Dotazy

• Poskytnutí finančního daru na obnovu varhan v kostele

  25. 11. 2025

  ZO schválilo poskytnutí finančního daru Římskokat.farnosti na obnovu varhan ve výši 1 mil. Kč s postupnými splátkami - v roce 2025 333 tis., v roce 2026 333 tis. a v roce 2027 334 tis. Kč. Dokončení díla se předpokládá v roce 2027 a obdarovaný má v tento rok doložit dárci účelové použití fin.příspěvku. Do rozpočtu každý rok ke schválení § 3330, pol 5223 v odpovídající výši. Jak ale přesně zaúčtovat jednotlivé závazky? Rok 2025 úhrada MD 471/ D 231 333 tis.Kč. Jak ale zaúčtovat zbytek 667 tis. do závazků pro další roky? Využití účtu 956 z podrozvahy, jaký protiúčet?

  Nejedná se právně sice o dotaci, ale když požadujete vyúčtování, jedná se o transfer s vypořádáním. Souhlasím proto s tím, že budete poskytnutí účtovat jako zálohy, zápis máte dobře včetně RS. Jen položka je správně 6323, protože to bude pro příjemce investice.

  K datu podpisu darovací smlouvy zaúčtujte celkový nárok do podrozvahy zápisem 999 MD/ 956 D a snižujte jí vždy ve výši poslané platby opačným zápisem 956 MD/ 999 D. Podrozvahové účty mají vždy vyrovnávací účet 999 - nelze kombinovat s rozvahovými účty. 

  Vždy k 31.12.2025 byste měli účtovat dohadu spotřebované výše daru zápisem 572 MD/ 389 D - mělo by být dohodnuto, aby k tomu dávali informaci do závěrky, částka se může lišit od výše zálohy (a pravděpodobně se lišit bude). 

  Vyúčtování v roce 2027 zaúčtujete zápisem 389 MD dohadované výše, 572 MD zbytek (výše spotřebovaná v roce 2027)/ 345 D. Zápočet záloh 345 MD/ 471 D. Podrozvaha by měla být nulová, protože do té doby pošlete všechny peníze. 

• Nákup automobilu

  25. 11. 2025

  Obec bude kupovat automobil na veřejné prostranství. 1/2 kupní ceny automobilu uhradíme při podpisu smlouvy v prosinci 2025 a druhou 1/2 kupní ceny automobilu uhradíme až v roce 2026. V prosinci 2025 zaúčtuji tedy 1/2 kupní ceny automobilu 052/3745 6123. V roce 2026 druhou část kupní ceny automobilu : 022/3745 6123 a přeúčtuji : - 052 MD/022MD zálohu uhrazenou z roku 2025 a 401D celou cenu automobilu?

  Nejprve si musíme ujasnit, kdy dojde k dodání automobilu a zahájení jeho užívání. Pokud auto bude vlastnicky převedeno na vás již v prosinci a zprovozníte ho - u nového auta zápis do registru vozidel apod., pak by se mělo zařadit již v prosinci. Skutečnost, že ještě není doplaceno v tom nehraje roli, to je jen o tom, že jste si sjednali odloženou splatnost závazku.

  Účtování by v takovém případě k datu převzetí automobilu bylo zápisem 042 MD/ 321 D v celé kupní ceně, úhrada její poloviny 321 MD/ 231 D + RS (máte dobře). Tím by na účtu 321 zůstal do inventury závazek k úhradě druhé poloviny ceny na příští rok (splatnost je asi do roka, proto volím krátkodobý účet 321). Zařazení auta k datu "zprovoznění" zápisem 022 MD/ 042 D. 

  Účtu 401 zde vůbec nerozumím - ten byste použili, kdybyste auto dostali darem nebo jej naopak po nabytí bezúplatně předávali na jinou vybranou účetní jednotku.

  Pozor na to, že při pořizování DHM máte účtovat přes "kalkulační" účet 042 - na něm se shromažďují veškeré pořizovací výdaje automobilu. Nejen samotná kupní cena, ale i další související výdaje typu správní poplatky na dopravním úřadu, sepsání kupní smlouvy apod. 

  Na účet 052 by úhrada patřila jen kdybyste nyní hradili zálohu - platili byste polovinu ceny a auto ještě nebylo předáno. Jestli se tedy jedná o případ, kdy k předání auta dojde až příští rok po doplacení, tak byste letos účtovali jen zálohu 052/231. Příští rok k datu předání předpis celé kupní ceny 042/321, zúčtování zálohy 321/052 a zařazení 022/042. Účetní zápis uvádíme vždy ve tvaru MD/D.

  Upozorňuju, že odpovídám v režimu, kdy se jedná o klasický prodej "na splátky". Může to být celé ale právně a účetně jinak - pokud by například poskytli obchodní úvěr či to bylo sjednáno jako finanční nebo operativní leasing. 

• Střednědobý výhled

  25. 11. 2025

  Letos jsme dělali rozpočet na rok 2026 (je už vyvěšený na úřední desce). Střednědobý výhled máme schválený na roky 2025-2027. Zapomněli jsme na sestavení nového výhledu na roky 2027-2029, také vzhledem tomu, že i investiční akce se budou řešit na začátku roku a v rámci rozpočtového opatření začleňovat do rozpočtu.
  Chtěla bych se zeptat zda je možnost schválit nový střednědobý výhled na prvním zastupitelstvu v příštím roce.

  V zákoně č. 250/2000 Sb, § 3 odst. 1 je uvedeno: 

  (1) Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4).

  MF vydalo stanovisko, ve kterém uvádí, že SVR musí být schválen nejméně na jeden rok následující po roce, na který je schvalován rozpočet. Odkaz na stanovisko:

  https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/legislativa-a-metodicka-podpora-uzemnich-rozpoctu/2019/schvaleni-strednedobeho-vyhledu-rozpoctu-35358

  Jelikož se teď schvaloval rozpočet na rok 2026 a uvádíte, že SVR máte ještě na rok 2027, tak o přestupek podle zákona č. 250/2000 Sb. se nejedná. Určitě ale příští rok schvalte SVR na další roky. MF doporučuje jej mít schválen alespoň na dva roky dopředu, ale zákonná povinost to není. 

• Dph a teplo nájemníkům

  25. 11. 2025

  Propachtovali jsme centrální kotelnu společnosti, která bude vyrábět teplo pro objekty (bytové domy a nebytové domy), které jsou ve vlastnictví města a teplo bude prodávat. Město platí měsíčně zálohy s DPH za dodávku tepla pro jednotlivé domy.
  Nájem bytů je osvobozený od daně, je správné nenárokovat si DPH u zálohových (případně vyúčtovacích) faktur od společnosti a nájemníkům účtovat celou cenu i s DPH za teplo při ročním vyúčtování?

  Je to úplně stejné, jako když jim vyúčtováváte jiné služby, které nakupujete (elektriku do společných prostor, někde vodu...).

  V ČR se objevují dvě varianty přístupu (obě akceptované finanční správou):

  - častější (ale za mne tak trochu nad rámec předpisů) - neuplatníte si nárok na odpočet DPH na vstupu s tím, že provádíte prosté vypořádání - takže ani neodvádíte DPH u přeúčtovaného tepla (a také inkasovaných záloh). Argumentujete tady §36 odst. 14 ZDPH

  - méně častý přístup - nicméně za mne věcně správnější - stavíte se k tomu jako ke každému jinému plnění - tedy uplatníte odpočet z toho, co hradíte tomu výrobci tepla a zase odvedete z toho, co účtujete nájemníkům (respektive případně i z přijatých plateb - tam záleží na tom, jak jsou nastaveny zálohy).

• Transfer EX POST

  24. 11. 2025

  Ve 12/2023 jsme vyvedli akci - Náplavku - jako stavbu. V této době ještě nebyla známa výše transferu.
  Teď se ke mně dostal již schválený transfer na tuto stavbu a přišla již i platba.
  Potřebuji zadat transfer i do majetkové karty. Transfer se v našem programu rozpouští spolu s odpisy a dle pokynů by se měl rozpouštět od data zařazení.
  Po provedení výpočtů bych měla rozpustit 953 000 Kč k 11/2025.
  Na rok 2025 patří 455 000 a na rok 2024 částku 498 000.
  Na školení nám řekli, že v případě EX POST máme od data zařazení rozpustit v účetnictví a do karty dát zbytek, aby byl dodržen poměr Odpis/Transfer.
  Mohu tedy částku r. 2024 rozpustit 403/672 i když přesahuje významnou částku?
  Nebo se má začít rozpouštět až od 12/2025? Tím se ale navýší měsíční časové rozlišení a mohlo by teoreticky převýšit měsíční odpis, což by v případě svěření majetku mohl být problém.

  Z dotazu nevím pro odpověď zásadní informaci - zda byl k datu zařazení majetku transfer závazně přiznán, tzn. jestli byla v daném okamžiku podepsaná smlouva/ vydáno rozhodnutí. Termín "ex post" u dotací znamená nejčastěji vyplacení dotace po zařazení, termín může být ale použit i obecně pro dotace, které jsou přiznány po zařazení majetku.

  Každopádně při rozhodování, jak s tím naložit nehraje roli, kdy došlo k vyplacení dotace. V okamžiku, kdy zařazuji majetek, tak pokud mám závazné přiznání transferu, mám jeho očekávanou výši dohadovat zápisem 388/403, transfer dát na kartu majetku a začít rozpouštět. Pokud jste toto neudělali a udělat měli, pak se jedná o opravu chyby a chybějící rozpouštění roku 2024, když přesahuje významnost pro účely použití účtu 408, by se mělo doúčtovat zápisem 403 MD/ 408 D (opravu popsat do přílohy závěrky). Na kartu majetku by se zavedl transfer v původní hodnotě, uvedlo by se doúčtované rozpouštění a kolik zbývá od roku 2025 dorozpustit - aby se dále rozpouštělo již jen ze "zbytkové" výše. 

  Druhá možnost je, že jste k datu zařazení měli například jen nezávazný příslib nebo podanou žádost o dotaci. To jsou situace, kdy nemáte dostatečný podklad pro účtování dohady a v takovém případě se až při konečném přiznání transferu může zanést na účet 403 a začít nově rozpouštět. Podle MF pak může nastat případ, který zmiňujete, cituji z metodiky MF "v hypotetickém případě, kdy by k přijetí investičního transferu došlo významně později po zařazení majetku do užívání a současně by jeho výše byla relativně velmi významná, by mohla být výše transferového podílu i vyšší než 1 (vyšší než 100 %)."

• Dluhopisy - měsíční úroky

  24. 11. 2025

  Obec zřídila dluhopisy na jeden rok s tím, že popřípadě lze i pokračovat další roky. Zaúčtovala jsem na účet 253. Úroky chodí měsíčně, prosím o zaúčtování, účet 662? Na konci roku se musí zaúčtovat i přecenění na reálnou hodnotu?

  Nehraje roli, jak dlouho dluhopisy budete držet, rozhodující dle obsahové náplně je, zda je budete držet do jejich splatnosti. Pokud nebyly totiž pořízeny za účelem obchodování, ale držby, pak obsahově odpovídá účet 063. Položky financování pak volte podle doby splatnosti - pokud do jednoho roku včetně, pak položka 8118 při nákupu. 

  Úroky z dluhopisů účtujte zápisem 231 6310 2141 MD/ 662 D, případně s časovým rozlišením na konci roku, pokud je vyplácejí zpětně. 

  Kuponové dluhopisy se na RH nepřeceňují, při pořízení se ale musí řešit případný alikvotní úrokový výnos a také časové rozlišení výplaty kuponu - úroku.

  Blíže viz str. 28 a dále dokumentu k CP:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=CP%20-%20Finan%C4%8Dn%C3%AD%20investice&jak=fraze

• Demolice budovy a výstavba

  24. 11. 2025

  Obec vlastní budovu bývalého hostince, na jejím místě po demolici se letos začala budovat stavba dětské skupiny, financováno dotací MPSV.
  Demoliční práce by měly být součástí stavby dětské skupiny. Původní budovu hostince mám stále v majetku, není odepsaná, původní záměr při nákupu budovy před 10 lety byl vybudovat zde bytové jednotky.
  Pořizovací cena budovy hostince byla 520 000Kč, na oprávkách je 75000Kč, zůstatková cena 445 000Kč. Jak stavbu vyřadit z majetku? Uvažuji o zápisu zůstatkové ceny do hodnoty nové stavby 450 000Kč zápisem 042/081, a vyřazení budovy hostince v celkové hodnotě 520 000Kč zápisem 081/021? Stačí vyřadit nejpozději ke konci roku, nebo je v tomto případě nějaké rozhodné datum?

  Neexistující budova by neměla být v majetku, měla být vyřazena k datu demolice. Jinak ale souhlasím s vaším postupem, kdy náklady na demolici a ZC vyřazované stavby dáte na účet 042 jako související výdaj do ceny nové budovy. Takto se postupuje v případě, kdy se původní stavba odstraňuje z důvodu nové výstavby, což se mi zde podle vašeho popisu jeví jako odpovídající. 

• Směna pozemků a DPH

  24. 11. 2025

  Město (plátce DPH) bude směňovat pozemky s právnickou osobu (rovněž plátce DPH).
  Byl zpracován znalecký posudek, kde se neřeší DPH. Hodnota pozemku, který bude převádět město je 297 tis. Kč., hodnota pozemku, který bude převádět právnická osoba je 310 tis. Kč.
  Město ještě uhradí náklady na znalecký posudek a návrh na vklad. Tím se strany dohodly, že budou vyrovnány a nebude zde žádný doplatek.
  Pozemky, které bude převádět město byly vyhodnoceny mimo režim DPH. Jedná se o ornou půdu, nebyla a není na pozemcích vykonávána ekonomická činnost. Problém nastává u právnické osoby, která převádí pozemky, které má v obchodním majetku, tzn. bude muset odvádět z hodnoty 310 tis. Kč DPH. Pokud bychom zatížili naše pozemky DPH – dle par. 55a odst. 4, tak bychom zase odváděli DPH my. Jediným řešením tak zůstává případný doplatek ze strany města ?

  Dobrovolné zdanění u Vámi pozbývaného pozemku skutečně nepřináší jakékoliv řešení situace.

  Tady je dle všeho celý vtip v tom, že Vy nemáte u toho pozemku, který nabýváte, nárok na odpočet DPH. Pokud byste nárok na odpočet DPH měli, nebyl by žádný problém, že oni to zatíží v režimu + DPH, vy si zase uplatníte odpočet DPH a uhradíte doplatek.

  Tím, že nárok na odpočet DPH asi nemáte, tak se jen bavíme o tom, kdo bude držet toho "černého petra" - zda nebude doplatek, oni to zdaní  hodnoty 310 tis. Kč a přijdou o část výnosu (protože půjdeme směrem dolů), nebo si řeknou o doplatek a tím to spadne na obec - že bude muset doplatit, případně se sejdete někde "na půl cesty" - třeba že doplatek je 30 tis. kč - tedy každá ze stran ponese díl tohoto nákladu z transakce. To si ale musíte mezi sebou nějak vyjednat. Přitom samozřejmě ten, kdo tu směnu více chtěl, bude v horší vyjednávací pozici. 

• Nepedagogové

  24. 11. 2025

  Obracím se na Vás s prosbou o Váš názor/radu, protože se jedná o závažný krok ve věci převedení nepedagogů pod zřizovatele a termín předkládání rozpočtů je tento týden, dnes zveřejnění.
  V našem městě má v úmyslu zřizovatel převézt od 1. 1. 2026 všechny nepedagogické pracovníky „pod sebe“.
  Plánovanou změnou by došlo i ke změně stravování nepedagogických pracovníků (NP) – čili doposud se to řídilo zákonem 250/200 Sb, § 33 a zákonem o závodním stravování a vyhláškou MŠMT – platili za potraviny + příspěvek z FKSP.
  Pokud by přešli pod zřizovatele, musí platit stejná pravidla dle zákoníku práce – čili na městě BB je řešeno stravenkovým paušálem a jídlo by si museli platit, coby cizí strávníci, stravující se v p.o. v rámci podnikatelské činnosti.
  V MŠ nemají ve ZL uvedenou podnikatelskou činnost, (dále živnostenské oprávnění), což by se dalo napravit. V ZŠ by možná spadli do plátcovství DPH, protože by se jim zvýšil obrat.
  Dále by při kalkulaci ceny jídla v p.o. nemohli vykazovat osobní náklady, protože budou vykazovány u zřizovatele a p.o.. Dále na problémy vyčíslení režijních nákladů do ceny jídla – čili určením správného klíče, který by stanovil náklady na hlavní činnost a podnikatelskou (na vaření). P.o. musí odvádět z podnikatelské činnosti daň z příjmu. Při výpočtu by si p.o. nemohly dávat na druhou stranu, coby uznatelný náklad, největší položku = platy kuchařek.
  Prosím o Vaše vyjádření k mým připomínkám. Nebo již existuje možnost si uplatňovat náklady do kalkulace ceny jídla u p.o., které vzniknou u zřizovatele? (nějakým zvláštním doložením?)

  Přeji dobrý den,

  jak jsme si telefonovali - toto je skutečně dosti zásadní téma, které má určité daňové dopady. V našem týmu jsme se domluvili, že k tomuto zkusíme připravit dokument na web  - tak doufám, že to budeme schopni popsat v horizontu cca 10 dní.

  To, že by se daní pracovníci převedli například pod obec není ojedinělým nápadem. Pokud by se tam vařila striktně jen strava pro žáky (Vaší školy), tak to za nás nebude až tak problémové řešení. Problémy začnou v momentě, kdy je poskytováno jiné než školní stravování - tedy například to vaření pro zaměstnance školy/školky a zejména vaření pro "cizí strávníky".

  Za těchto okolností byste dané škole poskytující stravu museli vyúčtovat osobní režii spojenou s těmito obědy. Jste plátci DPH - takže by to bylo s daní a tady podle mne 21 % - protože Vy byste poskytovali jen pracovní sílu. Pokud by ale škola byla neplátce DPH, tak byste jim vyfakturovali 21 %, které si oni neodpočtou. No a cizím strávníkům budou fakturovat bez daně. To přeci ale nedává ekonomický smysl. V takovém případě by se mi jevilo jako vhodnější buď ponechat stávající stav (tedy jsou to zaměstnanci příspěvkové organizace), nebo si pod sebe vzít celý stravovací provoz - tedy včetně skladů potravin .... - ale samozřejmě i toto řešení má své úskalí.

  Přesně jak uvádíte - potřebujete jim to vyúčtovat i kvůli dani z příjmů - oni si nemohou uplatnit daňově  náklady, které za ně vynaložil zřizovatel. Tady to nejde řešit žádným "zvláštním doložením".

  K těm zaměstnaneckým obědům - za mne souhlas - pokud by to bylo v režimu, že to jsou Vaši zaměstnanci, potom u Vás čerpají standardní benefit (u Vás příspěvek na stravování)  a případně si koupí stravu za plnou cenu. Na tom asi nic jiného nevymyslíme.

  Tak teď si myslím, že je to o diskusi, zda případně namísto "polovičatého řešení" by nemělo význam si již vzít komplet jídelnu pod obec.

   

    

• Prodloužení kanalizace

  24. 11. 2025

  Obec bude prodlužovat kanalizaci ke dvěma novým stavebním parcelám. Parcely jsou majetkem občanů. Dle dohody bude obec platit pouze materiál v hodnotě 125.283,-- Kč včetně DPH a občané si zaplatí práci. Jak to zaúčtovat? Jedná se o technické zhodnocení kde budeme účtovat jen materiál?

  Pokud má být kanalizace majetkem obce, měla by se práce od občanů převzít do její ceny jako dar zápisem 042/401 - ocenit lze nákladovou cenou občanů s tím, že ji lze považovat za reprodukční pořizovací cenu. 

• Rozpočtové provizorium města

  24. 11. 2025

  Jak dlouho má být vyvěšen návrh rozpočtového provizoria města a jeho pravidla před schválením ZM, 15 dnů nebo 30 dnů?

  Povinnosti pro rozpočtové provizorium jsou uvedené v § 13 zákona č. 250/2000 Sb. Ohledně zveřejnění platí odstavec 6:

  "Územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti zveřejní pravidla rozpočtového provizoria na svých internetových stránkách nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který jsou schválena. Současně oznámí na své úřední desce, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který jsou schválena. Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení."

  Tzn. není stanovena konkrétní doba zveřejnění,  musí být zveřejněno až do doby vyvěšení rozpočtu.

  A platí to již pro samotná pravidla, nikoliv návrh - v zákoně není stanovena povinnost návrh zveřejnit. 

• Údržba vodního toku

  21. 11. 2025

  Obcí protéká potok, který není v majetku obce (majitel povodí). Potok potřebujeme vyčistit (nános), běžná údržba (nebude se zpevňovat), 250.000Kč. Povolení od majitele máme. Jak účtovat? Mám to brát jako transfer (smlouva nemáme) 572/231 2333 5219, nebo 549/231 2333 5909. Nebo ošetřit smlouvou?

  Máte povolení majitele vyčistit potok, což bych účtovala jako běžnou údržbu - provozní náklad ve vztahu k cizímu majetku, tak jak píšete, pol. 5909 a účet 549. Co se týká smlouvy, pokud máte písemné povolení, tak je smlouva zbytečná. Důležité je mít s majitelem v rámci povolení nadefinováno, jaké zásahy může obec provést a to pak ve výsledku nahrazuje nějaké další smluvní ujednání. 

  O transfer se v tomto případě nejedná. Vy uhradíte finanční prostředky přímo dodavateli (zajistíte dané práce svým jménem a na svůj účet), nepřispíváte majiteli potoka.

• Chodníky

  21. 11. 2025

  Město bude opravovat staré chodníky po přeložce ČEZu, ten sice chodníky opravil, ale na hlavní ulici to nevypadá nejlépe. Proto chce město chodníky znovu položit a sjednotit. Je tu problém, že určité části chodníky patří FO, které buď souhlasí nebo nesouhlasí s prodejem pozemku. Ti co souhlasí – tam asi žádný problém není, pozemek se odkoupí a převede na město, ti co nesouhlasí s prodejem nabízí příspěvek na opravu chodníku. S nimi uzavřeme darovací smlouvu na opravu chodníku a zároveň musíme uzavřít věcné břemeno na chodník nebo právo stavby? Co když někdo nebude souhlasit s prodejem ani s darem ani s VB? Lze tuto část výměny chodníku provést? Jak zaúčtuji? Na prodej pozemku musím mít znalecký pozemek nebo cenu určí zastupitelé? Část chodníku mám v majetku, budu muset staré chodníky vyřadit a napořídit místo toho jako stavbu tyto nové a jak s tou částí která nebude patřit městu?

  Začnu od konce. Nejdříve píšete, že se jedná o opravu. Ke konci dotazu se zmiňujete, že staré chodníky budete muset vyřadit.

  Nejdříve by si chtělo ujasnit, o co se vlastně bude jednat. Zda o opravu, rekonstrukci (TZ) či nové chodníky.

  Definicí opravy je odstranění fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Rekonstrukce (TZ) chodníku je zásadní stavební úprava stávajícího chodníku, která přináší novou kvalitu a výrazně vyšší užitné hodnoty, nejen pouhou opravu poškození. Může zahrnovat změnu dispozice, vylepšení bezpečnosti pěších, bezbariérové úpravy, či modernizaci povrchu, což přesahuje rámec běžné údržby. Nebo se stávající chodníky úplně odstraní a místo nich se udělají nové. 

  A podle toho také budete účtovat, buď o opravě, pol.5171 a účet 511. Pozor PD k opravě se účtuje na pol. 5169 a účet 518. Nebo o rekonstrukci či novém chodníku, pol. 6121 a účet 042. V případě nového chodníku, byste ten starý měla vyřadit, zde asi klasicky likvidací, pokud se budou vyřazovat z důvodu nevyhovujícího stavu. 

  Evidence chodníků, tak ty se vedou odděleně od pozemku, jako stavby na účtu 021 - odděleně dle jednotlivých úseků. Jak píšete, měli byste si to smluvně ošetřit, kdo je majitel chodníku a popřípadě mít souhlas vlastníka pozemku, např. tím VB, právem stavby, popřípadě odkoupením pozemku.  Nevím, jak bylo ošetřeno u původních chodníků, nebo jestli se neřešilo, nebo se teď jde jinou trasou. 

  Co se týká odkupu pozemků, není nutné zpracovávat posudek. Cenu si můžete určit jako cenu v místě a čase obvyklou (tzv. RPC), se kterou budou obě strany souhlasit. V zákoně o obcích (§ 39 odst. 2) se sice hovoří o tom, že obec musí zdůvodnit odchylku při úplatném převodu majetku, nicmeně dle metodiky MV by se i u nabývaní majetku měla případně zdůvodnit odchylka od ceny obvyklé - proč případně kupujete za vyšší cenu, než je cena obvyklá. 

  V případě příspěvku na chodník od majitele pozemku je nutné mít sepsanou smlouvu, kde si definujete na co příspívá a jakou formou, kdo je majitelem chodníku apod.

  Účtování příspěvku na chodník obecně - jak jsem psala výše je nutné si ujasnit o co se jedná (oprava, rekonstrukce,..) a zároveň si definovat pojem příspěvek - dar (jak se zmiňujete). Příspěvek na opravu ve formě daru, byste účtovala jako neinvestiční by se účtoval jako příjem na pol. 2321, par. 2219 a účet 672. Příspěvek na rekonstrukci či nový chodník opět ve formě daru, na pol. 3122 a účet 403. Při zařazení chodníku do majetku výši investičního příspěvku zapíšete na kartu majetku a začnete rozpouštět do výnosů spolu s odpisy. 

  Chtělo by to ale právně promyslet - když pozemek neprodají, tak je právní otázkou, zda obec může být vlastníkem chodníku, i když nebude zřízeno s vlastníkem pozemku jeho umístění. Není to jednoduché téma a záleží na technickém provedení chodníku, viz například judikát Ústavního soudu:

  https://zpravy.ckait.cz/vydani/2019-04/je-chodnik-soucasti-pozemku/

  Tak si myslím, že byste si to měli spíše ošetřit s právníkem, než s námi, kteří můžeme poradit jen účetně a účetní postup by měl reflektovat ten právní (správně zvolený).

  Když to shrnu: Pokud byste měli stavět chodník na cizím pozemku, je to o posuzení, jestli takovou stavbu je obec oprávněna evidovat v majetku a jak je to nutné ošetřit (min. asi souhlas vlastníka s umístěním chodníku na jeho pozemku). Podrobnosti už jsou opravdu spíše na právníka. 

• Sazba DPH

  20. 11. 2025

  V budově muzea máme byt pro průvodkyni. V bytě budeme opravovat koupelnu a WC, jsme plátci DPH, jakou sazbu DPH použijeme v režimu PDP? Rozloha bytu tvoří přibližně 1/4 z celé budovy.

  Sice tady nesplníte, že je to bytový/rodinný dům, nicméně práce jsou prováděny přímo v bytě (dikcí ZDPH v obytném prostoru), a proto by se aplikovala sazba DPH ve výši 12 %. A použijte režim PDP.

• Investiční příspěvek pro PO

  20. 11. 2025

  Poskytli jsme ZŠ investiční příspěvek "bez vypořádání" ve výši 5,5mil.Kč na sanaci budovy, následně uzavřena SOD za 4,5 mil.Kč, za tuto cenu i zhotoveno. Nyní, ke konci roku by škola potřebovala navýšit příspěvek na provoz o 900 tis.Kč.
  1. Má nám ZŠ 900 tis.Kč vrátit, a my jim je obratem pošleme zpět v rámci příspěvku na provoz? S tím, že jim můžeme zbývajících 100 tis.Kč ponechat v Investičním fondu? (v rozpočtu bychom ponížili POL 6351 vzhledem k vratce v běžném roce)
  2. Nebo máme nařídit odvod z fondu investic ve výši 900 tis.Kč a poté poslat zpět příspěvkem na provoz? (do rozpočtu bychom přijali s POL 2122)
  3. Nebo lze provést účetně, změnu/převod z investičního příspěvku na provozní, aniž by došlo k převodu finanční částky? Pokud by ZŠ nepotřebovala navýšit příspěvek na provoz, zůstala by jim zbývající částka v IF.
  Můžu poprosit o pomoc s účtováním na straně obce i PO, dle Vámi doporučené varianty?

  K těm jednotlivým variantám:

   - to co popisujete ve VAR 1 určitě můžete - byť na začátku nebyla definována povinnost vypořádání, tak si myslím, že lze rozhodnout (zde asi logicky po dohodě s PO), že se příspěvek snižuje a mají Vám jeho část vrátit. Pokud řeknete, že to bude 900 tis. Kč - je to OK. Těch 100 tis. Kč jim klidně nechte - s tím není problém. Potom bych skutečně minusoval 6351.

  - varianta nařízení odvodu (VAR 2) - také možná. Z nějakého logického pohledu mi přijde logičtější ta VAR 1, ale ani této bych se nebránil.

  Zaúčtování obou variant podle mne shodné:

  u PO - MD 401/Dal 349 a odeslání peněz - MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401

  u obce - MD 348/Dal 401 a inkaso MD 231/Dal 348.

  Varianty se budu lišit jen v té položce na straně obce.

  Samozřejmě v obou variantách zasahujeme do rozpočtu - předpokládám, že to jsou změny, které budou na Zastupitelstvu.

  U té třetí varianty - ona vypadá lákavě - jen by se to fakticky přehodilo u PO ze 416 na 672 a u zřizovatele 572/401 (to jsem udělal zrychlené zápisy - ale toto by byl jejich výsledek). Hlavní problém za mne ale je v tom, že jak půjdeme do zápočtu a nepotečou peníze, tak se dostaneme do problému, že MF nechce promítat zápočty do rozpočtu. Vy ale změníte ukazatele (poskytnutý provozní příspěvek....) a bylo by fajn (a i fér třeba pro zastupitele, občany), aby to v rozpočtu a jeho plnění bylo vidět. Takže na Vašem místě bych volil buď VAR 1 nabo VAR 2 - aby to bylo skutečně transparentní. 

  MF zápočty v RS promítat nechce, lze aplikovat výjimku z hlediska vypovídací schopnosti výkazu, ale raději radíme se zápočty v RS netrápit, když je MF nechce, tak je prostě neřešit s tím, že pak nemůže nikdo ani napadnout nepřesnost výkazu. Tzn. i třetí varianta je možná a ve výsledku by pak byl zkreslený výkaz Fin 2-12 M, ale to, že budou ve skutečnosti jiné výše investičního/neinvestičního příspěvku mi přijde jako menší zlo pro uživatele, než kdyby tam nebyl příspěvek zachycen vůbec, tzn. i tato varianta, byť z naší strany nejméně doporučovaná, je obecně akceptovatelná.