Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Občan vybudoval při výstavbě svého RD na své náklady část kanalizace v obci v celkové hodnotě 650.000Kč. Na tuto kanalizaci by se v budoucnu mohli připojit další občané. Občan tuto kanalizaci chce obci darovat . ZO se dohodlo, že mu přispěje 40% nákladů. Jak tady tuto situaci řešit? Původně jsem chtěla darovací smlouvu, ale již to nesplňuje podstatu daru. Jak posléze účtovat?
Záleží na tom, jak se s občanem dohodnete. Pro obec by bylo samožejmě hospodárnější, když občan chce kanalizaci darovat, jí bezúplatně přijmout zápisem 021 MD/ 401 D v reprodukční pořizovací ceně. Jestli ale ZO schválí, že mu chce něco za to zaplatit, nezastírala bych reálný stav a v takovém případě to za dohodnutou cenu klasicky odkoupíte.
Důležité je vyřešit to právně a podle toho účtovat.
Obec pořídila/koupila elektronickou úřední desku EUD (jednorázově, nikoliv na leasing nebo splátky). Po roce užívání máme smlouvu s firmou DigiDay Czech s.r.o. „Servisní smlouva na venkovní elektronickou úřední desku“ , kde zajištují „poskytování servisní podpory a souvisejících služeb“ a 1x za měsíc nám fakturují => měsíční servisní podpora EUD a jednou za ½ roku služby „dodané zboží či služby: „profylaxe a doprava“. Tyto fakturované položky budu účtovat jako služby na RP 5169 nebo 5168 s par. 6171?
Společnost ČEZ Prodej, a.s. nám jednou za měsíc vystaví fakturu za dodávku elektřiny. Dodávky elektřiny jsou jak kladné tak i záporné. V případě kladné dodávky vystavuji DD a účtuji 311/602 a 231 XX 2117 2111 / 311. V případě, že byla záporná dodávka el. energie, tj. obec platí společnosti ČEZ Prodej, a.s. jak budu účtovat -311/-602 a 231 § -2117 pol. 2111/-311 ?
1. Obecně je to tak, že položka 5169 se volí, když je to servis HW, položka 5168 se volí pro servis SW. Profylaxe je kontrola fyzického stavu desky, ostatní platby jsou částečně i ve vztahu k SW, hotline apod. Tady ale nemusíte řešit, jestli je služba více ke vztahu k SW nebo k HW, protože u elektronické úřední desky by HW jako tzv. oživovací měl vstoupit do její ceny na účet 022 - neeviduje se jako samostatný SW, takže veškeré servisní poplatky k EÚD bych účtovala na položku 5169.
2. Pokud prodáváte z FVE elektřinu, tak je to pro mne výnos a měl bych to prohnat 6xx a třeba i z hlediska DPH počítat do obratu. To je vám podle všeho asi jasné.
V situaci záporné spotřeby nám z pohledu DPH vzniká situace k řešení.
Našel jsem zápis z KOOV
https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-prispevky-kv-kdp/2012KV_KDP_12_10_2012.pdf
Zde je situace popsána v bodu 3.2.2. (vykopíroval jsem níže) - v době, kdy ty záporné ceny ještě byla rarita - je to u toho peněžního toku č. 4 - v druhé části. Takže to by potom napovídalo tomu, že plnění dělá druhá strana - ta případně zdaňuje a účetně by mne to navádělo spíše na 518 (odměna za to, že ode mne někdo odebere elektriku).
3.2.2 Výrobce – stanovené výkupní ceny
Peněžní tok 3 – uplatní se DPH
Výrobce dodává elektřinu Povinně vykupujícímu za stanovené výkupní ceny.
Podobně jako u Peněžního toku 1 se domníváme, že dodání elektřiny Výrobcem
Povinně vykupujícímu je z pohledu DPH zdanitelným plněním dodání zboží, neboť
jsou splněny všechny podmínky přímé vazby mezi plněním a úplatou.
Peněžní tok 4 – uplatní se DPH (jako snížení základu daně u Peněžního toku 3)
Tato platba efektivně snižuje úplatu za elektřinu dodanou v dané hodině Povinně
vykupujícímu. Proto tuto platbu nelze posuzovat samostatně, ale jako snížení
základu daně. Vzhledem k tomu, že Povinně vykupující je povinen o této skutečnosti
informovat Výrobce předem, v souladu s § 36 odst. 5 ZDPH se základ daně sníží již
při fakturaci Peněžního toku 3 (nikoliv jako následný dobropis).
V praxi může zcela výjimečně dojít k situaci, kdy absolutní hodnota záporné tržní
hodinové ceny bude vyšší než stanovená výkupní cena a tedy v celkovém výsledku
Výrobci vzniká povinnost Povinně vykupujícímu doplatit vzniklý rozdíl. Z pohledu
DPH by se v takovém případě jednalo o dvě plnění, nejprve o bezúplatné dodání
elektřiny Výrobcem Povinně vykupujícímu, kde základem daně je nulová hodnota, a
dále poskytnutí služby likvidace nadbytečné elektřiny Povinně vykupujícím Výrobci,
kde základem daně je hodnota, o kterou absolutní hodnota záporné tržní ceny
elektřiny přesahuje stanovenou výkupní cenu. Tento postup, ačkoliv je spíše
hypotetický a v praxi z ekonomických důvodů spíše nebude využit, je v souladu
s dřívějším vyjádřením GFŘ k dané problematice21
Prosím o zodpovězení dotazu ohledně sazby DPH. Na základě nařízení, vymezující oblasti města, ve kterých lze místní komunikace nebo
jejich určené úseky užít k stání silničních motorových vozidel za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Nově otevíráme parkoviště, které je podle nařízení fialová zóna – parkoviště pod závorou. Potřebujeme vědět, zda i toto parkoviště nebude podléhat režimu DPH (výkon veřejné správy). V nařízení je uvedeno: na placených parkovištích v režimu parkovací závory dlouhodobého parkování (VOZIDLO TAM MŮŽE STÁT DÉLE NEŽ 24 hod.)
určených ke stání silničních motorových vozidel návštěvníků (fialová zóna):
pondělí až neděle od 00,00 hodin do 24,00 hodin.
dlouhodobé parkování režim parkovací závora – fialový tarif:
• za prvních 12. hodin celkem 20 Kč
• za každou další hodinu 40 Kč
• při ztrátě parkovacího lístku je cena parkovného 2.000 Kč
Při vjezdu na parkoviště parkovací automat vydá lístek, který před odjezdem parkující osoba zaplatí v pokladně. S kolegyní po prostudování nařízení pochybujeme, že je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, podle nás by nemělo vymezovat parkování delší než 24 hod. Pokud máme pravdu, jak se postavit k DPH? Lze do 24 hodin dát mimo režim DPH a nad 24 hod danit 21%? Ztrátu parkovacího lístku danit 21%? Děkuji.
Já si myslím, že Vaše pochybnosti jsou na místě - nicméně toto by měl garantovat někdo, kdo se vyzná v zákoně o pozemních komunikacích. Aby to byl režim veřejné správy mimo DPH, musím mimo jiné jednat plně v souladu se zákonným ustanovením, které obci vymezuje určitou pravomoc.
Takže tady se konkrétně potřebuji trefit do některé z variant podle §23 odst. 1 Zákona a tak jak to popisujete mi skutečně přijde, že to není ani písmeno a), ani c). Pokud dojdu k závěru, že jsem vymezil něco jiného a nemám k tomu zvláštní zmocnění zákona, musím to podle mne považovat za běžné plnění. Takže potom zdanit 21 % a to celé parkování (nemohu podle mne rozdělovat na čas do 24 hodin a nad 24 hodin - protože nastavení systému nebude odpovídat těm možnostem, které zákon v §23 výslovně dává). Ztráta lístku - za mne také 21 % - protože to je faktická paušální odměna za parkování, pokud nejsem schopen prokázat, kdy jsem přijel a v jakém rozsahu jsem parkoviště využíval.
Ale odpovědnost za to, zda jsem nebo nejsem v intencích §23 by neměla být na Vás jako na finančním odboru - to má vyhodnotit někdo, kdo je odpovědný za dopravu. Vy po něm máte požadovat vysvětlení, klasifikovat má ale on.
Jsme vlastníky vodovodu a kanalizací, ale provoz zajišťuje DSO, kterému majetek pronajímáme. DSO od nového roku bude vodovodní majetek odkupovat na základě kupní smlouvy a provozovat sám. Současně se převede na DSO část financí Fondu obnovy vodovodu. My v majetku máme jednu kartu majetku na skupinový vodovod pořizovaný v roce 1995 včetně technického zhodnocení v 6/2022. DSO nebude přebírat všechen majetek, část vodovodu (jedna ulice) se bude opravovat z dotace. Tuto část jim budeme pronajímat. Můžu jednu kartu majetku „skupinový vodovod“ rozdělit na více karet majetku např. podle ulic a délky řadu, přípojky a vodoměry – dle rozvodných vodovodních sítí na základě údajů od DSO se zachováním délky životnosti, odpisů a celkové ceny? Potom bychom byli schopni převést pouze to, co můžeme. Jak to bude s DPH při prodeji vodovodního majetku, když jej máme označený jako obchodní majetek? Přepokládám, že to bude osvobozené plnění, protože je to stavba a byla pořízena před déle, než pěti lety. Technické zhodnocení se týkalo pouze malé části. A poslední záležitost, technické zhodnocení proběhlo v 6/2022 a protože majetek je pronajímán, byl uplatněn odpočet DPH na vstupu. O prodeji se začalo přemýšlet až letos. Prodej se má uskutečnit k 31.12.2025, tak aby odpisy příštího roku již šly za DSO. Budu muset tedy provádět úpravu odpočtu 1/10 každý rok poprvé v 12/2026 do roku 2032? A v tom posledním roce 2032 taky celou 1/10?
Rozdělení na karty podle ulic, jak uvádíte, není potřeba řešit ve vašem registru majetku. Bylo by to zbytečně pracné a pro prodej-vyřazení to není důležité. Stačí, když to případně jen vyčíslíte a předáte údaje DSO, když se s nimi takto dohodnete - pokud to DSO chce evidovat na více majetkových položkách, to už bych nechala na nich, podle všeho k tomu údaje mají.
U vás stačí, když k datu prodeje-předání v majetku provedete částečné vyřazení stavby, kdy na kartě ponecháte vyčíslenou hodnotu té jedné ulice, která zůstane obci. Jen dejte pozor, aby z hlediska čerpání dotace nebyl problém, že majetek pronajímáte.
Teď k DPH - předpokládám, že DSO je plátce DPH, který má plný nárok na odpočet daně. Takže pokud je to stavba starší 2 let, tak byste to skutečně mohli prodat osvobozeně od DPH, ale já k tomu říkám, že by to udělal jen blázen, protože potom byste skutečně museli upravovat odpočet DPH z toho, co jste zařadili do majetku v posledních 10-ti letech a uplatnili si tam odpočet (úprava podle §78). U prodejů majetku se tato úprava dělá jednorázově - takže pokud byste prodali v roce 2025 a šlo by jen o korekci odpočtů z TZ v roce 2022, tak byste okamžitě museli vrátit 7/10 daného odpočtu (ř. 60 přiznání). Takže Vy budete postupovat podle §56 odst. 8 - tedy podrobíte daný případ dobrovolnému zdanění. V takovém případě se aplikuje režim přenesené daňové povinnosti, musíte toto dohodnout s kupujícím (tedy výslovně to uvést do smlouvy). Vy potom vystavíte daňový doklad jen na základ daně, půjde na ř. 25 přiznání (a ř. 51 první sloupec). DSO si to rpodaní na ř. 10 a zase upaltní odpočet DPH na ř. 43. Tím daný majetek použijete ke zdaňovanému plnění a nebudete nic upravovat (§78 se Vás nebude týkat).
Revitalizovali jsme u nás v obci dětské hřiště. Bývalá účetní zařadila dětské hřiště na 021 v částce 607994 Kč, poté další prvek na 022. Na původním dětském hřišti zůstali některé prvky, některé byly vyměněny. Původní hřiště bylo v roce 2012 také pořízeno z dotace a stále máme zde zůstatek transferu 95318 Kč. Nová revitalizace stála 410 252 Kč, dotace od kraje činí 235000. Chci se zeptat, jak tento případ účtovat? Jako technické zhodnocení původního hřiště? A ke kterému dni bych o tomhle měla účtovat? Ke dni kdy byla provedena vstupní kontrola hřiště?
Z dotazu nejsem schopná určit, jaká je nastavená životnost původního hřiště a z jak velké části je tedy odepsáno. Pokud vyjdu z toho, že zůstatková cena vyřazovaných prvků není významná a nemáte možná ani k dispozici jednotlivou pořizovací cenu původních herních prvků, tak nemusíme řešit dílčí vyřazení stavby ve formě odstraněných prvků (nízká ZC je pro to dobrý argument). Musela by se poměrově vyřazovat i nerozpuštěná výše dotace.
V případě nevýznamné ZC vyřazovaných prvků souhlasím s tím, že nové prvky zařadíte jako TZ hřiště a nic víc k tomu řešit nebudete. Jen si na kartu určitě poznamenejte cenu jednotlivých nových prvků, kdyby někdy v budoucnu nastal obdobný případ.
Jestli dotace není vyúčtovaná, ale máte smlouvu nebo rozhodnutí, účtujte k datu zařazení dohadu 388/403 a dotaci zadejte na kartu hřiště.
Herní prvek na účtu 022 buď vyřaďte, jestli se v rámci výměny odstranil, nebo ho přeřaďte pro sjednocení evidence z účtu 022 do ceny hřiště, jestli tam zůstal.
Hřiště zařaďte do majetku k datu kolaudace, ke které musíte asi doložit příslušné revize. Předání od dodavatele proběhne většinou před kolaudací nebo nejpozději do data její účinnosti - to jsou dva nejdůležitější podklady pro zařazení (dokončení - předání a následně i splnění dalších nutných předpisů - zde nejspíš podle stavebního zákona).
Nechali jsme zhotovit vyřezávaný betlém ze styro XPS. Materiál nás stál 27.857,- Kč a práce na výrobu (DPP - jedná se o fyzickou osobu nepodnikající)
v částce 48.000,- Kč .
Materiál je účtován na par. 3639 pol. 6127
DPP 3639 pol. 5021
Hodnota betlému je 75.857,- Kč + ještě se bude vyrábět domeček na betlém v hodnotě cca 20.000,- Kč (který bude sloužit i jiným účelům)
Jak mám přeúčtovat náklady z DDP na 6127 ? Bude se betlém odepisovat ?
Vyčíslenou práci ve výši 48 tis. Kč aktivujte do ceny betléma zápisem 042 MD/ 506 D. Náklady na DPP nechte zaúčtované na účtu 521 a pol. 5021 - přes položky RS není potřeba výdaj aktivovat, to je nutné jen když to potřebujete jako výdaj krytý dotací značit NZÚZ. Pro takové případy slouží pol. 2119 jako protipoložka investiční položky, ale jak říkám, u vás to nutné není.
Když je betlém charakteru uměleckého díla či předmětu kulturní hodnoty, pak je správnější jej vést na účtu 032. Je to neproduktivní předmět - slouží k vystavování, nikoliv k využívání pro činnost obce. Takže u materiálu souhlas s položkou 6127, faktura se má zachytit 042/321. Odpa by bylo přesnější 3326. Zařazení po dokončení 032/042.
Majetek na účtu 032 se neodepisuje.
Domeček píšete, že bude využíván i pro jiné účely, tam už to bude spíše samostatný a i produktivní majetek - jestli bude umístěn pevně a trvale, tak zařazení bude jako stavba na účet 021 (pořízení přes účet 042 s pol. 6121).
Mám otázku týkající se zařazení nové budovy do majetku. Kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci k 1. 8. a k tomuto datu zařadím do majetku na 021 všechny náklady ke stavbě dětské skupiny soustředěné na účtu 042 pod konkrétním ORG. Na stavbu jsme získali dotaci, přišla první platba, o druhou budeme teď žádat. Předpokládám, že na kartu majetku zapíšu celou dotaci z rozhodnutí (ne jen první část, po obdržení druhou). Doufám, že nedojde k žádnému krácení, pokud ano, upravím stávající část na dohadném účtu 388 a zároveň na majetkové kartě? Konkrétní otázka se týká původního záměru postavit mateřskou školu, na který se nám ale nepodařilo získat dotaci. Původní projekt MŠ jsme přepracovali na dětskou skupinu, ale já stále vedu na účtu 042 na ORG pro mateřinku cca 400 tis. Kč, které bych nejradši zařadila společně s dětskou skupinou, obojí spadá pod snahu obce se postarat o děti předškolního věku. Nevím, jestli je to správné, nebo jestli nepožádat zastupitelstvo o schválení zmařené investice.
Podle § 55 odst. 1 písm. c) jsou součástí ceny majetku i "projektové práce včetně variantních řešení ". Uvažujete správně, že můžete náklady na původní projekt přeřadit na org dětské skupiny a zařadit do celkové ceny budovy.
A ano, dohadu 388/403 zaúčtujte a dotaci zadejte na kartu v celkové očekávané výši. Dejte pozor na to, že to není automaticky dotace z rozhodnutí. Může se stát, že vysoutěžíte nižší náklady a pak se krátí i dotace - limit z rozhodnutí je vždy maximální s tím, že když jsou skutečné výdaje nižší, dají dotaci procentem ze skutečných výdajů. Určitě se ale nezadává do majetku dotace ve výši, v jaké jste jí doposud fyzicky obrželi, ale ve výši celkového nároku na zařazované výdaje, v tom máte také jak se říká "dobrý čuch" :).
Pokud nastane situace vratky, je potřeba to řešit případ od případu. Obecně jsou dva účetní postupy. V případě, že dohadu zaúčtujete v chybné výši, tak v logice opravy chyby opravíte účet 403 a výši dotace na kartě majetku. Když vznikne oproti původní částce rozdíl od dohady, má se účtovat do výnosů a dotace se rozpouští z původní výše, ale v případě významnějších částek zde doporučujeme odchylku od metody, kdy pak postupujete obdobně jako u chyby - o rozdíl korigujete účet 403 v účetnictví i v majetku.
Dobrý den,
hledám v dokumentech i dotazech nějakou metodiku jak zkontrolovat, účtovat a případně opravit účtování DPH.
Přiznání a KH mi na sebe sedí, ovšem někde se stala chyba v zaúčtování a nejsem schopná to dohledat. Zůstatek na účtu 343 nesedí s řádky v přiznání.
Máte nějakou pomůcku jak chybu dohledat. Jaké je účtování řádného, dodatečného a opravného přiznání k DPH. Které řádky musí sedět s přiznáním a UCR. Možný problém vidím v tom, že mi program některé účetní případy na přelomu roku účtuje dle zápisu, ale datumově mi je dává do jiného období.
Lze případně opravit zápisem přes 408 nebo mohu do nákladů (dle významnosti opravy - jedná se asi o 120.000,-). Abych napasovala SU AU dle poslední známe daňové povinnosti? A zároveň zápisy na 408 lze v průběhu roku odúčtovat proti výsledku hospodaření? Musí toto schválit ZO?
Na tohle žádná specifická pravidla nejsou - těch důvodů proč to vzniklo totiž může být řada - tedy většinou člověk zkouší jednotlivé varianty a doufá, že se něčím trefí. Zkusím Vám dát několik typů, co mohlo nastat a co bych dělal:
a) prvotně je potřeba zdůraznit, že zůstatek v přiznání nemusí být (a v řadě případů by ani neměl být) shodný s přiznáním. Jde totiž o to, že nárok na odpočet DPH u běžných faktur (ne v PDP) vzniká v momentě, kdy obdržím doklad. Tedy pokud mám například fakturu s DUZP 31. 12. 2024 na částku 10 000 Kč + 2 100 Kč DPH která došla 3. 1. 2025 a já si uplatním odpočet daně, tak běžně bych měl zaúčtovat ještě do roku 2024 a mít to na MD 343, ale v přiznání na ř. 40 to bude až v lednu 2025. Pokud to takto máte (a je to dobře), je potřeba prvotně vyčíslit rozdíl z těchto odložených odpočtů. Samozřejmě pokud si v těchto případech pomáháte přes 383 nebo 389 a vlastní fakturu účtujete až do ledna (což já za sebe nedoporučuji, ale někde se to dělá), tak Vám tento rozdíl nevzniká. To je v zásadě to, co popisujete v dotazu.
b) potom potřebujte zjistit, kdy Vám ten rozdíl vznikl - tedy se zohledněním postupu uvedeném v písmenu a) si dohledat kolik měly být zůstatky vždy na konci roku a kolik bylo v účetnictví - z dotazu nevím, zda jste ve stavu, že na konci roku 2024 to bylo srovnané a nyní máme rozdíl, nebo zda se to táhne několik let, případně se ten rozdíl nějak vyvíjí. Prostě v tomto kroku určuji, v kterém roce rozdíly vznikaly a kolik.
c) vygeneruji si z programu znovu přiznání k DPH a porovnám je s tím, co bylo podáno na FU. Z praxe vím, že se často vyskytují dva problémy - respektive první častěji a druhý méně často:
- někdo zaúčtuje ještě do měsíce, který je z pohledu DPH uzavřen - respektive u něhož došlo již k podání přiznání. Takže třeba dělám DPH za 8/2025, odešlu přiznání, starosta mi potom donese ještě fakturu, kde si uplatním odpočet (nebo naopak mám něco zdanit na výstupu) a já si to omylem zaúčtuji do období 8/2025 a období DPH je také v 8/2025, ale přiznání již bylo podáno a opravné/dodatečné neudělám. Právě tím, že si z programu vygeneruji, jak by přiznání vypadaly a porovnám s tím, co bylo podáno, tak tyto případy zjistím. Některé programy toto hlídají více, některé méně. Pokud tady zjistím rozdíly, musím zkontrolovat z čeho vznikly (porovnat položkou evidenci DPH v měsících, kdy to vzniklo) a pokud jsme ve lhůtě pro dodatečné přiznání, tak to končí dodáčem, jinak odúčtovat rozdíly
- sem tam se mi také vyskytne, že někdo udělá dodatečné přiznání "v ruce" - třeba přímo v EPO a již to zapomene proúčtovat do účetnictví - tedy potom mám dodatečné přiznání podané, ale v účetnictví na 343 pohyb nemám
d) další moje podezření potom je, že pokud pracuji s částečnými odpočty DPH (zejména koeficientem), případně pokud se dělá úprava odpočtu podle §78 (ř. 60 přiznání) či se něco objeví v rámci vyrovnání na ř. 45, tak se to zapomnělo zaúčtovat. Toto jsou operace, kdy je potřeba většinou ruční zaúčtování (třeba zaúčtování 549/343 apod.).
No a pokud to není nic z výše uvedených, tak již začíná "kalamita" a člověk zkouší co jde (ale tady záleží, jaké má analytiky na 343, co může odkontrolovat na přiznání, co hlídá program). Záleží i jaké operace máte - třeba podezřelé bývají hodně zúčtování záloh .... Tady již nějakou obecnou radu nemám. Někdy se třeba objeví, že se dá zaúčtovat na 343 a je to bez jakéhokoliv kódu - takže prostě člověk se jen uklepl a na 343 zaúčtoval něco, co do DPH nejde. Takže kontroluji 343 bez kódu.... (ale dost programů toto hlídá).
Teď je několik možností:
- buď na základě výše uvedeného zjistíte, že rozdíl vlastně není (odložený odpočet - viz písm a)), nebo chybu zjistíte a budete moci podat dodatečné přiznání (3 roky zpět) a opravíte to. Pokud řešíte dodáčem, tam může vznikat více variant (mohu opravovat náklady, výnosy, možná vstupní cenu majetku ....) - takže účtuji podle toho, co to je.
- nebo zjistíte v čem je rozdíl, přiznání k DPH bylo špatně, ale opravit to již nejde (jste po lhůtě pro dodatečné přiznání) - potom bych primárně opravoval na výnosy/náklady/majetek kde chyba vznikla
- případně to nedohledáte a potom skutečně řešít jako opravu min. let. Nicméně díky tomu, že je to 120 tis. Kč, Vy máte aktiva 2024 ve výši 165 mil. Kč a jste tedy pod limitem pro použití účtu 408, tak bych to zaúčtoval na 549 nebo 649 (podle charakteru případu).
Prosím o radu, zamotala jsem se do nákladů souvisejících s prodejem pozemku. Kupující uhradil do pokladny částku 13.500,- , která se skládá z těchto položek : 1. Částka 4.500,- za pozemek, úhrada je do pokladny provedena před vkladem na KN. 2. Částka 6.000,- Kč za vyhotovení GP k rozdělení původního pozemku. Fakturu za GP jsem zaúčtovala v červnu na 518, 6171 5169. Mohu příjem do pokladny zaúčtovat stejně, ale s mínusem ? 3. Kupující uhradil obci poplatek 1.000,- Kč, který obec před měsícem zaplatila městskému úřadu za rozdělení pozemku a je zaúčtován 538/347 , 231 3639 5362. Je možno příjem této částky od kupujícího do pokladny také zaúčtovat stejně, ale s mínusem ? 4. Kupující ještě uhradil obci poplatek 2.000,- za vklad do KN, který by měl platit na katastru sám kupující, ale obec podá návrh na vklad za kupujícího, neboť ten nemá možnost se na katastr dopravit, a poplatek zaplatí. Tato částka byla také do pokladny vložena před podáním návrhu na vklad. Moc prosím, jak zaúčtovat výše uvedené 4 příjmy do pokladny, a jak postupovat po vložení návrhu na vklad, až nám přijde potvrzení z katastru, co kde zase odúčtovat.
Pokud máte v kupní smlouvě ujednáno, že uvedené náklady zaplatí kupující, je možné je účtovat jako výnos - součást kupní ceny na účet 647 s pol. 3111. Někdo je odděluje jako náhradu výdajů obce na účet 649 s pol. 2324, ale zobrazení do výnosu z kupní ceny je možná účetně více odpovídající. Náklady nechte zaúčtované, jak máte - zde to není jednoznačně přefakturace nákladů občanovi, spíše by měl být zobrazen náklad a proti tomu výnos.
K účtování nákladů malá poznámka - závazek za městským úřadem se zobrazuje na účtu 349, nikoliv 347.
Přijatou platbu účtujte souhrnně jako zálohu 231 MD/ 324 D, RS odpa konkrétního účelu pozemku nebo všeobecný 3639, pol. 3111. K tomu účtování pokladny (pokud účtujete jako oddělenou pokladnu, dáte RS přímo k účtu 261).
K datu podání návrhu na vklad předepíšete kupní cenu včetně dohodnutých nákladů zápisem 311 MD/ 647 D 13500 Kč, zápočet zálohy 324 MD/ 311 D 13500 Kč, vyřazení pozemku v účetní ceně 554 MD/ 031 D (asi se nepřeceňoval na RH).
Oznámení z katastru bude potvrzovat uvedené zápisy, ale právní účinky nastávají zpětně, takže s účetními zápisy nečekáte, až katastr vklad povolí - okamžik uskutečnění účetního případu zde je den podání návrhu na vklad.
Koupili jsme nový program na fakturaci vodného a stočného
(Datainfo) v částce 64.590,- Kč včetně DPH 21%. Protože jsme plátci DPH
uplatnili jsme odpočet DPH v částce 11.280,90 Kč. Následně jsme zaúčtovali
úhradu na par. 2310 pol 5172 a zařadili v částce 53.309,10 na 018/078. Chtěla bych se zeptat jestli to máme správně.
Postupujete správně. Předpis faktury je vám asi jasný, tak spíše pro ostatní: 041 MD v ZD, 343 MD odpočet/ 321 D. Majetek se zařazuje v ceně bez uplatněného odpočtu. A limit pro účet 013 je od 60 tis. Kč, takže správně volíte DDNM na účtu 018 s pol. 5172.
Jediné, co k tomu mohu dodat je, že by to mohlo být i TZ vašeho účetního programu, pokud by to bylo funkčně propojené. Firma to ale nabízí buď jako samostatný program, nebo v propojení s jejich účetním systémem. Co jsem tak hledala, tak to asi nepropojují s cizími účetními programy (musíte si faktury exportovat do účetnictví), takže TZ jen pokud byste měli jejich účetní program, pak by to byla jeho přidaná funkcionalita (nový modul). A vzhledem k částce do 60 tis. Kč by to bylo TZ podlimitní (poznamenává se na kartu, účetně 518 nebo 549 s pol. 5172).
Asi jste to vyhodnotili správně - nepropojené to vzhledem ke specifické samostatné funkci je samostatný SW.
Příspěvková organizace bude pořizovat vůz na svoz odpadu v ceně okolo 5 milionů. Aby se nezatěžovala administrativou, tak zadání veřejné zakázky na výběr vozu provede její zřizovatel - město. Fakturu za provedení zadání veřejné zakázky uhradí město. Bude město tento výdaj účtovat na účet 042 a může tento nedokončený majetek převést po schválení orgánem města na zřízenou příspěvkovou organizaci, která k němu přidá výdaje na pořízení vozu (kupní cenu), případně další pořizovací náklady a investici zařadí do užívání?
Účetně v tom problém nevidím. Náklady na výběrové řízení povedete, jak uvádíte, na účtu 042. Převod na PO bude zápisem 401 MD/ 042 D - úplatu za to od nich chtít nebudete.
Zajištění VŘ za PO by mělo být schváleno určitě dopředu a rovnou by bylo dobré nadefinovat i majetkové vypořádání. PO by to měla pořídit do majetku zřizovatele, tzn. nejpozději při schválení předání by mělo být schváleno, že se PO předává auto do správy. Svěření do správy mi tu přijde jako nejpraktičtější řešení. Nejsem právník, ale máte tím podle mě ošetřené, že za PO organizujete jako zřizovatel výběrové řízení.
V případě svěření nezapomeňte případně zvýšit ocenění majetku na účtu 909 podle vašich pravidel.
Kdyby PO pořizovala auto do svého vlastnictví (s vaším souhlasem), tak by měla možná výběrové řízení spíše organizovat sama (má podle zákona samostatné postavení veřejného zadavatele), ale ani v těchto případech není nikde stanoven zákaz zřizovatele organizovat za PO VŘ.
Platí zde § 43 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách:
Zástupce nesmí provést výběr dodavatele, vyloučit účastníka zadávacího řízení, zrušit zadávací řízení, nebo rozhodnout o námitkách; to neplatí pro prokuristu nebo zřizovatele zastupujícího příspěvkovou organizaci, jejímž je zřizovatelem.
Když to shrnu - v organizaci VŘ problém nebude, důležité zde je, aby se u PO promítly v ceně pořízeného auta celé náklady, tedy včetně nákladů na VŘ, což podle všeho máte v plánu.
Prosím o kontrolu účtování.
Obec stavěla chodníky podél komunikace. Dotaci máme od MMR, příspěvek z EU. Při žádosti o platbu byla dotace 1.168.698,49 Kč z toho INV 1.092.241,59 Kč a NINV 76.456.90 Kč. V průběhu podání žádosti o platbu probíhaly kontroly ze strany MMR a neustálé snižování způsobilých výdajů. Datum nabytí PM kolaudace 27.5.2025, k tomuto datu jsem zařadila stavbu do majetku a INV dotaci zařadila na kartu majetku zápisem 388/403.300 ve výši 1.092.241,59 Kč.
1.9.2025 přišel pokyn k platbě a INV dotace byla vyčíslena 831.936,53 Kč a NINV 58.548,79 Kč.
Přijato na BÚ 231.11 4116 UZ 149517085/672.300 58.548,79Kč a 231.11 4216 UZ 149517519/346 831.936,53Kč
K datu přijetí pokynu k platbě jsem provedla vyúčtování dotace:
346 MD 831.936,53/ 388 D 831.936,53
-388 MD 260.305,06/-403.300 D 260.305,06
672.300 MD 260.305,06 / 403.300 D260.305,06. Na kartu majetku jsem uvedla, že dotace byla snížena.
Účetní zápisy máte správně, ale nejprve prosím ještě ověřte, jestli jste neudělali v květnu dohad ve špatné výši. Pokud jste např. měli informaci o snížení celkových skutečných výdajů projektu oproti částce výdajů z rozhodnutí, mělo se to do dohady reflektovat, protože je tím pádem dle podmínek nárok na nižší dotaci (procento skutečných výdajů). V takovém případě by se jednalo o opravu chyby, kdy máme předpisy stanoveno upravit hodnotu účtu 403, tzn. neúčtovali byste ten poslední zápis 672/403 a upravili byste dotaci na kartě majetku na skutečnou výši.
Pokud jste dohadu účtovali ve správné výši (rozhodují informace dostupné k datu účtování) a následně vznikl rozdíl od dohady, pak je váš postup v souladu s předpisy. Vzhledem k významnosti částky - přece jenom je to vliv na VH větší než 260 tis. Kč, což je i hranice pro použití účtu 408 pro opravy VH, tak bych touto částku letošní VH nezatěžovala a aplikovala bych odchylku od metody. Berte to ale jako doporučení - museli byste to jako odchylku popsat do přílohy závěrky. A opět byste pak postupovali tak, jak píšu v prvním odstavci, tedy korekce účtu 403, bez dopadu do VH.
Mám k tomu ještě jednu důležitou poznámku - ověřte, že neinvestiční dotace opravdu ve vašem případě správně patří na účet 672. U MMR často neinvestiční dotace kryje nepřímé výdaje, které pokud se účtují na účet 042 jako výdaje související se stavbou chodníku (například projekt), pak tato nepřímá neinvestiční dotace patří dle MF také na účet 403. Neinvestiční příjmová položka s neinvestičním ÚZ se ale i tak zachovávají.
Prosím o pomoc při jmenování členů inventarizačních komisí:
1. Může být předseda HIK zároveň hlavní účetní? A současně být ještě předsedou některé dílčí inventarizační komise?
2. Může být jmenován členem dílčí inventarizační komise například člen likvidační komise? (nejedná se o zaměstnance obce).
3. Pokud ano, jakým způsobem ošetřit mlčenlivost (například v případě pohledávek – nezaplacené poplatky, příp. pokuty ). Nebo je v tomto případě vhodné jmenovat do DIK úřední osobu?
Moc děkuji za odpovědi.
1. Zakázat vám to nelze, protože není nikde uvedeno, že by předsedou nemohla být hlavní účetní. Je potřeba dodržet minimální počet dvou členů, toť jediný požadavek. Pro klid s kontrolory ale může být raději jen běžným členem - dříve to, byť neoprávněně, někdy kraj vytýkal.
2. Ano, někdy je to i vhodné - zajišťuje se informovanost daného člena.
3. Mlčenlivost je vhodné ošetřit. Vzor na to bohužel nemáme, to je již spíše právní záležitost.
Na závěr vám pro inspiraci kopíruju doporučené složení IK z naší směrnice:
"Předseda inventarizační komise bude osobou odpovědnou za provedení inventury, osoba odpovědná za majetek nebo závazky a jiná pasiva bude osobou odpovědnou za zjištění skutečnosti a účetní bude osobou odpovědnou za provedení inventarizace, tj. porovnání skutečnosti na účetnictví. Členem inventarizační komise u fyzických inventur musí být vždy osoba odpovědná za majetek, u dokladových inventur účetní odpovědná za inventarizační položku. Dalším členem může být člen zastupitelstva, vedoucí odboru, další pracovník odboru.
Ústřední inventarizační komise (obce, které nemají zřizované PO, mohou nadále nazývat hlavní inventarizační komise) je nejméně tříčlenná.
Předsedou komise bude zvolený člen zastupitelstva obce, případně předseda kontrolního výboru, členem komise musí být starosta, jako osoba odpovědná za správu majetku vůči radě a zastupitelstvu (názor autorky)."
Obec koupila lesní pozemek o celkové výměře 29060 m2. Smlouva sepsána dne 25.7.2025,právní účinky vkladu dne 25.7.2025. Ke mě se dostalo až vyrozumění o provedeném vkladu dne 15.8.2025.Cena Kč 250 tis.
účtuji:
1/předpis 042/321 datum?
2/úhrada 3639/6130 321/231
3/zařazení 031/042 a poměrově rozdělím na parcely 250 tis. datum?
4/co lesní porost?? nemám znalecký posudek
1. Předpis se má účtovat k datu podání návrhu na vklad, ke kterému zpětně nastávají i právní účinky, tzn. 25.7.2025.
2. Souhlas, úhrada nastala asi po předpisu, pak jen takto, bez zálohy. Paragraf lze případně najít i konkrétnější - odpa 1032 kdyby obec provozovala těžbu, kdyby tam měla jiné "lesnické záměry", pak odpa 1039. Jestli ani jedno z toho, nechte odpa 3639.
3. Zařazení účtujte také k datu 25.7.2025, jako předpis 042/321. Když je to více parcelních čísel a vše stejný druh pozemku, tak kupní cenu rozpočítejte mezi jednotlivé pozemky dle výměry s jednotkovou cenou 8,60 Kč za m2 (250000/29060, ale pozor na zaokrouhlení u poslední parcely na přesnou kupní cenu).
Konečnou pořizovací cenu mohou ovlivnit související náklady - jestli jste hradili například návrh na vklad apod., má se také účtovat na účet 042 a zařadit do ceny pozemků.
4. Lesní porosty jsou z účetního hlediska součástí pozemku a samostatně se neevidují.
Platí zde § 55 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb., cituji:
Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.
Takže pokud na pozemku nejsou porosty spadající na účet 025, tak stromy v lese jako takové účetně neoddělujete a bere se, že jsou součástí pořizovací ceny lesního pozemku na účtu 031.
Pro úplnost vám zde kopíruju obsahovou náplň účtu 025 (jaké porosty by se z účtu 031 vyčleňovaly):
(5) Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje
a) ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar,
b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
A na závěr jen poznámka - lesní porosty mají na účtu 031 svou analytiku, podle dodavatele vašeho SW a informace k nim uvádíte v části D.1 až D.7 výkazu Příloha.
Naše sociální PO získává od obcí veřejnou finanční podporu - dotaci na osobní náklady na zaměstnance v přímé péči.
Letos jedna obec poskytla peněžní prostředky formou daru, účel je stejný.
Je nutné tento dar od obce účtovat jako tvorbu a čerpání rezervního fondu, nebo je možné se na tento dar dívat jednotně jako dotace na provoz z USC – účet 348?
Já bych to udělal přes RF - dar má jiný právní režim než dotace a byť je to dosti formální záležitost, tak bych se na to nyní díval skutečně jako na dar, který PO dá do rezervního fondu a potom RF zúčtuje do výnosů.
Chápu, že věcně by lákalo chovat se k tomu také jako k dotaci, nicméně za mne jak máme to účtování v předpisech posazeno zatím dosti formalisticky, tak udělat to přes RF je varianta, kterou nikdo nemůže vytknout (a neovlivňuji tím třeba celkový výsledek hospodaření - tak mne to zase tolik netrápí).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková