Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obracím se na Vás s prosbou o radu při účtování nákladů týkajících se projektu a dotace Studie systému sídelní zeleně v naší obci AOPKČR program Z1507 OPŽP-2021-2027.
Mám Rozhodnutí o poskytnutí dotace účtované 955/999 329.684,-. Celá dotace je neinvestiční. Příspěvek EU 329.684,- + jiné zdroje 17.352,- = 347.036,- celkové způsobilé výdaje. V Rozpočtu akce jsem dohledala uvedené nepřímé náklady 22.703,33,- což je 7% z 324.333,24,-, což vůbec nechápu, proč se počítá 7% zrovna z této částky, a co to pro mě znamená. Mám také Smlouvu o dílo s agenturou na vypracování Studie dle které by měly být vystaveny postupně 3 faktury, celkem na částku 329.684,-. Dle informací od agentury, by se mělo jednat o faktury, které kompletně kryje celá dotace (která je na SSSZ tedy 100%), mělo by se jednat o výdaje v rámci realizace které jsou přímé způsobilé neinvestiční, a že z pohledu dotace a agentury není důležité výdaje rozlišovat na přímé a nepřímé. Ke mně se v tuto chvíli dostaly 2 faktury 2x 115.389,35,- od agentury na zhotovení Studie a já řeším, jak značit výdaje. Zda celé na 231 15016/148/5/org nebo i nějak vlastní podíl, zda tady vůbec je, když psali z agentury, že tyto výdaje pokryje celá dotace. Případně kde a jak ten vlastní podíl potom značit, zda na případných fakturách souvisejících s projektem, jestli nějaké budou. A co když nebudou? Je nutné aby byly pokryty celkové uvedené způsobilé výdaje?
A je tedy nutné v tomto případě rozlišovat přímé a nepřímé náklady? A jak?
Dále taky řeším, jak účtovat k 31.12., když žádost o platbu a vyúčtování bude probíhat až v dalším roce (možná i úhrada zbývající faktury od agentury, a případné i další faktury souv. s projektem).
Podle všeho máte celkové způsobilé neinvestiční výdaje 347 036 Kč. Z toho 324 333,24 Kč jsou výdaje přímé, 22 703,33 Kč výdaje nepřímé. Vyplývá z toho, že celková přímá dotace na přímé realizační výdaje je 95 % z částky 324 333,24 Kč, tzn. 308 116 Kč. 5 % je vlastní podíl - ca 16217,24 Kč (zaokrouhluji, aby vyšlo na součet). Procento určuji takto: dotace EU 329 684 Kč/ celkové způsobilé výdaje 347 036 Kč. V tomto programu bývá někdy i přímá dotace paušální, tzn. dají vám i na přímé výdaje přímou dotaci 308 116 Kč, ať budete mít skutečné přímé výdaje jakékoliv. V takovém případě u přímých faktur označíte bez nějakého procentního rozdělování rovnou plnou výši tak, že celkově budete mít značeno v této výši (vyplývá z metodiky MF ke značení výdajů u paušálních dotací):
ÚZ, nástroj a zdroj 5 ve výši 308 116 Kč
Pokud celkové skutečné přímé výdaje budou větší než tato částka, tak až do výše 16217,24 Kč značíte zbytek jako vlastní podíl nástrojem a zdrojem 1.
Postup máme vysvětlen i v komplexním dotazu k nepřímým výdajům - princip značení je stejný.
Pak musíte zjistit, jestli vznikly nějaké nepřímé náklady - pravděpodobně ano, např. projekt, výběrové řízení apod. Tyto faktury jsou věcně kryty nepřímou dotací. Tu si vyčíslíte následovně:
Způsobilé nepřímé výdaje 22 703,33 Kč - 95 % je nepřímá dotace 21 568 Kč, 5 % je vlastní podíl 1 135,33 Kč. Nepřímá dotace je také paušální, takže značení faktur za nepřímé výdaje bude v součtu postupně takto:
ÚZ, nástroj a zdroj 5 ve výši 21 568 Kč
nástroj a zdroj 1 ve výši 1 135,33 Kč.
Příklad postupu opět viz komplexní dotaz:
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?zobrazit=komplexni_dotazy&
K 31.12.2026 byste měli zaúčtovat dohadnou položku 388 MD/ 672 D v poměrné výši - ve spotřebované výši dotace za rok 2026.
Obec bude od 1.1.2027 plátcem DPH. Od letošního roku stavíme novou budovu technických služeb včetně garáží. Stavba by měla být dokončena 8/2027. Po dokončení stavby bude budova i garáže převedena do výpůjčky naší příspěvkové organizaci technické služby. Kromě hlavní činnosti provádějí i činnost ekonomickou (doprava a různé práce pro občany). Jen jsem se chtěla zeptat, zda i obec v tomto případě si může uplatnit nějaký odpočet DPH.
Technické služby jsou ve Vašem případě příspěvková organizace - samostatný daňový subjekt se samostatným DIČ. Tedy Vás v zásadě nezajímá, co Technické služby dělají. Pro posouzení nároku na odpočet DPH u Vaší investice je rozhodující, že Vy budovu nemáte k ekonomické činnosti - poskytujete ji zadarmo - není to předmětem DPH.
Takže Vy jako obec určitě nemáte nárok na odpočet DPH, protože to nesouvisí s tím, co by se u Vás zdaňovalo.
Pokud byste chtěli nějaký nárok na odpočet daně, tak by se to muselo například nastavit tak, že staví přímo Technické služby (pokud jsou plátci DPH). U nich bych odhadoval, že by to bylo na poměrný odpočet DPH podle §75 (ale opakuji - pokud jsou plátci DPH) - pokud předpokládám, že nedělají činnosti od daně osvobozené bez nároku na odpočet DPH (to bychom museli ještě řešit koeficient). Je otázkou, kolik by ten poměr byl - měl by odpovídat podílu jejich ekonomické činnosti na celkové činnosti - spíše odhaduji, že by to stejně nic výrazného nebylo a tedy by byl asi odpočet stejně dosti minimální.
PO nám na základě smlouvy o převodu nemovitostí za kupní cenu 49610Kč včetně DPH prodala několik pozemků, ale včetně přípojek energií, vodovodu a kanalizace, připojení internetu a VO.
Máme vyčíslené jednotlivé položky přípojek od prodávajícího, celkem to přesahuje 20 mil.
Zatím jsem zaúčtovala 031/231, par. 6171,pol. 6130 cenu 49610Kč
Jak ale zaúčtovat, či zařadit do majetku, dle jednotlivých sítí, či po jednotlivých pozemcích?
Kupní cenu 49610 Kč musíte rozdělit poměrem mezi pozemky a stavby. Jestli nemáte kupní cenu rozvrženou, ale máte vyčísleny jednotlivé ceny s tím, že součet hodnot je 20 mil. Kč, tak to můžete použít jako podklad.
Uvedu vám příklad - VO bude oceněno ve výši 0,5 mil. Kč, poměr ocenění je 0,5 mil. Kč/ 20 mil. Kč = 0,025 a tímto poměrem vynásobíte kupní cenu 49610 Kč, tzn. kupní cena VO je 1240,25 Kč.
U pozemků budete k datu podání návrhu na vklad účtovat:
042/321 v kupní ceně, 031 MD/ 042 D v pořizovací ceně (kupní cena plus případné související výdaje - opět případně rozdělit poměrem).
Majetek nezapisovaný do KN zařazujete dnem předání - převodu vlastnického práva. Na účet 021 byste měla zařadit jako samostatné stavby jednotlivé přípojky a VO.
Smlouva o výpůjčce movité věci na pět let s kaucí 5 000,00 Kč.
Můžete mi poradit, jak správně zaúčtovat?
Jestli jste půjčitel a tedy příjemcem kauce, pak jestliže peníze přijmete na BÚ, je správně zápis 231 MD pol. 8901/ 455 D. Pokud se nepoužije, vrácení po pěti letech opačným zápisem. Neznám přesné ujednání, ale při účtování vycházím z toho, že je to vratná platba z titulu například případného poškození majetku.
V roce 2024 obec měla záměr prodat stavební pozemky. Prodej se neuskutečnil a v letošním roce se obec rozhodla, že pozemky nebude prodávat a sama na nich postaví rodinný dům, který bude pronajímat. Pozemky jsem v roce 2024 přecenila reálnou hodnotou a jak je mám vrátit letos zpět mezi pozemky na účet 031? Jde mně o to, zda je potřebovat také opravit účet 407 a jak? Zpět na účet 031 je budu vracet v původní ceně před přeceněním reálnou hodnotou?
Zrušení přecenění na RH zaúčtujete 036 minus MD/ 407 minus D ve výši rozdílu z přecenění (hodnoty účtu 407) a 031 MD/ 036 minus MD ve výši původní pořizovací ceny. Těmito zápisy se vrátí na stav před přeceněním.
Potřebuji se poradit ohledně přípravy návrhu rozpočtu na rok 2027.
1. Obec budovala v letech 2025 – 2026 novou budovu základní školy. Obdrželi jsme již v roce 2024 rozhodnutí o poskytnutí dotace ze SF ŽP ČR ve výši 11 mil. Kč, minulý měsíc byla podepsána smlouva. Budova ZŠ byla letos v srpnu zkolaudována a od září je využívána. Máme v roce 2026 rozpočtováno v příjmech pol. 4213, UZ a ve výdajích § 3113, pol. 6121, UZ, org. Jelikož není pravděpodobné, že fin. prostředky obdržíme ještě letos, z rozpočtu na rok 2026 bych odúčtovala, jak na straně příjmů tak na straně výdajů. A pro rok 2027 bych do návrhu rozpočtu zadala příjem dotace pol. 4213, UZ a na straně výdajů 10 mil. na pol. 8124 (splacení úvěru) a zbývající prostředky dle naší potřeby výdajů v roce 2027.
2. Dále máme od letošního roku uzavřenu smlouvu o kontokorentním úvěru. Začátkem roku předpokládáme výdaje na rekonstrukci veřejného osvětlení. Můžeme tyto prostředky také zapojit do rozpočtu na rok 2027 přes pol. 8905?
Jsou mé úvahy správné?
Na okraj malá poznámka - třídění NZÚZ nedoporučujeme schvalovat jako závazný ukazatel rozpočtu, vhodnější je doplnit jej v rámci rozpisu rozpočtu. Pokud nevíte, jestli dotace přijde do konce roku, ale výdaje roku 2026 na 3113 6121 máte rozpočtem kryté, tak není RO povinné - můžete na pol. 4213 nechat a buď dotace přijde nebo ne. Viz stanovisko MF:
Nerozumím RO na straně výdajů - pokud byste snížili pol. 4213, nemůžete snížit pol. 6121, jestliže jsou tam výdaje uskutečněny, museli byste to dorovnat pol. 8115, čímž byste zobrazily, že jste to předfinancovali z úspor (případně z úvěru, který čerpáte na pol. 8123). Ale není to povinné RO - podle všeho jste to nějak kryli jiným způsobem i bez dotace. Do rozpočtu roku 2027 nemusíte zatím dotaci dávat - viz stanovisko, i když dotace přijde a není narozpočtovaná, tak RO není povinné, když není potřeba krýt výdaje - tzn. pak by přicházelo jedině v úvahu RO na 4213 MD pokud byste potřebovali financovat nějaké nové, rozpočtem nekryté výdaje (na D) Je to hlavně o tom zvážit krytí rozpočtu letošního i toho příštího, ale jestli nevíte, jestli peníze přijdou letos nebo příští rok, tak je můžete na nové, rozpočtem nekryté výdaje, použít až po příjmu dotace a tam je pak RO viz výše povinné.
Ano, do rozpočtu zapojíte plánovaný kontokorent na 8905 MD a proti tomu výdaj na rekonstrukci VO na D.
Chtěla bych se zeptat, jestli na nově zvolenou radu po volbách přechází pověření rady k provádění rozpočtových opatření, které bylo schváleno zastupitelstvem v prosinci 2025 zároveň s rozpočtem na rok 2026.
Myslela jsem, že ano, že se tyto pravomoce týkají rozpočtu na rok 2026 a nové pověření bude schváleno až s novým rozpočtem na rok 2027.
Bohužel, jsem se setkala i s názorem, že pokud nové zastupitelstvo neschválilo nové pověření rady, že rada nemá pravomoc provádět rozpočtová opatření k rozpočtu 2026. Jak je to tedy správně?
Tuto otázku řeší MV následovně:
"V jakém rozsahu může dosavadní rada obce přijímat v době „volebního mezidobí“ rozpočtová opatření na základě zmocnění zastupitelstvem obce, plynoucího z § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích? Zákon o obcích v § 102 odst. 2 písm. a) svěřuje do vyhrazené pravomoci rady obce pravomoc zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce. Zastupitelstvo obce pověřuje radu obce k přijímání rozpočtového opatření usnesením, které je vzhledem ke své povaze aplikovatelné i v novém funkčním období (ledaže byla jeho aplikovatelnost zastupitelstvem omezena), neboť neřeší konkrétní individuální situaci, ale svěřuje radě obce pravomoc obecně pro předem neurčený okruh případů (pokud by byla rada zmocněna k rozpočtovému opatření jen ad hoc, pak by samozřejmě jeho přijetím bylo usnesení vykonáno a jeho další užití by nebylo možné). To znamená, že dosavadní rada obce může podle tohoto pověření postupovat i v době volebního mezidobí."
Je to str. 18 metodiky MV č. 6.4., odkaz:
https://mv.gov.cz/cinnost-organu-obce-2
Neznám vaše přesné znění přenosu pravomocí, ale jestli jsem to dobře pochopila, tak ve vašem případě máte omezenou aplikovatelnost asi pouze časově, na rok 2026.
Letos jsme rekonstruovali starou vodní nádrž na přírodní biotop. Proběhlo výběrové řízení a s vítěznou firmou byla sepsána smlouva o dílo. Bohužel ve smlouvě byl špatně zvolen režim DPH. Protože to nikdy nebude sloužit k ekonomické činnosti, tak faktury měly být vystaveny i s DPH, ale faktury byly vystaveny v režimu přenesené daňové povinnosti. Na tuto akci máme přislíbenou dotaci z ministerstva zemědělství. Na ministerstvo jsme poslali uhrazené faktury, ministerstvo nám však nechce dotaci proplatit, protože faktury musí být vystavené s DPH. Rádi bychom to tedy opravili. S firmou se snažíme dohodnout, aby vystavili opravné daňové doklady. Rozumím tomu tak, že režim DPH vyplývá ze zákona nikoli z dohody strany a nemusí tedy být sepsán dodatek ke smlouvě? Je potřeba sepsat dodatek ke smlouvě o dílo a nebo stačí jen dohoda mezi obcí a dodavatelem, kde bude uvedeno, že režim DPH nebyl uveden správně, že se nejedná o ekonomickou činnost a tedy musí být faktury vystaveny s DPH? A jak to potom zaúčtovat? DPH jsme odvedli v rámci přenesené daňové povinnosti. Mám již zaúčtováno i celé DPH na 042 a na paragrafu 2341, položka 6121. Jsme čtvrtletní plátci. Chybně odvedené DPH nám zřejmě FÚ vrátí příští rok za IV Q. Musím na opravném daňovém dokladu účtovat DPH opět na paragraf 2341 a položka 6121 proti 377? A nebo můžu účtovat na 8901?
K první otázce - zda režim DPH plyne ze zákona nebo z dohody stran. V tomto případě platí od každého kousek - jde totiž o to, že aby byl režim PDP, musí být splněny současně 3 znaky, z toho první dva jsou naprosto objektivní, poslední znak ale záleží na konkrétní situaci příjemce:
a) vztah je mezi dvěma plátci - toto je splněno
b) plnění věcně spadá do režimu PDP - zde se jedná jasně o stavební práce, takže také objektivně splněno
c) zda příjemce jedná jako osoba povinná k dani - tady vzniká problém - to již nám neřekne jakýkoliv zákon (v jaké jsme situaci), ale musí se individuálně posoudit, k čemu to příjemce bude používat a to by se mělo promítnout do smlouvy, objednávky apod. Třeba u výstavby přírodního biotopu si dokáži představit jak variantu, že jako příjemce nejednám jako osoba povinná k dani (například nevybírám jakékoliv vstupné...), tak i varianta, že tam počítám s ekonomickou činností.
Pokud jste ujednali ve smlouvě o dílo, že to bude v režimu přenesené daňové povinnosti a nyní se ukázalo, že to v něm být nemělo, protože není splněno to c), jsme v situaci, kdy by se měl udělat dodatek smlouvy, protože je potřeba domluvit, že tady nejednáte jako osoba povinná k dani a bude aplikován normální režim.
Bohužel toto si musíte hlídat Vy jako příjemci - dodavatel to nemůže vědět. S tím souvisí jedna nepříjemnost:
musí být vystaveny opravné daňové doklady - minusujeme původní v PDP a vystavujeme nové s DPH
bohužel z toho vyplynou dodatečná přiznání k DPH na obou stranách - u Vás to bude na vratku DPH, které jste odvedli a u dodavatele na odvod DPH. On bude bohužel v prodlení s odvodem daně - tedy podle mne mu FU vyúčtuje úrok z prodlení. Tady se obávám, že ale důvod opravy bude na Vaší straně (pokud jste uzavřeli smlouvu, že je to v PDP a nijak jste mu neříkali, že to má být jinak) - tedy očekával bych, že Vám vyfakturuje tyto úroky jako náhradu škody (respektive by to bylo přirozené, že takto by to mělo dopadnout - samozřejmě pokud tam zase nejsou jiná pochybení na straně dodavatele).
Z hlediska zaúčtování - tam je potřeba dohodnout, kdy budete povinni dodavateli faktury doplatit - zda ještě letos, nebo by byla varianta, že až v okamžiku, kdy Vám FU peníze vrátí z dodatečných přiznání k DPH (to by ale dodavatel byl na Vás hodně "hodný", protože on bude muset daň zaplatit).
Z hlediska zaúčtování minusuji 042/321 a 042/343 z faktur z PDP a doúčtovávám 042/321 celou částku.
Z hlediska RS máte výdaj nyní správně na pol. 6121 včetně DPH. Teď jde jen o to, jak zachytit ten "přesun" peněz mezi FÚ, Vámi a dodavatelem. Pokud doplatek dodavateli a příjem od FÚ nastane v jednom roce, není problém použít plus minus pol. 6121. Pokud tam bude meziroční nesoulad s tím, že letos doplatíte dodavateli a příští rok vám to FÚ pošle, pak se to řeší položkou 8901 (letos D, příští rok MD).
Obec má školu jako svou příspěvkovou organizaci. Kromě příspěvku na provoz a investice (bez vyúčtování) dostala škola v tomto roce příspěvek na nepedagogické pracovníky s vyúčtováním po skončení období. A já se ptám, kdy mám po škole to vyúčtování požadovat, když zastupitelé neurčili přesný termín. Logicky bude období roku skončeno až v lednu po vytvoření prosincové mzdy. A může v případě malé vratky zastupitelstvo rozhodnout, že si peníze dál nechají na stejný účel? Nebo k tomu vyúčtování musí dojít a skutečně nám škola ty peníze musí vrátit? Nebo můžeme udělat kompenzaci?
Vše to, co uvádíte, je na dohodě mezi Vámi a PO. Předpisy vám v tomto ohledu nic nenařizují. Platí obecná pravila pro příspěvek s vypořádáním, kdy máte stanovit, do kdy se má předložit vyúčtování, jak se vypočítá případná vratka či doplatek. Konkrétní účetní postupy pro vás i PO najdete v tomto dokumentu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=20&hledat=Finan%C4%8Dn%C3%AD+vztahy+mezi+z%C5%99izovat
Je to str. 18 - provozní příspěvek s vyúčtováním - vy účtujete zálohu 373, PO na 374, když se nestihne vyúčtovat k 31.12., účtují se u vás i PO dohadné položky...
Také se dost často setkávám s tím, že Zastupitelstvo stanoví třeba jen obecně, že se to má vyúčtovat a konkrétní podmínky již definuje přímo obec (jako úřad). Samozřejmě pokud to stanoví přímo zastupitesltvo - je to super (a pokud přímo Zastupitelstvo nějaká pravidla již nastavilo, tak případnou změnu by zase mělo schvalovat Zastupitelstvo).
Optimální by bylo postupovat tak, že jsou vyúčtování povinni provést v termínu, než uzavřou své účetnictví (aby mohl být správně vyjádřen závazek vůči obci - případná vratka) a stejně tak než jej uzavře obec. Splatnost vypořádání (tedy případné vratky) je možné nechat delší - v tom není problém. Pokud toto neuděláte a termín bude delší, tak se jen zbytečně budete "trápit" s dohadnými položkami (ke kterým byste tak nebo tak potřebovali nějaký podklad od nich). Případně stanovit povinnost informovat o výši čerpání v lednu (pro vás jako podklad k dohadě) a oficiálně to vyúčtovat později - to je už na dohodě, jak jsou schopni to administrativně zvládnout.
Pokud byste jim chtěli peníze ponechat - zase je to jen o nastavení pravidel - klidně si můžete stanovit, že se provádí vypořádání... a pokud bude nevyčerpaná částka menší než ............... Kč (hranice, kterou určíte), že peníze nevrací. Prostě jak to nastavíte - tak to bude. Jen je to potřeba říci dopředu - špatně jsou situace, kdy si třeba příspěvková organizace přesně podle pravidel zachytí do výnosů v rámci závěrky jen vyčerpanou dotaci a zbytek má na závazcích a v únoru dalšího roku se dozví, že nemá nic vracet... - to jsou potom "chyby" v rámci závěrky.
A ještě poznámka - může to být i tak, že fyzicky vám nemusí peníze vracet, pokud se schválí, že jim o to například pošlete méně na provozním příspěvku za rok 2027 - může se proúčtovat zápočtem. Nebo jim to můžete nechat na záloze na účtu 373 k vyúčtování na ten samý účel za rok 2027.
To je opět na vás, jak si to upravíte, účetně jen hlavně potřeba správně do letošního roku zachytit u obce na 572 a u PO na 672 - skutečně tu výši, která jim podle toho, jak pravidla nastavíte, přísluší.
Obracím se na Vás s žádostí o posouzení daňových souvislostí týkajících se DPH při směně pozemků.
Ráda bych Vám popsala situaci:
Obec, plátce DPH, uzavřela se společností, také plátce DPH, směnnou smlouvu, jejímž předmětem byla směna pozemků. Obec směnila ornou půdu, proto v daném případě nevystupovala jako plátce DPH ani jako osoba povinná k dani při uskutečnění této směny.
Obec nabyla pozemky určené k výstavbě. Právnická společnost si sama určila cenu 100 Kč/m². V rámci smluvního vypořádání byl stanoven finanční doplatek obce ve výši 130 599 Kč, který byl odvozen od hodnoty DPH (21 % z částky 621 900 Kč). Tuto částku pak společnost uvedla ve svém daňovém přiznání i daň odvedla.
Nyní už vím, že měly být uzavřeny 2 kupní smlouvy nebo aspoň měly být znalecké posudky na pozemky. Bohužel se tak nestalo.
Nyní nám společnost zaslala výzvu od finančního úřadu, která přišla firmě (stanovená cena ve smlouvě byla nedostatečná, finanční úřad stanovil cenu za pozemky vyšší – tudíž chce aby firma odvedla vyšší daň) a současně také fakturu v částce 0,5 mil. na dodatečně vyměřenou daň pro firmu. V doprovodném e-mailu nás pouze vyzvala k jejímu uhrazení s tím, že si obec následně může DPH nárokovat.
Celá věc je pro mě složitá. Především mi není jasné, na základě čeho, společnost vystavila další doklad k úhradě a zda má vůbec právní nárok požadovat po obci dodatečné finanční plnění. Domnívám se, že případné nesprávné stanovení základu daně na straně společnosti by mělo být primárně její daňovou záležitostí, nikoliv automaticky důvodem k navýšení sjednaného finančního vypořádání směny.
Potřebovala bych vyjasnit následující otázky:
1.Je obec povinna předmětnou fakturu (vrubopis) uhradit?
2.Pokud by obec fakturu musela uhradit, vznikl by jí nárok na odpočet DPH, když obec plánuje jejich zasíťování a prodej?
3.Pokud by obec nárok na odpočet měla, za jakých podmínek a v jakém rozsahu by jej mohla uplatnit? (opravné daňové přiznání??)
Prvotně chci poznamenat, že skutečnost, že se jednalo o ornou půdu nemusí znamenat, že jste měli jednat jako osoba nepovinná k dani - třeba pokud to bylo v rámci pronajímaných pozemků, tak spíše byste jednali jako osoba povinná k dani a dost možná by to bylo osvobozeno od daně - toto je jen poznámka, neptáte se mne na to, ale raději to takto shrnuji.
Teď k jednotlivým dotazům:
Zda obec má zaplatit opravný daňový doklad - rozhodující je smluvní ujednání. Pokud se tam výslovně ujednal doplatek (byť ve výši DPH, které bylo nesprávně stanoveno) a není tady nějaká klauzule, že se doplatek má změnit pokud... (například se zjistí, že základ daně měl být jiný), tak ta faktura na opravu je vystavena neoprávněně, protože je to skutečně problém druhé strany, že chybně stanovili základ daně. Tedy pokud by se měla platba provést, tak dost pravděpodobně bude potřeba uzavřít dodatek směnné smlouvy (předpokládám nutnost schválení zastupitelstvem). Takže skutečně klíčové je znění smlouvy.
Pokud se dané pozemky týkají výhradně lokality, kterou obec bude zasíťovávat a rozprodávat jako stavení parcely, potom by skutečně měla mít plný nárok na odpočet DPH. Ale pozor, pokud by nabývané pozemky třeba obsahovaly i části využité k jiným účelům - třeba vybudování dětského hřiště - potom by již nárok na odpočet měla mít jen poměrem. Dost pravděpodobně by proto vystavení opravného dokladu a zaplacení doplatku obec nemusela poškodit - pokud je to skutečně jen k prodeji.
Odpočet DPH - máte na to zjednodušeně dva - tři roky, tedy uplatnění odpočtu DPH je možné klidně v běžném přiznání, nemusíte podávat žádné dodatečné přiznání.
Pokud by k tomu byly nějaké další dotazy či nejistoty, tak potom prosím o zaslání na e-mail zdenek@obecuctuje.cz (případně znění směnné smlouvy, nějaký plánek, co směnou nabýváte a co zamýšlíte následně prodat).
Jsme členy založeného společenství vlastníků jednotek bytových domů. V rámci založení byl zřízen bankovní účet vedený na jméno naší obce, ze kterého budeme hradit náklady spolku (energie, služby), dle schválených pravidel budou následně jednotlivé náklady rozúčtovány mezi jednotlivé členy SVJ dle stanovených podílů. Při zřízení účtu obec vložila prvotní vklad, který ji bude převeden zpět po zaslání záloh jednotlivými členy. Účet SVJ budeme účtovat na 245 - jiné běžné účty. Jak postupovat při účtování vkladu a následné vratky?
Prvotní vklad zaúčtujte jako převod na účet cizích prostředků, zápis 262 MD/ 231 D RS 6330 5343, na účtu SVJ příjem 245 MD/ 262 D. Vrácení bude zápisem 262 MD/ 245 D a 231 MD RS 6330 4132/ 262 D. Když jste vlastníkem účtu, tak jej vedete takto jako vlastní v režimu cizích prostředků.
Není to úplně správné řešení - účet by měl být zřízen na SVJ, ale nelze vám to "zakázat".
Navazuji na dotaz z 3.9.2026 „Spolky, organizační složky obce“, kde jsme řešily naše spolky a org.složky obce a jejich majetek a výdaje.
Chtěli bychom do konce roku tuto situaci se spolky hasičů vyřešit s tím, že by se na zastupitelstvu schválil bezúplatný převod majetku od 1.1.2027 a přepisy vozidel a následně by si tyto spolky žádaly o transfer. Požární ochranu nám zajišťuje zřízená Výjezdová jednotka hasičů, která má zřizovací listinu. V minulém dotazu jsem uváděla, že i spolky měly nějaké „historické zřizovací listiny“, ale nemají. Domníváme se, že než byla zřízena „Výjezdová jednotka“, tak asi plnily povinnou požární ochranu. Žádné podklady k tomu nemáme. V současné době již tuto funkci neplní.
Chtěla bych se zeptat jakým dokumentem majetek převést a jak zaúčtovat převod. Mysleli jsme si, že by ZO schválilo smlouvu o bezúplatném převodu. K tomu bychom dodali inventurní soupis nebo nějaký předávací protokol? Jedná se o převod majetku na SÚ 028 a 022.
Souhlasím s tím, že pokud na ně chcete převést právně vlastnictví k danému majetku bez úplaty, tak by se měla uzavřít darovací smlouva či smlouva o bezúplatném převodu, v podstatě je to obdobné. U movitých věcí převod schvaluje rada, kde není rada starosta, ale vždy za předpokladu, že si to ZO nevyhradilo jako svou pravomoc. Důležitý je okamžik právního převodu. Jestliže se majetek právně předá do vlastnictví (většinou je to totožný okamžik s datem předání - nutno upravit do smlouvy) k 1.1.2027, tak zaúčtujete odpisy ještě za leden - předáváte v ZC k 31.1.2027. Vzhledem k tomu, že se možná (když se stihne schválit) bude od 1.1.2027 měnit hranice pro DHM, tak by pro vás bylo asi jednodušší jim to předat k 31.12.2026. Tím pádem už byste to ani neměli v inventuře za rok 2026 - doložili byste úbytek bezúplatným převodem a poslední odpis u majetku na účtu 022 by byl za prosinec.
Vyřazení DDHM v případě bezúplatného převodu spolku je zápisem 088 MD/ 028 D a 558 MD/ 649 D. U DHM je zápis 543 MD/ 082 D v ZC a 082 MD/ 022 D v PC. Můžete to předat na základě smlouvy a majetek jmenovitě uvést buď přímo do smlouvy, nebo do přílohy. Samotné předání, když není k datu podpisu smlouvy, je vhodné doložit předávacím protokolem. Účetní cenu jim nepředáváte, ale pokud budou chtít orientačně znát, tak jim samozřejmě vyčístlit můžete, ale nejsou VÚJ, tak nepřebírají vaše ocenění.
Již 4 roky máme vkladový účet u J&T banky, který vedu na 231 0600 a k němu běžný účet na příjem úroků z tohoto vkladu, ten vedu na 231 0500. Nyní jsem zjistila, že je vkladový = termínovaný účet, který jsem měla účtovat na 244. Prosím o radu, jak zaúčtovat opravu.
Jestliže máte zřízen termínovaný účet, tak nyní zaúčtujte převod, jak měl proběhnout, zápisy 262 MD/ 231 D, pol. 8118 a 244 MD/ 262 D ve výši jistiny. Pokud v letošním roce neproběhl žádný převod na účet, tak jen takto. Převod zpět na BÚ ve výši jistiny je 262 MD/ 244 D a 231 MD pol. 8117/ 262 D. Úroky se zachycují na RS 6310 2141, tam nevím, jak probíhá výplata, ale výnos na 662 se má zachycovat do správného období.
Nový starosta chce používat služební vozidlo pro soukromé účely. Načetla jsem si, že musíme vytvořit směrnici schválenou ZO + smlouvu se starostou. Myslela jsem si, že mu přičtu měsíčně ke hrubé mzdě 1% z pořizovací ceny vozu (cena nového vozidla 630.318,- Kč) + náklady na PHM ze soukromých jízd. Umělá inteligence mi nabídla toto: Protože zastupitel nesmí užívat obecní majetek bezplatně, musí mít uzavřenou nájemní/užívací smlouvu. Pokud bude měsíční úplata nastavena minimálně na 6 304 Kč (příp. více dle ceny obvyklé v místě a čase):
• Zápis do mezd: 0 Kč (nepeněžní příjem nevzniká, protože uživatel benefit plně uhradil).
• Odvody na dani a pojistném: 0 Kč (ani na straně starosty, ani na straně obce).
• Postup účtárny:
1. Obec vystaví uživateli měsíční doklad / předpis úhrady na sjednané nájemné (minimálně 6 304 Kč; pokud je obec plátcem DPH a uplatnila odpočet při pořízení vozu, připočte se 21 % DPH).
2. K tomu se připočte úhrada za soukromě ujeté kilometry (PHM) dle knihy jízd. Co to znamená? Budu každý měsíc strhávat 6,304,- Kč ze mzdy + soukromě ujeté km? A jak to správně zaúčtovat?
V tomto případě je problémem znění § 80 Zákona o obcích, který taxativně vymezuje, jaké benefity lze poskytnout zastupiteli - je tady vše možné (stravování, kultura, sport, rekreace... - u uvolněných zastupitelů). Nicméně poskytnutí vozidla bezplatně zde chybí.
Tedy pokud by bylo poskytnuto starostovi vozidlo bezplatně, je to nad rámec možných benefitů.
Proto je tady ta varianta poskytnutí vozidla za úplatu - potom pochopitelně nedochází k nutnosti to starostovi dodaňovat, neboť to není bezplatné poskytnutí, ale je to poskytnutí za peníze.
Nájemné (respektive platba za užívání vozidla) by měla být ve výši obvyklé. Moc se mi nezdá logika, že to má být měsíčně 1 % z pořizovací ceny + cena za PHM. Spíše si myslím, že by se to mělo nějak dovodit z cen půjčoven a nějakého zohlednění, v jakém rozsahu vozidlo využívá. Tady si uvědomuji, že je problém v tom, že nyní spíše mají denní pronájmy s tím, že se dále doplácí za km nad určitou vzdálenost - a předpokládám, že u starosty to bude tak, že k soukromým účelům by ho využil jen některé dny, ale zároveň nelze vyloučit, že někdy ve větším rozsahu. Tady asi neumím nic konkrétního poradit - měl bych se podle mne zkusit dostat na nějaký odůvodnitelný propočet odvozený z běžných sazeb za půjčení auta a zároveň míře užívání starostou.
Takže nevím, jak to spočítat - to je na někoho jiného.
Zaúčtování - budete potřebovat vystavit asi daňový doklad, abyste to dostali do DPH - podle výkazů byste měli být plátci daně (sazba DPH by měla být 21 %) - tzn. asi budete potřebovat zaúčtovat:
MD 311/ Dal 602 (var. 609, 649) a Dal 343
a klidně to započítat do mezd - MD 331/ Dal 311.
Prosím o radu k sestavení návrhu rozpočtu pro rok 2027:
I.) příjmy:
1. daňové, xx Kč,
2. nedaňové, xx Kč,
3. kapitálové, xx Kč,
4. transfery, xx Kč.
II.) výdaje:
5. běžné - celkem xx Kč
z toho závazné ukazatele:
- XXXX 5171 opravy a udržování, xx Kč
- 3113 5331 příspěvek na ZŠ, xx Kč
- 3722 5169 sběr a svoz komunálního odpadu, xx Kč
- XXXX 52XX transfery nezisk.org., spolkům, fyz. a práv. osob., xx Kč
6. kapitálové výdaje - celkem xx Kč.
Jedná se mi o stanovené závazné ukazatele u běžných výdajů, je možné mít závazné ukazatele v takové kombinaci? V kapitolách příjmů a u kapitálových výdajů nemám žádné závazné ukazatele. Je návrh rozpočtu sestaven v souladu se zákonem?
Můžete rozpočet sestavit tak, jak uvádíte. Je zcela na Vás, v jaké podobě si stanovíte závazné ukazatele, lze používat i vnitřní členění typu org apod., jen musíte dodržet třídění rozpočtové skladby, a to alespoň to nejvyšší, tzn. nelze schválit příjmy celkem. Není povinné, abyste ve schváleném rozpočtu více třídily příjmy jen proto, že v určité části více třídíte výdaje. Jen je potřeba si uvědomit, že každý řádek rozpočtu v té podobě, v jaké je schválen je pro vás závazným ukazatelem, to asi víte.
Můžete si k tomu pročíst stanovisko MF - lze i výdaje schválit např. jen na třídu 5 a 6 celkem, tzn. např. ty transfery 52xx si můžete "dobrovolně" jako závazný ukazatel stanovit (a pak jej musíte dodržet), ale není to povinné (dříve takové výklady byly). Dále pak k položce 5171 - pokud je bez odpa, pak celkově u všech paragrafů budete muset hlídat tuto položku v součtu. Takže je to hlavně o kontrole nepřekročení vámi stanovených závazných ukazatelů, proto zvažte, jak si je určíte.
Odkaz na výše zmíněné stanovisko MF:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=6&hledat=stanovisko+MF+k+podob%C4%9B
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková