Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec má v osobním vlastnictví automobil AVIA ,který využívala pro potřeby hasičů-soutěže, doplňkově výjezdová jednotka. Zastupitelstvo obce se rozhodlo, že automobil nabídne k prodeji, důvodem je vyšší finanční náročnost na údržbu a problém ke splnění technických požadavků.
Co je potřeba udělat? Máme nechat vozidlo ocenit nebo můžeme stanovit cenu sami ? Dále nás zajímá způsob vyhlášení -nabídka k prodeji apod. a jakému okruhu je možno nabízet, zda lze i fyzickým osobám s tím, že by např. tato osoba měla vozidlo na sebe jako veterána a měla polep brodských hasičů.
Při prodeji majetku nejprve řešíte, jestli je povinnost zveřejnit záměr prodeje na úřední desce (§ 39 zák. č. 128/2000 Sb.). U movitého majetku tato povinnost nevzniká. Přesto je vhodné inzerovat (úřední deska, portály, místní tisk), aby bylo doložitelné, že prodej byl transparentní - podle všeho nemáte stejně zatím žádného zájemce. Schválení prodeje movité věci je v kompetenci rady obce; kde rada není zřízena tak starosty. Pokud si rozhodnutí vyhradí ZO, je pak v kompetenci ZO.
Znalecký posudek není ze zákona povinný. Kupní cenu můžete stanovit vlastním odhadem podle srovnatelných nabídek na internetu (např. bazary).
Prodejní cena primárně může odpovídat ceně obvyklé. Prodej pod cenou obvyklou je přípustný, ale odchylka musí být výslovně zdůvodněna v usnesení příslušného orgánu (§ 39 odst. 2 zák. o obcích). Jako zdůvodnění lze použít tytéž argumenty, které vedou k prodeji (vysoká náročnost údržby, nesplnění technických požadavků, omezená poptávka).
Musíte si tedy určit obvyklou cenu, pak kupní cenu a obě hodnoty porovnat.
K tomuto tématu blíže viz metodika MV č.č. 7.2, odkaz: https://mv.gov.cz/cinnost-organu-obce-2.
Je to tam řešeno od str. 35 dále, cituji stěžejní část pro váš dotaz - jak určit cenu obyklou tak, abyste věděli, zda musíte zdůvodňovat případnou odchylku od kupní ceny:
"Druhou otázkou je samotné určení obvyklé ceny ve smyslu tohoto ustanovení. Tu je samozřejmě nejjednodušší stanovit podle zákona o oceňování majetku (151/1997 Sb.), ať již si obec nechá zpracovat znalecký posudek, ocenění osobou mající příslušné živnostenské oprávnění nebo výpočet podle tohoto zákona provede sama (znalecký posudek tedy z hlediska § 39 odst. 2 zákona o obcích není povinný). Obvyklou cenu je však možné zjistit i jinými vhodnými způsoby, např. srovnáním nabídek více realitních kanceláří na podobné nemovitosti, cenovou mapou9 apod. Hypoteticky mohou obvyklou cenu generovat i nabídky doručené ke zveřejněnému záměru, ovšem jen jde-li o jeho opakované zveřejnění, a to i dalšími vhodnými způsoby, typicky prostřednictvím realitních kanceláří či internetových serverů. Z hlediska případného navazujícího posuzování obcí uskutečněných dispozic (zejména pro účely přezkoumání hospodaření podle zákona č. 420/2004 Sb.) lze doporučit, aby způsob určení obvyklé ceny byla obec schopna vždy adekvátně doložit."
Když to shrnu - prodat můžete za kupní cenu, kterou si sami určíte, ale pokud tato kupní cena bude nižší než výše uvedeným způsobem určená cena obvyklá, je povinné odchylku zdůvodnit, jinak je prodej neplatný.
Obec může prodat movitý majetek komukoli, tedy i fyzické osobě. Podmínky dalšího užívání lze sjednat v kupní smlouvě. Doporučuje se uzavřít kupní smlouvu a vyhotovit předávací protokol (u movitých věcí určuje datum uskutečnění plnění) nebo okamžik předání zapracovat přímo do smlouvy.
Účtování prodeje k datu předání: předpis výnosu 311 MD/ 646 D v prodejní ceně, 553 MD/ 082 D v zůstatkové ceně, vyřazení pořizovací ceně 082 MD/ 022 D. Příjem kupní ceny na rozpočtovou položku 3113. Pokud je rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou významný dle interní směrnice k RH, je třeba majetek před prodejem přecenit na reálnou hodnotu, od přecenění se přestává odepisovat.
Obec vybudovala u základní školy ,,Parkovací stání a vnitroareálovou komunikaci,, v celkové částce 3.555.089,58 (zařazeno do majetku k 30.6.2026).
Dne 27.8.2026 přišlo rozhodnutí o finančním odvodu za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro výše uvedenou stavbu ve výši 443.017 Kč, který má platit obec. Z této částky nám bude vráceno dle rozhodnutí 30% tj. 132.905 Kč.
Předpis platby: MD 042 D 378 310.112 Kč (pokud tato částka může navýšit cenu majetku)
MD 549 D 378 132.905 Kč (provozní náklad)
úhrada pak MD 378 D 231 PAR 2212 POL 6121 Kč 310.112 , MD 231 D 378 PAR 2212 POL 5909 132.905 Kč
Vratka potom MD 231 POL 1334 D 688.
Odvod za odnětí půdy ze ZPF je podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (§ 55) vedlejším pořizovacím nákladem majetku do doby uvedení do užívání. Vy máte stavbu zařazenou. Jde o to, kdy náklad na poplatek za odnětí vznikl, zda před datem 30.6.2026 nebo až po něm. Zda žádost byla podána (pravděpodobně v rámci žádosti o stavební povolení) před uvedením do užívání a teprve nyní bylo vydáno rozhodnutí, tedy se zapomněla doúčtovat dohadná položka při uvedení do užívání nebo tento náklad vznikl až po zařazení. Toto je potřeba vzít v úvahu při rozhodování, jak nyní účtovat.
Odhaduji, že uvedený poplatek byl vyčíslitelný a vynětí právně zahájeno již před zařazením, jen se právně dokončilo po zařazení. V takovém případě jste měla k datu zařazení účtovat odhadovanou výši poplatku za vynětí zápisem 042/389 do ceny stavby. Nyní to zaúčtujete v plné výši 443 017 Kč jako opravu pořizovací ceny na účet 021 a pol. 6121, na kartě majetku opravte vstupní (pořizovací cenu) stavby.
Pokud by náklad na poplatek vznikl až po uvedení do užívání, účtuje se jako klasický provozní náklad. Předpis částky 443 017 Kč dle rozhodnutí 538 MD/ 349 D pol. 5362. Platba 349 MD/ 231 D, pol. 5362. Odpa 2212 či 2219 - podle odpa stavby.
Celý odvod jde do nákladů nebo do ceny stavby, není správné částku rozdělovat. Vratka ve výši 30% je samostatný příjem a nepovažuje se za snížení výdajů a ani za zápočet se závazkem. Účtujete o dvou oddělených případech. Příjem podílu budete účtovat zápisem 231 MD pol. 1334 / 688 (609) D.
Rekonstruujeme budovu bývalé školy na obecní byty. Vznikli tam nové 4 bytové jednotky včetně nových dispozic a příček.
Jak zaúčtuji nové kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů a nově vzniklé dveře včetně obložkových zárubní? Nevím, zda se jedná o TZ budovy nebo kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů mám zaúčtovat na 022.
U bytových domů se kuchyňská linka včetně vestavných spotřebičů považuje za součást stavby s argumentem, že bez kuchyně nemůže plnit budova, resp. byt v budově, svůj účel. Vycházíme z pokynu GFŘ - 59. Tento pokyn není pro účetní hledisko závazný, ale i z právního (účetního hlediska) je zde součást stavby v pořádku.
V případě nově vzniklých dveří včetně obložek zárubní se také jedná o TZ. Vznikly nové dispozice, nové příčky a tím i nové otvory pro dveře.
Celé je to určitě TZ budovy - jednotlivé zásahy to splňují, ale hlavně celkově se mění účel budovy, což je zde základní prvotní argument pro to, že související zásahy jsou TZ.
Jako samostatné věci by měly být účtovány jen movité věci, u bytových domů většinou jen spotřebiče typu volně stojící lednice.
Na kartu budovy si raději poznamenejte, co vše se do ceny TZ zahrnulo - výměna kuchyně bez změny parametrů se účtuje následně jako oprava.
V srpnu došlo ke sloučení našich PO - MŠ a MZŠ pod MZŠ, školka zůstatky na jejím účtu přeposlala na účet obce, obec poté přeposlala část zůstatků z MŠ na MZŠ, část peněz zatím zůstalo na účtu obce, dokud si nevytvoří sloučená organizace nové podúčty. Jak prosím zaúčtovat na bankovním účtu obce příjem zůstatků z MŠ a poté vzápětí výdej části zůstatků do sloučené MZŠ? Jediné co mě napadá, tak přes položku 8901 a nějaký pohledávkový účet oproti 231?
Ke sloučení PO máme výklad v tomto dokumentu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=20&hledat=Slou%C4%8Den%C3%AD+PO
Přijaté zůstatky od zanikající MŠ bych účtovala jako cizí prostředky obce. Obec je pouze průtokový mezičlánek, nejde o její vlastní příjem ani výdaj.
V případě, že jste peníze přijali na ZBÚ, tak použijte položku 8901. Položka se nerozpočtuje. Píšete o pohledávkovém účtu, ale správně by se mělo jednat o závazek.
Příjem fin. prostředků tedy zaúčtujete 231 pol. 8901 MD/ 349 D a přeposlání 349 MD/ 231 D pol. 8901.
Obec má v plánu přispívat dětem s trvalým pobytem v obci na letní/příměstské tábory určitou částkou. Příspěvek by byl vyplácen hotově zákonnému zástupci dítěte, pokud dodá potvrzení o zaplacení tábora, oproti podpisu.
Jak se tento příspěvek účtuje včetně rozpočtové skladby? Musí se tento druh příspěvku schvalovat na ZO , nebo je to rozhodnutí starosty (obec nemá radu). Stačí doložení jen zaplacení tábora, nebo je potřeba ještě něco více?
Váš postup je možný. Je na rozhodnutí příslušného orgánu, jestli transfer poskytne jako dotaci - veřejnoprávní transfer (pak se musí dodržet administrativní pravidla zákona č. 250/2000 Sb.), peněžní dar či jiný soukromoprávní transfer (např. právě příspěvek). Pokud nezvolíte dotaci, ale obecně příspěvek, jsme v režimu soukromého práva a opět je na vás, zda uzavřete smlouvu o příspěvku nebo příspěvek rovnou předáte oproti podpisu. Určitě je ale vhodné mít schválená pravidla poskytování daných příspěvků. Poskytnutí se schvaluje podle částky. V tomto případě se to může pojmout tak, že dáte příspěvek např. 5 tis. Kč jednotlivému dítěti, pak jste v limitu do 100 tis. Kč jednotlivé FO a v takovém případě to podléhá schválení radou, když nemáte radu nebo přenese pravomoc na starostu, schvaluje to starosta. ZO by to schvalovalo jedině tehdy, kdyby příspěvek jedné FO byl vyšší než 100 tis. Kč nebo jste schvalovali celkovou částku - např. když si řeknete, že za všechny děti uhradíte souhrnně táboru 120 tis. Kč. Tak, jak to popisujete nevidím ale problém v tom, že poskytujete individuální dary jednotlivým FO, takže i kdyby hromadně v součtu to bylo např. více než 100 tis. Kč, tak se ale viz výše rozhodovací pravomoc posuzuje podle výše daru jednomu dítěti. Jen pokud by si podobné případy ZO vyhradilo ke schvalování, pak by muselo schválit ZO.
K doložení splnění účelu příspěvku postačuje potvrzení o zaplacení tábora (příjmový doklad, faktura nebo potvrzení pořadatele) a podpis zákonného zástupce na výdajovém pokladním dokladu - když si to tak nastavíte.
Hotovostní výplata je možná, jen byste měli dodržet limit pokladní hotovosti obce a vystavit řádný výdajový pokladní doklad s podpisem příjemce. Účetní zápis: 572 MD/ 261 D (hotovostně, bezhotovostně účet 231) přímo při výplatě. Účtování přes účet 345 není nutné. Co se týče rozpočtové skladby, je vhodný par. 3421, pol. 5492 pro peněžní dar, pol. 5499 v případě příspěvku, ale i pro příspěvek se volí tradičněji spíše pol. 5492, protože příspěvek má většinou obdobnou právní povahu jako peněžní dar.
Zvažujeme předávání různých pohledávek, k dalšímu vymáhání, Celní správě ČR. Účetně to metodika řeší celkem jasně, s tím není problém. V oblasti rozpočtu je to poněkud horší. Tyto pohledávky (přestupky, pokuty) mají při svém vzniku různé kombinace RS (položek a paragrafů). Dotaz: Je potřeba toto členění zachovávat i u předaných pohledávek, nebo existuje nějaká možnost, evidovat předané pohledávky pod společnou položkou a paragrafem? Pokud ano, dost by to zjednodušilo další operace, především u došlých plateb.
Předem děkujeme za váš názor.
Z účetního hlediska si náš názor na danou problematiku můžete přečíst v dotazu "Účetní evidence pohledávek předaných Celnímu úřadu" ze dne 24.2.2026. V květnu 2026 MF na stránkách zveřejnilo metodiku k účetnímu zachycení, kde požaduje vyřazení pohledávky předané k vymáhání CÚ z rozvahy. Odkaz:
S tímto jste podle všeho srozuměni. V dané metodice se uvádí:
"Z hlediska rozpočtové skladby obec převedený peněžní příjem z místního poplatku od obecného správce daně zatřídí na příslušnou příjmovou položku rozpočtové skladby v rámci podseskupení 134 podle druhu místního poplatku. Z hlediska účetnictví, konkrétně ve výkazu zisku a ztráty příslušný výnos vykáže na položce „B.I.17. Ostatní výnosy z činnosti“."
Začlenění došlých plateb od CÚ byste měli účtovat s položkami a případně paragrafy, kterých se pohledávky týkají (např. poplatek pes pol. 1341). V tomto ohledu neexistuje aktuálně žádná společná RS pro pohledávky, které byly předány k vymáhání Celnímu úřadu.
V první řadě ale musíte mít správně definováno, co vše CÚ můžete předat k vymáhání. Zmiňujete přestupky, pokuty... Kromě místních poplatků lze CÚ předat stanovené případy dle správního řádku, viz odkaz na informaci CÚ: :
Z hlediska RS je tam napsáno, že vám mají dát informaci ke správnému zatřídění, cituji:
"Obecný správce daně zajišťuje převod výnosu dle rozpočtového určení, zároveň informuje příjemce výnosu o převodu konkrétních peněžitých plnění. Informace je zasílána do datové schránky ukladatele jak ve formátu PDF, tak XML.
Když se ale vrátím k tomu, co vše za vás může CÚ vymáhat - neposkytujeme závazné právní výklady, ale jen upozorňuji, že možná ne vše z toho, co chcete CÚ předat, za vás opravdu může vymáhat.
Pokud ale dáte k vymáhání CÚ něco jiného než místní poplatek (a on to přijme s tím, že zákonně je to v pořádku, viz příklady v odkazu výše), tak bychom měli řešit, jestli aplikovat metodiku MF i na tyto případy. V metodice se hovoří pouze o vymáhání místních poplatků. Takže stojíme před otázkou, jestli účetním postupem dle MF postupovat u všech pohledávek, které předáte k vymáhání CÚ. Sice to nevnímáme jako správné účetní řešení a metodika opravdu zmiňuje výslovně jen místní poplatky, ale z hlediska jednotnosti účetních metod doporučuju postupovat účetně (dle metodiky MF) stejně u všech pohledávek, které CÚ předáte. To berte spíše jako dovysvětlení situace.
Prosím o radu, jak zaúčtovat přijetí poplatku za oprávnění provádět ložiskový průzkum. Poplatek nám hradí společnost a.s., držitel oprávnění, na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí.
Jedná se o poplatek dle §4b zákona č. 66/2001 Sb. Informace k němu naleznete např. zde:
Příjem poplatku za ložiskový průzkum se účtuje na pol. 1356, účet 688.
Máme v obci 3 sbory dobrovolných hasičů = SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů XY, pobočný spolek, zakladatel Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, mají své IČO, jsou zapsány ve veřejném rejstříku a vedou si své účetnictví, ale současně mají u obce zřizovací listinu (někdy z minulosti). Dále máme zřízenou JSDH tzv. „Výjezdovou jednotku“. Všechny 4 jednotky vedeme v rozpočtu obce ve výdajích a vedeme jejich DDHM a DHM (především vozidla, jsou evidována na obec – platíme zákonné pojištění, tech. kontroly, údržbu), který je pořízen z rozpočtu obce. Rozpočtujeme a účtujeme odděleně, každý sbor má svoji ORJ. Provádíme u všech inventury (jednotlivě u každé jednotky, máme dílčí inventarizační komise pro každou jednotku). Žádné příjmy u spolků neevidujeme.
Dle zákona 250/2000 Sb. obce mohou zřizovat organizační složky, které nemají práv. subjektivitu, nejsou účetní jednotkou a jsou součástí rozpočtu obce a vystupují jménem obce. Dle mého názoru by organizační složkou měla být jen JSDH a spolky by měly být samostatně. Vzhledem k tomu, že v obci máme ještě další spolky Myslivecké sdružení, včelaře, …. a těm poskytujeme dotaci s vypořádáním nebo peněžitý dar, tak by se asi mělo ke všem spolkům přistupovat stejně. Chtěla bych Vás poprosit o Váš názor a pokud by tedy bylo vhodné nebo hlavně správné, aby spolky hasičů byly samostatně, jak to provést s majetkem, jak s drobným, tak hlavně s vozidly. Asi by šel nějaký bezúplatný převod?
Máte pravdu, že organizační složka obce je součástí rozpočtu obce, je součástí i účetnictví, protože nemá právní subjektivitu. V rámci rozpočtu se financují přímé výdaje. JSDH (výjezdová jednotka) se nejčastěji zřizuje jako organizační složka obce. Personálně ale jsou někdy členové JSDH obce jako OSS zároveň členové spolku jako samostatné právnické osoby - právně nastávají případy, kdy se to takto prolíná. Jako spolek např. pořádají akce pro děti, na které jim jako spolku (samostatnému právnímu subjektu) dáte dotaci, dar či příspěvek a hasičskou činnost přitom financujete provozními výdaji v rámci činnosti vaší JSDH.
Spolky SDH s vlastním IČO a zápisem ve spolkovém rejstříku jsou tedy sice samostatné právní subjekty, tzn. pokud budete vystupovat finančně ve vztahu ke spolku, pak to bude nejčastěji transfer, ale neznamená to automaticky, že se členové daných spolků "nekryjí" s členy vaší JSDH.
Teď jde tedy především o to rozklíčit, zda/ jak reálně u vás funguje JSDH jako OSS. Pokud nefunguje, tak by ZO mělo rozhodnout o zrušení OSS a vyřešit, co bude s majetkem, který právně využívají jiné právní subjekty. A hlavně nějak zajistit požární ochranu jinak - viz dále.
Jestli ale JSDH u vás reálně funguje a existuje - zajišťuje požární ochranu, pak byste měli např. skrze Dohody o členství rozklíčit, kteří konkrétní hasiči z daných organizací vykonávají pro vaši obec zároveň požární ochranu v rámci vámi zřízené JSDH. Nemyslím si, že byste zákonně byli omezeni v tom, že nemůžete mít čtyři jednotky hasičů, ale nevím, jestli všechny čtyři plně pro vás zároveň zabezpečují JSDH jako OSS.
Je to tedy především na vašem rozhodnutí, jak to chcete mít nastaveno a s ohledem na to, jak to u vás prakticky funguje - kdo pro vás reálně činnosti JSDH zajišťuje. Protože o to jde především - buď musíte mít zřízenu jednu či více JSDH, nebo hradit jiné obci, která JSDH zřizuje, aby pro vaši obec požární ochranu zajistila (či např. krajským hasičům).
Za mě je potřeba si v tomto ohledu udělat pořádek a jasno.
Majetek pořízený obcí (vozidla, DDHM/DHM) je právně vlastnictvím obce a eviduje se v účetnictví obce, bez ohledu na faktického uživatele. Pokud by daný majetek nevyužívala vaše JSDH, teprve potom byste řešili převod na jiný subjekt, klidně bezúplatně, když se tak rozhodnete. Případně jej můžete nadále vlastnit a dát jim ho do výpůjčky/ nájmu, ale to jen opravdu, kdyby jej nevyužívali členové vaší JSDH. Majetek v takovém případě zůstane v evidenci obce a spolek ho eviduje jen mimoúčetně.
Tolik k obecnému vysvětlení a teď více prakticky pro váš případ: Zmiňujete se, že JSDH jako výjezdní jednotku zřízenou máte. Jestliže evidujete majetek, který nevyužívá JSDH, ale spolky, pak by mělo dojít k právnímu narovnání stavu - viz výše - buď jim majetek bezúplatně předat, což je pro vás asi nejvhodnější, ať s tím dále nemáte starosti, případně uzavřít smlouvy o užívání (nájem, výpůjčka), ale to zde vidím jako zbytečně pracnější - měli by si to evidovat oni. Nevím, jak k tomu historicky došlo, ale uvádíte, že mají zřizovací listiny, tzn. v takovém případě teď reálně asi máte tedy čtyři JSDH (neznám obsah zřizovacích listin, ale právně pro vás nějakým způsobem tedy figurují jako OSS), proto, jak jsem psala, ty OSS, které činnost JSDH fakticky nevykonávají a jsou právní formou navíc již samostatným spolkem zrušte (když pro vás již jako OSS žádnou funkci nemají/ nechcete aby měli), majetek jim převeďte a když jim budete chtít přispět na nějakou akci, pak formou transferu spolku (dotace, dar, přípěvek...), s tím plně souhlasím.
Obci byla darována socha od FO (akademický sochař v důchodu, již není OSVČ) v hodnotě 900 tis. Kč. V darovací smlouvě je uvedeno, že částka odpovídá RPC uměleckého díla srovnatelné hodnoty v době darování. Obec pro sochu vybudovala podstavec, zaúčt. na 042, který musí být zkolaudován. Přijetí sochy v částce 900 tis. Kč zaúčtuji 042/401 v hodnotě dle smlouvy. Jakmile bude podstavec zkolaudován, zaúčt. 021/042. Socha je s podstavcem pevně spojená. Dále bych se chtěla zeptat, zda mám zaúčtovat na podrozvahu, když došlo rozhodnutí o poskytnutí finan.prostř. ze SFŽP-modernizační fond. V rozhodnutí je napsáno, že musí být uzavřena smlouva s fondem do 12 měsíců od vydání rozhodnutí. Mám zaúčtovat na podrozvahu nebo až po uzavření smlouvy?
Co se týče ocenění darované sochy, nesmíme zapomínat na § 25 odst. 1 písm. k), kde v případě, že neznáme pořizovací cenu, oceňujeme ve výši 1 Kč následující majetek:
"kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši jedné jednotky měny účetnictví,"
Sochu vyhodnocujete jako stavbu, bude asi trvale umístěna, i vzhledem ke kolaudaci podstavce, i tak se musí ověřit, zda nesplňuje charakteristiku majetku, který byste, když jí přebírate bezúplatně, měli ocenit 1 Kč. Ocenění by pak vypadalo 042/401 v 1 Kč + k tomu podstavec, kde souhlasím, že náklady na něj evidujete také na účtu 042.
Vstupuje nám do toho trochu nový zákon do účetnictví, který ale ještě neplatí, ale počítá se v něm s "návratem" přednostního ocenění v RPC u výše uvedeného typu majetku, namísto dosavadní 1 Kč. Nicméně protože dané ustanovení ještě neplatí, nemohu vám jednoznačně schválit ocenění sochy v RPC. Kdyby se jednalo o církevní sochu, ocenila bych ji 1 Kč. Hovoříte o tom, že ji vytvořil akademický sochař, to nahrává tomu, že i když to není církevní stavba, určitou uměleckou hodnotu má - i ve smlouvě se hovoří o uměleckém dílu, tzn. vypadá to zde opravdu spíše na ocenění 1 Kč (jako předmět kulturní hodnoty).
Pokud jde o smlouvu se SFŽP, konzultovala jsem to před časem s MF - na podrozvahu chtějí dotaci zachycovat již při prvostupňovém schválení, zde při rozhodnutí s tím, že byste dokonce měli začít značit výdaje NZÚZ, případně letošní dooznačit, jestli jste již nějaké vynaložily. Rovnou ale říkám, že u paušálních dotací nemusíte mít ke značení dostatečné podklady, pak než značit špatně se nyní přikláním k tomu raději neznačit s odvoláním na nedostatek informací. Případně značit v průběhu roku v dobré víře, ale ohlídat si hlavně na konci roku, jestli dostatečný podklad máte, značení daného roku lze upravit max. do FIN za dvanácté období. Nedávno jsme se totiž setkali s případem, kdy obec dostala sankci od poskytovatele za chybné značení NZÚZ, budeme s MF ještě konzultovat a o vývoji informovat.
Obec kupuje budovu sýpky, prodejny motocyklů s pozemky.
Cena 8 500 000. Úvěr z ČSOB - byl zřízen i běžný účet u ČSOB , vloženo 150 000 z účtu u ČS, uhrazen poplatek za zřízení úvěru cca 5000.
231 02 6330 4134 / 262 231 01 262/ 6330 5345 převod peněz 518/ 231 02 6310 5163 poplatek
Úvěrový účet - čerpání 8 500 000 27.7. přímo zasláno prodávajícímu dle kupní smlouvy, návrh na vklad – datum zařazení do majetku – 28.8.2026. 1.splátka úvěru bude až v lednu 2027.
Kupní smlouvu zavedu 042/321 8 500 000
čerpání úvěru na úvěrovém účtu 321/451 RS 6121 - budova prodejny, budova sýpky , 6130 - pozemky
8123 - vygeneruje program , musím rozpočtovat 8123 8 500 000 ?
Splátky úvěru 451/231 8124 rozpočtovat dle splátek v roce ?
Úroky 562/ 231 6310 5141 rozpočtovat dle splátek v roce ?
Jak máme správně určit cenu nemovitostí pro účely zařazení do majetku.
Kupní cena ve smlouvě je celková 8 500 000 Kč.
Ve znaleckém posudku je zjištěná celková cena: 12 148 750 Kč
Funkční celek sýpka: 9 299 420 Kč
Z toho sýpka 8 607 024,63
Pozemek 478 035
Přístřešek 140 302,45
Oplocení 74 059, 91
Funkční celek prodejna: 2 849 330 Kč
z toho: prodejna 2 730 230
zpev.plocha 64 565,48
pozemek 54 538,47
Procentním poměrem ? Sýpka tvoří 76,5 % celkové ceny, tedy zařadit i s pozemkem
Sýpka 021 6 502 500 Kč Prodejna 021 1 997 500 Kč ?
Nebo zařadit sýpku 021 a pozemek 031 a prodejnu 021 a pozemek 031, jak určit cenu?
Nejprve pár poznámek k účtování:
Pro poplatky z úvěru volíme účet 569, účet 518 je určen pro běžné bankovní poplatky.
Kupní cenu lze zatřídit kompletně pol. 6121.
Pol. 8123 rozpočtovat ano, splátky na pol. 8124 se také rozpočtují dle splátkového kalendáře, úroky souhlas na 562 a pol. 5141 a také rozpočtovat do příslušného období.
Uhrazení kupní ceny před podáním na vklad mělo být zachyceno jako záloha na účtu 052, při podání návrhu na vklad zápis 042/321 v kupní ceně, 321/052 v kupní ceně, zařazení 021,031/042 - do kupní ceny patří i případné související výdaje, např. poplatek za návrh na vklad, ten se také má účtovat na účet 042. Předpis 042/321 při podpisu kupní smlouvy se neúčtuje, účtujeme až při plnění, zde dle ČÚS 701 při vkladu do KN.
Z účtu 042 musíte majetek zařadit na příslušné majetkové účty. Obecně takto: Čp. 71 sýpka na účet 021, čp. 117 prodejna na účet 021, stavební pozemek 1/15 na účet 031, stavební pozemek 1/18 na účet 031, altán samostatná stavba na účet 021, oplocení a zpevněná plocha také zařaďte na účet 021 jako samostatné stavby. U čp. 117 je ještě cena rozpočítaná na budovu 2649030 Kč a ČOV 81200 Kč, nevím, jestli ČOV není postavena jako samostatná stavba.
Z hlediska rozdělení kupní ceny se určuje v podobných případech procentní rozvrh ze znaleckého posudku. Určíte si procentní podíl ocenění jednotlivé majetkové položky na celkové ceně zjištěné a tímto poměrem kupní cenu rozvrhnete.
Příklad jedné položky - např. oplocení. Výpočet poměru: 74 059,51/ 12 148 750 = 0,006. Kupní cena 8,5 mil.Kč * 0,006 = 51817 Kč je kupní cena oplocení. Takto vypočítáte pro každou položku, jen si dosaďte příslušnou zjištěnou cenu a tím je u každé položky jiný poměr, částka 12 148 750 a 8,5 mil. Kč jsou ve výpočtu neměnné.
Dobrý den, základní škola nakoupila FortiGate 70G - Trade UP + 5 Year FortiCare &, Unified Threat Protection (UTP) , je fyzicky malá bílá krabička a k tomu je koupena 5letá licence, je to zařízení , které odděluje školu od internetu a filtruje veškerý provoz mezi školou a internetem za 65 945 Kč, jak zaúčtuji ? 381/321 Kč 65 945,--, uvedení do provozu 26.8.2026, tzn. r. 2026
4 měsíce 518/381 Kč 4396,--. Dodavatelské firmy jsem se ptala na cenový rozpad u té bílé krabičky (hardware) a licence, odpověděli mi, že se jedná o balík a cenu nelze rozdělit. Mám nějak to rozdělení účetně řešit ?
Děkuji za odpověď.
Domnívám se, že v tomto případě bychom se měli bavit o pořízení hmotného majetku obsahujího tzv. "technologický software" - tedy ten, který je součástí ceny hardware. Já bych to na Vašem místě účtoval jako pořízení DHM na účet 022 (jako celek) a s ohledem na dobu trvání licence, která asi v zásadě může korespondovati s životnostíIT tehcniky bych dobu odepisování nastavil na 60 měsíců.
Obec bude prodávat pozemek (prodejní cena na základě znaleckého posudku Kč 2.435.000,--, účetní cena Kč 27.600,--).
Navržené účtování:
Přecenění prodávaného pozemku na reálnou hodnotu:
031 / 407 Kč 2.407.400,-- (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou: Kč 2.435.000,-- - Kč 27.600,--)
036 / 031 Kč 2.435.000,-- (prodejní cena)
Ke dni podání návrhu na vklad:
311 / 647 Kč 2.435.000,-- (prodejní cena)
554 / 036 Kč 2.435.000,-- (prodejní cena)
407 / 664 Kč 2.407.400,-- (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou: Kč 2.435.000,-- - Kč 27.600,--)
Prosím o posouzení:
1.Navržené přecenění pozemku na reálnou hodnotu jsem bohužel neprovedla správně k datu, kdy ZO schválilo zveřejnění záměru prodat pozemek za cenu dle vyhotoveného znaleckého posudku. Mám provést přecenění na RH při podpisu kupní smlouvy nebo při podání návrhu na vklad (jedná se o závažnou chybu)? Podpis kupní smlouvy se má uskutečnit nejdříve během měsíce července.
2.Ve smlouvě je uvedeno, že kupní cena bude uhrazena do 30-ti dnů od jejího uzavření a dále že návrh na vklad bude podán do 10-ti dnů od zaplacení celé kupní ceny. V tomto případě, kdy kupující zaplatí před podáním návrhu na vklad, je třeba do postupu účtování zakomponovat účet 324 (platba se zálohou)?
3. Ve smlouvě je dále uvedena informace ohledně smluvní pokuty v případě nedodržení lhůt (povinnost zahájit stavbu do 5-ti let od uzavření smlouvy). Prodávajícímu tak vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 20% z aktuální tržní ceny pozemku. Je toto třeba také nějak podchytit v účetnictví?
Nevím, jak máte okamžik přecenění stanoven ve směrnici (asi k datu schválení záměru, jak zmiňujete), ale přecenění zaúčtujte do června, při zjištění chyby.
Přesně tak. Pokud kupní cenu uhradí před podáním na vklad, zaúčtujete příjem 231/324, zúčtování při podání na vklad 324/311.
Dokud nevznikne nárok na pokutu, tak o ničem neúčtujte. I podmíněná pohledávka musí být něčím podložená a toto je zatím jen o smluvním ujednání pro případ, že nastane nedodržení smlouvy.
Dle směrnice o přeceňování reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji bude obec účtovat jen v případě dosažení hranice významnosti, kterou si účetní jednotka stanovila - více jak 1 063 300,- Kč (u stavebních pozemků bez DPH). Účetní jednotka vychází ohledně stanovení významnosti analogicky z vyhlášky č. 410/2009 Sb., § 26,odst. 2 písm. b), kde je nepřímo stanovena významná hodnota pro účely výkaznictví, což je u reálné hodnoty stejná funkce.
Výpočet : 1% z výše celkem aktiv netto k 31.12. 2025 = 106 325 482 Kč.
Může to tak být?
Máte špatně odkaz - správně je písmeno d) nikoliv b), to jen drobnost. Zároveň ale tento odkaz nemůžete použít, to byste aplikovali významnost 260 tis. Kč nebo nižší, jestli 0,3 % aktiv netto je méně než 260 tis. Kč. Jinak ale 1 % aktiv netto může být, viz naše vzorová směrnice k RH a obhajoba 1 %:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=13&hledat=Sm%C4%9Brnice+-+re%C3%A1ln%C3%A1+hodnota
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=obhajoba&stitky[0]=19
PO ZŠ v rámci školní jídelny vaří jednak pro vlastní žáky, pro cizí děti a studenty a také pro veřejnost. Do 31.12.2025 veškeré stravování dětí, žáků a studentů (vlastních i cizích) bylo účtováno v hlavní činnosti a učitelé a veřejnost v hospodářské činnosti. Od 1.1.2026 s přesunutím financování nepedagogických pracovníků na obec bych upřednostňovala účtování nákladů a výnosů z vaření pro cizí žáky nebo studenty do hospodářské činnosti, aby byla lépe vyhodnotitelná doplňková činnost. Účetní ZŠ má informace, že to asi není možné. Kdo rozhoduje, co bude účtováno v hospodářské činnosti? Je možné nechat v hlavní činnosti jen vlastní žáky a vše ostatní účtovat jako doplňkovou činnost? Je to někde ve vyhlášce, zákonu?
O tom, co bude hlavní a co hospodářskou činností rozhoduje zřizovatel. U toho stravování cizích žáků - například studentů středních škol ve školní jídelně základní školy se v minulosti tradičně účtovalo o hlavní činnosti - souviselo to i s tím, že dotace z MŠMT (prostřednictvím krajů) šla na školní stravování jako celek a bylo zvykem ji zachycovat v hlavní činnosti.
Tento problém s dotací odpadá - nicméně co vím, tak většina školských zařízení si ponechává vaření pro žáky i cizích škol v rámci hlavní činnosti. Berou to jako službu obyvatelstvu, byť se jedná třeba o střední školství a jsou ochotní se případně i podílet na financování ztráty, pokud by to finančně nevyšlo.
Pokud to vyčleníte do doplňkové činnosti, nemám s tím problém, jen tím jasně jako zřizovatel říkáte, že škola (školní jídelna) to má dělat jedině tehdy, pokud to bude ekonomicky efektivní. Pokud by to nebylo ekonomicky efektivní, dělat to nemá.
V tomto ohledu je to na Vašem rozhodnutí, respektive na vymezení v rámci zřizovací listiny. Samozřejmě pokud tam budete mít napsáno, že hlavní činností je školní stravování jako celek, říkáte tím, že stravování cizích studentů v rámci školního stravování je hlavní činností. Pokud chcete do doplňkové činnosti, musíte jasně napsat do ZL, jaké školní stravování je činnost hlavní a jaké je doplňková činnost.
U těch ostatních kategorií strávníků ještě pozor na stravování vlastních zaměstnanců. Podle §3 odst. 2 vyhlášky 84/2005 Sb. by se mělo jednat o činnost hlavní, tam je to v legislativě upraveno.
Vloni jsme pořídili venkovní kontejner (cca 9tis.), zaúčtovaní na 558, chybí ale zápis 028/088, můžu ho letos jen tak doplnit nebo je v tom nějaký háček?
Není v tom nic jiného, zaúčtujte dozařazení 028 MD/ 088 D a je to vyřešené. Samozřejmě kontejner zařaďte do registru majetku, jestli se také opomnělo.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková