Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, až teď jsem si všimla, že jsem u voleb použila špatný paragraf.
Rozpočtovala jsem na 6111 - parlament.
Ne na 6114 volby do parlamentu.
Zasedání bude bohužel až v prosinci a nevím jak tohle opravit. Nebo můžu vše nechat na 6111?
Druhý dotaz je ohledně pošty. Naše obec provozuje poštu Partner. Dostali jsme informaci a předpis náhrady škody za ztracenou zásilku.
Tuto pohledávku jsem okamžitě uhradila a hned druhý den přišla informace, že pohledávka byla započtena s provizí za 09.2025.
Moje platba byla vrácena - to jsem účtovala jako mylnou platbu
+ 377 6409/5909
- 377 6409/5909
Je to takto správně?
Naše vystavená faktura byla pokrácena o tuto částku.
231 2411/2111
Náhrada škody 549/231 2411/5192
Může to takto být?
Nevím jaké máte pravomoci k rozpočtu, podobná "technická" chybka by mohla být z hlediska změny rozpočtu i v pravomoci účetní. Pokud přenos pravomocí žádný nemáte (ani např. na starostu), pak to jako opravu RO schválí ZO v prosinci. Není to neoprávněný výdaj, rozpočtováno je, jen chybně, tzn. účtujte na správný odpa 6114 a srovnáte to v rozpočtu po RO v prosinci. Bude to pro vás takto právně jistější postup.
U druhého dotazu mylnou platbu účtujete správně. V případě, že jste škodu fyzicky z BÚ neplatili, ale ponížili o to provizi, měla by se provize klasicky předepsat v plné výši 311/602, závazek ze škody 549/378 a zápočet ve výši škody 378/311. Přes RS zápočet MF účtovat nechce, museli byste proúčtovat pol. 2111 minus MD/ 5909 D, ale odchylku od postupu doporučuju volit, kde je to více vypovídající, tady bych to jako nevýznamné neřešila.
Váš postup neodpovídá přesně obsahu - nárok máte na plnou provizi s tím, že tam vznikne zápočet - jestli pošta poslala o to poníženou provizi. Nevím, proč se s poštou domluvilo takto, ale obsah účetního případu by měl mít přednost před formou.
Naše obec umožňuje podnikajícím osobám dobrovolně se zapojit do obecního systému pro nakládání s odpadem /komunálním, tříděným/. V souladu s vyhláškou a ceníkem s nimi uzavírá smlouvy. Odpadové hospodářství by mělo být veřejnou službou. V zákoně o DPH je uvedeno, že obce při výkonu veřejné služby DPH neodvádí, ani pokud tu službu poskytují za poplatek či jinou úhradu. Ceníkem ZO stanovuje úhradu za zapojení do systému obce. Prosím o radu, zda z těchto úhrad od podnikatelů má či nemá být odváděna DPH? Jsme turistické středisko, vybíráme "smluvní poplatek" od ubytovacích zařízení za lůžko a rok. Ročně činní výnos cca 700 tis. Kč. Odpadu od těchto podnikatelů máme více, než od vlastních občanů. A pokud by DPH mělo být odváděno, bylo by možné si uplatnit odpočet u nákladů (pronájem kontejnerů a svoz kom. odpadu, případné investice do sběrného dvora)? A jak se vypořádat s tím, že část nákladů by se týkala zdaňované činnosti a část ne (nevíme, v jakém poměru).
Rozumím diskutabilnosti tohoto tématu.
Mým názorem je, že u podnikajících osob zapojených do obecního systému pro nakládání s odpadem by se mělo spíše jednat o zdaňovaná plnění a takto to v současnosti i doporučuji. Vede mne k tomu několik skutečností (a rovnou upozorňuji, že vím o tom, že se názory různí).
Pro podřazení pod výkon veřejné správy by hovořilo ono podřazení pod obecní Vyhlášku.
Nicméně za mne tady jsou podle mne dosti významné protiargumenty:
- jedná se o možnost danou obcím, v žádném případě povinnost
- podnikatel může i při vyhlášení daného systému běžně splnit svou povinnost tím, že si zajistí likvidaci odpadu jiným způsobem. U řady obcí je to dokonce realizováno tak, že toto vůbec neřeší ve Vyhlášce, ale normálně to nabídnou jako službu daným subjektům - tedy fakticky je služba realizována shodným způsobem, jen to není přímo pod Vyhláškou. Toto je pro mne hodně zásadní téma atakující moje chápání "výkonu veřejné správy v oblasti DPH"
- upozorňuji také na to, že podmínky se dále upravují smlouvou a o charakteru daných plnění se vyjednává - ostatně na to jako jednu z variant pamatujete přímo i v ceníku, který máte schválen (jak jsem se díval na Vaše stránky). Takže třeba i pro tyto případy se mi to jeví tak, že nám argument "veřejné správy" jaksi pokulhává (že jsme fakticky v nějakém smluvním jednání o podmínkách a Vyhláška jen dává obecný rámec).
Proto jsem došel k závěru, že správnější variantou je toto nepovažovat za výkon veřejné správy, nicméně chápu i argumenty proti. Uvidíme - třeba se to někdy vyjasní, teď nevím, co k tomu by šlo oficiálně získat.
Samozřejmě pokud se to zdaní a budeme mít tedy souběh poplatku pro občany (výkon veřejné správy) a platby od firem (pokud se přikloníte k mému názoru "zdanit"), jsme v poměrném odpočtu DPH podle § 75. Kdykoliv se bavíme o poměru, tak samozřejmě nastupuje tak trochu lidová tvořivost. Klíčem by třeba mohl být podíl produkovaného odpadu (občané x podnikatelé - což by se mi líbilo asi nejvíce), možná dojdeme ke kritériu finančnímu (platby od podnikatelů/součet podnikatelé + občané). Nicméně třeba toto je velice nepřesné a podle mne pro Vás i poškozující - protože:
- u separovaných složek (sklo, papír, plast, kov) máme režim, kdy část týkající se odměny od EKO-KOM máme jako zdaňovanou činnost - tedy u těchto typů odpadů si třeba myslím, že bychom mohli vyargumentovat, že třeba k odpočtu daně je to, že 60 % máte od podnikatelů + ještě na zbylých 40 % je podle tabulek EKO-KOM ke zdaňované činnosti ..... Kč
- u provozu SD máte asi ještě navíc třeba odměny od ELEKTROWIN, Asekol ... - také zdaňované - tedy třeba bych mohl zohlednit, že určitá část SD je věnována právě temto typům odpadů a v této části bude 100 %.
Prostě je to o tom, si tady s tím trochu vyhrát (a je to o nějaké tvořivotosti a také i Vaší odvaze, co vše budete ochotni zohlednit). Asi zatím mohu jen takto oběcně něco uvést - toto se prostě řeší případ od případu a logicky se názory na adekvátní poměr budou lišit.
Prosím o radu - na pol 8115 , kterou nemám rozpočtovanou vyskakuje ve sloupci rozdíl částce -2 752 602,56 a ve sloupci skutečnost + 2 752 602,56.
Je potřeba tuto částku rozpočtovat?
Další dotaz mám prosím k převodu z fondu rezerv na posílení výdajů:
účtovala bych na 419/236 6330.5345 (na fondu) a 231 6330.4133/401 na BÚ je to správně?
děkuji za odpověď
Položka 8115 vyjadřuje přírůstek peněz na účtu (záporná hodnota) nebo úbytek peněz (kladná hodnota). Když sestavujete rozpočet a zapojíte z financování jen položku 8115 (nemáte úvěry, TV apod.), tak pokud příjmy jsou vyšší, než výdaje, položka je záporná pro matematické vyrovnání rozpočtu, znamená ale přírůstek peněz. To jen stručné vysvětlení na úvod.
V podstatě by pak měla být součástí každého rozpočtového opatření, ve kterém chcete zapojit úspory minulých let ke krytí výdajé daného roku. Ve výkazu Fin2-12 M jsou sloupce rozpočet, rozpočet po změnách a skutečnost. Nevím, kde vám vyskakuje ten rozdíl, jestli v nějaké interní sestavě, ale ověřte si to raděj přímo ve výkaze.
Pokud jsou vyšší příjmy, je položka 8115 ve výkazu záporná, toto se rozpočtovat nemusí - pokud zvýšené příjmy nebudete potřebovat ke krytí výdajů. Pokud byste potřebovali zapojit do rozpočtu během roku, můžete daný výdaj rozpočtovat buď proti položce příjmu (jestli máte na to zvýšený příjem), nebo proti položce 8115, kdy tím čerpáte úspory na BÚ z rozpočtů minulých let.
Pokud je položka 8115 ve sloupci skutečnost záporná, znamená to momentální úbytek peněz na účtu ke dni sestavení výkazu, ale opět to nic neříká o tom, že to nutně musíte rozpočtovat - musíte mít vždy proti čemu položku 8115 do RO zapojit. Tedy hlídat si spíše krytí výdajů při sestavování rozpočtu a pak při RO. Program by vám nevyrovnané RO neměl pustit, házelo by to pak chybu, tzn. položku 8115 rozpočtujte až v okamžiku, kdy jí budete potřebovat do rozpočtu zapojit.
V praxi vznikají rozdíly a narozpočtovat se má jen když hrozí nekrytý schodek.
Z hlediska roku vstupuje do položky 8115 jednak nastavený schválený rozpočet, kdy slouží jak píšu v úvodu pro vyrovnání rozpočtu a dále pak do této položky do skutečnosti vstupují momentální stavy daného období, tzn. např. v lednu jsou dočasně větší výdaje než příjmy, to vše má vliv na tuto položku a neznamená to nutnost dělat RO, pokud jsou příjmy a výdaje řádně rozpočtem kryté.
Převod z fondu máte dobře, jen je nutné mít to jako čerpání schváleno, nebo to musí vyplývat z pravidel fondu, že takto můžete z nějakého podloženého důvodu fond účelově čerpat.
Dohoda o poskytnutí dotace ze dne 31.1./2024 / účtováno: 955/999
k 31.12.2024 vytvořit dohadu ve výši uhrazených uznatelných výdajů v roce 2024 / účtováno: 388/403
Žádost o platbu podána obcí dne 22.4.2025
Oznámení o výši dotace od SZIFu ze dne 22.7.2025 /účtováno: 346/388 ve výši dohady z roku 2024, 346/403 ve výši rozdílu Přiznaná dotace mínus dohada, 472/346 ve výši přijaté dotace
Přijetí dotace na účet dne 8.8.2025 / účtováno: 231 pol. 4213, 130589518, 130189517 / 472, 999/955
" Pohledávka příjemce dotace vůči poskytovateli dotace vznikne okamžikem schválení úplné a řádné Žádosti o platbu poskytovatelem dotace, tj. po obdržení dokumentu Oznámení o výši dotace."
Do majetku zařazeno již v 31.5.2025, kdy byla akce ukončena / účtováno: 021/042
Mé dotazy k ujasnění účetního případu zní:
1. Dohadu dotace k 31.12. mohu skutečně tvořit jen ve výši uhrazených uznatelných výdajů na akci nebo ve výši celkových uhrazených výdajů na akci?
2. Při zařazení do SW majetek se mi na majetkové kartě "Transfery" nabízí v programu KEO "Datum poskytnutí dotace". O jaké datum se prosím přesně jedná? Je správné datum 31.5.2025 nebo až přijatá dotace, tj. 8.8.2025?
Dohada dotace se účtuje vždy k 31.12. ve vztahu k nedokončenému projektu až do doby zařazení. Vždy ve výši nikoliv proplacených výdajů (prosincová faktura může být zaplacena v lednu a přesto do dohady patří), ale ve vztahu k nákladům, které se daný rok vynaložili a jsou kryté dotací. Tzn. ve výši dotace na, v daném roce vynaložené, výdaje. Zobrazíme tím dotaci ve vztahu k vynaloženým nákladům daného období.
Dotaci zadejte to programu s datem zařazení majetku - nevím, jak to má nastaveno přímo KEO, můžete si to ověřit u dodavatele SW, ale důležité je, aby se dotace začala rozpouštět následující měsíc po zařazení s odpisy. To je předpokládám datum, který program zajímá, proto bych tam dala datum zařazení. U následně přiznaných dotací je to jiné, tady ale máte dotaci přiznanou k datu zařazení, tzn. ve vztahu k rozpouštění je to odhaduji okamžik zařazení majetku.
Ověřte si nástroj - v novém programovacím období PRV je pro dotace financované z programu "Strategický plán SZP – Rozvoj venkova 2023+" určen nástroj 160, možná se čerpalo ještě ze starého programu, ale raději to ověřte, ÚZ zůstaly.
Účtování máte obecně celkem dobře, jen mi tam přijde nelogické, že jste přijaly zálohu po vyúčtování. Jestliže oznámení o výši platby bylo doručeno v červenci, měl být účtován předpis na účtu 346 a platba v srpnu 231/346, bez toho účtu 472.
A co je důležité - dohada do celkové výše dotace měla být zápisem 388/403 účtována v květnu při zařazení majetku, dotace se má od června rozpouštět proti odpisům a vyúčtování v červenci již jen 346/388.
Máme dotaz, netvořili jsme opravné položky k úrokům a poplatkům z prodlení k pohledávkám např. za nájemným, tyto pohledávky včetně úroků a poplatků z prodlení evidujeme na účtu 311, u tohoto účtu se běžně opravné položky tvoří. Ve vlastních zásadách to nemáme vyjmuto. Nejsme si jistí, že je to správně. Poslední roky se úroky a poplatky z prodlení naváděly, až když byly skutečně vymahatelné nebo uznané dlužníkem, spolu s hlavní pohledávkou, nebo při odpisu pohledávky, takže nebyl důvod tvořit opravnou položku, ale dříve se to nedělalo a na účtu „visí“ nějaké staré úroky a poplatky z prodlení a tam se taky opravná položka netvořila. Nejsou to úplně malé částky. Přišla na to nová ekonomka, která chtěla u tohoto poplatku opravnou položku vytvořit, a zjistila, že to jednorázově udělá přes 1 mil. Kč. Opravné položky tvoříme čtvrtletně, vždy jako tvorbu a snížení, ale jelikož se zde opravná položka nikdy netvořila, tak to udělalo tak výraznou částku. Dotaz zní, zda opravdu se u takovéto pohledávky nemusí tvořit opravná položka, nebo, zda to máme uvést do zásad, popřípadě, jestli vůbec to můžeme takto v zásadách vyjmout. V opačném případě bychom museli asi účtovat o chybě minulých let.
K pohledávce se vždy musí účtovat podle předpisů opravná položka, za každých 90 dní po splatnosti až do výše 100 %. Co u příslušenství pohledávky doporučujeme je, aby z principu opatrnosti bylo zachycováno (např. 311/641) až v okamžiku úhrady, v takovém případě pak k tomu logicky OP netvoříte.
Pokud jste příslušenství předepsali do výnosů jako pohledávku, OP se tvořit tedy měly. Výjimkou jsou pohledávky, které nejsou po splatnosti, ale jsou aktivě "ve splatnosti", tzn. kde dlužník splátky hradí (je sepsán například splátkový kalendář).
V ostatních případech bych OP doúčtovala v případě významné částky -(více než 260 tis. Kč) jak uvádíte - místo účtu 556 použít účet 408 a opravu popsat do přílohy závěrky.
Také je možné, že v tom budou nějaké pohledávky, které měly být vyřazeny z rozvahy, to také raději prověřte dle vaší směrnice - nedobytné a nevymahatelné pohledávky se mají evidovat po dobu, kterou si interně stanovíte v podrozvaze, právně zaniklé pohledávky se mají vyřadit z rozvahy a neúčtovat už ani do podrozvahy.
Pro shrnutí na závěr přikládám postup, který obecně u úroků z prodlení a podobných příslušenství navrhujeme:
Z principu opatrnosti bych nenadhodnocovala o příslušenství pohledávky aktiva a volila bych podrozvahu. Můžete použít obecný účet 991, jestli neprobíhá aktuálně soudní řízení, případně i účet 934, 948 (zápis např. 991/999).
Úroky z prodlení bych předepisovala postupně, jak budou hrazeny, zápisem 311/641, náklady řízení předpis 311/649 obdobně - z principu opatrnosti až při úhradě. O postupné úhrady budete snižovat podrozvahu (999/991 apod).
Obec kupuje dva bytové domy. Kupní cena je hrazena z prostředků obce, spolufinancována dotací ze SFPI a dlouhodobým úvěrem rovněž ze SFPI. Pro mě nové je, že koupě je realizována prostřednictvím notářské úschovny. Účastníci: obec – složitel a příjemce – strana, která domy prodává.
Koupě probíhá: obec jako složitel v srpnu odeslala na účet notářské úschovny část kupní ceny, tedy svůj podíl. SFPI do notářské úschovny dne 23.10. složil dotaci a 24.10. složil část úvěr. Notářem byl podán 27.10. vklad na katastr.
Vydání peněz z notářské úschovny proběhne příjemci po zapsání nemovitosti do katastru (a nabytí práva), ze kterého bude zřejmé, že obec se stala výlučným vlastníkem. Pokud by byl vklad zamítnut, budou peníze vráceny složitelům – (obci a SFPI) tzn. odkud přišly.
Obec začne splácet úvěr a úroky ze svého bú od měsíce listopadu.
Poradíte, prosím, jak a v jakém okamžiku účtovat? Zda můžeme používat rozpočtovou skladbu, když peníze nebyly připsány na účet obce, ale do notářské úschovny?
Pro vás je to výdaj, byť to nebylo připsáno přímo protistraně. Notářská úschova je v tomto případě řádný instrument právně zajištěné úhrady. Složení kupní ceny do advokátní úschovy účtujte jako zálohu zápisem 052 MD/ 231 D, RS odpa 3612, pol. 6121 souhrnně pro stavebu s pozemkem (kupujete budovy odhaduji včetně pozemků, na kterých bytové domy stojí).
Složená dotace se má zachytit na účtu 403. Jestli je přijetím vypořádaná, lze účtovat předpis 346/403 a pak zápočet viz dále.
K datu podání návrhu na vklad budete účtovat:
042 MD/ 321 D v celé kupní ceně (obec + SFPI úvěr + SFPI dotace)
321 MD/ 281 (451), RS 3612 6121 část hrazená z úvěru
321 MD/ 346 D zápočet ve výši dotace
321 MD/ 052 D zápočet složené úschovy
021 MD/ 042 D zařazení budov
031 MD/ 042 D zařazení pozemků
Pro účely zařazení pozemků a staveb je potřeba kupní cenu rozvrhnout odborným odhadem, jestli není rozvrženo ve smlouvě (když je ZP, používá se rozvrh vypočtený z posudku). K PC se přičítají případné související výdaje.
Požadavek značení příjmu dotace a půjčky naplníte, když proúčtujete zápočet přes RS:
MD pol. 8123 + značení, MD pol. 4213 + značení/ D 3612 6121
Prosím o radu ohledně FVE. V 6/2024 došlo k ,,Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků,, na FVE na budově školy. Toto rozhodnutí jsem zaúčtovala na 955/999. V 7/2025 byla na ZŠ nainstalována FVE a byla i vystavena faktura, kterou jsme uhradili. Zaúčtovala jsem na 042 3113/6121. Jaký je další postup? Měla být fotovoltaika už zařazena do majetku v tom 7/2025, když už se používá? A jestli ano, jakým způsobem to mohu napravit? A dále se chci zeptat, jestli má být označeno ÚZ, zdroj a nástroj, když mám pouze rozhodnutí?
FVE se měla zařadit do majetku k datu dokončení a předání, pravděpodobně tedy v červenci. Později jedině pokud stavba podléhá souhlasu s užíváním od stavebního úřadu, pak se zařazuje k datu nabytí účinnosti kolaudačního souhlasu. Do majetku lze zařadit jako opravu a zpětně dopočítat a doúčtovat chybějící odpisy a rozpouštění dotace, s tím případně pomůže dodavatel účetního SW. Zařazeno má být celé jako TZ budovy školy.
Jestli čekáte ještě na smlouvu, tak podle MF i tak má být značeno a dohadováno již od data rozhodnutí. U FVE je většinou složitější výpočet nároku podle technických parametrů, zašlu vám e-mailem k tomu pomůcku.
MF ale značit výdaje chce - raději nepřesný odhad, než neznačit a pokud do závěrky přijde smlouva s jinou, než teď odhadnutou výší dotace, značení do letoška ještě upravte.
Správně byste v odhadnuté výši měla zaúčtovat i dohadu 388/403 a dotaci začít po zařazení rozpouštět 403/672. U FVE a obecně u všech dotací se přikláním k tomu, aby v případě většího rozdílu od dohady došlo ke korekci účtu 403 (podle předpisů se rozdíl od dohady má vždy zúčtovat do výnosů, u větších rozdílů je možnost to řešit odchylkou od metody).
Naše příspěvková organizace - škola obdržela dotaci od MŠMT, operačního programu Jan Amos Komenský neinvestiční dotaci ve výši 674.000 Kč (evropský sociální fond + národní spolufinancování), čerpání v průběhu tří let.
Dotaci obdržíme my, jako zřizovatel, a budeme ji přeposílat škole.
Obec (zřizovatel) příjem dotace: 231 § 3118 pol. 4121 nebo 4116/374
odeslání dotace škole: 374/231 § 3118 pol. 2331 nebo 5336
Průtoková dotace se zobrazuje přes účet 375. Příjem 231/ 375, RS pol. 4116 (pozor, tato položka je bez odpa), poslání 375/231, RS pol. 5336, odpa školy.
Na příjmu i výdaji použijte u účtu 231 navíc NZÚZ. Ve výši podílu EU platí ÚZ 33092, nástroj 143 a zdroj 5, ve výši podílu SR ÚZ 33092, nástroj 143, zdroj 1.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat: Město založilo obchodní společnost s r.o. (Město je 100% vlastník, jediný společník), které zasílá každý rok příspěvek na provoz a investiční příspěvek. V roce 2024 pořídila společnost z investičního příspěvku osobní automobil. Pořízení dodávky bylo zaúčtování na účet 022, ke konci roku organizace provedla zúčtování dotace zápisem 347/022 a auto je vedeno na účtu 022 v nulové hodnotě (hodnota auta není vedena v majetku organizace), Auto se účetně neodepisuje. Je tento postup správný? Považuje se investiční příspěvek na pořízení dlouhodobého majetku poskytnutý z vlastních zdrojů vlastníka společnosti za investiční dotaci? Jak mělo být správně zaúčtováno?
U s. r. o. je to takto skutečně správně - pro ně je to investiční dotace, která účetně snižuje vstupní hodnotu majetku. Takže pokud poskytnete takovouto dotaci ve výši 100 % pořizovací ceny, nastane u podnikatelských subjektů režim, kdy v hodnotě majetku nebudou mít skutečně vůbec nic.
V listopadu budeme schvalovat rozpočet na rok 2026. Máme ho v následující podobě:
Daňové příjmy 88 136 850,00 Kč
Nedaňové příjmy 13 199 072,50 Kč
Kapitálové příjmy 10 000 000,00 Kč
Přijaté transfery 9 381 932,49 Kč
Běžné výdaje 50 587 207,00 Kč
Investice 69 761 431,56 Kč
Saldo rozpočtu nám tedy vychází + 369 216,43 Kč
Ale teď si nevím rady s financováním, když máme schválený kontokorent, který sice v rozpočtu na příští rok nepotřebujeme, ale ke konci roku budeme mít na kontokorentu ještě zůstatek. Takže si myslím, že ho musím do rozpočtu stejně zapojit i příští rok?
Na položce 8124 mám -2 142 864,00 Kč a předpokládaný zůstatek kontokorentu k 31. 12. bude cca 2 mil. Kč (jinak máme schválený až do částky 15 mil. Kč)
Takže mám dát do rozpočtu na 8905 předpokládanou výši čerpaného kontokorentu 2 000 000 Kč a potom dorovnat 8115 -226 352,43?
Příjmy celkem jsou 120 717 854,99 Kč. Výdaje 120 348 638,56 Kč. Rozpočet je přebytkový protože příjmy jsou vyšší, než výdaje. Financování slouží k vyrovnání rozpočtu, celkem musí být ve výši salda 369 216,43 Kč.
Kdyby v tom nebylo nic jiného, tak byste tedy v rámci rozpočtu schválili financování na pol. 8115 D jako přírůstek peněz na účtu. Máte v tom ale podle všeho ještě splátky úvěru (tím nemyslíte kontokorent, že, ten se zachycuje, jak uvádíte - na pol. 8905), tzn. financování vypadá pak takto:
8124 D -2 142 864,00 Kč
8115 MD 1773647,57 Kč
Tzn. i když je rozpočet přebytkový, sníží se úspory na účtu vzhledem ke splátkám úvěru.
Je možné rozpočtovat na 8905 v případě, že k 31.12. očekáváte zůstatek kontokorentu - pokud budete k 31.12. na ZBÚ v minusu, mělo by se to jako čerpání narozpočtovat letos (MD pol. 8905 prti výdaji, který potřebujete krýt nebo proti pol. 8115, pokud byl již samotný výdaj krytý z úspor). Do rozpočtu na příští rok pak dáte vyčerpanou částku na D pol. 8905.
Když odhadnete čerpání kontokorentu na 2 mil. Kč, je konečné financování rozpočtu takto:
8124 D -2 142 864,00 Kč
8115 MD 3773 647,57 Kč
8905 D -2 000 000 Kč
financování celkem - 369 216,43 Kč
Účetně k 31.12.2025 kontokorent zobrazíte zápisem 231 MD 8905/ 281 D, k 1.1. obrácený zápis 281 MD/ 231 D 8905.
Od roku 2024 budujeme splaškovou kanalizaci a ČOV. Dostali jsme půjčku od SFŽP /NPŽP/ve výši 20%, dále pak 60% dotace, zbytek budeme platit z úvěru od KB a obce.
Prosila bych jak účtovat půjčku - UZ 90002 - neinvestiční a 90992 investiční.
První půjčka a dotace nám přišly na účet od ČNB.
Přijetí půjčky účtujte 231 MD pol. 8113/ 281 D nebo 231 MD pol. 8123/ 451 D podle toho, jestli je splatnost do jednoho roku nebo déle. Splátky pak zápisem 281 (451) MD/ 231 D pol. 8114 nebo 8124. Úroky 562 MD/ 231 D RS odpa 6310 nebo 2321, pol. 5141. Úroky lze účtovat do ceny majetku jen ve výši, v jaké vzniknou do doby zařazení - pokud si je dle směrnice zahrnete do ceny majetku.
U příjmu i splátek použijte stanovené značení. Jen ÚZ a org nebok tomu i nástroj a zdroj u těch opatření, která jsou kryta z NPO (EU). Rozdělení na ÚZ investiční a neinvestiční by mělo být odvozeno od toho, na co je dle smlouvy o půjčce čerpáno.
Naše obec má v majetku autokemp a na zajištění jeho provozu máme uzavřenu "příkazní smlouvu o obstarání správy autokempu" s naší s.r.o.
V rozpočtu máme příjem z ATC na položce 2111 např. 4mil.korun a výdaje na příkazní smlouvu 5169 také 4 mil.korun, vše se účtuje jako VHČ. Při přezkumu hospodaření nám bylo sděleno, že máme zrušit VHČ na tuto činnost (myslíme si ale, že provozování autokempu není hlavní činností naší obce). Pokud VHČ nezrušíme, musíme udělat plán nákladů (mzdy, energie apod. tyto náklady neznáme, jsou v příkazní smlouvě) a výnosů a toto dát ke schválení zastupitelstvu města. Jak tedy plán nákladů a výnosů udělat, když máme pouze příjem a výdaje na smlouvu o obstarání správy?
Povinnost schvalování plánu nákladů a výnosů není žádným předpisem přímo stanovena. Je zcela na rozhodnutí obce, jaké činnosti ve VHČ povede. Nicméně VHČ se neeviduje přes rozpočtovou skladbu. Mělo by docházet jen k převodům peněz na účet VHČ přes odpa 6330 a položku 5341, VHČ přijme jen 241/262, bez RS. Až budou ve VHČ volné peníze, tak lze zase zpět 262/241 a příjem 231 RS 6330 4131/ 262.
Náklady a výnosy mají být pro vstup do výkazu analyticky odděleny od hlavní činností, dle závazné analytiky vašeho účetního programu.
Plán nákladů a výnosů můžete dle svych interních předpisů tvořit, ale povinné to není, ZO schvaluje v rozpočtu financovani vedlejší činnosti přes položky výše a k tomu samozřejmě příslušnou příkazní smlouvu, ostatní je na vašich pravidlech - jak budete požadovat doložit od s.r.o. náklady a výnosy z provozu autokempu.
Obec vybudovala v obci chodník a v souvislosti s těmito stavebními pracemi provedla nad rámec výstavby chodníku protlaky pro uložení chrániček optického kabelu a případného uložení kabelů např. pro kamerový systém, úsekový radar apod. Náklady zaúčtuji na SU 042 - pořízení hmotného dlouhodobého majetku a následně po dokončení a zařazení do užívání na účet majetku SU 022. Na jaký paragraf a položku by bylo vhodné tuto fakturu zaúčtovat? V dotazech jsem podobnou situaci nenalezla.
Máte pravdu, že by bylo nejlepší to zaúčtovat na účet 042 jako výdaj související s budoucí investicí. Neuváděla bych to do užívání, ale nechala na účtu 042, protože bez kabelů s konkrétním užitím to není dokončené a provozuchopné, je to jen příprava. Muselo by se to ale takto jako zahájení plánované investice schválit a hlídat, aby se realizovalo, případně postupně účtovat opravné položky 556/168, pokud by se zdálo, že realizace je v dlouhodobém horizontu nebo nepravděpodobná.
V případě, že by se to nakonec nevyužilo, schválilo by se to a zaúčtovalo jako zmařená investice zápisem 547/042 a k tomu rozpuštění případných OP 168/556. Mě se takto jeví vhodné i z hlediska hospodárnosti, kdy by se o nákladech mělo vědět a řešit, aby se to dokončilo a nebyly to "vyhozené" peníze. I když třeba není schválena konkrétní budoucí investice, ke které bude zatrubnění sloužit, tak stačí pro účely zachycení na účtu 042 i schválení, že se to tam pokládá právě pro budoucí majetek.
Pokud by to bylo pro úsekový radar, použila bych par. 2223 a pol. 6121. Nebo všeobecný par. 3639 pokud byste neměli přesně určeno, o jakou akci se bude jednat.
ZŠ měla sběr hliníku. Fakturace (odměna za uložení odpadu) byla přes obec, ZŠ nemohla vystavit fakturu. Chtěla bych poprosit o radu. Jakým způsobem by šlo odeslat odměnu za uložení hliníku škole?
Nejlepší variantou pro poslání peněz příspěvkové organizaci je navýšení provozního příspěvku.
Pořídili jsme nový program KEO - faktura celkem (64 802,- Kč) = pokladna 1 místo + 1 (4461,-), homebanking 1 místo (3204,-), příjmové agendy 1 místo + 1 (12 550,-), platební terminál 1 místo + 1 (4960,-), majetek 1 místo (9801,-), UCR 1 místo ( 14 616,-),
Program UCR s moduly mám zařadit :
64 802,- Kč = 041/321, 321/ pol. 6111 a zařazení 013/041? A jednu majetkovou kartu?
Nebo každý modul zvlášť a na každou majetkovou kartu a 558 a 5137?
A další faktura 36 329,04 Kč = spisová služba 1 místo + 1 (23 130,36) vazba na CzechPoint 1 místo + 1 (6599,34) a vazba na konverzi dokumentu 1 místo + 1 (6599,34).
a FA na 42 350,- Kč (přenos spisové služby) dostaneme někdy v průběhu týdne, zatím jen víme cenu.
Spisová služba, cena i s přesunem dat je více jak 60 tisíc, tak zaúčtování také na pol. 6111? nebo 558/321 , 018/078 zařadit jako jednu kartu a až dojde FA na přenos dat , tak upravím cenu na kartě v majetku a účtování stejně 558/321 a 018/078?
Pokud někdy v budoucnu přikoupíme nová prac.místa, tak 518 a 5172?
Účetní program se vzájemně propojenými moduly bych zařadila jako jeden SW. Rozhodující by mělo být, nakolik jsou jednotlivé moduly funkčně a technicky propojeny, příp. na kolik jsou funkční samostatně. Odhaduji, že dohromady by měly být účetnictví, homebanking, pokladna, majetek, příjmové agendy, platební terminál. Vše zařadíte na jednu majetkovou kartu a pouze do poznámky si rozepište, z čeho všeho se skládá a v jaké ceně. Účtování v případě jednoho SW máte v pořádku.
Odděleně od toho určitě povedete spisovou službu. Přenos dat z jiného SW není nezbytný pro fungování nového SW, na druhou stranu není to výdaj přímo vyjmenovaný ve vyhlášce, jako nevstupující do ceny majetku. Přenesená data jsou nutná, aby byly výstupy, tzn. spíše pro provoz programu, než pro jeho zfunkčnění, to se zajistí instalací. Svým charakterem se jedná spíše o provozní náklad, ale je obhajitelný i váš postup, můžete to klidně nechat, argumentace se najde pro obě varianty - když do ceny, tak s tím, že by výdaj nevznikl, kdyby nebyl pořizován nový SW apod.
A co se týká vazby na Czech Point a vazby na konverzi dokumentů na spisovku. Jsou to samostatné systémy propojené pro účely sbírání dat a automatizace procesů. Rozhodující by opět mělo být, nakolik jsou jednotlivé moduly funkčně a technicky propojeny, příp. na kolik jsou funkční samostatně. Zvažte, zda vše zařadíte jako jeden SW a co jako jednotlivé moduly.
Takže ve výsledku záleží na konkrétním technickém řešení. Pokud překročíte 60 tis. Kč, tak účtujete 041 a pol. 6111 a evidence na účtu 013. Pokud je cena pod 60 tis. Kč (včetně), tak se jedná o DDNM, účet 558 a pol. 5172 a zápis zařazení 018 MD / 078 D.
Přikoupení nových licencí doporučujeme evidovat jako technické zhodnocení. U nehmotného majetku je limit pro TZ nad 60 tis. Kč, tzn. pokud to bude v nižší ceně, pak účet 549 (518) s pol. 5172. U podlimitního TZ na kartu SW poznamenejte informaci o dokoupených místech. A pokud by někde došlo k TZ nad 60 tis. Kč u majetku evidovaného na účtu 018, eviduje se samostatně na účtu 019.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková