Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Zastupitelstvo schválilo odprodej Vaku budovy ČOV, technologie ČOV, kanalizace atd., celkem rozpitváno na 11 kartách v celkové pořizovací ceně 84 699 273,94 Kč, oprávky celkem 22 419 304 Kč, zůst. cena 62 279 969,94 Kč. Na tento majetek byla poskytnuta dotace ve výši 63 631 579,74, rozpuštěno 16 848 051,-- Kč, nerozpuštěno 46 783 528,74 Kč. Dále bude prodán majetek, na který dotace poskytnuta nebyla a to 22 karet majetku (vodovodní stoky) v celkové pořizovací ceně 9 537 339,92 , oprávky 1 354 366,-- Kč a zůstatkové ceně 3 839 203,67. Toto vše bude prodáno Vaku za 3 000 000,-- Kč. Prosím o radu s účtováním.
Účtovat o prodeji budete k datu předání majetku (právní přechod vlastnictví) - mělo by vyplývat ze smlouvy. Účetní zápisy k datu předání:
311 MD/ 646 D v celkové kupní ceně 3 mil. Kč (pozemky v tom asi žádné nejsou?)
553 MD/ 081 D vyřazení do nákladů v ZC - neuvádím konkrétní číslo, protože u vodovodních stok máte překlep, nesedí mi tam součet ZC + oprávky na výši PC
081 MD/ 021 D vyřazení v pořizovacích cenách
403 MD/ 672 D dorozpuštění dotace 46 783 528,74 Kč - tady je pak vhodné účet 403 analyticky vynulovat zápisem 403 MD AÚ přijetí transferu/ 403 D AÚ rozpouštění transferu, aby se účet 403 ve vztahu k tomuto majetku "vyčistil"
Jste plátci DPH, v odpovědi toto neřeším - asi máte prověřeno, že to bude osvobozeno? Dále ověřte ve smlouvě, jestli neproběhne převod akcií na obec - někdy bývá sjednán prodej vodohospodářského majetku s tím, že následně dojde ke zvýšení ZK a zápočtu na kupní cenu (to zjistíte třeba i z toho, jaká je kupní cena dle smlouvy a kolik vám reálně zaplatí).
Nezapomeňte mít zdůvodněn prodej pod cenou obyklou, viz § 39 odst. 2 zákona o obcích.
Obec zakoupila pozemky, účetní hodnota celkem 852 692 Kč. Dále na pozemku je vedena budova v účetní ceně 2 585 129 Kč. Nyní je ZC budovy 2 466 637, odpisy 118 492. Zastupitelstvo schválilo prodej a KS, kde je uvedeno vše jako pozemky na stavbu v ceně 4.300 000 Kč + 21 % DPH . Ve směrnici o oceňování reálnou hodnotou je v okamžiku schválení záměru, v době schválení záměru byla již tato cena známá, vychází z jediné nabídky, ocenění znaleckým posudkem nebylo, takže při přecenění reálnou hodnotou bych použila tuto cenu, ale nevím , jak to provést, jelikož je v prodeji i ten dům? Jak ho přecenit a dále u pozemků jsou zastavená plocha, zahrada, ostatní ploch, jestli provést to přecenění pouze u zastavěné plochy v celkové výši 5203 000?
Přecenit na RH máte podle směrnice k okamžiku schválení záměru. Pokud je to předmětem DPH, přeceňuje se do výše základu daně.
Takže se můžeme chytit toho, že souhrnně je RH ve výši 4300 tis. Kč, ale je to prodejní cena více majetkových položek. Jediná rada tady je, aby došlo z vaší strany k rozklíčení této kupní ceny mezi jednotlivé pozemky a stavbu. Bez toho se nehneme účetně dál, je to potřeba i pro odělené zachycení výnosu - z pozemků na účet 647, ze stavby na účet 646. Doporučuju to do smlouvy doplnit, případně to nějak alespoň někam uvést jako podklad ke stanovení kupní smlouvy (ZO z něčeho muselo při určení ceny vyjít).
Teprve s touto informací bude možné provést zaúčtování přecenění.
Jen pozor na to, že když nemáte znalecký posudek, je potřeba posoudit cenu obvyklou jiným způsobem. Platí zde totiž § 39 odst. 2 zákona o obcích:
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
Takže abyste uměli posoudit, jestli náhodou neprodáváte pod cenou, to jen na okraj.
Na základě naší diskuse a Vámi zaslaných podkladů bych se chtěl vrátit ještě k DPH. Jak jste mi poslala smlouvu a zobrazil jsme si to v KN, tak se jedná o starší RD (včetně nejrůznějších pomocných staveb), dvora a dále okolní zahrady - která je dle mého názoru ve funkčním celku s daným domem. Zároveň z kupní smlouvy vyplývá, že pro naplnění cíle smlouvy je nezbytné provést demolici objektu (toto provede kupující, ne prodávající). No a tady se dostáváme do problematické diskuse - když si vezmete odpovědi GFŘ z roku 2016 tak jak to popisujeme např. v Manuálu k DPH č. 9, tak by se v takovém případě mělo na takový pozemek hledět jako na stavební (tedy že stavby na něm umístěné z pohledu DPH nejsou významné - viz současný §55a odst. 3 ZDPH:
(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se za stavbu pevně spojenou se zemí nepovažuje stavba, která se na pozemku nachází a jejíž význam pro obvyklé užití takového pozemku je zanedbatelný.
Tedy myslím si, že GFŘ by směřovalo k tomu, že skutečně tady má být DPH.
Jenže já si myslím, že takový postoj není v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora. Sice vím o dvou případech z prodeje pozemku se stavbami k demolici, kdy se řeklo, že se ke stavbě nemá přihlížet, ale to byly případy, kdy za provedení demolice byl odpovědný prodávající (C-461/08, C-543/11). Naopak máme ale případ (a na ten se právě odkazuji), kdy za demolici byl odpovědný kupující:
Jde o případ ODENSEE - C 71/18 - odkaz najdete zde:
Případ si zde můžete přečíst - je to prodej pozemku s funkčním skladem (Ve vašem případě podle snímků na mapách z roku 2024 se i také jeví, že objekty jsou funkční - byť samozřejmě technický stav je nevalný), kupující se zavázal na svůj náklad odstranit (respektive měla zůstat zachována pouze střední část štítu skladu - tedy za mne se rovná prakticky nic) a realizovat zde výstavbu domu pro bydlení. No a řešilo se, zda je to prodej pozemku, kdy ke stavbě starého skladu mám přihlížet či nikoliv. Závěr je zde takový, že se musí jednat o dodání pozemku s budovou (protože demolice není faktickou součástí dané prodejní transakce)
61 Kromě toho, jak vyplývá z rozsudků ze dne 19. listopadu 2009, Don Bosco Onroerend Goed (C‑461/08, EU:C:2009:722), a ze dne 17. ledna 2013, Woningstichting Maasdriel (C‑543/11, EU:C:2013:20), je prodej nemovité věci sestávající z pozemku a budovy, jejíž stržení je zamýšleno, považován za jediné plnění, jehož předmětem je dodání nezastavěného pozemku, a nikoliv budovy a pozemku k ní přiléhajícího, pouze pokud jsou splněny určité objektivní okolnosti, jako jsou zejména okolnosti vyjmenované v bodech 42 a 43 tohoto rozsudku, které prokazují, že prodej je tak úzce spjat s demolicí budovy, že rozdělení tohoto plnění by mělo umělou povahu.
62 Proto takové dodání pozemku, na kterém již je provozována plně funkční budova, jako je jednak prodej nemovité věci dotčený ve věci v původním řízení přístavem Odense společnosti KPC Herning, a jednak další prodej této nemovitosti společností KPC Herning sdružení Boligforeningen Kristiansdal, které jsou hospodářsky samostatnými plněními a netvoří spolu s jinými plněními jediné plnění, nelze s výhradou ověření, jehož provedení přísluší předkládajícímu soudu, kvalifikovat jako prodej stavebního pozemku.
Za mne bychom se v tomto případě měli tedy v souladu s tímto rozhodnutím ESD spíše pohybovat v osvobození od DPH. Nicméně, co k tomu chci dále uvést:
a) pokud správně chápu - kupní smlouva je připravena, kupující počítá s tím, že k prodeji se daň připočte - tedy potenciální problém je spíše na jeho straně s jeho odpočtem. Tím, že by se prodej od DPH osvobodil, dostali byste jen 4,3 mil. Kč - tedy v tomto případě osvobozením od daně nic nezískáte
b) jste schopni postoj zdanit odůvodnit i tím, jak se k tomu staví GFŘ podle odpovědí z 2016 - předpokládám tedy, že zdanění nikdo nebude finanční správa rozporovat (naopak budete "pochváleni)
c) a navíc je tady jedna věc - tím, že je to prodej nemovitostí, které jste prvotně vykoupili, tak si myslím, že jsme v "obvyklé ekonomické činnosti" (že je to spíše transakce charakteru "prodej zboží") - tedy je to plnění, které se nebude vylučovat z koeficientu na ř. 51. Tedy pokud se to dá s DPH, bude to jen na ř. 1 a zlepší Vám to koeficient podle §76. Nevím, zda si uplatňujete odpočet koeficientem. možná to pro Vás není relevnatní - nicméně faktický stav je tedy takový, že Vám to může pomoci, nikoliv ublížit.
Takže v tomto konkrétním případě se mi jeví jako pro Vás pragmatičtější přístup ponechat ten prodej s DPH, jakkoliv si myslím, že to není úplně v souladu s judikaturou ESD.
Dokončili jsme projekt „Novostavba MŠ “, na který jste mi odpovídali v rámci Zakázky 27.1.2025 a dle vaší odpovědi jsem opravila účtování a zápisy.
Nyní byl projekt ze strany CRR 14.8.2025 ukončen. Ráda bych se zeptala na konečné zaúčtování.
Účtování k 31.12.2024 - Zápisem 388//403 (v celkové výši 36 078 253,94 Kč)
26 225 106, 72 Kč, podíl EU přímé
7 492 887,63 Kč, podíl SR přímé
1 835 757,46 Kč, podíl EU nepřímé
524 502,13 Kč, podíl SR nepřímé
14.4.2025 jsem novostavbu zařazovala do majetku 021/042 v celkových nákladech 59,5 mil.
A současně jsem dohadovala dotaci, ale zde jsem udělala podstatnou chybu. Dohadovala jsem omylem celou výši 3. části dotace 19 527 916,76 Kč.
388/403
Zde mělo být dohadováno pouze 1 406 746,07 Kč (37 485 000,01 – 36 078 253,94)
-------------------
Na majetkovou kartu jsem 1.4.2025 zařadila dotaci ve výši 37 485 000 Kč.
--------------------
1.8.2025 nám přišla poslední 3. část dotace ve výši 19 517 916,76 Kč (účtováno 231 v podílech/472 a 955/999), kterou jsme hned umořili část úvěru.
Tato část dotace byla za porušení podmínek o 10 000 Kč krácena.
-------------------
Přislíbená dotace dle rozhodnutí byla ve výši 37 485 000,01 Kč.
1. Část dotace přijatá v roce 2024 ve výši 4 925 892,48 Kč (231/472 a 999/955)
2. Část dotace přijatá v roce 2024 ve výši 13 031 190,76 Kč (231/472 a 999/955)
3. Část dotace přijatá v roce 2025 ve výši 19 517 916,76 Kč (231/472 a 999/955)
Konečná výše přijaté dotace je 37 475 000 Kč.
--------------------
Na účtu 955 mi zůstává částka 10 000,01 Kč
Jak správně opravit účet 388 a 403?
Nejjednodušší by bylo vrátit se účetně do dubna 2025 a opravit si účtování 388 /403 na částku pouze 1 406 746,07 Kč a pak účtovat jen nepřesný odhad o těch 10 000,01 Kč.
To by ale asi nebyl správný, že?
--------------------
Účtovala bych přibližně takto:
346 MD 37 475 000 Kč
403 MD 10 000,01 Kč
388 D 37 485 000,01
472/346 37 475 000 Kč
999/955 10 000,01 Kč
403 ? /388 ? 18 121 170,70 Kč
Nejprve maličkost - jestli při přijetí třetí platby v roce 2025 zbývalo do termínu vyúčtování méně než jeden rok, měl se místo účtu 472 použít účet 374. Jedna dotace se může evidovat na dlouhodobé i krátkodobé záloze současně, záleží vždy na době do vyúčtování od okamžiku přijetí zálohy. To berte jako drobné zpřesnění.
Ostatní máte dobře, ale raději si to pro přehlednost shrňme:
Podrozvahu odúčtujte 999 MD/ 955 D ve výši zbytku - dotace byla krácena, více vám vyplaceno nebude, proto se při vypořádání má odúčtovat zbytek.
Pokud jde o vyúčtování, tak jako první krok proveďte opravu dubnové dohady. To stačí provést teď v září při zjištění - účetní období je jeden rok a je dostačující, když se oprava projeví v závěrce k 30.9.2025. Snižte dohadu 388 minus MD/ 403 minus D ve výši chyby 18 121 170,70 (rozdíl mezi tím, co mělo být dohadováno a co dohadováno bylo). Tím na dohadě zůstane to, co se skutečně mělo dohadovat - částka 37 485 000,01 Kč.
Poté už mohou následovat zápisy vyúčtování dotace, kde nám vznikl rozdíl od dohady v částce 10 000,01 Kč:
346 MD 37 475 000 Kč
403 MD 10 000,01 Kč
388 D 37 485 000,01
472/346 37 475 000 Kč
999/955 10 000,01 Kč
Zápisy výše máte správně, ještě chybí ale proúčtovat rozdíl od dohady zápisem 672 MD/ 403 D 10 000,01 Kč. Dotaci necháte na kartě majetku v původní výši 37 485 000,01, info o snížení uveďte jen na kartu majetku. Není to významný rozdíl, tak to není potřeba řešit zásahem do účtu 403, byla by to zde i odchylka od metody (nevýznamný rozdíl od dohady obecně účtujeme na příslušnou stranu účtu 672).
Nechali jsme si vypracovat Pasport vodní nádrže + provozní řád (pouze papírově), cena 46.000,- Kč. Jak správně zaúčtovat jako majetek či službu, je nutné vložit i do majetku?
Pasporty jsou obecně spíše provozním nákladem - účet 518, pol. 5169, zde odpa 2341.
Pokud byste ho chtěli majetkově evidovat, pak se přikláníme k tomu tak postupovat jen u povinně zpracovávaných pasportů. Tedy pokud se jedná o naplnění zákonné povinnosti, můžeme pasport považovat za prostředek pro zajištění funkce organizace a vykázat ho jako majetek. V takovém případě, když je v ceně do 60 tis. Kč, by se volil účet 558, zařazení 018/078, pol. 5179.
Zastupitelstvo schválilo poskytnutí příspěvku občanovi, který bude budovat vodovodní řad ke svému domu. V rámci této stavby vystaví i část řadu, který je v obecním pozemku a bude sloužit obci. Příspěvek je na vybudování této části pro obec. Jak prosím budu účtovat příspěvek a dále nevím jak zaúčtuji a zařadím stavbu do majetku obce. Po dokončení se bude celá stavba předávat vodárenské společnosti.
Omlouvám se, ale v dotazu mi chybí právní podrobnosti. Usnesení jsem k tomu na vašich stránkách nedohledala. Pokud je záměrem, aby po dokončení byl vodovodní řad předán obci, tak není moc logický příspěvek jako transfer na vlastní majetek - je zde protihodnota, kdy hradíte občanovi v podstatě podíl na nákladech. Nejjednodušeji to tedy vyřešit buď jako odkup vodovodního řadu od občana za sjednanou cenu "příspěvku" nebo to právně ošetřit jako subdodavatelství, kdy mu zaplatíte peníze rovnou na účet 042 jako pořízení stavby (občan "přefakturuje" obci její podíl).
V této logice bych doporučovala dohodnout i předání - buď tedy koupě nebo spolupráce na akci formou přefakturace.
Pokud budete potřebovat něco dojasnit, ozvěte se na e-mail klara@obecuctuje.cz.
Členská obec DSO koupila od s.r.o. vodovod a kanalizaci na základě kupní smlouvy za 1 Kč. V kupní smlouvě je uvedena kupní cena sjednaná ve výši 1 Kč a dále je vyčíslena pořizovací hodnota převáděného majetku vodovodu 1.250.000 Kč a kanalizace 1.680.000 Kč. Členská obec předá vodovod a kanalizaci do hospodaření DSO v jaké hodnotě? V hodnotě kupní ceny 1 Kč? Nebo v hodnotě vyčíslené v části II. Předmět kupní smlouvy?
Majetek pořízený koupí se oceňuje pořizovací cenou, zde 1 Kč (plus případné související výdaje). Tento postup nemůže být vytknut. Cena 1 Kč by se u obce měla poměrově rozpočítat mezi jednotlivé položky. Když se pořizuje vodovod a kanalizace (například tedy dvě majetkové položky), ocení se každá položka ve výši 1 Kč a použijete pro vyrovnání účet 649 jako rozdíl ze zaokrouhlení.
Pořízení koupí u obce v takovém případě k datu předání bude zápisem:
042 MD 2 Kč/ 321 D 1 Kč, 649 D 1 Kč
021 MD/ 042 D 2 Kč.
Pokud oceníme ve výši např. těch 2 Kč (podle počtu majetkových položek), pak nemá obec jinou možnost, než majetek DSO předat v účetní ceně (2 Kč). Obec vyřadí kanalizaci a vodovod zápisem 401 MD/ 021 D 2 Kč a zavede si do podrozvahy 909 MD/ 999 D 2 Kč. DSO přijme 021 MD/ 401 D ve výši 2 Kč.
Připadá zde ještě v úvahu jako alternativní postup odchylka od metody, tedy varianta, že by se majetek u obce při převzetí ocenil RPC. Odchylka od metody se musí popsat do přílohy závěrky a musí jí nařídit vedení. Argumentem by zde byla neadekvátní kupní cena. Je to ale pouze na rozhodnutí obce.
Na Obecní úřad jsme nechali vyrobit vestavěnou skříň. Jsme plátci DPH a dodavatel nám vystavil fakturu v PDP. Sazba DPH je tedy 21%?
Skříň na obecní úřad - naprostý souhlas, že sazba daně je 21 % (je jedno, zda by to byla samostatná skříň nebo vestavěná).
Pokud skutečně vestavěná, tak obecně aplikace PDP ano v situaci, kdy máte obecní úřad vložen v obchodním majetku (což někdo má s ohledem na to, že částečně slouží i k ekonomické činnosti). Je ale dost obcí, které se rozhodly OÚ do obchodního majetku nezařazovat - potom by tam u montážních a stavebních prací PDP být neměla. Takže toto berte jen jako upozornění - že zrovna v tomto případě je aplikace PDP o Vašem rozhodnutí zahrnout či nezahrnout daný objekt do obchodního majetku.
Město vybudovalo v roce 2015 kanalizaci 610 000 Kč a vodovod 622 000Kč pro zástavbu domů. Byl uplatněn odpočet DPH jak na kanalizaci tak na vodovod . Abychom mohli uplatnit DPH stanovily jsme roční nájem pro DSO (odhadem cca ve výši ročních odpisů což činí 24 000 Kč). V roce 2026 uběhne 10 letá lhůta pro možnosti úpravy daně dle § 78da odst. 2 ZDPH lhůta pro úpravu odpočtu daně chtěli bychom tento majetek vložit do DSO. Nyní se ptám zda uvažuji správně a vložím do svazku bez DPH a PDP?
Tím, že jste si uplatnili odpočet DPH, tak vklad do DSO představuje tzv. fikci dodání - tedy fakticky to znamená, že se na takovou transakci hledí úplně stejně, jako kdybyste to prodali. Pokud řešíme Váš vklad, tak optikou ZDPH by to bylo dodání stavby více než 2 roky od kolaudace - tedy v režimu osvobození od DPH. Pokud je ten majetek 10 let starý, tak uběhla lhůta pro úpravu odpočtu podle §78 (na konci roku 2024) - takže když se to nyní dodá osvobozeně od DPH, nevznikne tam nutnost úpravy odpočtu DPH. Pokud se tedy v mezidobí na tom majetku nedělalo ještě následně nějaké technické zhodnocení s odpočtem DPH nebo oprava nad 200 tis. Kč, tak za mne nechám režim osvobození od DPH u vkladu, protože to nijak neohrozí odpočty. Ten režim PDP doporučujeme dohodnout pro případy, kdy se tam právě udělá třeba ještě nějaké TZ a pokud by se to dalo osvobozeně od DPH, tak by se částečně musel vracet odpočet.
Takže za mne - pokud to bylo vystavěno v 2015 a od té doby se to nijak stavebně neupravovalo, tak doporučuji vklad v režimu osvobozeno od DPH (pokud budete dávat do přiznání, tak ř. 50 a zároveň 51 druhý sloupec - takže ve výsledku je jedno, zda to tam bude a klidně tam dát hodnotu zůstatkové ceny). Je to nejjednodušší řešení a s DSO nemusíte v zásadě ve vztahu k DPH nic domlouvat ani vystavovat daňový doklad.
Sbor dobrovolných hasičů požádal město o převedení starších vozidel. Město se rozhodlo, že jim vozidla daruje na základě darovací smlouvy. Potřebovali bychom poradit, jak správně postupovat.
V příloze zasílám 2 karty majetku.
Jedno vozidlo je evidované na 028 v hodnotě 9900 kč a druhé vozidlo je z velké části odepsané. Vstupní cena byla 82000 Kč a zůstatková cena je 347 kč.
Je nutné, aby se na vozidla dělal znalecký posudek?
Pokud není potřeba znalecký posudek tak do darovací smlouvy máme uvést pořizovací cenu?
Jedna darovací smlouva, která je na majetek 9900 kč by šla jen do rady a druhá smlouva, kde pořizovací cena je 82000 Kč by musela projít zastupitelstvem?
Mají právní formu pobočný spolek, nejsou tedy vybranou účetní jednotkou.
Znalecký posudek není nutný. Vy budete o vyřazení účtovat v účetních cenách a spolek není VÚJ, nepřebírá automaticky vaší účetní cenu.
Písemná darovací smlouva je povinná jen v případě, kdy se předává věc zapisovaná do KN, nebo nedochází k předání daru hned, můžete si k tomu prostudovat aktuální metodiku MV, viz aktualita:
https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1794
Může být ale právně jistější smlouvu podepsat, to je již na vás.
V metodice jsou řešeny spíše dary finanční, na věcné dary platí ale stejné schvalovací kompetence - do 100 tis. Kč rada nebo starosta, nad 100 tis. Kč v roce jedné FO nebo PO zastupitelstvo (pozor u darů právě na to sčítání jedné FO a PO za rok).
Takže pokud dar bude v součtu do 100 tis. Kč, tak jej schvaluje RM.
Darování DHM zaúčtujete k datu předání zápisem 543 MD/ 082 D v ZC (k datu převodu - majetek se odpisuje včetně měsíce vyřazení) , vyřazení 082 MD/ 022 D v PC a DDHM vyřaďte pouze zápisem 088 MD /028 D. Musíte předání daru nějak doložit, když nebude smlouva, tak mít nějaký předávací protokol, že dar fyzicky převzali (nebo třeba jen podpis na účetním dokladu s textem "převzal...").
Kdy je správné zařadit majetek, když předávací protokol je ze dne 31.8.2025, faktura uhrazena 11.9.2025?
Při zařazení majetku do užívání vycházíme z vyhlášky č. 410/2009 Sb. Např. u DHM se jedná o § 14 odst. 12. Kde je uvedeno:
"DHM se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právním předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení."
Když to shrnu, tak jedna z podmínek je, že majetek musí být dokončený a předaný. A druhá podmínka (pokud ji určuje, jiný právní předpis) je např. kolaudační rozhodnutí (jako příklad povinnosti stanovené jinými právními předpisy pro užívání - zde stavebním zákonem).
Skutečnost, že faktura není uhrazena není důvod, aby se majetek nezařadil do užívání. Takže pokud nemusíte splnit i druhou podmínku (např. kolaudace), tak byste měla zařadit majetek k datu předání, tedy k 31.8.2025.
Účetně v tom není problém - pokud je faktura vystavena v srpnu, zaúčtujete jí zápisem 042 MD/ 321 D, majetek zařadíte 021 MD/ 042 D, v září uhradíte 321 MD/ 231 D. Jestli byla faktura vystavena až v září s DÚZP srpen, můžete jí buď proúčtovat do srpna, nebo v srpnu zaúčtovat dohadu ve výši faktury 042 MD/ 389 D, zařazení 021 MD/ 042 D, faktura v září 389 MD/ 321 D.
Budeme pronajímat velký a malý sál Sokolovny, celkem 4 hodiny (1h/200,- kč) v týdnu neziskové organizaci - Středisko volného času Mozaika Polička. Nájemní smlouva na jeden rok. Jedná se o sportovní kroužky. Fakturace jednou za měsíc.
Bude pronájem prosím osvobozen od DPH? Nevím zda se jedná o krátkodobý nebo dlouhodobý pronájem, případně jaké DPH uvádět na faktuře (typ DPH 861?).
Pokud to bude poskytování sálu jako sportoviště pro účely "sport" a je to tak, že vy zajišťujete celkovou správu daného objektu (využijí třeba následně sprchy, vy tam uklízíte...), tak za mne to má charakter služby podle § 61d ZDPH (služba související se sportem) a já bych to na Vašem místě od DPH osvobodil. Tedy v DPH na ř. 50 přiznání.
Naše Služby Boží Dar, s.r.o. chce požádat město Boží Dar o finanční příspěvek (transfer) na chod infocentra ve výši 500.000 Kč ročně od roku 2026. Dotaz zní, měla by být uzavřená veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace s vypořádáním v měsíci lednu následujícího roku 2027 atd.? Použila bych položku 5213.
V souladu s § 10a a dále zákona č. 250/2000 Sb. lze poskytnout dotaci. To znamená, jak píšete, že musejí podat žádost, která bude splňovat náležitosti v souladu s uvedeným ustanovením. ZO musí schválit poskytnutí dotace a uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Protože je to nad 50 tis. Kč, tak musíte i zveřejnit smlouvu (§ 10 d).
Lze schválit smlouvu tak, že vypořádání se provede až následující rok. V tom případě dotaci poskytnete jako zálohu přes účet 373 (471 - když vyúčtování za déle než rok). Pokud se smlouva do konce roku nevyúčtuje, účtuje se o dohadné položce zápisem 572 MD / 389 D v poměrné výši dotace, kterou daný rok spotřebovali. A následné vyúčtování pak 572 (389) MD / 345 D a zúčtování zálohy 345 MD / 373 (471) D. RS odpa podle účelu - odpa 2143, pol. 5213 pro provozní dotaci.
Pokud byste vyúčtování obdrželi vždy do závěrky daného roku (například termín pro ně do 15.1.), mohli byste vždy zpětně k 31.12. proúčtovat rovnou vyúčtování 572/345, bez dohady.
Je ve výsledku jedno, jaký jim dáte termín pro vyúčtování, důležité je, že potřebujete mít podklady k účtování spotřebované výše dotace k 31.12. do nákladů - ať už předpisem 572/345 (když je k tomu vyúčtování) nebo 572/389 (když je dohada - tam je dobré si dát do smlouvy, ať vám dají včas info alespoň o spotřebované výši a papírově to mohou vyúčtovat klidně později).
Ještě je možnost neposkytnout dotaci, ale dar, ale to nevím, jestli by se ZO u takovéto částky líbilo, záleží, jak to schválí, rozdíl je v tom, že u daru nepožadujete vyúčtování poskytnutých prostředků, nechcete tedy sledovat účel jejich použití, např. když se dává obecně na činnost, je to méně administrativně náročné, nepostupuje se v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., ale je to peněžní dar podle občanského zákoníku. ZO by jen schválilo poskytnutí a výdaj pak jen zápisem 572/231.
Tady by byla přesnější ta dotace, když je to na stanovený účel, ale záleží jakou formou to ZO schválí a jak si to případně obhájí.
Musí se také respektovat ustanovení o hospodářské soutěži, ale to je již nad rámec naší odbornosti.
Naše Obec je plátcem DPH pro svou ekonomickou činnost. V obci probíhá výstavba kanalizace. Součástí smlouvy o dílo je uvést jeden zasažený jízdní pruh krajské silnice do původního stavu. Na celou tuto akci využíváme PDP.
Po domluvě s KSÚS bude opraven i druhý pruh krajské komunikace, který není výstavbou zasažen a obec obdrží dotaci na homogenizaci druhého jízdního pruhu z fondu homogenizace, aby byla krajská komunikace opravena v celé své šíři.
Danou akci řešíme se zhotovitelem dodatkem ke smlouvě na vícepráce a změnovým listem z hlediska dotace na kanalizaci, kde to bude neuznatelný výdaj.
Zhotovitel nám nyní vystavil fakturu na opravu druhého pruhu - po dohodě je také v režimu PDP, ale s tím, že si obec nebude nárokovat odpočet DPH. Dotace, kterou obdržíme z kraje je investiční v celkové částce (tj. ZD + DPH). Nyní, ale vůbec nevím, jak postupovat při účtování - nejedná se o vyvolanou investici (nemůže vstoupit do ceny kanalizace), ale protože to není majetek obce tak nemohu použít majetkový účet 042, ale jaký? To samé nevím, jak správě postupovat rozpočtově - výdaj nebude účtovaný 2321/6121 nebo ano? A pokud se jedná o investiční dotaci, tak by se měla postupně rozpouštět v odpisech, ale to není možné když se nejedná o náš majetek. Moc Vás prosím o radu ohledně kompletního zachycení celé této akce z pohledu účetnictví i rozpočtu.
Dívala jsem se na program Homogenizace na stránkách vašeho kraje:
Hlavní podstatou dotace a programu je homogenizace (optimalizace) vozovky pozemní komunikace ve vlastnictví Středočeského kraje ve smyslu souvislé opravy této vozovky v celé její šíři (uvedení vozovky do provozuschopného stavu) po zásahu ze strany obce při opravě, rekonstrukci, či nové pokládce infrastruktury inženýrských sítí do pozemní komunikace.
Při uvádění vozovky do původního stavu v souvislosti s pokládkou, či rekonstrukcí inženýrských sítí pod krajskou komunikací je tedy možné žádat o dotaci na homogenizaci druhé poloviny vozovky tak, aby byla vozovka opravena v celé šíři. Dotace je určená výhradně na homogenizaci silnic II. a III. třídy po provedení zásahu souvisejícího s pokládkou, či úpravou inženýrských sítí obce. Homogenizace jako taková by měla bezprostředně navazovat na zásah do inženýrských sítí.
Píšete o investiční dotaci. Nevím, zda to byl váš požadavek nebo to určil kraj. Není ve stavebním povolením, že se musí opravit oba pruhy komunikace? Potom by se mohlo jednat o vyvolaný náklad k výstavbě kanalizace a oprava by vstupovala do ceny investice. Účet 042, par. 2321, pol. 6121.
V takovém případě účtování investiční dotace od kraje:
Předpis podmíněné pohledávky na podrozvahu z rozhodnutí nebo smlouvy o poskytnutí dotace: 915 (955) MD / 999 D.
Přijatá platba před vyúčtováním - záloha : 231 MD pol. 4222, org, popřípadě ÚZ/ 374 D (472). Zároveň odúčtování z podrozvahy: 999 MD / 915 (955) D.
Pokud majetek není zařazen, tak k 31.12. byste měla účtovat o dohadě 388/403 ve výši vynaložených způsobilých nákladů v roce krát podíl dotace, maximálně do výše očekávané výše dotace.
Nezapomeňte mít značeny výdaje - dotace je krajská, tak značení by mělo být ÚZ a org ve výši dotace, jen org vlastní podíl, ale ujasněte si postup značení raději s krajem, některé kraje to chtějí opačně - ÚZ a org ve výši všech výdajů, k tomu org vlastní podíl (ten org tam potřebujeme v obou variantách, abychom oddělili vlastní podíl od podílu dotace). Někdy kraj neurčuje interní ÚZ a značíme jen org a orj.
Vypořádání po akceptaci ZVA: předpis 348 MD / 388 D a zúčtování zálohy 374 (472) MD / 348 D ve výši přijatých záloh.
Tyto situace nejsou moc logické - kraj dává obci dotaci, aby opravila krajskou komunikaci. Ale děje se to, tak nejlépe s tím naložit tak, že dáme do ceny investice (tedy i RS 2321 6121) a dotaci k tomu přiřadíme, pokud se trvá na tom, že je investiční. Moc mě nenapadá žádné lepší řešení, jak z toho trochu logicky udělat investici, když je to oprava a ne TZ.
Z účetního hlediska víme, že je to sporné, ale pokud kraj bude trvat na investiční dotaci, tak nejsem schopná nic lepšího poradit.
Mohou být k diskuzi i další řešení, pokud by například náklady na opravu druhého pruhu vznikly až po zařazení kanalizace, muselo by se posoudit, jestli zásah do druhého pruhu je oprava nebo TZ a zda by třeba nebyla řeč s krajem ohledně účetního převodu provedených prací - když na to dávají dotaci, tak ale nepředpokládám, že k něčemu takovému budou svolní.
Podepsali jsme smlouvu o financování malého projektu (FMP) z programu Interreg Rakousko-Česko 2021-2027. Správce FMP je Jihočeská Silva Nortica, Jindřichův Hradec. Dotace je neinvestiční na kulturní akce, kdy obdržíme max. 80 % celkových způsobilých nákladů. Výdaje máme letos, příjem dotace bude až v příštím roce po doložení ZVA. Když jsem se pídila po nástroji, zdroji apod. bylo mi řečeno, že účetně se již po novu tento program nekontroluje, pouze si mám prý označit faktury názvem a číslem projektu. Určitě musím mít nějak oddělené v účetnictví.
Jedná se o částku 21,2 tis. EUR, což je dle smlouvy cca 532 tis. Kč.
Smlouvu si zaúčtuji na podrozvahu, po vyúčtování příští rok odúčtuji. Jak prosím tedy zaúčtuji podíl 80% dotace, N, Z, případně ÚZ ?
Pravděpodobně se jedná o peníze z ERDF. Pro programy Interreg je určen nástroj 151, zdroj 5 ve výši dotace, nástroj 151 a zdroj 1 vlastní podíl na způsobilých výdajích. ÚZ jen když to jde přes veřejný rozpočet. Jestli je to např. od euroregionu, pak příjem na pol. 2329 a na příjmu i výdaji bez ÚZ, jen nástroj a zdroj.
K 31.12.2025 zaúčtujte dohadu dotace na profinancované výdaje zápisem 388 MD/ 672 D. ZVA příští rok 344 MD (pokud poskytovatel euroregion)/ 388 D a odúčtování podrozvahy, jak uvádíte. Příjem 231 MD/ 346 D.
Jinak celý projekt v účetnictví značte org - nejen účet 231, ale i ostatní syntetické účty (5xx, 321, 9xx apod.). Výdaje letos značte nástrojem a zdrojem viz úvod.
Na obci budujeme nové parkoviště, kde bude instalována dobíjecí stanice pro elektromobily, platba za nabití bude inkasována přes platební terminál. S firmou E.ON je uzavřena smlouva o poskytování služeb "E.ON Drive". Obec bude platit E.ON poplatky "odměnu" (paušál/dobíjecí stanici, variabilní odměnu 5 % dle odebraných kW, paušál za zajištění funce terminálu).
Naopak obec bude inkasovat (vystavovat dle podkladů od E.ON) příjem ve výši 8,- Kč /1 kWh.
Předpokládáme, že u odměny za službu 8Kč za odebranou kWh jde o zdanitelné plnění v sazbě 21 %. Zároveň budeme uplatňovat nároky na odpočet z odměny placené E.ONu.
Uplatníme zaroveň odpočet DPH i při pořízení dobíjecí stanice a platebního terminálu. Tržby za dobíjení nebudou nijak horentní, ale to by nemělo mít vliv na to, že si uplatníme odpočet DPH v plné výši.
Za mne souhlas - se zdaněním služby za odběr energie i s plným odpočtem daně. Nevidím tam žádný problém.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková