Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • režim DPH u školy
    02. 09. 2015

    Dobrý den, provádíme kontrolu u zřízené příspěvkové organizace- základní škola, kdy jsme se zaměřili na režim DPH. Narazili jsme na tyto sporné body: a) Stravování zajištěné pro cizí soukromou mateřskou školku, která je v registru školek MŠMT, je uskutečňováno na základě Smlouvy o zajištění školního stravování, po rodičích je požadována pouze úhrada nákladů na potraviny a věcnou režii. Mzdovou složku pokrývá navýšená dotace na vzdělávání od kraje (UZ 33353), zisk není kalkulován. Rodiče platí přímo základní škole (zřízena inkasa z účtů), není to tak, že by se fakturovalo mateřské školce a ta by si vybírala částky od rodičů. Je škola oprávněna výnosy za tyto obědy účtovat jako osvobozené plnění, tedy bez DPH na výstupu? Na kraji tvrdí, že ano. b) Dále jsme zjistili, že PO při účtování poplatků ze školní družiny, a u vybraných prostředků na akce dětí (LVVK, představení, výlety- systém náklady -výnosy) účtuje 6xx +záznamovou jednotku pro řádek 50 daňového přiznání k DPH (osvobozené plnění), čímž si zhoršuje(zvyšuje) hodnotu koeficientu ke krácení, pro potřeby krácení vstupů vztahujících se ke stravování. DPH na výstupu škola řeší pouze u stravování pro cizí. Nikde jinde jim zdanitelné plnění nevzniká, neuplatňují tedy u družiny ani akcí pro děti DPH na vstupu ani na výstupu. Myslíme si, že by se na řádku 50 přiznání měly objevovat pouze plnění z titulu tržeb za stravné od žáků? c) Škola nakupuje čipy, které jsou jednak určeny k umožnění přístupu do prostor školy a ke stravování. Čipy jsou prodávány bez zpětného výkupu (po 9 letech začínají být opotřebené a nefunkční). Zatím bylo řešeno v režimu .- při nákupu neuplatněno DPH, při prodeji neodváděno DPH, cena není navyšována. Je to tak správně (čip je nezbytný, abych mohl zajistit vzdělávání-přístup do školy včetně stravování), nebo je nutné chápat jako prodej zboží nebo materiálu a tedy zdanitelné plnění s plným nárokem na odpočet DPH na vstupu při pořízení, nešlo by přes režim krácení? Čipy na stravování si kupují také zaměstnanci a cizí strávníci. Předem děkujeme za odpověď

    Tak k jednotlivým bodům:

    a) poskytování stravy pro cizí školku - i pro tu cizí školku, která je sice soukromá, ale zapsaná v registru, je to školská služba a požívá osvobození podle §57 odst. 1 písm. b) - to si myslím, že je jednoznačné

    b) poplatky za školní družinu - tady bohužel koeficient počítáme za subjekt jako celek - platba za družinu je naprosto jednoznačně odměnou za poskytování služby osvobozené od DPH podle §57 - tedy jednoznačně to na ř. 50 patří. Prostě takto je konstruován koeficient. Na druhou stranu poznamenávám, že pokud by škola třeba poskytovala reklamu nebo například realizovala prodej zboží v kantýně  (zdaňovaný), tak to zase budou případy, které budou koeficient zlepšovat (budou na ř. 1 či 2 přiznání). Ty prostředky na akce dětí - aby se to nezapočítávalo do základu daně (a tedy ani nevykazovalo na ř. 50), tak by se muselo prokázat, že jsou to případy prostého přeúčtování - nejsem si jist, zda by to v daných případech šlo - asi někde ano.

    c) u toho posledního to může být sporné u žákovských obědů. U čipů pro cizí a jejich prodeje nemám sebemenší důvod (pokud skutečně či prodávám), abych prodej nezdanil (samozřejmě s nárokem na odpočet DPH). U čipů pro žáky bych musel jedině argumentovat §57 odst. 2 jako titulem pro osvobození - nicméně to se spíše aplikuje např. na produktivní činnost učňů... (tedy prodej toho, co vzniká v rámci výuky ...). Já osobně bych se i u těch žákovských čipů, pokud je prodávám, spíše přiklonil k variantě odpočet a při prodeji zdanit ZN

  • Kontrola ZŠ provedená obcí
    30. 06. 2015

    Obec je zřizovatelem ZŠ, která má jako doplňkovou činnost pronájem tělocvičny. Při kontrole se zjistilo, že proti výnosům z pronájmu účtují jako náklady nákup DDM (počítače, tiskárnu), jiné náklady (jako je elektřina, topení) neúčtují a výsledek hospodaření z doplňkové činnosti mají 0,- Kč. Je to možné? My se dohadujeme, že by si tento DDM měla škola kupovat až ze zisku převedeného do rezervního fondu. Doplňkovou činnost má kvůli zisku.

    Ten postup, který aplikují, je rozhodně nesmyslný - já mám v nákladech skutečně mít zachyceno to, co mne hospodářská činnost stojí - ne to, co si z ní kupuji (to si kupuji asi pravděpodobně ve prospěch hlavní činnosti).

    Tedy v nákladech by rozhodně měl být nějaký podíl energií, nějaký podíl třeba oprav tělocvičny, pokud by byla odpisovaná - i podíl odpisů ... - no a na základě toho by vyšel zisk nebo ztráta. Kupovat by si mohla i v průběhu roku - tedy není podmínka uzavřít účetnictví, převést do rezervního fondu a teprve potom kupovat - je klidně možné, že zisková hospodářská činnost bude vyrovnávat ztrátovou hlavní - tedy tak budu prokazovat zapojení do hlavní činnosti. ZN

  • přezkum hospodaření
    17. 06. 2015

    Rádi bychom se ujistili, že postupujeme správně v tomto případě: Dle ustanovení § 13 zákona č. 420/2004 Sb. je ÚSC povinen přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření a podat o tom písemnou informaci příslušnému přezkoumávajícímu orgánu. Postupujeme správně, když nepodáváme zprávu o přijatých opatřeních, pokud je ve výrokové části uvedeno, že nebyly zjištěny žádné významné chyby a nedostatky, které by spočívaly v porušení příslušných ustanovení zákona č. 420/2004 Sb. Nicméně, zpráva obsahuje přílohu, která upozorňuje na případná rizika a obsahuje doporučení auditora, co v systému změnit. Informaci o schválení závěrečného účtu podáváme. Přezkum nebyl proveden krajským úřadem, ale smluvním auditorem.

    Ano, takový postup je správný, zákon skutečně vyžaduje přijmout opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření. Pokud chyby a nedostatky nebyly zjištěny, není třeba přijímat opatření k nápravě. 

  • porušení rozpočtové kázně
    28. 04. 2015

    Zajímalo by mne, jak se posuzuje porušení rozpočtové kázně když: odbor č. 1 vystaví objednávku a přišla faktura, rozpočtovým opatřením je změněn rozpočet před splatností faktury, odbor č. 2 uhradí fakturu až po schválení rozpočt. změny. Porušení rozpočtové kázně se bude posuzovat jak a čí odpovědnost.

    Popsaný případ může být porušením vnitřních předpisů a tím pracovní kázně např. příkazce operace, který nezajistil kontrolu rozpočtového krytí před vznikem závazku. Zákon o rozpočtových pravidlech však okamžik vzniku závazku nehodnotí, tam je rozhodující až okamžik, kdy dojde k výdaji (úhradě faktury). Pokud v okamžiku úhrady faktury byl výdaj rozpočtově kryt (byť rozpočtové opatření bylo schváleno až po vzniku závazku), nejedná se o překročení zákona č. 250/2000 Sb.

  • Kontrola příspěvkové organizace
    16. 03. 2015

    Navazuji na dotaz a odpověď z 21/11/2014 ohledně kontroly v příspěvkové organizaci. Pokud je v zákoně o obcích v § 119 v odst. 2) uvedeno, že finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, neznamená to, že se považují za prostředky obce i poskytnuté příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím a tudíž finanční výbor může kontrolovat hospodaření s těmito prostředky? Nebo musí mít finanční výbor vyloženě pověření dle zákona 255/2012 Sb.? Znamená to, že pokud se finanční výbor nebo kontrolní výbor rozhodne jít zkontrolovat například jenom nějaký okruh činností příspěvkové organizace, musí mít toto pověření? Můžeme považovat za pověření to, že si kontrolní výbor do zápisu ze svého jednání uvedl plán činností, jednou z nichž bude provádění kontrol hospodaření příspěvkových organizací a tento zápis schválilo zastupitelstvo? Děkuji Vám za odpověď.

    Dobrý den, s velkou omluvou Vám tento dotaz vracím. Pro mě je již právně složité se v tomto vyznat, já jsem chápala výklad kontrolního řádu tak, že jestli tam pošlu zaměstnance obce, člověka z firmy nebo člena výboru, že pořád ta kontrola spadá pod Kontrolní řád a že každý, kdo jde dělat kontrolu, musí mít pověření jako fyzická osoba, která jde tu kontrolu dělat. Nevím však jak to je, když již samostatný výbor vzniká jako kontrolní orgán ke kontrole majetku obce přímo určený. Souhlasím s tím, že zřizovaná PO hospodaří s majetkem obce. Na toto se nechci ptát našeho právního poradce, protože si myslím, že je to také mimo jeho odbornost. Dotaz je vhodný vznést na odbor kontroly a dozoru ministerstva vnitra. Tento odbor je velmi kompetentní a dotazy od obcí se seriózně zabývá.  

  • kontrola tělovýchovných jednot
    06. 01. 2015

    Dobrý den, zastupitelstvo města schválilo pokytnutí neinvestiční dotace z rozpočtu města pro tělovýchovnou jednotu. Poskytnutí dotace je podmíněno provedením kontroly hospodaření s výsledkem bez závažného pochybení. Může obec zkontrolovat celkové hospodaření TJ nebo jen použití neinvestiční dotace poskytnuté městem?

    Pokud TJ bude s touto podmínkou souhlasit ve veřejnoprávní smlouvě o dotaci, tak ano, jste oprávnění provést tuto kontrolu. V jiném případě myslím, že to není možné. Jsem zvědavá, kdo ji udělá, mají jako občanské sdružení  (nebo teď již spolek) specifické učetnictví, ale to poznamenávám jen na okraj. 

  • ! Kontrola příspěvkové organizace finančním výborem
    21. 11. 2014

    K rukám se mi dostala informace odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra č. 2/2014 –o kontrolách příspěvkových organizací zřízených územ. samospr. celky. U nás na obci dělal kontrolu naší příspěvkové organizace ZŠ finanční výbor. Dle zmíněného stanoviska, jestli to dobře chápu, je to v rozporu se zákony. Co tedy může a nesmí finanční výbor v ZŚ kontrolovat? A pokud to finanční výbor nesmí vykonávat, jak správně vybrat pověřenou osobu ke kontrole?

    Ano, Vámi uvedené stanovisko MV rekapituluje právní stav ve věci obecných i finančních kontrol zřízených příspěvkových organizací a dochází k závěru, že finanční výbor u obce nemůže ve své působnosti vykonávat finanční kontroly zřízených PO (na rozdíl od kraje).
    Ve stanovisku se v bodě 5 na příkladu kraje také hovoří o tom, že finanční kontrolu příspěvkových organizací ÚSC provádí pouze zaměstnanci těchto ÚSC. Obdobně je tedy nutné to vztáhnout i na obce a dojít k závěru, že finanční kontrolu PO, kterou zřizuje obec, mohou provádět pouze zaměstnanci této obce. To samozřejmě na menších obcí je problém, protože ti zaměstnanci zkrátka nejsou. Řešením však může být využití § 6 kontrolního řádu, který umožňuje kontrolnímu orgánu přizvat k účasti na kontrole fyzické osoby (pozor, § 16 zákona o finanční kontrole, který obdobně řešil přizvané osoby, byl zrušen). 
    Finanční výbor tedy skutečně finanční kontrolu PO obce provádět nemůže, není k tomu na rozdíl od kraje zmocněn. Takže postup bude takový, že rada (tam kde není, tak starosta), nejprve rozhodne o kontrole, určí konkrétní osoby k provedení kontroly (zaměstnance), v případě potřeby přizve k účasti na kontrole osoby dle § 6 kontrolního řádu a starosta pak vydá všem určeným osobám pověření ke kontrole. Tím se kontrola personálně zajistí, ve výsledku se kontroly mohou zúčastnit i členové finančního výboru, ale nikoliv z titulu svého členství ve výboru, ale buď z titulu, že jsou rovněž zaměstnanci obce a v případě, že nejsou, tak z titulu přizvané osoby ke kontrole. Každopádně musí být k tomu pověřeni. Finanční výbor jako orgán zastupitelstva při této kontrole nikde nevystupuje.

  • Fond odměn PO
    29. 09. 2014

    Vím, že se týká příspěvkové organizace, ale ona nemá registraci na Vašich stránkách, tak jsem jim slíbila pomoc. Moc Vám děkuji. ,,Ve fondu odměn příspěvkové organizace zůstalo 0,45 Kč, vyplatit se to asi nedá, po dohodě s městem převedeno do rezervního fondu, ale při kontrole uzávěrky z kraje bylo řečeno, že by to audit mohl napadnout jako porušení rozpočtové kázně. Může to v tom fondu samozřejmě příštích pár let viset, ale PO se toho chce zbavit. Kam částku zaúčtovat ?"

    Omlouvám se, já jen přeposílám co napsal Ing. Nejezchleb, promiňte, že jsme Vašemu dotazu z naší firmy nedodali potřebnou vážnost. 

    "Soudný člověk by to klidně zúčtoval jako zaokrouhlení a bylo by to. Pokud toto chce někdo napadat za porušení rozpočtové kázně, tak skutečně to je mimo normalitu. Ještě podle zákona 250/2000 Sb. také mohu krýt překročením mzdových limitů... - tedy tady by byla standardní cesta, jak se toho zbavit.

    Pokud vyplatit jako odměnu (tedy ne překročení mzdových limitů) a chtějí z toho udělat "neuvěřitelné story" tak při dalším dělení zisku ještě posílit fond odměn o 0,65 Kč a potom dát účetní mimořádnou odměnu 1 Kč z fondu odměn za výdrž při účtování této operace. To by skutečně bylo asi nenapadnutelné a zároveň by to mohlo být na první stránku humoristického měsíčníku."

  • finanční kontrola zřizovatele u příspěvkové organizace
    19. 05. 2014

    Kontroluji hospodaření zřízené příspěvkové organizace - MŠ. Účetní mi nedokáže "rozklíčovat" objem financí k 31.12.2013. Předpokládám, že by měl jít součet financí na všech účtech a pokladny, fyzicky rozdělit mezi fondy (FKSP, RF, IV..) atd. . Představuji si to tak, že kdybych tu hromádku peněz dala na stůl, rozdělím ji fyzicky na peníze v rezervě, FKSP, peníze na investice, peníze na výplaty, výsledek hospodaření...zjistím tak, že mám fyzicky k dispozici peníze, které mohu utratit ve výši uvedené v účetní závěrce. Tedy, že mi peníze ani nechybí ani nepřebývají, že jsou všechny podchycené. Lze to? A jak? starostka obce

    Dobrý den paní starostko, takto není možné PO kontrolovat, fondy PO se přidělují z VH, nemusí být plně finančně kryty. Kontrola finančního krytí je poměrně hodně náročná. Máme k tomu dokument ke stažení, pokud se chcete s problematikou blíže seznámit, pošlu vám ho i mailem. Po jeho přečtení je velmi pravděpodobné, že zjistíte, že nelze peníze na hromádky dle fondů rozdělit. Omlouvám se za takovouto odpověď, ale uvidíte, až přečtete zaslaný dokument  : " Hospodářský výsledek x zlepšený hospodářský výsl u PO"

    je to opravdu dost složitá záležitost. 

  • Účetní závěrka- zveřejnění
    28. 04. 2014

    Dobrý den, v harmonogramu účetní závěrky jsem si přečetla, že podklady pro účetní závěrku obce jsou předloženy zastupitelstvu (do 30. 6. , které je povinno k účetní závěrce zaujmout stanovisko a zveřejnit údaje. Můj dotaz je na to, že tedy není potřeba závěrku zveřejňovat před projednáním v zastupitelstvu (jako závěrečný účet), jestli si to vysvětluji správně.

    Předpisy není dána povinnost zveřejnění závěrky před jejím schvalováním, přesto si myslím, že by účetní závěrku měla mít každá obec na svých úředních deskách za jednotlivé roky zveřejněné, nebo případně dát odkaz na zveřejnění na stránkách MFCR, kde lze najít jednotlivé výkazy. 

  • finační kontrola u DSO
    06. 02. 2014

    Na MěÚ vedeme účetnictví dobrovolného svazku obcí a chtěla bych se zeptat: -musí DSO vykonávat kontrolu dle zákona 320/2001 Sb. v platném znění a kde je to v zákoně? -musí vypracovávat zprávu o výsledku finanční kontroly a kdo by jí měl u DSO vypracovat? Nestačila by veřejnosprávní kontrola ze strany obcí, které do DSO posílají příspěvky? -musí být u DSO zpráva o výsledku finanční kontroly podkladem ke schválení účetní závěrky dle vyhlášky 220/2013 Sb? děkuji

    Ne, zákon č. 320/2001 Sb. nemá v §2 v písm. a) vyjmenovány DSO jako orgány státní správy, takže se na ně nevztahuje. 

    Když DSO nespadá pod 320/2001 Sb., tak ani nedělá zprávy dle tohoto předpisu, tj. ani zprávu o výsledku finanční kontroly. 

    Stačila by VSK.

    Zprávu DSO nezpracovává, tak nebude podkladem ke schválení závěrky, tato zpráva je podkladem, jen když se musí zpracovat.  

  • Krytí finančních fondů u PO zřízené městem
    16. 01. 2014

    Při kontrole příspěvkové organizace jsme zjistili, že ke konci roku (31.12..) nemá PO peněžní fondy kryté finančními prostředky. Organizace neměla analytikou z běžného účtu oddělené finanční prostředky jednotlivých fondů, takže si "nevšimla", že při úhradě provozních výdajů použila "peníze" fondů. Protože neúčtovala o užití fondů, nelze jednoznačně prokázat, na jaký účel byly tyto finanční prostředky použité a z kterého fondu. Jedná se v tomto případě o porušení rozpočtové kázně dle § 28 odst. 7 písm. c)? Pokud ne, můžete mi konkrétně uvést, o porušení jakého zákona se bude jednat. Děkuji

    Víte ta otázka je šíleně složitá kvůli tomu, že celé fondy jsou v současnosti nastaveny špatně ze strany MF. Vím, že se hodně bavíme o tom, že to jsou peníze, nicméně zároveň o nich účtujeme jako o zdrojích. Pokud chceme požadovat přímo  finanční krytí, musíme také proto vytvořit podmínky - tedy například nerozdělovat do fondů přímo hospodářský výsledek , ale pokusit se zjistit, jaký byl vygenerován v daném roce běžný provozní přebytek a ten teprve rozdělovat do fondů (to si nevymýšlíme - podobná idea, byť jaksi bez metodiky jak ty vygenerované volné peněžní prostředky vypočítat, se objevil jako reakce MF na vypořádání připomínek v rámci schvalovací vyhlášky).

    Někdo na to jde jinak a počítá krytí fondů třeba i ze zapojením zásob, pohledávek ... - nicméně to potom se již nebavíme o fondech ve smyslu peněz a "kup si za to něco".

    Na stránkách jsme k problematice fondů u PO hodně zveřejňovali, pracujeme s tím i v knížkách. Spíše bychom skutečně chtěli poprosit (jiné slovo pro to nemám) - kvůli naprosto zmatečné metodice nehodnoťte tyto případy jako porušení rozpočtové kázně. Spíše zkuste nastavit po případné dohodě s vlastními PO pravidla nakládání s fondy (je to hrozné to takto říkat, ale je to jen reakce na neřešení problematiky v rámci předpisů - v tomto se bavíme třeba i nastavení pravidel pro investiční fond ve vazbě na rozpouštění 403 apod.). Tedy dokud nebude toto legilativně pořádně ošetřeno - řešili byste to podle pravidel vašeho města - třeba byste jasně řekli, zda fondy jsou peníze či nikoliv (a pokud striktně peníze - potom musíte přijmout opatření, jak budete stanovovat "zlepšený hospodářský výsledek" a rozdělovat jej .....).

    Tedy znovu opakuji:
    - kvůli zmatečnosti současných pravidel - prosím - nehodnoťte jako porušení rozpočtové kázně

    - zkuste se zamyslet a vytvořit svoje jasná pravidla pro nakládání s fondy - tak aby pro Vaše PO bylo jasné, jak se mají chovat a co je akceptovatelné a co nikoliv.

  • Oprava chyby v účtování dohadné položky u PO
    16. 12. 2013

    Dobrý den, při kontrole hospodaření PO jsme zpětně zjistili, že udělala chybu při stanovení dohadných položek na energie za rok 2012. Při kontrole roční spotřeby energií bylo zjištěno, že vytvořené dohadné položky jsou cca o 1 mil. vyšší než měly být a o tuto částku jsou také vyšší i náklady na energie za rok 2012. Tím došlo k ovlivnění výše výsledku hospodaření.. Teď organizaci zůstává tato částka na účtu 389. Protože se jedná o významnou opravu, která v minulém účetním období ovlivnila výši výsledku hospodaření, předpokládáme, že by měla neoprávněně navýšené dohadné položky přeúčtovat na účet 408 - Opravy minulých období. Souhlasíte s uvedeným postupem nebo je ještě možné jiné řešení, tak aby uvedený rozdíl nemusel být každoročně inventarizovaný na účtu 408?

    Prvotně bychom měli skutečně řešit, z čeho to vzniklo - i hodně velký rozdíl mohl vzniknout jako nedokonalý odhad -  ne jako jednoznačná chyba. Upřesnění dohady, i když je rozdíl významný, je pak přes náklady (minus 502). Ale pokud  je to jasně chyba, i když v dohadě, tak souhlas - je to na korekci prostřednictvím 408.  Je to postup dle předpisů, který se nedá obejít tím, že se nám nechce inventarizovat 408.

    Toto má dopady do vyhodnocení VH i za běžný rok. Tím zaúčtováním vlastně bude mít PO více volných zdrojů, než odpovídá VH a přídělům fondů, je potřeba při vyhodnocování VH za rok 2014 zohlednit i stav 408.

    Jen poznámka k inventarizaci - účet 408 inventarizovat nemohu - je to jen rozvahově zachycený výnos nebo náklad (stejně tak, jako neinventarizujete třeba 502). V běžném roce napíši, z čeho to vzniklo do přílohy, ale v dalších letech to zatím již nechávám být a 408 se mi bude utěšeně zvyšovat nebo klesat (je to to samé, jako když nebudu třeba v roce 2020 rozebírat, z čeho asi tak vznikl výsledek hospodaření roku 2014 a nějak to dokládat... - prostě je to jen druhá složka výsledku hospodaření a snad se někdy dočkáme toho, že se bude do výsledku hospodaření také zúčtovávat).

  • hlavní účetní
    13. 09. 2013

    Dobrý den, jak lze řešit zastupování hlavního účetního a obdobně i správce rozpočtu v době jejich nepřítomnosti. Je možné stanovit zástupce, tak že v pověření bude uvedeno přímo -- je pověřen výkonem funkce zástupce hlavního účetního, zástupce správce rozpočtu nebo je možné stanovit více hlavních účetních, správců rozpočtu.

    Je možné stanovit zástupce jen v době nepřítomnosti, a je možné stanovit více hlavních účetních i více správců rozpočtu pro jednotlivé agendy. Pak by mělo být jasné, kdo za co odpovídá (za jakou část)  a za jakých podmínek kdo koho zastupuje. 

  • Veřejnosprávní kontrola
    28. 05. 2013

    Mohou provádět veřejnosprávní kontrolu u našich zřízených příspěvkových organizaci kromě rozpočtářky i členové finančního a kontrolního výboru, kteří mají vysokoškolské vzdělání ekonomického směru a rovněž i v ekonomice pracují.

    K veřejnosprávní kontrole je možné pověřit zaměstance obce, ale i přizvanou osobu dle §16. Členové výborů zast. a komisí rady jsou v pozici obdobné zaměstnanci z hlediska výkonu práce pro obec, myslím si, že VSK vykonávat mohou, vhodné je asi zajištění personální VSK  ošetřit ve vašem kontrolním řádu. V návrhu KŘ, který jsem dávala k dispozici takové ošetření myslím je - dokument ke stažení (možná již v kategorii archiv).

Návrh a tvorba webu