Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V září 2025 jsme nakoupili do počítačové učebny PC s Windows 11 /pouze krabice/ 21 ks za 264 264,- Kč. Nevíme, zda nám tuto částku plně pokryje provozní rozpočet, máme peníze v rezervním fondu. Musíme počkat na konečný hospodářský výsledek roku 2025 a pokud by byl záporný, požádat o převod prostředku z RF, nebo převést peníze z RF již nyní. Pokud již nyní, co potom, když budeme mít na konci roku hospodářský výsledek v plusu, převede nám zřizovatel finance zase zpět?
Prvotně bych se zastavil u toho, že píšete, zda požádat o převod prostředků z RF již nyní. Tady chci zdůraznit, že zákon 250/2000 Sb. nepožaduje, že by zřizovatel musel odsouhlasovat čerpání z rezervního fondu. Nicméně samozřejmě si to zřizovatel může vymínit - ať již výslovně ve zřizovací listině či třeba strukturou schváleného rozpočtu a pravidly pro jeho úpravu. Jde mi jen o to, že byste si měli vyjasnit, zda v tomto má PO volnou ruku, nebo potřebuje souhlas zřizovatele.
Když bych byl na Vašem místě (PO), tak bych se snažil spíše postupovat tak, že zatím z RF nečerpám a pokud uvidím, že nebudu vycházet, tak čerpám ke konci roku 2025 (a jestli potřebuji souhlas zřizovatele, tak žádám třeba v prosinci). Pokud zažádáte nyní a zřizovatel bude souhlasit a vy RF použijete, tak pokud by se rozhodnutí nezrevokovalo, tak to nejde vrátit zpět. Respektive je ale otázka, zda by to tak nutně vadilo - by byl vyšší HV a RF by se třeba naplnil v roce 2026 při rozdělování výsledku hospodaření 2025. O daň z příjmů tady asi nepůjde - takže za mne i toto je cesta (ale zase nevím, jak by bylo "politicky" přijato, že máte HV třeba 350 tis. Kč - ale to je již na diskusi se zřizovatelem).
Prosím o radu ke stanovení obecného postupu, kdy jednáme jako osoba povinná/nepovinná k dani. Kdy u směny vzniká povinnost odvodu DPH.
Osoba nepovinná k dani - prokážeme, že nemáme v evidenci OM, majetek evidujeme historicky, nebo v případě nákupu nebyla uplatněna DPH na vstupu, nebyl využíván k ekonomické činnosti.
Pokud vyhodnotíme, že nejednáme jako osoba povinná k dani, lze vyhodnotit směnu pozemku v režimu mimo DPH, i kdyby se dle územního plánu jednalo o zastavitelné území a bylo by možné na tomto pozemku umístit stavbu, resp. na pozemku již může být stavba a směnou dojde ke zvětšení pozemku. Obec nevyvíjí aktivity ke zhodnocení pozemku, ani nebyla učiněna změna v územním plánu v souvislosti se směnnou smlouvu. Postupovalo by se analogicky u prodeje?
V případě, že byl využíván částečně k ekonomické činnosti. Po nějaké období např. zahrádka pronajímaná na základě nájemní smlouvy a následně tento pozemek předmětem směnné smlouvy. Ostatní podmínky by byly splněny. Bude možné vyhodnotit, že jednáme jako osoba nepovinná k dani?
A ještě dotaz ke stanovení základu daně. Pokud vyhodnotíme, že jednáme jako osoba povinná k dani a je potřeba u směny uplatnit DPH. Základ daně je potřeba stanovit z ceny obvyklé. Je možné cenu stanovit jiným způsobem než znaleckým posudkem? Např. srovnáním ceny podobných transakcí, kvalifikovaným odhadem? A případně, kdy již je potřeba znaleckého posudku. Jestli je nutno řešit u smluv se směnou malé výměry pozemků.
V zásadě na první záležitost je možno odpovědět velice jednoduše - směna je pro účely DPH naprosto to samé jako prodej (z hlediska hodnocení varianty není předmětem DPH/osvobozeno/zdanit). Takže hodnotíte přesně podle kritérií, které aplikujete u prodeje. Pokud byste u prodeje vyhodnotili, že nejednáte jako osoba povinná k dani, tak naprosto stejně budete ve vztahu k pozbývanému pozemku jednat u směny.
Takže přesně tak - i kdyby to bylo v zastavitelném území - stále budou nastávat situace, kdy bych měl obhájit, že nejednám jako osoba povinná k dani (u prodeje i u směny).
Pokud byste ale majetek před směnou pronajímali - potom bych si nedovolil říci, že není obchodním majetkem a při směně bych jednal jako osoba povinná k dani (a tedy bych dále testoval, zda je to na osvobození nebo musí být podrobeno dani).
Stanovení základu daně cenou obvyklou - nikde v ZDPH není uvedeno, že je nutný znalecký posudek. Za mne pracovat s nějakou srovnávací metodou (bez využití znalce) je možné. Plně souhlasím, že u nějakých drobnějších směn je zbytečné objednávat znalce.
Firma na základě obecní objednávky provedla montážní práce s výměnou vodoměru u jedné domácnosti; došlá faktura je v PDP. Obec z této faktury uhradí jen asi desetinu, zbytek musím přefakturovat dotyčné osobě (neplátce DPH). DPH vyčíslím a zároveň si ho můžu celé vynárokovat? Následně vystavím fakturu s 21% a DPH odvedu? Nebo si z první faktury nevynárokuju nic?
Nejprvě k sazbě daně - jestli je to montáž vodoměru v domácnosti, tak by to měla být sazba DPH 12 %. Takže v přiznání k DPH na ř. 11 (dodanění). Když píšete, že je tam montáž, tak právě by to mělo být 12 %. To, že dodavatel napsal na PDP doklad 21 % neřešte - on sazbu u PDP plnění nemusí uvádět (když to již uvede, tak podle mých zkušeností to je stejně tak ve 20 % špatně - pokud se jedná o práce na bytech, bytových domech...).
Pochopil jsem to tak, že to zahrnuje jak práce, které má platit vlastník tak i to, co má platit nájemce. Já bych v takovém případě postupoval klidně následovně (ať to máte co nejjednodušší):
Došlou fakturu bych prodanil 12 %, nic neodečetl. Části, které jsou k přeúčtování nájemcům bych klidně již řešil v režimu přeúčtování podle §36 odst. 14 - tedy vzal těch cca 90 % z hodnoty faktury (prostě to, co se jich týká), dopočetl bych k tomu DPH 12 % a vystavil jim fakturu na celkovou částku - již úplně mimo DPH.
Město jako zřizovatel předává bezúplatně DHM do majetku příspěvkové organizaci ZŠ, která ho má již v užívání. Kdy máme tento majetek vyřadit z evidence a kdy ho má ZŠ zařadit?
Rada města schválila převod od 1.9.2025, to znamená, že my bychom měli majetek vyřadit k 31.8.2025, ale předávací protokol byl ZŠ podepsán až 19.9.2025. Za město byl protokol podepsán 1.9.2025.
Vyřazení by mělo proběhnout ke schválenému datu 1.9.2025, což znamená, že obec zaúčtuje odpisy ještě za měsíc září (odpisuje se včetně měsíce zařazení) a PO to účetně předáte v ZC stanovené k 30.9.2025. Od října bude odpisovat škola, která to zařadí také 1.9.2025 (odepisuje se od měsíce následujícího po zařazení).
Převzetí mělo být podepsáno 1.9.2025, ale to je spíš formalita.
Na základě darovací smlouvy příspěvková organizace (PO) bezúplatně přijala od ČŠI majetek, jehož pořizovací hodnota činí 153 431,60 Kč. Tiskárna Konica, pořízena 31.12.2012, poř. cena 96300,-Kč, SÚ 022, k datu vyřazení 27.8.2025 zůstatková cena 784,- Kč. Tiskárna OKI, pořízena 31.12.2013, poř. cena 39998,-Kč, SÚ 028. Tiskárna OKI, pořízena 30.12.2016, poř. cena 17133,60 Kč, SÚ 028. Tiskárny na účtu 028 rovněž vyřazeny 27.8.2025. PO dosud neměla žádný majetek nad 40 tis. Kč, tudíž ani zřizovatelem schválený odpisový plán. Jelikož není tiskárna Konica plně odepsána, musela ČŠI zaúčtovat vyřazení do nákladů ve prospěch účtu oprávek. Dotaz: v jaké ceně zařadit majetek do účetnictví PO, na jaké SU, zda a v jaké výši musí PO nechat schválit odpisový plán?
Hovoříte o tom, že vyřazení tiskárny zaúčtovala ČŠI do nákladů. Já si myslím, že je to spíše asi vaše domněnka, než informace od nich? Domnívám se, že ČŠI je organizační složka státu, tzn. vybraná účetní jednotka. Bezúplatný převod mezi VÚJ se účtuje rozvahově a přebírá se ocenění převodce.
DDHM PO převezme zápisem 028 MD/ 088 D v pořizovacích cenách uvedených ČŠI.
Tiskárnu převezme zápisem 022 MD v pořizovací ceně 96300 Kč/ 082 D ve výši oprávek 95 516 Kč, 401 D v ZC 784 Kč.
Převodce vyřadil majetek v srpnu, PO by měla při převzetí v srpnu majetek zaúčtovat a zařadit a od září začít tiskárnu odepisovat.
Aby PO mohla přijmout dar do svého majetku, musí mít souhlas zřizovatele.
U opotřebeného majetku se má nastavit zbývající doba životnotnosti - odhad podle aktuálního stavu - při takto malé ZC je to v zásadě jedno. S ohledem na to, že je to již tiskárna z roku 2012, tak si myslím, že není problém například stanovit, že životnost odhadujete třeba ještě na 3 roky (36 měsíců) a během nich to odepsat. Prostě si řekněte, kolik myslíte, že to ještě vydrží. Diskuse, zda 784 Kč ZC odepisujeme 12 měsíců, 24 měsíců nebo 36 měsíců ... je z hlediska výkaznictví skutečně irelevantní. Ať se nějak rozhodnou, napíší to na papír a Vy jim to schvalte.
K odpisování PO je na www.pouctuje.cz dokument z 27.9.2022. Vztahy PO a zřizovatele mají také svou sekci dokumentů na www.obecuctuje.cz.
Cituju vám k tomu příšlušné ustanovení ze zákona č. 250/2000 Sb.:
(1) Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou
a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,"
Město zatím Fond obnovy nemá zřízený, zatím jenom na základě schváleného Plánu financování obnovy vodovodu, kanalizace a ČOV města každoročně rozpočtuje výdaje ve výši 980 tis., z toho na vodovod 550 tis. a na kanalizaci 430 tis. Zatím jsme čekali se zřízením fondu na základě prováděcí vyhlášky č.428/2001 Sb. k zákonu o vodovodech a kanalizacích, kde je účinnost povinnosti zřízení fondu odložena na 1.1.2026.
Můj dotaz zní, zda-li od 1.1.2026 musíme mít k Plánu financování obnovy opravdu zřízen Fond obnovy anebo můžeme dále pokračovat, tak jako doposud?
Zřízení fondu musí schválit Zastupitelstvo a k tomu i směrnici o tvorbě a použití? Pokud bude fond zřízen na konci roku r.2025 s účinností od 1.1.2026, veškeré účtování o něm (tvorba) bude až v r.2026?
Musíme k tomuto fondu mít také zřízen samostatný účet nebo je možné prostředky nechat na BÚ a evidovat a účtovat pouze analyticky?
Změnou od 1. 1. 2026 je to, že máme nějakým způsobem (ve Vyhlášce není stanoveno jakým) v účetnictví zajistit oddělené sledování prostředků obnovy a také přiřazení všech transakcí, které se tvorby a čerpání týkají - viz § 13 odst. 6 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (ve znění od 1.1.2026).
Takže bych měl zajistit, abych v účetnictví nějakým způsobem zobrazil tvorbu, čeprání a zůstatek těchto prostředků obnovy. Jak to uděláte - to je na Vás. Jednou z variant je vytvoření peněžního fondu. Dále jsme jako námět dávali i nějaká zachycení na podrozvaze či třeba účtování s analytikami na 231 (najdete k tomu dokument na webu z roku 2023 - zdůrazňujeme, je to spíše námět k diskusi). Bohužel MF a MZe (jako gestor vyhlášky) k tomuto nic neřeší - jakoby tady problém vůbec nebyl. Jsme rádi, že nyní o tom začal diskutovat jeden kraj a hned se narazilo na otázky, které by bylo potřeba vyřešit centrálně - asi ze strany MZe - kde mám pro sledování a výkaznictví sledovat čerpání prostředků obnovy.
A já se bojím, že tady prostě bude napsáno něco ve Vyhlášce, ale vůbec nebude existovat nějaká metodika, kde by gestor předpisu definoval základní pravidla a cíle - no a potom to bude na nic.
Co se prosadilo již v minulosti - není povinností mít samostatný bankovní účet. Varianta s analytickým oddělením jen v účetnictví je podle mne stále jednou z možností.
Prosím podívejte se na dokument z 3. 11. 2023 - zatím k tomu nemám víc, co bych řekl. Samozřejmě můžeme dojít k tomu, že sledování čerpání má být třeba spojeno až s peněžním odtokem (nikoliv se vznikem nákladu) - potom bychom tomu museli účtování přizpůsobit - nicméně to je právě to, co by bylo potřeba vyřešit centrálně z MZe (a my se tomu pak přizpůsobíme). Teď ale nevíme o nic víc než v roce 2023 (respektive 2022, kdy jsme se něco pokusili řešit).
Prosíme o radu, jak opravit účtování projektu Zateplení a zlepšení energetické bilance bytového domu – dotační program Nová zelená úsporám (výzva Housenerg č. 7/23) – SFŽP.
Dne 8.1.2024 jsme obdrželi od našeho projektového manažera informaci o tom, že projekt byl akceptován (přesné datum akceptace je 20.12.2023) – jsou nám rezervovány 3 051 149,20 Kč (tj. 70 % přímých realizačních výdajů). Stavba je nyní již dokončena a podáváme žádost o platbu. O žádosti rozhoduje ministr vydáním rozhodnutí. Dohledali jsme, že se zřejmě jedná o ÚZ 90504, nástroj 170, zdroj 5.
Dne 1.4.2024 jsme zaúčtovali částku 3 051 149,20 Kč na účtech 955 MD / 999 Dal. – je to správně? Nebo máme na podrozvahu účtovat až na základě rozhodnutí? Nic dalšího k dotaci zaúčtováno nemáme.
V roce 2024 jsme obdrželi 3 faktury (faktury jsou vystavovány v režimu PDP bez nároku na odpočet daně). Při úhradě jsme v roce 2024 nečlenili výdaje na přímé a nepřímé a neoznačovali jsme část z dotace účelovým znakem, nemáme ani dohad na dotaci. Pouze vedeme na samostatném ORJ. V jakém okamžiku bychom měli označit výdaje roku 2025 (příp. 2024 ručně na doklady) ÚZ?
Teprve nyní před podáním žádosti o platbu nám investiční technik rozdělil faktury na výdaje přímé a nepřímé.
přímé výdaje nepřímé výdaje
194 577,40 stavební práce 09/2024 194 577,40 0,00
1 126 631,36 stavební práce 10/2024 1 050 279,60 76 351,76
3 122 428,31 stavební práce 11/2024 1 908 625,92 1 213 802,39
998 769,69 stavební práce 4/2025 522 878,79 475 890,90
460 951,83 stavební práce 5/2025 103 398,20 357 553,63
572 115,75 stavební práce 6/2025 350 078,11 222 037,64
347 477,97 stavební práce 7/2025 347 477,97 0,00
Pokud bude vydáno kolaudační rozhodnutí dříve než rozhodnutí o dotaci, máme ke dni zařazení do majetku zaúčtovat dohad 388 MD/ 403 D?
Jak máme prosím postupovat?
Na úvod upřesňuju, že nástroj je zde správně 171 (pro Modernizační fond). ÚZ máte dobře, ale vyjděte při značení z rozhodnutí ministra - mělo by tam být také uvedeno, že je to financováno z Modernizačního fondu. Příjem dotace označíte ÚZ, nástrojem a zdrojem 5. Výdaje do výše dotace značte stejně. Vlastní podíl jen nástroj 171 a zdroj 1.
NZÚZ doplníte ručně na doklady v okamžiku, kdy obdržíte rozhodnutí. Do účetnictví lze značení doplnit jen k výdajům letošního roku.
Postupovali jste správně - o dotaci nemáme v tomto případě účtovat, dokud není rozhodnutí. I ta podrozvaha může být k diskuzi, ale když už jste účtovali, je to jedno.
Moc nerozumím tomu rozdělení na přímé a nepřímé výdaje. Nepřímé výdaje se u NZÚ moc neřeší, protože poskytovatel kryje jen přímé realizační výdaje, nepřímé výdaje bývají nezpůsobilé, tzn. značily by se jen org.
Pro vás platí ještě stará pravidla:
https://novazelenausporam.cz/dokument/3380
Na str. 44 je potvrzena moje domněnka, že způsobilé jsou jen přímé výdaje, to si asi administrátor plete s jinými dotačními programi. Ani v nových pravidlech není v tomto ohledu změna.
Navíc pokud je faktura na stavební práce, vždy je to přímý výdaj, museli by na té faktuře zároveň vyčíslovat věcně nepřímé výdaje typu projekt.
Podle pravidel, které cituji výše se jako přímý výdaj u NZÚ uznávají i výdaje, které u jiných dotačních programů jsou nepřímé, cituji:
"Součástí přímých realizačních výdajů mohou být také náklady na vyhotovení odborného posudku,
odborný technický dozor, revize a zkoušky nezbytné pro realizaci opatření. "
Podívejte se do pravidel na odkaze výše, tam je to vše vysvětleno, jak tu píšu.
Dokud nebude rozhodnutí, neúčtujte dohadu ani značení.
Prosím o radu jak zaúčtovat příjem za žáky, kteří chodí do naší školy ze sousední obce. Byla uzavřena dohoda o vytvoření společného spádového obvodu a od 1.9.2025 nám bude sousední obec platit za žáky, kteří budou chodit do naší školy. Prosím o radu jak tento příjem zaúčtovat včetně paragrafu a položky.
Příspěvek se účtuje jako transfer bez ohledu na to, zda je zřízen školský obvod či nikoliv. Konkrétní účetní postup se volí podle toho, jak je koncipován příspěvek.
Pokud je sjednán bez vyúčtování, stačí zaúčtovat předpis 348 MD/ 672 D, příjem 231 MD položka 4121 (bez odpa)/ 348 D. Kdyby bylo sjednáno vypořádání příspěvku, měli byste účtovat o transferu s vypořádáním - přes zálohy, případně dohady, vyúčtování...
Informace ke školskému obvodu najdete například zde:
https://www.priruckazastupitele.cz/dotazy-a-odpovedi-skolstvi/
https://mv.gov.cz/migration/docDetail.aspx?docid=21350164&docType=ART&chnum=2 (metodika MV k tvorbě školských obvodů).
Obec v dubnu 2025 vypravila občanovi pohřeb a uhradila fakturu ve výši 14.900,-. Nyní přišlo usnesení o vypořádání dědictví - obci připadla částka 5.056,- (víc občan neměl). Má ještě obec nárok požadovat doplatek částky, tj. 9.844,- po MMR?
Zatím mám účtováno pouze došlou fakturu 14.900,- MD 377 / 321 D; úhradu MD 321 / 231 D par. 3632 pol. 5811; a příjem peněz z dědictví MD 231 / 377 D par. 3632 pol. 5811. Jak případně účtovat dál? Děkuji.
Některé otázky k tomuto tématu najdete na tomto odkazu:
https://mmr.gov.cz/cs/caste-dotazy/pohrebnictvi/socialni-pohrby
Měli byste mít nárok na doplacení rozdílu.
Pozor ale na to, že od roku 2025 je změna v RS. Výdaje na pohřeb máte zatřídit na položku dle druhu výdaje, tzn. většinou se bude jednat o položku 5169. Příjem od MMR patří na pol. 4171, v roce 2025 dočasně bez ÚZ.
Doporučuju účtovat fakturu za pohřeb ve výši dědictví na účet 518, zbytek, který budete požadovat po MMR na účet 377.
Příjem z dědictví na účet 649 s pol. 2329. Případně na položku 2324, pokud je výslově určeno, že to máte přiznáno jako vypravovatel pohřbu, nikoliv jako obecnou pozůstalost (jako dědic).
Obec nechala vytisknout knihu, kterou chce jednak rozdat mezi místní občany a také ji chce prodávat. Prosím, jak zaúčtovat tu část, kterou budeme rozdávat, a také tu část, kterou budeme prodávat. Kniha je vytištěna za cenu 1 výtisku Kč 340 Kč a obec ji hodlá prodávat za cenu Kč 350 Kč za kus. Dále prosím o odpověď, jak to bude ohledně DPH. V současné době je nulová sazba na knihy.
Pokud jde o účtování, záleží, jakým způsobem účtujete o zásobách, zda způsobem A nebo B. Uvedu vám obě účetní varianty.
Způsob A: Pořízení ve výši knih určených na prodej zápisem 131 MD/ 321 D, úhrada s pol. 5138, zavedení na sklad 132 MD/ 131 D. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně, příjem na pol. 2112, vyřazení ze skladu 504 MD/ 132 D v pořizovací ceně. Darované knihy se pořídí stejně, vyřazení ze skladu je ale zápisem 543 MD/ 132 D.
Způsob B: Knihy, které se pořídily za účelem darování, se zaúčtují na účet 543 s pol. 5194. Nákup knih určených k prodeji se zaúčtuje na účet 504 a při prodeji výnos z prodaných knih stejně, jako u varianty A. Sklad budete řešit jen v případě, že by vám ke konci roku nějaké knihy zůstaly - aktivace zbylých knih zápisem 132/ 504, u těch, které nebyly darovány zápisem 132 MD/ 543 D.
Teď ve vztahu k DPH - dodání knih je skutečně osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet daně. To by mělo znamenat, že tiskárna Vám dodala knihy s nulovou sazbou daně - tedy nemáte žádný nárok na odpočet DPH. Nemohu ale vyloučit, že ještě máte nějaké vedlejší výdaje, které byly s daní (třeba někdo Vám udělal fotografie a vyfakturoval s DPH...) - u nich by tedy potenciálně nárok na odpočet DPH byl, pokud jsou knihy určeny k prodeji. Já budu zatím předpokládat, že tyto výdaje s DPH nebyly (případně byly tak malé, že jste to ani neřešili - pokud by to bylo jinak, prosím ozvěte se mi na mail zdenek@obecuctuje.cz).
Takže předpokládám, že při pořízení nebyl žádný odpočet DPH - z pohledu DPH tyto nákupy nijak speciálně neevidujete. Z toho vyplývá, že pokud byste knihy následně darovali, tak ve vztahu k §13 ZDPH nenastane fikce dodání (protože dodáváte něco, u čeho nebyl uplatněn odpočet) a dary jdou úplně mimo DPH. Prodej knih - tam je nulová sazba daně - tedy nic neodvádíte, na 343 neúčtujete, ale musíte zajistit to, že v přiznání k DPH to půjde na ř. 26 přiznání.
Máme jako obec termínované vklady a několik spořících účtů u různých bank. Spadají úroky z termínovaných vkladů nebo ze spořících účtů do obratu DPH? Jde o velké částky.
Ne - určitě nespadá. Jedná se o aktivity, kdy vy nejste tím aktivním poskytovatelem finančních služeb - tedy tady nejednáte jako osoba povinná k dani.
Takže díky TV či spořícím vkladům se určitě nestanete plátci DPH.
K datu 2.7.2025 nám byla předána stavba polní cesty od SPÚ za cca 15 mil. Kč, stavbu měl SPÚ zařazenou do užívání, k datu předání jsem proto přebrala PC stavby i oprávky a zařadila do naší majetkové evidence. Nyní nám přišel od SPÚ na schválení zastupitelstvem další protokol o předání a převzetí, kterým nám předávají ostatní investiční náklady související s realizací stavby polní cesty - náklady na PD, TDI, BOZP, ZAV v částce cca 1,2 mil. Kč. Prvním předávacím protokolem byly zřejmě předány pouze náklady na stavební část bez souvisejících nákladů. Nenapadlo mě, že když měli na SPÚ stavbu zařazenou do majetku, že není včetně všech souvisejících nákladů a teď nevím, jak s nimi naložit. Patří do hodnoty stavby polní cesty, tu mám již ale od července v majetkové evidenci a nabíhají odpisy. Jak prosím účetně i majetkově postupovat?
Navrhuji toto: Náklady dozařaďte zápisem 021 MD/ 401 D stejně, jako jste přebrala samotnou stavbu. Účtujte k datu zjištění, nemusíte zpětně měnit ocenění cesty, i do majetku to dejte ke stejnému datu jako zvýšení ceny cesty z důvodu opravy ocenění. Na kartu majetku můžete do informace vysvětlit důvod - pozdní předání souvisejících výdajů. Předpokládám, že udělal chybu SPÚ - asi nedali do pořizovací ceny, ale to je věc opravy u nich v účetnictví, ne u vás.
Každopádně postupujte ale tak, jak se dohodnete. Jsou VÚJ, takže od nich přebíráte ocenění. Můžete si pro jistotu u nich ověřit, jestli nemáte změnit pořizovací cenu zpětně od data předání původní stavby, aby ocenění a hlavně odpisování mezi vámi navazovalo. Pokud byste reakci k tomu neměli, postupujte jak píšu v úvodu. Jak říkám, není to vaše chyba, tak pokud by nebyla součinnost s převodcem, neřešila bych to. Zvažte i pracnost - ještě není předána mezitimní závěrka k 30.9.2025, tak oprava zpětně možná je. Jen aby nedošlo k tomu, že oni to třeba odpisovali až do srpna, nebo zda ty vedlejší náklady vůbec nezařadili, to z dotazu nevím, proto raději to dovysvětlení.
Obec zasílá sousední obci finanční příspěvek na žáky na základě uzavřené dohody. Seznam žáků k odsouhlasení jsme obdrželi nyní a poté bude vystavena faktura. Bohužel počet žáků je vyšší než jsme předpokládali - uskutečnil se přestup z jiné školy, kde finanční příspěvek neplatíme, a tedy finanční příspěvek bude vyšší než máme ve schváleném rozpočtu. Dojde tím k porušení rozpočtové kázně? Počet dětí jsem se snažila získat včas, ale dle sdělení počet dětí je jistý až po začátku školního roku.
Záleží, jak máte schváleny závazné ukazatele rozpočtu ve vztahu k tomuto příspěvku. Kdyby hrozilo překročení, mělo by dojít stejně před platbou k přeschválení výše platby a současně k RO. Také je vhodné si se školou upravit splatnost, abyste byli schopni reagovat na konečnou výši ročního příspěvku.
Toto bude každoroční dilema, proto by mělo dojít ke schválení příspěvku spolu s úpravou v rozpočtu vždy po dodání podkladů od školy a podle toho tedy mít případně i delší dobu splatnosti.
Obracím se na Vás s následující situací (za zřizovatele):
v naší PO (ZŠ) byla provedena modernizace školní kuchyně v hodnotě cca 2 mil. Kč. Firma, která dodala všechny komponenty, nabízí po ukončení dotační akce ještě pořízení 6 ks velkých lívanečníků v celkové ceně 19 536,-Kč a chce na ně dát slevu 18 142,-Kč, škola tedy zaplatí za lívanečníky jen 1 394,-Kč.
Můj dotaz zní, v jaké ceně by měla ZŠ zařadit lívanečníky do majetku a jak zaúčtovat tu slevu?
Sleva je součástí ocenění majetku - úplatně pořízený majetek oceňujeme pořizovací cenou, což je cena, kterou za majetek skutečně zaplatíte. Pokud má PO od vás souhlas pořídit si lívanečníky svým jménem do svého majetku, pak jednotková cena je kolem 200 Kč, tak předpokládám, že u PO to skončí maximálně na účtu 902. Neznám jejich hranici pro evidenci na účtu 028 ani 902, takže je možné, že je budou považovat za krátkodobý majetek rovnou do spotřeby (pak bez zařazení na podrozvahu). Faktura 501/321 (pol. 5139 - ale RS PO nezajímá :)
Obec provedla rekonstrukci VO. Původní staré betonové sloupy včetně světel /9 ks/byly nahrazeny za nové stožárové sloupy včetně světla a dále máme světla umístěná na sloupech s výložníkem, zde se vyměnila světla a sloupy, výložník celkem 10 ks zůstal. Nová světla i sloupy zařadím dle faktury. Jde mi o vyřazení části VO, když máme v majetku obce zařazeno VO z roku 2001 v částce Kč 277005,-, která zahrnuje vše /sloupy,světla ,výložníky/ . V jaké částce tedy vyřadím původní VO? Neznám hodnotu výložníků,které nám zůstaly. Měly by tedy být dvě nové karty. ?Jedna nové sloupy včetně světel /9ks/ a druhá nové sloupy plus výložník celkem 10 ks /zůstatková cena plus částka na faktuře/?
Podle popisu bych to účtovala jako kompletní obnovu - vyřazení celého původního VO a zařazení nového. Z celého osvětlení zůstanou jen přes dvacet let staré výložníky, jejichž ZC nebude podle mě významná. Proto mi přijde jako neefektivně pracné provádět poměrové vyřazení stavby, byť to je přesnější postup.
Jak si majetkově rozdělíte nové VO je na vás. Důležité je postupovat trochu jednotně a aby se to dobře inventarizovalo, tzn. zařazujeme např. podle ulic, jednotlivých tras apod. Pokud vám to bude vyhovat a budete umět VO lokalizovat, pak klidně tak, jak píšete - rozdělení na dvě majetkové karty.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková