Dotazy

• ! Rozpočet a příjmy na nepedagogické pracovníky + ONIV

  19. 11. 2025

  Při sestavování rozpočtu pro rok 2026 jsi nejsem jistá ohledně výše „školského koeficientu“ a zařazení tohoto příjmu do položky rozpočtu.
  Dle kalkulačky RUD na naší obec vychází částka 5.642.636 Kč
  https://statis.msmt.gov.cz/nepedagogove/
  Dle porovnání RUD po převedení financování nepedagogických pracovníků nám vychází platy NP 2.465.153 Kč + ONIV 94.932 Kč = celkem tedy 2.560.085 Kč
  https://apps.smscr.cz/rud/2026_skoly/
  S jakou výší ze státního rozpočtu mám tedy počítat?
  A dala bych to do rozpočtu na daňové příjmy položka 1701?

  Na té první kalkulačce je uveden součet, tzn. celková částka, kterou na PO odhadem obdržíte. Je tam uvedeno následující:

  "zahrnuje tak stávající "provozní RUD" navýšený o peněžní prostředky na nepedagogickou práci a tzv. ONIV. Nově jsou do RUD zahrnuty i obce, které zřizují svazkové školy."

  Na té druhé kalkulačce pak máte odděleně vyčísleno zvýšení z důvodu změny systému financování nepedagogických pracovníků, tedy kolik je odhad zvýšení vašich daňových příjmů s ohledem na povinnost financovat platy NP + ONIV.

  Tzn. zvýšení vyloženě na platy NP+ONIV najdete ve druhé kalkulačce, v kolonce "Finanční prostředky na platy NP a na ONIV - přepočet dle 2025".

  Pro příjem nepoužijete položku 1701, zvýší se dle pravidel RUD celkově všechny daňové příjmy obce. Konkrétní propočet pro jednotlivé položky 1xxx najdete například zde:

  https://www.poradnaproobce.cz/finance/kalkulacka-rud-2026/letonice-593257

• Majetek - předání TZ městem zřízené PO

  19. 11. 2025

  Město předalo PO ZŠ budovu do správy. Letos na budově bylo provedeno TZ - modernizace odborných učeben a na akci město získalo dotaci.
  Dotaz: ZŠ má budovu na své majetkové kartě a dobu odpisování 40 let.
  Město zařadilo TZ na budově ZŠ na kartu majetku (TZ na cizím majetku) a dobu odpisování 80 let. Po schválení změny ZL se TZ převádí škole včetně dotace. Škola nabere do účetnictví ve výši ocenění a oprávek od zřizovatele, ale nevíme vyřešit dobu odpisování 40 let jak má nastaveno škola, když město dalo TZ na 80 let.

  Váš postup není v souladu s právními předpisy a stanoviskem MF. Právně je TZ součástí stavby, tzn. MF potvrdilo, že v případě, kdy má PO svěřenou budovu, TZ automaticky právně přechází ke zhodnocované budově a není nutné schvalování ani úprava ZL. Neznám pravidla stanovená ve vaší ZL, nicméně je opravdu nadbytečné schvalovat převod TZ na PO a čekat kvůli tomu s účetním předáním. Správně se mělo protokolárně a tedy i účetně PO předat hned po dokončení 401 MD/ 021 D v pořizovací ceně. Účetně se má předat i dotace zápisem 403 MD/ 401 D, PO dotaci převezme 401 MD/ 403 D a má jej zadat na kartu majetku.

  TZ se odepisuje jako součást budovy, tzn. PO jej bude odpisovat dle svého odpisového plánu (zhodnotí, jestli se jím prodloužila životnost či nikoliv), odpisový plán se nikdy nepředává, předávají se mezi VÚJ jen oprávky a zbývající dobu odpisování si vždy volí a nastavuje přebírající účetní jednotka sama dle svého uvážení. 

• Úprava rozpočtu na konci roku

  19. 11. 2025

  Prosím o radu ohledně úpravy rozpočtu na konci roku. Měli jsme naplánované příjmy za prodej pozemků, které se letos neuskuteční. Musím naplánované příjmy snížit RO? Dále jsme měli na položce 8123 naplánovaný nový úvěr na 2 investiční akce, rekonstrukci školy a zasíťování pozemků. Rekonstrukce školy se posunula až na příští rok - z úvěru nečerpáno nic, zasíťování pozemků se uskutečnilo, ale nebylo potřeba čerpat úvěr na všechny výdaje kvůli dostatku finančních prostředků na BÚ - plánováno dočerpání zpětně až bude potřeba. Musím upravit i tuto položku? Poslední FIN 2-12 posílám mailem. Ještě doplňuji, že budeme vyřazovat z rozpočtu státní dotaci cca 3 mil Kč na vybavení odborné učebny ve škole, která nám nakonec dorazí až na začátku příštího roku.

  Úprava rozpočtu příjmů na skutečnost, a to i v případě, že nebyly nakonec vůbec přijaty, není povinné, když nejsou potřeba ke krytí výdajů. Takto se MF před lety vyjádřilo. 

• Prodej losů

  19. 11. 2025

  Jako hospodářskou činnost (plátci DPH) jsme začali prodávat SAZKA losy. Losy nám společnost dodala, nic jsme nehradili, takže o nich nikde neúčtuji. Každý týden nám chodí vyúčtování, kde je uvedena uhrazená částka za prodané losy, vyplacené výhry a částka provize a částka, kterou máme uhradit Sazce.
  Příklad za tento týden:
  prodané losy 2 150,-Kč
  vyplacené výhry 900,-Kč
  provize 97,77 + DPH 20,53
  částka k úhradě 1 131,70
  Prosím o radu, jak účtovat.

  Z dotazu nevím, jakým způsobem přijímáte peníze za losy. Poštu Partner jsem se dívala, že asi nemáte, tzn. prodáváte to na obecním úřadu? Jde o to, kde probíhá příjem za losy od lidí - na obecním účtu/pokladně? V takovém případě bych účtovala takto:

  - Prodané losy 261(231) pol. 8901 MD/ 378 D 2150 Kč.

  - Vyplacené výhry opačným zápisem 378 MD/ 231 (261) D pol. 8901 900 Kč.

  - Provizi předepíšete 311 MD 118,30 Kč/ 602 D 97,77 Kč, 343 D 20,53 Kč.

  - Zápočet provize 378 MD/ 311 D 118,30 Kč, zápočet v RS 231(261) D pol. 8901/ 231 (261) MD pol. 2111 118,30 Kč.

  - Úhrada Sazce 378 MD/ 231 D pol. 8901 1131,70 Kč.

• Nepadagogové jiné PO - vývařovna pro MŠ

  19. 11. 2025

  Máme PO - MŠ, která nevaří a dováží hotové jídlo z jiné PO (ZŠ), která po obci pro rok 2026 požaduje část mzdových prostředků na nepadagogy (kuchařku). Pokud obec tuto žádost schválí, jak by to vše probíhalo? Byla by tato částka jako neinvestiční transfer mezi obcí a cizí PO - pokud ano, tak by měla být uzavřena nějaká smlouva? nebo by bylo lepší o tuto částku navýšit provozní příspěvek vlastní MŠ (ta již smlouvu s cizí PO má na dodávání obědů) a ta by již peníze posílala spolu s penězi za obědy.
  A jaké by bylo finální účtování?

  Předpokládám, že zřizovatelem té jiné PO, která vaří, je někdo jiný než Vy. Pokud tomu tak je, tak upozorňuji, že se jedná o záležitost, která by se již měla týkat v současnosti (a řadu let nazpět) věcné režie (tedy toho, z čeho se kryjí energie, čistící prostředky, odpisy kuchyňského vybavení...) - i tuto složku byste té cizí PO nějak měli uhradit (a samozřejmě případně i zisk). To, že nám k tomu nyní přibude i osobní režie je ten samý problém - jen se nám navyšuje finanční objem, ale princip je naprosto shodný.

  Jak konkrétně situaci řešit je plně na vzájemné dohodě (Vyx Vaše POx cizí POx cizí zřizovatel)- v zásadě vidím tři varianty:

  VAR 1 (za mne nejpřirozenější) - cizí PO vyfakturuje Vaší PO i osobní režii (i věcnou režii) - prostě bude fakturovat vyšší dodávku jídla podle dohodnuté kalkulace a Vy své příspěvkové organizaci navýšíte provozní příspěvek (jestli jej dáte speciálně s nějakým vypořádáním .. - to je již na Vás)

  VAR 2 - cizí PO poskytnete dotaci na zajištění této složky ceny jídla - tedy podle dohodnutého mechanismu Vy budete poskytovat tuto dotaci, aby oni za sníženou cenu dováželi stravu Vaší MŠ.

  VAR 3 - dotaci bude poskytovat zřizovateli cizí příspěvkové organizace. Cizí zřizovatel pak z toho navýší příspěvek své příspěvkové organizaci.

  Všechny tyto modely jsou možné. Nejpřirozenější je podle mého názoru VAR 1.

• Odpočet DPH z kanalizace

  18. 11. 2025

  V obci jsme vybudovali a zkolaudovali v roce 2023 větev kanalizace, která navazuje na kanalizaci vedlejší obce, která provozuje čističku odpadních vod. Když jsme kanalizaci budovali, tak jsme uplatňovali odpočet DPH na stavební práce. Po kolaudaci kanalizace jsme uzavřeli smlouvu s firmou, která zajištuje její provoz, vybírá od obyvatel stočné a to přeposílá vedlejší obci, která provozuje tu čističku. My nemáme z provozu kanalizace žádný příjem do naší obce. Firmě zajišťující provoz naší části kanalizace bychom dle smlouvy měli platit cenu za zajištění jejího provozu. Doposud jsme nic neplatili. Nyní jsme obdrželi faktury za opravu kanalizace za letošní rok a ještě 2 faktury za inženýrskou činnost související s vyřizováním dotací na kanalizaci. Můžu uplatnit odpočet DPH z těchto faktur? Prosím o odpověď co nejdříve vzhledem k termínu podání daňového přiznání do 25. 11. 2025.

  Já si myslím, že máte dost zásadní problém i ve vztahu k těm pracím provedeným v roce 2023. Aby byl nějaký nárok na odpočet DPH, musíte prokázat, že Vám daný vstup slouží ke zdaňovaným příjmům. Pokud ale žádné zdaňované příjmy nemáte - protože Vy jste fakticky poskytli daný majetek bezplatně k tomu, aby si tam vybíral stočné někdo jiný, tak logicky nemáte jakýkoliv nárok na odpočet DPH. Je úplně jedno, zda je to z investice, nebo je to z provozních výdajů (opravy, žádosti o dotace...).

  Aby byl nárok na odpočet DPH, musíte mít zdanitelné příjmy - tedy například uzavřenou nájemní smlouvu, kdy to druhé obci pronajmete za nějaké nájemné (a pozor - rozhodně to nevyřešíte symbolickým nájemným např. za 1000 Kč za rok). Bez toho jste bez odpočtů a s rizikem doměření toho roku 2023.

• Vybudování lékařských ordinací v obecní budově

  18. 11. 2025

  Obec se chystá budovat v budově obce ordinace lékařů (zubní, praktický). Budova je v majetku obce (koupená cca před 2 lety), nebyl uplatněn odpočet DPH, koupeno od fyzické osoby. Od záměru vybudovat zde dětskou skupinu bylo upuštěno a nyní je již projekt na ordinace, lékaři jsou od krajského úřadu schváleni, že zde mohou tuto činnost provozovat. Obec bude objekt rekonstruovat a následně ho pronajme dvěma s.r.o. ("zubní s.r.o. a praktická s.r.o."). Můj dotaz směřuje k uplatnění odpočtu DPH ze stavebních a všech souvisejících prací. Viděla bych to jako ekonomickou činnost a tedy uplatnění odpočtu DPH, ale... s.r.o. jsou založená, ale zatím nejsou plátci DPH. A napadá mě, zda se plátci DPH vůbec někdy stanou, jedná se o zdravotnictví a tam si nejsem jistá.

  U těchto s.r.o. je vysoce pravděpodobné, že se nestanou plátci DPH. Příjem za zdravotní výkony od zdravotních pojišťoven je osvobozen od DPH podle § 58 ZDPH a nevstupuje do obratu. Velice by mě proto překvapilo, pokud by se plátci DPH tyto subjekty staly (ordinace mají i nějaké příjmy od DPH neosvobozené, ale většinou jsou to drobnosti a kvůli tomu se plátci zpravidla nestanou).

  Doporučoval bych Vám i s ohledem na to, že nyní jsou neplátci, postupovat tak, že si odpočet DPH neuplatníte - protože nájem neplátcům DPH je od daně povinně osvobozen. Pokud následně nějak "překvapí" (čemuž ale moc pravděpodobnost nedávám) a stanou se plátci DPH, je možno u nájmu toto začít daní zatěžovat a jít si pro případné douplatnění odpočtu z úprav odpočtu podle § 78 a následujících.

• Úplata za právo stavby na cizím pozemku

  18. 11. 2025

  Prosím o radu ohledně zřízení práva stavby. Jak zaúčtovat, zda do nákladů (5xx) nebo do ceny pořízení budoucí stavby (021)? Město bude stavět vyhlídkové molo, které bude umístěné na cizím pozemku. Dle smlouvy bude právo stavby vyhlídkového mola zaevidováno do katastru nemovitostí. Právo stavby je nemovitou věcí a budoucí stavba mola a její náklady se výstavbou stanou součástí práva stavby. Za toto právo stavby budeme platit úplatu vlastníkovi pozemku a to každý rok cca 15 tis. (tato úplata se bude každý rok valorizovat), smlouva je sjednána na 30 let s možností prodloužení. Otázka je, jak zaúčtovat právo stavby? Buď dát zatím na účet 042 (do doby výstavby mola, ale v jaké částce, když celkovou částku dopředu neznám a každý rok bude jiná (díky valorizaci) a úplata může být i více než 30 let, jak se píše ve smlouvě - úplata (stavební plat) je roční s valorizací, po dobu 30 let, s možností prodloužení. Dále musíme zaplatit vlastníkovi pozemku náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku (na výši ceny práva stavby) a správní poplatek za vklad. Nebo můžeme stavební plat za právo stavby zaúčtovat do 5xx na základě každoročně zaslané faktury od vlastníka pozemku? Ale jak evidovat právo stavby? Na podrozvaze?

  Podle § 14 odst. 3 písm. h) se právo stavby eviduje samostatně, tzn. nevstupuje do ceny stavby, vždy se eviduje na účtu 021 odděleně od samotné stavby. 

  V případě, že je sjednaná pravidelná roční platba, tak to ovšem nesplňuje charakteristiku dlouhodobého majetku. Neplatíte dopředu na více let, proto to účtujte jako službu (účet 518, položka 5169). 

• Bezúplatný převod - lesní pozemky

  18. 11. 2025

  Navazuji na dotaz mé předchůdkyně ze dne 15.4.2014 "Bezúplatný převod staveb - studny". Prvotně bylo účtováno v cenách evidovaných VLS s. p. Po Vaší odpovědi na dotaz byl vypracován ZP (v r. 2014) a došlo k přeúčtování dle cen ve ZP. Ve ZP byly zvlášť oceněny pozemky bez porostů, zvlášť studny a zvlášť lesní porosty. A v tomto rozčlenění bylo v roce 2014 přeúčtováno, tj. lesní porosty máme dosud evidovány zvlášť na samostatném analytickém účtu - jedná se o 64,256 mil. Kč. Letos nás kontrolorky z KÚ upozornily, že lesní porosty evidujeme duplicitně (v rozvaze na zvláštním AU v cenách dle ZP z r. 2014 a příloze v ceně Kč 57,--/m2) a abychom to vyřadili z rozvahy. Co s tím máme nyní dělat?

  Podle § 55 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se lesní pozemky oceňují včetně lesního porostu nebo osázení stromy, změny v porostu se pak dále již neřeší. Jestliže vám lesní pozemky znalec tehdy ocenil odděleně od porostu a vy tak máte na účtu 031 dvě majetkové položky, sjednotila bych v tomto ohledu evidenci tak, aby každý pozemek měl v sobě zahrnutou i příslušnou cenu porostu. Účetně sjednotíte porosty do analytiky lesních pozemků a v registru majetku lesní porosty přeřadíte ze samostatných karet do ceny příslušných pozemků.

  Z podrozvahy lesní pozemky odúčtujte, není obsahově vhodný žádný podrozvahový účet a byla by to naopak duplicitní evidence v podrozvaze, protože evidovat se má lesní porost v ceně příslušného pozemku v rozvaze.

  Z hlediska ostatního vykazování se o lesních porostech uvádí informace jen textově (např. právě to ocenění 57 Kč za m2) do části D2 až D7 výkazu Příloha, viz náš dokument:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=2&hledat=P%C5%99%C3%ADloha%20%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD%20z%C3%A1v%C4%9Brky%20(2020)

• Střednědobý výhled - úvěr

  18. 11. 2025

  Sestavujeme střednědobý výhled na rok 2027 a 2028. Dle rozpočtu na rok 2026 budeme mít v roce 2027 volné finanční prostředky ve výši cca 50 mil Kč, ale budeme potřebovat finance ve výši cca 120 mil. Kč. Střednědobý výhled by měl být krytý? Chápu to tedy dobře, že v roce 2027 budeme muset do výhledu započítat i případný úvěr na položku 8123 a splátky úvěru na položce 8124?

  Střednědobý výhled rozpočtu je finanční plán, jen dlouhodobější než rozpočet. Pokud v něm uvedete nějaký výdaj, musí být navržen i způsob jeho krytí. V zákoně č. 250/2000 Sb. je uvedeno, že SVR se "sestavuje na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků". Domnívám se, že plánovaný úvěr, i když není ještě podepsána úvěrová smlouva, můžete jako plánovaný zdroj krytí daného výdaje do SVR uvést. Výdaj pak bude rozpočtově vázaný na to, zda úvěr smluvně zřídíte či nikoliv. Pokud to považujete za finančně reálné, pak je možné to tímto způsobem rozpočtově naplánovat.

  V okamžiku, kdy byste uzavírali smlouvu na závazek, tak už musíte mít ověřeno, že budoucí výdaj je rozpočtově krytý (např. schválená a podepsaná úvěrová smlouva). U výdajů, které se plánují na další roky, máme jako podklad pro ověření rozpočtového krytí pouze výhled - a to i pokud jde o splátky úvěrů, i ty se mají v SVR zohlednit a podle toho odhadnout, jestli máte prostředky na to danou výši úvěru přijmout jako závazek ke splácení.

  Upozorňuji proto závěrem na § 13 odst. 4 vyhlášky 416/2004 Sb. - správce rozpočtu musí prověřit, že na dlouhodobé závazky budou v budoucnu zdroje, takže v praxi dát jen pozor na to, abyste si nenasmlouvali na budoucí roky více než budete schopni zaplatit (třeba i v podobě splátek úvěru a souvisejících úroků). 

• Divadelní technika v kulturním domě

  18. 11. 2025

  Prosím o radu se zařazením divadelní techniky do našeho kulturního domu. Již cca 2 roky probíhá rozsáhlá a nákladná rekonstrukce kulturního domu. Nyní nám firma fakturuje divadelní techniku-scénickou technologii, která obsahuje: 1) transportní plošinu (prostor pro úschovu zařízení, rekvizit), je to zdvihací zařízení zabudované do podlahy. V této plošině bude uschována teleskopická tribuna, při pohybu plošiny nahoru se otevře poklop a teleskopická tribuna se bude pomocí pohonných mechanismů vysouvat do prostoru hlediště. 2) jevištní tahy (zařízení ke zvedání, spouštění a zavěšování dekorací, světel, kulis nad jevištěm – uchycení je ke konstrukci střechy), 3) Espool (zařízení pro vedení kabelů s motorem a senzory, např. pro světla, která vyjíždějí zpět pod strop), 4) další jednotlivé plošiny o rozměrech 4x1m, 10x1,2m a obdobné (jsou zvedací nebo pohyblivé, používají se pro přesun techniky, nástup herců atd.) 5) pohyblivé a pevné rošty (vše zavěšené pod stropem na řetězových tazích, určené pro zavěšení světel, zvukové aparatury). Tato divadelní technika bude stát X desítek milionů. Součástí pořízení divadelní techniky je i zpracování PD. Je možné tuto divadelní techniku zařadit na účet 022 (s přihlédnutím k pokynu GFŘ D-59), jedná se sice o „samostatné zařízení“, ale některé prvky jsou pevně spojeny s budovou. Nebo raději zařadit na účet 021- TZ stavby?

  Daňovým pokynem se závazně z hlediska účetního řešení nemusíme zabývat. Právně by to mělo být i s ohledem na judikáty z podobných oblastí považováno za součást stavby - plní to účel divadla, nicméně narážíme pak na problém z hlediska často výrazně odlišné životnosti stavební a technologické části. Museli by být nastaveny komponentní odpisy, což v praxi nikdo moc zatím neřeší a proto se jako pragmatické řešení může jevit zaúčtovat to jako samostatné věci.

  Je to ale přesně ta problémová situace i podle pokynu GFŘ D-59 (přesto, že je to tam vyjmenováno). Podobné technologie jsou právní součástí stavby a pokud bychom měli vyjít z pokynu, tak tyto součásti budou nezbytné k tomu, aby divadlo mohlo fungovat jako divadlo - viz rozsudek Plzeňská teplárenská. Za sebe bych to proto nyní pod dojmem vývoje judikatury jednoznačně viděl jako součást stavby - pro účetnictví i daň z příjmů. Více k tomu dokument "Dlouhodobý majetek - stavby a pozemky ..." - str. 13 a následující:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Dlouhodob%C3%BD%20majetek%20-%20stavby%20a%20pozemky&jak=fraze&stitky[0]=9

  Pokud se to zařadí jako movité věci, bude to možná odpovídat tomu, jak se zvykově dělá - neodpovídá to ale znění předpisů a ani judikatuře. Pokud se tedy ptáte na správné řešení, tak by se mělo jednat o součást stavby.

• Informační systém budovy MÚ

  18. 11. 2025

  Na základě naší objednávky byl pořízen infosystém budovy městského úřadu. Jedná se o různě veliké moduly, od hlavních cca 2 m vysokých cedulí po ty nejmenší popisující jednotlivé osoby, dále WC, kuchyňka, atd. Vše bude připevněno na zeď. Celková cena 136 000,00 Kč. Mám účtovat jako TZ budovy na účet 021 nebo na účet 022?

  Pokud máte na mysli na zdi umístěné fyzické (ne elektronické) informační tabule/cedule, které zobrazují "navigační" informace pro návštěvníky - kde co naleznou, dále pak označení jednotlivých kanceláří a jiných prostor, pak bych volila účtování do ceny budovy jako TZ s tím, že jsou nezbytné pro plnění chodu úřadu. 

   

• DPH z příspěvku zřizovatele příspěvkové organizaci

  18. 11. 2025

  Prosím o radu v případě, že naše příspěvková organizace (plátce DPH) chce odvádět DPH z příspěvku města na svůj provoz.

  K tomuto bych potřeboval znát podrobnosti - o jaký se přesně jedná dotační vztah, co daný příspěvek kryje ... Obecně je to totiž tak, že příspěvek od zřizovatele příspěvkové organizaci nesplňuje charakteristiku úplaty z hlediska DPH a tudíž není předmětem daně (při v současnosti účinném znění ZDPH). Nicméně nemohu vyloučit, že je tento příspěvek poskytován tak, že je naplněna charakteristika dotace k ceně (například situace, když by PO provozovala nějakou rekreační pláž a Vy jste nastavili příspěvek tak, že se poskytuje ve výši ......... Kč ke každé vstupence). Potom by i takovýto příspěvek zřizovatele byl úplatou z pohledu DPH.

  S účinností od 1. 1. 2028 je odsouhlasena novela ZDPH, která může vést k rozšíření rozsahu dotací, které z pohledu DPH budou považovány za úplatu - nicméně o tom, v jakém to bude rozsahu se nyní teprve vyjednává a předpokládám, že s případnými plánovanými změnami Vás budu seznamovat až v prvním pololetí 2026 (o postavení příspěvkových organizací a příspěvcích zřizovatelů se diskutuje také, nicméně zatím je to jen ve fázi analýzy jednotlivých dotačních vztahů). Takže je možné, že zde bude posun v budoucnosti.

  Pokud to zrekapituluji - nemohu vyloučit, že zrovna nenastal specifický případ, kdy by se skutečně jednalo i z pohledu DPH o úplatu a řešilo by se její podrobení DPH. Ale je to dost nepravděpodobné. Pro nějakou konkrétnější odpověď je nezbytné specifikovat, o co konkrétně jde - prosím na e-mail zdenek@obecuctuje.cz.

   

• ZŠ MŠ příspěvek na mzdy nepedagogů

  18. 11. 2025

  Máme PO - ZŠ a MŠ. Připravujeme rozpočet na rok 2026, kde bychom příspěvek na mzdy nepedagogů včetně odvodů ZP SP a ONIV chtěli narozpočtovat zvlášť. Mohu použít položky 5029, 5039 a jakou položku pro ONIV .

  Pokud "nepedagogové" zůstanou zaměstnanci PO a obec jako zřizovatel tedy pouze zvýší příspěvek na provoz, odpovídá druhem výdaje položka 5331. Když chcete rozlišit jednotlivé složky příspěvku, můžete zvolit oddělené značení org či orj, poskytnout příspěvek s vypořádáním apod. 

  Kdyby někteří přešli jako zaměstnanci pod obec, nemáme informaci o tom, že by se pro jejich odměňování volila nějaká zvláštní položka. Podle pravidel RS byste volili odpovídající položky podle druhu výdaje, např. 5011 pro HPP apod. a opět to můžete v případě potřeby jako výdaj oddělit např. org. 

• Částka za GP, kterou měl hradit kupující

  18. 11. 2025

  Mám dotaz ohledně částky za GP z roku 2024. Nechali jsme na žádost kupujícího udělat GP na oddělení pozemku pro kupujícího s tím, že až bude GP zapsán a pozemek se prodá, bude tato částka požadována po kupujícím ( zaúčtováno na účet 377). Pozemek se letos prodal, dostala se ke mně kupní smlouva, až když se vše již dalo na katastr a bylo zapsané. Samozřejmě starosta na GP již nemyslel a částka se nikde v kupní smlouvě neobjevila. Co s tím? Mám částku na účtu 377. Pán by cenu GP ještě dodatečně doplatil. Můžu mu vystavit doklad na zaplacení GP k prodanému pozemku? Jsme plátci DPH, ale nebude to náš výnos, jen tím vyruším 377, takže DPH se na toto nevztahuje. Můžu takto postupovat?

  Zpracování geometrického plánu je nezbytnou podmínkou pro oddělení pozemku, který je prodáván, takže by se správně nemělo jednat o přeúčtování nákladů, ale o součást prodeje pozemku. Účetní varianta by proto byla zúčtovat pohledávku teď při prodeji do nákladů 554/377 a příjem od občana účtovat na účet 647 a pol. 3111 s tím, že daňově by to sledovalo osud pozemku.

  Jelikož ale nemáte ošetřenou úhradu za GP v kupní smlouvě, zase tolik by se podle mě nestalo, kdybyste to teď účetně vyřešili přefakturací - tedy příjem 231 MD/ 377 D, RS pol. 2324, ta první varianta je ale účetně přesnější. 

  Určitě to chce dořešit DPH, jak správně zmiňujete. Tam jsou obecně dvě varianty bez ohledu na účetní řešení (vedlejší plnění - GP by zde mělo daňově dle mého názoru sledovat osud zdanění hlavního plnění - prodeje pozemku):

  a) Prodávaný pozemek podléhá odvodu DPH -měli byste odvést DPH z přijaté úplaty od občana a případně douplatnit odpočet z GP, pokud jste neuplatnili. Ve lhůtě pro případný odpočet daně byste měli být - máme tady faktickou lhůtu na odpočet 2-3 roky (respektive u plnění do 31. 12. 2024 je 3-letá) - takže nevidím problém v douplatnění odpočtu, pokud uplatněn nebyl.

  b) Prodávaný pozemek nepodléhá odvodu DPH - nemůžete uplatnit odpočet z GP a neodvádíte DPH z příjmu od občana.