Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • Technické zhodnocení DDNM
    16. 06. 2020

    Při VSK u naší příspěvkové organizace jsme zjistili, že organizace pořídila rozšíření účetního softwaru GORDIC v hodnotě 5.630,- Kč. Pořízení zaúčtovala ve prospěch účtu 518 a zároveň zařadila toto rozšíření na majetkový účet 018, na kterém je zařazen i původní software. Zařazuje se technické zhodnocení DDNM i na majetkové účty nebo se účtuje pouze do nákladů? Domníváme se, že technické zhodnocení softwaru v hodnotě nižší než 60.000,- Kč neměla organizace účtovat na majetkový účet 018, ale pouze jen do nákladů s tím, že měla informaci o TZ zapsat na majetkovou kartu softwaru. Děkujeme.

    TZ DDNM nikdy nepatří na účet 018. Pokud je podlimitní, pak máte pravdu, že mělo být účtováno na účet 518 (pol. 5172) a nikde majetkově neevidovat. Teď jej tedy stačí jen vyřadit zápisem 078/018 a je to opraveno. Informaci o rozšíření je ale vhodné ponechat na kartě majetku. Kdyby to bylo TZ nehmotného majetku, tedy nad 60 tis. Kč, účtovalo by se v souladu s vyhláškou na účet 019.

    Ještě by byla možnost to rozšíření považovat za samostatný nehmotný majetek, nezvyšovat o něj tedy ocenění původního SW, ale muselo by být vedeno na samostatné majetkové kartě. Ale rozšiřující moduly zpravidla považujeme za TZ původního SW, bývají funkčně propojeny, to jen kdyby to opravdu byl funkčně oddělený modul od původního SW.  Z dotazu nevím, jak bylo to rozšíření majetkově zařazeno, jestli jako TZ nebo samostatná majetková položka, tak možná to nepovažovali za TZ, ale za nový nehmotný majetek a proto nedodrželi hranici? Tak zvažte, jak opravit, podle toho, co to rozšíření ve skutečnosti je, ale pravděpodobně skončíme u té první varianty - podlimitní TZ DDNM a tedy odúčtování z účtu 018. 

  • Storno ozdravného pobytu
    09. 06. 2020

    Při VSK u naší příspěvkové organizace jsme zjistili, že v listopadu 2019 uzavřela PO smlouvu s cestovní kanceláří o zajištění ozdravného pobytu pro rodiny s dětmi, kterého se mělo zúčastnit cca 60 osob. Dne 13.12.2019 uhradila PO na základě uzavřené smlouvy zálohu ve výši 55.000,- Kč. Tuto zálohu zaúčtovala PO ve prospěch účtu 314. Poměrnou část této zálohy měla již PO vybranou od účastníků pobytu (37.950,- Kč), zbývající část zálohy uhradila PO z provozních prostředků (17.050,- Kč). V souladu s výskytem nákazy COVID 19 ale o zájezd již nikdo nemá zájem. Dle sdělení PO byla již dvakrát písemně kontaktována cestovní kancelář se žádostí o vrácení zálohy, ale cestovní kancelář nereaguje. Účastníci pobytu, kteří již zálohu zaplatili, ji chtějí po PO vrátit. Navrhujeme tyto zálohy vrátit účastníkům pobytu se souhlasem zřizovatele z provozního příspěvku PO. Vratku bude PO účtovat proti přijatým zálohám, tj. 324/241. Je to takto možné? A celkovou poskytnutou zálohu cestovní kanceláři ve výši 55.000,- Kč bude PO nadále evidovat na účtu 314. Děkujeme za Váš názor.

    Opravdu mi připadá vše, co navrhujete,  jako zcela správný postup - dle mého názoru se s tím ani nic moc jiného nedá dělat. 

  • Mínusová položka
    14. 02. 2020

    Dobrý den, ráda bych se zeptala jak moc velký prohřešek je mínusová položka v neidentifikovaných příjmech FIN.

    Je to "jen" porušení vyhlášky o rozpočtové skladbě. Nevím, jak to přesně vzniklo, ale pravděpodobně proto, že jste z položky 2328 vrátili více než jste měli příjem nebo jste něco špatně zaúčtovali, to je dobré zjistit i kvůli případé účetní opravě. Ono je dobře účtovat minusem na tuto položku v případě, kdy se příjmy na ní přijaté vracejí v témže roce, pak účtujeme tzv. kompenzačně. Meziroční vratka, tedy vratka příjmu z minulých období patří ale na výdajovou pol. 5909 - viz náplň položky 2329. Teď už s tím nic neuděláte, jen si můžete sepsat záznam, že jste si chybu našli a odůvodnit jí a jakoby tím přijmout opatření pro příště. A opravdu zjistit, jak to vzniklo. 

  • !!! Zpráva o výsledku finanční kontroly
    17. 12. 2019

    Jsme malá obec, ze zákona je zřízen finanční a kontrolní výbor. Od 1.1.2020 je nově vykazována zpráva o výsledcích finančních kontrol za rok 2019. Budeme ji také zpracovávat, když nevykonáváme veřejnosprávní kontrolu a nezřídily funkci interního auditu nebo se na nás bude vztahovat výjimka podle zák.č. 416/2004 Sb., § 32 odst. 4 ?

    (4) Orgán veřejné správy, který nezřídil funkci útvaru interního auditu na základě výjimky stanovené v § 29 odst. 5 nebo 6 zákona ( obce do 15 tis. obyv. mohou přijmout opatření) a ve sledovaném kalendářním roce nevykonal veřejnosprávní kontrolu podle části druhé zákona, splní povinnost předkládat zprávu o výsledcích finančních kontrol zasláním informace o závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol podle § 22 odst. 6 zákona v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému Ministerstva financí.

    320/2001 Sb. §22 (6) O závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol informují kontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční kontroly. Za závažné zjištění se považuje a) zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu 26) státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, b) zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč.

    Takže opravdu, pokud nemáte interní audit ani nemáte PO a nemáte závažné zjištění, tak nemusíte již nic posílat na MF.

  • Kontrola v ZŠ a MŠ
    06. 03. 2019

    Při kontrole ZŠ a MŠ se zjistilo, že paní účetní účtuje poplatky za MŠ, za ŠD, výnosy ze sběru papíru, výnosy z jarmarku do rezervního fondu 414 (31.12. převedla výnosy z účtu 602 na účet 414). Měla to opravit, protože snížila výnosy, a tím ovlivnila výsledek hospodaření. Účetní to opravila tím způsobem, že z účtu 414 vše převedla na účet 384 výnosy příštích období a vůbec jí nevadí, že poplatky byly hrazeny pouze na příslušný rok a ne dopředu. Doporučujeme vše převést zpět na výnosový účet 602 nebo lépe na 649? Nebo to bude úplně jinak. Děkuji

    Z hlediska kontroly máte pravdu, jsou to běžné výnosy z činnosti, nepatří na rezervní fond. Správně měla dát na účet 602, nejedná se o významnou částku (odhaduji), jde to opravit i do roku 2019. V režimu §69 - na výnosový účet, kam patří. Pokud by se jednalo o více ne 0,3% aktiv, muselo by se opravit přes 408, ale u PO se tomu co nejvíce vyhněte, je to pak problém při rozdělování zisku.

  • odvod soc. pojištění z odměny neuvolněného zastupitele
    06. 12. 2018

    Prosím podléhá odměna neuvolněného zastupitele sociálnímu pojištění ?

    Nepodléhá, podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 7 zákona č. 589/1992 Sb. jsou poplatníci uvolnění členové zastupitelstva a v bodě 20 je přímo uvedeno, že když zastupitelé nejsou uvolnění, tak nejsou poplatníci.

  • Příkazce operace
    31. 10. 2018

    Mám dotaz k funkci příkazce operace. Dosud mělo město uvolněného starostu a neuvolněného místostarostu. Funkci příkazce tedy plnil starosta. Nyní máme uvolněného starostu a uvolněného místostarostu (stal se jím bývalý starosta) Mám dotaz zda může místostarosta být pověřen funkcí příkazce operace, nebo to musí být starosta.

    V § 26 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb. se k tomu píše: "vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací". Vedoucím orgánemje potřeba chápat starostu, tedy funkci příkazce operace může v souladu se zákonem vykonávat buď starosta nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec. V tomto smyslu je tedy potřeba "testovat" dané ustanovení ve smyslu, zda místostarosta může být pokládán za vedoucího zaměstnance. Pokud vím, v praxi starostové pověřují výkonem funkce příkazce operace i místostarosty, já bych to nerozporovala v logice, že je zařazen do obecního úřadu spolu se starostou a ostatními zaměstnanci obce, ale uznávám, že to trochu sporné být může, pokud bychom se striktně drželi znění zákona, tak místostarosta zaměstnancem není, myšleno to tak ale zákonodárcem určitě nebylo, že by nemohl tuto funkci vykonávat, spíše je to trochu nešťastně formulováno.

    Jiná situace by byla v době, kdyby místostarosta starostu z nějakého důvodu zastupoval a vykonával jeho funkci, pak by mohl být příkazcem "ze zákona", v normálním režimu je ale potřeba to pověření.

  • finanční kontrola před vznikem závazku u víceletých smluv
    04. 12. 2017

    Město na zasedání ZM schválilo rozpočet na rok 2018 s tím, že v roce 2018 zahájíme velkou investiční akci "Sportovní hala" za cca 60 - 70 mil. Kč (čerpání ve 2018 pouze 10 mil. Kč) a budeme ji dokončovat v roce 2019. Ve střednědobém výhledu rozpočtu jsem se Sportovní halou počítal pro roky 2019 a 2020 a pro rok 2019 mám ve výhledu schválený celkový objem investic pouze ve výši 40 mil. Kč. Jedná se tedy o víceletou zakázku a při součtu rozpočtu a rozpočtového výhledu nemám na tuto zakázku dostatečné krytí (10 + 40 mil. Kč). Jedná se mi o to, kdy provést finanční kontrolu před vznikem závazku? Bude to před vypsáním výběrového řízení nebo před podpisem smlouvy? Bude případné vypsání veřejné zakázky bez úpravy výhledu porušením zákona?

    Kontrola před vznikem závazku by měla proběhnout před uzavřením smlouvy, ale klidně až po výsledku výběrového řízení. Ono výběrové řízení vám možná ještě cenu upraví, tak abyste věděli, jakou do výhledu zapracovat. Zaznamenali jsme, že MF v návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který nakonec nebyl schválen, požadovalo, aby kontrola rozpočtového krytí probíhala ještě před zahájením zadávacího řízení - ale opravdu to byl jen návrh, nebylo schváleno, tato povinnost byla poměrně hodně kritizována. Takže kontrolu udělejte klidně až po výsledku VŘ, ale před uzavřením smlouvy - takový postup je v pořádku. 

  • závěrečný účet
    01. 06. 2017

    Chtěli bychom se zeptat, jaké přílohy k závěrečnému účtu (pro schválení ZÚ za daný rok) jsou povinné? Musíme předkládat i Monitoring, Podrozvahu, PAP, Seznam konsolidačních jednotek? - tj. výkazy, které jsme povinni sestavovat dle zákona.

    Ne ne, nic z vyjmenovaného nemusíte předkládat. Součástí závěrečného účtu mají být údaje podle § 17 zákona 250/2000 Sb., žádné další sestavy nemusí být součástí ZÚ. Jen k té podrozvaze - součástí ZÚ mají být údaje o hospodaření s majetkem, což se často řeší tak, že se jako součást ZÚ připojí i výkazy účetní závěrky, tedy rozvaha, VZZ a příloha (součástí přílohy je tedy i podrozvaha). Nějakým způsobem samostatně ale podrozvaha vyžadovaná není, ostatní vyjmenované také ne.

  • Směrnice k podrozvaze.
    10. 02. 2017

    Při dílčím přezkumu hospodaření mi pracovnice PK vytkly, že směrnice k podrozvaze z r. 2010 je zastaralá (vzor jsem tehdy převzala z vašich stránek). Teď však v dokumentech aktuální směrnici nevidím, můžete mi prosím nějaký vzor zaslat? Pokud by se v jiných směrnicích měl vyškrtnou nebo doplnit nějaký účet, jakou formu zvolit? - vydat dodatek k patřičné směrnici? - směrnici úplně zrušit a pod dalším číslem vydat jinou upravenou? - nebo snad mohu ve směrnici účet čitelně škrtnout s poznámkou, kdy bylo opraveno?

    Dobrý den, já vám dotaz vrátím a omlouvám se, ale nejsem schopná pravidelně vzory směrnic aktualizovat, i když to původně v úmyslu bylo, ale průběžně se to časově nedaří, takže když už upozornili v přezkumu, tak je potřeba vnitřně upravit - větší změny jsou snad jen v číslech účtu k majetku (90x) a k transferům (915,955...). Připadá mi, že by mělo stačit jen formou dodatku, pokud nechcete hodně změnit systémy. Jinak je možné všechno - vydat novou, která nahrazuje, vydat dodatek, udělat jako novelu a upravit poslední znění (to je ta vaše varianta škrtnutí)...

  • Víceleté smlouvy
    26. 01. 2017

    Obracíme se na Vás s dotazem ohledně uzavírání víceletých smluv z pohledu předběžné kontroly při řízení veřejných výdajů před vznikem závazku. Ve vyhlášce č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů, je v § 13 odstavce 4 písmeno d) uvedeno, že připravovaná operace byla prověřena v souvislosti s rozpočtovými riziky, která se při jejím uskutečňování mohou vyskytnout, zejména v souvislosti s dopadem uskutečnění operace na zdroje financování činnosti orgánu veřejné správy použitelné v příslušném rozpočtovém období a s potřebou zajištění zdrojů pro financování činnosti tohoto orgánu v navazujícím rozpočtovém období, a zda byla stanovena opatření k vyloučení nebo zmírnění těchto rizik. V rozpočtovém roce je situace jasná, neboť správce rozpočtu potvrdí svým podpisem finanční krytí operace (vazba na párovací znak modulu Evidence smluv v systému GINIS na schválený rozpočet). Pokud se ale uzavírají víceleté smlouvy, jak může správce rozpočtu zajistit jejich krytí v následujících letech? Je možné se opřít o rozpočtový výhled, pokud ano, jak podrobné by mělo být členění rozpočtových příjmů a výdajů v rozpočtovém výhledu? Jak postupovat dále v případě, že je smlouva uzavřena až na další rok, tedy výdaje nejsou zahrnuty v rozpočtu ani v rozpočtovém výhledu? Existuje nějaký metodický pokyn k uzavírání víceletých smluv s ohledem na předběžnou kontrolu při řízení veřejných výdajů před vznikem závazku? Kdo má vůbec pravomoc schvalovat víceleté smlouvy?

    Vaše otázka je moc dobrá a já si myslím, že obsahuje zároveň i odpověď (omlouvám se za případné zklamání z odpovědi). U víceletých výdajů skutečně nezbývá než aby správce rozpočtu vyšel při kontrole rozpočtového krytí výdaje z rozpočtového výhledu, on v ruce jiný podklad nemá. Ona je toto hodně vnitřní věc, nevím o tom, že by byla metodicky upravena. On vám ale nikdo podle mě neřekne, jak má být zpracován rozpočtový výhled. Dozvíte se jen to, co je napsáno v zákoně. U rozpočtového výhledu není povinnost, aby byl např. sestaven v třídění podle rozpočtové skladby, jako je povinnost u rozpočtu. Není stanoveno, že struktura (rozsah zpracování) rozpočtového výhledu má nějakým způsobem odpovídat struktuře rozpočtu. Města a obce přistupují ke zpracování rozpočtového výhledu různě. Někdo má zpracován i rozpočtový výhled v úplně stejné struktuře (rozsahu) jako rozpočet. V takových případech věřím, že se předběžná kontrola před vznikem závazku u víceletých projektů provádí dobře. Máte pravdu, že je to hodně o tom rozpočtovém výhledu a jeho podobě, resp. rozsahu.

    Pokud jde o schvalování víceleté smlouvy, tak si myslím, že kompetentní orgán ke schválení se určuje podle obsahu a ne délky trvání smlouvy. Takže smlouvy, které ze zákona musí schválit zastupitelstvo nebo smlouvy, které si zastupitelstvo vyhradilo, bude také schvalovat. Ostatní schvaluje rada.

    Rozpočtový výhled má obsahovat dlouhodobé závazky - tj. je tam vazba, že schválená víceletá smlouva by měla být do RV zapracována. 

  • Správce rozpočtu u PO s jedním zaměstnancem
    29. 06. 2016

    Město je zřizovatelem PO , kde je od ledna nový ředitel a také nová účetní na živnostenský list. Jiného zaměstnance nemají. Byli jsme tam na kontrole a vytkli jim že všechny účetní doklady podepisuje za příkazce operace a za správce rozpočtu p. ředitel. Paní účetní se podepisuje pouze jako hlavní účetní. Pan ředitel nyní přišel s tím, že paní účetní jako správce rozpočtu nechce být, že je to moc velká zodpovědnost. Můžete nám poradit jak toto vyřešit, může být správce rozpočtu někdo z města ?

    Nemůžeme, zatím to musí být zaměstnanec účetní jednotky. Může to být i učitel, zástupce ředitele...uklízečka - takto špatný je prostě zákon. Řeší to částečným úvazkem např. za 200 Kč měsíčně na dohodu většinou právě s dodavatelem účetní služby, ale když to nechce dělat, tak se musí najít někdo jiný ze školy. Nebo tedy někdo z obce na částečný úvazek uzavřený ze školy nebo alespoň na tu dohodu. Měl by být další zákon, který to ale lépe o moc neřeší. Je nesmysl zavádět VKS a řídící kontrolu tam, kde je jen jeden zaměstnanec, já to vím a za tuto odpověď se tak trochu stydím, ale vím, že takto se většinově reaguje. Já osobně bych v tomto případě dodržení zákona o finanční kontrole pro nemožnost aplikace v praxi v organizaci, kde je jen jeden zaměstnanec nevyžadovala - záleží na vaší odvaze. Zatím z nedodržení 320/2001 Sb. u PO není sankce. 

  • směrnice k finanční kontrole
    10. 06. 2016

    Zda směrnici k finanční kontrole může schválit starosta nebo musí zastupitelstvo obce, nemáme radu.

    To je v kompetenci rady, kde není rada, tak starosty - takže by mělo schválení starostou stačit. 

  • Účetní závěrka
    10. 03. 2016

    Nyní jsem při kontrole výkazů 2014 před auditem zjistila, že jsou v nich nedostatky. Je prosím nějaká možnost opravy již odeslaných výkazů nebo musím přeúčtovat přes 408?

    Je to před schválením závěrky zastupitelstvem možné. Musíte požádat kraj o umožnění opravy a dalšího vložení do CSÚIS. Výkazy ještě nejsou zveřejněné, takže cca do 20.4. jsou zpravidla opravy umožněny. Od 20.4. se před schválením závěrky dají ještě výkazy opravit, ale to je již přes jiné datové úložiště a opravy se pak musí popsat při závěrce následujícího roku, protože se navazuje na výkazy původně odeslané. Ze zákona o účetnictví máte na opravu závěrky před jejím schválením zastupitelstvem právo. 

  • Zákon o rozpočtové odpovědnosti
    20. 11. 2015

    Připravuje se zákon o rozpočtové odpovědnosti – zadluženost nesmí překročit 60% průměru ročního příjmu za 4 roky, jinak povinnost snižovat o 5% rozdílu ročně (jinak sankce). Kdy by mohl být zákon schválen? Chystáme stavbu kanalizace a chtěli bychom si vzít velký úvěr. Jaké příjmy máme do pokusného výpočtu zapojit? Celé běžné příjmy za rok nebo se budou třeba odpočítávat 4xxx položky?

    O zákoně víme, i o prováděcích předpisech, nelze však vysledovat jeho osud, kdy má co být schváleno. Vypadá "zamrzle". Příjmy by se počítaly z třídy 1 až 4 - tj. včetně dotací. Není důvod odpočítávat dotační položky, dotaz Vám vracím. 

← Novější dotazy

Návrh a tvorba webu