Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 2173 dotazů:

• Pořízení majetku

  22. 02. 2024

  1. Mám souhrnné stanovisko k rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze SFŽP na 241.070 korun, je to ze dne 7.4.2022,termín zahájení 22.1.2022 a termín dokončení 31.12.2023 (29.11.2023 podána žádost o platbu, smlouvu zatím nemáme), dohadné položky jsou mi jasné, část mám v roce 2022 a část v roce 2023, celková částka 240.582, na účtu 955 jsem také ponížila na částku 240.582, jde mi to zda ta 955 má být také ponížena, když mám na 388 Kč 240.582 a D672 240.582, a MD955 240.582 (v roce 2023 jsem ponížila, dle skutečných doložených nákladů). 2. Potom mám dotaz ohledně účtu 042,je např. akce rekonstrukce MŠ, která trvá např. 10 let, vypracuje se projekt a potom jsou další náklady např. žádost o dotaci, vše na 042, neuspěje, potom se dá další žádost , projekt se upraví- slouží jako podklad, podá se další žádost o dotaci a vše nabaluji na účet 042 , je to správně nebo bych měla nějak posoudit a vyřadit jako zmařenou investici a účtovat od 0 znova na 042 ? Stalo se mi to i u rekonstrukce silnice, podala se žádost neuspěla zaúčtováno na 042 a další rok nová žádost, opět zpracování žádost na 042 (tak nakonec tam mám 2 částky za zpracování žádosti) 3. Poslední dotaz mám ohledně investiční akce Výměna a doplnění svítidel veřejného osvětlení, na kterou jsme měli dotaci a chci se zeptat, zda mám správně fakturu za certifikované měření v rámci této akce na 042, vstupuje do ceny osvětlení ?

  1) Obecně je k datu rozhodnutí o poskytnutí dotace zápisem 955/999 účtováno o podmíněné pohledávce v částce vyplývající z rozhodnutí. Z podrozvahy se dotace odúčtovává, když účtujete příjem dotace 231/374 nebo 472 a zároveň zápis 999/955. Určitě není špatně, že jste poupravila výši podmíněné pohledávky (kolik má poskytovatel dotace skutečně proplatit v roce 2024), pokud ji máte podloženou skutečnými vynaloženými způsobilými náklady x procento dotace a víte, že těch 488 Kč vám skutečně nebude proplaceno. Zároveň, kdybyste podrozvahu v roce 2023 nesnížila, tak ani to není vzhledem k částce rozdílu špatně, protože máme uvažovat i s významností. 

  2) Účetní jednotka si podle bodu 7.1 d) ČÚS 710 stanovuje ve směrnici sama, jestli tyto výdaje zahrnovat nebo nezahrnovat do výdajů souvisejících s pořízením majetku. Cituji Vám přesné znění:  "způsob zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 – Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku". Pokud máte tyto výdaje zahrnuty do výdajů  souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, tak je třeba se rozhodnout zda časově patří do doby pořizování majetku, pokud ne, mohlo by se jednat o zmařenou investici. Pokud ale ano, tak vstupují do výdajů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku. Platí obecné pravidlo:  Výdaj vznikl kvůli pořízení dlouhodobého majetku.

  Pro shrnutí: Nejdůležitější vždy je, jestli trvá záměr investice, pak i variantní řešení vstupují do ceny. Podrobněji to vysvětlujeme v dotazu ze 4.1.2016 "Zmařené investice"  (i několik po sobě jdoucích žádostí o dotaci může zůstat v ceně majetku). U projektů to posuzujeme podle toho, zda je původní projekt alespoň nějak využitelný či nikoliv. Pokud by se úplně změnil záměr investice, pak původní "nepoužitelnou" PD vyřazujeme jako zmařenou investici, je to vždy hodně individuální. 

  Ještě se zmínka o zmařené investici: O zmařené investici  zpravidla rozhoduje zastupitelstvo obce (obecně ten orgán, který rozhodl o pořízení investice). Po schválení zmařené investice v ZO můžete náklady na výstavbu odúčtovat 547/042 a zrušit případné opravné položky 168/556. 

  3) Pokud je to certifikované měření vyvolaný výdaj k výměně a doplnění svítidel veřejného osvětlení a časově souvisí s pořízením dlouhodobého majetku, potom bych ho účtovala jako výdaj související s pořízením dlouhodobého majetku v rámci akce na účet 042. Věcně asi nebude problém to jako související výdaj obhájit, důležité je hlavně to časové hledisko - jestli náklad nevznikl až po zařazení majetku, tedy situace, kdy by to měření bylo prováděno až po zařazení, to je pak v logice následných revizí provozní náklad (účet 518, pol. 5169). 

• Zpracování dokumentů pro získání dotace

  21. 02. 2024

  Již dva roky připravujeme investiční akci a v lednu 2024 za nás agentura podala žádost o dotaci na tuto akci. Vyfakturovala si částku 60 000 Kč. Je možné tuto zahrnout do nákladů investice ? V případě, že dotaci získáme, naúčtují si další peníze. Děkuji.

  Toto je podle bodu 7.1 d) ČÚS 710 povinnou náležitostí směrnice, cituji Vám přesné znění, co si máte jako účetni jednotka ve směrnici stanovit (obdobně to platí pro úroky z úvěru, ty jde účtovat do ceny majetku jen do doby zařazení - platí obecný princip, že nelze do ceny majetku účtovat náklady vzniklé po zařazení):

  "způsob zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 – Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku"

  Když jste měli "štěstí" a přezkum doteď směrnici nepožadoval, tak si to upravte alespoň teď v okamžiku, kdy daný případ nastal. Doporučujeme napsat si, že náklady na zajištění financování, administraci transferů... zahrnujete do ceny majetku, ale zohledňujete i druh dotace. V praxi to pak znamená, že když na dané náklady budete čerpat investiční dotaci, budete je účtovat do ceny majetku, pokud dotaci neinvestiční, budete je účtovat na účet 518 jako provozní náklad. 

  Jedná se (mimo ještě úroky viz výše) o jediný okruh výdajů, kde si to takto sami můžete stanovit, jestli dané výdaje zahrnujete nebo nezahrnujete do ceny majetku.

  Pozor ještě na případy pořizování drobného majetku. V okamžiku, kdy je to projekt neinvestiční, tak na to směrnice neplatí a účtuje se to automaticky jako neinvestice, protože není žádný související majetek, ale pokud by se v rámci neinvestičního projektu pořizoval drobný majetek (018,028), tak tam směrnice aplikovatelná je s tím, že je vhodné si ošetřit, jak budete u drobného majetku postupovat - skončí to v nákladech tak nebo tak (518 nebo 558), jen si zvolit postup, zda takové výdaje budete rozpočítávat do ceny drobného majetku, tedy na účet 558 a 028 (018). 

• EKO KOM - DPH a DÚZP

  21. 02. 2024

  Dobrý den, prosím mám problém s firmou EKO KOM, která posílá podklady pro vystavení faktury pozdě. Konkrétně do textu si přejí napsat období 1.10.2023 - 31.12.2023 a podklad k vystavení zašlou až 7.2.2024. Požadují zadat DÚZP 6.2.2024, přestože plnění služby v textu faktury a dle skutečnosti je 31.12.2023. DPH by podle období plnění služby mělo být tedy v 15%, ale dle jejich požadavku DÚZP je DPH21% . Dle mého názoru je toto v rozporu se skutečností. Bohužel podklady k vystavení z nich dříve nemůžeme dostat a to že do 15ti dnů má být vystaven daňový doklad tedy vlastně nerespektují. Nevím jak postupovat v tomto případě. Děkuji předem odpověď.

  Chápu Váš rozpaky, ale prosím neřešte to. Je standard v rámci celé ČR stanovovat DUZP v tomto případě na okamžik, kdy dojde k vypočtení částky (respektive jsou získány podklady pro fakturaci). Postupuje se tak již spousty let (samozřejmě obce to řeší až nyní v posledních dvou letech, ale odpadářské firmy to samozřejmě takto mají již řadu let). A z hlediska způsobu vypočtení odměny se domnívám, že není žádná reálná možnost systém změnit tak, aby byly podklady nejpozděi do 15. dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Vím, že by si to zasloužilo asi nějaké zvláštní ustanovení do §21 - ale to je jen takový "povzdech".

  Trochu útěchou může být i to, že se jedná o službu na dlouhodobé bázi (§21 odst. 8) - tedy DUZP nejpozději vždy na konci kalendářního roku (což v nějakém rozsahu je splněno, protože tam určité průběžné fakturace existují).

• Vratka stavebního pozemku

  19. 02. 2024

  Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o pomoc zaúčtování včetně rozpočtové skladby a položky při zpětné koupi stavebního pozemku. Hledala jsem ve starších dotazech a dost slušně jsem se v tom zamotala a nevím jak z toho ven při zaúčtování celého případu. Fyzická osoba od obce zakoupila stavební pozemek. Úhrada v listopadu 2021. Zaúčtování příjmu: účet 311 MD / účty 647, 343 D účet 231 § 3639 pol. 3111 MD / účet 311 D v dotazech jsem vyhledala dotaz ze dne 12.9.2023 Vratka stavebního pozemku,/níže zkopírován/ kde bych uplatnila variantu b) – jedná se o stejný problém. Na stole mám dohodu o odstoupení od smlouvy, kdy jedním z bodů je : prodávající vrátí kupujícímu zpět kupní cenu a částku odpovídající 21 % DPH. Musím vystavit Opravný daňový doklad. Problém mám ale v zaúčtování. Jednalo se o příjem v roce 2021. Opravný daňový doklad v letošním roce 2024. V roce 2021 bych příjem mínusovala, ale nevím jak proúčtovat v letošním roce. Přeji příjemný den. :) • Vratka stavebního pozemku 12. 09. 2023 V lednu 2023 jsme prodali stavební pozemek a odvedli DPH ve výši 21%. Vše proběhlo přes katastr. Nyní chce kupující odstoupit od kupní smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno: Prodávající a kupující tímto ujednávají výhradu zpětné koupě jako právo věcné. Kupující mají společnou a nerozdílnou povinnost předmět koupě na požádání převést zpět prodávajícímu za kupní cenu odpovídající svou výší kupní ceně uvedené v kupní smlouvě (cena je uvedena vč. DPH). Tzn., že pozemek dle uzavřené kupní smlouvy musí přednostně nabídnout obci za stejnou cenu (obec tedy zpětně odkoupí za stejnou cenu, vč. odvedeného DPH??). Tento pozemek budeme následně znovu prodávat jinému zájemci a opět odvádět DPH. Je tu nějaká možnost, že by se obci odvedené DPH vrátilo? Může si obec DPH při zpětné koupi nárokovat (?kompenzovat?)? Protože takto bychom vlastně z jednoho pozemku odvedli DPH 2x! Nebo by se měla kupujícímu vrátit kupní cena bez DPH?! Jak budeme účtovat zpětný odkup, pokud se bude lišit od standardu? Toto je záležitost, na kterou upozorňujeme dlouhodobě - fakticky máme z pohledu DPH dvě situace, které jsou naprosto rozdílné: a) varianta, že se realizuje zpětný odprodej kupujícím zpět (zde fyzickou osobou - neplátcem DPH). Fyzická osoba to potom prodává logicky úplně mimo režim DPH a výsledkem je, že se prvotní odvedené DPH již nemůže nijak vrátit zpět (tedy ve výši DPH vznikne z této transakce "škoda"). V takové situaci jde jen o to smluvně to nastavit tak, aby tato škoda v podobě odvedeného DPH nezatížila obec, ale kupujícího (asi je to i jeho iniciativa, že se to vrací a tak by bylo logické, aby tato ztráta na DPH zatížila jeho). V této variantě účtuji o nabytí pozemku v ceně, kterou zaplatím - MD 042/Dal 321 (tedy zůstal mi původní výnos z prodeje a pozemek je v nové hodnotě dle odkupu) b) varianta, kdy se vracím k původní smlouvě a pro nenaplnění některých podmínek od ní odstupuji a zboží se vrací - tedy není to nový případ prodeje, ale "ruším" původní prodej (představte si to jako když třeba vrátíte z nějakého důvodu boty, které jste si koupili - není to tak, že prodáváte obchodu boty, ale ruší se původní plnění - snižuje se původní odvod, Vy vracíte boty). Potom pokud je to do 3 let od původního DUZP (případně platby pokud byla před DUZP), tak děláte opravu podle §42 ZDPH a na základě tohoto opravného daňového dokladu se snižuje Váš odvod DPH. Takže daňově je to mnohem lepší varianta a teď jde jen o to, zda jste to schopni právně do této varianty dostat. V této variantě účtuji o tom, že minusuji původní prodej (tedy jak výnos, tak vyřazení pozemku) - tedy výsledkem je, že ten pozemek bude v původní hodnotě.

  V dotazu, který jste našla se hovoří o "minusování prodeje", je tím myšleno toto účtování:

               Dal 647    minus základ daně (kódování stejné jako při odvodu ...)

                Dal 343   minus DPH 

                Dal 321 (378) celá částka

  Navedení původní hodnoty pozemku 031 MD/ 554 minus MD.

  Odstoupení je případ běžného roku, kterými rušíme to, co se stalo v některém z minulých roků (proto minus na 647 a minus na 554, to je to "minusové" účtování, při předkupním právo se jedná o nové pořízení přes účet 042). 

  Jestli Vám jde ale jen o RS, tak tam máte pravdu, že nelze minusovat příjem předchozích let, tak to ani myšleno nebylo, z hlediska RS použijete při vratce pol. 5179 - podle obsahové náplně položky 5909, odst. 6:

  "Vrácení peněžních prostředků získaných podle neplatných nebo zrušených smluv však patří na položku 5179." (odstoupení od smlouvy bych brala pro účely RS v logice zrušené smlouvy). 

• Darovaný DHM

  17. 02. 2024

  Naše obec na základě darovací smlouvy obdržela od jiné obce DHM ve výši 75 000,-Kč (překážky Skateparku). Tento majetek bude součásti stavby Skateparku, který se bude pravděpodobně budovat v II. pol. roku 2024. Darovaný majetek jsem zaúčtoval 042/401. Nikde jsem se nedočetl, zda je nutné účtovat i na účtu 403 ve výši darovaného majetku? Prosím o kontrolu zaúčtování (v literatuře se píše o přímém zařazení např. 022/401 a ne o účtování 042/401) a drobného vysvětlení ohledně účtu 403.

  U bezúplatných převodů nebo darů DHM se účtuje rovnou na  účet 02x MD / 401 D, účet 042 se nepoužívá. Ve Vašem případě to však dle popisu v dotazu vypadá, že je to jakoby jen darovaná část pořizovaného DM, je možné i kombinované ocenění darem a pořizováním, on pak opravdu není problém částečný dar na DM dát na 042/401, ničemu to nevadí a je to tak správně. Běžně se daruje i nedokončený majetek, např. PD, kdy také účtujeme zápis 042/ 401, u Vás je to obdobné.  

  Dar jste dostali od jiné obce, tedy od VÚJ a musíte převzít jejich ocenění. Asi se jedná o nové překážky. Kdyby byly nějaké starší, tak se pak přebírají i oprávky, např. 042 MD/ 081 D ve výši, co měla obec, 403 kdyby na ně měla nějakou dotaci a zbytek na 401 D. 

  Účet 403 použijete v případě, že majetek vám předává VÚJ a dostali na něj dotaci, pak se přebírá i dotace na účet 403, nebo když vy přímo dostanete finanční dotaci. V případě věcného daru se hodnota daru na účet 403 neúčtuje (jen případně ta dotace, ale pozor, jen mezi VÚJ...).

• DPH u nákupu pozemků

  16. 02. 2024

  Obec (plátce DPH) plánuje vybudovat vodovod. Musí na to koupit nějaké pozemky – taky od plátce DPH. Můj dotaz: 1) V katastru nemovitostí jsou tyto pozemky vedeny jako ostatní plocha – ostatní komunikace: • netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, • nejsou stavebním pozemkem. Bude prodej těchto pozemků osvobozen od DPH? 2) V případě, že ne, může si obec uplatňovat nárok na odpočet DPH? Mělo by to být pak provedeno v režimu přenesené daňové povinnosti? Vodovod budou provozovat vodárny, vodné budou lidem fakturovat vodárny a obci budou vodárny platit pouze pachtovné za užívání a požívání vodovodu. 3) Může si v tomto případě obec uplatňovat nárok na odpočet DPH u dalších prací spojených s výstavnou vodovodu? A následně plánuje obec vybudovat domácí čistírny odpadních vod. Může si obec uplatňovat nárok na odpočet DPH u prací spojených s výstavnou čističek? Děkuji

  Asi bude nejlepší začít od posledního bodu. Abych měl nárok na odpočet DPH, musím prokázat přímou sovislost se zdaňovaným plněním. Takže pokud se bude jednat o pacht s DPH (což mohu sjednat, pokud je nájemcem plátce DPH a majetek bude používat ke své ekonomické činnosti). Samozřejmě se nemůže jednat o pacht symbolický (třeba typově nájemné za 1000 kč + DPH) - to by byl problém, že bych neobhájil, že je to ekonomická činnost (což by znamenalo bez nároku na odpočet DPH).

  Takže si myslím, že prostor pro odpočet DPH z výstavby vodovodu je a záleží jen na tom, co smluvně dohodnete.

  Teď k pozemkům - pokud by byly fakturovány s DPH - aby byl odpočet DPH, musel bych prokázat, že slouží skutečně jen k výstavbě a umístění vodovodu. Pokud by ty pozemky byly používány i k jiným účelům, tak by to spíše bylo jen na částečný odpočet (asi nějaký poměr)  -samozřejmě případně bez nároku na odpočet.

  No a teď k prvnímu bodu - pokud je to situace, že již třeba existuje nějaké územní řízení na umístění vodovodu a ty pozemky jsou danou stavbou dotčeny, tak se domnívám, že splňují charakter stavebních pozemků z pohledu DPH a prodávající (plátce DPH) by je měl fakturovat s DPH. Pokud tomu tak není a o vodovodu se zatím jen "uvažuje", tak je to sporná záležitost. Pokud ty pozemky jsou v zastavitelném území, tak GFŘ pracuje s tím, že jsou stavební a DPH by tam také bylo - ale jak říkám - to je záležitost vyvolávající kontraverze v některých případech. Takže toto je k probrání s "dodavatelem" - neumím předjímat, jak se zachová a nevím, v jakém stadiu "příprava stavby" je. Ale pokud se to vyhodnotí jako stavební pozemek (z pohledu DPH), bude to prodávat s daní 21 % - tedy ne v režimu PDP.

  Domácí čistírny odpadních vod - zase připomínám režim - pokud byste je provozovali a účtovali stočné - máte nárok na odpočet. Tak tomu ale většinou nebývá - potom skončíte bez nároku na odpočet DPH.

• Fakturace z FVE a svěření do majetku

  15. 02. 2024

  Dobrý den, mám dotazy ohledně fakturace elektrické energie z FVE a svěření do majetku. V roce 2022 pořídilo město z dotace FVE na budově MŠ (naše PO). MŠ má budovu v pronájmu a do konce roku 2023 byla MŠ plátcem DPH. U FVE jsme DPH nenárokovali. Máme v tomto případě povinnost fakturovat MŠ vyrobenou elektrickou energii z FVE ? Přebytek elektrické energie fakturujeme v tomto případě CENTROPOLU ENERGY, a.s. . V druhém případě jsme v roce 2022 a 2023 z dotace zrekonstruovali jinou budovu tak, aby tam mohly být dětské skupiny. V přízemí dětská skupina funguje od 1.9.2022 a v prvním patře od 01.01.2023. V roce 2023 se také z dotace pořídila FVE i na tuto budovu. U rekonstrukce ani u FVE jsme si DPH nenárokovali. Přebytek elektrické energie fakturujeme E.ON Energie, a.s., MŠ má i tuto budovu v pronájmu. Dotazy: 1/ Máme v těchto případech povinnost fakturovat MŠ (naší PO) vyrobenou elektrickou energii z FVE ? Pokud ano, tak za jakou cenu, je to něčím dané? 2/ Kdybychom místo pronájmu, chtěli budovy MŠ svěřit do majetku, co všechno by to obnášelo (např. změna zřizovací listiny) a jak to nejlépe provést? Podle přečtených dotazů, majetek na který jsme čerpali dotaci lze naší PO svěřit. Po dobu udržitelnosti dotace musíme poskytovateli dotace vykazovat, že majetek vlastníme. Zasíláme karty majetku včetně přijaté dotace a evidenci na majetkových účtech. Jaký je postup pokud dojde ke svěření majetku PO, co se poskytovateli dotace zasílá po dobu udržitelnosti? Jak by to bylo v případě dalších dotací? Může si o dotaci žádat zřizovatel nebo by si musela žádat MŠ? Děkuji.

  Fakturace elektrické energie - myslím si, že můžete i danou energii poskytovat zdarma (vycházím z toho, že jste odpočet DPH neuplatňovali). Samozřemě pokud budete v situaci, kdy školce nebudete účtovat nic a dále budete fakturovat přetoky jako zdaňované plnění (v režimu PDP, pokud bude na obchodníka s energiemi), byla by možnost uplatńovat odpočet DPH v poměrné výši u nákladů souvisejících s FVE.

  Pokud se rozhodnete fakturovat, tak to podle mne není ničím dané, Měla by to být cena obvyklá, ale jaká je v současnosti je těžké určit (někdo třeba aplikuje stejnou cenu, jako za kterou nakupuje ....). Ale i kvůli DPH to asi moc výhodně nebude. Tedy já bych uvažoval klidně i o té variantě "zdarma".

  Ukončení pronájmu a svěření - změnil bych zřizovací listinu - vymezil bych budovu a pozemek jako majetek svěřený. Tím by musela být ukončena nájemní smlouva. Svěřením zůstáváte nadále vlastníky majetku - doporučujeme evidovat PC na účtu 909. Tedy nic nebrání tomu, abyste měli majetkové karty i k podrozvahové evidenci na účtu 909. PO vykazuje budovu ve svém majetku a odepisuje. Co se posílá po dobu udržitelnosti v těchto případech musí říci poskytovatel dotace. Pokud se týká dalších dotací na svěřeném majetku - běžně se setkáváme s tím, že žádá zřizovatel a po dokončení "předává" hodnotu provedeného TZ na příslušnou PO, která má maetek svěřen. Případně může žádat i PO (s tím se ale nesetkáváme moc často).

• Smlouva o rozvoji území

  15. 02. 2024

  Občan stavebník RD se zavázal Smlouvou o rozvoji území k poskytnutí finančních prostředků na vybudování veřejného osvětlení a komunikace. Dle mého názoru je to investiční dar od občana, který se bude účtovat na odd. par. 3639 a pol. 3122 oproti účtu 672. Ve stejné lokalitě bude stavebníků, kteří se budou podílet na rozvoji území více. V položce 3122 se píše o sdružených prostředcích. Můžete mi prosím poradit, jak toto účtovat?

  Neznám celé znění smlouvy, ale pokud vy jako obec vybudujete VO a komunikaci a vám zůstane v majetku, jednalo by se o příspěvek obci od občana na vybudování komunikace a VO. Správněji je položka 3121, snažíme se brát jako dar, s tím, že se proti němu neposkytuje protihodnota. Pouze místo účtu 672 použijete účet 403. Příspěvek od občana byste po uvedení majetku do užívání zařadila na kartu majetku a začala rozpouštět jako transfer v trasnferovém podílu proti odpisům 403 MD / 672 D. Par. 3639 je všeobecný pro územní rozvoj. Jestli jste schopna nějak tento příspěvek rozdělit (např. poměrově) můžete využít i par. 3631 pro VO a par. 2212 pro komunikaci, ale není to nutné. 

  Smlouva v režimu sdružených prostředků je o tom, že on přispěl a vy mu po dokončení výstavby VO a komunikace převedete část majetku, na který přispěl, v tu chvíli by se nemělo účtovat o příspěvku, ale o závazku. To by musela být i smlouva o sdružení, dořešení podílu majetku apod., nevypadá to, že je to případ, který popisujete v dotazu.

• Peněžní dar občanovi

  14. 02. 2024

  Dobrý den, prosím o radu - ZO chválilo peněžní dar občanovi za napsání knihy o obci. Je sepsána darovací smlouva a nebude vyúčtování daru. Můžu zaúčtovat 572/345 a 345/231 6409 5212? Děkuji za odpověď.

  Občan je OSVČ? Pak položku volíte správně, jestli podniká. Pokud mu to nedáváte jako podnikateli, pak pol. 5492. Účtování máte správně, většinou radíme bez předpisu, ale lze formálně k datu vyplacení daru proúčtovat 572/345 a hned 345/231. 

  Paragraf nevolte takto obecný, lze najít konkrétnější - alespoň 3900, nejvíce odpovídá 3316. Ale zvažte, jestli to není rizikové, dar by neměl být poskytnout za práci, vidím tu velké riziko obcházení zákona z hlediska nezdanění...

• finanční dar

  14. 02. 2024

  Dobrý den, jak správně zaúčtovat příspěvek od obce 100 tis. Kč na činnost Honebního společenstva pro letošní rok? Děkuji

  Účetně jen 572/231, jestli není požadováno vyúčtování, RS odpa 1037 nebo 1070, pol. 5229. 

• Finanční dar pro Sbor dobrovolných hasičů

  14. 02. 2024

  Ještě k dotazu z 7.2.2024 - finanční dar pro SDH. Když bude finanční dar poskytnut SDH které je organizační složkou státu ne spolkem tak jaký bude rozdíl ?

  Rozdíl bude jedině v položce, jinak platí původní odpověď. Položku u transferů totiž obecně volíme podle právní formy příjemce a pak ještě vybíráme z položek 5xxx když je to neinvestiční transfer a z položek 6xxx když je to transfer určený na investici. Pro transfery OSS se volí položka 5311 (pro neinvestiční transfer, ať to schválíte jako dar, dotaci, příspěvek...). 

• Stacionární radar

  12. 02. 2024

  Město má zakoupené stacionární radary, které v současné době spravuje odbor dopravy a výdaje za služby s nimi související jsou hrazeny z ODPA 2223. Nyní však mají přejít pod správu městské policii, která své výdaje hradí z ODPA 5311. Chci se zeptat, který ODPA bude vhodnější použít.

  Oba jsou asi možné, ale neměnila bych odpa jen proto, že pokuty bude spravovat někdo jiný. Nechala bych 2223, pro jednotnost, a je to tak pro Vás i oddělené od ostatních pokut od MP.

• zahraniční faktura a DPH

  08. 02. 2024

  Dobrý den, mám dotaz týkající se došlé faktury ze Slovenska na částku 500 euro za nákup dárkových poukazů. Máme pouze účet vedený v Kč, banka tedy převedla na účet dodavatele 500 eur. Zaúčtuji ke dni DUZP kurzem ČNB daného dne ??? Naše obec je plátcem DPH. Dodavatel je registrován na Slovensku jako plátce DPH, faktura je na 500 eur, hodnota DPH je nula. Dodaním v ČR k datu DUZP při použití kurzu ČNB daného dne ???? A zaúčtuji kurzové rozdíly ???

  V tomto případě záleží hodně na tom, co je to za poukazy. Pokud by to byly poukazy víceúčelové, tak by neměly být předmětem DPH - tedy správně bych měl zaúčtovat pořízení poukazů a závazek (MD 263/Dal 321) kurzem, tak jak máte vyhlášeno v účetnictví - nějaký ČNB kurz - například roční pevný, případně třeba ten denní k DUZP. No a potom platba MD 321/Dal 231 podle toho, co bylo strženo - a kurzový rozdíl - asi bude 563/321.

  Pokud by to byl poukaz jednoúčelový - třeba na rekreační pobyt v ... - potom potenciálně řešíme zdanění - ale podle místa plnění (například zda pobyt na slovensku ... - potom by tam měl slovák dát svoje DPH ....).

  Odhaduji, že to bude spíše víceúčelový poukaz, který se nezdaňuje - ale to je jen odhad.

• Finanční dar pro Sbor dobrovolných hasičů

  07. 02. 2024

  Naše obec poskytla SDH finanční dar ve výši 30 000,- Kč na úpravu hřiště, nyní žádají ještě 40 000,- tis Kč na soutěž Železný hasič. Stačí když i tuto druhou žádost schválí rada městyse, nemusí se žádost nikde vyvěšovat ? Děkuji

  Hasiči jsou u Vás asi spolek, ne organizační složka obce? Hovoříte o finančním daru, nejedná se tedy o dotaci podle zákona 250/2000 Sb.?  V takovém případě se nikde nic zveřejňovat nemusí, neplatí u Vás myslím ani zveřejňování v registru smluv (jen pro ORP). 

  V roce 2023 by již první dar muselo schvalovat ZO, protože je nad 20 tis. Kč, takže asi i ten první dar je schválen již na letošek, protože od 1.1.2024 se u darů zvedl limit pro schvalování radou nad 100 tis. Kč. Takže když první letošní dar je 30 tis. Kč a druhý dar dáte 40 tis. Kč, v součtu je to 70 tis. Kč, tzn. i druhý dar může schválit rada. Je ale teprve začátek roku, tak dejte pozor na to, že u peněžitých darů se jejich výše sčítá jedné FO nebo PO v kalendářním roce. Kdybyste jim tedy letos chtěli dát ještě znovu další dar, tak pozor na to, že jakmile darem překročíte součet v jednom roce nad 100 tis. Kč, tak ten poslední dar, který limit překračuje musí schválit již ZO. 

  Musíte vždy i zohlednit, jak se schválí, jednou může být dar, jednou dotace, to je důležité, dary a dotace se navzájem nesčítají a mají jiný schvalovací a obecně právní režim (proto zmiňuju pro jistotu i dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb.). 

  Účetně dar bez vyúčtování 572/231, odpa 5512, pol. 5222 (jestli jsou spolek a obojí je asi neinvestiční). Paragraf se má volit podle účelu daru, tak na hřiště spíše odpa 3412, odpa 5512 na soutěž hasičů. K té úpravě hřiště - nedáváte doufám dar na úpravu vlastního hřiště? :)

• pronájem osobního automobilu základní škole

  06. 02. 2024

  Dobrý den, starosta se rozhodl, že po ukončení úvěrové smlouvy na osobní automobil, který užíval pro pracovní potřeby, jej ponechá naší příspěvkové organizaci (škole). Jak prosím správně ponechat pro potřeby školy automobil? Předat automobil jako finanční dar nebo lze uzavřít nájemní smlouvu za symbolický pronájem 1,- Kč měsíčně (ročně) na dobu neurčitou? Jak správně zaúčtovat a mělo by případný pronájem schválit zastupitelstvo? Je třeba přidat k zřizovací listině nějaký dodatek?

  Pokud chcete komplexnější popis výhod a nevýhod jednotlivých variant, můžete se podívat na dokument "Majetek PO a majetkoprávní vztahy zřizovatele a zřízené PO" z 9. 9. 2020.

  Zkusím nyní zrekapitulovat základní možnosti:

  VARIANTY, které zná zákon 250/2000 Sb.:

  * předání majetku k hospodaření - zůstáváte právním vlastníkem majetku, o majetku účtuje ale PO (přebere od Vás hodnoty). Předání k hospodaření by mělo schválit zastupitelstvo, ta nutnost změny zřizovací listiny může být diskutabilní - ale v zásadě ano. Může být výhodné z pohledu daně z příjmů, pokud by to PO potřebovala. Je to základní varianta - obecně doporučovaná ze strany MF ...

  * bezúplatný převod vlastnického práva - podle mého názoru nemusí zastupitelstvo.  Dojde k převodu vlastnictví. Účtování stejné jako výše. Oproti svěření nyní může vycházet daňově o něco hůře (vysvětlujeme v dokumentu viz výše)

  Varianty, které nezná zákon 250/2000 Sb.

  * nájem - MFČR se proti uzavírání nájemních smluv vymezuje. Za nás může dávat logiku zeména v situaci, kdy z nějakého důvodu daná PO nějak výrazněji vstupuje na trh a vozidlo by k tomu používalo (podnikalo). Předpokládám, že tak tomu není. Uvažovat o variantě nájem za 1 Kč nedává smysl - to je lepší výpůjčka. V této variantě o majetku účtuje obec. Rozhodnutí by bylo na starostovi/radě (pokud by byla)

  * výpůjčka - MFČr smlouvy o výpůjčce v určitých případech "toleruje" - jinak je to to samé jako nájem, ale bezplatně.