Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Rozhodujeme se, jak nejlépe účtovat o prostředcích na obnovu kanalizace. V současné době máme větší část volných prostředků obce uloženy na spořícím účtu, abychom zajistili alespoň nějaké zhodnocení (spořící úč. účtujeme na SU 231 - výpovědní lhůta 1 den, 1 den výpověď vkladu a druhý den jsou prostředky k dispozici na BÚ zřízeném ke spořícímu). Uvažujeme, že bychom účtovali přes podrozvahu a výdaje na obnovu bychom hradili z BÚ, jestli jsme správně pochopili, tak pokud budeme prostředky na obnovu účtovat na SU 231 s jinou analytikou museli by být prostředky na obnovu kryty BÚ, z kterého budou prováděny platby výdajů na obnovu, nebo ne? Jelikož by prostředky na obnovu byly kryty jak prostředky z BÚ tak ze spořícího účtu, bylo nám doporučeno mít směrnici pro tvoření rezervy na obnovu, kde bychom měli uvedeno, že volné prostředky se budou zhodnocovat na spořícím nebo termínovaném účtu. Lze si ve směrnici stanovit, že prostředky na obnovu budou dle schváleného plánu obnovy převedeny např. nejpozději k 31.3. nebo musí být převedeny k 1.1.? Musí směrnici schvalovat ZO?
Ohledně obecného výkladu váš odkáži na náš dokument:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Prost%C5%99edky%20obnovy&jak=fraze
U spořícího účtu si nejsem jistá, jestli správně rozumím, jak to časově probíhá, ale pokud splňuje definici peněžního fondu podle pravidel RS - "s peněžními prostředky může organizace při minimálních nákladech volně disponovat a ve lhůtě do 24 hodin je použít", pak je účet 231 v pořádku. Jinak by se muselo evidovat jako TV na účtu 244 nebo 068 bez RS.
Jde především o to, kde máte uloženy peníze určené na obnovu VHS. Pokud by byly výhradně na spořícím účtu s tím, že tam je, jak píšete, obecně většina volných peněz obce, pak daný účet můžete evidovat zároveň jako výchozí účet pro prostředky obnovy - pro účely analytické evidence. Nemáte asi zřízen peněžní fond podle zákona č. 250/2000 Sb., což je v pořádku, protože pak byste účet museli používat jen pro tento konkrétní peněžní fond. Takto tam můžete evidovat veškeré prostředky a možná nejjednodušší by bylo tedy oddělit analyticky na něm prostředky fondu, zbytek budou jestli správně chápu vaše volné finanční prostředky.
To, co popisujete chápu, jestli ze spořícího účtu nemůžete uskutečňovat výdaje, tam pak praktičtější řešení je evidence prostředků na podrozvaze viz náš doporučený postup v dokumentu a reálně si dané prostředky zhodnocovat, jak chcete.
Když nemáte zřízen peněžní fond, tak pravidla evidence prostředků jsou zcela na vašem rozhodnutí.
Mám dotaz k používání položky 5182 při účtování pokladny. Kolegyně z jiné obce mne informovala (prý to někdo říkal na nějakém školení), že se položka 5182 při účtování pokladny již nemá používat. Je to prosím pravda? Pokud ano, jak mám účtovat, když nepoužívám RS u účtu 261.
Můžete být v klidu :-) Pol. 5182 můžete u pokladny, kterou nevedete v režimu oddělené pokladny, stále používat. Je pořád součástí rozpočtové skladby. Je ale pravda, že když bylo umožněno účtovat v režimu oddělených pokladen, kde se RS třídí přímo účet 261, je to v praxi jednodušší, osvědčilo se to a i my to doporučujeme. Tak to asi bylo špatně vyloženo - jako systém to nezaniklo, ale spatřujeme výhody spíše v účtování v režimu oddělených pokladen.
Každopádně nikdo vám aktuálně váš systém účtování pokladny vytknout nemůže a ani vás nemůže nikdo nutit k jeho změně.
Příspěvková organizace města provedla jen dokladovou inventarizaci k 31. 12. 2025 a vydala jen zprávu o dokladové inventarizaci. Jedná se o porušení zákona o účetnictví, vyhlášky o inventarizaci a i interních pravidel PO. Jak prosím postupovat při schvalování účetní závěrky za rok 2025?
Pokud neprovedli fyzickou inventuru, ač měli fyzicky hmotný majetek, je to porušení povinností ze Zákona o účetnictví. Účetnictví je v takovém případě neprůkazné, protože nebyl ověřen skutečný stav majetku. Podle mne můžete neschválit účetní závěrku a jít od toho (jedna varianta). Další varianta neschválit s tím, že jako nápravné opatření uložíte provedení mimořádné inventarizace k nějakému aktuálnímu datu - třeba 31. 3. + k tomu zdokumentovat pohyby mezi 31.12. a 31. 3. - pokud řádně zdokumentují, třeba jim potom závěrku i schválit.
Obracím se na Vás s dotazem, abychom jsme měli vše správně nastaveno ve mzdovém systému. Letos u nás vznikly odbory. Jaká je správná předkontace?
Dále se chceme zeptat na předkontaci u povinného příspěvku na stáří pro rizikové profese. Dobrovolný příspěvek, chceme zvlášť a zvlášť ten povinný. Jak správně nastavit povinný příspěvek jestli v měsíci, kdy směnu odpracovali nebo v měsíci, kdy skutečně odešly peníze. (tj. odpracováno duben 2026, z účtu odešlo květen 2026). Pro FÚ bude evidováno na mzdovém listě v tomto případě květen 2026.
Pokud jde o mzdy, tam se z hlediska nastavení musíte domluvit s dodavatelem mzdového programu. Jestli máte na mysli odbory městského úřadu, tak účetně se nic nemění, předpisy a účtování je pořád stejné. Z účetního i rozpočtového hlediska je možné jednotlivé odbory oddělit např. v třídění na org. Pokud myslíte zaměstnanecké odbory, pak by se u příspěvku mělo jednat o srážku z platu 331/378.
Ohledně povinného příspěvku, který zmiňujete, toto je novinka od 1.1.2026. Dovolím si vysvětlení i pro ostatní - je to povinný příspěvek na vybrané produkty penzijního připojištění, pokud zaměstnanec uplatní právo a nárok je jen když vykonává rizikové profese (práce spadá do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek).
Bližší informace najdete na tomto odkazu:
https://mpsv.gov.cz/povinne-sporeni-pro-vybrane-rizikove-profese
Cituji část, která se vztahuje k tomu, na co se ptáte:
"Právo na povinný příspěvek vzniká poprvé za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve
kterém zaměstnanec uplatnil právo na příspěvek. Vyplatit povinný příspěvek zaměstnavatel musí do
konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního měsíce, za který se
povinný příspěvek platí.
Příklad: Zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek v březnu. Právo
na povinný příspěvek mu může vzniknout poprvé za měsíc duben. Pokud zaměstnanec během měsíce
dubna odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, vznikne mu nárok na povinný příspěvek, který
zaměstnavatel zaplatí do konce května. Výše povinného příspěvku, který zaměstnavatel v květnu
zaplatil, bude uvedena na mzdovém listu zaměstnance za měsíc květen."
Z hlediska RS byla doplněna obsahová náplň položky 5499 (v odst. 6), tzn. tento příspěvek patří na pol. 5499, účet 527.
V listopadu 2025 se naše malá obec stala veřejným opatrovníkem ze zákona. V únoru 2026 opatrovnictví skončilo. Důchod nám chodil složenkou a byl vyplácen v hotovosti paní, která se o opatrovance stará. Můj dotaz zní, zda mohu vést pokladní knihu a účetnictví úplně odděleně od účetnictví obce. Zatím mám excelové tabulky, kde vše eviduji.
Nebo je nutné, aby se pohyb těchto finančních prostředků cizí osoby objevil ve výkazech. Účtování jen na účtech 261 a 378. Všechny finanční transakce se udály během února a března 2026.
Na stránkách MF je metodika k opatrovnictví - Praktický průvodce a rádce úředníka:
https://mv.gov.cz/soubor/verejne-opatrovnictvi-prakticky-pruvodce-a-radce-urednika.aspx
Na straně 21 a 22 je popsáno spravování jmění opatrovance. Je tam k tomuto tématu uvedeno:
"V současné době neexistuje jednotný předpis pro veřejné opatrovníky, který by definoval, jakým způsobem mají vést účetnictví, jakým způsobem mají přebírat za opatrovance důchod či jiné příjmy, zda příjmy ukládat na konkrétní účty opatrovance či depozitní účet opatrovníka apod. Mít zavedený účet je ovšem v každém případě vhodné."
Pro tyto případy by měla mít obec zpracovány vnitřní směrnice pro vedení pokladny, pravidla pro zacházení s hotovostí, vymezení kompetencí a odpovědnosti za finanční prostředky opatrovanců. "
Pročtěte si to, postupy v praxi jsou různé, přikláněla bych se k tomu zřídit samostatnou pokladnu cizích prostředků - účet 261 bez RS, kde by se pohyby zobrazily (v účetnictví si ji analyticky oddělit od rozpočtové).
Příjem peněz byste účtovala pouze 261 MD bez RS/ 378 D. Výdaj by byl 378 MD/ 261 D.
K 1.1.2026 máme na běžném účtu 11 milionů, na termínovaném 25 milionů.
Rozpočet schválen s financováním 9 milionů. V současné době rozhodlo ZO o další investiční akci za 4 miliony. Musím z termínovaného účtu převést 2 miliony na financování nové akce na běžný účet a jak prosím převody zaúčtovat. Jedná se o termínovaný účet s tříměsíční automatickou obnovou a úroky zůstávají na termínovaném účtu.
Pro příjem finančních prostředků krátkodobě uložených na termínovaných vkladech se používá položka 8117. Pokud potřebujete zapojit prostředky z TV do rozpočtu 2026, tak jej zapojíte právě přes pol. 8117 na straně MD a na straně D si pokryjete výdaj, RO může pro vaši situaci ilustračně vypadat takto:
231 D odpa akce, pol. 6121 4 mil. Kč
231 MD 8117 2 mil. tis. Kč - zde je nutné ve výši, v jaké vám to nepokryje položka 8115, ale převod z TV, viz dále
231 MD 8115 2 mil. tis. Kč (jestli jste nezapojily doteď přes položku 8115 v rámci RO žádnou částku a máte tak dané prostředky jako úspory k zapojení).
Jen pozor na to, že když daný výdaj kryjete prostředky z TV, tak abyste neprovedly rozpočtově nezajištěný výdaj. Peníze z TV fyzicky musí dorazit na ZBÚ a pak teprve zaplatit daný výdaj, protože je to tzv. rozpočtově vázaný výdaj (vázaný na převod peněz z TV).
Účtování převodu z účtu TV: 262 MD / 244 D, příjem na BÚ: 231 MD pol. 8117 / 262 D (až do výše jistiny se používá pol. 8117, RS 6310 2141 jsou pak úroky až při částce nad výši původních vkladů).
Město poskytlo v loňském roce místnímu spolku návratnou finanční výpomoc. Účtovala jsem 462/ 231, 3419, 5622. NFV měla být vrácena k 31.12.2026. Nyní spolek požádal o prominutí NFV a Zastupitelstvo spolku vyhovělo, kdy schválilo prominutí pohledávky z ttl. poskytnuté NFV a zároveň schválilo ukončení veřejnoprávní smlouvy s tím, že žádný dodatek o ukončení VPS již nebude vyhotoven. Poradíte, prosím, jak tuto pohledávku odúčtovat?
V případě prominutí pohledávku odúčtujete zápisem 557 MD/ 462 D.
Obracím se na Vás s dotazem ohledně uplatnění DPH u akcí souvisejících s opravou a výstavbou vodohospodářského majetku (vodovody a kanalizace).
U došlých faktur za stavební práce (opravy a novou výstavbu VaK) uplatňujeme režim přenesené daňové povinnosti.
Rádi bychom si ujasnili postup u dalších souvisejících plnění, která jsou realizována v rámci těchto akcí, zejména se jedná o projektové práce, technický dozor investora, dopravní značení, asfaltování a související povrchové úpravy, případně další doprovodné činnosti.
Prosíme o stanovisko, zda je možné u těchto plnění uplatnit nárok na odpočet DPH, případně zda se na některá z nich vztahuje režim přenesené daňové povinnosti.
Pokud vodovod a kanalizaci používáte výhradně ke zdaňované ekonomické činnosti, tak si samozřejmě plný odpočet DPH uplatníte nejen u vlastních stavebních prací na daném majetku, ale také i u vedlejších přímo souvisejících výdajích. Tedy u projektových prací, technického dozoru investora... - samozřejmě tady se již nejedná o stavební práce - tedy není PDP, ale normální fakturační režim. To ale nic nemění na odpočtu DPH.
Dopravní značení - pokud tím myslíte třeba platby za použití dopravního značení přímo souvisejícího s prováděním stavebních prací na kanalizaci/vodovodu (různé zábrany ..), samozřejmě také plný odpočet DPH.
Asfaltování povrchů - v rozsahu, v kterém dokáži, že to bylo přímo vyvoláno opravami/výstavbou vodovodu a kanalizace - i tady by měl být nárok na odpočet (v tomto případě by to byly práce v PDP režimu).
Mám dotaz ohledně účtování předpisů
1) Máme nového nájemce pozemku, který je plátce DPH a my také. Domluvili jsme se na účtování ceny+ DPH vždy průběhu či na konci kvartálu. Předepisuji nový nájem, ale nevím jak zaúčtovat, když v lednu by měl být předpis (nájem pokračuje od 28.1.26) a já teprve v 3/26 vystavuji fakturu 311/603,343 a 231/311. Prosím o radu účtování předpisu v lednu, protože se obávám, že kontrola by mi vyčetla, že ho mám až v březnu? Nebo pro kontrolu dostačuje, že faktura je vystavena v březnu, tudíž předpis se zaúčtován v březnu za I.Q ( z důvodu i DPH).
2) Zjistila jsem, že kolegyně dlouhodobě účtovala pronájem pozemku bez ZJ 050 ? Prosím o radu co s tím, jestli začít teď v lednu a něco opravovat?
3) Účtujeme předpisy vždy v lednu na všechny nájemné - pozemky, nájmy -bez ZJ, následně pak každý měsíc se dělá další příjem, kde z poplatků si vyjedeme stav zaplacených a předepsaných v daném měsíci nájemné byt.a neb. prostor se ZJ 050 a služby ZJ 010 a na konci roku to dorovnáváme(mínusem ,plusem). Pozemky srovnáváme až na koci roku? Nějak mi to postrádá logiku.
1. Doporučujeme mít ve směrnici nastavena pravidla pro okamžik uskutečnění účetního případu pro vznik pohledávky. Může to být i okamžik splatnosti. Jestli to dobře chápu, tak ve smlouvě máte čtvrtletní splatnost, například k 31.3.2026 za nájem od ledna do března 2026. Pak je v pořádku, že DÚZP pro účely DPH nastane dnem vystavení daňového dokladu (nevystavujete fakturu, ale daňový doklad), když jej vystavujete dříve než k datu splatnosti nebo nejpozději k datu splatnosti. V takovém případě je účetně možné účtovat k danému okamžiku i účetní předpis dané pohledávky, tzn. rovnou celkový zápis 311 MD v celkové částce/ 603 D v ZD, 343 D daň. Ale jak píšu v úvodu, pro klid s kontrolou je vhodné interně si to tak stanovit.
Ještě bychom k tomu doplnili jednu věc - víme, že se z nějakého důvodu hodně "tlačí" na předpis předpokládaného nájemného na celý rok k 1. 1. Za nás toto ale nedává smysl - nájem plním průběžně (stejně jako ostatní typy služeb). Nevidíme sebemenší problém, pokud účtujeme o nájmech průběžně - tedy třeba že máte sjednáno, že se bude nájemné platit podle smlouvy čtvrtletně na základě vystavené faktury například k 15. dni posledního měsíce v daném čtvrtletí apod. - potom klidně účtuji do března Naopak, pokud se nutíme do předpisů předpokládaného nájmu k 1. 1., nadhodnocujeme hned na začátku roku pohledávky a výnosy, začínáme ve finančním účetnictví plánovat - to jsou všechno věci, čeho bychom se měli ve finančním účetnictví vyvarovat.
Takže na tom zaúčtování 311/603 a 343 podle faktury v březnu - nájemné za 1. čtvrtletí skutečně nevidíme nic špatného.
2. To, zda dané osvobozené plnění uvedete či neuvedete na ř. 50 ovlivňuje koeficient pro krácené odpočty DPH podle §76 (tedy situace, kdy vyplňujete 3. sloupec přiznání k DPH - ř. 40 a následující). Takže za sebe bych prvotně řešil, zda vůbec odpočet koeficientem používáte. Pokud ne, tak bych minulost neřešil, nyní začal ř. 50 vyplňovat správně. Pokud jste ale odpočet koeficientem používali a ten nájem, který jste tam nedali, je natolik významný, že by koeficient změnil, je to na podání dodatečných daňových přiznání na minulé roky (respektive bych doporučoval zasahovat vždy do prosince).
3. Myslím si, že toto hodně souvisí s tím, co jsme řešili v bodě 1. Mám dojem, že se snažíte asi pod dojmem nějakých doporučení (var. kontrol) udělat roční předpis předpokládaného nájmu. Protože to ale zároveň logicky není funkční pro účely DPH (zejména u zdaňovaných nájmů či souvisejících služeb), neberete to pro účely DPH a do DPH se to snažíte dostat průběžně podle skutečnosti v daných měsících. Platí to, co jsme uvedli výše. Předpis odhadovaného nájmu na začátku roku nepovažujeme za vhodný. Klidně bychom účtovali průběžně - cílem je mít v daném roce na 603 nájemné odpovídající ročnímu nájemnému. A z pohledu DPH - u od daně osvobozeného nájemného platí §21 odst. 10 ZDPH - tedy dostat ho na ř. 50 přiznání alespoň 1x za rok. U zdaňovaného pak podle toho, jak jsou nastavena dílčí plnění ve smlouvách (optimálně pokud jsou přímo sjednána DUZP).
Obec koupila 2/3 nemovitosti, součástí je stavba -rodinný dům, zastavěná plocha a nádvoří, zahrada. S kupní smlouvou byla podepsána i smlouva o advokátní úschově. Na zbylou 1/3 nemovitosti má již obec podepsanou kupní smlouvu.
Kromě toho byla obci poskytnuta dotace ex ante na nákup této nemovitosti z JMK.
Zatím jsem účtovala o přijaté dotaci v roce 2025 231/374. Výdej (hodnota 2/3 nemovitosti) byl realizován 13.2.2026, kdy byly prostředky odeslané do advokátní úschovy, účtovala jsem 052/231. Dále pak 11.3.2026 byla zaplacena Fa za právní služby, zaúčtováno 042/231. Právní účinky zápisu do katastru jsou k okamžiku 16.2.2026
Ocenění nemovitosti do účetnictví je následující:
zastavěné plochy
a) 366 m2 za 183 000, na ní stojí dům v hodnotě 2 003 000
b)53 m2 za 26 500, na ní stojí hosp. budova za 80 000
c)56m2 za 28 000, na ní stojí hosp. budova za 100 000
zahrada za 329 500
Prosím poraďte mi jak to správně zaúčtovat a zařadit do majetku s ohledem na přijatou dotaci, když se zatím jedná o 2/3, nemovitosti a zbylou 1/3 dokoupí obec v následujícím měsíci. Jak doúčtuji tu 1/3?
Není v tom ohledně účtování o pořízení žádný problém oproti běžnému pořízení nemovitostí. K datu podání návrhu na vklad budete o pořízení účtovat:
042 MD/ 321 D v celkové kupní ceně
321 MD/ 052 D zúčtování zálohy - advokátní úschovy
031 MD, 021 MD/ 042 D - zařazení jednotlivých majetkových položek (pozemků, staveb) v jejich kupní ceně + přičíst vedlejší výdaje. Fakturu za právní služby můžete zaúčtovat 042/321 do února, jestli nepůjde, tak dohadu na ní v únoru 042/389, v březnu předpis 389/321.
V majetku na kartu poznamenáte, že je to zatím podíl 2/3 (jestli se týká všeho, případně jen k příslušným kartám) a až dopořídíte zbývající podíl 1/3, zvýšíte o něj ocenění vždy každé příslušné majetkové karty, které se to bude týkat - budete účtovat úplně stejně jako výše, jen v jiných cenách. Tím se pak stanete 100 % vlastníky.
U dotace nevím, v jaké je to fázi, ale asi ještě neproběhlo vypořádání s krajem. Dotace je předpokládám investiční. K datu zařazení majetku účtujte dohadu 388/403 v celkové očekávané výši dotace a musíte jí poměrově rozdělit na jednotlivé majetkové karty (jestli všechny nemovitosti jsou brány jako způsobilý náklad). Poměr k rozdělení dotace určíte podílem jednotlivých pořizovacích cen na celkové ceně. Po zařazení se začnou stavby odepisovat a dotace k nim rozpouštět. Pokud je dotace i na pozemky, což je neodpisovaný majetek, tak ta zůstane zafixovaná na účtu 403 (rozpouští se při nákladu z majetku, tedy kdybyste pozemek například vyřazovali prodejem na účet 554 nebo k němu třeba tvořily OP na účtu 556, do té doby bude dotace bez pohybu, třeba navždy :). Nevím, jestli je dotace i na zbývající 1/3, to v tom určitě zohledněte, co vše je způsobilým výdajem (je kryté dotací).
Výdaje byste měli mít značeny dle smlouvy s krajem - interní krajský ÚZ, org, orj....
Vypořádání s krajem zaúčtujete k datu, kdy bude z jejich strany akceptováno zápisem 348/ 388 a 374/ 348.
Účetně v tom problém nevidím, spíše s tím bude trochu více "administrativní" práce.
Minulý rok jsme vybudovali a zařadili FVE na budově čističky odpadních vod. Bylo to s dotací ze SFŽP. Veškeré náklady byly v loňském roce. Peníze z dotace jsme ale obdrželi až letos. Nyní řeším rozpočtování a případně i následné využití peněz. Přijetí dotace rozpočtuji skrz rozpočtové opatření:
příjem: pol. 4213 UZ 90504 nástroj 171 zdroj 5 org 115
výdej: par. 2321 pol. 6121 UZ 90504 nástroj 171 zdroj 5 org 115
Tím, že už je akce FVE dokončená, na těchto paragrafech už tyto peníze nevyužijeme. Mohu v dalším rozpočtovém opatření převést peníze na jinou akci, např. na opravu bytu? Budu zase účtovat UZ, nástroj, zdroj? Prosím případně o konkrétní účtování.
Výdaje jste měli mít narozpočtovány a zaúčtovány s NZÚZ v loňském roce, kdy vznikly (značení se doplňuje jen v rámci rozpisu rozpočtu, nedoporučujeme jej mít jako závazný ukazatel schváleného rozpočtu).
Pokud jste neznačili, letos to opravíte jedině ručním dopsáním na doklady.
Příjem dotace narozpočtujte letos rovnou přes pol. 8115 jako zvýšení stavu prostředků, nerozpočtujte výdaj, když letos žádný k danému projektu není.
RO správně takto:
231 MD pol. 4213 UZ 90504 nástroj 171 zdroj 5 org 115 ve výši dotace
231 D pol. 8115 ve výši dotace
Nebo si rovnou místo položky 8115 použijte peníze z dotace do výdajů na to chcete. Vloni jste výdaje projektu kryli z hlediska rozpočtu vlastními prostředky, letos si to tedy jakoby do vlastních prostředků zase vracíte tím, že to je reálně financováno dotací (byť časově to nastalo meziročně).
Město vybudovalo v minulém roce nové parkoviště včetně VO u něj. DPH jsme si neuplatnili. Letos po kolaudaci dochází k zařazení do majetku. Radní rozhodli, že VO prodáme našemu s.r.o., které vlastní ostatní VO (faktura bude daňová - základ+DPH). Můžeme si uplatnit DPH z části stavebního objektu VO a to zpětně z poslední faktury od stavební firmy (byl by to poměr)? DPH by bylo v jednom daňovém přiznání na vstupu i výstupu stejné.
Pokud je tam rozhodnutí o prodeji nově vybudovaného VO, vnímal bych to také tak, že jednám v rámci své ekonomické činnosti a prodával bych to s DPH (jako prodej novostavby). Ve vazbě na tuto skutečnost bych šel na douplatnění odpočtu DPH - tady je jen nepříjemné to, že pokud VO bylo dokončeno v minulém roce, tak asi bylo několik měsíců provozováno bez právního titulu (případně prosím o upřesnění, na základě čeho bylo VO provozováno v mezidobí - teoreticky zde mohl být třeba i nájem s DPH...) a až nyní (v roce 2026) se rozhodlo o prodeji (tedy realizaci zdaňovaného plnění).
Jde mi o to, aby z toho třeba nebylo dovozováno, že nárok na odpočet je pouze v úrovni 9/10 z DPH na vstupu (s ohledem na určitou přiměřenou aplikaci postupu podle §78 a následujících), případně by někdo mohl i uvažovat, zda nárok na odpočet DPH vůbec existuje.... Prostě bych chtěl doporučit, abyste do budoucna ten právní režim domlouvali dopředu (nejlépe před zahájením stavby).
Nyní bych se na Vašem místě ale zachoval tak, jak uvádíte - douplatnil plný odpočet DPH a odvedl zase na výstupu - byť rovnou říkám, že to může být diskutabilní.
Od 1.1. bylo hospodaření v městských lesích změnou ZL převedeno z DČ do HČ. Spolu se změnou ZL nebyl upraven užívací titul k lesům a PO hospodaří v HČ na základě pachtovní smlouvy, což si myslíme, že není dobře. Jaký by byl nejlepší užívací titul pro hospodaření v městských lesích v HČ? Hospodaření v lesích nebude ještě cca 3 roky ztrátové (rozpouštění rezervy a dotace). PO získala dotaci na pořízení traktoru, kde je podmínkou, že podobu 5 let (od roku 2024) bude mít k lesům užívací vztah jako vlastník/pachtýř/nájemce/vypůjčitel.
PO převedla vlastní majetek na základě smlouvy o bezúplatném převodu na nově vzniklou obchodní společnost ve vlastnictví města (s.r.o.). Tento převod schválila rada města. Je tento bezúplatný převod pro obchodní společnost zdanitelným příjmem? V jaké hodnotě navede s.r.o. tento majetek do majetkové evidence a bude ho odepisovat? Je správné, že bezúplatný převod a výpůjčku dalšího majetku ve vlastnictví města schválila pouze rada města?
K první záležitosti - asi víte, že se u Vaší PO pohybuji, tak si myslím, že by bylo vhodnější, pokud bychom se v této věci spojili všichni včetně zástupců PO a další postup v této věci dohodli. Vím, že se MF vyjadřuje dosti rezervovaně k pronájmům ve vztahu k příspěvkové organizaci, nicméně za sebe bych navrhoval považovat nájem v tomto případě jako jednu z variant dalšího možného řešení (i s ohledem na skutečnost, že Město pokud vím neslo a asi i do budoucna ponese určité náklady související například s rekonstrukcemi lesních cest). V rámci ČR si pronájmy majetku z obce na zřízenou PO (byť pro hlavní činnost) v praxi stále objevují, ale samozřejmě nechci do toho řešení nikoho tlačit. Pokud by ale bylo o tomto možné domluvit se přímo, byl bych rád (a pokud by se zůstalo u nájmu, tak i s nastavením rozumného algoritmu výpočtu nájemného).
Okolnosti vzniku a způsob založení daného s. r. o. považuji skutečně za velký daňový problém - nicméně Město se k tomu rozhodlo. Dané s. r. o. není veřejněprospěšným poplatníkem, u nabytého majetku bezúplatně se jedná o nepeněžní příjem, kdy není možné využít osvobození podle §19b ZDP. Takže u movitostí nad 80 tis. Kč, případně staveb, u nichž nabude bezúplatně vlastnické právo má být výsledkem skutečně zvýšení základu daně v roce přijetí daru. Ocenění u s. r. o. by mělo být na úrovni reprodukční hodnoty (s.r.o. není vybrannou účetní jednotkou, aby přebíralo ocenění) - já bych si to nedovolil udělat bez znaleckého ocenění. Toto ocenění by bylo následně základnou pro účetní a daňové odpisy.
Bezúplatný převod (dar) z PO na s. r. o. (pokud vím, snad to byly jen movité věci v právním vlastnictví PO) - je to krok, který je v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb. Nicméně byl učiněn. Je trochu "problémové" za těchto okolností diskutovat, kdo takový krok má schválit. To, že to udělala Rada ale asi dává logiku (jednala jako zřizovatel). Nicméně schvalovala něco, co se nesmí.
Pokud by ale Rada schvalovala dar majetku ve vlastnictví zřizovatele na s. r. o., je to na pováženou - schvalování darů nad 100 tis. Kč je v komeptenci Zastupitelstva.
Schválení výpůjčky Radou na dané PO - za mne z hlediska kompetencí OK (pokud vím, bavíme se o nemovitostech)
Prosím o radu jak zaúčtovat vratku 275,-Kč z místního poplatku za rok 2025, paní zemřela, proběhlo dědické řízení a letos jsme vraceli na žádost pozůstalého. Zaúčtovala jsem dle vašich předchozích rad - pol. 1345/ - 606. Problém je, že letos máme změnu veř.vyhlášky a vůbec příjem na 1345 nemáme, protože se bude celý rok vážit a platit až v roce 2027. Takže na pol, 1345 mám mínus.
Pokud letos nebude na položce 1345 žádný příjem, který by se o vratku kompenzoval, převeďte to na RS 3722 5909. Předpis poplatku za letošek byste měli mít bez ohledu na období platby zachycen na účtu 606, minusovat výnosový účet ale obecně není problém.
V naší Základní škole ( jako obec jsme zřizovatel ) vznikla vodovodní škoda. Základní škola uhradila náklady za opravu ve výši 21.335 Kč.
Pojistné plnění bylo stanoveno na 16.225 Kč. 5.000 spoluúčast. Pojistné plnění přijde na účet obce, poté budu přeposílat škole.
účtovala bych takto:
předpis plnění 377/649 16.225,-
příjem plnění 231 2310 2322/377 16.225,-
předpis závazku K ZŠ 549/378 16.225,-
úhrada ZŠ 378/231 2310 5193 16.225,-
Důležité je, kdo je oprávněným příjemcem pojistného plnění. Pokud obec platila pojistné, tak jeden pohled je, že jste příjemcem pojistného plnění (tedy u vás je to 649) a pokud se to rozhodnete poslat škole, tak je to již vaše svobodné rozhodnutí - a řešili bychom to jako navýšení provozního příspěvku PO. Nemohu podle mne automaticky říkat, že je to pojistné plnění školy, pokud škola není pojistníkem a neplatila pojistné. Ale je pravda, že někdo preferuje pohled - škola má opravu, tak automaticky má i tu 649 (a ne obec) - ale já v tomto případě si to nemyslím.
Účtování na straně obce máte správně. U ZŠ to řešit ale viz výše jako navýšení příspěvku, tzn. účet 572 a pol. 5331, případný předpis vůči PO 572/349. Položka 5193 v RS neexistuje, to jen na okraj, že jste to chtěli řešit asi nějakou náhradou.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková