Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V říjnu 2025 jsme uhradili zálohu na venkovní turistickou mapu 10890 Kč, dodána bude v březnu 2026. Úhradu vedu na účtu 052. Podléhá účet nějaké závěrkové operaci v roku 2025?
Není potřeba v souvislosti s koncem roku nic účtovat, když vyúčtování zálohy proběhne až v roce 2026. Účet 052 podléhá k 31.12. inventarizaci majetku a závazků. K 31.12.2025 budete mít na účtu KZ, který se vám od 1.1.2026 překlopí na PS.
Jsme plátci DPH teprve od listopadu a proto Vás žádám o odpověď na pravděpodobně jednu ze základních otázek, jak opravit v účetnictví v následujícím měsíci chybnou výši zaúčtované DPH. Prodávali jsme pozemek a vypočítali špatně DPH - mělo být 30 000 Kč, v listopadovém hlášení a na účtu 343 jsme uvedli 37 000 Kč. Celkové odpočty byly větší, než odvody, takže žádné peníze jsme FÚ neposílali. Jak tuto chybu opravit v prosincovém účetnictví, aby mi to neovlivnilo účet 343 pro prosincové přiznání? Prohledala jsem metodické materiály, které mám k dispozici i zdejší odpovědi na otázky, ale bohužel se mi odpověď nepodařilo najít.
Nevím přesně co se stalo, ale pokud byl v přiznání za 11/2025 špatně určen základ daně a daň, tak byste měli podat dodatečné daňové přiznání za listopad - tedy korekce na ř. 1 (základ daně a daň). A dále následné kontrolní hlášení za 11/2025. Režim je takový, že v dodatečném přiznání se objeví jen ten opravený případ, kontrolní hlášení za 11/2025 se podává celé znovu.
Jak z programu vygenerovat dodatečné přiznání a následné kontrolní hlášení za 11/2025 (aby ten případ nešel do 12/2025) - to bohužel musíte vyřešit s poskytovatelem software. Každý to má trochu jinak děláno - někdo to označuje zvláštními kódy pro podání dodatečného přiznání, někdo definuje doklad, že má jít do dodatečného přiznání.
Takže toto není dotaz na naši metodiku, ale spíše na metodiku poskytovatele účetního software.
Jakým způsobem předá zřizovatel movitý majetek zakoupený z projektu své příspěvkové organizaci.
Musíte ověřit jaké podmínky máte stanoveny pro další nakládání s majetkem po dobu udržitelnosti, ale většinou bývá zákaz prodeje, pronájmu, ale svěření či výpůjčka zřízené PO umožněno je, protože právně zůstává vlastníkem město a předává se do správy/ výpůjčky zřízené organizaci.
Pokud byste movitý majetek PO svěřovali do správy, tak si PO přebírá veškeré vaše ocenění, včetně nerozpuštěné dotace. Pokud se bavíme o dlouhodobém hmotném majetku, účtovaném na účet 022 a k tomu se váže dotace na účtu 403, tak účetní zápis je:
403 MD ve výši nerozpuštěné výše transferu, 082 MD ve výši oprávek, 401 MD zbytek do PC/ 022 D v pořizovací ceně a PO si nabere opačně.
Je ideální, pokud u zřizovatele nenaběhnou odpisy a rozpouštění dotace, pak je zápis předání hned po pořízení 403 MD dotace, 401 MD zbytek/ 022 D PC, ale protože se svěření movitých věcí na PO musí schvalovat (není to právně automatické jako u TZ na svěřeném najetku), tak někdy tam vznikne časová prodleva mezi dobou pořízení a předáním věcí.
Vy jako zřizovatel evidujete svěřený majetek pouze na podrozvaze, účet 909. Ale postupujte podle vaší směrnice a jak máte vymezenou evidenci majetku svěřenou do správy PO.
Kdybyste zvolili výpůjčku, tak majetek předaný do výpůjčky vedete v rozvaze, včetně dotace a PO jej eviduje jen mimoúčetně smlouvou.
Právně si obecně můžete vybrat, jestli svěření nebo výpůjčka, ale když je to majetek pořízený z dotace, musíte v dotačních podmínkách ověřit, zda je vámi zvolená varianta akceptovatelná pro poskytovatele.
Obdrželi jsme fakturu v lednu 2026, která se týká výdajů do roku 2025 na dotaci výkonu sociální práce. Po konzultaci tento výdaj prý můžeme zahrnout do roku 2025 i když mi neprojde zaúčtování v UCR (jen budu mít zaúčtován předpis). Je tento postup správný ? Nebo bude lepší tento výdaj zahrnout do dotace na rok 2026?
Účetně není problém a je i správně, abyste předpis faktury v tomto případě, kdy se jedná o plnění roku 2025, zaúčtovali do roku 2025. Úhrada bude v lednu (značení ÚZ), ale zkuste to uplatnit do dotace za rok 2025, buď to uznají nebo ne a pak to případně budete moci uplatnit za rok 2026. Myslím si, že uznáno by to být mohlo, ale to opravdu záleží vždy na poskytovateli a jeho pravidlech, my pravidla můžeme projít, ale závazný výklad je na něm.
Našla jsem metodiku pro rok 2025:
https://www.mpsv.cz/dotace-2025
Cituji vám část III, bod 4.:
"Dotace se poskytuje výhradně na úhradu nezbytně nutných výdajů spojených s výkonem činností sociální práce v přenesené působnosti, a to dle Metodiky. Účelu dotace musí být dosaženo ve lhůtě od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku."
Někdy bývá konkrétněji definováno, že musí být projekt například i z hlediska úhrady faktur profinancován do nějakého termínu, tady jsem nenašla. Ale v souladu s výše uvedeným (účel jste podle mě splnili, jen bylo uhrazeno později) a tím, že máte i předběžný souhlas poskytovatele si myslím, že by to uznáno být mohlo, proto doporučuju uplatnit a uvidíte.
Je nutné také účtovat o dohadě výnosu, i když fin. prostředky přijdou až v následujícím roce. Má se zachytit k 31.12. výnos na účtu 672 ve výši nároku dle profinancovaných nákladů (tedy i tu fakturu proplacenou v lednu, kterou máte v nákladech roku 2025), a u značení je to podobné, tam jen vznikne rozdíl proti dohadě, že ta jedna faktura bude značena až v roce 2026 jako výdaj, ale půjde do výpočtu dohady k 31.12.
Při inventarizaci účtu 419 jsme zjistili, že máme chybně nastavený počáteční stav účtu 2025 (na špatné analytice). Na konci roku 2024 jsme přeúčtovávali na jinou analytiku, ale nedopatřením jsme zapomněli upravit na rok 2025 počáteční stav, máme tudíž konečné zůstatky k 31.12.2025 na dvou AU. Dá se nějak řešit?
Opravila bych KS na správnou analytiku a srovnala bych tím obě analytiky. Přeúčtujete část z analytiky, kde nemá být zůstatek (nebo v jiné výši) na analytiku, kde chcete zůstatek.
U účtu 419 musíte postupovat v souladu se závaznou analytikou vašeho SW tak, aby informace správně vstupovaly do výkazu Příloha, části G.I. až G.IV. Je možné, že k jednomu fondu bude tedy více analytik, aby se tam informace dostaly. Programy to řeší různě, např. AÚ 10 PS, AÚ 11 tvorba, AÚ 15 čerpání s tím, že vše na AÚ 1x je jeden fond.
V roce 2022 obec začala řešit dotaci na hasičskou zbrojnici. Agentuře, která nám podávala žádost o dotaci byla zaplacena částka 18 tis. a bylo účtováno jako investiční akce na účet 042.
Agentura vrátila celou uhrazenou částku k dotační žádosti, protože z její strany došlo k pochybení. Stavba bude realizována nadále i bez dotační podpory. Jakým způsobem bych tuto částku mohla odúčtovat?
Stačilo by pouze proúčtovat příjem na účet snížení na účtu 042 ?
Souhlasím s vámi, účtovala bych to jako snížení účtu 042, příjem na položku 2324.
V roce 2019 jsme zařadili do majetku automobil s rovnoměrným odpisem na dobu 12 let. Lze tuto dobu odpisování změnit na kratší dobu? Automobil byl z 90% pořízen z dotace a je již po době udržitelnosti. Zkrácení chceme provést z důvodu špatného technického stavu vozidla, 2x bourané.
Zkrátit dobu odpisování je možné a i vhodné, když v průběhu používání nastanou skutečnosti s vlivem na životnost. V tomto případě máte určitě dostatečný důvod.
Prosím o pomoc s oceněním převáděného majetku. Obec podepsala smlouvu o bezúplatném převodu majetku se Správou železnic. Jedná se celkem o 4 pozemky, z toho dva jsou stavební parcely, na jedné stavební parcele stojí budova s č.p., což je budova nádraží a na druhé stavební parcele stojí budova bez č.p., což je jen taková malá zděná bouda. Jestli dobře chápu, tak Správa železnic je státní podnik, tudíž VÚJ a měla bych převzít jejich ocenění. A tady narážím na problém. Správa železnic mi poslala jejich ocenění majetku, jenže - oni mají oceněné pouze pozemky a vodovodní přípojku. Budovy, i ta budova nádraží, má v jejich majetku hodnotu 0,- Kč. Jediné co ještě u toho píšou, že dle znaleckého posudku je administrativní cena pozemků vč. budov 5 585 250,- Kč. A já teď nevím, jak tu budovu nádraží ocenit. Také mám dát 0,-Kč? to mi přijde dost divné. Ale znalecký posudek by mě neměl zajímat, když přebírám majetek od VÚJ ne? Můžete mi prosím poradit, co s tím?
Vybrané účetní jednotky máme definované v § 1 odst. 3 zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.):
"Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, veřejné kulturní instituce a zdravotní pojišťovny."
Státní podnik není VÚJ, takže převzaté pozemky a budovy musíte ocenit reprodukční pořizovací cenou, nepřebíráte účetní cenu převodce.
Znalecký posudek mají, tak vyjděte z něj a uvedenou cenu 5 585 250 Kč rozdělte mezi přebíraný majetek. Můžete s nimi zkusit vykomunikovat, jestli vám ZP pro účely ocenění poskytli, když už jej mají zpracovaný, třeba vyjdou vstříc a budete znát i ceny jednotlivých majetkových položek (pokud bude v ZP rozděleno).
Účetní zápis převzetí k datu podání návrhu na vklad 021 MD/ 401 D stavby, 031 MD/ 401 D pozemky.
Obec bude cca v březnu 2026 prodávat zasíťované stavební pozemky. Záměr prodeje schválilo zastupitelstvo 30.10.2025 (vyvěšeno na úřední desce od 15.11.2025 do 15.1.2026). Záměr obsahuje výměry a také minimální kupní cenu (1.329 Kč/m2) určenou znaleckým posudkem. Znalecký posudek je z listopadu 2024. Prodávat se bude vždy nejvyšší nabídce. V majetkové evidenci jsou ceny pozemků v rámci tisíců korun, tj. hranici pro přecenění určitě splňujeme. Ve směrnici máme uvedeno několik variant okamžiků, kdy má být majetek přeceněn reálnou hodnotou. Jsem z toho dost zmatená (směrnici raději zasílám v mailu).
K jakému okamžiku přecenit pozemky na reálnou hodnotu? Co se týče ocenění, můžeme vycházet ze znaleckého posudku? K 31.12.2025 bychom pak měli pozemky přecenit znovu? Na základě čeho k tomuto okamžiku oceňovat?
Je správně níže uvedené účtování na příkladu pozemku XY, kde je účetní cena 16.124 Kč, cena dle posudku 1.061.871,- a prodejní cena bude např. 1.200.000,- ?
Jak postupovat v majetkové evidenci při převodu na majetek/pozemek určený k prodeji? Stačí na kartě majetku změnit SÚ opravit pořizovací cenu?
Děkuji
K 30.10.2025 ?
přecenění na reálnou hodnotu 031 /407 – 1.045.747,-
a přeúčtování na majetek určený k prodeji 036 / 031 - 1.045.747,-
k 31.12.2025 - ???
???
2026 -ke dni úhrady zálohy:
Přijetí zálohy na prodej pozemku 231 / 324 1.200.000,-
2026 - ke dni návrhu na vklad do KN:
Předpis pohledávky při prodeji 311 / 647 1.200.000,-
Zúčtování zálohy 324 / 311 1.200.000,-
Vyřazení pozemku 554 / 036 1.045.747,-
Zúčtování oceňovacího rozdílu 407 / 664 1.045.747,-
Vaší směrnici si lze vykládat různými způsoby. Já osobně bych na jejím základě účtovala přecenění k datu schválení záměru prodeje v ZO, když je schvalováno a pokud není schvalován záměr, pak dle druhého bodu k datu vyvěšení záměru. Pokud si sami nejste jisti, jak to bylo myšleno, můžete to ve směrnici zkusit formulovat jasněji. Doporučuju využít naši vzorovou směrnici k RH, kde máme například i uveden postup v případě prodeje části majetku - v takovém případě je vhodné si stanovit výjimku, že nepřeceňujeme, nemá vypovídací schopnost přeceňovat v okamžiku prodeje (kdy se většinou zapíše GP k rozdělení).
Co se týká přecenění na RH a určení reálné hodnoty. Významnost se posuzuje podle rozdílu mezi RH - většinou je to prodejní cena a ZC. Jestli jsem to správně pochopila, tak prodejní cenu nemáte ještě jistou, tak bych vycházela z ceny z posudku nebo z nejnižší možné prodejní ceny, kterou určilo ZO. Ve směrnici máte uvedené opět zase všechny možnosti.
Účetní zápisy k datu přecenění máte skoro v pořádku, jenom nezapomeňte, že na účtu 031 máte ještě původní hodnotu pozemku:
- 031 MD / 407 D rozdíl mezi RH a PC (1.045.747 Kč)
- 036 MD / 031 D přeúčtování přeceněného majetku (16.241 + 1.045.747 = 1.061.871 Kč)
Pokud k 31.12.2025 nebude informace o kupní ceně, která by byla výrazně jiná, než použitá RH, nechte přeceněno tak, jak máte. To, že kupní cena nakonec bude jiná než RH nevadí, RH se upravuje v průběhu jen při zjištění většího rozdílu, opět je dobré si stanovit pravidla, viz naše vzorová směrnice.
Účetní zápisy k datu návrhu na vklad máte skoro v pořádku, pouze vyřazení pozemku je v celkové hodnotě (pořizovací hodnota + přecenění na RH).
- vyřazení pozemku: 554 MD / 036 (1.061.871 Kč)
Ostatní máte dobře.
Pokud máte majetkovou evidenci v programu, tak tam provedete úkon o přecenění pozemku, zapíšete potřebné údaje a přeceněné pozemky program převede na pozemky oceněné RH (účet 036). V ruční evidenci majetkových karet, samozřejmě zapíšete změnu ceny o RH.
V majetku obce je evidována kaplička na evangelickém hřbitově na účtu 032 v pořizovací hodnotě 1 Kč. Na tuto kapličku obec nechala zhotovit pamětní desku z kamene o rozměrech 84 × 100 cm v pořizovací ceně 40 050 Kč včetně DPH. Pamětní deska je trvale a pevně připevněna na venkovní zdi kapličky u vstupu.
Můj dotaz zní: jakým způsobem má být tato pamětní deska správně účtována?
1) TZ kapličky? Jaké by bylo účtování?
2) Samostatnou věc? 042/321, 321/231 PAR3326 POL 6127, zař. 022/042
3) Ještě jsem viděla účtování přes účet 029, tzn. 042/321, 321/231 PAR 3326 POL 6129, zař. 029/042 a bude se odepisovat? S jakou životností?
Nejprve ke kapličce - dívala jsem se podle fotek, že se jedná o klasickou stavbu, doporučuju jí přeúčtovat 021 MD/ 032 D v jejím ocenění 1 Kč. Na účet 032 patří movité kulturní památky a předměty, nemovité památky by měly být evidovány na účtu 021.
Pamětní desku považujeme za nedílnou součást budovy, na které je umístěna. Když je na stavbě, která je ve vlastnictví obce, jedná se o TZ. Zvolte proto účtování dle bodu jedna (cena je nad 40 tis. Kč). Přeúčtujte kapličku na účet 021 a pamětní desku zaúčtujte jako její technické zhodnocení na účet 042, pol. 6121, par. 3326 a zařazení 021 MD/ 042 D, hodnotu kapličky v registru majeku o TZ zvyšte.
K bodu 2) Pamětní deska nemá samostatnou fukci jako věc. Položka 6127 je určena pro nákup kulturních předmětů (v praxi vazba na účet 032).
K bodu 3) Pokud by pamětní deska byla umístěna na budově, která není vaším majetkem, jednalo by se o technické zhodnocení cizí nemovitosti. V ceně nad 40 tis. Kč byste jí účtovala také na účet 021, pol. 6121, v registru majetku by se vedlo jako TZ cizího majetku. Účet 029 je dřívější výklad, TZ na cizím majetku se dle předpisů eviduje na účtu 021.
Dnes jsem dostala požadavek vedení na určení charakteru dotace JMK na pořízení: 2x čalouněný akustický panel na zavěšení na zeď (celk.19.600 Kč), 3 ks surový panel za skleněnou stěnu (celk. 3,600 Kč), 12 ks panelů na výplň stolů pro zamezení odrazu hluku (celk. 12.400 Kč), dále ozvučení = monitor (18.500 Kč), držák+kabel+HDMI (12.000 Kč) + reprobox s mikrofonem (19.300 Kč) + bezdrát.mikrofon (3.200 Kč). K ceně za jednotlivé pořizované věci bude připočtena instalace, spoj. materiál a doprava (19.400 Kč). Celkově je tedy akce naceněna na 108,5 tis. Kč, ale jeví se mi spíše vhodné zařadit jednotlivě - ozvučení po jednotlivých komponentách (podle mne jsou využitelné i samostatně-monitor, mikrofon, reprobox,...) a panely akustické - vzhledem k tomu, že jsou na zavěšení na stěnu, nebo montované na stoly, mohly by být také zařazeny do majetku samostatně? Já bych asi raději vyhodnotila jako neinvestici, myslíte že by to bylo možné?
Čalouněný akustický panel slouží pro odhlučnění místnosti. Je montován na zeď nebo strop a předpokládám, že záměrem je trvalé umístění, nikoliv přemisťování. Přikláněla bych se proto k tomu účtovat jej jako technické zhodnocení budovy. Stejně asi pojmout i ten panel za skleněnou stěnu, odhaduji, že bude nějak pevně instalován. V součtu jsou tyto dvě položky do 40 tis. Kč, tzn. neinvestice - podlimitní TZ, o které nezvyšujete cenu budovy (jen se poznamená do informací na kartu), účtuje se na účet 549 s pol. 5123.
Panely ke stolům by měly být účtovány jako TZ příslušných stolů - budou na stolech namontovány pevně a trvale (odhaduji). Nevím, jak stoly evidujete, předpokládám, že jako jednotlivé věci na účtu 028. Opět je to vzhledem k ceně do 40 tis. Kč TZ podlimitní. Na kartu každého stolu můžete zásah poznamenat, cenu stolu ale nezvýšíte a účetně 549 a pol. 5123. Tato položka bude tedy také neinvesticí.
Ozvučovací technika bude samostatnými movitými věcmi. Kdyby se to vzalo jako soubor - je to navzájem funkčně propojeno, věci nemají funkci sami o sobě, jen ve spojení jedna s druhou, pak by to byla investice, protože v součtu je to nad 40 tis. Kč. Rozhoduje ocenění souboru jako celku. Když je nad 40 tis. Kč, patří na účet 022, i když jednotlivé věci v souboru jsou v ocenění pod 40 tis. Kč. A odepisuje se jako jedna majetková položka. Do souboru musíte jasně definovat jednotlivé věci, zde v podstatě monitor, reprobox a mikrofon, společné výdaje se mezi ně rozpočítávají.
Soubor ale není povinné tvořit. Můžete tedy případně zařadit i jednotlivé věci - monitor na účet 028, reprobox s mikrofonem další věc, jestli je to propojené, tak mezi obě věci rozpočíst držák, kabel, HDMI a související výdaje typu instalace, materiál... Když ocenění obou věcí vyjde do 40 tis. Kč, pak by obě patřily na účet 028 a byla by to kompletně celé neinvestice.
Moc chválím za to, že to řešíte před podáním žádosti o dotaci, to je ideální postup, kdy se pak vyhnete problémům, které vznikají, když není soulad účetního řešení a druhu dotace.
Město pořídilo token ProID+ Q a ProID QSeal od dodavatele Česká pošta, bude sloužit k elektronickému pečetění dokumentů, jeho cena je Kč 48 940 Kč. Token je napojený na server města. Prosím o radu jestli máme považovat token za DHM nebo DNM nebo účtovat jako službu?
Raději jsem si k tomu našla informace:
https://postshop.cz/cs/tokeny-cipove-karty-a-ctecky/kvalifikovana-elektronicka-pecet-proid/p&id=1115
Máte fyzický token, který je, jak uvádíte zapojen na server města. Cena je za instalační balíček s tokenem (až 3400 pečetí za hodinu), nikoliv za vystavené pečeti. Součástí ceny je i servis na rok zdarma. To jsou informace z uvedeného odkazu.
V prvé řadě, jestli půjde oddělit servisní platba (máte jí vyčíslenou), tak bych jí účtovala na účet 518 s pol. 5168.
Samotný token je fyzický hardware (kryptografické zařízení), nikoliv pouze nehmotné právo nebo software. Software, který pečetění obsluhuje je součástí dodávky jako příslušenství k tomuto hardwaru. Podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. není samostatným SW:
software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat.
Na první pohled by to tedy vypadalo, že se jedná o samostatnou movitou věc (včetně HW) s dobou použitelnosti delší než jeden rok a pořizovací cenou nad 40 000 Kč, kterou byste účtovali na účet 042 a pol. 6122. Zařazení 022/042.
Nicméně je to v tomto případě hodně nevyrovnané - token je USB, který pro funkčnost napojíte na server, fyzicky sám o sobě pro vás nemá hodnotu, pouze je nosič toho, co má v sobě a to je pro vás použitelné. Proto bych se v tomto případě přiklonila k tomu účtovat o nehmotném majetku - 558/321, 018/078, pol. 5179.
O technologickém SW, kdy jej zahrnujeme do ceny HW účtujeme například v případě počítače, kdy operační program je součástí jeho ceny (bez něj nefunguje), jsou i případy například automatických závor na parkovišti, kde opět závora plní nějakou funkci a SW sám o sobě funkci nemá, jen pro dané zařízení. Tady mi to přijde ale úplně na opak - že nemá funkci token pro vás jako zařízení, ale to, co je na něm nahráno, proto bych to jako hmotnou věc neřešila. Opravdu má jen funkci nosiče.
A pokud si tím platíte "právo" pečetění na neomezenou dobu s tím, že to není úhrada za vystavené pečetě, jak se píše v informacích k produktu, tak to není klasická služba, ale máme již argument pro nehmotný majetek.
Měli jsme obdržet dotaci ve výši 4 000 000,- Kč. (SFŽP oprava chodníky a komunikace). Loni na konci roku zařazeno do majetku - s dotací ve výši 4 000 000,- Kč. Zároveň zaúčtována dohada 388 000 MD 4 00.0000,- 403 0371 D 4 000 000,- . Obdrželi jsme pouze 3 999 999,98 Kč. Příjem jsem účtovala jako nepřesný odhad (dle metodiky , kde je ale zároveň napsáno, že při nepřesném odhadu se výše transferového podílu k příslušnému majetku nemění. Přiznám se, že nevím, jak to mám chápat? Mám tu výši dotace u zařazeného majetku ponížit o ty 2 haléře nebo to mám nechat tak jak jsem to loni zařadila?
Účtovala jsem podle metodiky, ale klame mne analytika (která v metodice není) a teď si nejsem jistá, protože výsledek je potom jiný. Příjem dotace mám na 403 371 a rozpouštím na 403 571.
Letos jsem tedy účtovala: 346 0000MD/3 999 999,98 / 403 0371 D -0,02, dále 388 D 4.... / 955 MD 4.... a dále jsem účtovala (a teď si právě myslím, zda jsem nepoužila špatnou analytiku: 672 0300 MD 0,02 / 403 0571 (což je analytika rozpuštění dotace) D 0,02 . Neměla zde být analytika 403 0371 (příjem dotace)? Potom by ta částka zůstala ty 4 mil.
Prosím o radu, jak je to správně účtováno, zda mám částku dotace u zařazeného majetku ponížit na tu částku skutečně obdrženou?
Rozdíl od dohady musíte v souladu s účetními předpisy účtovat na účet 672 MD, to máte správně. V podstatě jako jednorázově snížení výnosů s tím, že se bude pokračovat v rozpouštění z původní hodnoty dotace. Na kartě majetku se nic nemění, necháte tam dotaci 4 mil. Kč, jen do poznámky je vhodné uvést informaci o snížení výše dotace, ale nadále se rozpouští z původní výše. Jedná se zde o nevýznamnou částku, v podstatě jen haléřové vyrovnání.
Účtování na 955 MD je tam navíc a nemá se účtovat proti rozvahovým účtům, tak je to trochu zmatečné - podrozvaha se při vyúčtování snižuje, pokud je tam nějaký zůstatek, a to zápisem 999 MD/ 955 D. Na podrozvahu se dotace účtuje 955 MD/ 999 D při rozhodnutí nebo smlouvě a snižuje se 999 MD/ 955 D při příjmu zálohy, případně při vypořádání - co nastane dříve.
Začnu od začátku ohledně účtování dotace v pořadí, tak jak jste asi účtovala nebo měla účtovat.
- rozhodnutí o poskytnutí dotace: 915 (955) MD / 999 D ve výši očekávané dotace 4 mil.
- zařazení majetku, účtování o dohadné položce 388 MD / 403 D ve výši očekávané dotace 4 mil.
- příjem fin. prostředků na ZBÚ (dotace): 231 MD + RS / 374 D 3.999.999,98 Kč (jestli přijato před vypořádáním)
- zároveň snížení podrozvahy při připsání fin. prostředků za ZBÚ: 999 MD / 915 (955) D 3.999.999,98 Kč
- pokud už žádné finanční prostředky z dotace nepřijdou, tak odúčtování zbytku podrozvahy: 915 (955) - MD / 999 - D 0,02 Kč,
- oprava dohady o rozdíl : 388 minus MD / 403 minus D 0,02, zde u účtu 403 použijte AÚ 0371
- zároveň zápis: 672 MD / 403 D 0,02 Kč, u účtu 403 použijte tu samou analytiku jako u opravy dohady, tedy AÚ 0371. Pointa je zde v tom, že máte u rozdílu použít na MD i D stejnou analytiku, aby se to celkově dostalo na dané analytice účetně do nuly (minus D a D). Tím na AÚ 0371 zůstane původní dotace 4 mil. Kč, kterou budete v této výši postupně rozpouštět na AÚ 0571. Jak jsem psala výše, na kartu majetku se nezasahuje.
- ZVA (závěrečné vyhodnocení akce) předpis: 346 MD / 388 D 3.999.999,98 kČ
- zúčtování zálohy: 374 MD / 346 D 3.999.999,98 Kč.
Na okraj poznámka - hovoříte o opravě chodníku, zároveň investici, tak snad to v tomto ohledu bylo správně pojato - oprava je neinvestice, věcně se muselo jednat o TZ nebo novou výstavbu, aby to byla investice.
V roce 2024 jsme budovali průtah a chodníky. Majetek byl zařazen v roce 2025 po kolaudaci. K 31.12.2024 jsem zaúčtovala výši dotace na účet 403 zápisem 388/403. Teď když jsem si vše ještě kontrolovala tak jsem si uvědomila, že jsem měla účtovat neinvestiční náklady na účet 672. Můžu opravit v tomto roce takto: D 403 -143 552,53 (neinvestiční část)
D 672 + 143552,53
Odpisy dělám roční. Bude tedy v pořádku, když transfer opravím na kartě majetku a rozpuštění transferu proběhnu k 31.12. 2025 ve správné výši.
Dále mám dotaz ohledně předplatného digitální IA kancelář na tři roky k tomu nastavení v rozsahu 4 hod. 9800,- Kč a licence k užití 5 tis. Celková cena 137 698,- Kč. Ve směrnici mám hranici pro časové rozlišení 30 tis. Chci se zeptat zda mám účtovat jako službu nebo to mám dát do majetku nebo rozdělit?
A poslední dotaz je ohledně bankovní záruky. Měli jsme dotaci na přístavbu zš a ve smlouvě o poskytnutí dotace bylo, že dodavatel si musí zajistiti bankovní záruku. Vznikly kolem toho komplikace, banka nechce záruku vystavit, že dotyčný je už ve vyšším věku a záruku mu nezřídí. Mezitím částku, na kterou si měl tuto bankovní záruku zajistit nám poslala na bankovní účet. Zaúčtovala jsem 231 pol. 8901/378. Chci se zeptat jestli jsme zvolila správné účtování? Celá situace se stále řeší a já zatím nevím co bude s penězi. Potřebovala jsem je nějak zaúčtovat.
1. Z účetního hlediska je možná oprava zápisem, jak uvádíte. Ověřovala jsem výši vašich aktiv k 31.12.2024 a částka 143 tis. Kč nesplňuje pro vás významnost pro použití účtu 408 (více než 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv netto), proto lze pro opravu použít účet 672. Nemohu ale posoudit, jestli správně přeúčtováváte dotaci na neinvestiční - jestli byla část dotace přiznána jako neinvestiční (na provozní náklady) a nejedná se o paušální dotaci na nepřímé výdaje (kde ji účtujeme na účet 403 pokud nepřímé výdaje účtujeme na účet 042 do ceny investice), tak je správné ji zaúčtovat na účet 672. Ale jak říkám, jednoznačně to na dálku nemohu potvrdit, pokud jde ale jen o samotný zápis opravy dotace z investiční na neinvestiční, tak ten máte správně a musela by se i ponížit investiční dotace na kartě majetku.
2. Bude potřeba platbu rozklíčit na jednotlivé položky - jestli z celkové částky 137 tis. Kč je cena licence jen 5 tis. Kč, tak ostatní budou asi předplacené služby. Licence je nehmotný majetek, když je sjednaná na déle než rok. DDNM ale evidujeme podle vyhlášky až od 7 tis. Kč, tzn. jestli nemáte stanovenou interně nižší hranici, tak licenci v ceně 5 tis. Kč zaúčtujete na účet 518 s pol. 5172 a případně evidence na podrozvaze 901/999. Nastavení záleží, co je tím konkrétně myšleno. Jestli instalace, může to jít do ceny licence (pak by byla v ceně nad 7 tis. Kč a zaúčtovala by se 558/321 a 018/078), pokud je to ve smyslu zaškolení, tak je to provozní náklad (518 s pol. 5168). Provozním nákladem bude i předplacený servis, ten tvoří asi zbytek částky s tím, že zaúčtování bude 518 MD ve výši nákladu roku 2026, 381 MD AÚ např. 27 pro náklad roku 2027, AÚ 28 pro náklad roku 2028.../ 321 D, úhrada s pol. 5168.
3. Podívejte se na dotaz z 27.11.2023 "Bankovní záruka", tam se tímto tématem zabýváme podrobněji. Zaúčtování takto může být, jestli očekáváte krátkodobou držbu. Z hlediska podmínek dotace to asi právně nebude bankovní záruku splňovat, to ale asi víte a řešíte.
Započteno na 2 dotazy.
Obec zakoupila čtyřkolku, v dalším měsíci ještě placena instalace výstražného světla, které je součástí . Budu tedy účtovat 549, pol. 5123, ale zařadím na kartu majetku ke čtyřkolce jako klasické TZ nebo ne ?
Pokud je zásah na majetku technickým zhodnocením, ale částka nepřevyšuje 40 tis. Kč (platí pro hmotný majetek, u nehmotného je hranice 60 tis. Kč), tak se účtuje na účet 549 s pol. 5123 a nezvyšuje se o něj ocenění majetku. Je to tzv. podlimitní TZ, které se může napsat jen do informace na kartu. Kdybyste v majetku zvedla cenu, neseděl by vám registr majetku na účetnictví - tam v tomto případě neúčtujete na účet 022, ale 549.
Ve vašem případě to bude v hodnotě do 40 tis. Kč, takže cenu čtyřkolky měnit nebudete a zaúčtujete to jak píšete. Jedině kdyby výstražné světlo bylo instalováno při pořízení a pouze hrazeno následně, tak se mělo do ceny zahrnout formou dohady 042/389 a následná faktura 389/321. To už je pak o tom říct si, kdy vznikl náklad na výstražné světlo, jestli až po zařazení, pak se to posuzuje nikoliv jako součást pořizovací ceny, ale jako samostatný zásah, kde pak řešíme, jestli je to oprava/ údržba nebo TZ a u TZ pak právě i jeho výši.
"Klasické" TZ je u hmotného majetku v částce nad 40 tis. Kč, kdy pak zvyšujeme cenu zhodnocovaného majetku (ve vašem případě byste pak neúčtovali 549/321, ale 042/321 a 022/042 a zavedli TZ na kartu čtyřkolky - kdyby TZ bylo nad 40 tis. Kč, což u světla určitě není).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková