Dotazy

• Poskytování dotací

  08. 09. 2026

  Město poskytlo dotaci, na základě veřejnoprávní smlouvy, městské obchodní společnosti na pokrytí ztráty hospodaření a vygenerování přiměřeného zisku z činnosti příjemce související se zabezpečením kulturních činností pro občany města (kino, divadlo, koncerty, …).
  Nejedná se o zajištění služeb obecného hospodářského zájmu (vyrovnávací platba formou dotace).
  Příjemce vyúčtoval poskytnutou dotaci, tzn. doložil skutečně vynaložené náklady na vymezený účel prostřednictvím uhrazených faktur a k celkovým nákladům si přičetl zisk ve výši 6%, který bude rovněž hrazen z dotačních prostředků.
  Dle našeho názoru jsou finanční prostředky dotace vždy vázané na konkrétní způsobilé výdaje k pokrytí nákladů spojených s danou činností a nelze si z dotačních prostředků generovat zisk, který není konkrétním nákladem. Výše zisku není navíc upravena smlouvou o poskytnutí dotace a závisí na příjemci (musí být pouze přiměřená).
  Prosíme o Váš názor, zda je možné poskytnout na základě veřejnoprávní smlouvy dotaci z rozpočtu města na vygenerování přiměřeného zisku z činnosti příjemce.

  Toto je na Vašem rozhodnutí - jak nastavíte podmínky dotace. Dokáži si jak představit dotaci, která umožní generovat příjemci zidsk tak i takovou, která je jen na úhradu nákladů. Prosím toto si musíte dát do dotačních podmínek - žádný právní předpis toto za Vás nevyřeší.

  Nicméně Vašmu názoru, že to nejde může nahrávat to, že smlouva nezmiňuje možný přiměřený zisk ... - nicméně určitě bych doporučil, abyste si toto jasně dali do podmínek dotace.

• Změna územního plánu

  08. 09. 2026

  V majetku na účtu 019 vedeme územní plán. Nyní máme smlouvu o dílo na změnu č. 1 Územního plánu. Cena za vyhotovení díla je 278.300 Kč.
  Obsah změny ÚP: a) ÚP bude převeden do jednotného standardu. b) Uvedení platného UP do souladu s legislativou c) Aktualizace vymezení zastavěného území a využití území d) Aktualizace limitů využití území e) uvedení UP do souladu s Politikou územ.rozvoje ČR f) vyhodnocení souladu změny č. 1 s UP g) vyhodnocení souladu změny č. 1 se zásadami územního rozvoje Ol. kraje. h) zapracování požadavku na změnu využití území - vymezení pozemku konkrétní parcely jako zastavitelné plochy i) zpracování Úplného znění Územního plánu po změně č. 1.
  
  Na základě uzavřené Dohody o úhradě nákladů s občanem, se bude občan podílet na nákladech v souvislosti se změnami UP v konkrétní výši.
  Celý proces je Smlouvou o dílo rozdělen na 3 etapy :
  1. etapa: převedení platného UP - 84.700Kč (platí obec) + zpracování návrhu změny č.1 - 72.600Kč (platí občan)
  2. etapa: úpravy návrhu změny č.1 k vydání zastupitelstvem - 42.350Kč (platí občan)
  3. etapa: dotisky Změny č.1 po vydání zastupitelstvem obce 30.250Kč a úplné znění Územního plánu po změně č.1 - 48.400Kč (platí občan)
  Za etapy obdrží obec Fakturu, první již byla doručena.
  
  Prosím o radu jak celý proces účtovat.
  Smlouvu o dílo, ani dohodu o úhradě nákladů jsem předem nezaúčtovala.
  Faktura za 1. etapu byla již doručena. Dle Dohody o úhradě nákladů obec po zaplacení faktury vystavuje daň. doklad na příslušnou částku.
  Nejsme plátci DPH.
  

  Začnu odzadu - jestliže nejste plátci DPH, nemůžete vystavit daňový doklad, to jen k terminologické nepřesnosti. Můžete vystavit klasicky fakturu jako podklad k platbě. Navíc i u plátce DPH bychom v případě, že občan pouze hradí náklady úpravy, kterou vyvolal, tak jsme v jednání přímo podle stavebního zákona - jednalo by se dle mého názoru o výkon veřejné správy a nebylo by to zdaňovaným plněním (ani by to nevstupovalo do obratu, když je to postup dle § 111 odst. 4 stavebního zákona č. 283/2021 Sb.).

  K účetnímu zachycení je potřeba se nejprve rozhodnout, jestli změnu ÚP budete účtovat jako investiční nebo neinvestiční výdaj. Od toho se pak odvíjí i účtování příspěvků od občana. K danému tématu se můžete podívat na tento dotaz:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=zm%C4%9Bna+%C3%BAzemn%C3%ADho+pl%C3%A1nu+&jak=fraze

  Je to hned ten první z 29.6.2026. Ve vašem případě by se mohlo jednat o neinvestici, jen si nejsem jistá body c) a d), jak moc rozsáhlé změny to jsou a jestli v ÚP neřešíte nové lokality. V případě změny zastavitelnosti území to může být k diskuzi, jestli se již nejedná o změnu charakteru TZ. Externí dotaci na to předpokládám nečerpáte - nezmiňujete se, takže tímto limitováni nejsme a hledáme proto čistě správné účetní řešení. Jak vysvětlujeme v dotazu, na který vás výše odkazuju, může to být diskutabilní a hlavně subjektivn. My jsme se v týmu výkladově shodli, že za TZ považujeme takovou změnu ÚP, kdy dochází k rozšíření použitelnosti či významným změnám. Proto viz úvod tohoto odstavce - jestli nejsou nové lokality a rozsahem významné změny, můžete změnu účtovat jako provozní náklad - účet 518, odpa 3635, pol. 5169.

  Po upřesnění jsme se dohodli, že ve vašem případě budete účtovat o TZ územního plánu.

  U příspěvku od občana na změnu ÚP v tomto případě z právního hlediska postupujete pravděpodobně podle výše zmíněného § 111 odst. 4 zákona č. 283/2021 Sb., což znamená, že přijaté prostředky budete účtovat jako transfer.

  Faktury za změnu ÚP budete účtovat:
  
  041 MD/ 321 D, úhrada 321 MD/ 231 D, RS 3635 6119.
  
  Aktuální ÚP asi evidujete na účtu 019 - to raději ověřte. Po dokončení - vydání a platnosti změny TZ zařadíte (zvýšíte ocenění aktuálního ÚP v majetku), účetně zápis 019 MD/ 041 D.
  
  V dohodě s občankou to máte sjednáno jako dílčí vyúčtování - fakturujete jí po každé fakturaci (plnění) od dodavatele, tzn. účtovala bych předpis vydané faktury takto:
  
  344 MD/ 403 D, příjem 231 MD/ 344 D, RS 3635 3122.
  
  Až se změna ÚP dokončí a zařadí do majetku, přiřadíte transfer z účtu 403 na kartu ÚP, účetně zůstane na 403 D a začne se rozpouštět do výnosů zápisem 403 MD/ 672 D.
  
  
  

• TZ hasičárny

  08. 09. 2026

  Probíhá rekonstrukce hasičárny, která je součástí budovy úřadu. Dojde k výměně vrat - TZ (dálkové ovládání). Navýším tedy hodnotu budovy, nebo lze nějak oddělit? A další práce a materiál jsou jen opravy nebo také přidat k technickému zhodnocení?
  

  Výměna původních ručních vrat za nové s elektrickým ovládáním je technické zhodnocení. Posuzuje se pak již jen limit - jestli zásah bude nad 40 tis. Kč, zvýšíte ocenění budovy jako celku, na kartu majetku do informace poznamenáte, o co se konkrétně jednalo. Některé majetkové programy umožňují ke kartě nahrát i přílohy (faktury apod.). Jestli se jedná stavebně o jednu budovu s jedním číslem popisným, eviduje se to v KN i v účetnictví jako jedna stavba, byť má různé účely. Předpokládám, že to nyní jako jednu stavbu evidujete, pak i TZ patří k této jedné budově/stavbě. Výjimkou jsou bytové domy, když se do KN zapíší bytové jednotky, pak se v účetnictví jedna budova eviduje na více kartách jako jednotlivé bytové jednotky.

  Pokud zásah probíhá jen v části "hasičárna", použijte odpa 5512, pol. 6121, účet 042, zařazení po dokončení či kolaudaci 021/042. Výdaje, které jde oddělit třídíme na konkrétní paragraf dle účelu. U společných výdajů pro budovu se volí paragraf buď převažující nebo společný, když nějaký existuje.

  Výdaje, které souvisí s výměnou vrat patří do ceny TZ. Zmiňujete "další práce a materiál" - neumím bez bližších informací posoudit, jestli je to součást ceny TZ nebo teoreticky nějaká nezávislá oprava - musela by se prokázat vzájemná technologická neprovázanost s tím, že by dané zásahy neměly argument pro TZ, pak může nastat souběh TZ a opravy. V tomto ohledu můžete dotaz doupřesnit na e-mail klara@obecuctuje.cz.

• Kontokorent, TV a koupě nemovitosti určené k demolici

  07. 09. 2026

  Prosím o pomoc se správným rozpočtovým a účetním zachycením několika operací.
  
  1. Termínovaný vklad: dne 5. 9. 2026 se obci vrátil z krátkodobého TV u ČNB vklad 10 mil. Kč. Již jej nebudeme znovu ukládat, prostředky potřebujeme na již rozpočtovanou investiční akci SO. Chápu správně, že návrat bude na pol. 8117 a prostředky tak zůstanou k dispozici ke krytí výdajů?
  
  2. Kontokorent: obec požádala ČS o kontokorent 3 mil. Kč (schválený limit zatím nemáme potvrzen). Na jaké položce financování se kontokorent rozpočtuje? Máme zapojit celý sjednaný limit, nebo jen předpokládané čerpání v roce 2026?
  
  3. Koupě nemovitosti: ZO má schvalovat kupní smlouvu na nemovitost za 1 010 000 Kč, která zatím v rozpočtu není. Objekt chce obec následně zdemolovat a dle současného záměru zde v budoucnu postavit obecní bytový dům, tento další záměr však zatím nemám doložen samostatným usnesením.
  
  Na jaký § a položku zařadit nákup? Je nutné cenu rozdělit na stavbu a pozemek? Jak zatřídit následnou demolici – samostatný výdaj, nebo součást budoucí investice? Lze již nyní použít § 3612?
  
  Kupní smlouva řeší i dluhy – část kupní ceny obec uhradí přímo věřitelům a zbytek bude vyplácen ve splátkách 30 tis. Kč měsíčně. Celková kupní cena je 1 010 000 Kč. Má způsob úhrady vliv na rozpočtové či účetní zachycení? Ve smlouvě zároveň není uvedeno, jak je řešeno DPH.
  
  4. Rekonstrukce OÚ: Potřebujeme také navýšit rozpočet rekonstrukce OÚ dle nového dodatku. Kontokorent má krýt zejména nákup nemovitosti a toto navýšení.
  

  1. Příjem ve výši původního vkladu patří na pol. 8117. Na RS 6310 2141 se třídí úrok - někdy se úroky připisují přímo na účet TV (244/662), v takovém případě se má RS při příjmu na BÚ rozdělit na původní vklad a na úroky. Pokud se vám úroky připisovaly na BÚ a přijímáte jen vklad, je v pořádku použít teď při převodu zpět jen pol. 8117. Převod z TV 262/244, příjem na BÚ jen 231 pol. 8117/262. Jestliže máte výdaj rozpočtově krytý - stačily prostředky letošního rozpočtu nebo se zapojily úspory z minulých let přes pol. 8115, tak rozpočtovat pol. 8117 nyní nemusíte. Povinně se rozpočtuje jen jako povinné krytí nebo pokud si to nastavíte jako závazný ukazatel. Pokud byste potřebovali krýt nové výdaje, které nejsou rozpočtované a nepokryjí je úspory (stav prostředků na účtech, pokladně... k 31.12.2026 = limit k zapojení jako krytí přes pol. 8115), pak lze v rámci RO zapojit do rozpočtu ke krytí výdajů pol. 8117.

  2. Kontokorent se rozpočtuje, jen když se čerpá ke konci roku (pol. 8905 má k 31.12. zůstatek). Meziroční RO vypadá takto: narozpočtujete si ho na MD pol. 8905 a do rozpočtu na příští rok dáte vyčerpanou částku na D pol. 8905. Není to klasické čerpání úvěru se sjednanými splátkami, ale povolený/ do limitu sjednaný minusový stav BÚ. Pokud ke čtvrtletní závěrce, např. k 30.9. vznikne vlivem kontokorentu minusový stav na BÚ, proúčtujete ho ke dni 30.9. (31.12., 31.3., 30.6.) zápisem 281 MD/ 231 D pol. 8905. K prvnímu dni dalšího měsíce, např. tedy 1.10. vrátíte daný stav opačným zápisem, takto účtujete vždy ke každé čtvrtletní závěrce, kdy bude minusový stav účtu 231.

  3. Obecně byste měli účtovat o pořízení budovy (účet 021, když to není zbořeniště) a pozemku (účet 031). Pokud jde o to, že je tam záměr demolice, podrobněji možnosti vysvětlujeme v odpovědi na dotaz "! Zařazení pozemků a stavby kvůli získání pozemků" z 18.10.2023, tak se prosím podívejte a vyberte si odpovídající řešení. Kupní cenu lze souhrnně zatřídit na pol. 6121. Paragraf volíme podle účelu - zde bych zvolila spíše souhrnný 3639, když není nyní konkrétní využití pořízeného majetku a není to ještě výdaj související s pořízením BD (rozhodnuto o tom ještě není a nevím, nakolik je záměr jistý). Ohledně úhrady neznám přesná právní ujednání, ale prodej na splátky nemá vliv na účetní ani rozpočtové zachycení - eviduje se jen nedoplacený závazek, při splatnosti za déle než rok místo účtu 321 účet 459.

     K DPH je to pak případně na další dotaz - už jsme na hraně kapacity pro odpověď na dotaz - je to spíše již zakázka, když se ptáte sice dejme tomu k jednomu tématu, ale takto komplexně a odpověď je sice bez příloh, ale časově náročnější (viz obchodní podmínky), ale vyřešíme to tentokrát tím, že vám to započítáváme na 2 dotazy. U DPH byste musela pak doupřesnit, co konkrétně tam chcete řešit - pravděpodobně, zda si můžete uplatnit odpočet.

  4. Viz bod 2.

• Fakturace ze Slovenska

  07. 09. 2026

  Přišla nám faktura od Slovenské firmy SVX s.r.o. na zakoupené zboží. Cena je uvedena v Kč 564,64 i EUR 23,38 bez DPH. Problém je že zboží přišlo na dobírku v částce 564,- Kč. Zaúčtovala jsem přenesenou daň ve výši 21%,
  účtování 501 MD 683,21 , 343 D 118,57 a 321 D 564,64
  úhrada 261 D 683,21 , 261 MD 118,57 321 MD 564,64,
  ale jelikož je to na dobírku 564,- potřebuji dořešit účet 261??

  V zásadě se domnívám, že je to celkem jedno. Já bych klidně prodaňoval jen těch 564 Kč - nicméně jsme v režimu zaokrouhlování a je to jedno.

  Takže si myslím, že při Vašem zaúčtování jen zúčtujete zaokrouhlovací rozdíl - tech 0,64 Kč - klidně dát na 649 (261/649).

• PDP a položka 8901

  07. 09. 2026

  Mám dotaz na fakturu za opravu podlahy v tělocvičně. V červenci mi přišla zálohová faktura na 170tis. Účtovala jsem 314/231. V srpnu mi přišel doplatek 120tis. Na faktuře odečtená záloha a PDP na 290tis. Nevím jak mám dostat DPH z července na položku 8901?

  Nejprve k režimu PDP - pokud obec hradí fakturu za práce na budově školy, zpravidla tam PDP nemusí být - předpokládám, že má PO budovu předanou k užívání, případně ve výpůjčce. Nevylučuju ale, že může být PDP správně - pokud školu provozujete nebo ji pronajímáte PO. Případně možná máte na mysli tělocvičnu v jiné budově, než škole. Tolik jen pro jistotu k základnímu režimu PDP.

  Jestli nemáte nárok na odpočet, postup je následující: Když už se režim PDP aplikuje, tak se daň neodvádí ze zálohy. Zpětně proto nebudete DPH řešit a fakturu zaúčujete klasicky (když se bavíme o opravě a ne TZ), zápisem: 511 MD 290 tis. Kč + DPH/ 321 D 290 tis. Kč, 343 D DPH. Úhradu budete účtovat 321 MD 290 tis. Kč/ 231 D RS odpa např. 3113 pro ZŠ, pol. 5171 ve výši 290 tis. Kč + DPH, 231 MD pol. 8901 ve výši DPH. Případně hned při faktuře lze proúčtovat DPH přes RS zápisem 231 D RS např. 3113, pol. 5171/ 231 MD pol. 8901 DPH, úhrada faktury pak jen 321 MD/ 231 D RS 3113 5171 v ZD. Odvod FÚ 343 MD/ 231 D pol. 8901. Postup máme uveden i v tomto dokumentu.

• DPH z poplatku za kompostéry

  07. 09. 2026

  Obec bude na základě smlouvy o výpůjčce poskytovat občanům kompostéry. Dle znění smlouvy bude užívání nádob bezplatně, zastupitelé jen schválili, že občané uhradí obci administrativní poplatek 500 Kč za každou převzatou nádobu. Nevíme, zda tento poplatek zatížit DPH nebo jde o plnění, které není předmětem daně, nebo je osvobozené?
  Posíláme výtah příslušné pasáže ze smlouvy:
  
  čl. I
  Předmět smlouvy
  1) Půjčitel přenechává k bezplatnému užívání nádoby na tříděný odpad (na plast, papír a bioodpad) uvedené v následující tabulce (dále jen „Předmět výpůjčky“) vypůjčiteli do 30. 10. 2031.
  Druh odpadu Počet ks Poplatek / ks
  Papír – 240 l modrá poplatek
  Plast a drobné kovy – 240 l žlutá poplatek
  Kompostér na bioodpad poplatek
  Administrativní poplatek celkem:
  
  2) Vypůjčitel předmět výpůjčky dle čl. I odst. 1) tohoto článku přebírá od půjčitele při uzavření této smlouvy, což obě smluvní strany stvrzují svým vlastnoručním podpisem.
  3) Při podpisu této smlouvy uhradil vypůjčitel půjčiteli administrativní poplatek ve výši XX,- Kč za každou převzatou nádobu na papír nebo plast, nebo XX,- Kč za každý kompostér, uvedený v tabulce v odst. 1, což půjčitel potvrzuje svým podpisem této smlouvy.
  

  Děkuji za doplnění - podstata daného obchodu je taková, že nakoupíte kompostér za určitou cenu (v řádu tis. Kč) a následně jej vypůjčíte s tím, že po udržitelnosti převedete kompostér zdarma. Za mne potenciálně naplníte charakteristiku přenechání zboží z pohledu DPH. Jediné, co inkasujete je "administrativní poplatek", nicméně ekonomickou podstatou je to z hlediska DPH platba za uskutečněný převod.

  Myslím si ale, že je aplikovatelný rozsudek ESD C -612/21 - odkaz najdete zde:

  https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272069&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=6088175

  Vyplývá z něj, že se ve vašem případě nejedná o ekonomickou činnost, protože jste faktický přeprodávač (inkasujete jen jednorázovou úhradu) s tím, že to uživateli zlevňujete a ekonomickým důsledkem transakce jsou jen ztráty. Já bych to udělal tak, že to není předmětem DPH (a také nemám nárok na odpočet DPH z nákupu kompostérů).

• Prostředky na obnovu vodohospodářského majetku

  07. 09. 2026

  Mám jako obec povinnost od 1.1.2026 zřizovat fond na obnovu vodohospodářského majetku, jehož jsem vlastníkem, ale neprovozuji ho?
  Ráda bych využila spíše možnost podrozvahové evidence, dle vašeho návrhu metodického materiálu (účty 97901/97999).
  

  Postupuje se podle § 13 odst. 6 vyhlášky č. 428/2001 Sb., cituji:

  "Rezervou finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se rozumí peněžní prostředky určené na obnovu vodovodů a kanalizací. Jedná se o rozdíl mezi skutečnou tvorbou a skutečným čerpáním peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Pro účely rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací musí vlastník v účetnictví průkazně zajistit oddělené sledování peněžních prostředků určených na obnovu vodovodů a kanalizací, a to zejména prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým. Vlastník je povinen ve svém účetním systému zajistit jednoznačné přiřazení veškerých transakcí, které se k tvorbě a čerpání rezervy vztahují."

  Stále platí, že není povinnost zřídit peněžní fond ve vztahu k prostředkům na obnovu vodohospodářského majetku. Přitom nehraje roli, jestli je vlastník provozovatelem či nikoliv (pokud je majetek například pronajímán).

  K tomu, že nejste provozovatel máme úvahový dokument - také z 3.11.2026, s podnázvem "určení osoby". Týká se situací svěření majetku PO či vkladu do DSO. Tam zatím tradičně (z hlediska nějaké logiky) prostředky obnovy tvoří spíše provozovatel (tedy například DSO), byť se jde do určité míry nad rámec Zákona o vodovodech a kanalizacích.

  Nevím, kdo a na základě jakého právního titulu vám VHM provozuje, ale od str. 5 je to řešeno v základním dokumentu (náměty účtování), ze kterého čerpáte zmíněný účetní postup. Pokud majetek pronajímáte, můžete využít jeden ze tří navrhovaných způsobů naplnění požadavků vyhlášky (účetní oddělení prostředků).

• Zastavení marné exekuce

  07. 09. 2026

  Obec eviduje vůči fyzické osobě pohledávku ve výši 3 433 Kč, která byla od roku 2012 exekučně vymáhána. V průběhu exekuce nebylo vymoženo žádné plnění. V roce 2026 obec souhlasila se zastavením exekuce a nyní jsme obdrželi usnesení exekutora o jejím zastavení z důvodu dlouhodobé bezvýslednosti. Původní pohledávku evidujeme na účtu 311 a jsou k ní vytvořeny opravné položky.
  
  Předpokládám, že po nabytí právní moci usnesení provedeme odpis pohledávky 557/311, zrušení opravné položky 194/556 (myslím, že nebyla tvořena - nenašla jsem k tomu podklad) a nedobytnou pohledávku převedeme do podrozvahové evidence 905/999. Prosím o potvrzení, zda je tento postup správný.
  
  Současně exekutor ve výroku usnesení přiznal obci náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 2 686 Kč, kterou je povinný povinen uhradit obci k rukám jejího právního zástupce.
  
  Právní zástupkyně obce nám k této částce sdělila, že její přiznání je formálně v pořádku, avšak vzhledem k dlouhodobě marné exekuci je bez faktické šance na její úhradu a dále vymáhána nebude.
  
  Prosím proto o radu, zda má obec přiznanou náhradu nákladů ve výši 2 686 Kč předepsat jako pohledávku do rozvahy, případně na jaké účty, nebo zda ji s ohledem na doloženou nedobytnost evidovat pouze podrozvahově, případně o ní vůbec neúčtovat.

  S vaším postupem souhlasím. Právně pohledávka nezanikla, ale je podle všeho nedobytná. V takovém případě je správné zaúčtovat vyřazení pohledávky z rozvahy. Zápis 557 MD/ 311 D je v pořádku. Nejsem si jen jistá, jak to proběhlo s opravnými položkami - uvádíte, že jsou k pohledávce vytvořeny a následně pak, že nebyly tvořeny - nenašla jste podklady. Je to o prověření zůstatku účtu 194. Pokud tam k dané pohledávce evidujete zůstatek, zrušili byste jej zápisem 194 MD/ 556 D. Jestli tam zůstatek není, o OP účtovat nyní při vyřazení již nebudete a berte to jako upozornění k nápravě do budoucna - ke každé pohledávce byste měli účtovat OP ve výši 10 % za každých 90 dní po splatnosti.

  Evidence v podrozvaze je vždy v souladu s vaší směrnicí - měli byste si definovat nedobytnost a určit, jak dlouho nedobytné pohledávky v podrozvaze evidujete (obecně cca 3 roky). Přiznanou náhradu nákladů, když je také nedobytná, nemá smysl účtovat do rozvahy. Podle toho, jak to popisujete, by se obratem stejně vyřadila, tzn. její částku bych jen připočetla k evidenci do podrozvahy.

• Finanční dar fyzické osobě

  04. 09. 2026

  Starosta chce poskytnout finanční dar 20.000 Kč fyzické osobě, pánovi, který v obci nezištně pečuje o životní prostředí a nic za to nechce. Účtovala bych na 572 a 3745-5492. Rozpočet máme schválený na paragrafy. Na paragrafu 3745 je peněz dostatek i na tuto odměnu. Je opravdu nutné schvalovat rozpočtové opatření , když rozhodnutí o daru je v kompetenci starosty?
  Tímto si vlastně zákony odporují , když starosta má dar v kompetenci, ale dar stejně musí rozpočtovým opatřením schválit zastupitelstvo. Dále jsem se chtěla zeptat, zda tento dar musí příjemce zdanit. Příjemce je podnikatel, ale dar obdrží jako fyzická osoba, ne jako OSVČ. Myslím si, že jde o nahodilý příjem do 50.000 Kč, který se nemusí nikde uvádět.

  Nejdříve k rozpočtu a darům. Je možné mít v rámci rozpočtu schválený balíček pro peněžní dary, které by starosta mohl v jeho kompetenci rozdělovat. Postup si můžete nastavit, jak vám bude vyhovovat. Každopádně když si ZO nestanoví pravoc schvalovat i peněžní dary do 100 tis. Kč, tak když nemáte radu, je schválení daru ve výši 20 tis. Kč (obecně do 100 tis. Kč) kompetencí starosty.

  Dívala jsem se do vašeho schváleného rozpočtu. Zavazné ukazatele rozpočtu máte u výdajů většinou paragrafy a pokud je na nich dostatek financí, můžete přes změnu rozpisu rozpočtu finanční prostředky přesouvat na položky, jak potřebujete. Pravidla změn rozpisu rozpočtu si určujete sami, není ale povinné je provádět - zákonem nejsou upraveny. Skutečnost, že peníze reálně odčerpáte z jiné položky v rámci téhož paragrafu (např. z nákupu materiálu přesunete na položku 5492), neznamená pak tedy automaticky nutnost schválení rozpočtovéhoho opatření zastupitelstvem, pokud se nezvýší celkový objem výdajů na tomto paragrafu jako závazném ukazateli.

  Spíše jde o to, že fin. prostředky máte volné na par. 3745 (závazný ukazatel), ale dar FO byste měla spíše dát na par. 3900 a pol. 5492. Tento par. je přesnější. Pokud na par. 3900 žádné volné finanční prostředky nejsou, tak tam RO je povinností. Já bych to v tomto případě vyřešila odpa 3639 - ten bude také v pořádku a prostředky tam v rozpočtu na to pravděpodobně máte (v SR je uveden). Odpa 3745 bych nevolila - nechcete ho účelově odměňovat za zeleň, spíše životní prostředí, tak se mi jeví odpa 3639 pro obecný rozvoj obce možný. Dar by neměl být za konkrétní činnost, na jiném vhodném odpa rozpočet nemáte. Je to za mě vhodný paragraf s tím, že pak nemusíte schvalovat RO.

  Zdanění daru u občana - platí zákon č. 586/1992 Sb., §10, odst. 3, písm. c) bod 5 - pro letošní rok osvobozeno u fyzické osoby do 50 tis. Kč. 

• Poplatek na účtu fondu oprav ČOV

  04. 09. 2026

  Prosím o radu ohledně zaúčtování platby za poplatek za vedení účtu. Účet jsme založili v roce 2024, statut fondu financování a obnovy vodohospodářského majetku obce Bořetice - ČOV. Poslali jsme na něj peníze 1 431 251 Kč, zaúčtovali jsme to 236 0200/262 0100, 401 0901/419 0121. Poprvé jsme obdrželi 31.8.2026 výpis z účtu s poplatkem za vedení účtu 99 Kč. Jak zaúčtovat?
  

  Ve statutu fondu by mělo být uvedeno, že příjmem fondu jsou i případné úroky a oprávněným výdaje fondu jsou bankovní poplatky. Pokud nemáte upraveno, je nutné to doplnit.

  Bankovní poplatky pak účtujete jako výdaj fondu, zápisem 518 MD/ 236 D, par. 6310 pol. 5163 a zároveň je třeba účtovat o snížení fondu 419 MD/ 401 D.

• Prodej požárního vozidla

  03. 09. 2026

  Obec má v osobním vlastnictví automobil AVIA ,který využívala pro potřeby hasičů-soutěže, doplňkově výjezdová jednotka. Zastupitelstvo obce se rozhodlo, že automobil nabídne k prodeji, důvodem je vyšší finanční náročnost na údržbu a problém ke splnění technických požadavků.
  Co je potřeba udělat? Máme nechat vozidlo ocenit nebo můžeme stanovit cenu sami ? Dále nás zajímá způsob vyhlášení -nabídka k prodeji apod. a jakému okruhu je možno nabízet, zda lze i fyzickým osobám s tím, že by např. tato osoba měla vozidlo na sebe jako veterána a měla polep brodských hasičů.
  

  Při prodeji majetku nejprve řešíte, jestli je povinnost zveřejnit záměr prodeje na úřední desce (§ 39 zák. č. 128/2000 Sb.). U movitého majetku tato povinnost nevzniká. Přesto je vhodné inzerovat (úřední deska, portály, místní tisk), aby bylo doložitelné, že prodej byl transparentní - podle všeho nemáte stejně zatím žádného zájemce. Schválení prodeje movité věci je v kompetenci rady obce; kde rada není zřízena tak starosty. Pokud si rozhodnutí vyhradí ZO, je pak v kompetenci ZO.

  Znalecký posudek není ze zákona povinný. Kupní cenu můžete stanovit vlastním odhadem podle srovnatelných nabídek na internetu (např. bazary).

  Prodejní cena primárně může odpovídat ceně obvyklé. Prodej pod cenou obvyklou je přípustný, ale odchylka musí být výslovně zdůvodněna v usnesení příslušného orgánu (§ 39 odst. 2 zák. o obcích). Jako zdůvodnění lze použít tytéž argumenty, které vedou k prodeji (vysoká náročnost údržby, nesplnění technických požadavků, omezená poptávka).

  Musíte si tedy určit obvyklou cenu, pak kupní cenu a obě hodnoty porovnat.

  K tomuto tématu blíže viz metodika MV č.č. 7.2, odkaz: https://mv.gov.cz/cinnost-organu-obce-2.

  Je to tam řešeno od str. 35 dále, cituji stěžejní část pro váš dotaz - jak určit cenu obyklou tak, abyste věděli, zda musíte zdůvodňovat případnou odchylku od kupní ceny:

  "Druhou otázkou je samotné určení obvyklé ceny ve smyslu tohoto ustanovení. Tu je samozřejmě nejjednodušší stanovit podle zákona o oceňování majetku (151/1997 Sb.), ať již si obec nechá zpracovat znalecký posudek, ocenění osobou mající příslušné živnostenské oprávnění nebo výpočet podle tohoto zákona provede sama (znalecký posudek tedy z hlediska § 39 odst. 2 zákona o obcích není povinný). Obvyklou cenu je však možné zjistit i jinými vhodnými způsoby, např. srovnáním nabídek více realitních kanceláří na podobné nemovitosti, cenovou mapou9 apod. Hypoteticky mohou obvyklou cenu generovat i nabídky doručené ke zveřejněnému záměru, ovšem jen jde-li o jeho opakované zveřejnění, a to i dalšími vhodnými způsoby, typicky prostřednictvím realitních kanceláří či internetových serverů. Z hlediska případného navazujícího posuzování obcí uskutečněných dispozic (zejména pro účely přezkoumání hospodaření podle zákona č. 420/2004 Sb.) lze doporučit, aby způsob určení obvyklé ceny byla obec schopna vždy adekvátně doložit."

  Když to shrnu - prodat můžete za kupní cenu, kterou si sami určíte, ale pokud tato kupní cena bude nižší než výše uvedeným způsobem určená cena obvyklá, je povinné odchylku zdůvodnit, jinak je prodej neplatný.

  Obec může prodat movitý majetek komukoli, tedy i fyzické osobě. Podmínky dalšího užívání lze sjednat v kupní smlouvě. Doporučuje se uzavřít kupní smlouvu a vyhotovit předávací protokol (u movitých věcí určuje datum uskutečnění plnění) nebo okamžik předání zapracovat přímo do smlouvy.

  Účtování prodeje k datu předání: předpis výnosu 311 MD/ 646 D v prodejní ceně, 553 MD/ 082 D v zůstatkové ceně, vyřazení pořizovací ceně 082 MD/ 022 D. Příjem kupní ceny na rozpočtovou položku 3113. Pokud je rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou významný dle interní směrnice k RH, je třeba majetek před prodejem přecenit na reálnou hodnotu, od přecenění se přestává odepisovat.

• Odvod za trvalé odnětí půdy ze ZPF

  03. 09. 2026

  Obec vybudovala u základní školy ,,Parkovací stání a vnitroareálovou komunikaci,, v celkové částce 3.555.089,58 (zařazeno do majetku k 30.6.2026).
  Dne 27.8.2026 přišlo rozhodnutí o finančním odvodu za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro výše uvedenou stavbu ve výši 443.017 Kč, který má platit obec. Z této částky nám bude vráceno dle rozhodnutí 30% tj. 132.905 Kč.
  Předpis platby: MD 042 D 378 310.112 Kč (pokud tato částka může navýšit cenu majetku)
  MD 549 D 378 132.905 Kč (provozní náklad)
  úhrada pak MD 378 D 231 PAR 2212 POL 6121 Kč 310.112 , MD 231 D 378 PAR 2212 POL 5909 132.905 Kč
  Vratka potom MD 231 POL 1334 D 688.
  

  Odvod za odnětí půdy ze ZPF je podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (§ 55) vedlejším pořizovacím nákladem majetku do doby uvedení do užívání. Vy máte stavbu zařazenou. Jde o to, kdy náklad na poplatek za odnětí vznikl, zda před datem 30.6.2026 nebo až po něm. Zda žádost byla podána (pravděpodobně v rámci žádosti o stavební povolení) před uvedením do užívání a teprve nyní bylo vydáno rozhodnutí, tedy se zapomněla doúčtovat dohadná položka při uvedení do užívání nebo tento náklad vznikl až po zařazení. Toto je potřeba vzít v úvahu při rozhodování, jak nyní účtovat.

  Odhaduji, že uvedený poplatek byl vyčíslitelný a vynětí právně zahájeno již před zařazením, jen se právně dokončilo po zařazení. V takovém případě jste měla k datu zařazení účtovat odhadovanou výši poplatku za vynětí zápisem 042/389 do ceny stavby. Nyní to zaúčtujete v plné výši 443 017 Kč jako opravu pořizovací ceny na účet 021 a pol. 6121, na kartě majetku opravte vstupní (pořizovací cenu) stavby.

  Pokud by náklad na poplatek vznikl až po uvedení do užívání, účtuje se jako klasický provozní náklad. Předpis částky 443 017 Kč dle rozhodnutí 538 MD/ 349 D pol. 5362. Platba 349 MD/ 231 D, pol. 5362. Odpa 2212 či 2219 - podle odpa stavby.

  Celý odvod jde do nákladů nebo do ceny stavby, není správné částku rozdělovat. Vratka ve výši 30% je samostatný příjem a nepovažuje se za snížení výdajů a ani za zápočet se závazkem. Účtujete o dvou oddělených případech. Příjem podílu budete účtovat zápisem 231 MD pol. 1334 / 688 (609) D.

• Rekonstrukce budovy školy na byty

  03. 09. 2026

  Rekonstruujeme budovu bývalé školy na obecní byty. Vznikli tam nové 4 bytové jednotky včetně nových dispozic a příček.
  Jak zaúčtuji nové kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů a nově vzniklé dveře včetně obložkových zárubní? Nevím, zda se jedná o TZ budovy nebo kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů mám zaúčtovat na 022.

  U bytových domů se kuchyňská linka včetně vestavných spotřebičů považuje za součást stavby s argumentem, že bez kuchyně nemůže plnit budova, resp. byt v budově, svůj účel. Vycházíme z pokynu GFŘ - 59. Tento pokyn není pro účetní hledisko závazný, ale i z právního (účetního hlediska) je zde součást stavby v pořádku.

  V případě nově vzniklých dveří včetně obložek zárubní se také jedná o TZ. Vznikly nové dispozice, nové příčky a tím i nové otvory pro dveře.

  Celé je to určitě TZ budovy - jednotlivé zásahy to splňují, ale hlavně celkově se mění účel budovy, což je zde základní prvotní argument pro to, že související zásahy jsou TZ.

  Jako samostatné věci by měly být účtovány jen movité věci, u bytových domů většinou jen spotřebiče typu volně stojící lednice.

  Na kartu budovy si raději poznamenejte, co vše se do ceny TZ zahrnulo - výměna kuchyně bez změny parametrů se účtuje následně jako oprava.

• Příjmy z chytání ryb/ Chyť a pusť

  03. 09. 2026

  Obec vlastní rybník s rybami. Má v plánu ve smyslu nějaké volnočasové aktivity dovolit občanům rybařit - ve smyslu Chyť a pusť.
  Jakým způsobem účtovat příjmy z takové aktivity? Jak to v praxi funguje? Vystaví se povolenka občanovi na nějaké období? Obec má v plánu toto dělat v rámci hlavní činnosti (neočekává nějaké velké příjmy), děkuji za radu ohledně účtování včetně rozpočtové skladby a Váš pohled.

  Záměr obce využít vlastní rybník pro volnočasové a rekreační rybaření občanů (v režimu Chyť a pusť) je pro obec jako vlastníka realizovatelný. Doporučuji si ale ověřit právní okolnosti na pověřeném obecním úřadu či na ORP - zda nespadáte např. pod nějaký svazový rybářský revír. Nemůžeme vám k tomu poskytnout závazný právní výklad, nejsme si jisti, jestli občané nemusí mít vždy rybářský lístek nebo povolenku k lovu, které byste vy jako obec se základní působnosti stejně vydat nemohli.

  I když neznám všechny právní okolnosti ve vztahu k vašemu rybníku (máte soukromý revír apod.), odhaduji, že máte možnost nabízet zdarma nebo za stanovený poplatek povolení ve smyslu "místní povolenky". Stanovení pravidel je na vás. Povolenky mohou mít různé časové omezení a svá pravidla. Jako obec bych schválila např. Místní rybářský řád, kde by ty pravidla byla definována - režim Chyť a pusť (přísný zákaz odnášení ryb), povolené rybolovné techniky, cenu povolenek např. pro jednotlivá období a další. Občan zaplatí poplatek na pokladně obecního úřadu (případně převodem na účet), obec vydá příjmový pokladní doklad nebo doklad o zaplacení za právo rybolovu na dané období a tento doklad by mohl plnit funkci povolenky, tzn. nemuseli byste asi nutně vydávat papírové povolenky. Ale to je na vás. PPD, doklad o zaplacení nebo papírovou povolenkou by se prokazoval u vody případné kontrole (např. starostovi, pověřenému členovi výboru).

  Doporučuju ale právní nastavení určitě ověřit, viz právně nedořešený výklad v úvodu.

  Jelikož neočekáváte velké příjmy a chcete aktivitu provozovat v hlavní činnosti, přijde mi nejvhodnější provozovat rybník jako tzv. „místní vodní plochu“ nebo soukromý revír obce (mimo režim státních revírů Českého rybářského svazu) - ale nevím, v jakém právním režimu momentálně jste.

  Příjem z místní povolenky bych účtovala následovně: Pro rybolov je určen par. 1070, je určen obecně i pro příjmy a výdaje v souvislosti s rybníky, proto bych jej zvolila i pro tento případ. Pol. 2111, účet 602 a protože jste plátci DPH, tak odvod daně 21 %.