Dotazy

• Smlouva o zřízení věcného břemene obec povinná

  23. 09. 2026

  Dne 18.9.2026 byla podepsána smlouva o zřízení věcného břemene - služebnosti. Věcné břemeno se zřizuje za jednorázovou náhradu ve výši 14 375 Kč. K této částce bude připočítána daň. Oprávněná (ČEZ) uhradí na základě faktury. Za datum DUZP je považován den vystavení daňového dokladu. Objednávku na vystavení faktury mi teprve ČEZ pošle. Dnes nám přišla informace o vyznačení plomby a to 22.9.2026, návrh na vklad 21.9.2026. Musím tedy k 21.9.2026 zaúčtovat 311 MD - 17 393,75 Kč, 602 D 14 375,- Kč a 378 D 3018,75 Kč a přeúčtovat analyticky na VB. Až mi přijde objednávka od ČEZU, vystavím fakturu, DUZP bude datum vystavení faktury (jak píšou ve smlouvě) a zaúčtuji 378 MD 3018,75 Kč a 343 D 3018,75 Kč. Základ přes 395/395. Příjem 231 MD / 311 s rozp. skladbou § 3639 pol. 2119. ?
  
  Mám i kupní smlouvu s ČEZ na pozemek, kdy je obec prodávající. Podepsána 27.8.2026. Opět budu vystavovat fakturu na základě objednávky od ČEZ. Datum zdanitelného plnění je považován den doručení vyrozumění o zápisu do KN. Přišla mi informace o plombě 7.9.2026, návrh na vklad 4.9.2026. Zaúčtuji tedy k 4.9.2026 - 311 MD 10 890 Kč, 647 D 9000 Kč a 378 D 1890. Až vystavím fakturu, tak 378 MD 1890 a 343 D 1890 a 395/395 ZD. Příjem zaúčtuji 231 MD / 311 s rozp. skladbou 3639 a pol. 3111 ?
  
  

  Zřízení VB je z pohledu DPH služba na dlouhodbé bázi, kdy podle §21 odst. 8. nastává DUZP nejpozději do konce roku následujícího po roce, ve kterém začala být služba poskytována. To jen obecně na úvod, že v tomto ohledu máte "volnost". Můžete postupovat tak, jak uvádíte, zde se jedná o poskytnutí služby, kde si OUÚP můžete také nadefinovat podle sebe. Když OUÚP i DÚZP nastane v jednom roce, je i možnost k datu návrhu na vklad či při vyrozumění majetek jen analyticky oddělit a až k datu vystavení daňového dokladu účtovat 311 MD celá částka/ 602 D v ZD a 343 D daň, také se tolik nestane.

  U pozemku také souhlasím. Pokud nedojde k platbě před DUZP nebo se pozemek nepředá dříve, než je doručeno vyrozumění o vkladu, nastává v tomto případě DUZP okamžikem vyrozumění o zápisu do KN. K tomu dni vystavíte daňový doklad, účetní postup je v takovém případě správný.

• Odměna za možnost poskytnutí občerstvení

  23. 09. 2026

  Město pořádalo koncert s tím, že producent mimo jiné zajistí občerstvení návštěvníků i vystupujících, za možnost poskytnutí občerstvovacích služeb náleží dle smlouvy odměna ve výši dle počtu návštěvníků. Na tuto odměnu byla městem producentovi vystavena faktura. Jak tuto odměnu zaúčtovat?

  Hovoříte o tom, že město vystavuje fakturu producentovi, ujasnili jsme si, že je to odměna ve smyslu práva prodávat tam občerstvení. V takovém případě se jedná o službu. Vystavená faktura: 311 MD v celé částce/ 602 D v ZD, 343 D DPH, sazba 21 %. Příjem na pol. 2111.
  
  Z hlediska DPH doplnil Ing. Nejezchleb následující:  "A tady si myslím, že vznikne i určitý prostor pro částečný odpočet DPH  - Město bude mít příjem za vstupenky - osvobozeno od DPH jako kultura podle §61e. Zároveň tam bude mít zdaňovanou činnost - tuto službu (je to fakticky určitá provize).
  Takže za mne by si Město mohlo uplatnit odpočet DPH koeficientem z nákupu tohoto koncertu (jak tam mají tu cenu 400 tis. Kč). Nevím kolik mají koeficient, nicméně mohlo by to mít význam."

• Recyklace dřeva

  23. 09. 2026

  Jako obec jsme se dohodli s firmou, která se zabývá recyklací dřevního odpadu, že od nás bude na sběrném dvoře odebírat dřevo (štěpky). Na základě toho jim budeme vystavovat fakturu (dle tuny atd).
  Pro nás to bude jako prodej materiálu 601/311 nebo služba jako u železa a Ekokom 602/311 případně 649?
  
  Paragraf bude 3722 nebo spíš 3725 + prosím o informaci k položce.
  
  

  Děkuji za upřesnění - nebude se tedy jednat o prodej štěpky (kterou byste vytvářeli třeba štěpkováním navezených věcí), ale o odprodej dřeva (starého nábytku, palet...), které občané donesou na sběrný dvůr.

  Dle mého názoru se v tomto případě jedná o obdobný prodej jako v situaci, kdy ze SD prodáváte například železo. Za sebe bych volil pro tyto případy účet 649 (není to ani dodání výrobku, ani poskytnutí služby, ani prodej zboží). Někdo by volil třeba účet 609, případně výnosy z prodeje materiálu, nicméně podle mne je nejadekvátnější účet 649. Z hlediska RS, když se jedná o prodej dřeva vzniklého z komunálního odpadu, třídila bych příjem na odpa 3722; odpa 3725 pokud následným využitím u firmy naplňuje obsahovou náplň tohoto paragrafu (nezisková recyklace). Pokud bychom to vzali analogicky jako prodej železa, jsou možné položky 2310 či 2111. Položku je ale vhodné navázat na výnosový účet, který odráží i právní podstatu platby. Pro obecný výnos 649 bych v tomto případě volila podle názvu pol. 2119.

  Ještě poznámka ve vztahu k DPH - pokud je to prodej dřeva (které jste nijak nezpracovávali) a které pochází z komunálního odpadu od občanů, měl by se dle mého názoru prodej realizovat v systému, kdy při prodeji nejednáte jako osoba povinná k dani (dané dřevo jste nabyli v rámci svého výkonu veřejné správy). Až budete plátci DPH, tak si myslím, že správně byste to daní neměli zatěžovat a řešit to jako plnění, které není předmětem daně. Pokud to bude "směs" v tom smyslu, že to budet také dřevo pocházející od firem za úplatu (jako klasické zdaňované plnění), potom bych ten prodej jako celek asi zdanil.

• Advokátní úschova

  23. 09. 2026

  Máme uzavřenou kupní smlouvu, na základě které budeme vykupovat nemovité věci. Celková kupní cena (nejedná se o splátky) byla složena do advokátní úschovy.
  Běžný výkup nemovitých věcí účtujeme na účet 378.0120/231, 3639 6121
  Bylo doporučeno účtovat výdaj do advokátní úschovy na účet 052/231, 3639 6121.
  Je tento postup správný?
  

  Ano, postup je správný. Zaplacení kupní ceny před datem podání návrhu na vklad je vždy zálohou, ať ji posíláte přímo kupujícímu nebo přes advokátní úschovu. Zápis 052/231 je v pořádku. K datu podání návrhu na vklad budete účtovat předpis pořízení zápisem 042 MD/ 321 D v kupní ceně, zálohu zúčtujete 321 MD/ 052 D a zařadíte pořízený majetek zápisem 021 (031) MD/ 042 D v celkové pořizovací ceně. Pořizovací cena je kupní cena plus související výdaje typu správní poplatky, právní služby, geometrický plán apod. - tyto náklady účtujete průběžně při vzniku na účet 042.

• ! Příspěvky na územní plán obce

  23. 09. 2026

  Obec, plátce DPH, bude schvalovat, vydávat změnu územního plánu obce. S žadateli o změnu územního plánu budou uzavírány Smlouvy o úhradě nákladů na pořízení změny územního plánu. Domnívám se, že tato úhrada není předmětem DPH. Příklad: obec zaplatí za konkretní změnu 10.000,- Kč + 2.100,- DPH a celkovou částku žadatel na základě uzavřené smlouvy zaplatí = 12.100,-. Bez uplatnění DPH na vstupu a odvodu na výstupu. Příspěvek bude účtován jako podíl dotace. Je vydání změny územního plánu výkonem veřejné správy? Máme uzavřen návrh smlouvy s ČEZ, která se odkazuje na Plánovací smlouvu, v které se obec zavazuje vydat územní plán na vlastní náklady, Plánovací smlouva řeší poskytnutí částky v Kč stavebníkem po nabytí právní moci změny ÚP umožňující realizaci stavby a druhá část v Kč po kolaudaci stavby. Plánovací smlouva uvádí, že částka je konečná a Obce v rámci této smlouvy vystupuje jako osoba nepovinná k dani. Potřebuji rozklíčit: Je podíl na základě Smlouvy o úhradě nákladů na pořízení ÚP veřejnou správou a není předmětem DPH u žadatelů, kteří nemají uzavřenou žádnou jinou (Plánovací) smlouvu s obcí? Je tomu tak i v případě uzavření Smlouvy o úhradě nákladů na pořízení změny ÚP s ČEZ, která je samostatně uzavřena mimo Plánovací smlouvu? Pokud ne, tento příspěvek by nebyl dotací na pořízení změny ÚP? V ceně pořízení by tato část byla, ale příjem by byl příjem služby s DPH? Měla by obec v tomto případě nárok na odpočet DPH z pořízení a pořizovací cena by v těchto podílech byla ze základu? To by pak ÚP byl obchodním majetkem? Platby na základě Plánovací smlouvy jsou veřejnou správou, nebo zdanitelným plněním? Pokud zdanitelným plněním, základem DPH by byly částky přijaté? 10.000,- Kč + DPH, nebo 10.000,- Kč je částkou konečnou, t.j. Z=8.264,46 + DPH 1.735,54? V tom případě je pak špatné znění obsahu Plánovací smlouvy. Narazila jsem na názor, že změna územního plánu není výkonem veřejné správy?

  Pokud občan hradí pouze náklady úpravy, kterou vyvolal, tak jsme v jednání přímo podle stavebního zákona, kdy se podle mě jedná o výkon veřejné správy a není to zdaňovaným plněním. Je to postup podle § 111 odst. 4 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. Jedná se o situaci, kdy speciální zákon svěřuje obci určitou pravomoc/odpovědnost (zde v oblasti územního plánování), pozice obce má relativně výhradní povahu (danou činnost nemůže realizovat soukromoprávní subjekt) a obec přímo v souladu se stavebním zákonem požaduje úhradu části nákladů.

  Účetně souhlasím s transferem - účet 672, RS 3635 2321 (změna ÚP bývá většinou neinvesticí, pokud se nerozšiřuje na nové lokality).

  Teď k povaze vztahu k ČEZ - musím vyjít z toho, že v tomto případě realizujete naprosto stejnou věc jako ve vztahu k občanovi. Myslím si (ale rovnou říkám, že tak, jak se situace ohledně vymezování co je a není výkon veřejné správy vyvíjí, tak už člověk skutečně neví), že v tomto případě jsou naplněny rysy výkonu veřejné správy a obec si ani nemůže zvolit, že by dobrovolně tuto činnost začala zdaňovat, ale že musí respektovat, že se jedná o výkon veřejné správy. Ty pochybnosti nyní asi vznikají z toho, jak se řešil KOOV k plánovacím smlouvám, kde platby podle plánovacích smluv spojené mimo jiné se změnou územních plánů GFŘ vyhodnotilo jako platby, u nichž se nejedná o výkon veřejné správy - nicméně pozor na ty důvody GFŘ a povahu řešených plateb - to se jednalo o situace, kdy se nastavila odměna třeba 2 mil. Kč v souvislosti se závazkem obce změnit územní plán ve prospěch investora, tedy úplně něco jiného, než je prostá náhrada nákladů vynaložených na změnu územního plánu tak, jak ji umožňuje stavební zákon. Hlavním argumentem, proč se nejedná o výkon veřejné správy tady ze strany GFŘ bylo, že se obec nemůže fakticky smluvně zavázat k takovéto změně, že se spíše jedná o součinnost, nebo zdržení se určitých jednání (tedy oblastí, které mají soukromoprávní charakter). Nicméně nemyslím si, že by někdo zpochybnil, že samotný akt vydání územního plánu je projevem výkonu veřejné správy.

  Dále k tomu uvádím, že jsme se snažili a v červenci jsme jako SMOČR připravili pro GFŘ příklady k plánovacím smlouvám ve vazbě na aplikaci závěrů KOOV z 6/2026 a mimo jiné jsme tam uváděli i plánovací smlouvu, kde byla sjednána právě náhrada vynaložených nákladů za změnu územního plánu (a je mi celkem jedno, zda je sjednána přímo v plánovací smlouvě nebo v nějaké navazující smlouvě). Nicméně GFŘ reagovalo na materiál jako celek (tedy celý set našich příkladů), že to takto nechce řešit, že problém je komplexnější a že by to chtěli řešit v rámci Koordinančního výboru, na čemž se nyní s Komorou daňových poradců snažíme spolupracovat. Tomuto přístupu GFŘ rozumíme - je to skutečně komplexní problém, jen nás jaksi tlačí čas (ale to je jen povzdech - tady se stalo něco, co se stát prostě nemělo - když se problém otevřel, mělo být snahou vyřešit ho komplexně hned jako celek).

  Takže skutečně nemohu vyloučit další překvapení v této oblasti, nicméně můj názor je, že u případu, který popisujete bych správně měl nadále vyhodnotit, že se jedná o výkon veřejné správy, platba od ČEZ má být mimo DPH a vy nemáte nárok na odpočet DPH. Samozřejmě je to nepříjemné v tom, že ČEZ potom nemá nárok na odpočet a celé se mu to takto prodraží. Nicméně pokud mi jde o princip, neumím nyní odpovědět jiným způsobem, protože pokud by panovala shoda, že právě toto (tedy striktní náhrada nákladů na změnu územního plánu, kterou vyvolal určitý žadatel) je výkonem veřejné správy, tak si nemůžete dobrovolně zvolit, že je to ekonomická činnost.

  A jen na okraj chci říci, že když to nějaká obec udělá tak, že to zdaní a uplatní si nárok na odpočet, tak si myslím, že naprostá většina pracovníků finanční správy to nebude rozporovat (ostatně i proto si myslím, že ČEZ bude spíše tlačit do toho, že je to klasické plnění z pohledu DPH). Ale nemyslím si, že je to dobře.

• Vrácení zápůjčky od DSO

  23. 09. 2026

  V březnu jsme ZSO zapůjčili finanční částku, věděli jsme, že se celá vrátí ještě tento rok. Zapůjčení bylo účtováno 316/231 par 2141 pol. 5649. Lze vrácení zaúčtovat mínusem?

  Příjem splátky od DSO zaúčtujte 231 MD/ 316 D, RS pol. 2449 (bez odpa). Nezobrazuje se v RS kompenzačně minus výdaj, ale výdaj při půjčení, při splátce příjem.

• Účelová dotace na opravu schodiště

  22. 09. 2026

  Obec obdržela již v loňském roce dotaci na opravu schodiště 340 000 Kč. V roce 2025 proběhla rekonstrukce a teprve letos bude starosta vyúčtovávat s krajem. V roce 2025 je účtováno 388/672 + 231 pol.4122/374, letos bychom tedy doúčtovali 348/388 a 374/348, částka dotace by zůstala na 672.
  Bylo by to tak možné?

  Váš postup je naprosto v pořádku, chválím za bezchybné účtování. Není tomu, co vytknout - výnos z dotace má být zachycen v roce vzniku způsobilých nákladů. Jestliže náklady na opravu (511) byly kompletně zobrazeny v roce 2025, pak i celá dotace patří na účet 672 do roku 2025. Když dotace není vyúčtovaná, používáme dohadný účet, takže jste postupovala naprosto správně, nemusíte mít žádné pochybnosti. Výdaje se mají značit odděleně, kraj někdy stanovuje krajský ÚZ, to jen pro úplnost. Podrozvahu už zpětně řešit nemusíte, tam asi víte, že má být při podpisu smlouvy zachycena podmíněná pohledávka na účtu 915 (955) a odúčtuje se při přijetí zálohy.

• Interní zápůjčka z fondu obnovy vodohospodářského majetku

  22. 09. 2026

  Pro překlenutí dočasného nedostatku financí při předfinancování dotací vyplácených Ex post, potřebuje obec interní zápůjčku z jím na samostatném bankovním účtu vedeného Fondu obnovy vodohospodářského majetku. Jaký je správný postup a jak zaúčtovat?

  Fond obnovy VHS máte zřízen předpokládám jako peněžní fond. V takovém případě se nejprve musí schválit zastupitelstvem změna pravidel (statutu fondu), že je možné si z fondu dočasně vypůjčit. Účetně budete postupovat takto:

  262 MD/ 236 D RS odpa 6330 5345 výdaj z účtu fondu

  231 MD RS odpa 6330 pol. 4139/ 262 D příjem na BÚ

  Dané převody musíte narozpočtovat.

  Vyznačení, že jde o půjčku, je možné např. takto: 395.xx pohledávka fondu za hlavním okruhem/ 395 .xy závazek k fondu z hlavního okruhu.

• Dobrovolný finanční příspěvek na údržbu lokality

  22. 09. 2026

  Rada obce schválila na údržbu lokality dobrovolný finanční příspěvek. Návštěvníci, kteří si přijedou prohlédnout sklepní uličky, zastaví na obecním pozemku - orná půda.
  QR kódem mohou přispět na účet obce dobrovolnou částku. Jak tuto částku zaúčtovat?

  Jestli je to obecný příspěvek na údržbu, volila bych obecný neinvestiční transfer. Příjem 231 MD/ 672 D, RS odpa 3326, pol. 2321. Účtování se odvíjí od toho, na co vybrané peníze chcete použít. Jestli nebudete sledovat účel a budete hradit z příspěvků obecně provozní náklady (údržba zeleně, úklid apod.), pak to nemusíte více řešit. V případě, že by se peníze vybíraly účelově na nějakou investici, muselo by se s tím nakládat jako s investičním transferem (pol. 3121, účet 403 a přiřadit ke konkrétnímu majetku).

  Našla jsem, že by se mělo jednat vyloženě o příspěvek na údržbu parkoviště (z dotazu to také nepřímo vyplývá), pak spíše odpa 2219 a vypadá to, že jsou příspěvky tedy obecně určeny jako neinvestiční. Jiné téma pak je, kdybyste do budoucna vybírali již klasické parkovné - jste plátci DPH a tam by se pak muselo posoudit, jestli z plateb nemáte odvádět daň (a na druhou stranu mít možnost uplatnit odpočet) - to jen zmínka, že jsem narazila na informaci, že se u vás uvažuje o zpoplatnění parkování.

  Jinak moc dobrý nápad a i hezké místo k návštěvě.

• Zpětný převod pozemku do vlastnictví obce – DPH

  22. 09. 2026

  Obec, plátce DPH, prodala v roce 2024 fyzickým osobám stavební pozemek za kupní cenu 3 158 971 Kč vč. DPH. Prodej byl uskutečněn na základě kupní smlouvy, faktura vystavena nebyla. Z prodeje obec odvedla DPH 21%.
  V původní kupní smlouvě byla sjednána výhrada zpětné koupě pro případ nesplnění podmínek týkajících se výstavby rodinného domu. Kupující výstavbu nerealizovali a nyní požádali obec o zpětný převod pozemku za původní kupní cenu.
  Prosím o posouzení, jak má obec postupovat z hlediska DPH a zda má možnost získat zpět DPH, kterou odvedla při původním prodeji pozemku.
  Je možné v tomto případě provést opravu základu daně podle § 42 ZDPH, přestože původní prodej proběhl pouze na základě kupní smlouvy a nebyla vystavena faktura? Pokud ano, jaký doklad má obec k opravě vystavit?
  Nebo je zpětný převod nutné považovat za nové samostatné nabytí pozemku obcí od fyzických osob – neplátců DPH, a původně odvedenou DPH již obec opravovat nemůže?
  Prosím případně také o doporučení správného účetního postupu u obce.
  

  Je to jedna z oblastí, na které dlouhodobě upozorňujeme - najdete to v dotazech, ale i v dokumentu týkajících se oprav daně.

  Pokud si to právně nastavíte tak, že realizujete své předkupní právo a tedy uzavíráte novou kupní smlouvu (zde od neplátců DPH), je to nový obchodní případ nákupu pozemku, který rozhodně nezaloží možnost opravy podle §42 (respektive zde vrácení původně odvedeného DPH). Odvedená daň by tak zůstala státu a již jen můžete diskutovat, která ze stran ponese vzniklou škodu. Tím, že problém, pokud správně chápu, je na straně kupujících, měli by to nést kupující, ať již tím, že odkup bude jen za hodnotu odpovídající základu daně, nebo třeba tím, že zaplatí smluvní pokutu apod. V této variantě by se účtovalo nové pořízení pozemku - MD 042/Dal 321 (a zařazení do majetku) v ceně dle kupní smlouvy.

  Abychom se mohli bavit o aplikaci §42, musíme říci, že se původní plnění ruší, tedy, že se odstupuje od smlouvy z důvodu nenaplnění jejího účelu. Potom skutečně máte opravit i odvod DPH podle §42 ZDPH a odvedenou daň požadovat zpět. Vůbec nevadí, že se původně nevystavovala faktura - daňový doklad. Jednalo se o prodej osobě nepovinné k dani, nemuseli jste vystavovat daňový doklad. Stejně tak i nyní můžete postupovat podle §42 odst. 4 písm. b), tzn. ani nevystavit opravný daňový doklad a opravu provést jen ve své daňové evidenci. Ale můžete vystavit i opravný daňový doklad, je to na Vašem rozhodnutí. Ale opakuji, ta forma odstoupení od smlouvy je tady stěžejní a je to potřeba precizně dotáhnout včetně toho, že i na KN bude jako podklad pro přepis zpět na LV obce sloužit právě odstoupení od smlouvy.

  Účetně se v této variantě vše vrací do původního stavu, minusuji dosažené výnosy (minus 647 D) a navádím do účetnictví zpět původní účetní hodnotu pozemku.

• Dotace do VHČ

  21. 09. 2026

  Naše město obdrželo dotaci s položkou 4116 a ÚZ 34054 Regenerace městských památkových rezervací. Část této dotace máme převést do naší hospodářské činnosti (správa bytů a nebytů), kteří účtují pod IČO města, mají vlastní bankovní účet. Bude správně položka 5341?
  

  Ano, převod peněz zaúčtujte 262 MD/ 231 D 6330 5341, ÚZ 34054 a org, příjem na účtu VHČ 241 MD/ 262 D.

• Režim PDP

  21. 09. 2026

  Řeším situaci, kdy na investiční transfer (rekonstrukce rybníka) nám firma fakturovala v režimu přenesené působnosti a já odvedla daň. Při zasílání na ministerstvo zemědělství nám bylo řečeno, že je to špatně, že daň měla být odvedena dodavatelskou firmou.

  Asi bychom to měli rozdělit do dvou oblastí:

  a) zda skutečně mělo dojít či nemělo k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti. Z hlediska charakteru prací by to režimu PDP odpovídalo, nicméně je potřeba vzít ještě v úvahu §92a odst. 2 ZDPH:

  (2) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.

  Takže nyní jde o to, k čemu rybník používáte - může to být volně přístupný rybník, v souvislosti s jeho provozem nemáte jakékoliv příjmy (například v podobě poskytnutí práva chovat ryby, pachtu...). Potom byste takový rybník neměli mít ve svém obchodním majetku a při provádění stavebních prací v podobě jeho rekonstrukce neměl být režim PDP aplikován.

  Ale také mohlo nastat to, že rybník je například pronajímán (byť osvobozeně od DPH bez nároku na odpočet daně), potom je režim PDP v pořádku.

  Toto je potřeba nyní vyjasnit, protože pokud správně chápu, nyní poskytovatel dotace dělá problémy s tím, aby do uznatelných výdajů také zahrnul Vámi odvedenou daň v režimu PDP (protože to bere tak, že tam PDP režim neměl být). Buď mu to vyvrátíte nebo budete s jeho názorem souhlasit a tady skutečně bude záležet na tom, k čemu rybník používáte a v návaznosti na to, zda jej z pohledu DPH máte či nemáte v obchodním majetku.

  b) teď následuje druhá věc (bohužel ne moc příjemná) - pokud má poskytovatel dotace pravdu a nemělo to být v PDP a nyní Vás nutí, aby faktury byly vystaveny v normálním režimu (že jinak nezapočte DPH do uznatelných výdajů - byť nemáte nárok na odpočet daně). To bohužel nemá potom jiné řešení než dodatečné daňové přiznání (pokud je faktur více tak bohužel to budou dodatečná daňová přiznání na jednotlivá období) - daňový režim se mění na normální, dodavatel toto zahrnuje do běžného plnění na ř. 1 a vznikají mu nedoplatky na dani z jednotlivých dodatečných přiznání (a také úrok z prodlení). Vy jako odběratel dáváte také dodatečné přiznání, minusujete svůj odvod DPH z PDP na ř. 10 a žádáte o vrácení přeplatku. Dodavateli doplácíte dané faktury (původně vystavené jen na základ daně, nyní na částku s DPH).

  Již jsem se s tímto i v praxi setkal - že byl skutečně nesprávně použit režim PDP, kde neměl být a poskytovatel dotace odmítl započítat odvedené DPH obcí do uznatelných výdajů pro výpočet dotace (s tím, že se mělo fakturovat standardním režimem). Takže je donutil k opravě viz výše a samozřejmě je to potom i o dohodě obce a dodavatele stavebních prací, že obec nahrazovala dodavateli úrok z prodlení, který mu vznikl (ale to je již na Vaší domluvě).

• Opravená faktura

  21. 09. 2026

  Firma na svoz odpadů nám poslala fakturu na odstranění odpadů (plast, sklo papír-DPH nenárokujeme), kterou jsem hned proplatila. Druhý dne mi napsali, že je faktura chybná a zároveň poslali fakturu opravenou ( na jinou konečnou částku ) a na náš účet poslali rozdílnou částku zpět. Když chci dobropis, tak mi odepsali : "Fakturu jsme opravili, jak píšeme v emailu ze dne 15.9.2026. Vrácená částka je tedy jen vrácení přeplatku opravené faktury, nemůže na ní být tedy vystaven dobropis."
  Můžu to tak nechat?

  Podle popisu jen vyměnili fakturu - řekli původní vyhoďte a novou zapište. Udělali to, co se dělá celkem běžně. Jinou věcí ale je, zda to umožňuje váš účetní systém, protože z nějakých systémů to skutečně již příjemce nedostane (zvlášť když je faktura již uhrazena). Striktně formálně máte pravdu v tom, že by se měl vystavit opravný daňový doklad, ale všichni víme, že to se často nedělá, faktura se prostě opraví a je to. Vaše úvaha je správná, podle předpisů na to máte právo, nicméně ta firma to udělala tak, jak si s tím většina odběratelů prostě běžně poradí. Nechte to klidně být, ničemu to nevadí, jen si s tím poradit v systému.

• Převod majetku z podnikatelské do hlavní činnosti

  18. 09. 2026

  Město je měsíční plátce DPH. V hospodářské činnosti do autokempu jsme v roce 2020 pořídili sekačku (traktůrek, obchodní majetek), u kterého jsme si uplatnili DPH. Nyní zvažujeme, jestli tuto starou stále funkční sekačku převést na fotbalový stadion (nemáme v hosp. čin. ani v obchodním majetku) a do autokempu pořídit sekačku (traktůrek) novou a opět si u ní uplatnit DPH. Na fotbalovém stadionu máme pouze osvobozené příjmy a část stadionu je přenechána k užívání sportovním spolkům bezplatně. Sekačku budeme ještě 14 let účetně odepisovat a v majetku je vedena v pořizovací ceně bez DPH.
  Existuje nějaká cesta, jak toto daňově provést? Budeme muset část DPH u převedené sekačky z autokempu na fotbalový stadion vrátit a jakou cestou?
  Pokud bude možné sekačku převést, v jaké ceně ji zařadíme na stadionu?
  
  

  Domnívám se, že v tomto případě je klíčové, že sekačku budete dále využívat k ekonomické činnosti, byť osvobozené od DPH (alespoň z velké části), můžete ji proto ponechat ve svém obchodním majetku ve vztahu k DPH. Z hlediska úprav odpočtu DPH provádíte dle mého názoru test na §78 - u movitých věcí je lhůta 5 let, která již uběhla. Tento přesun by neměl mít ve svém důsledku dopad v oblasti DPH.

  To, že ještě není účetně odepsaná nemá jakýkoliv vliv. Přesun je v rámci Města jako celku (samozřejmě se zachovává účetní cena, oprávky...), jen ji přeřadíte na jinou činnost a odpisy z ní nasměrujete do hlavní činnosti. Nic dalšího v tom nemusíte hledat.

• Vystavená faktura za službu do zahraničí

  18. 09. 2026

  Mám vystavit fakturu fyzické osobě na Slovensko ve výši 4500 Kč včetně DPH za provedené služby (jedná se o likvidaci hrobu na místním hřbitově, kterou provedli zaměstnanci obce). Obec je plátce DPH. Dosud jsem vydané faktury do zahraničí neřešila, tak bych Vás chtěla poprosit o odpověď, jak mám v takovém případě postupovat.
  
  

  Myslím si, že v tomto případě bychom tyto práce měli hodnotit jako poskytnutí služeb vztahujících se k nemovitosti a že by tedy místo plnění podle § 10 ZDPH mělo být v ČR. To by znamenalo, že vystavujete doklad a odvádíte DPH v úplně stejném režimu, jako když tyto práce provádíte pro český subjekt (myslím si proto, že to bude v sazbě 12 %, jako klasické tuzemské plnění na ř. 2 Přiznání).