Dotazy

• Vyřazení nedobytné pohledávky

  08. 09. 2026

  V roce 2023 byly bývalou starostkou dodavateli stavby, dokončené v roce 2020, vystaveny 3 penalizační faktury za pozdní předání díla a opožděné odstranění vad v celkové částce 8 829 990,- Kč. Firma na ně reagovala s tím, že je neuznává a vrátila je. V této záležitosti ze strany městyse se dále nejednalo.
  V srpnu letošního roku zastupitelstvo rozhodlo o odpisu celé této pohledávky s odůvodněním, že jsou tyto faktury již promlčené, jsou pochyby ve výpočtu a oprávněnosti těchto pohledávek bez doloženého znaleckého posudku apod. a faktury jsou nevymahatelné. Právní rozbor konstatuje nejistý výsledek případného soudního sporu z důvodu promlčení, které by zhotovitel určitě namítl i před soudem. Pohledávka je nevymahatelná.
  V této souvislosti prosím o radu, jak vyřadit z účetnictví.
  1. vyřazení pohledávky 557/311
  2. zrušení OP 194/556 Stav k 31. 12. 2025.
  Musí se dopočítat OP k datu vyřazení, tj. 31. 8. 2026?
  
  3. Je nutné převádět nedobytnou pohledávku z rozvahy do podrozvahy, vzhledem k tomu, že není předpoklad její úhrady? Nemáme stanoveno směrnicí.
  

  Jestli se pohledávka nevymáhala a je promlčená, tak je tím právně snížena její vymahatelnost. Tady je navíc i otázka, nakolik právně existuje, když nebyla uznána a její vyčíslení bylo sporné. Odpis z rozvahy každopádně nikdo neschvaluje, ale je určitě dobře, že se rozhodlo, co s pohledávkou dál - vymáhat se nebude vzhledem k právní nejistotě a bylo jasně určeno, že jsou kolem ní popsané spory. Pokud vám nevznikla nějaká vyčíslitelná škoda, neměla by být vytknuta nehospodárnost (s ohledem na nevymáhání pohledávky), to je jediné riziko, které bych tu vnímala.

  Účetní zápis vyřazení pohledávky z rozvahy máte správně. OP se účtují nejpozději k rozvahovému dni, pokud nemáte určen dřívější termín, tak za rok 2026 už OP neúčtujte, obratem by se při vyřazení pohledávky zrušily. Pohledávka by stejně měla mít OP téměř 100 %, když je vedena od roku 2023, tak vliv na VH teď už velký asi nebude - OP se zruší, jak uvádíte, zápisem 194/556.

  Pro nedobytnost máte mít dle ČÚS 706 vydanou směrnici, je vhodné si stanovit i lhůtu, např. že nedobytné pohledávky evidujete v podrozvaze 3 roky. Když jste pohledávku nikdy nevymáhali, vymáhat ji nebudete, je sporná výše a dokonce není ani uznaná, tak bych ji do podrozvahy již neúčtovala.

  Pro příště - protistranou neuznané sporné pohledávky je opatrnější účtovat při vzniku jako podmíněné do podrozvahy - zápis 948 MD/ 999 D. Úplně nejsprávnější postup by bylo účtovat to teď proto spíše jako opravu VH minulých let zápisem 408 MD/ 311 D. Tím, že byly tvořeny OP, tak by se odúčtovaly 194 MD/ 408 D, tzn. je zde k diskuzi, zda to teď řešit - jestli nedooprávkovaná výše pohledávky není významná, nechala bych vyřazení klasicky do nákladů s rozpuštěním OP, což nám VH zkoriguje.

• Soubor hmotných movitých věcí

  08. 09. 2026

  Naše obec vybavuje kulturní dům, pořizuje se nábytek, osvětlení, vybavení kuchyně, zakázku vysoutěžila firma za 1 660 000 Kč. Nyní jsem obdržela fakturu, kde je sice soupis věcí a celková částka, ale není to jednotlivě rozepsané. Mohu zařadit na 022 jako soubor movitých věcí?

  Bohužel je potřeba rozklíčit jednotlivé zásahy - mělo by vyplývat z rozpočtu, případně se s firmou zkusit dohodnout, aby vám to rozpočetli. Je vhodné to řešit vždy na začátku - jaký majetek vznikne a jak chcete fakturovat položkově, aby se ideálně povinnost dala do smlouvy o dílo a měli jste podklad pro účetnictví (ceny z rozpočtu se mohou oproti skutečnosti lišit).

  Kuchyňská linka v kulturním domě může být samostatná věc, patří správně na samostatnou kartu - jako jednu věc lze dohromady zařadit všechny skříňky a vestavěné spotřebiče. Účet 028 do 40 tis. Kč, účet 022 nad 40 tis. Kč. Movitým majetkem bude také nábytek, zařadit by se ale měl jednotlivě - např. po jednotlivých stolech a židlích, skříních apod., ani tam soubory nejsou dobře, pro usnadnění práce se to řeší hromadným zařazením stejných majetkových položek. Osvětlení, když to nejsou přenosné lampičky, je součást budovy - buď oprava nebo TZ (nad 40 tis. Kč) podle toho jestli se jen vyměňovalo nebo se nějak změnily parametry či se dělalo nově.

• Účelový znak

  08. 09. 2026

  V loňském roce byla živelnou pohromou poškozena střecha obecní budovy. Okamžitě byly zahájeny přípravné projektové práce tak, aby bylo možné střechu co nejrychleji opravit. První část vyhotovené projektové dokumentace byla zaplacena dle smlouvy v září 2025. Na tuto akci se poté podařilo získat dotaci z programu Živel II a náklady na projektovou dokumentaci jsou uznatelnými náklady. Rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo doručeno v srpnu 2026. V uzavřeném účetnictví roku 2025 je tak zaúčtován výdaj na část projektové dokumentace bez účelového znaku (jelikož jsme o příslibu dotace ještě nevěděli). Jak nyní dostat k tomuto výdaji účelový znak tak, aby byly splněny podmínky pro přidělení dotace na tento výdaj?

  Způsobilé výdaje jsou dle výzvy opravdu časově od 1.1.2025. Ve výzvě se dále uvádí:

  "Ze státního rozpočtu bude možné proplatit i výdaje, které vznikly před podáním žádosti o dotaci, pokud vznikly po 1. 1. 2025, včetně."

  V bližších podmínkách jsem vyhledala toto:

  "Finanční prostředky poskytnuté formou dotace musí příjemce dotace vést v účetnictví v příslušném roce odděleně, pod příslušným účelovým znakem uvedeným v Rozhodnutí. Příjemce dotace musí veškeré dokumenty související s akcí, včetně účetnictví, archivovat po dobu 10 let od ukončení realizace akce".

  Jedná se o standardní požadavky poskytovatelů dotací, ale v případě, kdy způsobilý výdaj vznikl oproti přiznání dotace v rozpočtově uzavřeném roce, tak protože ÚZ vstupuje do výkazu Fin 2-12M, tak není formálně bohužel možné jej zpětně do účetnictví doplnit. Můžete značení doložit jen mimoúčetně ručním dooznačením na faktuře, zkuste to s poskytovatelem probrat, nebylo by určitě spravedlivé a doufám není záměrem, že dají dotaci jen na výdaje, kde můžete značení v účetnictví doplnit. Nevím tedy, jestli jste neměli nějaké prvostupňové schválení - když je např. rozhodnutí a pak smlouva, značí se již od rozhodnutí, nečeká se na smlouvu. To by bylo jediné, kde by byla "chyba" na vaší straně, jinak bych se zkusila s nimi domluvit, že ÚZ správně doplnit do účetnictví k této faktuře nemůžete.

  Protože vám nemohu pomoci, dotaz vám nepočítám. Nechám zveřejněno, jestli nemá někdo pro daný program zkušenost s uznáním, že by nám zareagoval.

• Dotace a svěření majetku PO

  08. 09. 2026

  Navazuji na svůj dotaz -Dotace a svěření majetku PO z 03. 06. 2026. Zaslali jsme žádost o proplacení dotace na rekonstrukci školy + vybavení. Způsobilé náklady + 7% paušál % 60 mil. Kč, dotace EU 51 mil., SR 3 mil., vlastní podíl 6 mil. Kč. První žádost o platbu v hodnotě kolem 3 mil. Kč proběhla 6/2025 a požadovaná částka nám byla vyplacena v 8/2025. Bez připomínek. V 6/2026 jsme podali druhou a konečnou žádost o platbu ve výši 51 mil Kč a na základě výzvy musíme opravit a ponížit přímé výdaje o částku více než 6 mil. Kč, s tím, že i v dokladech, které se týkaly první žádosti o platbu se musí částka ponížit asi o 130 tis. Kč. Část týkající se druhé žádosti o platbu - Opravila jsem tím způsobem, že původně účtované částky s jednotlivými UZ v roce 2025 i 2026 jsem snížila o vyloučené náklady a opravu proúčtovala v období 9/2026. Teď nad tím přemýšlím, jestli můžu opravu provést tímhle způsobem? Nedojde k porušen rozpočtové kázně nebo zkreslení rozpočtu atd.? Případně jak správně postupovat? Zbývající částku pro vyčerpání dotace můžeme ještě označit ve výši kolem 3 mil. jako investice - stavební práce a pro další část již budeme muset použít náklady za konektivitu, IT vybavení, učební pomůcky, které také byly součásti projektu. Předpokládáme, že pro čerpání dotace a označení UZ použijeme fakturu na IT vybavení, kde jsou investiční i neinvestiční položky, a zbývající náklady označíme už jen ORGem. Lze takto postupovat? Doklady z první žádosti o platbu jsem zatím neopravovala, údajně si o tu neuznanou částku ani nemůžeme povýšit náklady u druhé žádosti. Nemáme k tomuto žádné rozhodnutí, případně nařízenou vratku, co s tím? Můžeme se odvolat nebo něco? Když ještě není konečné vyúčtování? Prosím o Váš názor a zkušenosti.

  Nemáme pro danou situaci jasně daný postup, viz např. tato odpověď na podobný dotaz.

  Formálně správně je to, co vás nyní napadlo - že opravdu v rozpočtu běžného roku se nemá opravovat chyba minulých let.

  Rozeberme si to ale trochu více, hlavně proto, jestli jsem správně pochopila vaši situaci: Nejdůležitější bude věcně identifikovat, které výdaje jsou dle výzvy nově nezpůsobilé. Hovoříte o vyloučených nákladech a letech 2025 a 2026, tzn. pokud víte, které náklady neuznali a kdy vznikly, tak opravit NZÚZ jde u výdajů v účetnictví pouze v rozpočtově neuzavřeném roce. Správně byste tedy měli ponížit z hlediska značení pouze letošní neuznané výdaje. U výdajů minulých let lze opravit NZÚZ jen ručně na dokladech. Mohou z toho být výjimky, viz dále. Jestli ale zároveň nově uznají nějaké jiné výdaje, tak by pak mohla nastat chybná situace (když ještě něco dooznačíte a neopravíte značení), že budete mít v součtu v účetnictví značeno ÚZ za všechny roky více, než je celková dotace.

  Takže v prvé řadě je potřeba si ujasnit konečnou částku dotace, bez toho se dál nehneme - nejpozději do konce roku snad informaci mít budete. A dost možná pak nebudete muset v účetnictví nic ponižovat (jestli danou dotaci vyčerpáte nakonec na jiných výdajích) a naopak případně dooznačíte ještě další výdaje tak, aby v součtu bylo značeno ve výdajích ve výši dotace.

  V účetnictví možná časově nebude sedět ÚZ na způsobilé výdaje, ale jestli neuznaly nějaké výdaje např. roku 2025 a místo toho teď nově uznají jiné výdaje roku 2026, tak s tím nic už letos neuděláte a než mít značeno v chybné výši, tak ty nově uznané výdaje bych označila jen ručně na dokladech. Do značení minulých let zpětně nezasáhnete, tady to není o nějakém vyrovnání letos, nejzásadnější je vždy ohlídat v účetnictví značení v součtu za všechny roky a doložit jednotlivé způsobilé výdaje alespoň mimoúčetně.

  Nedávno jsme totiž měli případ, kdy chybné značení ÚZ v účetnictví bylo poskytovatelem vytknuto, proto radíme být v tomto ohledu opatrní a nejpozději na konci roku se snažit co nejlépe rovnat značení na skutečnost. Vy jste vloni ale informaci neměli, takže ve výsledku jste s tím nemohli nic dělat, značili jste v dobré víře, to by vám vytknout neměli a letos už s tím viz výše ve výsledku nic neuděláte, protože podle všeho vám dotaci neponižují, ale jen asi mění strukturu způsobilých výdajů - to by pak bylo jedině o nějakém formálním odúčtování NZÚZ a zaúčtování na správných fakturách tam, kde to půjde (jen rok 2026).

• Částečná přefakturace

  08. 09. 2026

  Mám dotaz ohledně přeprodeje. Obci je fakturována spotřeba el.energie pro naši PO a kotelnu, s tím, že máme stanovený poměr pro možnost odpočtu DPH pro kotelnu. ZŠ přefakturováváme skutečnou spotřebu energie dle podružného odpočtu (skutečné spotřeby), ale dochází k tomu, že v letních měsících (kdy není potřeba vytápění) je spotřeba el.energie pro kotelnu nízká. U vystavených faktur používáme poměr odpočtu DPH celý rok stejný.
  Faktura za elektřinu ve výši 12.100 Kč 10.000+2.100), celková spotřeba 1210KWh
  Účtování:
  SÚ MD D
  502 ZJ 3.000
  343 ZJ 630
  502 8.470
  321 12.100
  Úhrada
  321 12.100
  231 3634 5154 2.000
  231 3113 5154 10.100 (skutečná spotřeba energie 1010kWh)
  Spotřebu pro PO přefakturováváme
  Účtování
  602 10.100
  311 10.100
  Úhrada
  311 10.100
  231 3113 2111 10.100 - v tomto případě je přefakturace včetně DPH, PO je neplátce
  Dochází k tomu, že v letních měsících uplatňujeme dle poměru vyšší DPH ze spotřeby el.energie a v zimních měsících je to opačně. Poměr na konci roku přepočítáme a vychází to takřka nastejno. Máme to správně, nebo máme účtovat kompenzačně, tzn. -502/-321 a -321/-231, nebo přes účet 377, pol 5909? nebo je možné uplatnit celou fakturu a při přefakturaci odvést DPH?

  Podle mne byste měli nejjednodušší, kdybyste uplatňovali plný odpočet DPH (pokud platí to, že je kotelna využívaná výhradně k ekonomické činnosti). No a škole bych fakturoval s DPH. Je to fakticky nejjednodušší a zároveň nejpřirozenější řešení.

  Nemáme žádné výslovné ustanovení o přeúčtování - my bychom doporučovali spíše ten režim přes 377 nebo snižování spotřeby na 502 (což by bylo nejjednodušší). Ale je to jen doporučení, závazný ČÚS k tomu neexistuje - jen používáme něco, co jsme měli v předpisech do roku 2009.

  Z hlediska RS příjem ponechte na pol. 2111.

• Zápočet v RS

  08. 09. 2026

  V roce 2025 podepsala město smlouvu s právnickou osobou. V této smlouvě je sjednáno, že město prodá právnické osobě pozemky např. za 10 000 000 Kč a zároveň městu bude právnická osoba předávat vybudovaný majetek např. chodníky a hodnota tohoto majetku se bude započítávat s hodnotou pozemků a tím umořovat pohledávka města. Vše bude probíhat na základě zápočtů. Pohledávku za pozemky máme již v účetnictví. Můj dotaz zní : Má se vzájemný zápočet účtovat i přes rozpočtovou skladbu, protože plnění bude probíhat v roce 2027 a tak nevím, zda to dát do schvalovaného rozpočtu. Hodnotu majetku bude právnická osoba vykazovat na základě vystavených faktur, ty bych účtovala 321/042.

  Neznám sjednanou splatnost pohledávky, ale pokud se jedná o dobu delší než rok, pak na úvod raději zmiňuji, že místo účtu 311 byste pro pohledávku z prodeje pozemků měla použít účet 469. Postupně, jak vám bude firma prodávat - předávat vybudovaný majetek, budete předepisovat 042 (021) MD/ 321 D, zápočet proběhne zápisem 321 MD/ 311 (469) D.

  V RS evidujte jen případný doplatek. Zobrazení zápočtu v RS MF obecně vylučuje. Vysvětlení je na str. 54 knihy Rozpočtová skladba, kde je k tomu uveden i náš výklad. Zákaz zápočtů najdete v Pokynu k vyhlášce č. 412/2021 Sb. v části "Obecné zásady vztahující se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek", odst. 7. Odkaz na pokyn zde:

  https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/statni-rozpocet/legislativa-statniho-rozpoctu/2026/pokyn-k-postupu-podle-vyhlasky-mf-c-412-2021-sb-o-62323

  Najdete to na str. 15 hned nahoře. V knize Rozpočtová skladba vysvětlujeme, že je tím pádem nižší vypovídací schopnost, nicméně je otázka, jestli se tím trápit, i když je to třeba významné. Asi prostě když zákaz, tak zákaz.

• Poskytování dotací

  08. 09. 2026

  Město poskytlo dotaci, na základě veřejnoprávní smlouvy, městské obchodní společnosti na pokrytí ztráty hospodaření a vygenerování přiměřeného zisku z činnosti příjemce související se zabezpečením kulturních činností pro občany města (kino, divadlo, koncerty, …).
  Nejedná se o zajištění služeb obecného hospodářského zájmu (vyrovnávací platba formou dotace).
  Příjemce vyúčtoval poskytnutou dotaci, tzn. doložil skutečně vynaložené náklady na vymezený účel prostřednictvím uhrazených faktur a k celkovým nákladům si přičetl zisk ve výši 6%, který bude rovněž hrazen z dotačních prostředků.
  Dle našeho názoru jsou finanční prostředky dotace vždy vázané na konkrétní způsobilé výdaje k pokrytí nákladů spojených s danou činností a nelze si z dotačních prostředků generovat zisk, který není konkrétním nákladem. Výše zisku není navíc upravena smlouvou o poskytnutí dotace a závisí na příjemci (musí být pouze přiměřená).
  Prosíme o Váš názor, zda je možné poskytnout na základě veřejnoprávní smlouvy dotaci z rozpočtu města na vygenerování přiměřeného zisku z činnosti příjemce.

  Toto je na Vašem rozhodnutí - jak nastavíte podmínky dotace. Dokáži si jak představit dotaci, která umožní generovat příjemci zidsk tak i takovou, která je jen na úhradu nákladů. Prosím toto si musíte dát do dotačních podmínek - žádný právní předpis toto za Vás nevyřeší.

  Nicméně Vašmu názoru, že to nejde může nahrávat to, že smlouva nezmiňuje možný přiměřený zisk ... - nicméně určitě bych doporučil, abyste si toto jasně dali do podmínek dotace.

• Změna územního plánu

  08. 09. 2026

  V majetku na účtu 019 vedeme územní plán. Nyní máme smlouvu o dílo na změnu č. 1 Územního plánu. Cena za vyhotovení díla je 278.300 Kč.
  Obsah změny ÚP: a) ÚP bude převeden do jednotného standardu. b) Uvedení platného UP do souladu s legislativou c) Aktualizace vymezení zastavěného území a využití území d) Aktualizace limitů využití území e) uvedení UP do souladu s Politikou územ.rozvoje ČR f) vyhodnocení souladu změny č. 1 s UP g) vyhodnocení souladu změny č. 1 se zásadami územního rozvoje Ol. kraje. h) zapracování požadavku na změnu využití území - vymezení pozemku konkrétní parcely jako zastavitelné plochy i) zpracování Úplného znění Územního plánu po změně č. 1.
  
  Na základě uzavřené Dohody o úhradě nákladů s občanem, se bude občan podílet na nákladech v souvislosti se změnami UP v konkrétní výši.
  Celý proces je Smlouvou o dílo rozdělen na 3 etapy :
  1. etapa: převedení platného UP - 84.700Kč (platí obec) + zpracování návrhu změny č.1 - 72.600Kč (platí občan)
  2. etapa: úpravy návrhu změny č.1 k vydání zastupitelstvem - 42.350Kč (platí občan)
  3. etapa: dotisky Změny č.1 po vydání zastupitelstvem obce 30.250Kč a úplné znění Územního plánu po změně č.1 - 48.400Kč (platí občan)
  Za etapy obdrží obec Fakturu, první již byla doručena.
  
  Prosím o radu jak celý proces účtovat.
  Smlouvu o dílo, ani dohodu o úhradě nákladů jsem předem nezaúčtovala.
  Faktura za 1. etapu byla již doručena. Dle Dohody o úhradě nákladů obec po zaplacení faktury vystavuje daň. doklad na příslušnou částku.
  Nejsme plátci DPH.
  

  Začnu odzadu - jestliže nejste plátci DPH, nemůžete vystavit daňový doklad, to jen k terminologické nepřesnosti. Můžete vystavit klasicky fakturu jako podklad k platbě. Navíc i u plátce DPH bychom v případě, že občan pouze hradí náklady úpravy, kterou vyvolal, tak jsme v jednání přímo podle stavebního zákona - jednalo by se dle mého názoru o výkon veřejné správy a nebylo by to zdaňovaným plněním (ani by to nevstupovalo do obratu, když je to postup dle § 111 odst. 4 stavebního zákona č. 283/2021 Sb.).

  K účetnímu zachycení je potřeba se nejprve rozhodnout, jestli změnu ÚP budete účtovat jako investiční nebo neinvestiční výdaj. Od toho se pak odvíjí i účtování příspěvků od občana. K danému tématu se můžete podívat na tento dotaz:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=zm%C4%9Bna+%C3%BAzemn%C3%ADho+pl%C3%A1nu+&jak=fraze

  Je to hned ten první z 29.6.2026. Ve vašem případě by se mohlo jednat o neinvestici, jen si nejsem jistá body c) a d), jak moc rozsáhlé změny to jsou a jestli v ÚP neřešíte nové lokality. V případě změny zastavitelnosti území to může být k diskuzi, jestli se již nejedná o změnu charakteru TZ. Externí dotaci na to předpokládám nečerpáte - nezmiňujete se, takže tímto limitováni nejsme a hledáme proto čistě správné účetní řešení. Jak vysvětlujeme v dotazu, na který vás výše odkazuju, může to být diskutabilní a hlavně subjektivn. My jsme se v týmu výkladově shodli, že za TZ považujeme takovou změnu ÚP, kdy dochází k rozšíření použitelnosti či významným změnám. Proto viz úvod tohoto odstavce - jestli nejsou nové lokality a rozsahem významné změny, můžete změnu účtovat jako provozní náklad - účet 518, odpa 3635, pol. 5169.

  Po upřesnění jsme se dohodli, že ve vašem případě budete účtovat o TZ územního plánu.

  U příspěvku od občana na změnu ÚP v tomto případě z právního hlediska postupujete pravděpodobně podle výše zmíněného § 111 odst. 4 zákona č. 283/2021 Sb., což znamená, že přijaté prostředky budete účtovat jako transfer.

  Faktury za změnu ÚP budete účtovat:
  
  041 MD/ 321 D, úhrada 321 MD/ 231 D, RS 3635 6119.
  
  Aktuální ÚP asi evidujete na účtu 019 - to raději ověřte. Po dokončení - vydání a platnosti změny TZ zařadíte (zvýšíte ocenění aktuálního ÚP v majetku), účetně zápis 019 MD/ 041 D.
  
  V dohodě s občankou to máte sjednáno jako dílčí vyúčtování - fakturujete jí po každé fakturaci (plnění) od dodavatele, tzn. účtovala bych předpis vydané faktury takto:
  
  344 MD/ 403 D, příjem 231 MD/ 344 D, RS 3635 3122.
  
  Až se změna ÚP dokončí a zařadí do majetku, přiřadíte transfer z účtu 403 na kartu ÚP, účetně zůstane na 403 D a začne se rozpouštět do výnosů zápisem 403 MD/ 672 D.
  
  
  

• TZ hasičárny

  08. 09. 2026

  Probíhá rekonstrukce hasičárny, která je součástí budovy úřadu. Dojde k výměně vrat - TZ (dálkové ovládání). Navýším tedy hodnotu budovy, nebo lze nějak oddělit? A další práce a materiál jsou jen opravy nebo také přidat k technickému zhodnocení?
  

  Výměna původních ručních vrat za nové s elektrickým ovládáním je technické zhodnocení. Posuzuje se pak již jen limit - jestli zásah bude nad 40 tis. Kč, zvýšíte ocenění budovy jako celku, na kartu majetku do informace poznamenáte, o co se konkrétně jednalo. Některé majetkové programy umožňují ke kartě nahrát i přílohy (faktury apod.). Jestli se jedná stavebně o jednu budovu s jedním číslem popisným, eviduje se to v KN i v účetnictví jako jedna stavba, byť má různé účely. Předpokládám, že to nyní jako jednu stavbu evidujete, pak i TZ patří k této jedné budově/stavbě. Výjimkou jsou bytové domy, když se do KN zapíší bytové jednotky, pak se v účetnictví jedna budova eviduje na více kartách jako jednotlivé bytové jednotky.

  Pokud zásah probíhá jen v části "hasičárna", použijte odpa 5512, pol. 6121, účet 042, zařazení po dokončení či kolaudaci 021/042. Výdaje, které jde oddělit třídíme na konkrétní paragraf dle účelu. U společných výdajů pro budovu se volí paragraf buď převažující nebo společný, když nějaký existuje.

  Výdaje, které souvisí s výměnou vrat patří do ceny TZ. Zmiňujete "další práce a materiál" - neumím bez bližších informací posoudit, jestli je to součást ceny TZ nebo teoreticky nějaká nezávislá oprava - musela by se prokázat vzájemná technologická neprovázanost s tím, že by dané zásahy neměly argument pro TZ, pak může nastat souběh TZ a opravy. V tomto ohledu můžete dotaz doupřesnit na e-mail klara@obecuctuje.cz.

• Kontokorent, TV a koupě nemovitosti určené k demolici

  07. 09. 2026

  Prosím o pomoc se správným rozpočtovým a účetním zachycením několika operací.
  
  1. Termínovaný vklad: dne 5. 9. 2026 se obci vrátil z krátkodobého TV u ČNB vklad 10 mil. Kč. Již jej nebudeme znovu ukládat, prostředky potřebujeme na již rozpočtovanou investiční akci SO. Chápu správně, že návrat bude na pol. 8117 a prostředky tak zůstanou k dispozici ke krytí výdajů?
  
  2. Kontokorent: obec požádala ČS o kontokorent 3 mil. Kč (schválený limit zatím nemáme potvrzen). Na jaké položce financování se kontokorent rozpočtuje? Máme zapojit celý sjednaný limit, nebo jen předpokládané čerpání v roce 2026?
  
  3. Koupě nemovitosti: ZO má schvalovat kupní smlouvu na nemovitost za 1 010 000 Kč, která zatím v rozpočtu není. Objekt chce obec následně zdemolovat a dle současného záměru zde v budoucnu postavit obecní bytový dům, tento další záměr však zatím nemám doložen samostatným usnesením.
  
  Na jaký § a položku zařadit nákup? Je nutné cenu rozdělit na stavbu a pozemek? Jak zatřídit následnou demolici – samostatný výdaj, nebo součást budoucí investice? Lze již nyní použít § 3612?
  
  Kupní smlouva řeší i dluhy – část kupní ceny obec uhradí přímo věřitelům a zbytek bude vyplácen ve splátkách 30 tis. Kč měsíčně. Celková kupní cena je 1 010 000 Kč. Má způsob úhrady vliv na rozpočtové či účetní zachycení? Ve smlouvě zároveň není uvedeno, jak je řešeno DPH.
  
  4. Rekonstrukce OÚ: Potřebujeme také navýšit rozpočet rekonstrukce OÚ dle nového dodatku. Kontokorent má krýt zejména nákup nemovitosti a toto navýšení.
  

  1. Příjem ve výši původního vkladu patří na pol. 8117. Na RS 6310 2141 se třídí úrok - někdy se úroky připisují přímo na účet TV (244/662), v takovém případě se má RS při příjmu na BÚ rozdělit na původní vklad a na úroky. Pokud se vám úroky připisovaly na BÚ a přijímáte jen vklad, je v pořádku použít teď při převodu zpět jen pol. 8117. Převod z TV 262/244, příjem na BÚ jen 231 pol. 8117/262. Jestliže máte výdaj rozpočtově krytý - stačily prostředky letošního rozpočtu nebo se zapojily úspory z minulých let přes pol. 8115, tak rozpočtovat pol. 8117 nyní nemusíte. Povinně se rozpočtuje jen jako povinné krytí nebo pokud si to nastavíte jako závazný ukazatel. Pokud byste potřebovali krýt nové výdaje, které nejsou rozpočtované a nepokryjí je úspory (stav prostředků na účtech, pokladně... k 31.12.2026 = limit k zapojení jako krytí přes pol. 8115), pak lze v rámci RO zapojit do rozpočtu ke krytí výdajů pol. 8117.

  2. Kontokorent se rozpočtuje, jen když se čerpá ke konci roku (pol. 8905 má k 31.12. zůstatek). Meziroční RO vypadá takto: narozpočtujete si ho na MD pol. 8905 a do rozpočtu na příští rok dáte vyčerpanou částku na D pol. 8905. Není to klasické čerpání úvěru se sjednanými splátkami, ale povolený/ do limitu sjednaný minusový stav BÚ. Pokud ke čtvrtletní závěrce, např. k 30.9. vznikne vlivem kontokorentu minusový stav na BÚ, proúčtujete ho ke dni 30.9. (31.12., 31.3., 30.6.) zápisem 281 MD/ 231 D pol. 8905. K prvnímu dni dalšího měsíce, např. tedy 1.10. vrátíte daný stav opačným zápisem, takto účtujete vždy ke každé čtvrtletní závěrce, kdy bude minusový stav účtu 231.

  3. Obecně byste měli účtovat o pořízení budovy (účet 021, když to není zbořeniště) a pozemku (účet 031). Pokud jde o to, že je tam záměr demolice, podrobněji možnosti vysvětlujeme v odpovědi na dotaz "! Zařazení pozemků a stavby kvůli získání pozemků" z 18.10.2023, tak se prosím podívejte a vyberte si odpovídající řešení. Kupní cenu lze souhrnně zatřídit na pol. 6121. Paragraf volíme podle účelu - zde bych zvolila spíše souhrnný 3639, když není nyní konkrétní využití pořízeného majetku a není to ještě výdaj související s pořízením BD (rozhodnuto o tom ještě není a nevím, nakolik je záměr jistý). Ohledně úhrady neznám přesná právní ujednání, ale prodej na splátky nemá vliv na účetní ani rozpočtové zachycení - eviduje se jen nedoplacený závazek, při splatnosti za déle než rok místo účtu 321 účet 459.

     K DPH je to pak případně na další dotaz - už jsme na hraně kapacity pro odpověď na dotaz - je to spíše již zakázka, když se ptáte sice dejme tomu k jednomu tématu, ale takto komplexně a odpověď je sice bez příloh, ale časově náročnější (viz obchodní podmínky), ale vyřešíme to tentokrát tím, že vám to započítáváme na 2 dotazy. U DPH byste musela pak doupřesnit, co konkrétně tam chcete řešit - pravděpodobně, zda si můžete uplatnit odpočet.

  4. Viz bod 2.

• Fakturace ze Slovenska

  07. 09. 2026

  Přišla nám faktura od Slovenské firmy SVX s.r.o. na zakoupené zboží. Cena je uvedena v Kč 564,64 i EUR 23,38 bez DPH. Problém je že zboží přišlo na dobírku v částce 564,- Kč. Zaúčtovala jsem přenesenou daň ve výši 21%,
  účtování 501 MD 683,21 , 343 D 118,57 a 321 D 564,64
  úhrada 261 D 683,21 , 261 MD 118,57 321 MD 564,64,
  ale jelikož je to na dobírku 564,- potřebuji dořešit účet 261??

  V zásadě se domnívám, že je to celkem jedno. Já bych klidně prodaňoval jen těch 564 Kč - nicméně jsme v režimu zaokrouhlování a je to jedno.

  Takže si myslím, že při Vašem zaúčtování jen zúčtujete zaokrouhlovací rozdíl - tech 0,64 Kč - klidně dát na 649 (261/649).

• PDP a položka 8901

  07. 09. 2026

  Mám dotaz na fakturu za opravu podlahy v tělocvičně. V červenci mi přišla zálohová faktura na 170tis. Účtovala jsem 314/231. V srpnu mi přišel doplatek 120tis. Na faktuře odečtená záloha a PDP na 290tis. Nevím jak mám dostat DPH z července na položku 8901?

  Nejprve k režimu PDP - pokud obec hradí fakturu za práce na budově školy, zpravidla tam PDP nemusí být - předpokládám, že má PO budovu předanou k užívání, případně ve výpůjčce. Nevylučuju ale, že může být PDP správně - pokud školu provozujete nebo ji pronajímáte PO. Případně možná máte na mysli tělocvičnu v jiné budově, než škole. Tolik jen pro jistotu k základnímu režimu PDP.

  Jestli nemáte nárok na odpočet, postup je následující: Když už se režim PDP aplikuje, tak se daň neodvádí ze zálohy. Zpětně proto nebudete DPH řešit a fakturu zaúčujete klasicky (když se bavíme o opravě a ne TZ), zápisem: 511 MD 290 tis. Kč + DPH/ 321 D 290 tis. Kč, 343 D DPH. Úhradu budete účtovat 321 MD 290 tis. Kč/ 231 D RS odpa např. 3113 pro ZŠ, pol. 5171 ve výši 290 tis. Kč + DPH, 231 MD pol. 8901 ve výši DPH. Případně hned při faktuře lze proúčtovat DPH přes RS zápisem 231 D RS např. 3113, pol. 5171/ 231 MD pol. 8901 DPH, úhrada faktury pak jen 321 MD/ 231 D RS 3113 5171 v ZD. Odvod FÚ 343 MD/ 231 D pol. 8901. Postup máme uveden i v tomto dokumentu.

• DPH z poplatku za kompostéry

  07. 09. 2026

  Obec bude na základě smlouvy o výpůjčce poskytovat občanům kompostéry. Dle znění smlouvy bude užívání nádob bezplatně, zastupitelé jen schválili, že občané uhradí obci administrativní poplatek 500 Kč za každou převzatou nádobu. Nevíme, zda tento poplatek zatížit DPH nebo jde o plnění, které není předmětem daně, nebo je osvobozené?
  Posíláme výtah příslušné pasáže ze smlouvy:
  
  čl. I
  Předmět smlouvy
  1) Půjčitel přenechává k bezplatnému užívání nádoby na tříděný odpad (na plast, papír a bioodpad) uvedené v následující tabulce (dále jen „Předmět výpůjčky“) vypůjčiteli do 30. 10. 2031.
  Druh odpadu Počet ks Poplatek / ks
  Papír – 240 l modrá poplatek
  Plast a drobné kovy – 240 l žlutá poplatek
  Kompostér na bioodpad poplatek
  Administrativní poplatek celkem:
  
  2) Vypůjčitel předmět výpůjčky dle čl. I odst. 1) tohoto článku přebírá od půjčitele při uzavření této smlouvy, což obě smluvní strany stvrzují svým vlastnoručním podpisem.
  3) Při podpisu této smlouvy uhradil vypůjčitel půjčiteli administrativní poplatek ve výši XX,- Kč za každou převzatou nádobu na papír nebo plast, nebo XX,- Kč za každý kompostér, uvedený v tabulce v odst. 1, což půjčitel potvrzuje svým podpisem této smlouvy.
  

  Děkuji za doplnění - podstata daného obchodu je taková, že nakoupíte kompostér za určitou cenu (v řádu tis. Kč) a následně jej vypůjčíte s tím, že po udržitelnosti převedete kompostér zdarma. Za mne potenciálně naplníte charakteristiku přenechání zboží z pohledu DPH. Jediné, co inkasujete je "administrativní poplatek", nicméně ekonomickou podstatou je to z hlediska DPH platba za uskutečněný převod.

  Myslím si ale, že je aplikovatelný rozsudek ESD C -612/21 - odkaz najdete zde:

  https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272069&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=6088175

  Vyplývá z něj, že se ve vašem případě nejedná o ekonomickou činnost, protože jste faktický přeprodávač (inkasujete jen jednorázovou úhradu) s tím, že to uživateli zlevňujete a ekonomickým důsledkem transakce jsou jen ztráty. Já bych to udělal tak, že to není předmětem DPH (a také nemám nárok na odpočet DPH z nákupu kompostérů).

• Prostředky na obnovu vodohospodářského majetku

  07. 09. 2026

  Mám jako obec povinnost od 1.1.2026 zřizovat fond na obnovu vodohospodářského majetku, jehož jsem vlastníkem, ale neprovozuji ho?
  Ráda bych využila spíše možnost podrozvahové evidence, dle vašeho návrhu metodického materiálu (účty 97901/97999).
  

  Postupuje se podle § 13 odst. 6 vyhlášky č. 428/2001 Sb., cituji:

  "Rezervou finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se rozumí peněžní prostředky určené na obnovu vodovodů a kanalizací. Jedná se o rozdíl mezi skutečnou tvorbou a skutečným čerpáním peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Pro účely rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací musí vlastník v účetnictví průkazně zajistit oddělené sledování peněžních prostředků určených na obnovu vodovodů a kanalizací, a to zejména prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým. Vlastník je povinen ve svém účetním systému zajistit jednoznačné přiřazení veškerých transakcí, které se k tvorbě a čerpání rezervy vztahují."

  Stále platí, že není povinnost zřídit peněžní fond ve vztahu k prostředkům na obnovu vodohospodářského majetku. Přitom nehraje roli, jestli je vlastník provozovatelem či nikoliv (pokud je majetek například pronajímán).

  K tomu, že nejste provozovatel máme úvahový dokument - také z 3.11.2026, s podnázvem "určení osoby". Týká se situací svěření majetku PO či vkladu do DSO. Tam zatím tradičně (z hlediska nějaké logiky) prostředky obnovy tvoří spíše provozovatel (tedy například DSO), byť se jde do určité míry nad rámec Zákona o vodovodech a kanalizacích.

  Nevím, kdo a na základě jakého právního titulu vám VHM provozuje, ale od str. 5 je to řešeno v základním dokumentu (náměty účtování), ze kterého čerpáte zmíněný účetní postup. Pokud majetek pronajímáte, můžete využít jeden ze tří navrhovaných způsobů naplnění požadavků vyhlášky (účetní oddělení prostředků).

• Zastavení marné exekuce

  07. 09. 2026

  Obec eviduje vůči fyzické osobě pohledávku ve výši 3 433 Kč, která byla od roku 2012 exekučně vymáhána. V průběhu exekuce nebylo vymoženo žádné plnění. V roce 2026 obec souhlasila se zastavením exekuce a nyní jsme obdrželi usnesení exekutora o jejím zastavení z důvodu dlouhodobé bezvýslednosti. Původní pohledávku evidujeme na účtu 311 a jsou k ní vytvořeny opravné položky.
  
  Předpokládám, že po nabytí právní moci usnesení provedeme odpis pohledávky 557/311, zrušení opravné položky 194/556 (myslím, že nebyla tvořena - nenašla jsem k tomu podklad) a nedobytnou pohledávku převedeme do podrozvahové evidence 905/999. Prosím o potvrzení, zda je tento postup správný.
  
  Současně exekutor ve výroku usnesení přiznal obci náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 2 686 Kč, kterou je povinný povinen uhradit obci k rukám jejího právního zástupce.
  
  Právní zástupkyně obce nám k této částce sdělila, že její přiznání je formálně v pořádku, avšak vzhledem k dlouhodobě marné exekuci je bez faktické šance na její úhradu a dále vymáhána nebude.
  
  Prosím proto o radu, zda má obec přiznanou náhradu nákladů ve výši 2 686 Kč předepsat jako pohledávku do rozvahy, případně na jaké účty, nebo zda ji s ohledem na doloženou nedobytnost evidovat pouze podrozvahově, případně o ní vůbec neúčtovat.

  S vaším postupem souhlasím. Právně pohledávka nezanikla, ale je podle všeho nedobytná. V takovém případě je správné zaúčtovat vyřazení pohledávky z rozvahy. Zápis 557 MD/ 311 D je v pořádku. Nejsem si jen jistá, jak to proběhlo s opravnými položkami - uvádíte, že jsou k pohledávce vytvořeny a následně pak, že nebyly tvořeny - nenašla jste podklady. Je to o prověření zůstatku účtu 194. Pokud tam k dané pohledávce evidujete zůstatek, zrušili byste jej zápisem 194 MD/ 556 D. Jestli tam zůstatek není, o OP účtovat nyní při vyřazení již nebudete a berte to jako upozornění k nápravě do budoucna - ke každé pohledávce byste měli účtovat OP ve výši 10 % za každých 90 dní po splatnosti.

  Evidence v podrozvaze je vždy v souladu s vaší směrnicí - měli byste si definovat nedobytnost a určit, jak dlouho nedobytné pohledávky v podrozvaze evidujete (obecně cca 3 roky). Přiznanou náhradu nákladů, když je také nedobytná, nemá smysl účtovat do rozvahy. Podle toho, jak to popisujete, by se obratem stejně vyřadila, tzn. její částku bych jen připočetla k evidenci do podrozvahy.