že v tomto případě se z milionového majetku stává majetek za pár tisíc. Důvod, proč se to nepřevádí bezúplatně, kde je jednoznačné, že obec majetek vyřadí a DSO zrcadlově nabere přes 401 je ten, že spolu s majetkem se bude převádět i fond obnovy (v našem případě ve výši 150 tis. Kč) a to dle sdělení zúčastněných zřejmě v případě bezúplatného převodu majetku není možné. Dohoda o převodu finančních prostředků, které tvoří fond je součástí zmíněné Kupní smlouvy. Prosím o Váš pohled na danou situaci i s účtováním. Máme k dispozici Váš dokument Účtování prostředků fondu obnovy vodohospodářského majetku v podmínkách ÚSC z 1.9.2021 a mám obavu, že v našem případě, jak je to přednastaveno, tedy kupní smlouvou a navázáním na předchozí VÚJ se míchají dvě věci dohromady a vylučují se. Ale třeba se mýlím a postup je správný.

  V prvé řadě k přebírání ocenění. Cituji zásadní část ustanovení § 25 odst. 6 zákona o účetnictví:

  "bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala."

  Jak ze znění vyplývá, DSO jako VÚJ by ocenění přebíralo jen v případě, že by právně byl sjednán bezúplatný převod (dar) od obce. V případě prodeje nerozhoduje kdo komu prodává, účetní cena se mezi VÚJ v takovém případě nepředává, tzn. i když je to mezi VÚJ, vy při prodeji ZC vyřadíte, jak správně uvádíte, do nákladů a DSO ocení kupovaný majetek v pořizovací ceně.

  V tomto případě se nám to spojuje s jednou věcí - nastavení ceny na úrovni 1 Kč za každý metr kanalizace je skutečně odtrženo od jakékoliv rozumné reality. Přesně popisujete to, co je na tom problémové- výsledkem bude na straně DSO minimální hodnota majetku, tedy i minimální odpisy pro jeho reprodukci (včetně toho, kolik může být dáno do ceny stočného - takže potenciálně poškozené kalkulace). To vše provedeno se subjektem, který je spřízněný (obec je členem DSO). Nevylučuji, že to účetní DSO vyhodnocuje tak, že se jedná o tak velký ekonomický nesmysl, že by na daný převod hleděla, jako když by byl zadarmo - nicméně to je o odchýlení se od účetní metody a za sebe bych také doporučoval jít standardní cestou - tedy bezúplatný převod na DSO (varianta vklad do DSO - což je obecně varianta, která se mi líbí více) - potom přejímáme ocenění a ekonomická podstata transakce bude odpovídat zaúčtování (tedy nebudou se nesmyslně míchat dvě záležitosti do sebe - přesně jak uvádíte).

  Zároveň netušíme, co by v případbě bezúplatného převodu majetku (var. vkladu) bránilo převodu prostředků obnovy. V dokumentu, který zmiňujete (Účtování prostředků obnovy .....) tam nabízíme k diskusi dvě alternativy - strana 7 a 8 (rozvahově, případně jako transfer - s tím, že se přikláníme k rozvajovému účtování). Máme to uvedeno pod částí "vklad do DSO" - nicméně to , co zde uvádíme by plně platilo i pro bezúplatný převod majetku na DSO (a jen připomínáme, to, že vklad do DSO by byl z hlediska možnosti daňových odpisů výhodnější na straně DSO než bezúplatný převod/dar). 

   Takže netušíme, na čem se zakládají ty domněnky, které by znemožňovaly realizaci bezúplatných převodů/vkladů do DSO. 

• Projektová dokumentace

  16. 10. 2025

  Z odboru máme žádost o odpis PD, které vedou na účtu 042. Jedná se o čtyři projektové dokumentace v hodnotě 211 750,- Kč, 60 500,-Kč, 72 600,- Kč a 181 500,- Kč. Všechny byly pořízeny v rozmezí let 2014- 2016 a jednotlivě jsou pod hodnotou významnosti. Všechny se týkaly zamýšlené akce Revitalizace podchodů u mostu.
  Jelikož bude provedena akce v daleko větším rozsahu - podchody i celý most - byla vypracována nová PD. Tímto se ty čtyři staré PD staly zastaralými a nepoužitelnými a odbor je chce odepsat do nákladů.
  Lze odepsat do nákladů (a jakých?) nebo je to zmařená investice, která by měla projít škodní komisí, RM a ZM?

  Asi nejjednodušší by bylo opravdu vyhodnotit jako zmařenou investici, zde však není potřeba řešit přes jakoukoliv komisi, ani někým schvalovat. Projekty prostě nejsou použitelné, neměly by být evidovány na dl. majetku. Můžete vyřadit, správně účet 547. Není potřeba nikým projednávat a schvalovat, víceméně by stačilo popsat k vyřazení, z jakého důvodu vyřazujete, tedy tu situaci, jak jste popsali do dotazu. 

  Ještě by tady byla varianta  převést starší projekty na 042 k akci most-podchody, jako že se jednalo o variantní řešení projektů. Tj. jen na jinou 042, a to tu k té akci. Z hlediska nenavyšování aktiv bych spíše byla pro to vyřazení. 

  Jen ještě doplnění, je vhodné k PD, které jsou nejisté k realizaci a zastarávají tvořit OP- viz vzor naší směrnice, jsou pak náklady více rozložené.

• Rekonstrukce fotbalového hřiště - odpočet DPH, PDP

  16. 10. 2025

  Obdrželi jsme fakturu za realizaci rekonstrukce fotbalového hřiště (nyní pouze tráva, po rekonstrukci bude mít nový povrch, přidány konstrukční vrstvy, automatický zavlažovací systém, drenážní systém oplocení…). Hřiště pronajímáme na základě nájemní smlouvy městem založené organizaci (s.r.o., plátce DPH). Nájemné je podle ní hrazeno ročně ve výši 5.000,00 Kč bez DPH/6.050,00 Kč včetně DPH. V nájemní smlouvě je uvedeno „nájemce je oprávněn užívat předmět nájmu výlučně ke své činnosti za účelem provozování veřejně prospěšné činnosti sportovního hřiště a s tím související aktivity a činnosti.“… Nájemce nesmí používat pozemek ke komerčním účelům. Na obdržené faktuře je uvedeno "obnova fotbalového hřiště" a je vystavena v přenesené daňové povinnosti. Je to tak dobře? A mohli bychom si uplatňovat odpočet DPH?

  Myslím si, že jsou tady dvě významné okolnosti, které možnost odpočtu DPH mohou zpochybňovat (neznám Vaše nastavení - nicméně z Vašich informací a toho co jsem si dohledal na webu mám řekněme "podezření"):

  a) prvotně se jedná o to, zda jste vůbec oprávněni dát jim nájem s DPH

  Tady připomínám, že pronájem s DPH je možný výhradně v situaci, kdy nájemce je jednak plátcem (první podmínka) a dále je předmět nájmu užíván k jeho ekonomické činnosti. Zde upozorňujete na to, že nesmí hřiště komerčně pronajímat, že má být k provozování veřejně prospěšné činnosti. Nikde jsem nenašel na webu, zda zde něco vybírají - podle mne dostupných fotek mám dost obavu, že je to prakticky veřejně přístupné sportoviště. Pokud by nic nevybírali (případně takřka nic), tak musíme řešit, jakou tam to s. r. o. dělá vlastně ekonomickou činnost. To by mohlo být jedině tehdy, pokud by považovali za zdaňované plnění dotaci od Města, kterou dostávají na dofinancování sportovních aktivit (to nevím, jak mají). Pokud by ale nezdaňovali ani toto a vlastní příjmy by na sportovišti neměli, je nájem s DPH neoprávněný - nájem by mohl být pouze od daně osvobozený (a jen podotýkám, že samozřejmě by to také znamenalo, že ani to s. r. o. nemá nárok na odpočet DPH v souvislosti s provozem hřiště - pokud by to takto bylo a nebyly tam ty zdanitelné příjmy)

  b) druhou otázkou je výše nájemného - uvádíte, že nájemné je 5 000 Kč + DPH. Tady podotýkám, že ekonomická činnost může být ztrátová, nicméně máme zde nějaké mantinely. Určitě nemůže být ekonomickou činností to, pokud je cena (zde nájemné) symbolické. K této problematice máme i nějakou judikaturu ESD - popisuji to v manulálu k DPH č. 2. Pokud jsem dobře zahlédl, tak jen investice, o které se bavíme je cca 13 mil. Kč. Pokud bych vůbec nebral v úvahu jiné náklady, které zde Město již dříve vynaložilo, tak si myslím, že při nájmu 5 000 Kč + DPH se dostáváte právě daleko za tu hranici symboličnosti a deklarovat toto jako ekonomickou činnost Města může být skutečně přes čáru.

  Pokud bych řekl, že těch 5 000 Kč nesplní charakteristiku úplaty pro DPH a není to tedy ekonomickou činností - potom by ani nemělo být PDP a samozřejmě nemohl by být odpočet DPH. 

  Výše uvedené věci jsou samozřejmě moje domněnky - nevím, jak je to v reálu nastavené a je možné, že toto máte všechno nějak pořešeno. Jen se obávám podle zkušeností, které z této oblasti v rámci ČR mám, že to není dobré nastavení (a problém obecně můžete mít jak Vy, tak i to s. r. o.).

• Zařazení kontejnerů dotace Ministerstva životního prostředí

  16. 10. 2025

  Na dotaci nakoupeno 76 ks kontejnerů ve výši 1 770 236.05 Kč, max výše dotace bude 1 353 816 Kč (částečně investiční a neinvestiční), dotace nám zatím nepřišla a potřebuji zařadit do majetku kontejnery, musím vytvořit tedy 76 karet a ke každé kartě zapsat transfer ? Jak budu rozpočítávat transfer ?

  Neznám bližší informace k dotaci, takže nemohu stoprocentně posoudit, co je věcně čerpáno jako investice a co jako neinvestice. Například v programu OPŽP jsou jako neinvestiční vyčleněny nepřímé výdaje.

  Nepřímé výdaje jsou specifické v tom, že často patří do ceny investice, ale je na ně čerpána neinvestiční dotace. To se řeší použitím neinvestičního ÚZ a neinvestiční příjmové položky, jinak se ale mají nepřímé výdaje účtovat v souladu s účetními předpisy (tzn. mohou být účtovány do ceny investice, v RS i účetnictví). Podle MF můžete i nepřímý výdaj, je-li svým charakterem investiční, účtovat na účet 042 a dotaci na něj tedy na účet 403. 

  Další jedinečností nepřímých výdajů je to, že je na ně určována paušální dotace a tedy skutečné nepřímé výdaje nabývají různých hodnot a nemají přímou vazbu na výši nepřímé dotace. To platí obecně pro všechny paušální dotace - ty se nevypočítávají  z výše skutečně vynaložených výdajů, ale např. u OPŽP se vypočítávají procentem ze skutečných přímých výdajů.

  Za nepřímé výdaje považujeme např. výdaje na administraci projektu, výběrové řízení a další. Účtování dotace by v takovém případě mělo sledovat účtování těchto výdajů. Zároveň ÚJ by si měla ve vnitřním předpise určit zda výdaje na administraci projektu jsou součástí pořizovací ceny nebo se platí z provozních prostředků. A podle toho tento typ nákladů účtovat.

  Pokud jediným neinvestičním výdaje jsou u vás z hlediska dotace výdaje nepřímé, tak je problematické, že čerpáte na přímé výdaje (kontejnery) investiční dotaci. Kontejnery by musely být investičním majetkem v jednotkové hodnotě nad 40 tis. Kč (účet 022). 

  Nevím jaké další náklady máte (jestli jsou), ale když si vydělím PC kontejnerů (tak jak ji máte v dotazu uvedenou) počtem kusů, tak mi vychází 23.292,60 Kč na jeden kontejner. V tu chvíli nedodržujete podmínky investiční dotace a nepořizujete DHM, ale DDHM, který by měl být financován z neinvestiční dotace. Je také možné, že všech 76 ks kontejnerů není stejných (různé velikosti, různé pořizovací ceny). Pokud to tak je, tak je důležité vypočítat jednotlivé ceny kontejnerů zvlášť podle velikosti a ceny, úplně stejným principem jako jsem počítala výše (PC/počet stejných kusů).

  Pokud vyjde jednotková cena kontejnerů pod 40 tis. Kč, mělo by se to řešit - nelze čerpat investiční dotaci. Možná se stala už chyba při žádosti o dotaci a dotace měla být neinvestiční. Nedá se ještě u poskytovatele změnit typ dotace z investice na neinvestiční? Zkuste to prověřit. 

  Musely byste z toho jedině účelově tvořit soubory, což moc nedoporučujeme. Se souborem jako takovým jsou problémy, musí se zvolit pravidla pro vyřazování a dále je někdy těžké rozhodování o tom, co vlastně ještě bude k souboru patřit a co ne. Soubory jsou vhodné u majetku, pokud věci jsou funkčně provázané. Soubor ale automaticky netvoříme jen proto, že pořizujete hromadně více stejných věcí, tak jak je to ve vašem případě. Poskytovatelé to v minulosti i napadali a sankcionovali. 

  Dotace se rozděluje podle poměru cen jednotlivých majetkových karet na celkové ceně, přiřazujete jí ve vypočtené výši na jednotlivé karty majetku.

  Rozdělení investiční a neinvestiční dotace by mělo v prvé řadě odpovídat rozdělení od poskytovatele. Zároveň by mělo být v souladu s druhem pořizovaného majetku. Majetek, který patří na účet 022 má dotaci evidovanou na účtu 403 a rozpočítanou na jednotlivé majetkové karty. Majetek na účtu 028 má dotaci mít zachycenou na účtu 672. 

  Pokud budete potřebovat něco dojasnit, ozvěte se na e-mail jitka@obecuctuje.cz - z odpovědi nevíme, jaká část dotace je investiční a jaká neinvestiční, možná to máte rozděleno správně v logice, že na kontejnery do 40 tis. Kč čerpáte neinvestiční dotaci a na kontejnery nad 40 tis. Kč dotaci investiční...

• Sociální fond ÚSC - příkazce fin.operace

  15. 10. 2025

  Prosím o radu, jak řešit problematiku čerpání účelového sociálního fondu města po zániku odborové organizace (dále jen "OO"). Sociální fond je veden v účetnictví jako účelový na samostatném bankovním účtu = SU 236 a čerpání je účtováno v souladu s kolektivní smlouvou - různé benefity pro zaměstnance (stravenky, penzijní připojištění, náklady na schůze zaměstnanců apod.). Kolektivní smlouva je uzavírána na jeden rok, je tedy i po zrušení OO platná, aktuálně do dubna roku 2026.
  Po zániku OO k 30. 9. 2025 z důvodu nízkého počtu členů vzniká problém s poskytováním peněžitých benefitů s odůvodněním, že není žádná osoba za OO=příkazce operace, který nařídí fin.operaci (dle "zákona o fin.kontrole"), která by výplatu těchto benefitů mohla potvrdit svým podpisem. Dle zásad vyplývající z kolektivní smlouvy jsou příkazci operací stanoveni tajemník a současně předseda OO nebo tajemník a současně místopředseda OO. Jak prosím dál postupovat, když kolektivní smlouva je dále platná a zaměstnanci mají nárok na benefity? Je možné dále proplácet benefity ze soc.fondu města tzn. čerpat dále soc.fond, pokud příkazcem operace, který nařídí fin.operaci bude pouze tajemník s odkazem na dále platnou kolektivní smlouvu? Pokud, by se měla provést změna, tak prostřednictvím nové směrnice, kterou by muselo schválit zastupitelstvo nebo rada města?

  Jestli to správně chápu, tak přikazci operace při čerpání SF jsou současně tajemník a předseda nebo místopředseda OO. Při čerpání výdaje ze SF musely být na "košilce" dva podpisy. 

  Zánikem OO byla zrušena funkce předsedy a místopředsedy a není možné, aby vám podepisovali další čerpání výdajů SF.  Kolektivní smlouva je sice platná, ale je potřeba schválit např. dodatek ke KS, kde změníte zásady vyplývající z kolektivní smlouvy - příkazci operace, pouze v tomto bodu. Buď ponechte jenom příkazce operace tajemníka úřadu nebo přidejte další kompetentní osobu, pokud chcete dva podpisy. Stává se, že je potřeba pozměnit kolektivní smlouvu a řeší se to právě dodatkem. Schválení dodatku by měl schválit kompetentní orgán, který schválil kolektivní smlouvu. 

  Toto není účetní dotaz a přiznávám, že pracovní právo zde neřešíme. Jen opravdu, co mám zkušenost z jiných měst a obcí, tak kolektivní smlouvu zpravidla podepisuje tajemník a kde není tajemník tak starosta. Domnívám se, že právně je to v pořádku, protože obec v kolektivní smlouvě vystupuje z pozice zaměstnavatele. 

• ! Odpis pohledávky PO

  15. 10. 2025

  Ředitel naší školy poslal na obec žádost o schválení odpisu nedobytné pohledávky. Pohledávka je z roku 2019 a jedná se o dluh na stravném tří dětí ve výši 5 125 Kč. Děti už školu dávno nenavštěvují, ani rodiny už v obci nebydlí. Musí v tomto případě odpis pohledávky schvalovat zastupitelstvo obce nebo stačí jen starosta?

  Nejprve obecně ve vztahu k PO a potřebě schvalování zřizovatele v těchto případech. Příspěvková organizace je samostatným právním subjektem. Vy máte možnost práva omezit ve zřizovací listině - tedy definovat, pro jaké případy je třeba souhlas zřizovatele. Pokud tak neučiníte a ZL o tomto mlčí, není určitě povinností příspěvkové organizace ptát se na to, zda může či nemůže odepsat pohledávky. Navíc pokud se jedná o pohledávky z roku 2019 - tedy cca 6 let staré, tak pokud nedocházelo k jejich soudnímu vymáhání..., tak s největší pravděpodobností již nastalo jejich promlčení. V těchto případech je účetní jednotka podle ČÚS 706 povinna účetní odpis pohledávek provést a zřizovatel to maximálně může brát na vědomí.

  Takže nemáme nic proti tomu, aby si zřizovatel vymínil, že s odpisem pohledávek je nezbytný souhlas zřizovatele. Pokud tak udělá, měl by si definovat, kdo je k tomu kompetentní - za mne je nejlogičtější varianta, že je to rada/starosta. No a pokud se týká pohledávek, u nichž jsou naplněny podmínky pro odpis podle ČUS 706, tak to PO prostě odepsat má bez ohledu na to, co si zřizovatel myslí. Zřizovatel v takových případech může maximálně řešit, zda někdo nezpůsobil škodu třeba tím, že se o pohledávky nestaral apod. (pokud by takový případ nastal).  

• Technické zhodnocení DDNM

  15. 10. 2025

  Navazuji na dotaz „Digitální technické mapy na stránkách obce z 1.9.2025“ a prosím o radu. Zjistila jsem, že celkově mi jednotlivá podlimitní TZ přesáhnou hodnotu 60 tisíc. Zatím jsem vše účtovala do nákladů 518, par. 3639 pol 5172. Vytvoření a nastavení portálu 9.680,- Kč (uhrazeno 11.7.2025), rozšiřující vrstvy 7.139,-Kč (uhrazeno 14.8.2025) a pasport VO a MR 45.145,- Kč (úhrada 15.10.2025), celkem tedy 61.964,- Kč. Web obce máme v majetku na 018. Musím tedy opravit účtování na nadlimitní TZ?
  Pokud ano oprava by tedy byla: MD 041/MD minus 518, D 231 3639 5172 minus 61.964,- kč / D 231 3639 6119 ..61.964,-Kč. Zařazení na kartu majetku 019/041. Stačí k zařazení interní protokol? Prosím jakou nastavit dobu odepisování a klasifikaci?

  Postup opravy navrhujete správně - přeúčtujete z 518 na 041, v RS z pol. 5172 na pol. 6119. TZ majetku evidovaného na účtu 018 se majetkově vede samostatně na účtu 019, to máte také dobře. Webové stránky zůstanou na účtu 018.

  Klasifikace pro nehmotný majetek není, tak zvolte jakoukoliv obecnou. Životnost dejte max. 20 let, jestli není sjednaná doba licence.

  Zařazení po celkovém dokončení a předání. 

• Modernizace školní kuchyně prováděná obcí k předání ZŠ po dokončení

  15. 10. 2025

  Obec je zřizovatelem PO – školy. Probíhá akce podpořená z MŽP-OPŽP na Modernizaci školní kuchyně ZŠ s cílem snížení energetické náročnosti. Některé vybavení kuchyně bylo součástí ocenění budovy školy (nikoliv samostatné majetkové položky na 022 – pořízeny již při výstavbě školy, tedy před 25 lety) a některé položky vybavení původní kuchyně jsou zařazeny na účtech 022 v účetnictví školy- nové vybavení. Budovu má příspěvková organizace svěřenou k hospodaření. V podstatě bylo asi skoro všechno současné vybavení odstraněno a nahrazeno kompletně novým vybavením, včetně rekonstrukce kuchyně, rozvodů, vzduchotechniky, ale také je součástí rozpočtu vybavení kanceláří kuchyně, spotřebiče všech možných druhů. Neumím od stolu posoudit, co je zabudováno a co bude samostatným majetkem. Akce se blíží ke konci a potřebuji se připravit na vyčíslení celé akce, včetně podílů dotace a předání dokončeného TZ kuchyně škole. Jaké kroky učinit: 1. vyčíslit celkové náklady akce, včetně dohady dotace. 2. majetkově rozdělit na TZ budovy, kam bychom měli zařadit vše vestvavěné a samostatné spotřebiče, případně soubory majetku (máme investiční dotaci na celou akci) zařadit na 022. 3. Dokončené TZ a podíl dotace neprodleně předat škole na základě protokolu, můžeme rovnou 401 MD / 042 DAL, nebo je potřeba nejprve převést na 021, které následně odúčtujeme 401 MD / 021 DAL ? 4. Co ostatní dlouhodobý hmotný majetek a soubory, které chceme také převést škole? Musíme navést nejprve do majetku obce na 022 MD a teprve po schválení můžeme převést? Pak totiž zřejmě dojde k tomu, že pokud musí schvalovat zastupitelstvo, tak než se sejde, musíme začít na obci odepisovat, je to tak? Jedná se o velké množství položek, některé jsou uznatelné pro dotaci, jiné neuznatelné, takže budou nést jiný podíl dotace, k některým je montáž, k některým ne a k tomu všemu bude potřeba rozpočítat všechny společné náklady. Bylo by vůbec možné celou akci zařadit jako TZ budovy školy, když všechno plní jednotnou funkci kuchyně?

  Posouzení se mělo učinit dopředu - mohou tam vznikat samostatné věci do 40 tis. Kč, které patří na účet 028 a mají být kryty neinvestiční dotací. To jen úvodní poznámka. Dále to vezmu pro přehlednost postupně podle vašich dílčích dotazů:

  1. a 2. Určitě je vhodné k datu dokončení vyřešit majetkově, co s tím. Pokud je stavební část vyhodnocena správně celá jako TZ, nebudete to u obce ani do majetku zařazovat, když je budova svěřená PO, k tomu ještě viz dále. Poskytovatelé většinou akceptují, že majetek pořízený z dotace se účetně převede na zřízenou PO, raději si to ale ověřte pro vaši konkrétní dotaci (jejím příjemcem je odhaduji obec). Dále je potřeba řešit již jen pořízené samostatné věci. Ty nad 40 tis. Kč dát na účet 022, do 40 tis. Kč by měly patřit na účet 028. Účelové soubory tu nejsou moc vhodné, poskytovatelé to také někdy napadaly - například udělat soubor ze židlí v kanceláři, abyste to dostali na účet 022 a mohli čerpat investiční dotaci. Tak raději zvažte, jestli v nějakém rozsahu nepožádáte o změnu na neinvestiční dotaci.

  Nemusíte nic navádět do registru majetku, stačí to zařadit jen účetně a PO následně hned předat, aby právě nenaběhly odpisy. Ale muselo by se to časově vše připravit - předání TZ na PO se neschvaluje, takže časová tíseň vzniká jen u DHM na účtu 022 - tam musí být schváleno svěření PO a dokud to schváleno není, nemůžete jim věci účetně převést, což znamená, že případně to od doby převzetí do doby předání budete muset zařadit a odepisovat.

  3. Když jsou stavební práce dokončené a případně i zkolaudované, můžete je zařadit účetně 021/042, do majetku to nezařazujte, protože se to, jak píšete, obratem předá PO 401 MD/ 021 D, dotace 403 MD/ 401 D. PO si nabere opačnými zápisy, TZ i dotaci si přířadí ke kartě budovy. Tento postup je u TZ umožněn, nemusí být i podle MF schvalován převod na PO, protože právně je TZ svěřeného majetku. Tedy stačí jen sepsat protokol o předání s vhodným datem - hned v okamžiku, kdy se má zařadit. 

  4. Ano, viz jak popisuju již výše. Věci po schválení (když nenaběhnou oprávky) převedete na PO opět jen zápisem 401 MD/ 022 D a dotaci na ně 403 MD/ 401 D. Protože chápeme praktické problémy dané situace, připojuju ještě námět Ing. Nejezchleba:

  Záleží na tom, zda jsou konzervativní nebo ne. Totiž ve ZL se má vymezit rozsah svěřeného majetku. Většina lidí to udělá tak, že je to nějaký seznam majetku apod. Za sebe si myslím, že to není nezbytné - že mohu v rámci ZL toto vymezit i obecně. Dokonce si myslím, že to lze řešit rozhodnutím zastupitelstva i dopředu - že je to prostě i majetek, který je nyní pořizován v rámci projektu " ......" - teď ho popíši a že pověřuji například starostu, že udělají předávací protokol. Podle mne to jsou sice kroky sporné, nicméně za mne lepší než to, že třeba 2 měsíce užívají nějakou movitou věc bez jakéhokoliv právního režimu, neboť se čeká na to, až zastupitelstvo schválí dodatek Zřizovací listiny. Navíc odepisovat to u zřizovatele například 2 měsíce nedává nákladově smysl. Ale pro někoho jsou tyto myšlenky moc revoluční.

• Změna územního plánu - TZ nebo služba

  15. 10. 2025

  Obec pořizuje změnu č. 2 územního plánu obce. Změnu č. 1 ÚP v roce 2019 jsem zařadila na účet 019 jako technické zhodnocení. Nyní si nejsem úplně jistá, zda je to správně a jak by se změny ÚP měly účtovat. Po přečtení poznámky pod obsahem položky 6119 v knize Rozpočtová skladba, kde se píše:
  Obce položku používají při pořízení ÚP. Pořízení změn ÚP se již pořizuje s položkou 5169, pokud se nejedná o technické zhodnocení ÚP.
  Nerozumím, co se považuje u změny ÚP jako služba tedy položka 5169 a co jako technické zhodnocení územního plánu položka 6119 a následné zařazení na majetek 019.

  Z hlediska účetních předpisů můžeme využít jen obecnou definici TZ uvedenou v § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb.:

  "(4) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku."

  Pokud bychom si řekli, že u ÚP je základním vodítkem pro technické zhodnocení změna technických parametrů, pak bychom asi jakýkoliv zásah mohli posuzovat jako TZ. To určitě ale není záměrem. Je to spíše subjektivní, co si kdo představí pod technickými parametry ÚP. Já bych to chápala ve smyslu stěžejních parametrů ÚP, tedy v případě, kdy se například mění zastavitelnost obce. Pak se dá uvažovat o TZ, ale protože je to celé o subjektivním posouzení, nerozporuju, že to někdo klidně bude účtovat jako službu. 

  U územního plánu bych se určitě držela rozšíření použitelnosti, jako základního argumentu pro TZ. Tzn. v případě, kdy se ÚP rozšířuje na nové lokality, je to každopádně TZ. Pokud jen něco měníme v aktuálním ÚP, přikláníme se k tomu, že to bývá spíše služba.

  Také pozor na situace, kdy se pořizuje nový ÚP, tam samozřejmě starý vyřazujeme a nový zařazujeme. 

  Závěr: Je potřeba posoudit vždy konkrétní změnu a může to zde být opravdu hodně subjektivní. Myslím, že to není moc sjednoceno, tak alespoň my se snažíme odpovídat jednotně. Náš názor si můžete přečíst na str. 99 knihy Dlouhodobý majetek, kde jsou uvedeny další příklady, kdy se bude jednat o TZ ÚP, odkaz:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlou

• Sazka

  15. 10. 2025

  Obec provozuje Poštu Partner a současně má smlouvu se společností SAZKA, a.s. na zprostředkování loterijních a jiných her. Obec zřídila nový účet, na který budou připisované přijaté vklady a Sazka si každý týden z tohoto účtu stáhne svůj podíl. Příjmem obce bude rozdíl, který je odměnou za tuto službu. Prosím o vzor účtování vkladů, výběrů podílu Sazky a zaúčtování odměny pro obec. Jaké použít účty, oddíly, paragrafy a položky. A je tato odměna obci zdanitelným plněním?

  Nově založený účet můžete vést v režimu cizích prostředků. Přijaté vklady budete účtovat 245 MD/ 378 D, stržení Sazky 378 MD/ 245 D.

  Předpis provize bude zápisem 311 MD celá částka/ 602 D základ daně a 343 D daň. Provize má být zdaňována (21 %). Proúčtujete zápočet 378 MD/ 311 D ve výši provize a tím se vyrovná účet 311 i 378 ve výši podílu obce.

  Při převodu provize na BÚ budete účtovat:

  262 MD/ 245 D a na BÚ příjem 231 MD odpa např. 2144, pol. 2111/ 262 D.