Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 2171 dotazů:

• finanční dar pro ZŠ od zřizovatele

  25. 04. 2024

  ZŠ pořádá den dětí, požádali o příspěvek na úhradu nákladů s pořádáním dne dětí. Obec poskytla příspěvek na základě darovací smlouvy, jako peněžní dar na výdaje spojené s pořádáním akce -čarodějnický rej. Může to být takovou formou?Příspěvek nesouvisí s příspěvkem na provoz. Mohu to zaúčtovat : 572 300/ 3399 pol. 5336.

  Pokud akci pořádá škola, je to akce školy, měly byste ji navýšit příspěvek na provoz, stejně účtovat, pol. určitě 5331. Schválit radou, zastupitelstvo změnit rozpočet jako závazný ukazatel. Položka 5336 - ona se takto nepoužívá, spíše pro průtokovou dotaci, ačkoliv lze pokyn číst různě, zde by to dobře nebylo, je to prostě navýšení příspěvku na provoz školy, účtovat stejně jako o provozním příspěvku včetně paragrafu.   

• Předání kompostérů a štěpkovačů ze svazku obcí na obce

  24. 04. 2024

  V roce 2018 získal svazek obcí dotaci na pořízení kompostérů (evidovány na účtu 028 a jeden kompostér na 902) pro občany jednotlivých obcí svazku - dotace neinvestiční. Část dotace byla investiční, a ta se týkala pořízení štěpkovačů pro 5 obcí svazku (evidovány na účtu 022 vč. transferu, a ten rozpouštěn na 403). Bohužel jsem nyní zjistila, že k předání mělo již dojít v prosinci 2023. Ve smlouvě o výpůjčce, která byla s jednotlivými občany sepsána (stejná smlouva byla sepsána i s obcemi na štěpkovače) se uvádí: Doba výpůjčky: Tato smlouva se uzavírá na dobu udržitelnosti projektu definovanou pravidly OPŽP (doba udržitelnosti je poskytovatelem dotace určena na 5 let od proplacení projektu ze strany poskytovatele dotace). Přesné datum ukončení zápůjčky bude oznámeno půjčitelem na webových stránkách mikroregionu, případně jiným vhodným způsobem. Vypůjčitel si může kdykoli ověřit zda uplynula doba udržitelnosti projektu a tedy i doba výpůjčky dotazem na zástupce mikroregionu. Darování: K prvnímu dni následujícím po uplynutí sjednané doby výpůjčky dle článku II, tj. uplynutí doby udržitelnosti projektu, půjčitel bezplatně přenechává vypůjčiteli předmět výpůjčky do vlastnictví a ten ho do svého vlastnictví přijímá. Dotaci svazek obdržel dne 13. 12. 2018. Předpokládám, že k datu (5 let + 1 den po obdržení) 14. 12. 2023 měly být kompostéry a štěpkovače vyřazeny z evidence majetku svazku. Pokud bych to zjistila včas, k tomuto datu bych kompostéry vyřadila zápisem 088/028, 999.902/902.999. Vyřadím tedy takto opožděně letos. Předpokládám, že valná hromada svazku toto projednávat nemusí. Ve smlouvě je jasně uvedeno, že po uplynutí doby udržitelnosti přechází kompostér na vypůjčitele. A nyní ke štěpkovačům. Na ně tedy byla sepsána úplně stejná smlouva, jako na kompostéry. Štěpkovače jsou evidovány na účtu 022 vč. transferu (ten rozpouštěn 403). Odpisy provádíme jednou ročně, vždy k 31.12. V příloze zasílám i inventární kartu jednoho z nich. Tady by asi bylo vhodné pro jednotlivé obce připravit předávací protokoly (které by měla projednat VH mikroregionu a následně obce na svých OZ?), kde bude uvedena pořizovací cena, odpisy a transfer vč. rozpuštění? Pokud to má přejít na obec, musí jejich účetní vědět pořizovací cenu (tu sice ví ze smlouvy) a také, jaké byly odpisy a kolik ještě zbývá odepsat. Netuším, zda mám předat bez dotace a tu dorozpustit v účetnictví svazku nebo na obce předat i s dotací, aby obce dorozpustily? Ale to mi přijde trochu nelogické, když příjemce dotace byl svazek a ne obce. Navíc netuším, jak vyřešit, že mělo být předáno již v prosinci a nyní je duben. Moc děkuji za zodpovězení.

  Dobrý den, uvažujete obecně ve všem správně – termín dle smlouvy měl být opravdu asi v prosinci, na kartu majetku se dotace zadala 13.12.2018, tak jestli se tam zadala až datem přijetí peněz…. Zpětně se to bez dalších informací těžko posuzuje, ale podle karty byl kompostér zařazen už v červenci 2018. Jestli při zařazení byla přiznaná dotace, tak se měla dohadovat účetně 388/403 a dát i na kartu majetku, tzn. správně se měla dotace rozpouštět od srpna 2018, kdy se začalo i odepisovat. Ale to spíše pro příště, teď bych neřešila a třeba byly jiné okolnosti, které Vás vedly k tomu zadat dotaci na kartu až po zařazení.

  Teď tedy jak to vyřešit, pokud si řekneme, že správně mělo být předáno k 14.12.2023. Valná hromada v této věci nic projednávat nemusí, předpokládám, že smlouvy byly řádně schváleny, takže k předání občanům/obcím by mělo dojít právně již jen na základě předávacího protokolu. Účetně máte předání občanům správně.

  Předání obcím – jedná se o bezúplatný převod mezi DSO a obcemi, tedy mezi vybranými účetními jednotkami (VÚJ), kdy podle zákona o obcích mají obce převzít Vaše ocenění včetně oprávek a nerozpuštěné výše dotace. Tady už bude záležet, jak moc si s tím budete chtít dát práci s ohledem na přesnost.

  Obě víme, že nejsprávněji by bylo, abyste obcím kompostéry na základě protokolu předali v hodnotách k 31.12.2023 (majetek se odepisuje včetně měsíce vyřazení).  Pokud vezmu pro příklad informace ze zaslané majetkové karty, tak by účetně vyřazení vypadalo u DSO takto (obce převezmou zrcadlovým, tedy opačným zápisem, údaje pro správný zápis jim musíte sdělit, můžete to uvést např. do předávacího protokolu):

  Výchozí údaje: PC 68 949 Kč, oprávky k 31.12.2023 37 375 Kč, ZC 31 574 Kč, nerozpuštěná výše dotace 25 964,73 Kč (zde nevidím hodnotu k 31.12.2023, asi spíše se jedná o výši k období 4/2024, to by se muselo tedy upravit):

  Účetní zápis: 403 MD 25 964,73 Kč, 081 MD 37 375 Kč, 401 MD 5609,27 Kč/ 022 D 68 949 Kč.

  Ale rovnou říkám, že s tím budou spojené problémy - v registru majetku vyřadit zpětně v lednu jako opravu, aby když odepisujete ročně, nenaběhly již žádné odpisy a rozpouštění za rok 2024. Obcím naopak sdělit, že musí zpětně doúčtovat oprávky od ledna...

  Ve výsledku se podle mě tolik nestane, když to předáte s údaji k 30.4.2024 a rozhodně to pro Vás bude jednodušší, ale oficiální rada to být z logiky věci nemůže... 

• Věcný dar

  24. 04. 2024

  Dobrý den, obec obdržela na základě darovací smlouvy stojan na cyklonářadí 15.448 bez DPH 21% DPH 18.692. Dar nám byl dán od subjektu s.r.o. Stojan je umístěn v autokempu kde jsme plátci DPH. Chtěla bych se zeptat na správnost zaúčtování 028/088 558/649 a jestli si můžeme uplatnit DPH?? Případně v jaké ceně mi vstoupí stojan do majetku?? Moc děkuji

  Nejprve k ocenění - s.r.o. není vybranou účetní jednotkou, takže správně byste darovaný majetek měli ocenit reprodukční pořizovací cenou. Když předávají stojan nový, můžete si stanovit, že cena, za kterou ho pořídili, odpovídá RPC (hodnota majetku v době, kdy se o něm účtuje). Zápisy máte správně. Asi nejsprávněji by bylo stojan ocenit v ceně bez DPH, tedy 15 448 Kč, protože za tuto cenu byste jej pravděpodně sami pořídili (odpočetli byste si DPH). 

  Z hlediska DPH bohužel nelze odpočet uplatnit, obecně platí, že příjemce plnění nemá z přijatých bezúplatných plnění nárok na odpočet daně.

• Agrofert smlouva na dotaci

  23. 04. 2024

  Dobrý den, našli jsme podobné dotazy na Agrofert,ale stejně tápeme. Obec má celkovou fakturu na částku 142 916 Kč na dovybavení has.sboru. Z toho zaplatí Agrofert 50 000,-Kč přímo dodavateli(nepřijde na účet obce) Na faktuře je DDHM, který jsme rozdělili do souborů, které chceme evidovat v majetku (např. soubor oblečení v ceně 35 510,06) celková hodnota co chceme evidovat je 114 334,59 ) ,dále je tam krátkodobý majetek, který nechceme evidovat v účetnictví (v ceně 28 851,41Kč) zatím máme účtováno takto : 028/088 114 334,59Kč 558/321 114 334,59Kč 501/321 28 581,41Kč 344/672 50 000 Kč poté: 321/231 par.5512 5137 64 334,59Kč 321/231 par.5512 5132 28 581,41Kč 321/344 50 000Kč Jde nám o to, že na 028 máme 114 334,59 Kč , ale na pol. 5137 pouze 64 334,59Kč....? Dále je ve smlouvě s Agrofertem uvedeno, že obec je povinna doložit naplnění účelu poskytnutí daru .....nevíme zda to chápat jako neinvestiční dar s vypořádáním? Prosíme o podrobný popis, stále nevíme jak nejlépe účtovat. Moc děkujeme.

  Rovnost položky 5137 na účet 028 nelze vždy dosáhnout, toto je jeden z případů, kdy to nelze zajistit. MF nechce zobrazovat zápočty přes RS, takže to máte vše správně. Další případy, kdy vznikají rozdíly mezi pol. 5137 a účtem 028 jsou např. odpočty DPH apod. 

  Myslím, že obecně se jedná o transfer s vyúčtováním, cituji Vám k tomu ze stránek nadace:

  "V darovací smlouvě je stanovena povinnost doručit Nadaci AGROFERT v daném časovém horizontu účelové naplnění poskytnutého daru na podporu projektu. Jak má takové vyúčtování vypadat? Zašlete nám nějaký speciální formulář?

  V rámci vyúčtování (doložení účelového naplnění poskytnutého daru) je požadována závěrečná zhodnocující zpráva o vývoji projektu a přínosu příspěvku Nadace AGROFERT (formulář je k dispozici ke stažení na webových stránkách Nadace AGROFERT v sekci „Formuláře“), doplněná o všechny potřebné doklady (např. mzdové listy, faktury, dodací listy atd.) a fotodokumentaci pořízených věcí či proběhlých akcí. Všechny dokumenty je nutné jednotlivě označit celým číslem darovací smlouvy včetně slovních/písmenných spojení.

  V případě zaslání vyúčtování v elektronické podobě (na emailovou adresu info@nadaceagrofert.cz) je vyžadován PDF formát všech souborů, v závislosti na obsáhlosti celkové dokumentace si můžeme vyžádat i podobu listinnou. Celým číslem darovací smlouvy (včetně slovních/písmenných spojení) je zároveň potřeba označit i předmět emailu."

  Účetně ale nemusí vždy nastat případ zálohy (účet 374 či 472), ve Vašem případě nenastane ne proto, že by peníze zaslali až po vyúčtování, ale proto, že peníze nezaslali Vám, ale účel jste doložili tím, že přímo proplatili fakturu, tak si případně dohodněte přímo s poskytovatelem, zda ve Vašem konkrétním případě něco ještě chtějí dokládat, ale vypadá to, že i když proplatí přímo, tak např. fotodokumentaci apod. doložit ještě požadují. 

• DPH u nájmu- různé

  18. 04. 2024

  Dobrý den, dovoluji se Vás požádat o zodpovězení dotazu ve věci DPH v souvislosti s pronájmem: 1) Město pronajímá prostory sloužící k podnikání, které ještě před účinností smlouvy opravilo. V konkrétním případě se jedná o výměnu výlohy, z ceny za výměnu výlohy si město nárokovalo odpočet DPH. Nájemní smlouva bude uzavřena na dobu neurčitou za účelem provozování oční optiky, nájemné bude stanoveno + DPH, nájemce je plátcem DPH. Je tento přístup správný, když stanoví nájemné + DPH, když se jedná o „dlouhodobý pronájem“, který je osvobozen od DPH. Může se město takto rozhodnout i v případě, kdy žádnou opravu před uzavřením nájemní smlouvy neprovedlo, ale do budoucna opravu prostor bude provádět a z této opravy by si DPH chtělo nárokovat? 2) Město pořídilo nový pump park, při jeho pořízení si DPH nárokovalo. Poté město pronajalo pump park příspěvkové organizaci a stanovilo nájemné + DPH, zvlášť za nemovitosti a zvlášť za movitý majetek. Je to takto v pořádku? 3) Pronajímáme část pozemku za účelem umístění reklamního poutače (nájemce není plátce DPH) a dále část nebytového prostoru za účelem umístění nápojového automatu (nájemce je plátce DPH). Lze uplatnit osvobození od daně nebo musí být nájemné předmětem DPH?

  K jednotlivým bodům:

  a) pokud pronajímáte nebytový prostor plátci DPH k jeho podnikání (ekonomické činnosti) máte právo se rozhodnout podle §56a odst. 3 ZDPH, že tento nájem podrobíte dani (21 %). Pedy v případě, který popisujete je volba na Vás. Pokud je nájemce plátcem, který si daň plně odpočítá, lze jen doporučit, abyste pronájem s DPH volili (kvůli případným odpočtům daně). Samozřejmě je ale také v souladu s právem, pokud se rozhhodnete nájem osvobodit (jen to nebude efektivní).  A samozřejmě toto rozhodnutí může padnout kdykoliv, bez ohledu na to, jaké náklady vynakládáte, může se také měnit v průběhu existence nájemní smlouvy.

  b) obávám se, že v případě PUMP Parku je to nastaveno chybně (minimálně nemovitá část). Abyste se mohli rozhodnout u nemovitého majetku pro nájem s DPH, musí  být splněny dvě podmínky zákona (neřeším teď byty, bytové domy) - jednak nájemce je plátcem DPH a dále najatý maetek užívá ke své ekonomické činnosti. Rychle jsem se podíval na web provozovatele a podle něj se neplatí jakékoliv vstupné - využití pro koncové uživatele je zdarma. Tedy předpokládám, že PO nemá toto ke své ekonomické činnosti a tudíž nelze zvolit nájem s DPH (a z toho vyplývá, že odpočet DPH z výstavby PUPM Parku byl pravděpodobně neoprávněný). Samozřejmě to, co zde popisuji se týká pronájmu nemovitého majetku, nájem movitostí je automaticky s DPH. Nicméně je potřeba ještě zvážit další věc (obecně - i ve vztahu k movitému majetku) - pronájmy do PO jsou obecně problém a navíc tady bude situace, že se pronajímá majetek, který PO ke své ekonomické činnosti nevyužívá (tedy je to jen dofinancováváno zřizovatelem). za mne to působí jako dost umělý konstrukt.  Tedy v tomto případě se domnívám, že tato situace v pořádku není.

  c) záležitost popsaná v bodě c) je diskusí trochu o jiné záležitosti - jedná se zde totiž o tom, zda se vůbec jedná z pohledu DPH o nájemní vztah. Jednou z charakteristik nájmu pro účely DPH je skutečnost, že je zde výhradní užívání ze strany nájemce (a nájemce daný pronajatý prostor ovládá). Pokud je to tak, že za účelem umístění reklamního poutače je pronajat třeba pozemek 2x4 metry s tím, že nájemce ho má ve svém výhradním užívání (já tomu říkám - "může si tam pást svoje ovce ...") - potom je to nájem z pohledu DPH  (tedy neplátci musím nájem osvobodit). Pokud je to ale tak, že na Vašem pozemku má právo reklamní poutač umístit, ale jinak ten pozemek nadále využíváte Vy jako vlastník (případně někdo jiný), nejsou naplněny charakteristiky nájmu pro účely DPH a musíte to zdanit, protože je to obecná služba. No a u umístění nápojového automatu je to obdobná diskuse, která je navíc spojena s tím, do jaké míry nájemce ten prostor ovládá ... - tedy pokud bych měl nájemcem plátce, neváhám ani vteřinu a nájem sjednám s DPH 21 % (protože u nájmu plátci DPH mohu zdanit a u obecné služby musím zdanit - takže zdaněním v tomto případě nic nemohu zkazit).

• vratka odměny

  18. 04. 2024

  V roce 2022 jsme vyplatili uvolněnému starostovi odměnu. Zastupitelstvo tuto odměnu odsouhlasilo, ale nebyla uvedena jako samostatný bod programu zastupitelstva. Při auditu nám to zapsali jako chybu a já nevím, jak to účetně opravit. Starosta již není ani zastupitel. Nové zastupitelstvo schválilo vratku a rada dar.

  Vyplacení odměny v roce 2022 už neopravíte. Jestliže je schválena vratka této odměny v roce 2024 účtovala bych na pol. 2324 proti 649. Co se týká daru a vyplacení. Předpokládám, že se jedná o finanční dar bez vyúčtování fyzické osobě. Obecně se o finančním daru účtuje 572 MD / 231 D pol. 5492, paragraf dle účelu, jak rada schválila. Většinou radíme bez předpisu, ale lze i předepsat 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 D. Pokud nebude peníze vracet tak lze protočit 572/649, ale je to docela až zbytečný zápis, jen abychom pro audit nějak zobrazili. 

• Darovací smlouva

  17. 04. 2024

  Dobrý den prosím o radu ohledně zaúčtování, naše obec dostala pro hasiče čerpadla + pilu v celkové hodnotě 35 151,- do majetku jsem již zadala, ale nevím zda mám ještě zaúčtovat do účetnictví. děkuji

  Jedna důležitá rada na úvod - co se zaeviduje do registru majetku, musí být vždy i v účetnictví, tam je povinná rovnost, majetkový registr je podružná účetní evidence, takže si nelze říct, že zařazením do majetkového programu je povinnost zařazení majetku splněna. 

  Celková hodnota obou věcí je do 40 tis. Kč, asi tedy obojí bylo zařazeno na účet 028? Pokud je předávající vybranou účetní jednotkou (obec, kraj, DSO, organizační složka státu, PO...), tak majetek přeberete zápisem 028 MD/ 088 D a máte přebrat ocenění, v jaké věci evidoval převodce.

  Pokud dárcem nebyla jiná vybraná účetní jednotka, ale jakýkoliv jiný subjekt (právnická osoba, fyzická osoba, nezisková organizace), tak je účetní zápis zařazení 028/088 a 558/649 a ocenit se má správně v reprodukční pořizovací ceně věcí (jejich aktuální hodnota). Když se ale předávají věci nově pořízené, lze reprodukční pořizovací cenu stanovit jako náklady převodce na pořízení věci, pokud odpovídají plus minus jejich hodnotě (není např. velká sleva apod. - vždy v logice, za kolik by věci pořídila obec, tzn. pokud je např. sleva jen pro firmu, mělo by se to zohlednit, ale to už je takové složitější a na delší výklad a není to pro odpověď až tak zásadní, spíše abyste věděla na okraj i k ocenění).

• jak zaúčtovat finanční dar

  17. 04. 2024

  Peněžitý dar na 24. ročník festivalu Výběžek free Live v roce 2024

  Pokud dar bez vypořádání, pak jen 572 MD/231 pol. 5222 (spolek Attak), je hudební, na podporu regionu - dala bych paragraf 3312. 

• Darovací smlouva - ocenění staveb

  17. 04. 2024

  Římskokatolická farnost obci darovala stavební parcely, pozemkové parcely a součástí stavebních parcel jsou také stavby - márnice bez č.p. ,stará škola s č.p., kaplička, ohradní zeď s branou a kaplemi a kříž. Všechny tyto stavby jsou památkově chráněné objekty. Stavební parcely a pozemkové parcely bychom ocenili podle znaleckého posudku. Návrh na vklad 2.000 Kč jsem účtovala na účet 538 par. 3639 pol. 5362 není součást stavby ani pozemku. Ale stavby nevím jestli bychom mohli ocenit po 1 Kč? Je památkově chráněný objekt kulturní památkou?

  Památkově chráněný objekt se z mého laického pohledu nerovná kultuní památce. Schválně jsem zkusila v ústředním seznamu kulturních památek ověřit, co vše máte zapsané a vyběhl mi jen kostel sv. Václava, ten ve Vašem výčtu nevidím, pro zajímavost, viz odkaz:

  https://www.pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam/?kraj=Pardubick%C3%BD+kraj&okres=Pardubice&obec=Mikulovice&chranenoTed=1&hlObj=1&fulltext. U ostatních staveb,

  Když se ale podíváme do památkového katalogu:

  https://pamatkovykatalog.cz/

  Tak tam máte možnost dát buď ústřední seznam kulturních památek, tam je jen ten kostel viz výše, nebo dát soupis, pak vyjedou stavby, které zmiňujete:

  https://pamatkovykatalog.cz/soupis/podle-relevance/1/seznam/?kraj=Pardubick%C3%BD+kraj&okres=Pardubice&obec=Mikulovice&fulltext

  Je u nich uvedeno, že jsou kulturní památkou, ale nejsou zapsány v seznamu, protože jsou právě asi jen památkově chráněny (to už je právně mimo naší odbornost).

  Můžeme tu diskutovat, co je formálně správnější - jestli lze ocenění 1 Kč aplikovat i na stavby, které jsou památkově chráněné, ale nejsou zapsané v seznamu kulturních památek. Ve výsledku bych se ale rozhodovala vždy spíše s ohledem na konkrétní charakter a "produktivnost" stavby.

  Třeba tu kapličku, kříž či ohradní zeď s kaplemi bych jako církevní stavbu ocenila 1 Kč (tam tedy ani nemusíte tolik řešit, jestli jsou zapsanými památkami či nikoliv, argument pro 1 Kč bude církevní stavba). 

  U márnice a staré školy už je to ke zvážení - více to vypadá na využitelné stavby, takže u nich bych se přikláněla k tomu určit jejich reprodukční pořizovací cenu (mají pro Vás nějakou využitelnost, jen jste památkáři omezeni při jejich opravách). 

• Odprodej požárního vybavení

  16. 04. 2024

  Dobrý den, obec v loňském roce žádala o dotaci SFŽP na úpravnu vody pro obec č. 1210900148. Do dnešního dne nemáme vyjádření, ani neznám podmínky dotace. Nyní jsme obdrželi fakturu od společnosti, která nám zpracovávala žádost o dotaci, za zpracování a podání žádosti o dotaci. Jak tuto fakturu zaúčtovat? Nevím, jestli se úprava vodárny bude konat, pokud dotaci nedostaneme. Dále bych se chtěla zeptat, jak zaúčtovat odprodej dvou starých přívěsných požárních stříkaček s příslušenstvím dobrovolným hasičům sousední obce. Stříkačky jsou již 10 let nevyužívané a možná i nefunkční, jelikož naše obec nemá SDH. Vše jsme prodali za 30.000, - Kč. Jak zaúčtovat příjem peněz do pokladny a jak vyřazení majetku prodejem? Jedna požární stříkačka je na účtu 022 a je již odepsaná, jen zbývá 5 % zbytkové hodnoty. Druhá stříkačka a příslušenství je na účtu 028. Děkuji

  1. Je potřeba komunikace s vedením - zda třeba náhodou již nějaké podklady k dotaci nejsou, je dobré i vědět, jak je plánováno financování... Náklady na administraci dotace, jako je zrovna např. zpracování žádosti o dotaci, patří pod okruh výdajů, u kterých si podle ČÚS 710 máte vnitřně stanovit, zda je zahrnujete či nezahrnujete do ceny majetku. Rozhodující by mohl být i případný druh dotace (neznáte podmínky dotace, ale žádost byste k dispozici mít měli), tak postupujte klidně podle toho, zda na to bude dotace investiční nebo neinvestiční. Mělo by se ale postupovat jednotně, tzn. rozhodnout se a stanovit si navíc, že se případně budete řídit i druhem dotace. Toto je tzv. věcné hledisko - zda daný náklad věcně vstupuje do ceny majetku.

  Pokud by časově ještě nebylo rozhodnuto o pořízení úpravny, pak všechny náklady, které slouží k rozhodování, zda danou investici pořídit, patří do provozních nákladů.

  Tak spíše takto obecná vodítka, abyste věděla, jak se podle svých konkrétních podmínek rozhodnout. 

  2. Vyřazení prodejem bude k datu předání zápisy: 088 MD/ 028 D v účetní ceně stříkačky vedené jako DDHM, stříkačku vedenou na účtu 022 vyřadíte zápisem 553 MD/ 082 D ve zbytkové hodnotě, 082 MD/ 022 D V pořizovací ceně. Zároveň zaúčtujete předpis prodeje 311 MD/ 646 D. Příjem kupní ceny v pokladně 261 MD/ 311 D, RS odpa 5512 pol. 3113, k tomu účtování pokladny, jak jste zvyklí (buď pol 5182 nebo RS k účtu 261). Kdyby zaplatili před prodejem, účtuje se o záloze 231/324, k datu předání zápočet zálohy 324/311.

• ! Manko a pohostinství - provozuje obec

  04. 04. 2024

  Ještě jedna otázka k provozu pohostinství v hlavní činnosti, otevřeno 1x týdně. Po skončení směny zaměstnanci spočítají zboží, tržbu a my vše zavádíme do programu, který nám spočítá konečné stavy zboží (účtujeme zp. B) a výši tržby za zboží prodané. Jelikož např. při naražení sudu piva nebo při jeho dočepování se vyleje kolem tří, čtyř piv nebo také nepočítáme s tím, že se alkohol podaří vždy nalít přesně po rysku, máme stanoven limit manka do normy 500 Kč. Pokud tedy v tržbě chybí do tohoto limitu, účtovala bych jako manko do normy v pokladně v prodejních cenách, ale není mi jasné účtování. Můžete mi s ním, prosím, poradit? A jaký by byl ODPA, POL? Jsme plátci DPH, je nutné u výše manka vyčíslit i DPH? Děkuji.

  Tady v tom dotazu je to hodně páté přes deváté. Pokusím se nejprve vysvětlit systém (zjednodušeně). 

  Pokud máte v restauraci zaměstnance, tak se samozřejmě musí kontrolovat. Určitě s nimi musí být uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti. 

  U zboží musíte rozlišit zásoby a tzv. kontrolu korunou. Manko do normy se týká zásob. Základní vzorec je v kupních cenách (plátci v cenách bez DPH). Z hlediska účetnictví je možný způsob B, účtovat jen pořád 504 a dělat inventuru určitě k 31.12. a udělat aktivaci na sklad zápisem 132 MD/ 504 D.  Ale pro systém v restauraci musíte vést skladovou evidenci, tj. nákup v kupních (pořizovacích cenách, včetně vedlejších pořizovacích nákladů, plátci bez DPH...), eviduje se počáteční stav + nákup - výdej = konečný stav. U zásob dochází ke ztrátám - vymrzání, vysychání, běžné škody, a ano, tam je možné stanovit manko do normy.  A ano, je možné jej stanovit třeba i týdně. A je ve vztahu k pořizovacím cenám. 

  Je rovněž možné, že se v pohostinství něco rozsype, rozbije - musí se udělat záznam o škodě - a pokud je doložena, nemusí se zaměstnancí škoda předepisovat v prodejní, ale je možné ji po odpovědné osobě požadovat v kupní ceně. 

  Další věc je záležitost tvz. kontroly korunou - znamená to, že se zásoby rovněž ocení prodejní cenou. (To není jako, že si můžete vybrat, to se prostě musí dělat). Stejný režim: PS + nákup minus tržba = konečný stav vše v nacenění v prodejních cenách. Chybějící tržba nebo zásoba se předepisuje za odpovědnou osobou jako pohledávka. Zde lze také nastavit pravidla - rozhodně ale ne, že se "ne vždy trefují do míry" - tento argument prosím vůbec nepoužívejte, jestli se netrefuje do míry, tak prostě nemůže tu práci dělat :o). Ale u piva je třeba opravdu problém, že z 50 litrů 100 piv neprodáte - při každém narážení se o pár piv přijde (odtočení, dotoční), rovněž se nedá sud dotočit celý, není to už dobré, nedá se narážet - prodávat více dnů... moc nevím, jak to děláte, když máte otevřeno jen 1x týdně - to musí být pak náročné. Je možné stanovit v prodejních cenách např. sud = 90 piv x prodejní cena apod. Vychází se ze skutečnosti, resp. ze zkušeností z vlastní praxe. Z hlediska účetnictví stačí účtovat o tržbách, DPH a případných pohledávkách - z nich se však by již DPH odvést mělo - zaměstnanec vám dluží prodejní cenu včetně DPH. 

  Ještě problematičtější je stravování - normování, rozpis na vydání potravit, nacenění, evidence vzorků, evidence zbytků, způsob likvidace zbytků, náročná hygiena- oddělené mrazáky, lednice, zápisy o hlídání teplot...k tomu dost náročné i popisy a řády... popsané cesty se zbožím, s odpady... je to fakt "masakr", neustále s hrozbou pokut. Mimochodem u nápojů jsou i pokuty za nedodržení míry :o). 

  Vždy obcím doporučuji - nepouštějte se do toho, mít hospodu pod obcí. Můžete odpustit nájem, můžete provoz dotovat, ale ne mít tam zaměstnance - také byste je museli kontrolovat, zda si nedělají např.  tzv. vlastní nákupy (nejčastěji káva a tvrdý alkohol - tj. to zboží, na kterém je největší přirážka...). A uvidíte sami, nedáte to, velká práce, nervy s lidmi a nakonec to vzdáte - až vám budou občané posílat petice, že máte drahé pivo...nebo jako štamgasti, že by chtěli každou třetí návštěvu vaší hospody zdarma, někde si dělají i komise pro stanovení prodejních cen - je to opravdu trápení. A rozhodně vás nikdo neocení, ani účetní ani starostu...(omluva, jsem v tom hrozně skeptická, a mám své zkušenosti, manžel mě hospodu 25 let - nikdy, nikdy bychom do toho znovu nešli, a to bylo v době snadnějšího podnikání  - skoro lepší na tajno ve sklepě :o)

  Z hlediska hlavní činnosti - opět dost náročné - i na rozpočet, krýtí výdajů, odpa klidně 2141, u restaurace spíše 2142,  položky 5138 (zboží k prodeji) a různé , také více sazeb DPH...

  Jinak obecně manka: 

  Manka řeší bod 3.5. ČÚS 707: "O zjištěném manku do výše normy přirozených úbytků zásob účtuje účetní jednotka jako o spotřebě těchto zásob." Tzn. Manko do limitu se účtuje 501 MD /132 D (nad limit by byl účet 547). 

  O manku se neúčtuje přes RS. Bylo by vhodné, upravit ve směrnici manko do limitu, jak dlouhého období se týká, takhle to vypadá, že těch 500 Kč máte týdně a popřípadě si určit jak tyto manka v limitu budete účtovat, např. 1x měsíčně, 1x čtvrletně. Vypadá to, že skladovou evidenci vedete dostatečně pečlivě, tak bych se nebála zúčtování mank do limitu i dlouhodoběji (nejpozději 1x za rok).

  Pokud se týká mank - pokud se jedná o "manko do normy" - tedy z důvodu odůvodnitelných rozdílů vyplývajících z daného provozu, tak se z něj DPH neodvádí.

  Závěrem pro úplnost - účtování o prodaném zboží je zápisem 261 MD / 604 D + DPH. Nějak také řešit příjmy z karet - přes dočasné pohledávky. 

• Bezúplatný převod majetku

  03. 04. 2024

  Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat a navést do majetku. Od jiného města jsme na základě smlouvy o bezúplatné převodu majetku získali zcela zdarma hasičské vozidlo. Oni ho ke konci roku doodpisovali, dotaci mají také rozpuštěnou. Zůstatková cena je tedy 0 Kč. Poraďte, jak mám postupovat?

  Auto převezmete zápisem 022 MD/ 082 D v pořizovací ceně, jako již plně dooprávkované, dotaci nepřebíráte, protože je již dorozpuštěna.Životnost již nenastavujete.

• Dar od občanů

  02. 04. 2024

  Dobrý den, obracíme se na Vás se žádostí, jak správně zaúčtovat finanční dar od občanů na zlepšení životního prostředí při budování kanalizace- investice Na kanalizaci jsme obdrželi dotaci od MŽP a EÚ.ve výši 70 %.Přikládáme Vám vzor darovací smlouvy-jedná se o 50 smluv. Děkujeme za vyřízení.

  Smlouva je poměrně stručná, jedná se o soukromoprávní dar. O kanalizaci tam zmínka není, jen že je dar určen výhradně na zlepšení životního prostředí v obci. Zaúčtovala bych to jako všeobecný dar na životní prostředí zápisem 231 MD/ 672 D, RS odpa 3745 či 3749 (pokud spíše na veřejnou zeleň, pak 3745, pokud obecně na ochranu ŽP, pak 3749). Případně by se měly dary i rozpouštět proti konkrétním nákladům, tzn. kdyby se letos nepoužily, tak přeúčtovat nespotřebovanou výši na účet 384.

  Na účet 403 by patřily jen pokud byste je použily na investici, ale to se těžko odhaduje, na co peníze vynaložíte, zmiňujete kanalizaci, ale dary jsou sjednány na životní prostředí, tedy jak píšete, je tam možná souvislost s výstavbou kanalizace, ale ne vyloženě výstavba, ale např. vegetační zeleň po opravě komunikací?

  Souhrnně to je už docela významná částka, tak by bylo dobré účetně dary zachytit opravdu k příslušnému nákladu (či investici), na co se skutečně vynaloží, ale samozřejmě viz výše v souladu s podmínkami darovací smlouvy. 

• pronájem nebytových prostor

  28. 03. 2024

  Obec vlastní bytový dům, který trochu zrekonstruovala a nyní bude sloužit jedna místnost jako sociální zázemí zaměstnanců obce a jednu místnost hodlá pronajímat kadeřnici na provozování kadeřnictví a k tomu společné sociální zařízení (sociální zařízení bude zdarma za úklid). Tento dům byl nyní změněn na objekt občanské vybavenosti. Sepsali jsme smlouvu na pronájem nebytových prostor, ve které je určen měsíční nájem 1000,-Kč + 500,- Kč za teplo (vytápění plynem). Voda + elektřina má své měřidla a bude přefakturována hodnota podle skutečné spotřeby při vyúčtování od dodavatele. Jsme plátci DPH a potřebuji poradit jak to bude s DPH (nájem a spotřeba vody a elektřiny)? V případě nějakých úprav co si můžeme nárokovat? Prosila bych celé účtování včetně §§ a položky. Děkuji

  Prvotně popíši otázku DPH. Předpokládám, že kadeřnice je neplátce DPH - v takovém případě jste povinni nájem od daně osvobodit (§56a ZDPH). Tím, že by to byl pronájem od daně osvobozený, nemáte ani nárok na odpočet DPH z provedených stavebních úprav a oprav.

  Teď k těm energiím - nejprve ty "přeúčtovávané" - v ČR se asi nejčastěji aplikuje varianta (zvláště, když nájemce je neplátce), že si DPH na vstupu neuplatníte a na výstupu daň zase neodvedete (tedy je to úplně mimo DPH). Je to aplikace §36 odst. 13 ZDPH  - respektive ještě Informace MFČR někdy z roku 2008 (byť samozřejmě je trochu otázkou, že je to pohled možná trochu extenzivní - popisuji to například v Manuálu k DPH týkajícím se základu daně).

  Teplo - pokud správně chápu, to se nebude zvlášť nijak vyúčtovávat - je to fixní částka ve výši 500 Kč. V zásadě se nám objevují následující varianty - sjednat ve smlouvě, že je to nájem včetně vytápění - tedy 1500 Kč a osvobodit to od daně jako součást nájmu.  Pokud se to bude účtovat zvlášť dojdeme k tomu, že byste měli zdaňovat samostatně - asi tedy jako dodávku tepla v sazbě 12 % (a samozřejmě by na druhou stranu mohlo dojít k nějakým odpočtům DPH v poměrné výši .třeba z plynu.. - ale to asi nebudete dělat).

  Jinak ty odpovědi uvedené výše jsou založeny na předpokladu, že nájemce je neplátce DPH. Pokud by byla plátcem, choval bych se o trochu jinak.  

  Pár poznámek k účtování (bez DPH)

  Účtování nájmu: 311/603, příjem peněz 231/311, RS odpa 3613, pol. 2132. U nákladů za teplo, tam musíte vycházet z toho, jak je to právně sjednáno ve smlouvě. Jestli jako paušální platba bez vyúčtování, pak je to součástí nájmu. Pokud by se jednalo o zálohové platby s vyúčtováním, účtujete tyto zálohy na účet 324.

  Účtování vody a elektřiny: Tady si můžete účetní postup vybrat, protože přeúčtováváte skutečnou spotřebu. Buď to účtujete rovnou přeprodejem, kdy spotřeba (faktura od dodavatele) se předepíše 311/321, nebo předepíšete spotřebu 502/321 a proti tomu výnos 311/602.  Příjem 231/311, RS pol. 2111, odpa 3613.

• Knihovna - darování knih od občanů

  26. 03. 2024

  Dobrý den, jsme malá obec. Zřídili jsme knihovnu. Knihy máme od občanů získané darem. Musíme k nim mít dar. smlouvy? Bylo by toho hodně. Knihovnice z darovaných knih vybrala, udělala evidenci a ocenila cenami, které našla na internetu. Máme tedy seznam. Jak o tom účtovat? Jako dar od občanů? Je nutné vést i v účetnictví na podrozvaze? Prosím o radu jak zaúčtovat včetně paragrafu a položek. Předem děkuji

  Nemusí být darovací smlouvy, písemné uzavření je povinné jen u věcí zapisovaných do KN.  Nemusí se ani oceňovat, protože knihovní fond se eviduje mimo účetní předpisy, ale když už jste nějaké ceny dohledaly, tak se jen proúčtuje 501/649. 

  Knihy se dle účetních předpisů ani neinventují, ani neinventarizují - je to určeno ve speciálním předpisu-  § 16 odst. 6 zákona č. 257/2001 Sb. 

  Takže ani podrozvaha - jen mimoúčetní evidence.