Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obracím se na Vás s žádostí o posouzení daňových souvislostí týkajících se DPH při směně pozemků.
Ráda bych Vám popsala situaci:
Obec, plátce DPH, uzavřela se společností, také plátce DPH, směnnou smlouvu, jejímž předmětem byla směna pozemků. Obec směnila ornou půdu, proto v daném případě nevystupovala jako plátce DPH ani jako osoba povinná k dani při uskutečnění této směny.
Obec nabyla pozemky určené k výstavbě. Právnická společnost si sama určila cenu 100 Kč/m². V rámci smluvního vypořádání byl stanoven finanční doplatek obce ve výši 130 599 Kč, který byl odvozen od hodnoty DPH (21 % z částky 621 900 Kč). Tuto částku pak společnost uvedla ve svém daňovém přiznání i daň odvedla.
Nyní už vím, že měly být uzavřeny 2 kupní smlouvy nebo aspoň měly být znalecké posudky na pozemky. Bohužel se tak nestalo.
Nyní nám společnost zaslala výzvu od finančního úřadu, která přišla firmě (stanovená cena ve smlouvě byla nedostatečná, finanční úřad stanovil cenu za pozemky vyšší – tudíž chce aby firma odvedla vyšší daň) a současně také fakturu v částce 0,5 mil. na dodatečně vyměřenou daň pro firmu. V doprovodném e-mailu nás pouze vyzvala k jejímu uhrazení s tím, že si obec následně může DPH nárokovat.
Celá věc je pro mě složitá. Především mi není jasné, na základě čeho, společnost vystavila další doklad k úhradě a zda má vůbec právní nárok požadovat po obci dodatečné finanční plnění. Domnívám se, že případné nesprávné stanovení základu daně na straně společnosti by mělo být primárně její daňovou záležitostí, nikoliv automaticky důvodem k navýšení sjednaného finančního vypořádání směny.
Potřebovala bych vyjasnit následující otázky:
1.Je obec povinna předmětnou fakturu (vrubopis) uhradit?
2.Pokud by obec fakturu musela uhradit, vznikl by jí nárok na odpočet DPH, když obec plánuje jejich zasíťování a prodej?
3.Pokud by obec nárok na odpočet měla, za jakých podmínek a v jakém rozsahu by jej mohla uplatnit? (opravné daňové přiznání??)
Prvotně chci poznamenat, že skutečnost, že se jednalo o ornou půdu nemusí znamenat, že jste měli jednat jako osoba nepovinná k dani - třeba pokud to bylo v rámci pronajímaných pozemků, tak spíše byste jednali jako osoba povinná k dani a dost možná by to bylo osvobozeno od daně - toto je jen poznámka, neptáte se mne na to, ale raději to takto shrnuji.
Teď k jednotlivým dotazům:
Zda obec má zaplatit opravný daňový doklad - rozhodující je smluvní ujednání. Pokud se tam výslovně ujednal doplatek (byť ve výši DPH, které bylo nesprávně stanoveno) a není tady nějaká klauzule, že se doplatek má změnit pokud... (například se zjistí, že základ daně měl být jiný), tak ta faktura na opravu je vystavena neoprávněně, protože je to skutečně problém druhé strany, že chybně stanovili základ daně. Tedy pokud by se měla platba provést, tak dost pravděpodobně bude potřeba uzavřít dodatek směnné smlouvy (předpokládám nutnost schválení zastupitelstvem). Takže skutečně klíčové je znění smlouvy.
Pokud se dané pozemky týkají výhradně lokality, kterou obec bude zasíťovávat a rozprodávat jako stavení parcely, potom by skutečně měla mít plný nárok na odpočet DPH. Ale pozor, pokud by nabývané pozemky třeba obsahovaly i části využité k jiným účelům - třeba vybudování dětského hřiště - potom by již nárok na odpočet měla mít jen poměrem. Dost pravděpodobně by proto vystavení opravného dokladu a zaplacení doplatku obec nemusela poškodit - pokud je to skutečně jen k prodeji.
Odpočet DPH - máte na to zjednodušeně dva - tři roky, tedy uplatnění odpočtu DPH je možné klidně v běžném přiznání, nemusíte podávat žádné dodatečné přiznání.
Pokud by k tomu byly nějaké další dotazy či nejistoty, tak potom prosím o zaslání na e-mail zdenek@obecuctuje.cz (případně znění směnné smlouvy, nějaký plánek, co směnou nabýváte a co zamýšlíte následně prodat).
Již 4 roky máme vkladový účet u J&T banky, který vedu na 231 0600 a k němu běžný účet na příjem úroků z tohoto vkladu, ten vedu na 231 0500. Nyní jsem zjistila, že je vkladový = termínovaný účet, který jsem měla účtovat na 244. Prosím o radu, jak zaúčtovat opravu.
Jestliže máte zřízen termínovaný účet, tak nyní zaúčtujte převod, jak měl proběhnout, zápisy 262 MD/ 231 D, pol. 8118 a 244 MD/ 262 D ve výši jistiny. Pokud v letošním roce neproběhl žádný převod na účet, tak jen takto. Převod zpět na BÚ ve výši jistiny je 262 MD/ 244 D a 231 MD pol. 8117/ 262 D. Úroky se zachycují na RS 6310 2141, tam nevím, jak probíhá výplata, ale výnos na 662 se má zachycovat do správného období.
Prosím o radu k sestavení návrhu rozpočtu pro rok 2027:
I.) příjmy:
1. daňové, xx Kč,
2. nedaňové, xx Kč,
3. kapitálové, xx Kč,
4. transfery, xx Kč.
II.) výdaje:
5. běžné - celkem xx Kč
z toho závazné ukazatele:
- XXXX 5171 opravy a udržování, xx Kč
- 3113 5331 příspěvek na ZŠ, xx Kč
- 3722 5169 sběr a svoz komunálního odpadu, xx Kč
- XXXX 52XX transfery nezisk.org., spolkům, fyz. a práv. osob., xx Kč
6. kapitálové výdaje - celkem xx Kč.
Jedná se mi o stanovené závazné ukazatele u běžných výdajů, je možné mít závazné ukazatele v takové kombinaci? V kapitolách příjmů a u kapitálových výdajů nemám žádné závazné ukazatele. Je návrh rozpočtu sestaven v souladu se zákonem?
Můžete rozpočet sestavit tak, jak uvádíte. Je zcela na Vás, v jaké podobě si stanovíte závazné ukazatele, lze používat i vnitřní členění typu org apod., jen musíte dodržet třídění rozpočtové skladby, a to alespoň to nejvyšší, tzn. nelze schválit příjmy celkem. Není povinné, abyste ve schváleném rozpočtu více třídily příjmy jen proto, že v určité části více třídíte výdaje. Jen je potřeba si uvědomit, že každý řádek rozpočtu v té podobě, v jaké je schválen je pro vás závazným ukazatelem, to asi víte.
Můžete si k tomu pročíst stanovisko MF - lze i výdaje schválit např. jen na třídu 5 a 6 celkem, tzn. např. ty transfery 52xx si můžete "dobrovolně" jako závazný ukazatel stanovit (a pak jej musíte dodržet), ale není to povinné (dříve takové výklady byly). Dále pak k položce 5171 - pokud je bez odpa, pak celkově u všech paragrafů budete muset hlídat tuto položku v součtu. Takže je to hlavně o kontrole nepřekročení vámi stanovených závazných ukazatelů, proto zvažte, jak si je určíte.
Odkaz na výše zmíněné stanovisko MF:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=6&hledat=stanovisko+MF+k+podob%C4%9B
Fotbalisti budou žádat o příspěvek 40 000,- Kč (na rok 2027) na nákup pojízdného zavlažovače na fotbalové hřiště.
Vzhledem k novinkám v majetku to bude příspěvek neinvestiční?
A dále se zeptám, zda neplánujete ještě na začátek příštího roku školení v Brně na majetek obcí s panem Nejezchlebem nebo aspoň videokurz. Letos už je obsazeno.
Máte pravdu, že od 1.1.2027 se počítá u VÚJ se zvýšením hranice u dlouhodobého hmotného majetku ze 40 tis. Kč na 100 tis. Kč (sledujte aktuální vývoj, ještě není schváleno), tak kdybyste o pořízení účtovali vy, byl by to DDHM (neinvestiční majetek). Letos je hranice 40 tis. Kč, tzn. byl by to DDHM i letos - musí převyšovat 40 tis. Kč (alespoň o desetník), aby to by DHM.
Nicméně z pozice poskytovatele druh transferu určujete podle účtování příjemce a u spolků nadále platí, že si určují hranici sami, tzn. musíte s nimi konzultovat, jestli to pro ně bude investice nebo neinvestice - mají si určit podle toho, jak si to vyhlásí ve své směrnici (oni ve své vyhlášce nemají striktně nastavenu hranici pro dlouhodobý hmotný movitý majetek - nicméně často používají stejný limit, jako je v zákoně o dani z příjmů, tzn. limit 80 tis. Kč - tedy dost možná to pro něbude neinvestiční).
Ohledně školení - určitě nebude na začátku roku 2027 další kurz v Brně. Kapacitně to nejsme schopni zvládnout. Nicméně předpokládáme, že budeme nahrávat na začátku ledna v Turnově. Stále ještě nemámě úplně jasný termín, protože máme otazníky k aktuálnímu legislativnímu stavu novely upravující to navýšení limitu ze 40 tis. kč na 80 tis. Kč. Totiž nyní se "podařilo" Poslanecé sněmovně udělat to, že se novela neprojednala ani ve 2. čtení. Zatím není vypsána další řádná schůze, která by to mohla probírat. Tak trochu odhaduji, že další řádná schůze by mohla být v posledním listopadovém týdnu (ale to je jen věštění z křišťálové koule)- 2. a 3. čtení může být na jedné schůzi (rozmezí min. 72 hodin), ale potom to jde ještě do Senátu a ten má až 30 dní na vyjádření. A potom prezident, a to máme dalších až 15 dní. Ty lhůty jsou maximální, samozřejmě to v reálu může být kratší, nicméně již jsme se fakticky dostali do situace, že když by byly lhůty plně využity, tak to do konce prosince nevyjde. Zároveň je tam určitá změna týkající se implementace pravidel EU - ne pro náš sektor, ale je důležité, že by to mělo být do konce roku přijato.
Nevím co k tomu říci - považuji za krajní nezodpovědnost toto takto řešit a vystavovat celý sektor naprosto zbytečné nejistotě ohledně toho, jak budou limity nastaveny (což se promítá do nejistoty ohledně sestavování rozpočtů, odpisových plánů, žádostí o dotace...). Přitom to není žádná složitá změna - toto by se dalo v pohodě zvládnout, jen se nám objevilo zase to pravé české, že to řešíme na poslední chvíli.
Potřebuji poradit s cenou drobného majetku. Koupili jsme majetek za 10.000,- Kč a na dokladu je další částka prodloužené záruky na pět let s názvem: "3 roky PLUS s pojištěním nahod. poškození 2 roky (certifikát)" v hodnotě 2.500,- Kč. Pokud se se zařízením nic nestane a nebudeme uplatňovat reklamaci, tak nám po pěti letech tu částku 2.500,- vrátí (prý nás na to sami upozorní). Tak si nejsem jistá, jak v tomto případě účtovat cenu majetku a co případně co s tou zárukou.
Prodloužená záruka pořízená současně s majetkem je obecně dle našeho názoru součástí pořizovací ceny. Vycházíme z § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Účtování pořízení DDHM je předpisem faktury 558 MD / 321 D, zařazení 028 MD / 088 D. Úhrada 321 MD / 231 D (pol. 5137).
Nicméně ve vašem případě se u záruky jedná o potenciálně vratnou částku. Skoro mi za těchto okolností přijde správnější to dát na pohledávku a zúčtovat to jako náklad v momentě, kdy ztratím nárok (to může být nejen uplatnění reklamace, ale třeba i zánik té firmy - že nebudu mít kde reklamovat). Nemáme předpisy umožněno měnit cenu po zařazení, takže kdybyste to vraceli, zůstalo by to v ceně majetku.
Doporučuji proto prodlouženou záruku v tomto případě účtovat na účet 465, pol. 5189.
Obci byla způsobena škoda občanem - vysklení vchodových dveří do budovy úřadu. Museli jsme rychle nechat opravit a faktura za zasklení dveří byla vystavena na Obec ve výši 9.000,- Kč. Občan si to bude uplatňovat na své pojišťovně, tak předpokládá , že nám to uhradí jeho pojišťovna, ale pokud ne, tak nám to uhradí přímo občan. Jak budu účtovat příjem od pojišťovny popř. přímo platbu od občana?
Na základě uznání nároku občanem (doporučuju písemně) byste měla účtovat o předpisu náhrady škody zápisem 377 MD / 649 D.
Příjem od pojišťovny či občana: 231 MD / 377 D, RS paragraf 6171, položka 2324. Když to neplní vaše pojišťovna, ale pojišťovna občana, nepoužila bych pol. 2322. Obsahově je to pro vás náhrada škody od občana, bez ohledu na to, že to hradí za něj pojišťovna.
Fakturu za zasklení účtujte zápisem 511 MD / 321 D a úhradu 321 MD / 231 D; RS paragraf dle účelu budovy, tedy 6171, položka 5171.
V roce 2024 obec pořídila kamerový systém, který je zařazený jako soubor DHM na SÚ 022 a současný stav souboru je následující:
1x kamera OÚ (na budově) - 31.550,40
2x kamera ZŠ (na budově) - á 22.031,10, tj. celkem 44.062,20
1x kamera křižovatka kostel (na sloupu VO) - 41.248,80
1x kamera Chalupy vjezd (na sloupu VO) - 41.248,80
1x kamera hasičárna (na sloupu VO) - 41.248,80
CELKOVÁ CENA SOUBORU: 199.359,-
Z důvodu nefunkčnosti nyní proběhla „revitalizace“ kamerového systému. Nepořizují se nové kamery, ale je k nim doplněna ústředna, klávesnice, komunikátora atd.
Na faktuře jsou uvedené tyto položky (jsme plátci DPH, ale v tomto případě DPH neřešíme, proto uvádím částky včetně DPH):
Ústředna GFlex 1x – celkem 12.859,88
Pohybová čidla 3x – celkem 1.633,50
Klávesnice 1x – celkem 6.926,04
GMS komunikátor 1x – celkem 5.132,82
Montáž, konfigurace, zaškolení 1x – celkem 8.470,-
Drobný montážní materiál 1x – celkem 605,-
Doprava 370x – celkem 4.924,70
Úprava kamerového systému 1x – celkem 7.260,-
Celková hodnota faktury: 47.811,94 Kč
Jde mi o to, jak toto správně účetně / majetkově zachytit a jak správně majetky ocenit. Oprava či rozšíření souboru? Dá se u souboru dělat technické zhodnocení? Vázalo by se vždy ke konkrétnímu majetku v souboru?
V případě, že je majetek zařazen jako soubor DHM na účtu 022, nejedná se při přidání nových věcí o TZ, ale o rozšíření souboru majetku. Hranice 40 tis. Kč se neposuzuje pro jednotlivé přidávané položky, ale pro soubor jako celek.
Vedlejší pořizovací náklady jako je montáž, konfigurace, drobný montážní materiál a doprava vstupují do pořizovací ceny nových věcí. Tyto náklady se rozpočítají poměrem pořizovacích cen do jednotlivých přidávaných věcí.
Zaškolení obsluhy věcně do pořizovací ceny nepatří, ale protože je na faktuře sloučeno s montáží a konfigurací do jedné položky „Montáž, konfigurace, zaškolení" ve výši 8.470 Kč, tak to asi nelze samostatně vyčíslit, tzn. celou položku lze zahrnout do pořizovací ceny za předpokladu, že hodnotově převažuje montáž/instalace.
Položku „Úprava kamerového systému je třeba ověřit obsahově u dodavatele. V případě, že jde o konfiguraci/zprovoznění nově přidávaných věcí, tak patří do pořizovací ceny rozšíření. Ale pokud jde o opravu nebo seřízení stávajících kamer, mělo by se zachytit na účet 511 pol. 5171.
Účetní zápis pořízení rozšíření souboru je 042 MD / 321 D a zařazení zápisem 022 MD / 042 D, rozpočtová položka 6122, paragraf dle původního zařazení souboru.
Na kartě souboru se nové věci evidují jako nové položky souboru s vlastním oceněním (včetně poměrné části vedlejších nákladů). Soubor se odepisuje jako celek z navýšené pořizovací ceny od měsíce následujícího po zařazení.
Dostali jsme rozhodnutí na dotaci ve výši 665 000 (95 %), s tím, že 35 000 jsou vlastní zdroje, 700 000 jsou způsobilé výdaje.
Přímé výdaje jsou 654 205,61 N 149 Z 5 UZ 17519
Nepřímé výdaje 45 794,39 N 149 Z 5 UZ 17085
Cena vozíku je 752 888,62 Kč a odměna manažera 25 000 Kč.
Vůbec si nevím rady s účtováním, protože s dotací tohoto druhu nemám zkušenosti.
Uvažuji.
1. Rozhodnutí 955/999 665 000,-
2. Příjem faktury za vozík 042/321 752 888,62
3. Příjem faktury manažera 042/321 25 000,-
4. Úhrada 321/231 5512 6123 a tady nevím, jak budou výdaje označeny
621 495,33 N 149 Z 5 UZ 17519 ORJ. 551- přímé 95% ( dotace)
32 710,28 N 149 Z1 UZ -------- ORJ. 551 přímé 5% ( obec)
98 683,01 ORJ. 551 obec
--------------------------------------------------------------------------------
752 888,62 vozík
25 000 N 149 Z 5 UZ 17085 nepřímé
---------------------------------------------------
25 000 - manažer
5. Zařazení do majetku 022/042 777 888,62
Nepřímé výdaje nebudou označeny v plné výši, ale to by nemělo asi vadit, protože se prý nekontrolují?
Vše vypadá v pořádku. Při vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace se účtuje na podrozvahu podmíněná pohledávka vámi uvedeným zápisem. Pokud je vypořádání dotace za déle než 1 rok, použije se vámi uvedený účet 955. V případě vyučtování dotace do 1 roku se použije účet 915.
Podle rozhodnutí máte způsobilé přímé výdaje ve výši 654.205,61 Kč, ale náklady za koupi vozíku jsou 752.888,62 Kč. Musíte vyjít z přímých výdajů, které vychází z rozhodnutí. Ve vašem případě je projekt nákladnější, než je vyčísleno ve finančním plánu projektu (v rozhodnutí), takže způsobilé výdaje z rozhodnutí se podle všeho vynaložily a máte tedy nárok na dotaci dle rozhodnutí.
NZÚZ značíte správně - přímé způsobilé náklady ve výši 654.205,61 Kč jste si rozpočítala, 95% je 621.495,33 Kč a 5% vlastních zdrojů je 32.710,28 Kč. Zbytek z faktury jsou neuznatelné náklady. To máte také v pořádku, včetně značení ÚZ, nástrojem, zdrojem a orj. Nezpůsobilé výdaje se mohou značit i odděleně od způsobilých.
Nepřímé způsobilé náklady - faktura za manažera, tu máte správně celou označenou ÚZ, nástrojem, zdrojem a org. Značí se jen skutečné nepřímé výdaje do celkové výše dotace. Pokud už nebudete mít jiné nepřímé náklady (např. výběrové řízení apod.), tak nárok na dotaci i tak zůstává, protože poskytovatel skutečnou výši nepřímých výdajů nezkoumá - nepřímou dotaci určuje paušálně z výše skutečných přímých výdajů. Nepřímé výdaje se neznačí procenticky, ale postupně do výše dotace EU, vlastní podíl značíme jen když jsou skutečné nepřímé výdaje dostačující. U vás je prostor označit je jen jako plně kryté nepřímou dotací z EU.
K pořizovací ceně vozíku se přičtou vedlejší pořizovací náklady - faktura za manažera dotace. Účetní zápisy o pořízení máte také v pořádku. Podle ČÚS 710 si máte ve směrnici stanovit, jestli náklady na administraci zahrnujete do ceny majetku či nikoliv, to jen na okraj - určitě může být součástí PC, ale mělo by být upraveno. Nepřímá dotace sice bude s neinvestičním účelovým znakem (příjem na pol. 4116), ale účtovat se bude v tomto případě, kdy přímé i nepřímé výdaje jsou správně investiční, na 403.
K datu zařazení vozíku byste měla účtovat dohadnou položku zápisem 388 MD / 403 D ve výši celkové očekávané dotace. Kdyby vozík nebyl zařazen do konce roku, účtovala by se dohadná položka k 31.12. ve výši profinancované dotace. Na kartu majetku se zapíše výše dotace a od následujicího měsíce po zařazení se začne rozpouštět do výnosů spolu s odpisem.
V případě přijetí dotace na ZBÚ před vyúčtováním účtujete přes účet záloh, zápisem 231 MD / 374 (472) D.
Účtování ZVA: předpis 346 MD / 388 D a zúčtování přijaté zálohy zápisem 374 (472) MD / 346 D.
V případě, že dotace přijde až po vypořádní ZVA - zde to bývá schválením žádosti o platbu, účetní zápis předpisu 346 MD / 388 D a příjem fin. prostředků 231 MD / 346 D.
Jak zaúčtovat vratku od zaměstnance na sociální fond. Konkrétně: zaměstnanci se proplatily nějaké dané věci ze sociálního fondu, ale o 306,90 nad stanovený limit jsme zaplatili víc. Zaměstnanec nám těchto 306,90 poslal na účet, který my pak přepošleme na oddělený účet sociálního fondu.
Účtovala jsem: předpis pohledávky za zaměstnancem 335/527, příjem na ZBÚ 231/335, předpokládám rozpočtovou skladbu 6171-5499, ale nejsem si jistá, toto dávám u výdaje. Pak přeposlání na oddělený účet soc. fondu 262/231, tam příjem 236/262 a tvorba fondu 401/419. U příjmu na fond bude nějaká rozpočtová skladba?
Nemůžeme účtovat přímo na účtu soc. fondu, protože má formu spořícího účtu, takže musíme vždy přeposlat na ZBÚ nebo ze ZBÚ.
Účtování máte v pořádku, včetně rozpočtové skladby. Pokud ponižujete náklad, tak výdajová položka na MD (stejné jako minus D) je správně. Při přeposlání fin. prostředků ze ZBÚ na SF se použije opět položka 5499 D a MD - tím to na účtu 231 bude vynulované a na účtu 236 se položka 5499 zobrazí ve správné výši bez přečerpání. Takto doporučuju, protože předpokládám, že přečerpaný výdaj na pol. 5499 máte na účtu fondu (236) a těmi převody to srovnáváte.
Prosím o radu ohledně správnosti/nesprávnosti této situace. Jako závazný ukazatel rozpočtu máme u výdajů stanovený paragraf.
Konkrétní situace:
Na par. 3392 máme narozpočtováno celkem 430 tisíc.Z toho na pol. 5171 máme narozpočtováno 15 tisíc.
17.2. je realizován výdaj na položce 5171 ve výši 109 tisíc (tj. dochází k překročení položky, avšak ne k překročení paragrafu)
26.2. je realizován výdaj na položce 5171 ve výši 14 tisíc
jiné výdaje na jiných položkách na par. 3392 nejsou, tudíž je zde dostatek peněžních prostředků
26.2. je zároveň na zastupitelstvu schváleno rozpočtové opatření - převod finančních prostředků na par. 3392 pol. 5171 ve výši 120 tisíc z jiného paragrafu.
Je tohle uděláno chybně? popřípadě prosím o vysvětlení a cestu k nápravě.
Vždy záleží, jak máte schválený rozpočet a závazné ukazatele. Vy jste si závazné ukazatele stanovili v podobě paragrafu.
Když rozeberu vaše příklady: na odpa 3392 zmiňujete částku v rozpočtu 430 tis. Kč. Pokud odpa 3392 nepřekročíte, není RO povinné a může být klidně na položce 5171 přečerpáno s tím, že je nedočerpáno na jiné položce. Důležité je, aby odpa 3392 jako závazný ukazatel nebyl ani o desetník překročen, tzn. max v součtu za všechny položky 430 tis. Kč.
Kdybyste jako závazné ukazatele měli podrobnější členění, například položky, pak by u žádné položky nemělo být přečerpáno.
Dívala jsem se na Vaše stránky a na rok 2026 máte zveřejněný schválený rozpočet u odpa 3392 takto (v této stuktuře jsou to pro vás závazné ukazatele):
3392 Zájmová činnost v kultuře 160 tis. Kč
3392 Zájmová činnost v kultuře - projekt střecha 150 tis. Kč
Tak úplně nevím, z čeho čerpáte částku 430 tis. Kč, ale každopádně je tam problém v tom, že každý řádek tohoto Vašeho schváleného rozpočtu je závazný ukazatel. Tzn. zrovna u odpa 3392 to nemáte posuzovat v součtu, ale textově jste si pro projekt střecha vyčlenili na tomto odpa 150 tis. Kč. Je to narozpočtováno špatně v tom, že tam u druhého řádku chybí třídění rozpočtové skladby - když už chcete mít jeden paragraf v rozpočtu se dvěma závaznými ukazateli, možné to je, ale ten projekt střecha se měl vyčlenit v rozpočtu buď položkou nebo nějak jinak odděleně, např. org.
Tolik k tomu, jak to nastavit v rozpočtu pro příště. Pokud si řekneme, že jste ten výdaj 102 tis. Kč realizovali v rámci řádku "projekt střecha", tak jste tam závazný ukazatel nepřekročili (byť viz výše je diskutabilní vymezení závazného ukazatele bez RS) - v rozpočtu, který jsem našla tam máte 150 tis. Kč.
Je nutné si uvědomit, že v této vaší zveřejněné struktuře schváleného rozpočtu jsou položky již rozpisem rozpočtu, nikoliv závazným ukazatelem, tudíž změny mezi položkami provádíte případně změnou rozpisu rozpočtu, nikoliv RO, to zde povinné není, protože u tohoto paragrafu nemáte ve schváleném rozpočtu položky uvedeny. Jedin specifikum tam je ten druhý řádek, ale jak píšu, nemáte ho vymezený položkou.
Nicméně pokud se ZO i tak rozhodlo schválit RO a rozpočet na odpa 3392 ještě navýšit (byť to nebylo povinné), pak je RO takto:
231 MD nebo minus D odpa xxxx (ze kterého se přesunulo)
231 D odpa 3392 120 tis. Kč
Položky k tomu, to je pak striktně vzato rozpis rozpočtového opatření - zákon tento pojem nepoužívá, nicméně rozpočtové opatření jako takové má měnit jen závazné ukazatele schváleného rozpočtu.
Prosím o radu při určení položky rozpočtové skladby na pořízení nového signálního plánu pro stávající křižovatky ve městě se světelným signalizačním zařízením. Laicky tomu říkají přeprogramování křižovatek. Mělo by se jednat o jakýsi program, který bude na více řadičích, které budou spolu vzájemně „komunikovat“. Cena by měla být nad 60 tis. Kč. Plnění by mělo být zcela nehmotné, neměl by k tomu být žádný plán, žádné další zařízení, pouze program, který nahrají dálkově do stávajících řadičů na jednotlivých křižovatkách. Je správné tento signální plán pro SSZ pořídit jako program 6111 nebo jako TZ semaforu na 6122?
Podle předpisů by to měl být spíše "oživovací" SW do ceny zařízení, podle všeho to jinou funkci nemá. Jediný problém je, že to bude v takovém případě asi zásah na více majetkových kartách - máte odhaduji třeba deset světelných křižovatek a zároveň asi jedna licence. Pak se obávám, že když řekneme, že to máte rozpočítat do jednotlivých křižovatek, tak to zkomplikujeme. Byť z hlediska teorie je zahrnutí do ceny majetku (zde TZ) logický směr, tak otázka je, jak je to aplikovatelné v praxi.
Jak zaúčtovat vratku stočného občanům na základě Dohody o narovnání (připravil právník). Bylo zjištěno, že některé nemovitosti nejsou napojeny na obecní kanalizaci a přesto je od nich historicky vybíráno stočné. Postup byl konzultován s právní kanceláří.
Účtovala bych na účet 549, RS 2321 5909.
Mám dotaz ohledně výplaty zastupitelů po volbách. Volby se konaly 9.-10.10.26, ale jmenování do funkcí proběhlo na veřejném zastupitelstvu 3.11.26. Mám dotaz jaké výplaty se vyplácí zastupitelům
- uvolněným/neuvolněným,
- v komisích
v mezidobí od voleb do 3.11.26.
A následně jaké odchodné ( jak se vypočítává) uvolněnému zastupiteli, který po 16 letech končí ve funkci a přechází pouze na neuvolněného zastupitele.
Odpovědi naleznete v metodice MV č. 5.6 na tomto odkazu:
Odměňování členů zastupitelstev - Ministerstvo vnitra České republiky
Na str. 11 jsou informace k obecné odměně neuvolněným zastupitelům - náleží nejdříve ode dne přijetí usnesení o odměně, okamžik, od kdy náleží se má konkretizovat v usnesení. Kteří zastupitelé mají nárok na odměnu ve volebním mezidobí pak najdete na str. 26. Výpočty odchodného najdete i pod metodikou v Doplňku k metodice č. 5.6.
Jak účtovat o zřízení příruční pokladny v muzeu s tím, že bychom vložili do příruční pokladny prvotní vklad a pak jednou za měsíc by pokladní příruční pokladny odváděla vstupné do hlavní pokladny na základě vstupenek.
Předpokládám, že je zřízena jako další běžná pokladna města, byť ne ta "hlavní". Muzeum je zřízeno asi jako organizační složka města? Zaměstnanec nebo zaměstnanci nakládající s pokladnou by měli mít podepsanou hmotnou odpovědnost a tím pádem za svěřenou finanční hotovost zodpovídají. Účtuje se pak klasicky v režimu převodů mezi dvěma pokladnami. Pokud účtujete v režimu oddělených pokladen, pak se výdaj z hlavní pokladny do pokladny muzea (jako druhé oddělené pokladny) účtuje zápisem 262 MD/ 261 D RS 6330 5348, příjem v pokladně muzea 261 MD RS 6330 4138/ 262 D. Při převodu z pokladny muzea do hlavní pokladny opačně. Příjem ze vstupného se bude zobrazovat jako příjem pokladny v muzeu, tedy na analytice (261 xy) příruční pokladny muzea.
Město bude stavět 2 bytové domy pro sociální bydlení, máme vysoutěženou stavební firmu, bude zde 12% DPH. Budou k tomu další smlouvy, na stavební dozor dube také snížená sazba DPH? Všechny ostatní související práce a dodávky, např. natažení sítí budou budou v základní sazbě?
Budeme mít také kontokorent, dotaci a úvěr na stavbu. Administraci dotace a poplatky z úvěru půjdou do hodnoty stavby, ale poplatky z kontokorentu budou běžný výdaj? Můžete mi prosím objasnit?
Stavební dozor, autorský dozor, projektová dokumentace apod. - to nejsou stavební a montážní práce - u nich tedy nelze uplatnit 12 %. U těchto "inženýrských" prací bude 21 %, byť se týkají domů pro sociální bydlení.
U toho natažení sítí, tam nemám univerzální odpověď, musí se vyjít z konkrétní povahy těchto staveb. Jde totiž o to, pokud tyto sítě (doplňující stavby) splní charakteristiku §48a odst. 4 ZDPH - cituji:
(4) Za stavbu pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také jiná stavba, která
a) slouží výhradně k využití stavby podle odstavce 1 písm. a) nebo b) anebo odstavce 2 nebo 3 a
b) je zřízena na pozemku, který se stavbou podle písmene a) tvoří funkční celek.
Takže pokud to bude třeba přípojka vody pro danou budovu, tak by 12 % mělo být. Pokud se ale budeme bavit o tom, že se jen protáhne místní komunikace k těmto domům, tak tam nebude naplněno to slovo "výhradně" (21 %). Ale může tam být třeba parkovací plocha určená (i dopravním značením...) výhradně pro potřeby obyvatelů daných budov, tam si sazbu 12 % dokáži představit. Tedy tady skutečně posuzujeme každou stavbu zvlášť a nebudu zastírat, že je zde řada velice diskutabilních situací.
Náklady na administraci dotace a úroky z úvěru (do data zařazení do majetku) - jsou to náklady, u nichž si můžete volit, zda se bude jednat o náklad nebo o investici (viz ČUS 710 - bod 7.1.). Tedy pokud chcete na investici - je to OK, pokud to ale dáte do provozu, je to také v pořádku. Poplatky z kontokorentu - u nich bych klidně volil provozní náklad.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková