Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
pronajímané budovy (bytové domy a stavby občanského vybavení) zařadíme do OM. Jak je to s pozemky na kterých stojí pronajímané domy, máme je také zařadit do OM? A co pozemky pod budovami, které jsou jak pro ekonomickou tak neekonomickou činnost (např. budova MÚ, kde se část pronajímá - většinou neplátcům DPH), řídí se dle zařazení budovy?
V roce 2022 jsme do majetku zařadili sběrný dvůr vybudovaný z dotace, která zahrnovala i DPH. Původně měl sloužit pouze pro sběr komunálního odpadu od občanů zdarma. V letošním roce se uzavírají smlouvy s drobnými podnikateli na tříděný odpad (papír, plast, sklo). Za uložení podnikatelé zaplatí roční paušální částku. Sběrný dvůr zařadíme do OM. Patří tam i podzemní kontejnery na náměstí, vybudované z dotace (zahrnovala i DPH) ? A vybudovaná sběrná místa ve městě, která mají "betonovou desku" a jsou oplocena betonovým plotem?
Děkuji.
S pozdravem a přáním pohodového dne
Jana Panochová
Souhlasím s tím, že pronajímané domy jsou součástí obchodního majetku. S tím se logicky také pojí pozemky, na kterých domy stojí, respektive u nichž určíme, že jsou ve funkčním celku k daným domům (může se třeba jednat i o dvory v rámci těchto domů apod.). Takže ty určitě také do obchodního majetku.
Potom se ptáte na pozemky pod budovou částečně využívanou k ekonomické činnosti - za mne jednoznačně budovu a pozemek řešíte jako celek. V dokumentech vysvětluji, že si v souladu se závěry z KOOV z ledna 2021 můžete u věcí využívaných k ekononomické činnosti pouze částečně vybrat, zda je zařadíte do obchodního majetku či nikoliv. Takže u objektu OU je to na Vašem rozhodnutí (a to rozhodnutí má potom souvislost na to zda aplikovat PDP, zda jsou či nejsou třeba částečné nároky na odpočet DPH...) - a pokud se rozhodnete, že nezařadíte, úplně stejně se zachováte k pozemku. Pokud zařadíte do OM - potom zase do OM zařazujete i pozemek. Diskutabilní situace by podle mne byla pouze tehdy, pokud byste budovu zařadili do OM částečně (třeba nějaké patro - což je asi spíše teoretická možnost) -potom nemám jednoznačný názor jak naložit s pozemkem - možná byste si asi mohli dovolit také nezařazovat do OM. Ale to částečné zařazení do OM je prostě věc s řadou otazníků.
Sběrný dvůr - tam je to nyní k částečnému využití pro ekonomickou činnost (a částečně pro neekonomickou činnost) - za mne zase režim, kdy si vybíráte, zda zařadíte či nikoliv do OM. Pokud zařadíte otevřete si tím prostor pro odpočet DPH v poměrné výši (třeba pokud byste plochu SD rozšiřovali...). Ale je to opět Vaše rozhodnutí.
Podzemní kontejnery, sběrná místa - předpokládám na separovaný odpad. Je to úplně to samé jako sběrný dvůr - je tam spojitost se zdaňovanými příjmy (EKO-KOM) a dále to je k neekonomické činnosti - tedy je to na Vašem rozhodnutí a opět platí - pokud zařadíte do OM, zase si otevřete prostor pro nějaký odpočet DPH v poměrné výši.
Obec koupila v dubnu 2025 od soukromníka rodinný dům s většími pozemky. Chtěl vše prodat najednou, vše bylo za 7,1 mil.Kč.
Když by obec prodala letos nebo v roce 2026 ten rodinný dům s kouskem pozemku - bylo by to osvobozené plnění (§ 56) ?
K těm dalším pozemkům se budou dělat sítě a později se také prodají. To budou stavební - odvedu DPH 21 %?
Pokud správně chápu, tak nyní by se prodával ten rodinný dům a pozemky bezprostředně s ním související. Potom předpokládám, že by se mělo jednat o prodej pozemku se stavbou starší 2 let, respektive on by tady ani tento časový limit nebyl, pokud by to na obec bylo prodáno již zkolaudované a nyní by to byl tedy další převod. Takže tady si myslím, že to bude osvobozeno od DPH. A jen upozorňuji, že tak jak to uvádíte, tak je to pro Vás spíše prodej zboží než prodej dlouhodobého majetku (hodnotím teď z hlediska DPH) - tedy přišlo by to na ř. 50, ale již ne 51 (tedy zhoršilo by Vám to koeficient).
U zbývajících pozemků - tak jak to popisujete, tak určitě budou mít charakter stavebních a prodej by měl být s DPH 21 %.
V roce 2020 jsme podepsali tzv „kotlíkovou dotaci“ s tím, že si zpětně vybrané prostředky můžeme ponechat na blíže specifikovaný účel – rekonstrukce kulturního domu. Z této dotace jsme po vyúčtování získali 1 800 000 Kč, které v současné době vedu na účtu 403. Tyto prostředky jsme museli použít na Energeticky úsporná opatření (de facto viz níže UZ 90505).
Dále jsme od MMR postupně v roce 2023 získali dotaci ve výši 10 000 000 Kč, kterou jsem dávala na 672, UZ 17058.
A dotaci od SFŽP ve výši 7 207 524,97 Kč, kterou vedu na 403, UZ 90505.
Během let jsem na účtu 042 nashromáždila celkem 52 426 903,69 Kč. Částečně se jedná o čistou rekonstrukci „vnějšku“ (fasáda, střecha, viz UZ 90505), částečně o rekonstrukci „vnitřku“ (všelijaké zdi, bary - pevně spojený s budovou, viz UZ17058), a částečně o vybavení, které je součástí domu (nápis názvu domu, různé organizace VŘ, technické pomoci…)
Prosím o postup zařazení do majetku, zapsání dotace a zpracování v účetnictví včetně určení k jakému datu.
12/2023 kolaudace celá budova mimo kuchyně
2/2025 kolaudace kuchyň
9/2025 závěrečné vyhodnocení akce na SFŽP
Kotlíková dotace není financovaná z NPO, ÚZ 90505 máte asi na mysli v souvislosti s dotací ze SFŽP.
Jestli je rekonstrukce investicí, tak v prosinci 2023 se měla zařadit zkolaudovaná část včetně příslušné výše dotace. V únoru 2025 zbývající část v okamžiku kolaudace. Pokud byly dotace k datu zařazení smluvně zajištěné, měly se účtovat k datu zařazení dohady dotací 388/403, dotace se měly zadat na kartu a začít rozpouštět do výnosů.
Na účtu 403 investiční dotace máte, takže jen aby byly i na kartě budovy, stejně jako TZ.
Při závěrečném vypořádání se účtuje předpis pohledávky 346/388 (pokud jste správně účtovali dohadu) a zúčtování případných záloh 374 (472)/ 346.
Neinvestiční dotaci neumím blíže posoudit - možná to měla být dotace investiční, pokud sloužily k financování stavebních zásahů typu výstavba či bourání příček apod.
A pokud jde o celkové majetkové posouzení, musíte zvážit, jestli rekonstrukce byla technickým zhodnocením nebo opravou. Kdyby se měnil účel budovy, jsou všechny zásahy TZ, tedy investicí. Kdyby se měnily nějak parametry budovy - např. zateplení, stavební úpravy, je to také argument pro TZ a do ceny TZ se dávají i související vyvolané opravy.
Oprava (neinvestice) je to jen v případě, kdy by se budova vracela do původního stavu, bez změny parametrů. Napovědět může i záměr rekonstrukce. Neinvesticí jsou i samostatné movité věci do 40 tis. Kč (účet 028).
Tak se obávám, jestli neinvestiční dotace byla správným krokem, ale zvažte to jako celek. Výjimečně může nastat i souběh investice a neinvestice, ale musí to být technologicky neprovázané zásahy.
TZ se zařazuje do majetku zápisem 021/ 042 a zvýší se o něj účetní cena budovy v majetku.
V roce 2022 jsme obdrželi na účet obce finanční dar ve výši 100.000 Kč od fyzické osoby na zvelebení obce. Dar jsme dostali beze smlouvy. Zaúčtováno pol.2321, 672.
Jelikož se dárci zdá, že finanční dar nebyl využit tak, jak si představoval, rozhodlo se zastupitelstvo v letošním roce celou finanční částku zaslat zpět dárci na účet. Jak prosím tuto vratku zaúčtovat?
Vratku zaúčtujte 672 MD/ 231 D, RS odpa podle účelu daru (obecný např. 3639, 3900), pol. 5902.
Je to dobrovolné vrácení, když nebyly stanoveny podmínky, asi by to nebylo vyhamatelné jako bezdůvodné obohacení, tak volím pol. 5902, nikoliv 5909, byť to není vyloženě z finančního vypořádání. Dříve byly vratky darů u pol. 5909, když nebyly z vypořádání, přesunulo se do položky 5902. V odst. 2 položky 5902 je uveden příklad vrácení nespotřebované výše daru, ale uvozuje to slovo "například", tedy obsahově na pol. 5902 momentálně patří vrácení peněžitého daru obecně.
Obec bude realizovat přístavbu MŠ, ve které se budou přistavovat dvě části. V první bude jídelna vařící pro MŠ, ZŠ a cizí strávníky a ve druhé bude třída, kterou bude využívat jak MŠ, tak plánujeme tento prostor pronajímat např. pro cvičení maminek s dětmi za úplatu.
Nyní je budova mateřské školy v majetku obce a mateřská škola má budovu ve výpůjčce. Přístavbu bude financovat obec. Je možné uplatnit si nárok na odpočet DPH v tomto případě na obci a pokud ne, jaké máme udělat kroky, aby to bylo možné? Pokud by byl možný nárok na odpočet, poměřovala by se ekonomická činnost vs. neekonomická nebo bychom uplatňovali nárok na odpočet DPH podle koeficientu, který obec v současné době má?
Zkusme si to rozdělit na několik variant:
Prvotně si musíme definovat pozici MŠ - pokud jsem se správně díval, MŠ je neplátcem DPH.
- přístavba jídelny - tedy danou činnost (stravování) realizuje beze sporu MŠ. Pokud bude budova poskytnuta MŠ formou výpůjčky, nebude zde obec dělat jakoukoliv ekonomickou činnost - tedy nemá nárok na odpočet DPH. Pokud by danou nemovitost pronajímala, potom u pronájmu neplátci by se muselo jednat o nájem od daně osvobozený bez nároku na odpočet DPH. Takže tady se mi to jeví tak, že pokud MŠ zůstává neplátcem DPH, tak nenajdete variantu, jak by mohl být uplatněn nějaký odpočet
- přístavba učebny - pro využití v MŠ a případně další krátkodobé pronájmy - pokud by byla situace taková, že tato část budovy je vypůjčena/pronajata a dané krátkodobé pronájmy realizuje MŠ (svým jménem a na svůj účet - což by bylo logické, protože MŠ bude například hradit náklady na energie, asi i úklid) potom jsme v naprosto stejné pozici jako u té jídelny. Změna situace by nastala v momentě, když by to třeba bezplatně v určitou dobu využívala MŠ a mimo tuto dobu by to obec pronajímala pro krátkodobé zdaňované pronájmy (do 48 hodin), které by zatěžovala daní 21 %. Potom by zde byl souběh neekonomické činnosti (využití zdarma MŠ) a zdaňované činnosti a odpočet DPH by byl poměrem podle § 75 - přitom tento poměr by měl být odvozen od podílu pronájmů s DPH na celkovém využití třídy.
Ostatní varianty mi přijdou krkolomné, až umělé.
1. Obec uzavřela směnnou smlouvu - směna pozemků. Obec získá pozemky v hodnotě 157 750 Kč a převede pozemky v hodnotě 250 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že rozdíl cen , tj. 92 250 Kč nebude nikdo doplácet. pozemky potřebuje obec k výstavbě cyklostezky.
Stačí účtovat: 042/321 157 750 Kč
311/647 157 750 Kč
Zápočet 321/311 157 750 Kč
Kdybych účtovala podle hodnot pozemků, zůstala by mi na 311 částka 92 250 Kč.
2. Nájemce nebytových prostor je v insolvenci. Nyní jsme obdrželi fakturu za spotřebu el. energie dle podružného elektroměru. Mám vystavit fakturu, a protože nám ji asi nezaplatí, dělat k fa oprávky a až bude celá dooprávkovaná, tak ji odepsat, nebo přímo z došlé faktury dát spotřebu el. energie do nákladů? A na jaký účet, 502 nebo jiný?
1. Účtujete dobře. Výnos ze směny je čistě hodnota nabývaného pozemku, když není sjednán doplatek. Vyřazení vašeho pozemku zaúčtujete 554 MD/ 031 D v jeho účetní ceně.
Jste plátci DPH, pokud by vámi pozbývaný pozemek podléhal odvodu, je potřeba to vzít v úvahu.
Rozdíl v hodnotách pozemků zdůvodněte potřebou obce (cyklostezkou) a je vyřešeno.
Ještě nevím, jak jste k uvedeným částkám přišli - u směny se nabývaný pozemek oceňuje cenou ze smlouvy (plus související výdaje, ty společné ve výši jedné poloviny). Když cena není uvedena ve smlouvě, oceňujeme RPC (již bez vedlejších nákladů).
2. Postupujte klasicky, jak jste zvyklí, tzn. předpis pohledávky z vyúčtování na účet 311, zúčtování záloh. Když nezaplatí, tvořte k pohledávce za každých 90 dní po splatnosti OP ve výši 10 %. Do nákladů spotřebu nájemníka nedávejte, to až pak případně z odepsané pohledávky (557), když pohledávka zanikne nebo bude nedobytná. Pohledávka se z rozvahy nevyřazuje automaticky, když jsou OP 100 %, musí být právní důvod.
Prosíme pro příště - v rámci jednoho dotazu neřešíme vícečetné dotazy, toto bylo takové celkem dílčí, tak ještě uznáváme, když je ten začátek :)
Prosím o konzultaci ohledně stravování na volbách 2025. Každý rok objednávám 16ks stravenek (pro dvě volební komise á 4 lidi na dva dny voleb). Stravné pro rok 2025 je 148 Kč odpovídající dolní hranici stravného při pracovní cestě podle zákoníku práce. Letos mi paní z firmy na stravenky napsala že v hodnotě 148 Kč stravenky nemají a ,,Dle vyhlášky by měla být hodnota pro volby 123,90 Kč. V tomto případě Vám můžeme nabídnout hodnotu 123 Kč což je 70% horního limitu stravného,, Jsem teď zmatená a přemýšlím jestli jsem to dělala celé roky dobře. Ale vím, že jiné obce které nekupují stravenky pro své lidi v komisi, nakoupí např. potraviny v té hodnotě 148Kč.
Účtování mám:
zálohovou fa
314 01/231 10 odpa typ voleb 6114/5169 UZ 98071 2 779,40 Kč
přijde fa
-produkt 263 01/321 01 2 368,00 Kč
-služba 518 01/321 01 121,00 Kč
-doprava 518 01/321 01 290,40 Kč
zúčt. záloh 321 01/314 01 2 779,40 Kč
výdej v den voleb
2 368,00 Kč 55% 501 01/263 01 1 302,40 Kč
45% 528 01/263 01 1 065,60 Kč
K financování výdajů na volby aplikujeme metodiku MF:
U stravenek se od roku 2024 posuzuje nárok na osvobození stejně jako u stravenkového paušálu.
Podívejte se na tento dotaz, kde je odkaz na informaci MF k tomuto tématu:
Je tam vysvětleno, že pokud zakoupené občerstvení bude mít charakter hlavního jídla, také se do limitu počítá, drobné občerstvení nikoliv.
Tedy pokud obec nakoupí chlebíčky, koláčky, ovoce apod. (viz info MF výše), může vyčerpat částku volebního výdaje 148 Kč a členům OVK to nezdaňuje.
Vše výše uvedené má souvislost s tím, zda příjem ze stravného členům OVK zdanit, či nikoliv. Pokud jim poskytnete stravenku nebo naturální občerstvení charakteru hlavního jídla, musíte hlídat limit pro osvobození, tedy aby se jim nedanilo, musí být částka stravenky ve vašem případě 70 % hodnoty horního limitu stravného (ne dolního limitu 148 Kč, ale 70 % horního limitu 177 Kč). Odpovídá to částce 123,90 Kč.
Když to shrnu - výdaje na občerstvení můžete sice dle směrnice k financování voleb uplatnit až do částky 148 Kč, ale pokud jim dáte stravenku v hodnotě 148 Kč, musíte částku nad 123,90 Kč zdanit. Proto firma navrhuje částku stravenky 123 Kč - aby se jim danit rozdíl nemusel.
Cituji vám k tomu ještě příslušnou část směrnice k financování voleb:
j) občerstvení s výjimkou alkoholických nápojů. Občerstvení může poskytnout příslušný obecní úřad přednostně jako nepeněžité plnění, a to i formou stravenek, členům okrskových volebních komisí, jestliže úkoly stanovené okrskovým volebním komisím budou vyžadovat neustálou přítomnost jejich členů v době od vzniku členství v okrskové volební komisi do ukončení její činnosti, a dalším osobám podílejícím se na zabezpečení úkolů obcí a krajů od zahájení činností spojených s volbami až do ukončení činnosti okrskových volebních komisí. Výdaje na občerstvení se stanoví ve výši dolní hranice stanovené sazby stravného podle zákoníku práce3). Občerstvení v limitu základní výše stravného lze poskytnout nejdříve po 4 hodinách nepřetržité přítomnosti, na poskytnutí občerstvení však není právní nárok. Obdobné občerstvení lze poskytnout pozorovatelům mezinárodních institucí, kteří sledují průběh a konání voleb. Tyto výdaje se zahrnují podle platné rozpočtové skladby do položky 5175 - Pohoštění, případně 5169 - Nákup ostatních služeb,
Účtování máte dobře. Jen to rozdělování nákladových účtů nedělejte. Ze zákona č. 586/1992 Sb. to procentické rozdělení už vypadlo, stravenky se na účet 527 mohou dát, když je právo zaměstnance zakotvené ve vnitřním předpise, jinak účet 528.
Mám dotaz ohledně nákupu v internetovém obchodě TEMU. Jako zaměstnanec jsem tam pořídila drobné dárky na akci a také různé nástroje na dlabání dýní. Vytiskla jsem si potvrzení o objednávce, kolik stála včetně DPH (ale to není důležité), doručovací adresa (moje), platba mojí kartou. Zboží je tu znázorněno v položkách včetně obrázků. Mohu si toto proplatit z pokladny jako náklady na akci?
Můžete v pokladně pořídit výdajový doklad na uvedenou objednávku, pokud to projde klasickými kontrolními mechanismy - správce rozpočtu, hlavní účetní a příkazce operace, čímž bude mj. potvrzena věcná správnost nákupu, tedy že může být proplaceno, protože se to pořídilo pro činnost obce.
Mám dotaz ohledně stravenek, konkrétně částky, která je srážena zaměstnanci z výplaty. Zaúčtuji výplatu na položku 5011 a na této položce je částka ve výši 12Kč za stravenku od každého zaměstnance nižší. Zaměstnanci se strhne, nikam nám ji neplatí. Při účtování předpisu mezd se tato částka účtuje na účet 335 a při výdeji stravenek se tato částka proúčtuje oproti účtu 335, ale v rozpočtové skladbě nikde jako příjem není. Nikdy jsme toto neřešili, až teď máme dotaci platy na zaměstnance (asistenty prevence kriminality). Dáváme jim také stravenky a přispíváme z rozpočtu a teď koordinátor dotace přišel s tím, že nám nesedí položka 5011 z dotace na hrubé mzdy. Nemůže, protože fyzicky peníze z banky lidem přijdou právě o stržené stravenky. Jak toto vyřešit? Navrhuje mi, abych celou částku včetně peněz, které jsou zaměstnanci z výplaty stržené zaúčtovala jako výdej na pol. 5011 a fiktivně část za stravenky zaúčtovala na pol. 2324 jako příjem (ani nevím s jakým paragrafem).
Zaúčtujte zápočet přes RS zápisem 231 D pol. 5011 / 231 minus D pol. 5169 (5499 - kde stravenky účtujete).
MF zápočty nechce účtovat, ale máte zde argument pro výjimku - pokud to potřebujete kvůli dotaci.
Obec uzavřela letos s fondem smlouvu na investiční dotaci na FVE. Celková částka činí 1 255 834,38 Kč. FVE máme celkem na třech budovách, kde nám první budova činí 313 958 Kč, druhá 502 334,38 Kč a třetí 439 542 Kč. U všech budov se bude jednat o technické zhodnocení. Můžete mi prosím poradit s celkovým účtováním? Zatím jsme nikdy dotaci od SFŽP neměli. Peníze již přišly. Děkuji za radu.
Komplexní účtování dotací zpracováváme na základě zaslaných údajů - rozhodnutí nebo smlouva k dotaci, vyčíslení způsobilých a nezpůsobilých výdajů, termínu dokončení a vyúčtování, to všechno jsou informace nezbytné k tomu, abychom mohli poradit, jak to celé správně účetně zachytit. Pokud chcete komplet účtování k dotaci, nabízíme to v souladu s obchodními podmínkami již jako zvlášť naceněnou zakázku nad rámec zaplacených dotazů, protože studium konkrétních podkladů a celkové zpracování odpovědi přesahuje časově rámec běžného dotazu.
V rámci zaplaceného dotazu i s ohledem na to, že nemám podrobnější informace odpovím, co jsem ze zaslaných údajů schopna vám poradit.
V první řadě je potřeba částku dotace rozpočítat mezi tři FVE. Nevím, jestli máte stanoveny/jste schopni vyčíslit dílčí částky dotace k jednotlivým zařazovaným TZ. Pokud ne, dotace se rozpočítává poměrem pořizovacích cen na celkové ceně. Ve vašem případě byste dotaci rozpočítali takto:
Budova 1: 313 958 Kč/ 1 255 834,38 Kč = 0,25
Budova 2: 502 334,38 Kč/ 1 255 834,38 Kč = 0,40
Budova 3: 439 542 Kč/ 1 255 834,38 Kč = 0,35
Těmito poměry vynásobíte částku dotace a vyjde vám k jaké části dát jakou dotaci.
Případně můžete tyto poměry použít i pro rozpočítání společných souvisejících nákladů.
Berte to jako vzor - nejsem si jistá, jestli ty částky, které uvádíte, jsou celkové náklady, nebo výše dotace.
Kdyby dotace byla 100 %, tak nemusíte samozřejmě nic rozdělovat a při zařazení TZ zadáte na kartu majetku dotaci ve výši vynaložených způsobilých výdajů.
TZ se účtuje na účet 042, odpa účelu budovy, pol. 6121. Po dokončení/kolaudaci zápis zařazení 021 MD/ 042 D. K datu zařazení, pokud dotace je přiznaná, ale není vyúčtovaná, účtujeme dohadu dotace 388 MD/ 403 D a dotaci dáváme na kartu majetku, aby se mohla rozpouštět.
V okamžiku, kdy jste obdrželi právní akt k dotaci (rozhodnutí nebo smlouvu), se dotace měla zaúčtovat na podrozvahu 915 (955) MD/ 999 D. Při příjmu peněz nebo při vypořádání (co nastane dříve), se z podrozvahy dotace opačným zápisem odúčtovává.
Pokud přijmete platbu před vyúčtováním, účtuje se jako záloha 231 MD/ 374 (472) D. Položka pro SFŽP je 4213 pro investiční dotaci, 4113 pro neinvestiční, příjem i výdaje značíme ve výši dotace NZÚZ.
Dále už konkrétně neporadím - pokud jste peníze přijali po vypořádání a po zařazení majetku (byla účtována dohada), měl se účtovat předpis 346/388 a příjem pak již jen 231/346.
Jestli dotace není ještě administrativně vypořádaná, příjem zaúčtujete jako zálohu (viz výše - 374 nebo 472), při vypořádání předpis 346/388 a zúčtování zálohy 374 (472)/ 346.
Pokud byste potřebovali konkrétní postup pro vaši situaci, musíme prostudovat podklady a to již prosím tedy v rámci zakázky, kde lze vkládat i přílohy.
Jak mám zaúčtovat TZ budovy MŠ. Na katastru je budova zapsána takto-vlastnické právo: obec, hospodaření se svěřeným majetkem: zřízená PO Mateřská škola. V červenci došlo ke kompletní výměně el. instalace za částku Kč 382 546,10 bez DPH. Faktura je v režimu přenesené daň. povinnosti-nárok na odpočet není. Budovu mám v podrozvaze na účtu 909, školka ji má v majetku-budovu neodepisuje, je plně odepsaná. Prosím jak mám zaúčtovat? faktura Kč 382 546,10 042/321, úhrada 321/231 3111 6121...DPH Kč 80 334,68 343/231 3111 6121, na tuto akci máme z kraje z POV 2025 dotaci ve výši 250 tis. 374/231 pol.4222, úz 443. Protože ale vysoutěžená cena byla nižší, vzniká přeplatek na dotaci Kč 18 560,00-zaúčtováno 374/231 6402 5366, ÚZ 443 (v podmínkách dotace je podíl 50/50)....prosím jak zaúčtovat dál? zaúčtuji si 909/042 ve výši TZ? Účetnímu ve školce dám informaci o TZ, on si navýší hodnotu a bude odepisovat? Pokud ano, je nějaká povinnost zřizovatele vůči příspěvkovce ohledně odpisů? Omlouvám se, toto mi není jasné a trochu tápu.
Nebudu zde hodnotit provedené práce - hovoříte o výměně elektro instalace, to na první pohled je spíše oprava, ale argument pro investici (TZ) snad nějaký je - výrazně jiné parametry, rozšíření apod.
Vyjdu-li z toho, že je to správně vyhodnoceno jako investice s tím, že je čerpána i investiční dotace, pak účtování vypadá správně. Jen pro jistotu shrnu, že když není nárok na odpočet, vstupuje na účet 042 celá hodnota prací včetně DPH, tzn. 042 MD částka včetně DPH/ 321 D základ daně, 343 D daň.
Dotace z kraje před vyúčtováním je záloha, příjem 231/374 (účet 472 kdyby vypořádání bylo za déle než rok od přijetí).
Jestli je dotace vyúčtovaná (čerpáte z toho asi výši vratky), pak rovnou předpis 348 MD/ 403 D v konečné výši, zúčtování zálohy 374 MD/ 348 D v konečné výši, vratka 374 MD/ 231 D pol. 5366, ÚZ a org. K položce 5366 použijte v souladu s metodikou MF odpa 3111, nikoliv 6402.
Technické zhodnocení musíte PO předat včetně dotace. Účetní zápis předání bude 401 MD/ 042 D ve výši hodnoty účtu 042, k tomu zápis 403 MD/ 401 D ve výši dotace. PO přijme majetek 042 MD/ 401 D, dotaci přijme účetně 401 MD/ 403 D.
Je ve výsledku jedno, kdo TZ zařadí, může i obec zaúčtovat bez majetkového zařazení 021/042, když je dokončeno a předat PO z účtu 021 (401/021, PO přijme 021/401).
Předává se protokolárně, TZ je právně součástí svěřeného majetku, takže není potřeba k tomu nic schvalovat. Jen jak píšete - protokolem zajistit, že budou mít informace o tom, v jaké ceně TZ zavést a nezapomenout zmínit dotaci, aby si ji zavedli na kartu majetku a rozpouštěli ji.
Na účtu 909 zvýšíte hodnotu svěřené budovy o provedené TZ zápisem 909 MD/ 999 D.
Pozor na zápis 909/042 - nikdy neúčtujeme rozvahový účet proti podrozvahovému, podrozvahové účty 9xx nám vyrovnává vždy podrozvahový účet 999.
Obec požádala o dotaci na revitalizaci veřejného prostranství. Celková částka je 1 700 000 Kč. Dotace nám byla přiklepnutá, ale ex po. Proto paní starostka vyřídila úvěr na proplacení faktury. Banka na něj zřídí jiný bankovní účet a fakturu ve výši dotace zaplatí. Zbývajících 85 000 Kč zaplatí obec. Po vyúčtování dotace nám ministerstvo uvolní peníze a ty si ihned banka vezme jako splátku toho úvěru. My mezitím budeme splácet úroky.
Vůbec nemám zkušenost s účtováním úvěru. Ten je pro jistotu otevřen do 3/2026, takže je to úvěr dlouhodobý?? Moc prosím k radu se zaúčtováním. A vůbec netuším jak udělat úhradu této faktury.
V rozpočtu mám částku dotace vyrozpočtovanou na příjmu a náklady mám v rozpočtu na výdajích. Ale nevím co s penězi z toho úvěru – musí se tyto rozpočtovat na nějakou 8xxxx položku a z toho důvodu to musí schválit i zastupitelstvo???
Volbu mezi krátkodobým (281) a dlouhodobým (451) úvěrem ovlivňuje doba splatnosti, nikoliv čerpání úvěru. Splatnost do jednoho roku - volíme účet krátkodobý, nad jeden rok - úvěr dlouhodobý.
Ve vašem případě bude splatnost ovlivněna proplacením dotace. Pokud dobou otevření úvěru máte na mysli dobu, do kdy má být úvěr splacen (3/2026), jednalo by se o úvěr krátkodobý. Nehraje roli, že je splatnost meziroční, důležitý je fakt, jestli splatnost je za méně než rok od čerpání.
Z hlediska účtování je dobré si ujasnit, jestli vám otevřeli jen úvěrový účet, nebo i nový ZBÚ k úvěru.
Pokud bude zřízen nový BÚ, přidělíte mu novou analytiku účtu 231. Převody z/na něj se účtují v rámci konsolidačních položek 4134 a 5345 (obě s odpa 6330). Tedy například převod z vašeho BÚ na BÚ k úvěru:
262 MD/ 231 D 6330 5345.
Příjem na BÚ k úvěru 231 MD 6330 4134/ 262 D.
Pokud by banka převedla úvěr na běžný účet zřízený k úvěru, pak byste účtovala příjem 231 MD pol. 8123/ 451 D, následně úhradu faktury z úvěru již klasicky 321 MD/ 231 D.
Když by faktura byla zaplacena přímo z úvěrového účtu, nikoliv z BÚ, účtuje se její úhrada takto:
321 MD/ 451 D + RS (např. 3639 5169 apod.). V tomto účtování se položka 8123 sama vygeneruje z obratu účtu 451 (většina programů to zajistí).
Úroky hrazené z BÚ se účtují 562/231, pol. 5141.
Z hlediska rozpočtu je vhodné toto rozpočtové opatření (pokud nemáte nějaký převod kompetencí, pak jej schvaluje ZO):
231 MD pol. 8123 ve výši čerpání úvěru/ 8115 D pro vyrovnání.
Položku 8124 narozpočtujte na str. D (opět proti položce 8115 MD) až do roku, kdy je plánovaná splátka úvěru - asi na příští rok.
Zastupitelstvo určitě musí schválit uzavření smlouvy o přijetí úvěru, jinak by to nebylo platné jednání.
Úprava vodního toku – potoka
Přes naši obec teče malý potůček, který se bohužel při červnovém dešti vylil z břehu a poničil část koryta a přilehlý obytný dům. Museli jsme jednat a opravit koryto potoka – náklady byly 35 tis. Kč, účtovala jsem par. 2333, pol. 5171 (účet 511) - je to dobře?
Dále bylo v této souvislosti rozhodnuto zastupitelstvem o větší investici – částečné zatrubnění koryta a zhotovení lávky. Celkové náklady cca 100 tis. Kč.
Jak zaúčtovat, když potok není v majetku obec?
Převzít do majetku tím, že došlou fakturu zaúčtuji 042 – následně 021; par. 2333, pol. 6121? Lávku účtovat zvlášť, nebo jako součást potoka?
Oprava lesní cesty
Budeme opravovat lesní cestu, kterou máme v majetku pouze jako pozemek (ostatní plocha, způsob využití – ostatní komunikace). Jedná se o klasickou lesní cestu pouze udusaná zem.
Nyní ji chceme „opravit“ tím, že ji zpevníme štěrkem. Předpokládané náklady 500 tis. Kč. Mám účtovat jako majetek, tzn. přes 042, následně 021; par. 2219, pol. 6121?
Podle odst. 6 obsahové náplně položky 5169 by to možná více odpovídalo této položce - není větší spotřeba materiálu. Je to podobné jako odbahnění rybníka. Názory se ale různí, někdo používá položku 5171, někdo 5169, ani jedno není vyloženě špatně, takže můžete klidně nechat, jak máte.
Jestli potok není váš, musí být v první řadě uvedené práce právně posvěceny vlastníkem, se kterým by mělo být i dohodnuto, že dané zásahy budou majetkem obce. Účetně je pak v pořádku pořídit lávku jako stavbu, zatrubnění bude druhá samostatná stavba. Je také možné zatrubnění sjednat jako TZ cizí stavby a pak by se účtovalo na účet 549 s pol. 5909. Je důležité to právně rozklíčit a posvětit.
Uvažujete o lávce jako součásti potoka. Je možné, že potok je obce, evidujete jej jako vodní tok - pozemek - na účtu 031. To je v pořádku a na účtu 021 pak evidujeme jen příslušné stavby - vodní díla apod. Pak nemusíte řešit souhlas s pracemi. Lávku zaúčtujete jako stavbu, zatrubnění jako další stavbu.
V katastru jsem našla část potoka, kde pozemek je vlastnictvím občanů, takže je důležité zjistit, na které části potoka byly práce provedeny a zda se jedná o pozemek obce či někoho jiného (to hlavně právně, kvůli souhlasu s tím, že stavby zařadíte do majetku obce).
Zpevnění lesní cesty bych účtovala v logice nové zpevněné komunikace na účet 021. Odpa spíše 2212 (odpa 2219 pokud byste z toho chtěli udělat chodník, parkoviště nebo cyklostezku).
Město dlouhá léta chybně účtovalo vybavení bytu (bojlery, sanita, kotle, sporáky, apod.) na majetkový účet 028. Již poslední roky se tak neděje, ale stále zůstal na účtu 028 majetek v pronajatých bytech cca za 4 mil. Kč. Je potřeba to napravit a je tedy možné vzít celou tuto sumu a odúčtovat 088/028 z důvodu chybného účtování?
V tomto případě bude podstatné, jak se dané věci dostaly na účet 028.
Pokud by se při pořízení budovy (výstavbě) chybně klasifikovaly jako samostatné věci, tak by se teď mělo provést přeřazení do ceny příslušné budovy s tím, že "chybí" v její pořizovací ceně. Následná výměna bez změny parametrů je oprava.
Jestli byly věci účtovány na účet 028 kdykoliv potom při jejich následné výměně, mělo to být účtováno do nákladů jako oprava, do nákladů to ve výsledku šlo na účet 558, pak by teď stačilo jen evidenční vyřazení 088/028, jak uvádíte.
Prosím o radu s účtováním ohledně zprovoznění digitálních technické mapy DTM na webových stránkách obce a rozšiřujících vrstev a doplnění pasporty:
1. Servisní služby na rok: balíček DTM a provoz portálu, hosting zpřístupnění dat KN– účtovala jsem 518, úhrada par. 6171, pol. 5168.
2. Dle objednávky bylo vyfakturováno Vytvoření a nastavení portálu na webových stránkách 9.680,- Kč- jsem účtovala jako podlimitní TZ (brala jsem to jako TZ webových stránek) 518, par. 6171, pol. 5172 (nevím jestli je to dobře).
3. Starosta ještě doobjednal nové rozšiřující vrstvy portálu: historickou mapu 50. let za 1.815,- Kč, záplavové území za 1.815,-Kč a vrstvu ÚP 3.509,-Kč. Mohu toto účtovat jako službu: 518, par. 6171, pol. 5168?
4. A ještě je k tomu doobjednán Pasport lamp VO za 32.005,- Kč a Pasport amplionů místního rozhlasu 6.950,- Kč, které budou importovány do portálu DTM. Mohu i toto účtovat jako službu: VO na 518, par. 3631, pol. 5169, Rozhlas na 518, par. 3341, pol. 5169?
5. U bodu 1.,2.,3. by možná měl být správnější paragraf 3639.
Ohledně majetkové kategorizace DTM se můžete podívat i na dotaz z 27.11.2024 "Digitálně technická mapa města". Podrobněji to tam vysvětlujeme.
1. Servisní služby účtujete dobře. Pokud by byly fakturovány meziročně, zvažte časové rozlišení - s ohledem na významnost, jestli to nebude opakující se platba, vše podle vaší směrnice k ČR.
Paragraf se měl volit již od počátku 3639 - u DTM volíme odpa podle odvětví, kterého se ta mapa týká. Například VO 3631 apod. Když je mapa všeobecná, pak odpa 3639.
2. Dívala jsem se na vaše stránky, jak to konkrétně vypadá. Jestli s tím nijak nepracujete, mapa slouží jen pro občany na webových stránkách, souhlasím s tím, že to budete považovat za součást webu. Účtování jako podlimitní TZ máte dobře (webové stránky odhaduji, že evidujete jako nehmotný majetek).
Jako samostatný SW bych to účtovala jen v případě, kdy by to mělo nějakou jinou samostatnou funkci i pro činnost obce, nejen doplněk webových stránek.
3. Opět se jedná o podlimitní TZ, tzn. pol. 5172.
4. Také podlimitní TZ, držte se účtu 518 a pol. 5172. Podlimitní TZ poznamenejte na kartu majetku. Ani v součtu to vše není nad 60 tis. Kč.
5. U všech bodů by byl nejjednodušší společný odpa 3639.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková