Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • Čerpání SF občerstvení
    25. 10. 2023

    Chci se zeptat jak rozpočtově zaúčtovat občerstvení našich zaměstnanců v rámci kulturních a společenských akcí (z fondu lze uhradit občerstvení v max. výši 1 000,-Kč na zaměstnance a rok). Dle prostudování odborné literatury bych se přikláněl spíše položce 5169 než 5175.

    Já bych volila v tomto případě položku 5499. V případě pohoštění občanů na akcích pořádaných obcí se volí mezi položkami 5175, 5499, výjimečně 5131.

    Položku 5169 volíme pro příspěvek zaměstnancům na stravování, konkrétně většinou např. nákup stravenek - v náplni položky 5169 se v odst. 3 hovoří vyloženě o službách stravovacích zařízení.

    Nevolila bych tedy pol. 5169, když to není vyloženě obecný příspěvek na stravování zaměstanců v rámci stravovacích zařízení. Vy jim poskytnete občerstvení jako ostatním občanům, druhově je to podobný výdaj, jen mají nárok na to zakotvený ve statutu fondu. Chápu Vaše úvahy, ale je to třeba brát optikou pořadatele akce, nikoliv zaměstnavatele.

    Ono dost i záleží, jak se to občerstvení pojme právně - jestli jako dar zaměstnancům, pak pol. 5499, pokud v logice nákladů na pořádání akce, což je také možné, pak volíme spíše netransferové položky 5175 či 5131. Když to máte ale zakotveno vyloženě v pravidlech fondu, volila bych pol. 5499, ty netransferové položky případně ve vztahu k občanům (čímž byste to měli v rozpočtu i oddělené). 

  • Převod dat do krajské digitální technické mapy
    17. 10. 2023

    Dobrý den, připravujeme rozpočet na rok 2024 a vzešel požadavek do rozpočtu ohledně převodu dat do krajské digitální technické mapy. Spočívat by to mělo v tom, že se ze stávající digitální technické mapy města vyberou předmětná data, upraví se a vytvoří se data pro prvotní naplnění krajské digitální technické mapy. Město jak vlastník dopravní a technické infrastruktury je od 1. 7. 2024 ze zákona povinenno tyto údaje vést. Jde o převod dat do jiné struktury. Data zůstanou nám, ale jsme povinni to udělat. V majetku vedeme digitální technickou mapu za město. Bude provedeno výběrové řízení na dodavatele tohoto převodu. Stojíme nad otázkou, jak to správně zařadit dle rozpočtové skladby. Zda to brát jako službu nebo technické zhodnocení. Jedná se o nemalou sumu peněž. Prosím můžete nám poradit . Děkujeme moc.

    Já si to nejprve pro jistotu trochu nastudovala na tomto odkazu (mají to tam celkem podrobně vysvětleno):

    https://www.msk.cz/cs/temata/mapy/co-je-to-digitalni-technicka-mapa--13630/

    Ve Vašem případě tedy nejde o zpracování nových digitálních technických map, ale spíše tedy o převod do nového formátu, který požaduje kraj, uvádíte "převod do jiné struktury". Asi si u svých map změníte jejich strukturu, aby to bylo sjednoceno? (a část z toho tedy předáte i kraji). 

    My v poslední době podobné dotazy řešili u územního plánu, kdy obce přepracovávají strukturu ÚP na jednotný standard. Mě to přijde analogické a považovala bych to za provozní náklad - účet 518 s pol. 5168. Využitelnost se nijak nezmění, jen se to jakoby zaktualizuje do nové verze (to předání kraji není ve smysli majetkovém, ale předáte část údajů ze svých podkladů). 

  • Rozpočtová opatření
    27. 09. 2023

    Dotaz na Obec účtuje Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem, který se týká provádění změn rozpočtu, neboli rozpočtových opatření. Zastupitelstvo města schválilo dne 8.2.2023 rozpočet města a ve svém usnesení pověřuje radu provést rozpis rozpočtu a provádět rozpočtová opatření do výše 25% závazných ukazatelů schváleného rozpočtu. Celý text zde: Zastupitelstvo města 1. schvaluje a) rozpočet města Otrokovice na rok 2023 s příjmy ve výši 534 615 550 a výdaje ve výši 542 150 450 Kč jako závazné ukazatele rozpočtu města na rok 2023, b) rekapitulaci rozpočtu města na rok 2023 dle přílohy č. 1 k tomuto usnesení, c) střednědobý výhled rozpočtu města na rok 2024 a 2025 dle přílohy č. 2 k tomuto usnesení, d) členění rozpočtu města Otrokovice na příjmy dle tříd a výdaje dle odvětví dle přílohy č. 1 a 2 důvodové zprávy, e) kapitálové výdaje zařazené do rozpočtu města na rok 2023 dle přílohy č. 3 důvodové zprávy, f) příspěvky příspěvkovým organizacím dle přílohy č. 4 důvodové zprávy, 2. pověřuje Radu města Otrokovice v návaznosti na § 14 a 16 zákona č. 250/2000 Sb. a) provést rozpis schváleného rozpočtu na paragrafy a položky a stanovením konkrétního účelu čerpání výdajových položek, b) prováděním rozpočtových opatření v úhrnné změně závazných ukazatelů schváleného rozpočtu až do 25 % původní schválené výše ukazatele, c) prováděním úprav rozpisu rozpočtu, při kterých nedojde ke změně závazných ukazatelů, 3. ukládá radě města (EKO) v souladu s § 102 z. 250/2000 Sb. zabezpečit hospodaření dle schváleného rozpočtu. T: 31.12.2023 V průběhu roku se běžně stává, že zastupitelstvo schválí dotaci/dar ekonomickému subjektu a rada následně (bezprostředně po konání zastupitelstva) příjme usnesení, kterým schvaluje rozpočtové opatření, ve kterém je uvedeno, odkud finanční prostředky uvolní a komu se poskytují. Teprve po tomto kroku následuje samotná transakce (převod). Zajímal by nás Váš názor na tvrzení, že Zastupitelstvo nemůže schválit nikomu dotaci/dar, jestliže to není v rozpočtu. Takže pokud zastupitelstvo chce schválit dotaci/dar, pak buď: 1. musí být tato skutečnost schválena rozpočtovým opatřením, které předchází bodu o dotaci/daru (takže by praxe byla taková, že RO by schvalovala rada i zastupitelstvo, a pak nejsme v souladu s přijatým usnesením o schválení rozpočtu), 2. nebo nejdřív musí proběhnout rozpočtové opatření na radě a teprve potom, může být materiál předložený na zastupitelstvo. Pomocí Systému právních předpisů (ASPI) jsme se seznámili s komentářem k § 16 zák. č. 250/2000 Sb., kde je uvedeno doporučení: „aby případné přijetí nezbytného rozpočtového opatření předcházelo uzavření smluvního vztahu, z něhož při řádném průběhu plyne jednoznačná povinnost provést úhradu (výdaj) z územního rozpočtu.“ To nás ovšem posouvá zase do trochu jiné roviny – provádět rozpočtová opatření až po uzavření smluvního vztahu. Děkujeme

    Já začnu odzadu - ta definice na závěr, když si jí pořádně pročtete, tak říká to, co by mělo být pravidlem - tedy že musí být peněžní prostředky v rozpočtu a teprve následně lze uzavřít smluvní vztah (píše se tam, že RO má předcházet uzavření smluvního vztahu).

    Ohledně transferů (dary/dotace), tam je trochu jiná situace, protože zde není jasný právní nárok příjemce, je to spíše o dobrovolnosti, hlavně u darů. Samozřejmě nelze např. vypisovat dotační programy, uzavírat smlouvy na dotaci, kde už se jasně zavážete peníze za určitých podmínek příjemci poskytnout bez toho, aby na to byly prostředky. Je to ale spíše o předběžné kontrole volných rozpočtových prostředků, kdy RO pak bývá již formální úpravou rozpočtu. 

    Navrhuji, aby se stanovil takový postup schvalování transferů v ZO, kterému bude předcházet prověření, že na to jsou v rozpočtu volné prostředky, pokud by nebyly, zastupitele na to upozornit, aby ke schválení takového výdaje nedošlo. Pokud ale prostředky obecně volné na toto jsou (hlídat hlavně větší objemy transferů), pak není problém, aby byl daný transfer schválen v ZO, které informuje radu o nutnosti schválení "formálního" RO v rozpočtu a následně se peníze pošlou příjemci (podle s ním sjednaných pravidel, např. u dotací).

    Toto už je také o vnitřní úpravě pravidel k předběžné kontrole (správce rozpočtu, příkazce operace...). 

  • Příspěvek na provoz
    20. 09. 2023

    Dobrý den, dovolujeme si Vás požádat o radu. Jsme město a máme 19 příspěvkových organizací. Těm poskytujeme z rozpočtu města příspěvek na provoz, který schvaluje zastupitelstvo města jako závazný ukazatel. Na rok 2023 byl příspěvek na provoz navýšen o zvýšené výdaje na elektrickou energii a plyn, které se předpokládaly. Příspěvek byl poskytnut bez vyúčtování. Když se tvořil rozpočet na rok 2023 tak se nepředpokládalo vzhledem k situaci jaká byla v roce 2022 a předpoklady na rok 2023, že by se výdaje na elektrickou energii a plyn rapidně snížily, naopak se předpokládalo, že se bude muset možná nějaká částka během roku 2023 PO doplácet. Nyní tedy v roce 2023 jsme si nechali předložit od všech příspěvkových organizací odhady, jak ve výdajích na elektrickou energii a plyn dopadnou a téměř u všech dojde k úsporám, které jsou u některých v nezanedbatelných částkách a pokud s tím nic neuděláme, budou mít jednak vysoký hospodářský výsledek za rok 2023 , který jednak některé musí zdanit dani z příjmů a není to úplně správné, aby příspěvková organizace dosahovala velkého zisku. To co nám předložili jsou samozřejmě odhady, každý má jinak vyúčtování, někdo na základě skutečnosti dle faktur, někdo má celý rok zálohy apod. , tak že vyúčtování budou mít až v roce 2024, kdy zjistí skutečnost. Přečetli jsme si odpovědi, které jsou této problematice věnovány na Vašich stránkách, stejně tak i materiál finanční vztahy zřizovatele a zřízené PO. Teď stojíme nad tím, jakou volit nejschůdnější variantu a vůbec o jaké částky případně snížit příspěvek. Pokud jsme správně pochopili tak bychom měli mít více možností : 1) víme o jakou částku jsme navyšovali příspěvek tj. výdaje na elektřinu a plyn. O tuto částku bychom mohli snížit příspěvek na provoz bez vyúčtování a dát tyto částky na příspěvek s vyúčtováním a vše odsouhlasit v letošním roce na zastupitelstvu a uložit PO, že to mají vyúčtovat. Toto vyúčtování by však PO předložily až v roce 2024, dle toho jak budou znát skutečnost a poté vrátily peníze do rozpočtu 2024. V účetnictví by to měly jako závazek a město jako pohledávku a tím by měly i správně HV. 2) Nebo můžeme stanovit konkrétní částku příspěvku 2023, která bude určena k čerpání na rok 2024. To by znamenalo, že by dostaly veškerý příspěvek na rok 2023 již v roce 2023 a na rok 2024 bychom o tuto částku snížili provozní příspěvek na rok 2024 ? Jak by to bylo s rozpočtem a s účtováním u PO a města ? Zase bychom nechali ještě v roce 2023 odsouhlasit zastupitelstvem. Ještě se chceme zeptat, jak postupovat při stanovení částky, kterou by měly PO vyúčtovat, vrátit. Musíme vůči všem postupovat stejně ?, tzn. musíme chtít po všech PO, aby např. vrátili část příspěvku. Jedná se o to, že např. u mateřských škol se nebude jednat o vysoké částky a pro MŠ je třeba i ponechání 10 tis. Kč dost velká částka. Např. můžeme požadovat, že příspěvky budou vracet jen např. základní školy od nějaké částky ? Úspory energií vznikly hlavně rozdíly cen, ale může to být nejen tím, ale např. PO mohla uspořit energie i z jiného důvodu. Je stanovení pravidel plně v kompetenci města ? Co byste nám doporučovali jakou zvolit nejvhodnější variantu. Děkujeme mnohokrát za odpověď. Kdyby byly potřeba nějaké doplňující informace, jsme k dispozici.

    Začnu od konce:

    a) stanovení pravidel je plně v kompetenci Města

    b) nikde není stanoveno, že by všechny PO musely mít stejná pravidla. Pokud byste se rozhodli nastavit pravidla pro vracení jen třeba pro nějaké subjekty, tak jen musíte ustát "politicky", že bude namítáno diskriminační jednání od těch, kteří to budou muset vyúčtovávat (tedy není to problém právní, ale jak to ustát). Stejně tak můžete stanovit, že se třeba v rámci vyúčtování bude vracet až hodnota nad ........... Kč - nevidím v tom problém.

    Teď již k těm variantám:

    - ta VAR 2 je založena na myšlence, že se shválí konkrétní výše příspěvku využitelná v příštím roce - tedy nevýhodou je, že se bude muset stanovit dopředu konkrétní částka. Pokud to nyní lze odhadnout a šlo by se touto cestou, tak Město by na zkladě tohoto rozhodnutí přeúčtovalo příslušnou část příspěvku MD 381/Dal 572 a PO by zaúčtovaly MD 672/Dal 384 (tedy pro závěrku roku 2023 by se to časově rozlišilo). A další rok by Město zaúčtovalo MD 572/Dal 381 a organizace MD 384/Dal 672 Za mne toto není špatná varianta, pokud se dají dopředu odhadnout zhruba částky, které by se takto převedly.

    - ta VAR 1 je podle mne přesnější - přiznám se, že jsem její příznivce. Výhodou je, že mohu vycházet až ze skutečných čísel, které budu znát v lednu 2024 a nepotřebuji nějaké vyčislování třeba pro zastupitesltvo dopředu. Zaúčtování přesně tak jak uvádíte (případně s dohadnými položkami, pokud ty propočty budou do závěrky odhadem). Já bych třeba šel spíše touto cestou. Jjak jsem uvedl výše, může se nastavit pravidlo, že vypořádání je pouze pro částky převyšující příslušné náklady o ......... Kč. A jen pokud vyberete tuto variantu a budete nastavovat pravidla, tak doporučuji:

      - jasně stanovit, na jaké typy energií to bude (teď třeba jsme zažil diskusi, zda je to i na stočné ... - prostě nebylo to jasně dáno)

    - jasně stanovit, zda je to jen na hlavní činnost (v doplňkové činnosti by si na ty energie měli vydělat sami... - případně to modifikovat, pokud by měli i hlavní činnost, kde si vydělávají na energie ... - také to teoreticky může být)

    - domluvit si, jak budou dělat dohadné položky pokud nebude vyúčtování k 31.12. (podle záloh, podle odečtů... - no a trochu to zkontrolovat, jestli Vás "nešidí" :)

    - domluvit, jak to bude u plátců DPH s promítnutím té části DPH, kterou si nemohli odečíst a mají ji zaúčtovanou například na 549 (jak se to bude dopočítávat do výše spotřeby).

  • Vkladový účet
    29. 06. 2023

    Dobrý den, obec založila vkladový účet na 10 mil.Kč, který se vždy po 1 měsíci obnovuje. Je vedený na účtě 244, takže v rozpočt.skladbě není vidět. Když budeme mít tento vkladový účet i na konci roku, lze peníze, které na něm budou, rozpočtovat do výdajů návrhu rozpočtu na rok 2024? Děkuji

    V rozpočtové skladbě by měl být viděn ten původní vklad, tj. na položce např. 8118. Pokud nebudete peníze letos do rozpočtu potřebovat, tak příští rok je zapojíte do rozpočtu do kladného financování přes položku 8117 nebo 8127, podle toho, jak to časově vyjde a s přihlédnutím, jakou položku 8118 nebo 8128 jste vzolili při vkladu. 

  • 8123 - čerpání úvěru
    12. 06. 2023

    Do letošního schváleného rozpočtu jsme zapojili předpokládané čerpání úvěru ve výši 800 tis. (celkově jsme mohli čerpat ještě 1 500 000 Kč). Protože vznikly vícepráce, faktura je o 30 000 Kč vyšší tj. 830 000 Kč . Máme nějak řešit přečerpání položky 8123 a prosím případně jak? RO navýšit 6121 oproti financování 8123? Schválený rozpočet máme podle tříd - závazným ukazatelem je položka 8xxx financování.

    Zrovna u položek 8113,8123,8114 a 8124 je RO vhodné, je to již dofinancování rozpočtu cizími zdroji, takže byť tyto položky nemáte jako závazné ukazatele, tak bych RO tak, jak jej navrhujete, provedla. 

    Ale povinné to není, když pol. 6121 ani 8123 nejsou závaznými ukazateli, můžete se podívat i na vysvětlení v dokumentu "TV a spořící účty v účetnictví a v rozpočtu" z 19.1.2023.

     

  • Změna programu pro poskytování dotací během roku
    06. 06. 2023

    Dobrý den, mám dotaz ke změně programu pro poskytování dotací v průběhu roku. Dotační program pro r. 2023 jsme řádně schválili v prosinci loňského roku, rovněž byl řádně vyvěšen. Částka pro rozdělení formou dotací byla pro letošní rok stanovena na 200 tis. Kč. V programu máme vymezena tři kola pro podávání žádostí o dotaci (1. kolo - únor, 2. kolo - květen. 3. kolo - září), mimo tyto termíny nelze žádosti podávat. V prvním kole byla rozdělena většina dotací, vzhledem k velkému zájmu o dotace bychom proto chtěli navýšit částku v programu. Chtěli bychom to provést tak, že nyní v červnu schválíme úpravu programu spočívající ve zvýšení prostředků vyčleněných pro poskytování dotací s tím, že bychom výslovně uvedli, že se zvýšené prostředky budou rozdělovat až v posledním kole pro podávání žádostí (tj. v září), a upravený program bychom zveřejnili způsobem umožňujícím dálkový přístup i na fyzické úřední desce hned počátkem července, takže by byl zveřejněn více jak 30 dnů před zářijovým termínem pro podávání žádostí. Bude takový postup v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech?

    MF má k tomu stanovisko na odkazu:

    https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/metodicka-podpora/2020/presun-prostredku-mezi-programy-pro-posk-39044

    Cituji Vám k tomu stěžejní část (ale pročtěte si to raději celé):

    "Zákon č. 250/2000 Sb. výslovně neupravuje možnost změny programu. Z hlediska závazných náležitostí programu uvedených v § 10c uvedeného zákona a rovného přístupu ke všem žadatelům je podle našeho právního názoru možné provést ve vyhlášeném a neukončeném programu změnu předpokládaného objemu prostředků vyčleněných v rozpočtu poskytovatele pro daný program, ale pouze do uplynutí lhůty pro podávání žádostí, nejpozději do rozhodnutí o žádostech, aby byl zachován rovný přístup ke všem žadatelům o dotaci".

  • Položka ve FIN
    01. 06. 2023

    Je nutné v průběhu roku rozpočtovat nově vzniklou položku nebo ji můžeme nechat nulovou? Rozpočet máme schválený na třídy. Příklad z FIN: Paragraf Položka Text Schv. rozp. Rozp. po změnách Výsl. od poč. roku 6171 5361 Nákup kolků 0 0 2000

    Jedna věc je schválený rozpočet, který odráží závazné ukazatele a další věcí je povinnost třídit příjmy a výdaje dle podrobného členění RS. Takže když máte v rozpočtu schváleny výdaje jen souhrnně na položkách 5xxx, tak ale v rámci rozpisu rozpočtu musí dojít k rozepsání na konkrétní položky. Jen pak tyto položky nejsou již závazným ukazatelem, nemusí se tedy schvalovat rozpočtové opatření až do doby, kdy se překročí celkový souhrn všech položek třídy 5xxx. To je Vám ale asi jasné.

    K tomu, na co se ptáte - není ale povinnost dělat v průběhu roku změny rozpisu rozpočtu, když se nemění závazný ukazatel, tzn. je možné, že na nějaké položce nebude výdaj čerpán a proti tomu bude čerpán na položce jiné, takto to lze nechat v rozpočtu. Jen hlídat nepřekročení závazných ukazatelů. 

  • Rozpočtová skladba - oddíl, § příspěvkové organizace
    01. 06. 2023

    Dobrý den, mám dotaz ohledně zařazení neinvestičního příspěvku na provoz pro nově vznikající příspěvkovou organizaci (dřívě oddělení informatiky). Jedná se o příspěvkovou organizaci, která se zřizuje za účelem zajištění ICT služeb pro městskou část a její organizace, jejichž je zřizovatelem a obchodní společnosti, v nichž má majetkovou účast (hlavní činnost). V rámci své doplňkové činnosti je vymezena výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (poskytování software, poradenství v rámci IT, pronájem a půjčování věcí movitých, pronájem věcí nemovitých...). Je jasné, že se bude jednat o neinvestiční příspěvek na provoz (pol. 5131) nebo investiční příspěvek (pol. 6351) pro tuto příspěvkovou organizace. Ale chtěla bych se ujistit v oddílu a paragrafu, může to být odd.§ 6171 - Činnost místní správy? Město Plzeň, která má zřízenu také PO v oblasti ICT, tak účtuje na odd.§ 3639 (nutno dodat, že má daleko širší záběr své činnosti, než bude mít naše PO).

    Odhaduji, že zvolili paragraf 3639 pro oddělení výdajů na odpa 6171. Můžete ale zvolit 6171 a pro oddělení výdajů použít org či orj, i to je možnost, jak to v rozpočtu trochu oddělit od ostatních výdajů pod odpa 6171. Ale nutné to není, v rozpočtu příspěvky budou vidět odděleně, protože tady budou závazným ukazatelem položky, org se pak používá když je více organizací pod daným odpa. 

    Když bude činnost hlavně pro město, tak si myslím, že parargaf 6171 je sice logický, ne ne obvyklý, je často opravdu vnímám jne pro činnost úřadu jako správy. Já bych zde spíše také unikla do obecnějšího a pro PO bych zvolila např. ten 3639 - bude to i více akceptováno kontrolami. Upřímně ale i paragraf 6171 v tomto případě by měl být obhajitelný. 

  • položka 5041 x 5169
    22. 05. 2023

    Prosím o vyjasnění vztahu položky 5041 a 5169 ve vztahu k proplacení "honoráře umělcům". Při kulturní akci zajišťuje obec umělce. Někteří chtějí dohodu o provedení práce (např. nemají IČ) - zde položka 5021. Dále jsou agentury, které zastřešují umělce, smlouva o vystoupení spadá pod 5041 (společný zástupce umělců?) nebo 5169? Dále máme domluvenou agenturu s.r.o., kde jednatel bude sám zajišťovat část programu (v kostýmu půjdou jeho lidé v průvodu, bude zajišťovat hry pro děti) a částečně nám zajistí i další umělce (kováře, brašnáře atp.) - zde použít službu? Jedná se o platbu výkonnému umělci nebo zajištění kulturního programu? V rozpisu položky 5041 je uvedeno, že platba za umělecká a podobná vystoupení uskutečnění podle smluv o dílo patří na položku 5169. Co tedy patří na 5041? Poplatky OSA jsou jasné - položka 5041. Kraj totiž v žádostech o dotaci rozděluje výdaje na "honoráře" a "služby" a my nevíme, jak které výdaje rozpočtovat a vykázat. Dle nás honoráře jsou zaúčtované do služeb. Děkuji

    Od roku 2018 je toto v RS již vyjasněno, už nemusíme řešit, jestli je to umělecký výkon či nikoliv. Na položku 5041 patří platba za krátkodobé oprávnění užít dílo umělce, tedy situace, že byste chtěli např. hrát divadelní představení jednu sezonu a pořídili na to umělecká práva od autora hry. Nebo další případy, kdy pořizujete oprávnění k užití uměleckých výkonů (odst. 4). Pokud ale platíte fakturu za "konzumaci" představení (takto je to v odst. 8 obsahové náplně položky napsáno), pak se volí pol. 5169. Na pol. 5021 a mzdový náklad, pokud s umělcem uzavřete dohodu o provedení práce. 

    Rozdíl mezi fakturou (smlouva o dílo, pol. 5169) a DPP (5021) je pak ve zdanění, to záleží vždy na dohodě s umělcem, zda si to zdaní sám (faktura) nebo to zdaníte Vy (DPP).  

    Ohledně vykázání si to musíte raději ujasnit s krajem, ale nemusí být nutně vazba na položky rozpočtové skladby, může to být i administrativní rozčlenění pro účely dotace. Honoráře mohou být DPP na pol. 5021, ale třeba i platby umělcům na základě smlouvy o dílo (5169) a chtějí např. jen věcně oddělit další související služby z pol. 5169 (to tak odhaduji, ale musíte postupovat vždy podle konkrétních požadavků, to už je ale opravdu spíše administrativa bez účetní vazby, nemyslím si, že Vám bude kraj "diktovat" účtování, obecně poskytovatelé hlavně vždy chtějí účtovat v souladu s účetními předpisy). 

  • Označování příjmů a výdajů dotace nástrojem a zdrojem
    22. 05. 2023

    Dobrý den, byla nám přiznaná dotace z MMR na Rekonstrukci MěÚ z programu 11782 - Podpora rozvoje regionů 2019+. Z rozhodnutí jsem se dočetla, že je pod účelovým znakem 17508. V rozhodnutí je též uvedeno, že tyto prostředky jsou ze státního rozpočtu. V kolonce EU je nula. Dle rozpočtové skladby bych asi měla označit zdrojem 1. Ale nevím jaký by měl být nástroj (dle číselníku nástrojů, to nějak neumím dohledat). V rozhodnutí to samozřejmě uvedeno není. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli se prostředky poskytnuté ze SR označují také nástrojem jako prostředky z EU?

    Nástroj a zdroj se používá jen u prostředků krytých transferem částečně či plně financovaným ze zahraničí. Ve Vašem případě, když není sjednán podíl EU, tak nástroj ani zdroj nepoužívejte. Nástrojem zobrazujeme konkrétní program EU, zdrojem pak oddělujeme prostředky ze zahraničí (5) a národní podíl - ze SR a vlastní podíl (zdroj 1). 

    V případě dotace čistě ze SR se zdroj 1 nepoužívá, on by k ničemu v tomto případě ani nebyl a územní rozpočty jej ke všem národním výdajům nedávají, používá jej jen ústředí. Takový obecný návod pro zahraniční transfery (u obcí nejčastěji ze SR s podílem EU) - nikdy nedávejte zdroj 1, pokud nepoužijete ani zdroj 5 a spolu se zdrojem vždy i nástroj. 

  • Rozpočtová skladba – informační technologie
    15. 05. 2023

    Dobrý den, prosím o radu v oblasti informačních technologií. Jedná se hlavně o to, zda veškeré služby spojené s programovým vybavením i přístroji řadit na pol. 5168. Jde mi hlavně o následující příklady. - paušál dle nájemní a servisní smlouvy za přístroj; pronájem tiskáren – 5169/5168/5164 - časová razítka, datové prostory, uložiště, domény (údržba) – 5169/5168 - servis výpočetní techniky – 5168/5169 - audit procesů, zálohování – 5168/5169 - konfigurace zařízení – 5168/5169 - podpora portálů – 5168/5169 - zaškolení k informačním technologiím, výpočetní technice – 5168/5169 - provoz a správa poplatkového automatu (bezobslužného terminálu) – 5168/5169 Moc děkuji za odpověď.

    V podstatě lze obecně říci, že služby související s SW patří obsahově na položku 5168 tak, jako ostatní služby související s hmotnými věcmi (kromě výpočetní techniky viz dále) patří na pol. 5169. Když se podíváme do obsahové náplně položky 5168 do odst. 3 a 4 , tak z ní nám vyplývá, že třeba i servis PC  bychom mohli zatřídit na pol. 5168, ale logicky je vhodnější oprava 5171, případně 5169 i u PC, pokud se jedná spíše o opravu HW.  K Vašim příkladům (tučně píšu odpověď k otázkám):

    - paušál dle nájemní a servisní smlouvy za přístroj; pronájem tiskáren – 5169/5164 - tady záleží, o co se právně konkrétně jedná, pokud se tiskárna pronajímá či je sjednán operativní leasing (což je specifický druh nájmu, obecně pronájem není služba, je to již specifický právní vztah s jinou položkou), použije se položka 5164, pro finanční leasing (nájem s právem koupě) se použije položka 5178, položka 5169 jen v případě servisu kopírky, to je již klasická služba, u společných plateb volte převažující položku, pokud výdaj nelze oddělit

    - časová razítka, datové prostory, uložiště, domény (údržba) – 5169/5168 - to vypadá, že je vše k programům (SW), takže pokud v tom není nějaký majetek (např. licence, obecně použitelnost nad jeden rok), tak pol. 5168

    - servis výpočetní techniky – 5168/5169 - v odst. 3 náplně, který výše zmiňuju se konkrétně uvádí: " Výdaje na služby týkající se hmotného a nehmotného majetku tvořícího součást informačních a komunikačních technologií a systémů, které by v případě, že by se týkaly něčeho jiného, patřily na položky 5166 a 5169. " V souladu s tím bychom tedy servis výpočetní techniky měli účtovat na pol. 5168, pokud se výslovně týká servisu HW, tak spíše 5169. 

    - audit procesů, zálohování – 5168/5169 - 5168 

    - konfigurace zařízení 5168/5169- – 5168  oběcně to ale nesmí být výdaj související s pořízením SW, jinak by patřil do jeho ceny (vyjma např. zaškolení obsluhy)

    - podpora portálů 5168/5169– to je také ve smyslu servisu, pol. 5168

    - zaškolení k informačním technologiím, výpočetní technice 5168/5169 - pokud lze oddělit, pak pol. 5168 (viz odst. 6 náplně položky)

    - provoz a správa poplatkového automatu (bezobslužného terminálu) – 5168/5169 - spíše 5169, když se bude týkat hmotné podstaty, jinak 5168

  • investice + neinvestice
    10. 05. 2023

    Z projektové dokumentace (hrazena v lednu 2023 z RP 5169) vyplynulo, že následné realizace budou: částečně oprava – neinvestice a větší část investice. Prosíme o radu, jak správně rozpočtově i účetně zatřídit. Zda zpětně přeúčtovat PD – v jakém poměru? Stejně tak následné náklady na AD, TDS, koordinátora BOZP, aj. ?

    Z hlediska rozpočtu to přeúčtujte na kapitálovou položku 61xx (asi 6121?). Lze volit položku podle převažujícího druhu výdaje, nemusí se v RS rozdělovat. Účetně byste to měli rozdělit na investiční část (účet 042) a neinvestiční (účet 518). Není problém to vše opravit, když je faktura z letoška. 

    I ostatní související náklady by se měly rozdělit mezi účet 518 a 042, rozpočítávají se poměrem ocenění investice a neinvestice na celkové ceně. Jednoduchý příklad: Investice je 800, neinvestice 200, celkové náklady 1000. Poměr investice na celkové ceně je 800/1000 = 0,8, poměr neinvestice je 0,2 (kontrola že součet je 1). Tímto poměrem vynásobíte společné související náklady a vyjde Vám, jakou část účtovat k investici a jakou k neinvestici. Jen pozor na to, že některé související náklady se mohou vztahovat jen k investici nebo jen k neinvestici, ty se pak samozřejmě nerozdělují.

    Pokud by to bylo neefektivně pracné, lze i společné náklady nerozdělovat a přiřadit je k významnější části, tento postup volíme v případech, kdy by podíl investice (nebo neinvestice) byl výrazně vyšší, musí se ale dávat pozor, pokud je v tom dotace.

    Věcně to posoudit nemohu, tak jen poznámka na závěr, že souběh opravy a investice může někdy nastat, ale musí se prokázat vzájemná nezávislost zásahů - i opravy vyvolané investicí vstupují do ceny investice apod. 

  • Rozpočtové opatření zpětně během roku
    03. 05. 2023

    Dobrý den, mám dotaz jestli mohu radě obce předložit RO se zpětným datem účinnosti - např. 3.5.2023 se rada sejde a schválí mi RO k 30.4.2023 abychom měli kryté výdaje k 30.4.2023. Důvodem k tomuto kroku během roku je (byla) dočasná dlouhodobá pracovní neschopnost (rozpočtář, účetní). Hradili se faktury (3-4/2023) a nebyla kontrola na krytí rozpočtem. Rada zasedala i v průběhu dubna, ale nebyl nikdo kdo by RO vytvořil a radě předložil ke schválení. Vím, že na konci roku je toto možné, ale nejsem si jistá jestli toto mohu uskutečnit v průběhu roku. Děkuji za odpověď.

    Upřímně - moc nechápu schválit se zpětnou účinností, RO prostě schválí k datu zasedání - můžete tam sepsat to odůvodnění, co jste popsala sem, pravdou však je, že i v případě nemoci je toto nesprávný postup, bylo by vhodné přijmout opatření, aby se to již neopakovalo - např. uřčit zastupujícího správce rozpočtu, třeba i někoho z rady. Správně bez krytého rozpočtu u výdajů nemá dojít ani k objednání, natož k proplacení výdaje. Já bych postupovala tak, že by se přiznala chyba vy systému a přijalo opatření, je to asi i nejlepší postup, aby nebylo vytknuté přezkumem. Jinak je určitě lepší RO vždy schválit, i když ne včas. 

  • PDP DPH
    19. 04. 2023

    Máme částečně neuhrazenou došlou fakturu z roku 2015 - jedná se o zádržné. Faktura byla účtována na 042/321+343 - bez nároku na odpočet. DPH bylo řádně odvedeno. Při částečné úhradě účtována položka 8901 k této částečné úhradě. Nyní dojde k doplacení a předpokládám, že budeme opět při doplatku účtovat o pol. 8901. A ještě dotaz k fondu odměn PO naší MŠ - lze z tohoto fondu vyplácet odměny dohodářům?

    V prvé řadě se prosím podívejte do dokumentu z 19.10.2020 "Rozpočtová skladba u DPH - režim PDP", na str. 2 jsou tam příklady účtování přes pol. 8901, u Vás nastala jedna z těchto dvou variant (když píšete, že pol. 8901 byla účtována jen ve výši částečné úhrady)_

    a) Na účet 042 jste správně předepsali celou částku včetně zádržného, DPH jste odvedli také z této celé částky. Protože jste použili tu první variantu, kterou v dokumentu popisujeme, tedy zúčtování pol. 8901 při úhradě, tak byste teď opravdu měli při doplatku vyčíslit DPH ze zádržného a proúčtovat jej v RS přes pol. 8901 (čistě jen z hlediska RS, neřešíme již 343), zbytek (základ daně doplatku) zaúčtovat přes kapitálový výdaj (612x). V dokumentu vysvětlujeme, že u dlouhodobých splátek je lepší zúčtovat pol. 8901 ihned při předpisu faktury. V tomto případě nemusíte jinak nic řešit, ale znovu zdůrazňuji, že základním předpokladem je, že na účet 042 jste předepsali celou částku včetně té neuhrazené části a odvod na 343 byl vyčíslen správně z této celkové částky.

    b) Píšete, že DPH bylo řádně odvedeno, ale pro jistotu - pokud byste DPH chybně odvedli jen z uhrazené částky, nikoliv i ze zádržného, pak byste to museli řešit jako opravu, i z hlediska DPH pak postup viz např. dotaz z 29.1.2023 "Pozastávka". 

    K otázce fondu odměn a případné čerpání na DPP případně DPČ - určitě by se fond odměn neměl čerpat na tyto účely. Povahou je to fond, který je určen buď ke zvláštním odměnám zaměstnanců (nad úroveň jejich nárokových platů - tedy ne na to, že vyplatím z DPP třeba 150 Kč na hodinu, které mám sjednány v DPP. A dále je v §32 zákona 250/2000 Sb. uvedeno, že se z toho hradí překročení limitu na platy (tedy opětovně směrováno mimo DPP a DPČ).

Oblasti dotazů

Hledání v dotazech

Tipy pro práci s dotazy

Návrh a tvorba webu