Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V současné době připravuji podklady k inventarizaci.
Na účtu 905 - vyřazené pohledávky eviduji od r. 2011 pohledávky za odpady.
Jedná se o občany, které nejsme schopni dohledat, aby svůj dluh uhradili.
Je možné v roce 2025 odúčtovat tyto pohledávky, nebo musí zůstat na účtu 905 ?
Měli byste si ve směrnici určit dobu, po kterou vyřazené pohledávky budete evidovat v podrozvaze. Uvádí se většinou ca 3 roky. Toto už je dlouhá doba, vyřadila bych zápisem 999/905. Důležitější, než to delší dobu evidovat, je aktivně pohledávky vymáhat, pokud to jen trochu jde. V okamžiku, kdy jsou všechny právní možnosti vyčerpané nemá cenu takto dlouhá evidence na podrozvaze. Ale jako podklad je dobrá určitě směrnice, na základě které pohledávky po uplynutí stanovené doby odúčtujete.
Cituji vám k tomu obsahovou náplň účtu 905:
„P.I.3. Vyřazené pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou; dále obsahuje pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování,
Pokud nemáte předpoklad, že dlužníci dluh splní, tak pokud jde o tu "potřebu účetní jednotky" pohledávku evidovat, tak k tomu je právě vhodné si ve směrnici stanovit obecnou lhůtu.
Naše obec v minulém roce pořídila elektrovozidla, na která získala investiční dotaci ve výši 2 478 000 Kč. Majetek byl 3 měsíce odepisován u nás, poté byl v červnu 2024 předán PO vč. oprávek a dotace.
V prosinci roku 2024 došlo na naší straně k vypořádání dotace. Na základě kontroly poskytovatele dotace provedené v červnu 2025 přišla nyní výzva k vrácení části dotace ve výši 619 500 Kč.
Prosím o radu, jak tuto situaci, kdy majetek je svěřen PO a dotace je u nás vypořádána, účetně zachytit. V dotazech jsem tuto variantu nenašla. Zajímá mě řešení obce, ale i oprava dotace u PO, protože částka je to významná.
Zatím mám předběžně nachystané účtování vratky u nás takto:
předpis: 401 MD (?) / 347 D
zaslání poskytovateli: 347 MD / 231 D ODPA dle účelu dotace, POL 5904, NZUZ a ORG.
Danou situaci rozebíráme v dokumentu, který je zveřejněn i na obecuctuje:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=7&hledat=%C3%BA%C4%8Det%20403%20pro%20PO
Řešíme to tam od strany 12.
Podle předpisů by se následná vratka investiční dotace měla zaúčtovat jako jednorázové snížení výnosu. Nicméně jako vhodnější se v tomto případě, kdy majetek je svěřen a vratka je ve významnější hodnotě, jeví korigovat účet 403. To by u vás znamenalo vratku poskytovateli účtovat 403/347 a předání info na PO 401/403 s tím, oni ve výši vratky proúčtují 403/401 a opraví hodnotu účtu 403 i na kartě majetku.
Musíte to ale popsat jako odchylku od metody do přílohy závěrky. Bližší vysvětlení a argumentace viz dokument, na který vás odkazuju.
Tělovýchovná jednota, z.s. (není VÚJ) na základě výpůjčky užívala movitý i nemovitý majetek města. TJ si se souhlasem města vyřídila dotace na technické zhodnocení budovy, travnatých ploch a tartanových ploch města. TZ provedla v letech 2020 -2025 a vedla ve svém účetnictví a odepisovala, jak jí nařizovala dotační smlouva. Nyní došlo k rozhodnutí, že k 31.12.2025 dojde k ukončení výpůjčky mezi TJ a městem a TJ městu předá technická zhodnocení nemovitého majetku města a vyřadí ze svého účetnictví. Dotaz zní: Mohu použít k zařazení do majetku města zůstatkovou cenu TZ k 31.12.2025 , které si TJ vedla v jejich účetnictví nebo požádat znalce o znalecký posudek s RPC.
Pokud vám TJ převádí TZ bezúplatně, tak protože nejsou VÚJ, jak správně zmiňujete, musíte přebraný majetek ocenit RPC. Není nutné platit znalecký posudek, stačí, když někdo z vedení udělá kvalifikovaný odhad - klidně vezměte jejich pořizovací cenu a ponižte jí o odhadované opotřebení. Neberte automaticky jejich ZC, nemusí odpovídat aktuální hodnotě, ale pokud vyhodnotíte, že ano, tak je možné jí použít - ale ne v logice, že oceňujete majetek jejich ZC, ale že jejich ZC odpovídá reprodukční pořizovací ceně majetku (= cena majetku v době, kdy se o něm účtuje).
Účetní zápis převzetí 021/401 v RPC a nastavte odhadovanou zbývající životnost.
Jen určitě prověřte, že tam vůči tomu neproběhla z vaší strany žádná úplata.
Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně zaúčtování prodeje bytových domů.
K 31.5.2025 jsem měla k dispozici tyto údaje:
Kupní cena domu byla stanovena dle notářského zápisu na Kč 59 450 400,--
Hodnota budovy z 021 k 31.5.2025 je Kč 26 787 587,09.
Oprávky k 31.5.2025 Kč 7 656 437,--
Pořizovací cena z karty majetku Kč 23 894 874,30
1)Po schválení prodeje bytů ZM jsem v červnu 2025 zaúčtovala přecenění bytového domu na reálnou hodnotu těmito zápisy:
021 / 407 Kč 32 662 812,91
081 / 407 Kč 7 656 437,--
036 / 021 Kč 59 450 400,--
2) následně poté došly ještě dodatečné faktury na výměnu bytových vodoměru, notářské zápisy a na sanační a demontážní práce jednoho vyhořelého bytu. Neprováděli jsme zpětné přecenění na 036, abychom nezvyšovali kupní cenu. Použili jsme účet 407 pro tyto náklady, které už se nepromítnou do ceny. Všechny tyto faktury jsem zaúčtovala:
042 / 321
321 / 231
A následné převedení na účet 407: 407 / 042
Hodnota těchto následných nákladů je celkem Kč 1 630 494,33
Na účtu 407 jsem tedy k 31.10.2025 měla zůstatek: Kč 38 688 755,58
3) k datu zápisu prodeje do KN (31.10.2025) pak mám následující zápisy:
311 / 646 Kč 59 450 400,--
553 / 036 Kč 59 450 400,--
407 / 664 Kč 38 688 755,58
Nejsem si jistá, zda-li hlavně zápis 407/664 mám ve správné hodnotě, zaúčtovala jsem stav k 31.10.2025 z účtu 407, kde na tomto účtu nejsou zaúčtované částky jenom z 06/2025, ale ještě následné doklady v 09/2025, jak jsem psala výše. Ráda bych si udělala nějakou kontrolu, abych měla jistotu, že mám zaúčtováno správně, protože jsem se s tímto případem setkala, bohužel, poprvé.
Podle mě jste postupovala správně. Rozdíl z přecenění se má rovnat rozdílu mezi RH (u vás kupní cena 59 450 400 Kč) a zůstatkové ceny. Těmi zásahy, které jste vyhodnotili jako TZ se zvýšila ZC majetku, takto to vychází. Pro kontrolu ověřte zůstatek účtu 407, po prodeji by měl být nulový.
Jediné, čemu nerozumím je rozdíl v hodnotě majetku v účetnictví a v registru majetku, uvádíte:
"Hodnota budovy z 021 k 31.5.2025 je Kč 26 787 587,09.
Pořizovací cena z karty majetku Kč 23 894 874,30."
Neumím identifikovat, proč je tam rozdíl téměř 3 mil. Kč - jsou to obě hodnoty před zásahy a není to v ceně následných zásahů, to jediné mi tam nesedí.
Dne 11.12.2025 jsme dostali Oznámení o rozhodnutí Zastupitelstva Středočeského kraje ve věci žádosti o poskytnutí dotace z rozpočtu Stř.kraje ze Středočeského Fondu podpory včasné přípravy projektů. V žádosti o dotaci jsme uvedli, že se jedná o dotaci investiční. Smlouva se podepíše nejspíše až v roce 2026.
Jedná se o čtyři dotace, a to na rekonstrukce nádrže; rekonstrukce potoka; adaptace autobusové zastávky a rekonstrukce budovy (u které obec uvažuje o jejím zbourání).
Jde mi o to, že na tyto projekty nemáme ještě dostatečné plnění.
Příklad:
autobusová zastávka: výdaje - projektová dokumentace 21 tis.Kč, účtovala jsem MD 042, par. 2212, pol. 6121. Příslib dotace ve výši 200 tis.Kč – podrozvaha MD 915, DAL 999. Mám letos účtovat ještě dohad dotace MD 388, DAL 403? a kdy zanést slíbenou dotaci do majetku?
Dále si nevím rady s dotací na rekonstrukci budovy, kde obec vážně uvažuje o jejím zbourání. Jak účtovat tuto slíbenou dotaci a co s ní při případném zbourání budovy?
Před podpisem smlouvy věcně prověřte, že se jedná opravdu o investice - jsou argumenty pro technické zhodnocení nebo se jedná o novou výstavbu.
Všechny dotace, když máte rozhodnutí, zaúčtujte na podrozvahu, jak uvádíte. Místo účtu 915 zvolte 955, pokud vyúčtování očekáváte za déle než rok. Všechny účty k projektu značte org.
Dohady dotace účtuje ve výši, v jaké byla doposud profinancovaná. Pokud jediný náklad je na zastávku 21 tis. Kč, tak dohadu vytvoříte ve výši procentického podílu dotace na tento výdaj. Otázka je, jestli rozhodnutím ZO je dotace závazně přiznána, z principu opatrnosti dohadu nemusíte účtovat, stačí i podrozvaha s tím, že dohadu dotace doúčtujete až po podepsání smlouvy.
Pokud bude majetek zařazen po podepsání smlouvy, ale před vyúčtováním, tak ke dni zařazení má být dotace dohadovaná zápisem 388/403 v celkové očekávané výši. Dotace se zadá i na kartu majetku a začne se rozpouštět do výnosů.
U dotace na rekonstrukci budovy, kde zvažujete demolici musíte postupovat v souladu s podmínkami dotace - jestli bylo požádáno o rekonstrukci, tak na dotaci nebude právní nárok, pokud rekonstrukci neprovedete. Muselo by se zkusit požádat o změnu nebo novou dotaci na novou výstavbu (pokud byste plánovaly tam něco nového budovat). Zatím nechte dotaci také jen na podrozvaze, rozmyslete si záměr a poskytovateli to včas sdělte s tím, že pak dotaci odúčtujete z podrozvahy, až budete vědět, že to nebude realizováno.
A ještě maličkost - chodník správně patří na odpa 2219.
Jsme plátci DPH, máme uzavřenou smlouvu o nájmu a provozování plynárenského zařízení s firmou Gasnet. Každý rok vystavujeme fakturu za nájem v ceně bez DPH + daň, kterou odvádíme. Další faktura nám je poslána od plynařů za zajištění provozu a běžné údržby. Můžeme si na tuto fakturu uplatnit odpočet DPH?
Obecně nárok na odpočet DPH máte, pokud ten vstup užíváte ke zdaňovaným činnostem (zde k pronájmu) - nicméně trochu nechápu logiku tohoto konkrétního případu.
Pokud jste pronajímatelem a GasNet to využívá ke své činnosti (dodávky plynu), nedává mi úplně logiku, aby Vám jako obci fakturoval za zajištění provozu. Když někomu pronajmu budovu, aby ji používal ke své ekonomické činnosti, nefakturuje mi za to, že zajistí provoz - ale asi jsou tam nějaké věci, o kterých nevím.
Ještě pozor na jednu záležitost - pokud by tam bylo symbolické nájemné - například 100 Kč za rok (a ani jinak bych nemohl dovodit související ekonomickou činnost - například v podobě předchozího prodeje parcel pro RD), tak to by nebylo považováno za reálnou úplatu a nebylo by to tedy ani předmětem DPH. Logicky by potom nebyl ani nárok na odpočet daně.
Pokud by to bylo ještě potřeba nějak dále probrat (protože neznáme úplně okolnosti případu), tak napište na mail zdenek@obecuctuje.cz (ale rovnou poprosím o popis finančních vztahů a jak ten plynovod vlastně vznikl - předpokládám, že u něj jste i uplatňovali odpočet při jeho výstavbě).
Máme koupený HW pro hasiče za 3.500 Kč, k tomu SW aplikace hasičům (online modul aplikace) za 3.600 Kč na období 01/2026-12/2026. Prosím o kontrolu účtování: HW na 028/558, položka 5137 (máme ve směrnici od 3000 Kč) a SW jako službu(licence 1 rok) 518, položka 5169 (5168?). Mám časově rozlišit 381/518, když je to na další rok? Ve směrnici časové rozlišení tento případ nemáme.
Posuďte, jestli SW není pro dané zařízení "oživovací" - kdyby plnilo funkci pro jeho provoz, patří do jeho ceny.
Viz § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. podle kterého nehmotným majetkem není:
"software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat."
Když to vyhodnotíte jako samostatný SW, tak vzhledem ke krátkodobé licenci souhlasím s účtem 518, pol. 5168 a časově to není nutné rozlišovat, jestli to bude pravidelná platba - třeba v naší vzorové smernici toto máme zohledněno, tak zvažte, jestli v tomto ohledu případně neupravíte tu svoji, abyste to nemuseli řešit.
Prosím o metodickou pomoc při sestavení inventarizační komise, tzn. předsedy a členů. Jedná se mi o to, kdo může být předsedou a kdo může být členem, jsou na tyto funkce nějaká pravidla? Může být předsedou i. komise předseda kontrolního výboru nebo kdo jiný by mohl? A členem může být člen výboru, zastupitelstva, referent obecního úřadu, zaměstnanec údržby (z důvodu kontroly stavu majetku) a co například účetní obce, která o všem v malé obci účtuje?
Můžete využít naše vzorové dokumenty k inventarizaci pod štítkem "Závěrka a inventarizace".
Platí zde inventarizační vyhláška č. 270/2010 Sb. V ní jsou uvedené základní povinnosti, například, že "inventarizační komise je nejméně dvoučlenná."
Jmenování konkrétních členů je věcí starosty. Jestli máte radu, pak plán inventur včetně stanovení členů IK vydává rada (může přenést pravomoc na starostu).
Náš názor je, že osoba odpovědná za majetek by měla být členem inventarizační komise vždy, že bez ní není možné inventuru řádně provést - je pak i problém s odpovědností.
Pravidla konkrétní jinak zákonně nejsou, jen ten minimální počet členů.
Na závěr vám pro inspiraci kopíruju doporučené složení IK z naší směrnice:
"Předseda inventarizační komise bude osobou odpovědnou za provedení inventury, osoba odpovědná za majetek nebo závazky a jiná pasiva bude osobou odpovědnou za zjištění skutečnosti a účetní bude osobou odpovědnou za provedení inventarizace, tj. porovnání skutečnosti na účetnictví. Členem inventarizační komise u fyzických inventur musí být vždy osoba odpovědná za majetek, u dokladových inventur účetní odpovědná za inventarizační položku. Dalším členem může být člen zastupitelstva, vedoucí odboru, další pracovník odboru.
Ústřední inventarizační komise (obce, které nemají zřizované PO, mohou nadále nazývat hlavní inventarizační komise) je nejméně tříčlenná.
Předsedou komise bude zvolený člen zastupitelstva obce, případně předseda kontrolního výboru, členem komise musí být starosta, jako osoba odpovědná za správu majetku vůči radě a zastupitelstvu (názor autorky)."
Obci bylo na základě Rozhodutí Dopravního a energetického stavebního úřadu odňato vlastnické právo k pozemkům (vyvlastnění). Obci byla přiznaná náhrada. Ke dni právních účinků vkladu do katastru navrhuji účtovat:
1. předpis náhrady za pozemky MD 377 / DAL 649 částka dle rozhodnutí
2. pozbytí pozemků MD 549 / DAL 031 v účetní hodnotě pozemků
Úhrada náhrady na BÚ MD 231 + RS 3639 2324 / DAL 377
Dále na základě stejného rozhodnutí bylo obci omezeno vlastnické právo k dalším pozemkům (věcné břemeno inženýrské sítě).
1. předpis náhrady za VB MD 377 / DAL 649 částka dle rozhodnutí
Úhrada náhrady na BÚ MD 231 + RS 3639 2324 / DAL 377
První případ účtujete dobře, varianta by byla i brát to jako nucený prodej a volit účty 554 a 647, pol. 3111. Nicméně mám tady jedno upozornění - podle rozsudku ESD C - 182/23 se i vyvlastnění považuje za dodání z pohledu DPH. Tedy musíte posuzovat DPH úplně stejně jako byste to prodávali. Je možné, že to nakonec nebude třeba předmětem DPH, bude od daně osvobozeno, ale musíte si to vyhodnotit, jako kdybyste to prodávali. Odkaz na rozsudek:
U VB volte výnosový účet 602 (609) a pol. 2119 a zde by mělo dojít k odvodu DPH (21 %) - poskytnutí služby (i když je to "nařízené", viz rozsudek).
Prosím o radu s datem registrace k DPH z důvodu prodeje zasíťovaných parcel. Naše obec nikdy nebyla plátcem DPH a já jsem DPH nikdy neúčtovala, proto jsem určila špatný datum registrace a to předpis výnosu z pozemků ke dni návrhu na vklad. V říjnu a listopadu jsem účtovala tři návrhy a tím jsem myslela, že jsme překročili obě hranice, i tu pro okamžitou registraci. Podala jsem přihlášku, FÚ nám zaslal Rozhodnutí o registraci na základě účetní obratové sestavy a vnitřního dokladu s předpisem výnosu a teď musím podat odvolání a určit správný datum a nevím jaký. Tady se názory rozcházejí, někdo mi říká, že DUZP je den, kdy nám bylo doručeno vyrozumění o provedeném vkladu, další názor je, že DUZP je ke dni právního účinku vkladu, ale ten je o měsíc dříve, než nám přijde vyrozumění, takže dost velké rozpětí. A poslední názor, který jsem slyšela, že to každý finanční úřad posuzuje jinak, tak mám obavu, abych neodeslala s chybným datem i to odvolání. Prosím, jaký je ten rozhodný den k registraci?
Pro okamžik, kdy to vstoupí do obratu se vychází z okamžiku, kdy nastalo DUZP. To je definováno u nemovitostí zapisovaných v katastru nemovitostí v §21 odst. 2 ZDPH.
(2) Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve.
Tedy máme dva datumy:
- datum kdy došlo k předání druhé straně - tedy od daného okamžiku se kupující má o nemovitost starat (sekat tam trávu...), ale také brát užitky (má právo dát si tam materiál, pěstovat tam brambory...)
- nebo doručení oznámení o tom, že vklad byl proveden v KN (tedy až je to z KN oznámeno).
No a řešíte, který den nastal dříve. Nevím, jak je to u Vás reálně s předáním k užívání - u pozemků se to často neřeší a je dost možné, že oni to mohli začít užívat až následně - potom je to doručením oznámení o provedení zápisu z KN. Ale pozor - někdy i nastávají situace, že se jim to předá na začátku - oni třeba mohou začít stavět a vlastní prodej je třeba až za 3 roky. Potom je DUZP hned tím předáním na začátku.
Obdrželi jsme rozhodnutí na dotaci (pořízení fotovoltaiky a tepelného čerpadla). V rozhodnutí byla částka 1.666.010,23 Kč (dotace 73,63%) - zaúčtováno na podrozvaze a vlastní podíl 596.668,34 Kč (26,37%). Vloni jsme instalovali a uhradili tepelné čerpadlo ve výši 630.000 Kč, zařadili do majetku a začali odpisovat. Letos nám nainstalovali fotovoltaiku za 616.431,05 Kč. Nyní nám přišla dotace ve výši 1.647.659,44 Kč. Dle administrátora a i rozhodnutí (kde se píše: povinnost předložit vyúčtování se nevztahuje na projekty, které byly plně zrealizovány a uhrazeny příjemcem z vlastních prostředků a až následně proplaceny ŽoP), nebudeme podávat žádnou zprávu, ani po nás nechtějí faktury, vracet zbytek dotace též nebudeme. Jak mám zaúčtovat, když dotace je vyšší než celkové náklady (ani nepoužiji vlastní podíl)? V jaké výši zařadit do majetku a z jaké částky rozpouštět dotaci?
U paušálních dotací tato situace může nastat, i když bývá vždy stanoven i maximální limit dotace - uvedenými procenty. Pokud ale máte informaci, že byť nedokládáte výdaje, tak nemusíte dotaci vracet v případě, že skutečné výdaje jsou vyšší (to jediné bych ještě být vámi ověřila), pak na kartu majetkových položek a na účet 403 rozdělte poměrem pořizovacích cen skutečnou výši přijaté dotace a transferový podíl bude v tomto případě větší než jedna. Výše rozpouštění dotace tak bude větší, než odpisy. Jsou případy, kdy se to stává, například když se dotace obdrží až následně po zařazení a ZC majetku je v té době již nižší, než výše dotace.
Prosím o radu, jak opravit účet 451. Před lety jsme doplatili úvěr částkou 175 000 Kč /ve čtyřech splátkách v rámci roku, které byly vždy účtovány 451 0300/231 - 8124/. Tuto částku mám pořád na účtu 451 na straně DAL se znaménkem mínus. Prosím o řešení. Nyní máme nový úvěr, který účtuji s jinou analytikou a potřebuji, abych na účtu 451 měla jen aktuální úvěr.
Podle všeho to vypadá, že nebylo účtováno čerpání na 451 D. V tomto ohledu je potřeba zrevidovat účetnictví - jestli na jiném účtu někde neevidujete v této výši závazek, například na účtu 378, pak by se jen proúčtovalo např. 378 MD/ 451 D.
Také je možné, že se úvěr přijal jako výnos 231 MD/ 6xx D, pak by se oprava účtovala 408 MD/ 451 D a oprava by se měla popsat do přílohy závěrky (vždy, když se volí účet 408). Postup přes účet 408 volím proto, že je to pro vás podle hodnoty vašich aktiv významná částka (více než 0,3 % aktiv netto k 31.12.2024).
Tyto dvě opravy mě napadají jako nejpravděpodobnější možnosti, ale určitě záleží, jak bylo o přijetí/ čerpání úvěru účtováno. Zkuste příčinu chyby dohledat - pokud nenajdete zůstatek na jiném rozvahovém závazkovém účtu v dané výši, pak asi nezbývá než použít účet 408, kdyby se nedohledalo (nebavíme se asi o úvěru přijatém před účetní reformou, tzn. před rokem 2010?).
Máme dotaci na kanalizaci od MŽP ve výši 70% uznatelných nákladů. V tom máme schváleno cca 8 mil. Kč na nepřímé náklady (3,5% z nákladů - paušální sazba na PD). Teď koukám, že to je v žádosti o platbu vedeno jako neinvestiční. Můžu to tedy použít na technický dozor, autorský, BOZP atd.? Myslela jsem, že bych z toho platila tyto věci, ty jsou ale investiční. Bylo mi řečeno, že to nemusím vůbec dokládat a můžu to použít na co chci (třeba opravu ZŠ...). Raději bych to ale použila na kanalizaci, ale teď nevím. Stejně tak nevím, jestli mám tyto náklady účtovat s ÚZ nebo ne. Nebo nějak vést nějak jinak v souvislosti s tímto projektem. Tento paušál dostáváme vždy po schválení žádosti o platbu v té výši 3,5%. A chtěla bych se zeptat, jestli mohu vyčerpat v tomto roce vyšší částku z paušálu než dostanu peněz. Schváleno máme cca 8 mil. Kč, tak když bych třeba použila 5 mi. Kč. Dotaci jsme zatím dostali jen ve výši 350 tis. Kč (pro paušál). Ale zase bych to chtěla použít na ty dozory atd.
Chápu vaše nejasnosti - téma nepřímých výdajů je ještě pořád ne vždy zcela dobře uchopeno. Je to tak, že nepřímou dotaci vyplácejí postupně tak, jak se realizují přímé výdaje. Nicméně ve skutečnosti kryje nepřímé výdaje, které uvádíte - technický dozor, projekt, BOZP atd. V praxi máme dle MF postupovat tak, že pokud jsou nepřímé výdaje investiční, jako ve vašem případě, mají se účtovat na účet 042 a nepřímá dotace v tomto případě patří na účet 403. Takže určitě, byť se nepřímé výdaje nekontrolují, to není tak, že si nepřímou dotaci použijete "na co chcete". Je pravda, že nárok na ní je, i když nevzniknou žádné skutečné nepřímé výdaje (v takovém případě se nepřímá dotace účtuje na účet 672), ale pokud nepřímé výdaje reálně máte vynaložené, pak účtování dotace sleduje osud účtování těchto nepřímých výdajů.
Skutečnost, že se na nepřímé výdaje čerpá paušálně neinvestiční dotace se zachytí tak, že nepřímé výdaje značíte neinvestičním ÚZ a příjem nepřímé dotace se účtuje na neinvestiční příjmovou položku (když je poskytovatelem ministerstvo, platí pol. 4116). Nepřímé výdaje značte postupně tak, jak vznikají - podle metodiky MF žádné procentické rozdělování, ale jednoduše tak, že nejprve se značí do výše podílu EU, pak podíl SR a pokud jsou skutečné nepřímé výdaje dostačující, teprve pak se značí i vlastní podíl, případný zbytek jako nezpůsobilé výdaje jen org (kdyby skutečné nepřímé výdaje byly vyšší, než nepřímé výdaje vyčíslené v rozhodnutí).
Příklady postupu s vysvětlením najdete v komplexním dotazu k nepřímým výdajům:
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?zobrazit=komplexni_dotazy&jak=fraze
Naše městská část v minulých letech nabyla příjmy z bytových jednotek. Na tyto příjmy vytvořila fond obnovy majetku a financovala z něj investiční akce. Nepotřebné finanční prostředky vyvedla na termínované vklady (spolu s dalšími), aby došlo k jejich zhodnocení. Letos byly TV zrušeny a prostředky zaslány na běžný účet. Letos bychom chtěli peníze vrátit do fondu (položka 5349 a 4134) a protože bychom měli rozpočtovat, tak by mělo být schváleno rozpočtové opatření. Protože se jedná o větší částku, tak by mělo schvalovat zastupitelstvo, které se ale bude konat až v příštím roce. Chtěla bych se proto zeptat, jak máme postupovat. Jestli můžeme vrátit prostředky do fondu letos bez úprav rozpočtu nebo až v příštím roce, po schválení zastupitelstvem. Bohužel v návrhu rozpočtu máme zapojeny akce, které jsme chtěli financovat z těchto prostředků a které nám ale na účtu fondu chybí.
Platí zde § 6 zákona č. 250/2000 Sb.:
(1) Obsahem rozpočtu jsou příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.
Je tedy nezbytné převody na účty fondů rozpočtovat. Nicméně je možné rozpočtové opatření schválit následující rok, když se nestihlo - je to zde dokonce povinné. Takže převod můžete provést na konci roku 2025 a RO schválit začátkem roku 2026.
Každopádně ZO ale neschvaluje v tomto případě jen rozpočtové opatření, ale i samotný peněžní fond. Ten ale podle všeho již schválený/zřízený máte, tzn. jestli se jen prostředky dočasně převedly na TV a nyní se mají vrátit na účet fondu, tak fakt, že to proběhlo přes BÚ a nikoliv rovnou na účet fondu je jen formalitou a převod byste fyzicky letos opravdu mohli udělat i bez schválení v ZO s tím, že je ale určitě potřeba schválit v tomto ohledu v roce 2026 rozpočtové opatření do období 12/2025, kde daný převod narozpočtujete.
Z hlediska rozpočtu to není takový problém, výdaje kryté máte, když jsou prostředky na účtu 231, jestli ale výdaje rozpočtujete na účtu 236, tak chápu, že vám takový převod opět spíše formálně zajistí krytí výdajů fondu.
Chtěla bych se zeptat, jak mám postupovat s účtováním a zařazením na správný paragraf a položku ve výkazu FIN v situaci, kdy naše obec musela poskytnout občerstvení (sušenky, pití, guláš) pro cca 80 lidí (hasiči, policie, veterinární správa atd.), kdy bylo státním zástupcem nařízeno odebrání hospodářských zvířat místnímu obyvateli (živnostníkovi). Mohu použít klasicky účet 513, odpa 5213, pol. 5903?
Položka 5903 se používá jen v rozpočtu, pro samotný výdaj musíte použít položku dle druhu výdaje. Rozpočtově je na vás, pokud se rozhodnete daný výdaj krýt rezervou na pol. 5903, byť to možná není úplně přesné, tak podle mě to možné je - nevyčerpanou rezervu můžete na konci roku použít ve výsledku na co chcete.
Není to klasická reprezentace. Jestli se nakoupily věcně potraviny, volila bych účet 501 s pol. 5131, pro nákup pohoštění jako služby účet 518 s pol. 5169.
Neznám předpisy v dané oblasti - hovoříte o tom, že obec "musela" poskytnout občerstvení, to posoudit neumím, nakolik to byl povinný výdaj, ale účetně bych řešila takto.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková