Dotazy

• Náklady a realizace projektu PO, příjemce dotace město

  01. 10. 2025

  Naše PO bude realizovat projekt, schválený ZM. Veškeré náklady si bude PO hradit sama z investičního příspěvku, který od nás obdrží v pravidelných zálohách na podkladě předložených FA k úhradě. S tím není problém, ale dotace, která bude krýt z větší části náklady, bude příjmem obce. Tzn, že výdaje budou PO, a příjmy – celá dotace města. Město bude rozpouštět do výnosů. DPH si uplatní PO. Je to takto možné?

  Záleží na podmínkách konkrétní dotace. Pokud jde o výnos, tam nebývá problém, že se dotace převede účetně na PO zápisem 403 MD/ 401 D, PO si nabere opačným zápisem 401 MD/ 403 D a rozpouští do výnosů proti nákladům z odpisů. Určitě není vhodné, aby majetek odepisovala PO a dotaci rozpouštěla obec.

  U nákladů je to problematické - když je příjemcem obec, projekt by měla realizovat svým jménem, na své náklady a po dokončení může dát PO do výpůjčky nebo svěřit, opět jen zápisem 401 MD/ 042 (021) D. 

  Vy máte takovou kombinaci, kdy příjemcem dotace je obec, ale realizace bude na PO - zde nevím, co vás k tomu vedlo, jestli např. nárok na odpočet. Podle mě nezbývá, než to prověřit přímo u poskytovatele dotace, ale myslím, že to nebude asi běžně přijatelné - poskytovatelé tolerují to účetní převedení majetku na PO, ale že by i samotnou realizaci, to opravdu musíte zkusit třeba žádat výjimku, každopádně tento váš postup prověřit u poskytovatele.

  Za mě by z hlediska dotace bývalo jednodušší, když je příjemcem obec, aby se realizovalo jménem obce - když není nárok na odpočet, bývá většinou DPH uznatelný výdaj. 

  Tak to případně raději doupřesněte na e-mail klara@obecuctuje.cz - je také možné, že je to jen průtok, kdy máte dotaci přeposlat PO, to by pak problém nebyl, protože město by účtovalo jen příjem 231/375 a poslání PO 375/231. Například to může být tak, že to PO realizuje, město to předfinancovává investičním příspěvkem a pak jsme ale opět ve variantě, kdy by město mělo být jen zprostředkovatelem dotace pro PO, ale ne příjemce. 

  Varianta, kterou popisujete (jestli to dobře chápu), opravdu nedává smysl - abyste měli u města jen příjem a výnos dotace, účet 403 se musí vždy vázat k zařazenému majetku, neměli byste jako příjemce jak prokázat výdaje...

• Kupní smlouva na majetek od developera

  30. 09. 2025

  Obec bude na základě kupní smlouvy za částku 1 000 Kč nabývat do svého majetku komunikace, vodovod, kanalizaci a veřejné osvětlení od developera, který předmětnou infrastrukturu po letech dohadování konečně zkolaudoval a lze tak vše na obec převést (zastupitelstvem schváleno). Za jakou cenu si tento majetek zařadím? Jak to bude s odepisováním?

  Majetek nabýváte úplatně - koupí. V takovém případě platí podle zákona o účetnictví koncept ocenění pořizovací cenou, což je cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Takže v souladu s předpisy je použít ocenění kupní cenou 1000 Kč plus případné související výdaje (právní či správní poplatky, znalecký posudek apod.). 

  Kupní cenu1000 Kč musíte rozpočíst mezi jednotlivé majetkové položky. Jestli nemáte ZP, abyste určili poměr, tak u podobně symbolických kupních cen můžeme rozpočítat kupní cenu počtem položek -  podle dotazu pořizujete 4 stavby, tzn. kupní cena každé je pro účely zařazení 250 Kč. 

  Pořízení koupí se účtuje k datu předání zápisem:

  042 MD/ 321 D 1000 Kč

  021 MD/ 042 D 1000 Kč

  Z hlediska odpisování se má nastavit odhadovaná zbývající životnost, když se jedná o majetek opotřebený. U nového majetku celková životnost, vždy s ohledem na váš odpisový plán. 

  Pokud byste chtěli majetek ocenit jeho skutečnou hodnotou, byla by to odchylka od metody - věrnější zobrazení, ale zase náklady z odpisů. Odchylka od metody by se musela popsat do přílohy závěrky a muselo by o tom rozhodnout vedení.

• Technické zhodnocení zvonice a garáže v jeden objekt

  30. 09. 2025

  V majetku máme pod i.č. 6/1 Zvonice (poř. cena 53 220 Kč, zůstatková cena 28 354 Kč) a dále i.č. 7/1 Garáž u zvonice (pořizovací 42 300 Kč a zůstatková 23 320 Kč). Garáž přistavěna na zvonici. Nyní byly tyto dvě stavby technicky zhodnoceny a je to již jedna stavba jako celek (Kulturní dům v bývalé zvonici) a potřebuji zařadit do majetku. Program neumožňuje sloučit dvě karty pod jedno číslo a provést TZ. Mám tedy Zvonici a Garáž vyřadit a zařadit nové i.č. Kulturní dům v bývalé zvonici nebo Garáž přičíst ke Zvonici a pak udělat TZ? Případně jak to řešit jinak a jak účtovat?

  Z hlediska majetkového programu vám moc neporadím, to je na technických možnostech toho vašeho konkrétního a případně na konzultaci s dodavatelem SW. Správně by mělo dojít k přičtení jedné budovy do druhé, nemusí to být asi jako pohyb nutně sloučení. Tzn. přičtete PC a ZC jedné stavby k té druhé a pak k tomu zařadíte TZ. Může vám to udělat ale nepořádek v oprávkách - pokud jednu stavbu vyřadíte majetkově, tak v majetku se zúčtují oprávky podle způsobu vyřazení - nemůžete tedy dát třeba jako důvod vyřazení likvidaci, ale třeba vyřazení neúčtované apod.

  Varianta nové majetkové položky je případně řešení, když to nepůjde jinak. Museli byste na kartu přenést doposud zaúčtované oprávky a do poznámky vysvětlit, že to je nová stavba ze dvou původních s datem zařazení xy. Podle mě tu ale pořád vyvstává problém, jak provést vyřazení staveb tak, aby se v majetku nedoúčtovaly oprávky do ZC. Když nejde sloučení, tak zvolit při vyřazení jakýkoliv jiný pohyb bez dopadu na oprávky (když to program bude brát jako vyřazení a ne sloučení, nebudou vám sedět oprávky v majetku na účetnictví). 

  Toto "sloučení" se účtovat nijak nebude, bude to jen administrativní přesun v registru majetku, případně musíte proúčtovat změnu analytických účtů (021), když došlo ke změně účelu budovy - jestli jste to pro účely přílohy závěrky vedli třeba jako ostatní stavbu, tak kulturní dům by měl spadat pod budovy pro služby obyvatelstvu - toto rozdělení vyplývá ze závazné analytiky účtu 021 od dodavatele účetního programu (aby to správně vstoupilo do výkazu Příloha).

  Výdaje na TZ patří na účet 042, odpa 3319, pol. 6121 - nejen samotná realizace, ale i vedlejší související výdaje typu správní poplatky, projekt, stavební dozor, právní služby apod. K datu kolaudace účetní zápis zařazení 021 MD/ 042 D. 

• Otopná soustava + nový kotel v MŠ

  30. 09. 2025

  V červnu jsme firmě poslali požadovanou zálohu na materiál ve výši 589 560 Kč- jedná se o výměnu kotle a otopné soustavy v MŠ (PO) .
  Na konci srpna firma předala dílo a doplatili jsme zbytek ceny ve výši 868 415 Kč. Zálohu jsem zaúčtovala na účet 314 a fakturu na doplatek na 3111 5171. Je to TZ zhodnocení nebo jen oprava starého nevyhovujícího kotle ? Klonila bych se spíš k opravě/výměna kotle za novější typ, dříve byl na uhlí a dřevo, nyní na pelety (nevyhovovala emisní třída).

  Máte pravdu, že z hlediska topného média tam moc argument pro TZ není. Pokud otopná soustava zůstala nerozšířená, nevidím tam "na dálku" argument pro TZ a považovala bych to za opravu. 

  Vyúčtovací fakturu předepíšete 511 MD/ 321 D, zúčtování zálohy 321 MD/ 314 D, doplatek 321 MD/ 231 D. 

• Nevyúčtované zálohy

  30. 09. 2025

  Prosím o radu jak zaúčtovat:
  1) při vyúčtování energií jsem zjistila, že na některých účtech zůstávají nevyúčtované zálohy, nejedná se o zálohy loňského vyúčtování, ale delší období. Nyní mám všechny energie, které odebíráme zúčtované a chtěla bych zálohové účty "vyčistit" tak, aby tam zůstaly zálohy zaplacené jen tenhle rok. Když sečtu nevyúčtované zálohy u všech analytických účtů je částka cca 10.000. Můžu zápisem 549/314 nebo raději přes zápis 401/314. Musí se pak tento zápis zdůvodňovat v Příloze?
  2) Obec koupila RD - převedla na sebe EE a vodu. Byla zaplacena záloha na vodu ve výši 100 Kč a k ní na konci roku vytvořena dohadná položka 502/389 ve výši 100 Kč. Při zápisu vodoměru nebyla zjištěna žádná spotřeba. Takže nám společnost vystavila dobropis na zálohu 100Kč. Bude správný postup interním dokladem zrušit dohadnou položku 389/502 a při připsání částky na BU zaúčtovat MD 231 3639 2124/D 314 nebo D -231 3639 5151/D 314

  1. Není to významná částka, nemusí se dohledávat - když už si to hlídáte a chyba se nebude kumulovat, použila bych klidně pro vyčištění účtu zápis 549 MD/ 314 D, případně lze i 502 MD/ 314 D ve smyslu, že se chybně v minulých letech nezobrazilo jako vyúčtovaná spotřeba. Dodavatelé energií si to většinou hlídají, takže nejspíš nastala někde účetní chyba při vyúčtování. 

  2. Postupujete správně. U meziročních přeplatků se máte rozhodnout, zda je třídíte v RS na pol. 2324 nebo minusem na výdajové položce - zvolte si metodu a držte se jí (jednotný postup). 

• Obchodní majetek - pronájem s DPH, odpočty

  30. 09. 2025

  Obec plátce pronajímá pozemky na komunikaci za účelem předzahrádek (neplátci - osvobozeno od DPH, plátci - k ekonomické činnosti s DPH), může obec tuto komunikaci nezařazovat do OM a přesto se rozhodnout pronajmout plátci s DPH (i když je pronájem pozemku osvobozen ze zákona)? Tento nájem se opakuje sezóně každý rok. Dále pronájem pozemků v zámeckém parku na 3 dny za účelem pořádání koncertu, lze rovněž pronajmout plátci s DPH i když pozemky nejsou v OM? Obecně pokud nezařadíme pozemky do OM, můžeme se v případě pronájmu pozemku (osvobozeného od DPH) rozhodnout že nájemci - plátci pronajmeme k jeho ekonomické činnosti s DPH?
  Nárokovat DPH můžeme pouze tam, kde je majetek zařazen v OM a současně se pronajímá s DPH?
  V případě, že pozemek není zařazen v OM, můžeme se v případě prodeje ještě před tímto prodejem rozhodnout zařadit pozemek do OM? Jde o to, že jsme kontrolou zjistili, že na stavebním pozemku ve vlastnictví obce je zapsaná stavba v KN (nejedná se o novostavbu) a nyní nás vlastník stavby požádal o odprodej tohoto pozemku.

  To, co uvádíte jsou dosti "filosofické otázky" - zkusím nějak vyjádřit můj názor, který ale nemám nějak oficiálně potvrzen.

  K situaci a)

  Řešíte, že určité pozemky nemáte v obchodním majetku  a že se jedná o pozemky, které částečně k ekonomické činnosti využíváte (například pronájmy v létě na zahrádky, pronájem na 3 dny). Když se podívám do textu Koordinančního výboru z ledna 2021, tak se výslovně počítá s tím, že u majetku částečně využívaného k ekonomické činnosti se mohu rozhodnout, zda jej do OM zařadím či nezařadím. To nijak ale nezpochybňuje skutečnost, že pokud na těchto pozemcích budu realizovat činnosti naplňující charakteristiku předmětu daně (ekonomickou činnost), tak se k této činnosti budu plně chovat podle pravidel ZDPH. Z toho mi vyplývá, že nezařazení do obchodního majetku nemůže být například překážkou pro to, aby se obec rozhodla realizovat nájem zdaněný ve smyslu příslušných ustanovení §56a.

  K bodu b)

  Pro nárok na odpočet DPH je i ve světle tohoto KOOV důležité, zda se jedná o věc v obchodním majetku či nikoliv (respektive já si myslím, že určitě při jejím pořizování - včetně TZ, velice diskutabilní by bylo, zda u oprav a údržby). Zařazení do obchodního majetku je z pohledu textu KOOV jakýmsi odemčením komnaty, abych mohl vstoupit a v dalším kroku začít vybírat odpočet DPH a to ve vazbě na skutečnost, k jakému plnění věc používám. Ještě jednou raději upozorňuji - vypadá to jasně u pořizování/investic, nemyslím si, že by to měla být podmínka u údržby věci - ale je to s otazníkem (a raději se ani moc neptám) - trochu jsem toto téma řešil i v dokumentu "Manuál k DPH - doplněk M č. 2 a 15 - vedení obchodního majetku ..." z 2. 12. 2024 - strana 16 a 17. Takže třeba u pořizování majetku - souhlas - zařazení do obchodního majetku - první krok. Druhý krok - zjistím, že je to výhradně k pronájmu s DPH - potom je plný nárok na odpočet.

  K bodu c)

  Reklasifikace mezi obchodním majetkem a zbytkem je z mého pohledu možná (a v řadě případů bude i nutná). Může například dojít k tomu, že pozemek, který ležel ladem jsem začal pronajímat. Nicméně třeba v tomto případě bych si nemyslel, že skutečnost, že to prodávám kvůli majekoprávnímu vypořádání by měla být oním hybným motorem pro nutnost této reklasifikace. Pokud nemáte jiný důvod - tak za mne to klidně může zůstat mimo okruh obchodního majetku.

    

• Vyřazení pozemku - dar kraji

  30. 09. 2025

  Obec bezplatně převedla darovací smlouvou Středočeskému krajskému úřadu pozemek o výměře 100m2.
  Účetní hodnota daru činí 1 000 Kč. Jsme plátci DPH.
  Prosím o zaúčtování .

  Pozemek vyřadíte k datu podání darovací smlouvy na vklad do KN zápisem 401 MD/ 031 D v účetní ceně 1000 Kč. Toť vše. Kraj jako VÚJ má pozemek převzít v účetní ceně od vás opačným zápisem - je nutné jim účetní cenu sdělit ve smlouvě či jiným způsobem.

  Ohledně DPH zde není co řešit - dar je předpokládám bez protihodnoty (vám ze strany kraje) a vy jste navíc v pozici dárce. 

• Koupě turistické známky a část prodaná za stejnou cenu

  30. 09. 2025

  Naše obec koupila turistické známky, nejsme plátci DPH.
  Za stejnou cenu část vyfakturuje místní restauraci k prodeji.
  Přijatá faktura je na spotřební materiál 501.
  Vydaná faktura 311/649 jako zisk ? Celková částka 8 470 Kč, příjem 231 odpa 6171 položka 5139/311.
  U vydané faktury nemáme žádný zisk, prodáváme za stejnou cenu, za kterou jsme nakoupili. Jedná známka stoji 31,46 a druhá 10,89 nebo zaúčtovat mínusem, to nevím jak.
  Část známek nám na úřadě zůstalo, můžeme je prodávat? Pokud by to nebyl problém, jak zaúčtovat. Asi by se prodávali s menším ziskem v ceně 45 Kč.

  Turistické známky jste pořídili za účelem prodeje. V takovém případě je potřeba účtovat o zásobách, konkrétně zboží. Jsou dva možné účetní postupy s ohledem na vybraný způsob účtování o zásobách:

  a) Účtování způsobem A: Faktura za pořízení známek 131 MD/ 321 D, pol. 5138. Zavedení na sklad 132 MD/ 131 D. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně, příjem 231 MD/ 311 D, pol. 2112. Vyřazení ve skladové ceně 504 MD/ 132 D. 

  b) Účtování způsobem B: Faktura za pořízení známek 504 MD/ 321 D, pol. 5138. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně. Zavedení na sklad vždy jen k 31.12. ve výši neprodaného zbytku známek zápisem 132 MD/ 504 D (počet zbylých známek krát jejich jednotková nákupní cena), k 1.1. následujícího roku se ve stejné výši účtuje zpět do spotřeby 504 MD/ 132 D a takto pořád dokola. 

  Účtování o prodeji je pořád stejné, ať to prodáte restauraci, která to bude přeprodávat, nebo na obci přímo zákazníkovi. 

• Dotace PRV

  30. 09. 2025

  V roce 2024 jsme obdrželi potvrzení o přijetí žádosti o dotaci na projekt rozvoje venkova. Neúčtovala jsem. V tomtéž roce jsme nakoupili traktor za 289.900 Kč a tři kusy DDHM celkem za 108.680 Kč. Tyto jsem zařadila do majetku. Traktor byl zakoupen v prosinci, takže odpisy od ledna 2025. V dubnu 2025 jsme obdrželi dohodu o poskytnutí dotace a sice 35% příspěvek EZFRV a 65% příspěvek z národních zdrojů. Dotace nám zatím na účet zaslána nebyla.
  Protože je to moje první účtování dotace, prosím o radu, jak zaúčtovat dohodu o poskytnutí dotace a poté její příjem. Jak rozdělit investiční dotaci mezi DHM a DDHM ? Do karty majetku zapíši dotaci po přijetí i k DDHM? Neudělala jsem chybu, když jsem zatím nic neúčtovala?

  Začnu odzadu - chybu jste neudělala, když jste v roce 2024 nic neúčtovala, protože až teprve v dubnu 2025 byla dotace závazně přiznaná. Dohodu o poskytnutí dotace jste měla předepsat do podrozvahy zápisem 915 MD/ 999 D ve výši dotace (když je vyúčtování za déle než rok, volí se dlouhodobý účet 955).

  Nejedná se o běžný účetní případ dotace, protože vám jí přiznali až po zařazení majetku. Z odpovědi MF vyplývá, že v takovém případě můžete účtovat rovnou předpis 346 MD/ 403 D - ale až v okamžiku vyúčtování, pokud smlouvou není dotace vypořádaná a ještě budete něco dokládat. Tzn. až proběhne vyúčtování, zaúčtujete 346/403, dotaci zadáte nově na kartu investičního majetku a začnete jí nově rozpouštět zápisem 403 MD/ 672 D.

  Příjem dotace zaúčtujete 231 MD/ 346 . Investiční dotace patří na pol. 4213 + investiční ÚZ, nástroj a zdroje 1 a 5  (je nutné rozdělit na podíl SR a EU). Na pol. 4113 patří neinvestiční dotace - značí se v tomto programu neinvestičním ÚZ, nástrojem a opět zdrojem 1 a 5 (zdroj 1 podíl SR, zdroj 5 podíl EU). Vzniknou z toho v účtování příjmu z hlediska RS čtyři řádky (investiční podíl EU, investiční podíl SR, neinvestiční podíl EU, neinvestiční podíl SR). 

  Proč zmiňuju i neinvestiční dotaci - jestli byl pořízen jako způsobilý výdaj investiční dotace DDHM, tak to není dobře. DDHM je neinvestiční majetek a musí na něj být čerpána neinvestiční dotace. Neinvestiční dotace se účtuje na účet 672, nedává se do majetku na kartu DDHM, to platí jen u dotace investiční. Pokud ještě nedošlo k proplacení dotace, požádejte poskytovatele o změnu druhu dotace na DDHM na neinvestiční. Jako investiční nechte jen dotaci na DHM.

  NZÚZ u výdajů účetně zpětně do minulého roku neoznačíte - ani to není nutné, když jste neměli podklad ke značení, tak jste správně neznačili - NZÚZ stačí doplnit ručně na doklady, do souhrnné tabulky k dotaci, zkrátka u výdajů mimoúčetně. 

• Zřizovací listina a svěření PO

  30. 09. 2025

  Řeším svěření DHM a DDHM naší příspěvkové organizaci. Obec provedla TZ ve výdejně jídel (budova je ve výpůjčce, účtuje obec) a součástí dodávky bylo volně stojící vybavení, které chce obec svěřit PO. Ve zřizovací listině (posílám emailem) není nic konkrétního o novém majetku, který pořídí obec a svěřuje PO.
  Může ZO schválit dodatek ke ZL, že případný další majetek, který obec nakoupí, svěří protokolem po schválení ZO? Aby se nemusely dělat další a další dodatky k ZL. Faktura za TZ a majetek byla již v srpnu, předávat se bude v říjnu po jednání ZO. Účtování jen takto?
  081 oprávky + 401 MD/ 021 PC D
  088 MD/028 D
  Odpisy účtujeme 1 x za čtvrtletí, tedy dopočítat za říjen a přičíst ještě k 081?

  Podle účetních zápisů to vypadá, že chcete svěřovat i TZ, ale přitom budovu mají ve výpůjčce (v účetnictví jí eviduje obec). TZ budovy byste tedy účetně měli přiřadit k ceně budovy a nepřevádět to účetně na PO. To se dělá jen v případě, kdy PO na dané práce čerpá dotaci, pak TZ převezme účetně i s dotací, např. po dobu udržitelnosti.

  Svěřit by se měly tedy spíše jen ty samostatné věci - zápis 088 MD/ 028 D je v pořádku, ale jak píšete, musí tomu předcházet související právní kroky. 

  Pokud jim samostatné věci chcete svěřit do správy, musí se to zanést do zřizovací listiny - protože se musí podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. vymezit, že se jedná o majetek svěřený. Takže musí dojít vždy ke změně zřizovací listiny a tedy i rozhodnutí zastupitelstva.

  Podle svých pravidel budete svěřený majetek evidovat na účtu 909.

  Pokud byste se změnám ZL chtěli vyhnout, je možnost majetek PO převést bezúplatně do vlastnictví. Účetní zápisvyřazení DDHM je stejný. 

• Přeplatek zálohové daně

  30. 09. 2025

  FÚ nám vrátil přeplatek srážkové daně ve výši 21 413 Kč z let minulých na účet ČNB. Nevím si rady s účtováním a zda mám převést částku na BÚ. Nemám k tomu žádný doklad, jen naši žádost o vrácení přeplatku , který jsem napsala po telefonickém hovoru.

  Podle všeho asi tedy víte, čeho se přeplatek týká. V názvu dotazu hovoříte o zálohové dani, v textu o srážkové - ve výsledku je to jedno, ale asi víte, vůči komu přeplatek vznikl? Jestli k jednomu zaměstnanci nebo k více zaměstnancům je opět jedno, ale přeplatky by se měly vyplatit těm, kterým náleží.

  Předpis 342 MD/ 331 D, příjem z FÚ 231 MD/ 342 D, pol. např. 5011, 5021... Vyplacení zaměstnancům, kde vznikla chyba 331 MD/ 231 D (jestli jsou ještě zaměstnanci, jinak obecný závazkový účet 378), pol. např. 5011, 5021 (tak, aby se to v RS vynulovalo). 

  Pokud by se nedohledalo, ke komu patří, pak obecný výnosový účet 649 a pol. 2229.

  Peníze z ČNB na BÚ si můžete převádět -  jsou to převody mezi běžnými účty, které se nerozpočtují. 

• Krajská dotace na venkovní zážitkový program

  30. 09. 2025

  Uzavřeli jsme smlouvu na poskytnutí dotace z programu Podpora obnovy a rozvoje v Pardub. kraji - projekt "Venkovní zážitkový program". Jedná se o investiční dotaci (pol. 4222). Obdrželi jsme avízo o celkové dotaci na 166 374 Kč. Prosím Vás o radu jak účtovat. Níže přikládám článek ze smlouvy o poskytnutí dotace.
  Dotace na realizaci projektu se poskytuje ve výši 166 374 Kč, tj. je ve výši 55% ze skutečných celkových způsobilých výdajů projektu. Poskytovatel uhradí 30% schválené dotace ve výši 49 913 Kč. Zbývající část 70% ve výši 116 461 Kč bude vyplacen na účet příjemce po předložení vyúčtování. Poskytnutí 70% dotace ex post bude přepočteno dle skutečně vynaložených způsobilých výdajů.

  Určitě si důkladně prostudujte ke každé dotaci vždy nejen smlouvu, ale i podmínky dotačního programu. Jestli nemáte od kraje stanoven interní ÚZ, je potřeba zajistit oddělené účtování projektu podle sebe. Například můžete celkové způsobilé výdaje značit org, ve výši dotace doplnit např. orj, aby se ve výdajích oddělil vlastní podíl a výše dotace. Příjem dotace můžete značit org a orj (stejně, jako výdaje ve výši dotace). Tolik ke značení příjmů a výdajů.

  K datu podepsání smlouvy o dotaci máte účtovat zápis 915 MD/ 999 D ve výši nároku na dotaci 166 374 Kč. Místo účtu 915 se volí účet 955 v případě, kdy termín vyúčtování je dle smlouvy za déle než rok. 

  Dodavatelské faktury včetně souvisejích výdajů budete účtovat na účet 042 - asi vznikne nějaká stavba, nebo více staveb. Je potřeba zajistit procentické značení způsobilých výdajů, viz úvod.

  První část dotace zaúčtujete jako zálohu zápisem 231 MD/ 374 D. Místo účtu 374 se volí účet 472 pokud termín vyúčtování je dle smlouvy za déle než rok od přijetí zálohy. Položka 4222 je pro investiční dotaci od kraje zvolená správně, k tomu značení viz výše (org, orj). Orgem značte nejen účet 231, ale všechny účty k projektu - 374, 388 apod.

  K datu přijetí zálohy se ve výši dotace, kterou vám pošlou, sníží podrozvaha zápisem 999 MD/ 915 (999) D. 

  V okamžiku zařazení majetku pořízeného z dotace budete účtovat dohadu 388 MD/ 403 D ve výši očekávané konečné výše dotace. Pokud budou celkové skutečné způsobilé výdaje nižší, než způsobilé výdaje z rozhodnutí, dotace se krátí podle pravidel poskytovatele, takže dohadu účtujte ve výši, v jaké opravdu očekáváte příjem dotace - nepoužívá se automaticky částka ze smlouvy. Dotaci při zařazení zároveň zadáváte na kartu majetku, aby se mohla začít rozpouštět do výnosů (403 MD/ 672 D).

  Až proběhne vyúčtování, předepíšete jej 348 MD/ 388 D, odúčtujete zbytek podrozvahy 999 MD/ 915 (955) D, započtete zálohu 374 (472) MD/ 348 D. Zbývající část dotace, kterou pošlou po vyúčtování, přijmete 231 MD/ 348 D. 

• Kamerový systém - rozšíření

  29. 09. 2025

  V roce 2022 jsme pořídili kamerový systém v hodnotě cca 28 tis. (2 kamery s příslušenstvím). V roce 2022 jsem zařadila na 028 jako soubor.
  Teď v září jsme pořídili další kameru, která je připojena k těm dvěma z roku 2022, v hodnotě cca 18 tis. (zatím nemám zařazeno).
  Mám přeúčtovat celý soubor na 022. Pokud ano, jak - kompletní převod. Nevím si rady s oprávkami na 088.

  Pokud byste chtěla ponechat soubor, muselo by dojít k přeřazení na účet 022. Novou kameru byste zaúčtovala již rovnou 042 MD/ 321 D, pol. 6122, zařadila 022 MD/ 042 D a do ceny přeřadila původní kamery zápisem 022 MD/ 028 D a 088 MD/ 082 D, oba zápisy v pořizovací ceně 28 tis. Kč. Tedy přiřadit původní kamery k té nové do souboru jako plně dooprávkované se ZC 0 Kč.

  Není ale povinnost novou věc přidávat do souboru, takže je i možnost nechat kamery na účtu 028 a novou kameru zařadit jako další samostatnou věc na účet 028. Ve výsledku to bude evidentně i jednodušší řešení (když to není nějaký hromadný nákup s velkým vlivem na VH). 

• Prodej vodohospodářského majetku Vaku

  29. 09. 2025

  Zastupitelstvo schválilo odprodej Vaku budovy ČOV, technologie ČOV, kanalizace atd., celkem rozpitváno na 11 kartách v celkové pořizovací ceně 84 699 273,94 Kč, oprávky celkem 22 419 304 Kč, zůst. cena 62 279 969,94 Kč. Na tento majetek byla poskytnuta dotace ve výši 63 631 579,74, rozpuštěno 16 848 051,-- Kč, nerozpuštěno 46 783 528,74 Kč. Dále bude prodán majetek, na který dotace poskytnuta nebyla a to 22 karet majetku (vodovodní stoky) v celkové pořizovací ceně 9 537 339,92 , oprávky 1 354 366,-- Kč a zůstatkové ceně 3 839 203,67. Toto vše bude prodáno Vaku za 3 000 000,-- Kč. Prosím o radu s účtováním.

  Účtovat o prodeji budete k datu předání majetku (právní přechod vlastnictví) - mělo by vyplývat ze smlouvy. Účetní zápisy k datu předání:

  311 MD/ 646 D v celkové kupní ceně 3 mil. Kč (pozemky v tom asi žádné nejsou?)

  553 MD/ 081 D vyřazení do nákladů v ZC - neuvádím konkrétní číslo, protože u vodovodních stok máte překlep, nesedí mi tam součet ZC + oprávky na výši PC

  081 MD/ 021 D vyřazení v pořizovacích cenách

  403 MD/ 672 D dorozpuštění dotace 46 783 528,74 Kč - tady je pak vhodné účet 403 analyticky vynulovat zápisem 403 MD AÚ přijetí transferu/ 403 D AÚ rozpouštění transferu, aby se účet 403 ve vztahu k tomuto majetku "vyčistil"

  Jste plátci DPH, v odpovědi toto neřeším - asi máte prověřeno, že to bude osvobozeno? Dále ověřte ve smlouvě, jestli neproběhne převod akcií na obec - někdy bývá sjednán prodej vodohospodářského majetku s tím, že následně dojde ke zvýšení ZK a zápočtu na kupní cenu (to zjistíte třeba i z toho, jaká je kupní cena dle smlouvy a kolik vám reálně zaplatí). 

  Nezapomeňte mít zdůvodněn prodej pod cenou obyklou, viz § 39 odst. 2 zákona o obcích. 

• Rozvrh RH mezi prodávaný majetek, DPH při prodeji pozemku se stavbou k demolici

  29. 09. 2025

  Obec zakoupila pozemky, účetní hodnota celkem 852 692 Kč. Dále na pozemku je vedena budova v účetní ceně 2 585 129 Kč. Nyní je ZC budovy 2 466 637, odpisy 118 492. Zastupitelstvo schválilo prodej a KS, kde je uvedeno vše jako pozemky na stavbu v ceně 4.300 000 Kč + 21 % DPH . Ve směrnici o oceňování reálnou hodnotou je v okamžiku schválení záměru, v době schválení záměru byla již tato cena známá, vychází z jediné nabídky, ocenění znaleckým posudkem nebylo, takže při přecenění reálnou hodnotou bych použila tuto cenu, ale nevím , jak to provést, jelikož je v prodeji i ten dům? Jak ho přecenit a dále u pozemků jsou zastavená plocha, zahrada, ostatní ploch, jestli provést to přecenění pouze u zastavěné plochy v celkové výši 5203 000?

  Přecenit na RH máte podle směrnice k okamžiku schválení záměru. Pokud je to předmětem DPH, přeceňuje se do výše základu daně. 

  Takže se můžeme chytit toho, že souhrnně je RH ve výši 4300 tis. Kč, ale je to prodejní cena více majetkových položek. Jediná rada tady je, aby došlo z vaší strany k rozklíčení této kupní ceny mezi jednotlivé pozemky a stavbu. Bez toho se nehneme účetně dál, je to potřeba i pro odělené zachycení výnosu - z pozemků na účet 647, ze stavby na účet 646. Doporučuju to do smlouvy doplnit, případně to nějak alespoň někam uvést jako podklad ke stanovení kupní smlouvy (ZO z něčeho muselo při určení ceny vyjít). 

  Teprve s touto informací bude možné provést zaúčtování přecenění. 

  Jen pozor na to, že když nemáte znalecký posudek, je potřeba posoudit cenu obvyklou jiným způsobem. Platí zde totiž § 39 odst. 2 zákona o obcích:

  (2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

  Takže abyste uměli posoudit, jestli náhodou neprodáváte pod cenou, to jen na okraj. 

  Na základě naší diskuse a Vámi zaslaných podkladů bych se chtěl vrátit ještě k DPH. Jak jste mi poslala smlouvu a zobrazil jsme si to v KN, tak se jedná o starší RD (včetně nejrůznějších pomocných staveb), dvora a dále okolní zahrady - která je dle mého názoru ve funkčním celku s daným domem. Zároveň z kupní smlouvy vyplývá, že pro naplnění cíle smlouvy je nezbytné provést demolici objektu (toto provede kupující, ne prodávající). No a tady se dostáváme do problematické diskuse - když si vezmete odpovědi GFŘ z roku 2016 tak jak to popisujeme např. v Manuálu k DPH č. 9, tak by se v takovém případě mělo na takový pozemek hledět jako na stavební (tedy že stavby na něm umístěné z pohledu DPH nejsou významné  - viz současný §55a odst. 3 ZDPH:

  (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se za stavbu pevně spojenou se zemí nepovažuje stavba, která se na pozemku nachází a jejíž význam pro obvyklé užití takového pozemku je zanedbatelný. 

  Tedy myslím si, že GFŘ by směřovalo k tomu, že skutečně tady má být DPH.

  Jenže já si myslím, že takový postoj není v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora. Sice vím o dvou případech z prodeje pozemku se stavbami k demolici, kdy se řeklo, že se ke stavbě nemá přihlížet, ale to byly případy, kdy za provedení demolice byl odpovědný prodávající (C-461/08, C-543/11). Naopak máme ale případ (a na ten se právě odkazuji), kdy za demolici byl odpovědný kupující:

  Jde o případ ODENSEE - C 71/18 - odkaz najdete zde:

  http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=217462&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=1856729

  Případ si zde můžete přečíst - je to prodej pozemku s funkčním skladem (Ve vašem případě podle snímků na mapách z roku 2024 se i také jeví, že objekty jsou funkční - byť samozřejmě technický stav je nevalný), kupující se zavázal na svůj náklad odstranit (respektive měla zůstat zachována pouze střední část štítu skladu - tedy za mne se rovná prakticky nic) a realizovat zde výstavbu domu pro bydlení. No a řešilo se, zda je to prodej pozemku, kdy ke stavbě starého skladu mám přihlížet či nikoliv.  Závěr je zde takový, že se musí jednat o dodání pozemku s budovou (protože demolice není faktickou součástí dané prodejní transakce)

  61      Kromě toho, jak vyplývá z rozsudků ze dne 19. listopadu 2009, Don Bosco Onroerend Goed (C‑461/08, EU:C:2009:722), a ze dne 17. ledna 2013, Woningstichting Maasdriel (C‑543/11, EU:C:2013:20), je prodej nemovité věci sestávající z pozemku a budovy, jejíž stržení je zamýšleno, považován za jediné plnění, jehož předmětem je dodání nezastavěného pozemku, a nikoliv budovy a pozemku k ní přiléhajícího, pouze pokud jsou splněny určité objektivní okolnosti, jako jsou zejména okolnosti vyjmenované v bodech 42 a 43 tohoto rozsudku, které prokazují, že prodej je tak úzce spjat s demolicí budovy, že rozdělení tohoto plnění by mělo umělou povahu.

  62      Proto takové dodání pozemku, na kterém již je provozována plně funkční budova, jako je jednak prodej nemovité věci dotčený ve věci v původním řízení přístavem Odense společnosti KPC Herning, a jednak další prodej této nemovitosti společností KPC Herning sdružení Boligforeningen Kristiansdal, které jsou hospodářsky samostatnými plněními a netvoří spolu s jinými plněními jediné plnění, nelze s výhradou ověření, jehož provedení přísluší předkládajícímu soudu, kvalifikovat jako prodej stavebního pozemku.

  Za mne bychom se v tomto případě měli tedy v souladu s tímto rozhodnutím ESD spíše pohybovat v osvobození od DPH. Nicméně, co k tomu chci dále uvést:

  a) pokud správně chápu - kupní smlouva je připravena, kupující počítá s tím, že k prodeji se daň připočte - tedy potenciální problém je spíše na jeho straně s jeho odpočtem. Tím, že by se prodej od DPH osvobodil, dostali byste jen 4,3 mil. Kč - tedy v tomto případě osvobozením od daně nic nezískáte

  b) jste schopni postoj zdanit odůvodnit i tím, jak se k tomu staví GFŘ podle odpovědí z 2016 - předpokládám tedy, že zdanění nikdo nebude finanční správa rozporovat (naopak budete "pochváleni)

  c) a navíc je tady jedna věc - tím, že je to prodej nemovitostí, které jste prvotně vykoupili, tak si myslím, že jsme v "obvyklé ekonomické činnosti" (že je to spíše transakce charakteru "prodej zboží") - tedy je to plnění, které se nebude vylučovat z koeficientu na ř. 51. Tedy pokud se to dá s DPH, bude to jen na ř. 1 a zlepší Vám to koeficient podle §76. Nevím, zda si uplatňujete odpočet koeficientem. možná to pro Vás není relevnatní - nicméně faktický stav je tedy takový, že Vám to může pomoci, nikoliv ublížit.

  Takže v tomto konkrétním případě se mi jeví jako pro Vás pragmatičtější přístup ponechat ten prodej s DPH, jakkoliv si myslím, že to není úplně v souladu s judikaturou ESD.