Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • Investiční příspěvek o podnikatelů
    25. 09. 2020

    Investiční příspěvek od podnikatele účtuji 231, pol.3122 / 377 a hned 377 / 403. Nyní ale máme smlouvy, kde se píše, že smlouva pozbývá účinku v případě, že přispěvatel na stavební práce prostředky převedl, ale současně na účet nebyly do 31.3.2021 převedeny příspěvky zbývajících přispěvatelů, tak aby došlo k naplnění finančního objemu pro realizaci stavby. V tomto případě bude příspěvek převeden zpět přispěvateli. Asi bych měla do 31.3.2021 mít tyto obdržené příspěvky od podnikatelů na nějakém krátkodobém zálohovém účtu, něco jako účet 374 u transferů, a ne na účtu 403. Jaký mi doporučíte?

    Předpis příspěvku není povinný, můžete rovnou účtovat jen 231/403, to jen poznámka (správně je zde účet 344, když je to z titulu transferu). Pokud je takto podmíněný, je vhodné účtovat jej analogicky jako transfer k vypořádání - příjem na účet 374 s tím, že bude uznán až při splnění podmínek, to bývá u transferů běžné. Jestli ale není moc ve vaší moci zajistit splnění podmínek (nejde tu o realizaci díla, ale nejdříve o to, aby vám přispěli i ostatní), tak je možný i závazkový účet 345, ale klidně to nechte jako závazek ze zálohy na transfer (374), ten určitě nikdo nevyčte a bude zde přesnější. Ono to nemá moc co dělat s účtem 403, na něj klidně můžete k 31.12. účtovat dohadu (ale z principu opatrnosti nemusíte, pokud nebudete mít ještě splněny podmínky), tady jde o zachycení závazku z titulu "nevyúčtovaného" transferu - jako u ostatních transferů. Tzn. příjem můžete klasicky 231/374 a k tomu případně k 31.12. tu dohadu 388/403.

  • Volby - rozpočtové opatření
    25. 09. 2020

    Dobrý den, jak postupovat, když v září nezasedalo zastupitelstvo, nemáme RO k volbám a výdaje budou? Děkuji

    Asi se vám nestane, že byste měli nekrytý výdaj - výdaje spojené s volbami bývají běžné jako např. cestovné, stravné, materiál apod. Takže vynaložit je z hlediska správce rozpočtu by neměl být problém. Na nejbližším zasedání pak schvalte RO a výdaje přeúčtujte pod příslušný paragraf a ÚZ, jiné řešení tady asi nevymyslíme.

    Je vhodné si toto do budoucna ošetřit v rámci přesunu pravomocí - nevím, jak to máte nastaveno, ale uvedené by nemuselo být nutně řešeno v rámci RO, stačila by změna rozpisu rozpočtu (min. u značení ÚZ, tam je opravdu neefektivní mít jako závazný ukazatel toto povinné značení). Také je vhodné přenést pravomoci na starostu (pokud nemáte radu, jinak na radu), ohledně podobných  "povinných" výdajů, pak by ani schválení výdajů na paragraf voleb nemuselo být schvalováno v ZO. 

  • Člen volební komise a zároveň člen zastupitelstva-odměna
    24. 09. 2020

    Chtěla bych se ujistit s odvodem soc. a zdr.pojištění člena volební komise. Neuvolněný zastupitel obce pobírá odměnu za člena komise a výboru obce (celkem 4tis). Z této odměny odvádíme zdravotní pojištění a zálohovou daň. V říjnu 2020 bude zároveň místopředseda volební okrskové komise voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje a do 1/3 Senátu Parlamentu ČR. Tento příjem rozdělím částečně do září a částečně do října. Připočítává se tento příjem k příjmu neuvolněného zastupitele? (ohledně sociálního nebo zdravotního pojištění).

    Tady asi nebudete muset moc řešit souběh odměn, protože neuvolněný zastupitel neplatí z odměny sociální pojištění, ale jen zdravotní a člen OVK naopak neplatí zdravotní pojištění, ale případně jen sociální (pokud součet příjmů malého rozsahu je u něj v jednom měsíci více než 3000 Kč). Vyplývá to i ze stanoviska MPSV, kde se píše, že při placení sociálního pojištění člena OVK nehraje roli, zda je zároveň členem zastupitelstva. Z hlediska jeho odměny jako člena OVK musíte jen posoudit, jestli u vás nemá jiné zaměstnanání malého rozsahu (např. DPČ), ale s příjmem zastupitele se to nesčítá. Jestli bude mít celkem příjmy v jednom měsíci do 3000 Kč (ze všech zaměstnání malého rozsahu), tak se z odměny neplatí sociální pojištění. Vysvětlujeme to i v nedávném dotazu "Výplata odměny - volby" z 21.9.2020, kde najdete i odkaz na stanoviska MV a MPSV. 

    Jinak většinou ty souběhy umí z hlediska pojistného řešit mzdové programy, když propojíte odměnu OVK s jeho odměnou zastupitele - tím si to můžete ověřit (dodavatel mzdového programu vám případně poradí, jak to udělat). 

  • Převod movitých věcí (popř. operativní evidence)
    24. 09. 2020

    Dobrý den, chystá se převod (dar.smlouva) na obec od neziskové organizace (zabývající se sportem). ZO odsouhlasilo tuto dar.smlouvu, ve které se hovoří o pozemku, jehož součástí je i stavba s č.p...., obč.vybavenost. Ještě nebyla tato dar. smlouva podepsána. Nyní nachystala organizace i předávací protokol, ve kterém stojí i movitý majetek jako např. ribstol, lavičky, židle a mnoho dalších věcí. Myslím, že toto nebylo součástí dar.smlouvy a nebylo tudíž i schváleno v ZO. Bylo mi řečeno, že je to pouze OP (operativní evidence). Myslím, že by i tento majetek, který již má nižší hodnotu měl být schválen ZO a hlavně předán i s účetní hodnotou. Org. tvrdí, že některé věci jsou již na vyřazení. Jak v této věci postupovat? Má organizace vyřadit ještě před darováním obci nebo má vyčíslit hodnotu majetku, ale musí být ještě schváleno na ZO, obec převzít, inventarizovat, očíslovat apod. a následně vyřadit tento majetek, pokud je k vyřazení? Mnohokrát děkuji za informaci.

    Neznám přesné znění darovací smlouvy, možná v ní je třeba odkaz na předávací protokol? Nějaké vodítko k tomu, že vám převádí i movité věci. Ale jinak u movitých věcí (obecně u veškerého majetku, který se nezapisuje do KN) není potřeba písemná smlouva, takže nemusí být ve smlouvě zmíněno. A ZO dle § 85 písm. a) zákona o obcích schvaluje jen nabytí hmotných nemovitých věcí, takže nemusíte mít v ZO schváleno nabytí movitých věcí.  U movitých věcí by nabytí měla schválit rada (dívala jsem se, že máte), ale nevidím to jako tak zásadní (můžete nechat dát schválit na nejbližší nebo ať jen vezmou na vědomí), důležitější je, aby rada schvalovala pozbytí movitých věcí než nabytí. 

    Jinak pozor na to, že neziskové organizace nejsou vybranou účetní jednotkou (VÚJ jsou definované v § 1 odst. 3 zákona o účetnictví), takže nepřebíráte automaticky jejich ocenění (to jen v případě bezúplatných převodů mezi VÚJ), ale darované věci máte ocenit tzv. reprodukční pořizovací cenou (zjednodušeně řečeno aktuální hodnotou věcí). Není vyloučeno, že jejich ocenění od převodce bude možné považovat za RPC, ale to spíše v případech, kdy je to nový majetek a oceňuje se tedy nákladovou cenou převodce. U stavby a pozemku to asi bude chtít znalecký posudek, u pozemku se dá vypočíst z oceňovací vyhlášky, u stavby je to složitější. U movitých věcí stačí nějaký podložený odhad ceny (např. ceny za nové snížit o odhadnuté opotřebení). 

    K tomu vybavení - neumím takto na dálku posoudit, v jakém je stavu. Zařaďte do majetku jen ty věci, které si chcete nechat a jsou pro vás využitelné, ostatní nepřebírejte (je vhodné se s nimi domluvit, ať vám je nedávají do protokolu - pro vás je to méně práce), popř. je přeberte jen jako materiál (životnost kratší než rok - kdybyste je např. chtěli pak prodávat nebo jinak likvidovat). To už je na vzájemné domluvě. 

    Stavbu zařadíte 021/401, pozemek 031/401, movité věci pak podle hodnoty - např. 902/999, DDHM zápisem 028/088 a 558/649 (když to je převod od jiné než VÚJ). 

  • platební výměr
    23. 09. 2020

    V roce 2013 jsme dostali neinvestiční dotaci na revitalizaci zeleně. Finanční úřad nám více než rok prováděl kontrolu a výsledkem jsou platební výměry za porušení rozpočtové kázně, které jsme sice rozporovali, ovšem neúspěšně. Byl nám vyměřen odvod do Národního fondu a do fondu SFŽP, můžete mi, prosím, poradit jak účtovat? Setkávám se s tímto případem poprvé a snad naposledy. Mockrát děkuji.

    Odvod za porušení rozpočtové kázně je sankční platba - účet 542, odpa účelu původní dotace, pol. 5363. Závazek na str. D na účtu 347. 

  • Penzijní připojištění
    23. 09. 2020

    Naše obec má uzavřenou kolektivní smlouvu s odborovou organizací, kde jedním z bodů je , že zaměstnavatel bude přispívat zaměstnancům, se kterými má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou, na důchodové připojištění ve výši 100,- Kč. Chtěla bych se zeptat, jestli musíme mít ještě tento příspěvek zaměstnavatele upraven vnitřní směrnicí, příp. zda-li lze tento příspěvek vnitřní směrnicí zvýšit, aniž by se měnila kolektivní smlouva. Finanční prostředky jdou z rozpočtu obce.

    Pokud bylo uzavření kolektivní smlouvy schváleno odpovědnou osobou (zde rada nebo starosta), tak se nemusí poskytnutí příspěvku upravovat duplicitně interním předpisem. Interní předpis se vytváří hlavně kvůli tomu, aby se stanovila pravidla (komu, jaká výše apod.) a bylo to řádně, jako příspěvek zaměstnancům, schváleno. Jestli toto je zajištěno kolektivní smlouvou, pak není třeba to blížeji upravovat. 

    K druhé části dotazu - omlouváme se, ale to už je právní, nikoliv účetní dotaz, takže vám na něj nemůžeme závazně odpovědět.  Osobně si ale myslím, že pokud dodržíte pravidla stanovená v kolektivní smlouvě, tak interně si můžete klidně částku navýšit, to snad nemůže být ze své logiky bráno jako porušení kolektivní smlouvy (a o nic jiného zde nejde, vy jako zaměstnavatel můžete stanovit příspěvek v jaké výši chcete, jen je potřeba, když máte takovou smlouvu uzavřenou, nebýt v rozporu s ní). Snížení příspěvku pod 100 Kč už by porušení smlouvy bylo, ale to váš záměr není. 

  • Vyřazená nedobytná pohledávka
    23. 09. 2020

    Dobrý den, manželé M... nám od roku 2009 dlužili 27 000Kč za nájemné. Rada obce rozhodla v roce 2019 odepsat nedobytnou pohledávku. Tu jsme chvilku evidovala na účtu 905 a následně z účtu odepsala. Stal se zázrak a přišla maminka pana M... a pohledávku v hotovosti uhradila. Můžete mi poradit s účtováním? Na podrozvaze už pohledávka není. Děkuji.

    Zaúčtuje se jen 231  s RS bytu (3612, pol. 2111 nebo 2132) MD/ 643 D - Výnosy z vyřazených pohledávek. Nic jiného není potřeba účtovat. 

  • Dotace z OPŽP a NPŽP na jednu akci
    22. 09. 2020

    Jedná se o propočet přidělených dotací. V letošním roce obec začne s výstavbou kanalizace a čistírny odpadních vod. V roce 2017 jsme žádali o dotaci z OPŽP, která nám bych schválena s výši přidělené dotace 18 150 755,35 Kč. V letošním roce jsme zkusili podat další žádost o dotaci na tu stejnou akci z NPŽP, a dotace nám byla poskytnuta v celkové výši 27 413 350,42 Kč, ale v rámci již schválené dotace z OPŽP byla tato celková výše pokrácena o již přiznanou dotaci z OPŽP a konečná přidělená dotace ve výši 9 262 595,07 Kč. U každé žádosti se vycházelo z jiného rozpočtu. Zaúčtování dotace problém není, myslím, že mám i dobře určený účelový znak, ale vůbec si nevím rady, jak jednotlivé faktury rozúčtuji. Bude se muset každá faktura rozpočítat na jednotlivé dotace (tj. u každé faktury budou oba UZ)? Jestli ano, tak jaký bude postup. A jednak si myslím, že nám výše dotace z OPŽP bude přepočítána, protože při podání této žádosti o dotaci jsme nebyli plátci DPH a při podání druhé již ano. 1) Dotace z OPŽP (OPŽP program 11531 - IV), UZ 15974, nástroj 106, zdroj 5 (vše je investice) Celkové výdaje projektu: 29 774 023,51 Kč (včetně DPH 21%) Celkové způsobilé výdaje projektu: 28 471 773,11 Kč (včetně DPH 21%) Celkové nezpůsobilé výdaje projektu: 1 302 250,40 Kč (včetně DPH 21%) Z toho dotace – příspěvek unie 63,75% 18 150 755,35 Kč Při žádosti u tohoto projektu jsme NEBYLI plátci DPH, DPH v rámci projektu je způsobilé 2) Dotace ze SFŽP v rámci Národního programu Životního prostředí 4/2019, UZ 90992 (vše je investice) Celkové výdaje projektu: 52 406 713,78 Kč (včetně DPH 21%) Celkové způsobilé výdaje projektu: 43 001 333,70 Kč Celkové nezpůsobilé výdaje projektu: 9 405 380,08 Kč Základ pro stanovení podpory ve výši: 14 529 560,90 Kč Z toho dotace 63,75% 9 262 595,07 KČ Při žádosti u tohoto projektu jsme JIŽ BYLI plátci DPH, DPH v rámci projektu je nezpůsobilé Obec žádala na realizaci akce čistírna odpadních vod a kanalizace o poskytnutí podpory z NPŽP formou investiční dotace v celkové výši 27 413 350,42 Kč. Tento požadavek na podporu představuje 63,75 % z celkových uznatelných nákladů akce ve výši 43 001 334,00 Kč. S ohledem na schválenou žádost v rámci OPŽP na shodný předmět podpory došlo k úměrnému ponížení požadované výše podpory a základu pro stanovení podpory v rámci této Výzvy. Projekt implikuje vícezdrojové financování. Dotace bude poskytnuta v celkové výši 27 413 350,42 Kč, z toho dotace z OPŽP v objemu 18 150 755,35 Kč, dotace z prostředků Fondu ve výši 9 262 595,07. Celková dotace představuje 63,75 % z celkových způsobilých výdajů projektu, přičemž výše způsobilých výdajů v rámci OPŽP činí 28 471 773,10 Kč a v rámci této Výzvy 14 529 560,90 Kč. Děkuji

    Úplně správně byste měli každou fakturu rozpočítat, problém to nebude u OPŽP, tam prostě vezmete 63,75 % způsobilého výdaje, u NPŽP je propočet složitější, tam tedy lze pak dooznačit souhrnně ve výši dotace. Nebo byste museli určit procento dotace - kolik % ze způsobilých nákladů je přiznaná dotace 9 262 595,07 KČ. Já se moc nevyznám v tom, že jste jim předložili celkové náklady 52 406 713,78 Kč, když na OPŽP jsou 29 774 023,51 Kč, ale jestli je to informačně s NPŽP nějak zajištěno (že ví, že celkové náklady budou nakonec 29 mil. Kč a i přesto platí dotace 9 mil. Kč), tak se zjistí podíl dotace NPŽP na celkových způsobilých výdajích 28 471 773,11 Kč  - to vychází cca na 32,5 % - tímto poměrem tedy značit ÚZ 90992 - ono to stačí odhadem a pak zkorigovat konečnou fakturou, důležité hlavně je, aby součet v letech pro jednotlivé značení odpovídal výši jednotlivé dotace. 

    Ohledně DPH - je potřeba si nejprve ujasnit, zda budete nebo nebudete uplatňovat odpočet. A to podle toho, jak bude s kanalizací nakládáno. Jestli jí budete provozovat sami nebo jí někomu pronajmete s DPH, pak lze uplatit odpočet. Pokud by nesloužila z vašeho hlediska k ekonomické činnosti (např. byste jí někomu dali do výpůjčky), pak byste neměli nárok na odpočet, ale zde je určitě záměr mít nárok na odpočet. Pak je to ale potřeba dopředu dohodnout s poskytovatelem - dotace bývají nastaveny tak, že DPH je způsobilé tehdy, když nemáte nárok na odpočet, takže u té první dotace by bylo dobré kontaktovat poskytovatele, že jste plátci, jak to máte s odpočtem, ať se případně upraví výše přiznané dotace. U té dotace z NPŽP vám to asi již přiznali bez DPH. 

  • dotace z MŽP origran 11531 parkové úpravy
    22. 09. 2020

    Obci byla poskytnuta dotace na parkové úpravy v obci. 60 % dotace a 40 % vlastní zdroje. Realizace projektu je do roku 2023. Typ financování ex post. Dívala jsem se na předchozí dotazy a pochopila jsem to správně, když budu účtovat takto ? - na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace celá výše dotace 955/999 - každý rok příjem dotace 231xx pol. 4116 ÚZ 15011, org, snížení podrozvahy 999/955 - přijaté faktury 3745 5169 s rozdělením na dotaci (ÚZ a org) a vlastní zdroje (org) - k 31.12. dohada 60% z celkově vynaložených nákladů 388/672 - konečné vyúčtování 346/388 a 472/346 Ztratila jsem se však v nástroji a zdroji. S dovolením Vám ho pošlu e-mailem. Je patrné z rozhodnutí, že peníze přijdou ještě letos ? Mám příjem narozpočtovávat ? Výdaje narozpočtovány mám podle rozhodnutí na dotaci a vlastní zdroje. Děkuji za Váš čas. Doklady za rok 2019 pouze ručně označím ÚZ a org .

    Pro OPŽP je nástroj 106, ten budete používat u příjmů i výdajů ve výši dotace (k ÚZ) spolu se zdrojem 5, u vlastního podílu použijete také nástroj 106, ale zdroj (prostorový původ) 1. 

    Výdaje musíte narozpočtovat podle toho, kolik plánujete v jednotlivých letech vynaložit (např. podle smlouvy o dílo), příjem pak podle rozhodnutí a podmínek dotace. 

    Já v zaslaném rozhodnutí na konci v přehledu klasifikace SR v aktuálním roce nevidím poslední sloupec (rok 2020), ale píší, že to není závazné - píší, že pokud podmínky neurčí jinak, tak je závazný sloupec "celkem v letech". Takže tady záleží na podmínkách, které jsou přílohou rozhodnutí - jakým způsobem to budou proplácet. Uvádí ex post, ale to může znamenat i proplácení jednotlivých faktur - takže příjem rozpočtujte v souladu s podmínkami dotace - jestli vám např. vždy proplatí fakturu, tak příjem i výdaj podle toho, jak plánujete postupně projekt realizovat. 

    A ano, doklady z minulého roku nelze zpětně dooznačit, je dostačující ručně dopsat značení na doklady, správně se má i značit až od doby, kdy je dotace závazně přiznaná.

  • DPH - rozšíření vodovodu
    22. 09. 2020

    Naše obec vybudovala v r. 2015 vodovod (v té době ještě nebyla plátce DPH), který se v letošním roce rozšiřoval. Obec se stala v květnu 2020 plátcem DPH a faktura za rozšíření vodovodu byla nyní dodavatelem vystavena v režimu přenesené daně. Vzhledem k tomu, že jsme plátci DPH teprve krátce a nemáme dostatek zkušeností s DPH, nejsem si úplně jistý, jestli je faktura vystavena správně. Vodovod je sice v majetku obce, ale provozuje jej jiná firma (Vodárny a kanalizace), která dodává vodu a zároveň si fakturuje vodné a stočné sama. Podle mě se tedy nejedná o ekonomickou činnost obce a faktura by měla být v normálním režimu (cena bez DPH + DPH). Je moje mínění správné? Pokud by byla faktura v pořádku (tedy režim PDP), jak prosím vyplnit daňové přiznání k DPH? A bude se účtovat rozšíření vodovodu jako technické zhodnocení? Děkuji za odpověď

    Tady jde o to, v jakém právním vztahu je vodovod provozován.

    Pokud jej provozují bezúplatně (tedy nechcete od nich peníze za to, že užívají váš vodovod), potom tam skutečně ekonomickou činnost neděláte a potenciálně by ta fakturace spíše měla být mimo režim PDP. Na druhou stranu bych ale i v této situaci režim PDP již nechal (nechtěl to opravovat)  - odkazoval bych se na to, že je zde třeba ekonomická činnost do budoucna možná (třeba vlastní provozování, případně pronájem ...). Tedy klidně bych prodanil (tedy jen ř. 10 přiznání a již ne ř. 43) a jen neuplatnil odpočet.

    Je ale možné, že provozovatel hradí nájemné - potom sice neprovozujete a neinkasujete vodné, ale úplatou za používání majetku je nájem - v této variantě by se měl určitě aplikovat režim PDP a co je důležité - pokud by byl nájem s DPH, tak byste měli nárok na odpočet daně. Tedy zdanění by bylo na ř. 10 a odpočet na ř. 43 přiznání.

    K zaúčtování - u liniových staveb je vždy problém určit, kde končí jedna stavba a začíná druhá - pokud je to nějaká nová větev (třeba identifikovatelná v rámci nějaké ulice, části obce) - potom klidně zavést i jako samostatný majetek. Ale varianta TZ původního vodovodu je také možná - jen prosím v obou případech popisujte na kartu majtku, co je v něm vše zahrnuto.

  • všimné,dýško?
    21. 09. 2020

    dobrý den, provozujeme v hč občerstvení, platba hotově i kartou, jsem plátci dph. Prosím, jak účtovat tzv. dýško, všimné? co s tím? Děkuji

    Přiznám se, že tuto situaci neumím moc z praxe. Vím, že tato problematika byla otevřena v rámci EET (EET se vás netýká).

    Závěr by měl být takový, že:

    - spropitné (pokud zůstává provozovateli restaurace) nebude podléhat DPH - s výjimkou případů, kdy by spropitné bylo přímo vyžadováno (což asi u vás nebude)

    - samozřejmě se ale jedná o výnos - účtoval bych jej např. na 649. 

  • Pozemek určený k prodeji
    21. 09. 2020

    Chtěla bych se zeptat, kdy správně ocenit reálnou hodnotou pozemek, který reálně existuje a prodává se celý. Cituji: Vyhláška č .410/2009 Sb. § 64 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji (1) S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji vykazuje v položce rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly" a k okamžiku jeho prodeje je tato změna zachycena výsledkově. (2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu. Otázka zní: Okamžikem uskutečnění účetního případu se rozumí den schválení kupní smlouvy nebo schválení zveřejnění záměru o prodeji ?

    Jak sama vidíte, tak účetní předpisy se nám k OUÚP u přecenění RH vyjadřují poměrně obecně. Proto je vhodné si interně (směrnicí) stanovit přesnější okamžik, který by měl korespondovat s obecným požadavkem - tedy se vázat nějakým způsobem k rozhodnutí orgánu o prodeji. V praxi se nejčastěji nastavuje okamžik schválení kupní smlouvy, kdy i známe reálnou hodnotu, za kterou zpravidla považujeme kupní cenu. K datu záměru je také možné, ale schválení záměru ze strany ZO není povinné, tak jen, pokud by u vás schvalovalo a při záměru se nemusí znát ještě přesná kupní cena, tak se v praxi více osvědčilo datum schválení kupní smlouvy. Mrkněte prosím na vzorovou směrnici v dokumentech ke stažení, ale zároveň slibuji, že ji budeme brzy aktualizovat. 

  • Výplata odměny-volby (nové volby do ZO+krajské+Senát)
    21. 09. 2020

    Naše obec měla v sobotu 19.9.2020 nové volby do zastupitelstva obce(mimořádné),zde byla předsedou OVK jedna z členek, která bude i ve volbách v říjnu. Jde mi o to, že odměna za volby 2.a 3.10.+zřejmě 9.a 10.10 bude v jejím případě činit 3400,-Kč. Vzhledem k povinnosti přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění nám dnes na školení voleb bylo doporučeno, že lze částku rozdělit na 1/3 výplaty v září + v říjnu 2/3 ,tím se vyhneme přihlášení na OSSZ+ZP.V případě našeho problému, kdy běžely v září mimořádné volby do ZO a výplata za tyto volby bude činit u předsedy 2200,-Kč se tomuto nevyhnu. Napadlo mě, zda bych mohla část odměny vyplatit ještě za měsíc srpen-proběhlo tam školení OVK i zasedání o jmenování funkcí. Nevím ale, zda je to přípustné.

    Uvedené je potřeba zkoumat jen pro placení sociálního pojištění - zdravotní pojištění členové OVK neplatí, mají v zákoně č. 48/1997 Sb. výjimku, viz např. i stanovisko MZ, které najdete na tomto odkazu:

    https://www.mvcr.cz/clanek/stanoviska-ministerstva-vnitra-k-otazkam-voleb-946485.aspx

    Z hlediska sociálního pojištění je potřeba hlídat hranici rozhodného příjmu (pro rok 2020 je výše 3000 Kč). Našla jsem k tomu vyjádření MPSV, viz odkaz: 

    https://www.mpsv.cz/documents/20142/225490/Informace_o_volebnich_komisi_na_webu.pdf/04d7982e-90cb-952b-f67f-0309f6ff169c

    Píší tam, že když odměna dosahuje alespoň 2500 Kč a bude:

    "rozúčtována do kalendářních měsíců, v nichž byl člen volební komise považován za
    člena volební komise, a to podle rozsahu výkonu činnosti v těchto měsících, a
    v žádném z těchto měsíců zúčtovaná část odměny nedosáhla výše 2 500 Kč,
    není člen volební komise z této činnosti účasten nemocenského pojištění v žádném
    kalendářním měsíci, a proto se ze zvláštní odměny neodvádí pojistné. To platí za
    předpokladu, že člen volební komise nevykonával v těchto měsících pro obec další
    zaměstnání malého rozsahu anebo je sice vykonával, ale úhrn příjmů ze všech
    zaměstnání malého rozsahu nedosáhl v kalendářním měsíci výše 2 500 Kč."

    Částky 2500 Kč musíte pro letošek nahradit těmi 3000 Kč (stanovisko je z roku 2018). Na první pohled to vypadá, že byste mohli odměnu zúčtovat do více měsíců, ve kterých byl členem OVK (pokud vím, tak členem se stává od první schůze OVK až do doby, kdy je ukončeno členství podle zákona - cca 14 dní po vyhlášení výsledků nebo tak nějak, u různých voleb je to snad různé). Ale je tam ta věta: "a to podle rozsahu výkonu činnosti v těchto měsících". Takže tím jste při způsobu rozdělení limitováni a nemůžete si podle mě říct, že zúčtujete 1/3 do tohoto měsíce a zbytek do jiného, musíte to podložit výpočtem. Můžete klidně poměrnou část odměny zúčtovat do srpna, pokud se konala schůze, ale s ohledem na znění stanoviska to vypadá tak, že musíte vzít v úvahu rozsah činnosti, jakou v ten daný měsíc vykonal. Takže asi nejjednodušeji vzít hodiny výkonu činnosti člena OVK celkem - např. celkově 18 hodin (schůze v srpnu 1 hodina, v září příprava místnosti 2 hod., účast v komisi 15 hod.) a odměnu lze pak v této logice rozúčtovat do jednotlivých měsíců (např. v srpnu tedy 1/20 celkové odměny, zbytek v září), což nevím, jestli vám pomůže. Sice jsou členy třeba i v říjnu, ale fakticky už žádnou činnost nevykonávají.

    Berte to jako názor, v souladu s obchodními podmínkami podobné dotazy nezodpovídáme, ale pokud aspoň trochu víme, snažíme se pomoci. Pro ověření se můžete sami s dotazem obrátit na MPSV nebo na vaši místně příslušnou správu sociálního zabezepečení, ať to od nich máte třeba i aktuálně. Nedržela bych se informace ze školení voleb a raději to ověřila přímo na OSSZ, ta vám to bude následně kontrolovat, třeba k tomu stanovisko aktualizovali, já našla jen toto z roku 2018.

    Doplnění odpovědi: Jedna hodná paní z obce nám k tomuto poslala aktuální stanovisko MPSV pro rok 2020, odkaz na něj:

    https://www.mpsv.cz/documents/20142/225490/Informace+k+volb%C3%A1m+2020+na+web+NP.pdf

    Obecně je princip stejný, jako bylo uvedeno ve stanovisku z roku 2018, které jsem vám citovala v původní odpovědi. Ale pro vás je tam důležitá změna proti tomu původnímu z roku 2018 (na jehož základě jsem vám odpovídala) - MPSV tam na první straně píše, že MV doporučuje, aby se odměna zúčtovávala po částech tak, abyste se vyhnuli odvodu sociálního pojištění a navrhují tam variantu rozpočítání odměny podle dnů členství. Z původního stanoviska tato možnost nevyplývala - psali tam, že máte rozúčtovat podle rozsahu činnosti. Toto aktuální stanovisko je v tomto benevolentnější, takže pokud jde o váš dotaz, tak na základě výše uvedeného stanoviska MPSV z letošního roku je možné jim do srpna zúčtovat odměnu podle toho, kolik dní byly členy (tedy ode dne konání schůze do 31.8.) a ve stejné logice můžete odměny rozdělovat i na další měsíce.

  • zaplacená pokuta na ČIŽP a zpět příjem 50% od ČIŽP
    21. 09. 2020

    Město zaplatilo pokutu za pokácení stromů ve výši 3000 Kč České inspekci ŽP (porušení §8 odst.1,zák.114/1992) na účet 16010-9126101/0710 , zaúčtovali jsme na položku 5363. Nyní se nám vrátilo 50% z ČIŽP zpět na účet města tj. 1500Kč z téhož čísla účtu. Na jakou položku máme příjem zaúčtovat?

    Příjem části pokuty zaúčtujte na účet 642, odpa 3769 pol. 2211. Dle § 88a zákona č. 114/1992 Sb. musíte daný příjem využít na zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny v obci. Je to sdílený příjem obcí. 

  • vrácení části dotace
    21. 09. 2020

    Prosím o radu ohledně vrácení části dotace a vyúčtování, zatím jsem ještě vratku dotace neúčtovala, a tak prosím o radu - kontrolu zda to můžu takto zaúčtovat. V měsíci 08/2019 jsme přijali neinvestiční dotaci od Stř.kraje Fond životního prostředí na obnovu malé vodní nádrže v částce 1 mil. Kč. 1. faktura na opravu byla proplacena 11/2019. K31.12.2019 jsem zaúčtovala dohad dotace 388/672 1 mil. Kč. 2. faktura na opravu byla proplacena 01/2020. Závěrečné vyhodnocení se podalo v 08/2020, v měsíci září přišla oprava závěrečného vyúčtování se žádostí o vrácení části dotace ve výši 87.894,41 Kč. Já bych účtovala vratku 374/231 6402/5366 UZ 91 87.894,41. a vyúčtování MD 348 912.105,59, MD 374 912.105,59, MD 672 87.894,41 a Dal 348 912.105,59 a Dal 388 1.000.000 Kč, ale nevím jestli to takhle může být?

    Účtujete naprosto správně. V souladu s ČÚS č. 703 se rozdíl od dohady zúčtovává jednorázově do výnosů, u vás na str. MD, když vám nakonec přiznali méně. A jelikož je to vratka v rámci vypořádání (ne nějaká následná sankční platba), tak je nejpřesnější účtovat to jednoduše jako vrácení zálohy na dotaci, šikulka jste! Možná jen ověřte, zda chce kraj ÚZ u vratky, v rámci ZVA by to tak měli požadovat, ale zeptat se, zda příjem vratky také značí ÚZ, ale to je jen drobnost, ÚZ kraje nevstupuje do výkazu. 

← Novější dotazy

Návrh a tvorba webu