Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Naše obec posílá invest. příspěvek a návratnou fin. výpomoc /investiční půjčku/ DSO, který zažádal o nádoby a kontejnery na odpad.
Jsme ve fázi, kdy jsme již tyto 2 platby poslali.
Prosím o radu, jak zaúčtovat:
1) investiční příspěvek DSO
2) investiční půjčku DSO (návratnou fin. výpomoc).
---
A prosím ještě o jednu radu: V kanceláři úřadu se pořídila vestavěná skříň s policemi na šanony. Já přemýšlím, zda skříň účtovat jako 022, pol. 6122 nebo 021, pol. 6121 /jakou součást stavby - asi ne/, popř. dalo by se rozdělit na několik částí a účtovat jako 028/ pol. 5137 - s tímto také asi nebudete souhlasit.
1a) Záleží jakou formu ZO schválilo. Zda transfer s vypořádáním nebo bez vypořádání.
Investiční příspěvek DSO, pol. 6349, par. podle účelu, píšete o nádobách a kontejnerech na odpad, tak např. pro komunální par. 3722 (patří i bioodpad), nebo tříděný pro recyklaci, par. 3725.
Transfer bez vypořádání, účtujete rovnou na náklady, účet 572, při jeho poskytnutí a neřešíme, kdy jej příjemce čerpal.
Celý účetní zápis: předpis 572 MD / 349 D a platba 349 MD / 231 D + RS pol. 6349, par. dle účelu
Transfer s vypořádáním se účtuje přes zálohy na trasfery, účet 373 (krátkodobé) nebo účtet 472 (dlouhodobé). Účet se volí podle doby poskytnutí transferu a jeho vyúčtování. Do 12 měsíců účet 373, více než 12 měsíců účet 472.
Celý účetní zápis: platba 373 (472) MD / 231 + RS POL. 6349, par. dle účelu
Pokud by vyúčtování mělo proběhnout příští rok, tak byste měla účtovat k 31.12. o časovém rozlišení - dohadě zápisem 572 MD / 389 D ve výši vyčerpaného letos trasferu.
Dovysvětlení: Ohledně správného zachycení účtu 572 (do správného období) záleží především na sjednaných podmínkách. U transferů s vypořádáním by se účet 572 měl zaúčtovat do období čerpání, nejsprávnější postup je takový, kdy příjemce dokládá poskytovateli každý rok průběžnou výši čerpání, aby u obou stran mohlo dojít k zachycení v účetnictví. Požadavek na dohadu zde vychází z ČÚS 703, kde se hovoří o časové a věcné souvislosti nákladů a výnosů. Otázka je, jak to pojme svazek, ale měli byste správně průběžně účtovat o dohadné položce zápisem 572/389 a svazek 388/672.
1b) Investiční půjčka DSO, pol. 6449, par. dle účelu (vysvětleno výše u transferu)
V případě NFV volíme mezi účtem pro návratnou finanční výpomoc 316 (krátkodobá) nebo 462 (dlouhodobá). Účet se volí podle doby od poskytnutí půjčky do termínu jejího splacení, tzn. pro půjčku na dobu více než 12 měsíců je správně účet 462.
Účetní zápis poskytnutí: 316 (462) MD / 231 D + RS pol. 6449, par. dle účelu.
Splátky patří na pol. 2449, bez odpa.
2) Podle pokynu GFŘ D - 22 jsou vestavěné skříně součástí budovy. Pro účely účetního posouzení ale není pro obce tento pokyn závazný. Je vhodné to posoudit s ohledem na charakter "vestavěnosti". Jestli to jsou vestavěné skříně takové, které nemají třeba bok, stěnu, dveře mají kotvené do stropu a podlahy, tak by to správně mělo být součást budovy. Pokud v ceně nad 40 tis. Kč, pak TZ.
Pokud by se vedla jako DHM, tak bych ji nerozdělovala a vedla ji na účtu 022 s pol.6122 (jeden kus skříně na jednom místě).
Započteno na 2 dotazy.
Rekonstruujeme starý obecní sál, který se již dlouhou dobu nevyužíval a nebylo v něm ani žádné vytápění. Původně měl pouze holé zdi a starou podlahu. V rámci rekonstrukce se opravil strop, nově se přidal minerálový podhled a LED osvětlení, opravily se zdi, vyrovnala se podlaha a položila nová vinylová podlaha. Nově bude také instalován automatický kotel. Prosím Vás o kontrolu, zda mám správně určenou povahu nákladů (rozdělení je podle samostatných faktur):
- Výměna oken: z dvojskla na trojsklo – 83 524 Kč → technické zhodnocení budovy
- Zhotovení nového minerálového podhledu – 75 584 Kč → oprava (511)
- Zhotovení nové betonové podlahy – 56 586,86 Kč → oprava (511)
- Zhotovení nové vinylové podlahy – 146 987 Kč → oprava (511)
- Nová LED světla na strop – 3 193 Kč → materiál (501)
Elektroinstalace LED světel – 1 963 Kč → součást pořizovací ceny LED světel (501)
- Nový automatický kotel na biomasu včetně radiátorů (dosud nebylo žádné topení) – cca 300 000 Kč → technické zhodnocení
- Zednické práce: nové omítky – 68 400 Kč → oprava (511)
- Samonivelační stěrka – 14 200 Kč → materiál (501)
- Barva na stěnu – 529 Kč → materiál (501)
Nejprve trochu všeobecně: Oprava definicí znamená, odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení věci do provozuschopného stavu. Můžou se použít i jiné než původní materiály, díly, součásti nebo technologie, pokud tím nedojde k TZ. Naopak za TZ se považuje takový zásah do majetku, který rozšíří technické parametry (např. rozměr, zlepšení, ...) nebo změnu účelu majetku.
- Výměna oken: z dvojskla na trojsklo – 83 524 Kč → technické zhodnocení budovy. Ano, výměna tohoto typu oken je TZ.
- Zhotovení nového minerálového podhledu – 75 584 Kč → oprava (511) - Technické zhodnocení budovy. Podhledy nebyly, změna rozměrů místnosti. A k tomu přikoupeny nová led světla, včetně elektroinstalace.
- Zhotovení nové betonové podlahy – 56 586,86 Kč → oprava (511) - ano, pouhá výměna je oprava, může se změnit i materiál, TZ by to bylo, jen kdyby se nějak změnily parametry.
- Zhotovení nové vinylové podlahy – 146 987 Kč → oprava (511) - ano, pouhá výměna je oprava, může se změnit i materiál. TZ by to bylo, jen kdyby se nějak změnily parametry.
- Nová LED světla na strop – 3 193 Kč → materiál (501) - Technické zhodnocení budovy, předpokládám, že to jsou světla do podhledu.
- Elektroinstalace LED světel – 1 963 Kč → součást pořizovací ceny LED světel (501) - Technické zhodnocení budovy, práce spojené s pořízením světel.
- Nový automatický kotel na biomasu včetně radiátorů (dosud nebylo žádné topení) – cca 300 000 Kč → technické zhodnocení - Ano, kotel je nedílnou součástí budovy.
Obecně by se nejprve mělo posuzovat, nakolik spolu jednotlivé zásahy souvisí. Pokud se totiž dělá TZ, tak pak související zásahy patří do jeho ceny (např. přidáváte světla, tak musíte vést nové rozvody). Může se ale stát, že nastane souběh TZ a na něm nezávislé opravy, jen je potřeba vždy zvážit, zda oprava není vyvolaná TZ (např. oprava omítky po nových rozvodech je součást ceny TZ, nikoliv oprava - když je prováděna v souvislosti s TZ).
- Zednické práce: nové omítky – 68 400 Kč → oprava (511). Pokud se nezasahovalo do zdi, tak ano oprava.
- Samonivelační stěrka – 14 200 Kč → materiál (501). Pokud se jednalo o samostatný nákup (faktura pouze za materiál), tak ano, nákup materiálu. Ale pokud vše bylo na jedné faktuře, tak se materiál účtuje jako součást opravy. Předpokládám, že se to týká opravy podlahy.
- Barva na stěnu – 529 Kč → materiál (501).Pokud se jednalo o samostatný nákup (faktura pouze za materiál), tak ano, nákup materiálu. Ale pokud vše bylo na jedné faktuře, tak se materiál účtuje jako součást opravy nebo TZ, viz. odstavec k posuzování jednotlivých zásahů.
Zvažte, jestli to celé nebude TZ. Argument pro kompletní TZ by určitě byl, pokud by se měnil účel budovy. Jestli neměníte účel budovy, tak souběh oprav a TZ je možný, ale musí se opravdu prokázat vzájemná technologická nezávislost zásahů - i nové vytápění mělo určitě za následek zásah do zdí, možná tam nebyly ani elektro rozvody, takže oprava omítek by měla podle mě ve výsledku spíše jít do ceny TZ. Pak už by zbývaly jen ty podlahy a tam by se možná nějaký argument pro TZ také našel (zateplení, odhlučnění?).
Jen, že byste to pak měli možná jednodušší a ve výsledku i správnější.
V rámci kontrolní činnosti u příspěvkové organizace jsme narazili na záležitost, kdy ve škole došlo ke škodné události, vytopení místnosti. Byly provedeny opravy - výměna podlah, výmalba, pořízení nového nábytku- účtováno na účtech 511- Oprava a údržba, 558- DDHM/321.
Zároveň pojišťovna vyplatila náhradu škody ve výši 95 % nákladů(5 % spolufinancování), zúčtováno standrardně 377/649.
Při kontrole faktur ale zjištěno, že část nového vybavení hodnotově přesahuje částku 40 tis. Kč (tvoří jeden funkční celek - vybavení školního bufetu - prodejní pult včetně prosklené přední stěny- smontováno dohromady) a tudíž by mělo být vyhodnoceno jako pořízení DHM na účet 042 a následně zařazeno na účet 022. PO argumentuje, že je na to náhrada od pojišťovny, která je zúčtována do výnosů, proto rozdělila na dvě položky, aby skončilo na účtu 558- DDHM.
Úplně se nám to nelíbí a myslíme, že bez ohledu na zdroj pořízení nového majetku by mělo být evidováno na účtu 022- SMV.
Tím pádem se ale PO ptá jak zúčtovat krytí přes třídu 4, když prostředky od pojišťovny jsou zachyceny na účtu 649. Napadá nás zúčtování tvorba fondu investic ve výši náhrady k SMV zúčtovat účty 548/416 a čerpání zdrojů 416/401. Je to takto možné?
Tady musím říci, že je bohužel problém. Zákon č. 250/2000 Sb. nepočítá s tím, že by zdrojem fondu investic mohla být pojistná náhrada, pokud se jedná o poškození dlouhodobého majetku. Dokonce vím, že to bylo v minulosti již jedním z podnětů k novele zákona 250/2000 Sb. (v rámci připomínkových řízení - ze strany některých krajů) a že MF to odmítlo řešit. Takže bohužek zdrojem fondu investic je v těchto případech pouze ZC vyřazeného majetku (pokud dochází k jeho likvidaci).
Výsledkem je tedy to, že se PO často dostávají v takových případech do situací, kdy mají výnosy na účtu 649, ale zároveň nemají prostředky ve fondu investic (z kterého by zaplatili třeba investici nahrazující tu původní - zničenou). Jediným řešením, které mne v těchto situacích napadá a které příspěvkovým organizacím nabízím, je to, že zřizovatel sníží provozní příspěvek (protože PO ve výnosech tolik nepotřebuje díky zaúčtování pojistné náhrady na 649) a částku přesměruje na investiční příspěvek pro PO. Tedy zdrojem pro nákup je právě tento investiční příspěvek a pojistná náhrada zůstává ve výnosech na 649.
To, co navrhujete, dle mého názoru legální není (jakkoliv se Vám to může jevit jako "spravedlivé").
Město má zřízen sociální fond pro zaměstnance. Pokud bude zaměstnanci ze SF poskytnut peněžní dar k jubileu ve výši 2 000,00 Kč, je osvobozen od daně z příjmu a odvodů na ZP a SP nebo musí být vyplacen v rámci mzdy a podléhá všem odvodům?
Podívejte se prosím do našeho dokumentu "Benefity zaměstnanců" z 27.1.2025, odkaz:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=benefity&jak=fraze
Platí, že když je benefit poskytován peněžní formou - proplacení zaměstnanci, musí být zdaněn vždy.
Osvobození se týká jen vybraných nepeněžních benefitů. Nepeněžní forma je zjednodušeně řečeno naplněna, když danou věc nebo službu nakoupí pro zaměstnance obec svým jménem. Bližší vysvětlení najdete v dokumentu - které benefity mohou být osvobozeny, u některých se musí hlídat celkový limit.
Naše město vydražilo několik objektů a pozemky v jednom areálu za 29 milionů korun, přičemž hodnota vydraženého majetku dle znaleckého posudku činila 35 milionů korun (z toho pozemky 3 miliony korun a stavby 32 milionů korun). Stavby se skládají z pěti objektů, u kterých nevíme cenu (ta je stanovena celkem za všechny nemovitosti na 32 milionů korun). Vklad do katastru byl proveden v měsíci září 2025. Objekt bude předán v měsíci říjnu 2025. Potřebujeme poradit za jakou hodnotu máme zařadit nemovitosti do majetku (každou budovu zvlášť). Karty majetku od původní společnosti nemáme k dispozici.
V případě koupě se jedná o úplatný převod, v souladu s předpisy oceňujeme majetek v takovém případě pořizovací cenou. Měla byste použít vydraženou cenu. A tu byste měla poměrově rozpočítat na jednotlivé položky. Máte k dispozici znalecký posudek a v něm jsou určitě nějaké skutečné ceny jednotlivých položek, i když vyšší. Tak si s nimi vypomožte při rozdělování skutečně zaplacené ceny a poměrově ji rozdělte na jednotlivé položky staveb a pozemků.
Píšete, že v ZP je cena staveb uvedena celkem (respektive to odvozuju z té částky 32 mil. Kč, kde píšete, že není rozvržena), to mi přijde divné, že není rozděleno na jednotlivé stavby - není to jeden funkční celek, nebo nevím proč by nebyla vyčíslena hodnota jednotlivých staveb. Musel by se pak jedině zkusit nějaký kvalifikovaný odhad rozvrhu kupní ceny jednotlivých staveb.
O pořízení budete účtovat k datu podání návrhu na vklad zápisem 042/321 29 mil. Kč, 021/042 cena staveb, 031/042 cena pozemků.
DPH v odpovědi neřešíme - jeste plátci, ale pro posouzení, zda by byl nárok na odpočet chybí konkétnější informace, tak to berte spíše jako závěrečnou poznámku k případnému prověření.
Město obdrželo dotaci ve výši Kč 100.000,- z rozpočtu Středočeského kraje na vybavení jednotek SDH. Dle smlouvy je část dotace investiční (Kč 79.685,-) a část neinvestiční (Kč 20.315,-). Příjem dotace jsem zaúčtovala na POL 4122 s ÚZ 00093 ve výši Kč 20.315,- na POL 4222 s ÚZ 00093 ve výši Kč 79.685,-.
Město koupilo za vybavení věci v celkové výši Kč 157.599,- - nosič 3ks (a´20.222,- bez DPH, celkem Kč 73.405,86 vč.DPH, maska 3ks (a´9.197,50 bez DPH, celkem Kč 33.386,93 vč. DPH), lahev 3ks (a´6.603,30 bez DPH, celkem Kč 23.969,98 vč. DPH) a detektor pohybu 4ks (a´5.544,60 bez DPH, celkem 26.835,86 vč. DPH). Všechny tyto věci půjdou do hasičského auta, které se bude ještě snad letos pořizovat. Nevím, jak zaúčtovat tyto věci, abych splnila investiční a neinvestiční výdaj (podmínka smlouvy – „ve výdeji bude dotace účtována na příslušné investiční/neinvestiční položce podle rozpočtové skladby (druhu výdaje) s uvedením ÚZ 93“)). Ani jedna věc nesplňuje cenu vyšší než 40.000,-, takže by se měl udělat soubor, ale ani když dám některé věci do souboru na účet 042, tak by tam šlo například 2 a ¾ věci. A jestli si správně myslím, investiční výdaj musím mít na účtu 042, POL 6122 a neinvestiční výdaj na účtu 558, POL 5137.
Nebo vytvořit soubor např. 3x nosič + 1x maska – zaúčtovat na POL 6122 s tím že na ÚZ 00093 by byla částka Kč 79.685,-, zbytek bez ÚZ na POL 6122 částka Kč 4.849,84 (73405,86 nosiče + 11.128,98 maska -79.685,- poskytnutá invest.dotace)?? A pak zbylé věci bych už zaúčtovala na POL 5137 s ÚZ ve výši 20.315,- a zbytek ve výši Kč 52.749,16 (157.599,- výše faktury – investiční část 84.534,84 viz. výpočet POL 6122 – neinvest. s ÚZ 20.315,-).
Kolegyně z majetkového odboru by to chtěla zařadit jako jeden celek, ale to si myslím, že je špatně?
To je zapeklitá situace. Máte pravdu v tom, že investiční výdaj byste měla účtovat přes pol. 6122 a měl by být v ocenění vyšší než 40 tis. Kč a neinvestiční výdaj na pol. 5137 v ocenění do 40 tis. Kč.
Zmiňujete se o souboru. Se souborem jako takovým jsou problémy, musí se zvolit pravidla pro vyřazování a dále je někdy těžké rozhodování o tom, co vlastně ještě bude k souboru patřit a co ne. Soubory jsou vhodné u majetku, pokud věci jsou funkčně provázané. Soubor ale automaticky netvoříme jen proto, že pořizujete hromadně více stejných věcí. Tak jako tak, díky rozdělení dotace na investiční a neinvestiční něco do souboru dát nemůžete a musíte evidovat jako samostatný DDHM.
Napadla mě ještě jedna věc než soubory (spíše námět pro jiné situace) - zkusit posoudit, co by mohla být nedílná součást auta - ale hranice pro TZ je také 40 tis. Kč, tzn. musely byste příslušnou část způsobilých investičních výdajů účtovat jako TZ auta nad 40 tis. Kč. Jestli je to ale vše volně přenosné vybavení, které je v autě jen převáženo, tak by to celé měla být dotace neinvestiční a vše by se mělo zařadit jednotlivě jako DDHM. Píšete, že auto ještě ani pořízeno, tak to v tomto případě nebude cesta.
Nedá se ještě u poskytovatele změnit typ dotace z investice na neinvestiční? Kraj by toto umožnit mohl. Doporučuju to určitě prověřit a teprve když to nepůjde, budete muset jedině nějak účelově soubory vytvořit (do výše splnění investice) a část nechat samostatně (ve výši neinvestičních výdajů projektu) - z hlediska kontroly dotace ale rovnou říkám, že to může být problém (účelově tvořené soubory), tak to zkuste s krajem prodiskutovat.
Příjem dotace z hlediska RS máte momentálně podle smlouvy zaúčtovaný správně.
Jak zaúčtovat směnnou smlouvu se Státním pozemkovým úřadem.
Na směňované pozemky máme od SPÚ znalecký posudek - výše doplatku 15 035,- Kč, náklady spojené s oceněním pozemku 8.100,-Kč. BYLO HRAZENO PŘED SEPSÁNÍM KUPNÍ SMLOUVY.
Podle znaleckého posudku je cena nabývaných nemovitostí 15.900,-Kč.
Cena obecního pozemku ke směně 865,-Kč.
Plomba na katastru byla vyznačena na základě návrhu na vklad dne 24.9.2025. Návrh na vklad podával SPÚ.
Pokud ceny pozemků nejsou uvedené ve smlouvě, tak se nabyté pozemky oceňují reprodukční pořizovací cenou, v takovém případě se související náklady účtují do nákladů. Pokud ceny ve smlouvě jsou uvedeny, tak se oceňuje pořizovací cenou (cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady). K určení RPC můžete použít znalecký posudek, když jej protistrana zpracovala.
Jestli nemáte ve vnitřní směrnici schválenou významnost přeceňování, tak byste měla účtovat o přecenění na RH. Většinou se přeceňuje k datu záměru nebo k datu podpisu smlouvy. U směny přecenění moc nedoručujeme, pokud není spojena s významnějšími doplatky. Tady rozdíl není významný, ale pokud se chcete vyhnout přeceňování u směny, je nutné to mít uvedeno ve směrnici, viz naše vzorová směrnice k RH.
Zaplacený doplatek 15 035 Kč před podáním návrhu na vklad se účtuje jako záloha - zápis 052 MD/ 231 D, RS odpa pozemku, pol. 6130. Úhrada za ZP se účtuje podle toho, jestli jsou pozemky ve smlouvě oceněny či nikoliv, viz vysvětlení v úvodu. Pokud ano, účtuje se polovina do nákladů (4050 Kč) na účet 518 s pol. 5169 a druhá polovina do ceny pozemku (042, pol. 6130). Pokud oceňujete RPC (ceny pozemků nejsou uvedeny ve smlouvě), tak celý výdaj za ZP můžete účtovat na účet 518 s pol. 5169.
Podle předpisů byste o směnné smlouvě měla účtovat ke dni podání návrhu na vklad.
Účtování o směnné smlouvě bez přecenění:
Předpis nabytého pozemku k datu návrhu na vklad: 042 MD / 321 D 15900 Kč
Předpis výnosu ze směny 311 MD / 647 D 865 Kč
Zápočet ze směny: 321 MD / 311 D 865 Kč
Zápočet uhrazeného doplatku: 321 MD/ 052 D 15900 Kč.
Zařazení 031 MD / 042 D 15900 Kč + případně polovina souvisejících výdajů (4050 Kč) za ZP, viz vysvětlení výše.
Vyřazení původního pozemku: 554 MD / 031 D ve výši pořizovací ceny.
Obec nechala na své náklady postavit na svém pozemku objekt, který bude sloužit jako dětská skupina. Jedná se o stavbu a zahradu s herními prvky. Objekt zařadíme jako stavbu a předáme do výpůjčky PO, která bude dětskou skupinu provozovat. Vybavení objektu pak bezplatně předáme PO a vůbec do evidence majetku zařazovat nebudeme, projde jen účetnictvím. Co se týče zahrady, tam stále váháme, jak zařadit. Zda jednotlivé herní prvky zařadit samostatně dle pořizovací ceny a podle toho, zda je prvek pevně spojen se zemí či samostatně stojící, nebo zavést jako jeden funkční celek, což vlastně interaktivní zahrada splňuje. Je vše na jednom místě a bude sloužit pro děti umístěné v dětské skupině. Herních prvků je na zahradě mnoho a jsou velmi různorodé a některé se pravděpodobně skládají z několika částí, jako např.: jezírko, zábradlí kolem jezírka, jezírkové čerpadlo, nebo maják, svahový přístup k majáku. Zařadit všechny tyto věci jednotlivě nám, tak přijde značně komplikované. Chtěli bychom zvolit první variantu a zařadit zahradu s prvky jako celek a předat PO do výpůjčky zároveň se jmenným seznamem jednotlivých prvků. Důvodem pro zadání prvků jako celek je i dotace ve výši 20 mil. Kč, která je určena na celou akci a bylo by těžké to rozpočítat na jednotlivé kusy i s prací. Navíc administrátor nám už dvakrát změnil účtování dotace, a zřejmě ještě bude zasahovat. Akce je ukončena a budeme nyní zařazovat.
Celou akci účtujeme na § 3115. (od roku 2022). Budovu a zahradu rozlišujeme pouze ORGem. Zahradu máme přeúčtovat na jiný vhodnější §? Problém je, že dotace byla poskytnuta jako celek a vztahuje se na dětskou skupinu celkově. Nechala bych raději celé na § 3115 celé a do majetku zavedla dvě karty, jednu na objekt a druhou na zahradu.
Předání proběhne na základě předávacích protokolů a dodatků ke ZL. Jak bychom měli postupovat po předání s účtováním na příspěvky pro dětskou skupinu?
Můžeme pokračovat s § 3115 5331 nebo od nového roku použít § 4339 a zdůvodnit v příloze?
Záleží na ÚJ, jak se rozhodne zahradu včetně prvků zařadit do evidence. Máte možnost ji zařadit jako celek pod jedno IČ, včetně rozpisu jednotlivých položek a jejich ceny pořízení na kartu majetku nebo majetek vést odděleně po jednotlivých položkách. Je jednodušší to vést odděleně podle jednotlivých položek, např. drobných staveb, protože ve výsledku stejně musíte raději ponechat ocenění jednotlivých položek, když je to takto různorodé. Ale rozhodnutí je na vás. Lze tvořit nějaké dílčí celky, např. jezírko apod.
Co se týká výpůjčky PO, tak ano, majetek vedete v evidenci a v účetnictví, včetně dotace vy jako zřizovatel. Ve smlouvě o výpůjčce v podstatě nemusíte uvádět žádné hodnoty, protože když je sjednaná výpůjčka, tak se majetek PO účetně nepřevádí, obec i PO evidují výpůjčený majetek jen mimoúčetně smlouvou, vypůjčený majetek zůstává v účetnictví obce.
Píšete i o vybavení objektu a jeho bezplatném předáním PO, zároveň se zmiňujete i o dotaci. Jenom upozorňuji, ať si prověříte jaké jsou podmínky dotace zejména po dobu udržitelnosti a zda můžete majetek v době udržitelnosti bezplatně předat PO do vlastnictví.
Svěření, tam je to jasné - svěřený majetek vyřadíte z rozvahy, zaúčtujete do podrozvahy 909/999, PO si nabere do svého účetnictví a je potřeba jim předat účetně i příslušnou část dotace zápisem 403/401, aby ji mohli rozpouštět.
Paragraf pro dětskou skupinu je v rozpočtové skladbě určen 4339 (i v roce 2022 byl). Z hlediska RS se obecně postupuje tak, že když je výdaj přiřaditelný ke konkrétnímu účelu (u vás budova a zahrada byla postavena s určitým účelem - prostor pro dětskou skupinu), tak se má použít paragraf pro daný účel, tedy par. 4339. Takže i příspěvky PO byste měla zasílat přes tento par. 4339.
Povodí Ohře nám převádí protipovodňovou ochranu do majetku. Jedná se o darovací smlouvu a Povodí není vybraná účetní jednotka, proto stavbu oceníme kvalifikovaným odhadem (PC – opotřebení), kterou nám vyčíslí přímo pracovníci Povodí. Dále nám převádí pozemky, ty bych nechala ocenit znaleckým posudkem – pouze pozemek bez stavby, protože ocenění stavby nám sdělí právě to Povodí. Sama si ocenit pozemek netroufnu. Je to takto správně, že část bude oceněná tak a pozemky jinak? Logicky si říkám, že pozemky neopotřebím, ale zařazovat je v jejich pořizovací ceně si myslím, že je špatně.
Dále přebíráme do majetku elektrocentrály, které jsou pevně spojeny s přívěsy, které mají registrační značku a technický průkaz. Zařadila bych je k datu přihlášení na dopravním úřadě (vydání malého technického průkazu). Bohužel nejsme schopni zjistit, jaká je cena zvlášť přívěsu a zvlášť elektrocentrály. Mám to dát celé do dopravních prostředků (což mi přijde zcestné), nebo na jiné stroje – asi energetická a hnací zařízení? K jakému datu to mám zařadit – podle technického průkazu, anebo pokud to nebude dopravní prostředek, tak k datu podpisu darovací smlouvy? (Ještě dodám, že předávací protokol na veškerý majetek byl podepsán již v loňském roce, ale čekalo se na usnesení vlády ČR, aby se mohla letos podepsat darovací smlouva a Povodí si majetek vyřadilo z evidence, takže zatím jsme cenu majetku zachytili jen na podrozvaze.)
A ještě prosím o radu, pod jakou klasifikaci mám zařadit stavbu vodní dílo – hráz. 21.52.21? Dobu použitelnosti vůbec nedovedu odhadnout, bylo nám řečeno, že je to navždy, a když chci údaj číselný, tak se mluví minimálně o 100 letech. Bude to v pořádku, když to nastavím na těch 100?
1) Ano, máte pravdu, že v případě daru od ÚJ, která není VÚJ, byste měla majetek zařadit v RPC, tedy v ceně, kterou majetek má v době, kdy se o něm účtuje.
Pro určení RPC není nutné nechat zpracovat znalecký posudek, stačí kvalifikovaný odhad. I tak, že vezmete pořizovací cenu stavby a snížíte jí o odhadované opotřebení. Pozemky určitě nelze oceňovat cenou převodce, když nejsou VÚJ, protože ceny nemovitostí se obecně v časě mohou hodně lišit a cena, jakou by vám uvedli by mohla výrazně neodpovídat RPC. Ještě upozorňuju, že účetní pracovník je zodpovědný za zaúčtování, nikoliv za ocenění nabývaného majetku, tam je opravdu potřeba mít určenou osobu, u malých obcí starosta apod. Pokud k ocenění pozemků, chcete použít znalecký posudek, tak vám nikdo nemůže nic vytknout. Ale je to zbytečný náklad, zkuste se mrknout na možné postupy k určování RPC, které najdete v dokumentu a výkladovém videu zde:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
2) Píšete, že elektrocentrála je pevně spojena s přívěsem. Odmontovat se nedá a elektrocentrála je využitelná pouze s přívěsem, tak k datu přepisu přívěsu bych zařadila přívěs spolu s elektrocentrálou jako jeden celek. Elektrocentrála i přívěs jsou oba ve IV. odpisové skupině. A je jedno, jestli ho povedete jako dopravní protředek nebo jiné stroje na účtu 022. Zařadit by se mělo do majetku k datu převzetí od nich. Při změně majitele jsou provozuschopné většinou kontinuálně, lze zařídit například dočasné značky. Při vydání TP a SPZ byste je zařadili, jen pokud do té doby nebyly registrované a tedy nebyly provozushopné.
3) Dobu odpisování si určujete sami, ta není nikde pevně určena a pokud nebudete úplně "mimo", tak vám jí nikdo nemůže vytknout. Od roku 2016 už navíc v ČÚS není uvedena k možnému využití ani doporučená přiřazená doba používání k jednotlivým odpisovým skupinám (do r. 2015 bylo v ČÚS pro skupinu VI uvedeno 50 let). Doporučuji tedy vyjít ze sestaveného odpisového plánu pro podobné stavby nebo pokud je to první stavba tohoto charakteru, tak do odpisového plánu doplnit, dobu odpisování můžete u vodního díla klidně zvolit minimálně 100 let. Není to přírodní vodní dílo typu rybník, ale asi spíše stavební dílo (hráz), tak tam nějaká omezená životnost přece jen jen. Ale zvažte podle způsobu provedení (jestli betonová nebo přírodnější). Klasifikaci máte dobře.
Naše město staví nové Workoutové hřiště na ploše, kde bylo i hřiště s umělým povrchem, které již v majetku máme. Toto hřiště se celé "sundalo" a přišla kompletní rekonstrukce. Nový povrch, nové prvky, nové oplocení, nové lampy a také v těsné blízkosti právě i ty Workoutové prvky. Má otázka je, zda se jedná o technické zhodnocení starého hřiště s umělým povrchem + nový majetek (workoutové prvky) nebo zda mohu staré hřiště plně vyřadit z majetku a vše nově zařadit. Jedná se mi hlavně o to, že pokud by šlo o technické zhodnocení tak navýším cenu hřiště, které bylo vlastně prakticky celé rozebráno a nahrazeno novým.
Pokud ze starého hřiště vůbec nic nezbylo, jak popisujete, tak bych původní hřiště vyřadila a účtovala o stavbě nového hřiště.
Co se týká zařazení - doporučuju zařadit to jako jednotlivé stavby, tzn. hřiště, prvky, oplocení, osvětlení. To workoutové hřiště tam můžete zařadit jako jednu stavbu - jeden funkční celek, ale lze i jednotlivé prvky zařadit jako jednotlivé stavby, ono se s tím pak lépe nakládá a snadněji se identifikuje majetek. Nemusíte pak řešit vyřazení části stavby apod..
Ještě poznámka k odstranění původního hřiště - evidované jako stavba na účtu 021, tam máte dvě možnosti:
Zůstatkovou cenu zúčtovat do ceny nového hřiště zápisem 042/081, vyřazení v PC 081/021, náklady na demolici také dát na účet 042 jako výdaj související s novým hřištěm - takto postupujte, jestli bylo původní hřiště bouráno kvůli nové výstavbě.
Pokud bylo hřiště ve špatném stavu (muselo by být zbouráno tak nebo tak) s tím, že se nyní jen využívá nově vzniklá plocha, pak je to spíše již vyřazení likvidací - původní hřiště vyřadíte zápisem 551/081 v ZC, 081/021 v PC, náklady na demolici v tomto případě patří také jako provozní náklad na účet 518.
Od 1.1.2026 budeme přecházet na režim oddělených pokladen a protože chystáme šablony pro účtování, chtěla bych poprosit o pomoc s použitím položek při převodech mezi rozpočtovými a nerozpočtovými pokladnami a účty.
V případě, že např. do oddělené pokladny přijmeme kauci na byt a tuto hotovost následně fyzicky vkládáme do banky na příslušný účet cizích prostředků: příjmový pokladní doklad (příjem kauce) 261 OdPa 6330, pol. 4132/459, výdajový pokladní doklad (odvod kauce do banky): 262/261 OdPa 6330 pol. 5343, příjem na účtu cizích prostředků 245/262. Nebo příjmový i výdajový pokladní doklad zúčtovat plusem a mínusem přes Odpa 6171 Pol. 2328?
Stejně tak budeme mít z oddělené pokladny hotovostní výdaje, které je potřeba vydat z účtu cizích prostředků, např.: výdajový pokladní doklad (výběr hotovosti z oddělené pokladny pro opatrovance města) 378/261 OdPa 6330 pol. 5343, poté převedeme peníze platebním příkazem mezi bankovními účty: příjmový účet, na který je navázána pokladna a odvádíme na něj hotovost z pokladny (doplníme na něj vybranou hotovost pro opatrovance) 231 OdPa 6330 4132/262, účet cizích prostředků 262/245.
Příjem do pokladny platební kartou, kdy peníze odejdou na navázaný příjmový ZBÚ města, ale patří na nerozpočtový účet (245,241) také přes položky 4132 (4131) a 5343 (5341)? Např. příjmový pokladní doklad platební kartou: 262/231 OdPa 6171 pol 5182 a zároveň 231 OdPa 6330 pol. 4132 (4131)/649, dále příjem úhrad platební kartou na příjmovém účtu 231 OdPa 6171 pol. 5182/262, převedení mezi účty: příjmový ZBÚ 262/231 6330 5343 (nebo 5341), nerozpočtový účet 245 (nebo 241)/262.
Nebo je možné položky 4131,4132, 5341 a 5343 používat pouze při převodech mezi bankovními účty a ne takto s pokladnami?
Nejprve všeobecně. Vy si můžete vytvořit několik oddělených pokladen - rozpočtových i nerozpočtových. Pouze je v účetnictví analyticky oddělíte a můžete si je navázat na jakýkoliv váš bankovní účet nebo účty.
Např. při správě cizích prostředků si kromě bankovního účtu můžete zřídit i oddělenou další pokladnu v režimu pokladny "cizích prostředků" (v účetnictví si ji analyticky oddělit od rozpočtové) a nemusíte pak u ní používat RS. Přijde mi to jednodušší.
Příjem peněz byste účtovala pouze 261 MD bez RS proti krátkodobému nebo dlouhodobému závazku. A odvod fin. prostředků na účet 262 MD / 261 D a 245 MD / 262 D. Za předpokladu, že fin. prostředky z pokladny složíte na příslušný depozitní účet.
Např. u účtu opatrovníka. Pokud je podmínkou mít zřízen účet cizích prostředků. Tak byste účtovala v režimu výše uvedeném. Ale pokud není podmínkou mít zřízen účet cizích prostředků, používá se pol. 8901 a tu nemusíte rozpočtovat. Většinou v podmínkách, ale bývá povinnost zřídit vlastní účet cizích prostředků.
Účtování v případě použití pol. 8901 je následující:
- příjem finančních prostředků na ZBÚ: 231 pol. 8901 MD / 378 D
- odvod ze ZBÚ na pokladnu cizích prostředků: 262 10 MD/231 pol. 8901
- příjem na pokladnu cizích prostředků: 261 MD / 262 D
- vyplacení finančních prostředků z pokladny: 378 MD / 261 D.
Položka 8901 se používá, pokud zobrazujete příjmy/výdaje VHČ nebo DÚ na účtu/pokladně hlavní činnosti. Položku 8901 byste tedy použila místo vámi uváděných, pokud byste cizí prostředky chtěla přijmout do běžné rozpočtované oddělené pokladny (příjem MD, výdaj na D, tedy nikoliv vámi uváděné pol. 4132, 5343 a 2328).
Píšete, že pokladnu máte navázanou na příjmový účet, ale to asi v aktuáním režimu pokladny. V případě oddělených pokladen bych jednotlivé pokladny navázala na příslušné účty. Pokud budete vkládat nebo vybírat fin. prostředky z příslušných účtů, tak se vyhnete právě těm převodům.
Pokud však ne, tak by se všechny převody mezi účty HČ a VHČ měly účtovat přes pol. 5341 a 4131 (obě s paragrafem 6330). A převody mezi HČ a DÚ pol. 4132 a 5343 (opět s paragrafem 6330).
Pokud jde o účtování oddělených pokladen: Položka 5182 se u oddělené pokladny nepoužívá - RS se dává přímo k účtu 261, to je vám asi jasné. Převod ze ZBÚ do oddělené pokladny: 262 MD/ 261 D 6330 5348, příjem v pokladně 261 MD odpa 6330 pol. 4134/ 262 D. Převod z pokladny na ZBÚ: 262 MD/ 261 D odpa 6330 pol. 5345 a příjem na účet 231 6330 4138 MD/ 262 D. Je možné zřídit více oddělených pokladen a převod mezi nimi se účtuje na pol. 5348 a 4138.
A na závěr shrnutí - oddělená pokladna se z hlediska RS chová jako BÚ, tzn. pokud z oddělené pokladny převedete peníze např. na účet VHČ, používá se stejná RS, jako když byste peníze převáděli z BÚ.
Obec koupila valník za 2 mil., předávací protokol je ze dne 18.9.2025, dne 22.9.2025 obec uzavřela pojistku, dne 26.9.2025 obdržela TP na MěÚ.
Kterým dnem zavedu do majetku obce, 26.9.2025.? Do pořizovací ceny bude vstupovat pořizovací cena na faktuře, správní poplatek za vydání TP.
Dle předpisů je zařazení k datu, kdy bude provozuschopný, tzn. technický průkaz a SPZ (26.9.2025). Od měsíce následujícího se zahajuje odpisování.
Pořizovací cenu uvažujete správně - nejen kupní cena, ale i související výdaje.
V roce 2022 jsme obdrželi dotaci z MMR - Obnova místních komunikací ve výši 9.513.771 Kč. Část byla neinvestiční (8.520.157 Kč), menší část investiční (993.614 Kč), tedy pokaždý jiný UZ. V r. 2023 proběhlo ZVA a zařazení investiční části (opěrná zeď) do majetku. Letos jsme měli z MMR kontrolu a nelíbilo se jim rozdělení výběrového řízení a i přes dokonale vypracované námitky nám na základě Výzvy vyměřili vratku části dotace. Nejedná se o žádnou nízkou částku, konkrétně o 2.388.443,- Kč. Zastupitelé zvažovali další kroky proti Rozhodnutí a Výzvě, ale nakonec vzali v potaz všechna rizika a dospěli k závěru dotaci vrátit, byť s tím nikdo nesouzní. V předchozích odpovědích uvádíte, že nemáme na kartě majetku měnit výši dotace. Jak mám prosím postupovat, bude správně: 374X231 po. 5904, par. 2212, 388 minus x 403 minus, 672x403. A jaký prosím uvádět UZ?
To je opravdu nemilé, ale bohužel se to stává. Máte pravdu, že v souladu s předpisy je neměnit dotaci na kartě majetku. V případě, že je ale vratka investiční dotace významná, doporučujeme odchylku od metody - musíte to popsat v příloze závěrky, pak lze o vratku korigovat účet 403.
Ve vašem případě však výše vratky převyšuje o dost samotnou investiční dotaci, takže je vázána poměrově více k dotaci neinvestiční. Pokud vám poskytovatel sám neurčil, jaká část vratky se váže k investiční dotaci a jaká k neinvestiční, berou to podle mě jako obecnou sankci, bude nejjednodušší účtovat, jak uvádíte, tedy i ten zápis 672/403 a neměnit dotaci na kartě majetku.
ÚZ si ale raději ověřte přímo u poskytovatele – zda investiční nebo neinvestiční, ale vzhledem k výši vratky by byl rozumný celkově neinvestiční.
Na závěr ještě poznámka - položka 5904 se používá u vratek na základě výzvy (mimo PRK), položka 5364, kdyby to byla vratka v rámci vyúčtování. Tady to bude možná taková kombinace, takže položku 5904 jako správnou nevylučuju (někdy je potřeba si to vyjasnit raději s poskytovatelem).
Městys nyní schválí Plán financování obnovy kanalizace. Protože se jedná o malý kousek kanalizace s finanční náročností tvorby zdrojů na úrovni 20 tis. Kč ročně, chceme evidovat prostředky ve variantě pouze s analytickým oddělením na BÚ bez vytváření peněžního fondu. V dokumentu z 3.11.2023 máte uvedenu tvorbu prostředků obnovy MD 23190/D 231xy. Jaké se použijí položky RS?
V podstatě jsou to zápisy bez RS, protože nedochází k fyzickému toku peněz. Protože to technicky program asi nevezme, tak kompenzačně lze použít jakoukoliv RS, klidně např. 6330 5345 na D a pak 6330 5345 minus D, aby se to ve výsledku v RS nezobrazilo.
Obec nechala vybudovat vodovodní a kanalizační přípojky na vlastních stavebních parcelách. Účtováno 042/321. Kolaudace přípojek nebyla, došlo jen k předání dokončeného díla. Musí se tyto přípojky zavést do majetku obce a k jakému datu, pokud má starosta v úmyslu v následujících letech stavební parcely postupně prodávat a k ceně stavebního pozemku chce připočítat i cenu za vodovodní a kanalizační přípojky nebo lze hodnotu přípojek vést na účtu 042 do doby než dojde k prodeji st. parcely? Vodovodní a kanalizační řád nevlastní obec, je v majetku dobrovolného svazku obcí, kde má obec podíl.
Přípojky by se měly zařadit do majektu v okamžiku dokončení a předání, když nepodléhají kolaudaci. Zápis zařazení 021 MD/ 042 D, zařadit jednotlivě.
Ohledně dalšího nakládání vás odkáži na dokument k zasíťování pozemků z 20.3.2023:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Zas%C3%AD%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD%20pozemk%C5%AF&jak=fraze
Plátci DPH nejste, tam to pak řešit jedině z hlediska obratu. Nejlépe právně asi uděláte, když se v budoucnu prodají vlastníkům pozemků spolu se stavebním pozemkem.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková