Dotazy

• Finanční dar fyzické osobě

  04. 09. 2026

  Starosta chce poskytnout finanční dar 20.000 Kč fyzické osobě, pánovi, který v obci nezištně pečuje o životní prostředí a nic za to nechce. Účtovala bych na 572 a 3745-5492. Rozpočet máme schválený na paragrafy. Na paragrafu 3745 je peněz dostatek i na tuto odměnu. Je opravdu nutné schvalovat rozpočtové opatření , když rozhodnutí o daru je v kompetenci starosty?
  Tímto si vlastně zákony odporují , když starosta má dar v kompetenci, ale dar stejně musí rozpočtovým opatřením schválit zastupitelstvo. Dále jsem se chtěla zeptat, zda tento dar musí příjemce zdanit. Příjemce je podnikatel, ale dar obdrží jako fyzická osoba, ne jako OSVČ. Myslím si, že jde o nahodilý příjem do 50.000 Kč, který se nemusí nikde uvádět.

  Nejdříve k rozpočtu a darům. Je možné mít v rámci rozpočtu schválený balíček pro peněžní dary, které by starosta mohl v jeho kompetenci rozdělovat. Postup si můžete nastavit, jak vám bude vyhovovat. Každopádně když si ZO nestanoví pravoc schvalovat i peněžní dary do 100 tis. Kč, tak když nemáte radu, je schválení daru ve výši 20 tis. Kč (obecně do 100 tis. Kč) kompetencí starosty.

  Dívala jsem se do vašeho schváleného rozpočtu. Zavazné ukazatele rozpočtu máte u výdajů většinou paragrafy a pokud je na nich dostatek financí, můžete přes změnu rozpisu rozpočtu finanční prostředky přesouvat na položky, jak potřebujete. Pravidla změn rozpisu rozpočtu si určujete sami, není ale povinné je provádět - zákonem nejsou upraveny. Skutečnost, že peníze reálně odčerpáte z jiné položky v rámci téhož paragrafu (např. z nákupu materiálu přesunete na položku 5492), neznamená pak tedy automaticky nutnost schválení rozpočtovéhoho opatření zastupitelstvem, pokud se nezvýší celkový objem výdajů na tomto paragrafu jako závazném ukazateli.

  Spíše jde o to, že fin. prostředky máte volné na par. 3745 (závazný ukazatel), ale dar FO byste měla spíše dát na par. 3900 a pol. 5492. Tento par. je přesnější. Pokud na par. 3900 žádné volné finanční prostředky nejsou, tak tam RO je povinností. Já bych to v tomto případě vyřešila odpa 3639 - ten bude také v pořádku a prostředky tam v rozpočtu na to pravděpodobně máte (v SR je uveden). Odpa 3745 bych nevolila - nechcete ho účelově odměňovat za zeleň, spíše životní prostředí, tak se mi jeví odpa 3639 pro obecný rozvoj obce možný. Dar by neměl být za konkrétní činnost, na jiném vhodném odpa rozpočet nemáte. Je to za mě vhodný paragraf s tím, že pak nemusíte schvalovat RO.

  Zdanění daru u občana - platí zákon č. 586/1992 Sb., §10, odst. 3, písm. c) bod 5 - pro letošní rok osvobozeno u fyzické osoby do 50 tis. Kč. 

• Poplatek na účtu fondu oprav ČOV

  04. 09. 2026

  Prosím o radu ohledně zaúčtování platby za poplatek za vedení účtu. Účet jsme založili v roce 2024, statut fondu financování a obnovy vodohospodářského majetku obce Bořetice - ČOV. Poslali jsme na něj peníze 1 431 251 Kč, zaúčtovali jsme to 236 0200/262 0100, 401 0901/419 0121. Poprvé jsme obdrželi 31.8.2026 výpis z účtu s poplatkem za vedení účtu 99 Kč. Jak zaúčtovat?
  

  Ve statutu fondu by mělo být uvedeno, že příjmem fondu jsou i případné úroky a oprávněným výdaje fondu jsou bankovní poplatky. Pokud nemáte upraveno, je nutné to doplnit.

  Bankovní poplatky pak účtujete jako výdaj fondu, zápisem 518 MD/ 236 D, par. 6310 pol. 5163 a zároveň je třeba účtovat o snížení fondu 419 MD/ 401 D.

• Prodej požárního vozidla

  03. 09. 2026

  Obec má v osobním vlastnictví automobil AVIA ,který využívala pro potřeby hasičů-soutěže, doplňkově výjezdová jednotka. Zastupitelstvo obce se rozhodlo, že automobil nabídne k prodeji, důvodem je vyšší finanční náročnost na údržbu a problém ke splnění technických požadavků.
  Co je potřeba udělat? Máme nechat vozidlo ocenit nebo můžeme stanovit cenu sami ? Dále nás zajímá způsob vyhlášení -nabídka k prodeji apod. a jakému okruhu je možno nabízet, zda lze i fyzickým osobám s tím, že by např. tato osoba měla vozidlo na sebe jako veterána a měla polep brodských hasičů.
  

  Při prodeji majetku nejprve řešíte, jestli je povinnost zveřejnit záměr prodeje na úřední desce (§ 39 zák. č. 128/2000 Sb.). U movitého majetku tato povinnost nevzniká. Přesto je vhodné inzerovat (úřední deska, portály, místní tisk), aby bylo doložitelné, že prodej byl transparentní - podle všeho nemáte stejně zatím žádného zájemce. Schválení prodeje movité věci je v kompetenci rady obce; kde rada není zřízena tak starosty. Pokud si rozhodnutí vyhradí ZO, je pak v kompetenci ZO.

  Znalecký posudek není ze zákona povinný. Kupní cenu můžete stanovit vlastním odhadem podle srovnatelných nabídek na internetu (např. bazary).

  Prodejní cena primárně může odpovídat ceně obvyklé. Prodej pod cenou obvyklou je přípustný, ale odchylka musí být výslovně zdůvodněna v usnesení příslušného orgánu (§ 39 odst. 2 zák. o obcích). Jako zdůvodnění lze použít tytéž argumenty, které vedou k prodeji (vysoká náročnost údržby, nesplnění technických požadavků, omezená poptávka).

  Musíte si tedy určit obvyklou cenu, pak kupní cenu a obě hodnoty porovnat.

  K tomuto tématu blíže viz metodika MV č.č. 7.2, odkaz: https://mv.gov.cz/cinnost-organu-obce-2.

  Je to tam řešeno od str. 35 dále, cituji stěžejní část pro váš dotaz - jak určit cenu obyklou tak, abyste věděli, zda musíte zdůvodňovat případnou odchylku od kupní ceny:

  "Druhou otázkou je samotné určení obvyklé ceny ve smyslu tohoto ustanovení. Tu je samozřejmě nejjednodušší stanovit podle zákona o oceňování majetku (151/1997 Sb.), ať již si obec nechá zpracovat znalecký posudek, ocenění osobou mající příslušné živnostenské oprávnění nebo výpočet podle tohoto zákona provede sama (znalecký posudek tedy z hlediska § 39 odst. 2 zákona o obcích není povinný). Obvyklou cenu je však možné zjistit i jinými vhodnými způsoby, např. srovnáním nabídek více realitních kanceláří na podobné nemovitosti, cenovou mapou9 apod. Hypoteticky mohou obvyklou cenu generovat i nabídky doručené ke zveřejněnému záměru, ovšem jen jde-li o jeho opakované zveřejnění, a to i dalšími vhodnými způsoby, typicky prostřednictvím realitních kanceláří či internetových serverů. Z hlediska případného navazujícího posuzování obcí uskutečněných dispozic (zejména pro účely přezkoumání hospodaření podle zákona č. 420/2004 Sb.) lze doporučit, aby způsob určení obvyklé ceny byla obec schopna vždy adekvátně doložit."

  Když to shrnu - prodat můžete za kupní cenu, kterou si sami určíte, ale pokud tato kupní cena bude nižší než výše uvedeným způsobem určená cena obvyklá, je povinné odchylku zdůvodnit, jinak je prodej neplatný.

  Obec může prodat movitý majetek komukoli, tedy i fyzické osobě. Podmínky dalšího užívání lze sjednat v kupní smlouvě. Doporučuje se uzavřít kupní smlouvu a vyhotovit předávací protokol (u movitých věcí určuje datum uskutečnění plnění) nebo okamžik předání zapracovat přímo do smlouvy.

  Účtování prodeje k datu předání: předpis výnosu 311 MD/ 646 D v prodejní ceně, 553 MD/ 082 D v zůstatkové ceně, vyřazení pořizovací ceně 082 MD/ 022 D. Příjem kupní ceny na rozpočtovou položku 3113. Pokud je rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou významný dle interní směrnice k RH, je třeba majetek před prodejem přecenit na reálnou hodnotu, od přecenění se přestává odepisovat.

• Odvod za trvalé odnětí půdy ze ZPF

  03. 09. 2026

  Obec vybudovala u základní školy ,,Parkovací stání a vnitroareálovou komunikaci,, v celkové částce 3.555.089,58 (zařazeno do majetku k 30.6.2026).
  Dne 27.8.2026 přišlo rozhodnutí o finančním odvodu za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro výše uvedenou stavbu ve výši 443.017 Kč, který má platit obec. Z této částky nám bude vráceno dle rozhodnutí 30% tj. 132.905 Kč.
  Předpis platby: MD 042 D 378 310.112 Kč (pokud tato částka může navýšit cenu majetku)
  MD 549 D 378 132.905 Kč (provozní náklad)
  úhrada pak MD 378 D 231 PAR 2212 POL 6121 Kč 310.112 , MD 231 D 378 PAR 2212 POL 5909 132.905 Kč
  Vratka potom MD 231 POL 1334 D 688.
  

  Odvod za odnětí půdy ze ZPF je podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (§ 55) vedlejším pořizovacím nákladem majetku do doby uvedení do užívání. Vy máte stavbu zařazenou. Jde o to, kdy náklad na poplatek za odnětí vznikl, zda před datem 30.6.2026 nebo až po něm. Zda žádost byla podána (pravděpodobně v rámci žádosti o stavební povolení) před uvedením do užívání a teprve nyní bylo vydáno rozhodnutí, tedy se zapomněla doúčtovat dohadná položka při uvedení do užívání nebo tento náklad vznikl až po zařazení. Toto je potřeba vzít v úvahu při rozhodování, jak nyní účtovat.

  Odhaduji, že uvedený poplatek byl vyčíslitelný a vynětí právně zahájeno již před zařazením, jen se právně dokončilo po zařazení. V takovém případě jste měla k datu zařazení účtovat odhadovanou výši poplatku za vynětí zápisem 042/389 do ceny stavby. Nyní to zaúčtujete v plné výši 443 017 Kč jako opravu pořizovací ceny na účet 021 a pol. 6121, na kartě majetku opravte vstupní (pořizovací cenu) stavby.

  Pokud by náklad na poplatek vznikl až po uvedení do užívání, účtuje se jako klasický provozní náklad. Předpis částky 443 017 Kč dle rozhodnutí 538 MD/ 349 D pol. 5362. Platba 349 MD/ 231 D, pol. 5362. Odpa 2212 či 2219 - podle odpa stavby.

  Celý odvod jde do nákladů nebo do ceny stavby, není správné částku rozdělovat. Vratka ve výši 30% je samostatný příjem a nepovažuje se za snížení výdajů a ani za zápočet se závazkem. Účtujete o dvou oddělených případech. Příjem podílu budete účtovat zápisem 231 MD pol. 1334 / 688 (609) D.

• Rekonstrukce budovy školy na byty

  03. 09. 2026

  Rekonstruujeme budovu bývalé školy na obecní byty. Vznikli tam nové 4 bytové jednotky včetně nových dispozic a příček.
  Jak zaúčtuji nové kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů a nově vzniklé dveře včetně obložkových zárubní? Nevím, zda se jedná o TZ budovy nebo kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů mám zaúčtovat na 022.

  U bytových domů se kuchyňská linka včetně vestavných spotřebičů považuje za součást stavby s argumentem, že bez kuchyně nemůže plnit budova, resp. byt v budově, svůj účel. Vycházíme z pokynu GFŘ - 59. Tento pokyn není pro účetní hledisko závazný, ale i z právního (účetního hlediska) je zde součást stavby v pořádku.

  V případě nově vzniklých dveří včetně obložek zárubní se také jedná o TZ. Vznikly nové dispozice, nové příčky a tím i nové otvory pro dveře.

  Celé je to určitě TZ budovy - jednotlivé zásahy to splňují, ale hlavně celkově se mění účel budovy, což je zde základní prvotní argument pro to, že související zásahy jsou TZ.

  Jako samostatné věci by měly být účtovány jen movité věci, u bytových domů většinou jen spotřebiče typu volně stojící lednice.

  Na kartu budovy si raději poznamenejte, co vše se do ceny TZ zahrnulo - výměna kuchyně bez změny parametrů se účtuje následně jako oprava.

• Příjmy z chytání ryb/ Chyť a pusť

  03. 09. 2026

  Obec vlastní rybník s rybami. Má v plánu ve smyslu nějaké volnočasové aktivity dovolit občanům rybařit - ve smyslu Chyť a pusť.
  Jakým způsobem účtovat příjmy z takové aktivity? Jak to v praxi funguje? Vystaví se povolenka občanovi na nějaké období? Obec má v plánu toto dělat v rámci hlavní činnosti (neočekává nějaké velké příjmy), děkuji za radu ohledně účtování včetně rozpočtové skladby a Váš pohled.

  Záměr obce využít vlastní rybník pro volnočasové a rekreační rybaření občanů (v režimu Chyť a pusť) je pro obec jako vlastníka realizovatelný. Doporučuji si ale ověřit právní okolnosti na pověřeném obecním úřadu či na ORP - zda nespadáte např. pod nějaký svazový rybářský revír. Nemůžeme vám k tomu poskytnout závazný právní výklad, nejsme si jisti, jestli občané nemusí mít vždy rybářský lístek nebo povolenku k lovu, které byste vy jako obec se základní působnosti stejně vydat nemohli.

  I když neznám všechny právní okolnosti ve vztahu k vašemu rybníku (máte soukromý revír apod.), odhaduji, že máte možnost nabízet zdarma nebo za stanovený poplatek povolení ve smyslu "místní povolenky". Stanovení pravidel je na vás. Povolenky mohou mít různé časové omezení a svá pravidla. Jako obec bych schválila např. Místní rybářský řád, kde by ty pravidla byla definována - režim Chyť a pusť (přísný zákaz odnášení ryb), povolené rybolovné techniky, cenu povolenek např. pro jednotlivá období a další. Občan zaplatí poplatek na pokladně obecního úřadu (případně převodem na účet), obec vydá příjmový pokladní doklad nebo doklad o zaplacení za právo rybolovu na dané období a tento doklad by mohl plnit funkci povolenky, tzn. nemuseli byste asi nutně vydávat papírové povolenky. Ale to je na vás. PPD, doklad o zaplacení nebo papírovou povolenkou by se prokazoval u vody případné kontrole (např. starostovi, pověřenému členovi výboru).

  Doporučuju ale právní nastavení určitě ověřit, viz právně nedořešený výklad v úvodu.

  Jelikož neočekáváte velké příjmy a chcete aktivitu provozovat v hlavní činnosti, přijde mi nejvhodnější provozovat rybník jako tzv. „místní vodní plochu“ nebo soukromý revír obce (mimo režim státních revírů Českého rybářského svazu) - ale nevím, v jakém právním režimu momentálně jste.

  Příjem z místní povolenky bych účtovala následovně: Pro rybolov je určen par. 1070, je určen obecně i pro příjmy a výdaje v souvislosti s rybníky, proto bych jej zvolila i pro tento případ. Pol. 2111, účet 602 a protože jste plátci DPH, tak odvod daně 21 %.

• Sloučení MŠ a MZŠ

  03. 09. 2026

  V srpnu došlo ke sloučení našich PO - MŠ a MZŠ pod MZŠ, školka zůstatky na jejím účtu přeposlala na účet obce, obec poté přeposlala část zůstatků z MŠ na MZŠ, část peněz zatím zůstalo na účtu obce, dokud si nevytvoří sloučená organizace nové podúčty. Jak prosím zaúčtovat na bankovním účtu obce příjem zůstatků z MŠ a poté vzápětí výdej části zůstatků do sloučené MZŠ? Jediné co mě napadá, tak přes položku 8901 a nějaký pohledávkový účet oproti 231?
  

  Ke sloučení PO máme výklad v tomto dokumentu:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=20&hledat=Slou%C4%8Den%C3%AD+PO

  Přijaté zůstatky od zanikající MŠ bych účtovala jako cizí prostředky obce. Obec je pouze průtokový mezičlánek, nejde o její vlastní příjem ani výdaj.

  V případě, že jste peníze přijali na ZBÚ, tak použijte položku 8901. Položka se nerozpočtuje. Píšete o pohledávkovém účtu, ale správně by se mělo jednat o závazek.

  Příjem fin. prostředků tedy zaúčtujete 231 pol. 8901 MD/ 349 D a přeposlání 349 MD/ 231 D pol. 8901.

• Příspěvek obce na tábory pro děti

  03. 09. 2026

  Obec má v plánu přispívat dětem s trvalým pobytem v obci na letní/příměstské tábory určitou částkou. Příspěvek by byl vyplácen hotově zákonnému zástupci dítěte, pokud dodá potvrzení o zaplacení tábora, oproti podpisu.
  Jak se tento příspěvek účtuje včetně rozpočtové skladby? Musí se tento druh příspěvku schvalovat na ZO , nebo je to rozhodnutí starosty (obec nemá radu). Stačí doložení jen zaplacení tábora, nebo je potřeba ještě něco více?

  Váš postup je možný. Je na rozhodnutí příslušného orgánu, jestli transfer poskytne jako dotaci - veřejnoprávní transfer (pak se musí dodržet administrativní pravidla zákona č. 250/2000 Sb.), peněžní dar či jiný soukromoprávní transfer (např. právě příspěvek). Pokud nezvolíte dotaci, ale obecně příspěvek, jsme v režimu soukromého práva a opět je na vás, zda uzavřete smlouvu o příspěvku nebo příspěvek rovnou předáte oproti podpisu. Určitě je ale vhodné mít schválená pravidla poskytování daných příspěvků. Poskytnutí se schvaluje podle částky. V tomto případě se to může pojmout tak, že dáte příspěvek např. 5 tis. Kč jednotlivému dítěti, pak jste v limitu do 100 tis. Kč jednotlivé FO a v takovém případě to podléhá schválení radou, když nemáte radu nebo přenese pravomoc na starostu, schvaluje to starosta. ZO by to schvalovalo jedině tehdy, kdyby příspěvek jedné FO byl vyšší než 100 tis. Kč nebo jste schvalovali celkovou částku - např. když si řeknete, že za všechny děti uhradíte souhrnně táboru 120 tis. Kč. Tak, jak to popisujete nevidím ale problém v tom, že poskytujete individuální dary jednotlivým FO, takže i kdyby hromadně v součtu to bylo např. více než 100 tis. Kč, tak se ale viz výše rozhodovací pravomoc posuzuje podle výše daru jednomu dítěti. Jen pokud by si podobné případy ZO vyhradilo ke schvalování, pak by muselo schválit ZO.

  K doložení splnění účelu příspěvku postačuje potvrzení o zaplacení tábora (příjmový doklad, faktura nebo potvrzení pořadatele) a podpis zákonného zástupce na výdajovém pokladním dokladu - když si to tak nastavíte.

  Hotovostní výplata je možná, jen byste měli dodržet limit pokladní hotovosti obce a vystavit řádný výdajový pokladní doklad s podpisem příjemce. Účetní zápis: 572 MD/ 261 D (hotovostně, bezhotovostně účet 231) přímo při výplatě. Účtování přes účet 345 není nutné. Co se týče rozpočtové skladby, je vhodný par. 3421, pol. 5492 pro peněžní dar, pol. 5499 v případě příspěvku, ale i pro příspěvek se volí tradičněji spíše pol. 5492, protože příspěvek má většinou obdobnou právní povahu jako peněžní dar.

• Rozpočtová skladba u pohledávek předaných Celní správě ČR

  03. 09. 2026

  Zvažujeme předávání různých pohledávek, k dalšímu vymáhání, Celní správě ČR. Účetně to metodika řeší celkem jasně, s tím není problém. V oblasti rozpočtu je to poněkud horší. Tyto pohledávky (přestupky, pokuty) mají při svém vzniku různé kombinace RS (položek a paragrafů). Dotaz: Je potřeba toto členění zachovávat i u předaných pohledávek, nebo existuje nějaká možnost, evidovat předané pohledávky pod společnou položkou a paragrafem? Pokud ano, dost by to zjednodušilo další operace, především u došlých plateb.
  Předem děkujeme za váš názor.

  Z účetního hlediska si náš názor na danou problematiku můžete přečíst v dotazu "Účetní evidence pohledávek předaných Celnímu úřadu" ze dne 24.2.2026. V květnu 2026 MF na stránkách zveřejnilo metodiku k účetnímu zachycení, kde požaduje vyřazení pohledávky předané k vymáhání CÚ z rozvahy. Odkaz:

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/metodicka-doporuceni/2026/doplneni-informace-k-evidenci-pohledavky-na-mistni-63928

  S tímto jste podle všeho srozuměni. V dané metodice se uvádí:

  "Z hlediska rozpočtové skladby obec převedený peněžní příjem z místního poplatku od obecného správce daně zatřídí na příslušnou příjmovou položku rozpočtové skladby v rámci podseskupení 134 podle druhu místního poplatku. Z hlediska účetnictví, konkrétně ve výkazu zisku a ztráty příslušný výnos vykáže na položce „B.I.17. Ostatní výnosy z činnosti“."

  Začlenění došlých plateb od CÚ byste měli účtovat s položkami a případně paragrafy, kterých se pohledávky týkají (např. poplatek pes pol. 1341). V tomto ohledu neexistuje aktuálně žádná společná RS pro pohledávky, které byly předány k vymáhání Celnímu úřadu.

  V první řadě ale musíte mít správně definováno, co vše CÚ můžete předat k vymáhání. Zmiňujete přestupky, pokuty... Kromě místních poplatků lze CÚ předat stanovené případy dle správního řádku, viz odkaz na informaci CÚ: :

  https://celnisprava.gov.cz/cz/dalsi-kompetence/Stranky/Ukladatel%C3%A9-a-d%C4%9Blen%C3%A1-spr%C3%A1va.aspx

  Z hlediska RS je tam napsáno, že vám mají dát informaci ke správnému zatřídění, cituji:

  "Obecný správce daně zajišťuje převod výnosu dle rozpočtového určení, zároveň informuje příjemce výnosu o převodu konkrétních peněžitých plnění. Informace je zasílána do datové schránky ukladatele jak ve formátu PDF, tak XML.

  Když se ale vrátím k tomu, co vše za vás může CÚ vymáhat - neposkytujeme závazné právní výklady, ale jen upozorňuji, že možná ne vše z toho, co chcete CÚ předat, za vás opravdu může vymáhat.

  Pokud ale dáte k vymáhání CÚ něco jiného než místní poplatek (a on to přijme s tím, že zákonně je to v pořádku, viz příklady v odkazu výše), tak bychom měli řešit, jestli aplikovat metodiku MF i na tyto případy. V metodice se hovoří pouze o vymáhání místních poplatků. Takže stojíme před otázkou, jestli účetním postupem dle MF postupovat u všech pohledávek, které předáte k vymáhání CÚ. Sice to nevnímáme jako správné účetní řešení a metodika opravdu zmiňuje výslovně jen místní poplatky, ale z hlediska jednotnosti účetních metod doporučuju postupovat účetně (dle metodiky MF) stejně u všech pohledávek, které CÚ předáte. To berte spíše jako dovysvětlení situace.

• Poplatek za ložiskový průzkum

  03. 09. 2026

  Prosím o radu, jak zaúčtovat přijetí poplatku za oprávnění provádět ložiskový průzkum. Poplatek nám hradí společnost a.s., držitel oprávnění, na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí.

  Jedná se o poplatek dle §4b zákona č. 66/2001 Sb. Informace k němu naleznete např. zde:

  https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/katalog-sluzeb/uhrazeni-poplatku-za-opravneni-provadet-loziskovy-pruzkum-s7698

  Příjem poplatku za ložiskový průzkum se účtuje na pol. 1356, účet 688.

• Spolky, organizační složky obce

  03. 09. 2026

  Máme v obci 3 sbory dobrovolných hasičů = SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů XY, pobočný spolek, zakladatel Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, mají své IČO, jsou zapsány ve veřejném rejstříku a vedou si své účetnictví, ale současně mají u obce zřizovací listinu (někdy z minulosti). Dále máme zřízenou JSDH tzv. „Výjezdovou jednotku“. Všechny 4 jednotky vedeme v rozpočtu obce ve výdajích a vedeme jejich DDHM a DHM (především vozidla, jsou evidována na obec – platíme zákonné pojištění, tech. kontroly, údržbu), který je pořízen z rozpočtu obce. Rozpočtujeme a účtujeme odděleně, každý sbor má svoji ORJ. Provádíme u všech inventury (jednotlivě u každé jednotky, máme dílčí inventarizační komise pro každou jednotku). Žádné příjmy u spolků neevidujeme.
  Dle zákona 250/2000 Sb. obce mohou zřizovat organizační složky, které nemají práv. subjektivitu, nejsou účetní jednotkou a jsou součástí rozpočtu obce a vystupují jménem obce. Dle mého názoru by organizační složkou měla být jen JSDH a spolky by měly být samostatně. Vzhledem k tomu, že v obci máme ještě další spolky Myslivecké sdružení, včelaře, …. a těm poskytujeme dotaci s vypořádáním nebo peněžitý dar, tak by se asi mělo ke všem spolkům přistupovat stejně. Chtěla bych Vás poprosit o Váš názor a pokud by tedy bylo vhodné nebo hlavně správné, aby spolky hasičů byly samostatně, jak to provést s majetkem, jak s drobným, tak hlavně s vozidly. Asi by šel nějaký bezúplatný převod?
  

  Máte pravdu, že organizační složka obce je součástí rozpočtu obce, je součástí i účetnictví, protože nemá právní subjektivitu. V rámci rozpočtu se financují přímé výdaje. JSDH (výjezdová jednotka) se nejčastěji zřizuje jako organizační složka obce. Personálně ale jsou někdy členové JSDH obce jako OSS zároveň členové spolku jako samostatné právnické osoby - právně nastávají případy, kdy se to takto prolíná. Jako spolek např. pořádají akce pro děti, na které jim jako spolku (samostatnému právnímu subjektu) dáte dotaci, dar či příspěvek a hasičskou činnost přitom financujete provozními výdaji v rámci činnosti vaší JSDH.

  Spolky SDH s vlastním IČO a zápisem ve spolkovém rejstříku jsou tedy sice samostatné právní subjekty, tzn. pokud budete vystupovat finančně ve vztahu ke spolku, pak to bude nejčastěji transfer, ale neznamená to automaticky, že se členové daných spolků "nekryjí" s členy vaší JSDH.

  Teď jde tedy především o to rozklíčit, zda/ jak reálně u vás funguje JSDH jako OSS. Pokud nefunguje, tak by ZO mělo rozhodnout o zrušení OSS a vyřešit, co bude s majetkem, který právně využívají jiné právní subjekty. A hlavně nějak zajistit požární ochranu jinak - viz dále.

  Jestli ale JSDH u vás reálně funguje a existuje - zajišťuje požární ochranu, pak byste měli např. skrze Dohody o členství rozklíčit, kteří konkrétní hasiči z daných organizací vykonávají pro vaši obec zároveň požární ochranu v rámci vámi zřízené JSDH. Nemyslím si, že byste zákonně byli omezeni v tom, že nemůžete mít čtyři jednotky hasičů, ale nevím, jestli všechny čtyři plně pro vás zároveň zabezpečují JSDH jako OSS.

  Je to tedy především na vašem rozhodnutí, jak to chcete mít nastaveno a s ohledem na to, jak to u vás prakticky funguje - kdo pro vás reálně činnosti JSDH zajišťuje. Protože o to jde především - buď musíte mít zřízenu jednu či více JSDH, nebo hradit jiné obci, která JSDH zřizuje, aby pro vaši obec požární ochranu zajistila (či např. krajským hasičům).

  Za mě je potřeba si v tomto ohledu udělat pořádek a jasno.

  Majetek pořízený obcí (vozidla, DDHM/DHM) je právně vlastnictvím obce a eviduje se v účetnictví obce, bez ohledu na faktického uživatele. Pokud by daný majetek nevyužívala vaše JSDH, teprve potom byste řešili převod na jiný subjekt, klidně bezúplatně, když se tak rozhodnete. Případně jej můžete nadále vlastnit a dát jim ho do výpůjčky/ nájmu, ale to jen opravdu, kdyby jej nevyužívali členové vaší JSDH. Majetek v takovém případě zůstane v evidenci obce a spolek ho eviduje jen mimoúčetně.

  Tolik k obecnému vysvětlení a teď více prakticky pro váš případ: Zmiňujete se, že JSDH jako výjezdní jednotku zřízenou máte. Jestliže evidujete majetek, který nevyužívá JSDH, ale spolky, pak by mělo dojít k právnímu narovnání stavu - viz výše - buď jim majetek bezúplatně předat, což je pro vás asi nejvhodnější, ať s tím dále nemáte starosti, případně uzavřít smlouvy o užívání (nájem, výpůjčka), ale to zde vidím jako zbytečně pracnější - měli by si to evidovat oni. Nevím, jak k tomu historicky došlo, ale uvádíte, že mají zřizovací listiny, tzn. v takovém případě teď reálně asi máte tedy čtyři JSDH (neznám obsah zřizovacích listin, ale právně pro vás nějakým způsobem tedy figurují jako OSS), proto, jak jsem psala, ty OSS, které činnost JSDH fakticky nevykonávají a jsou právní formou navíc již samostatným spolkem zrušte (když pro vás již jako OSS žádnou funkci nemají/ nechcete aby měli), majetek jim převeďte a když jim budete chtít přispět na nějakou akci, pak formou transferu spolku (dotace, dar, přípěvek...), s tím plně souhlasím.

• Darování sochy, podrozvaha

  02. 09. 2026

  Obci byla darována socha od FO (akademický sochař v důchodu, již není OSVČ) v hodnotě 900 tis. Kč. V darovací smlouvě je uvedeno, že částka odpovídá RPC uměleckého díla srovnatelné hodnoty v době darování. Obec pro sochu vybudovala podstavec, zaúčt. na 042, který musí být zkolaudován. Přijetí sochy v částce 900 tis. Kč zaúčtuji 042/401 v hodnotě dle smlouvy. Jakmile bude podstavec zkolaudován, zaúčt. 021/042. Socha je s podstavcem pevně spojená. Dále bych se chtěla zeptat, zda mám zaúčtovat na podrozvahu, když došlo rozhodnutí o poskytnutí finan.prostř. ze SFŽP-modernizační fond. V rozhodnutí je napsáno, že musí být uzavřena smlouva s fondem do 12 měsíců od vydání rozhodnutí. Mám zaúčtovat na podrozvahu nebo až po uzavření smlouvy?

  Co se týče ocenění darované sochy, nesmíme zapomínat na § 25 odst. 1 písm. k), kde v případě, že neznáme pořizovací cenu, oceňujeme ve výši 1 Kč následující majetek:

  "kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši jedné jednotky měny účetnictví,"

  Sochu vyhodnocujete jako stavbu, bude asi trvale umístěna, i vzhledem ke kolaudaci podstavce, i tak se musí ověřit, zda nesplňuje charakteristiku majetku, který byste, když jí přebírate bezúplatně, měli ocenit 1 Kč. Ocenění by pak vypadalo 042/401 v 1 Kč + k tomu podstavec, kde souhlasím, že náklady na něj evidujete také na účtu 042.

  Vstupuje nám do toho trochu nový zákon do účetnictví, který ale ještě neplatí, ale počítá se v něm s "návratem" přednostního ocenění v RPC u výše uvedeného typu majetku, namísto dosavadní 1 Kč. Nicméně protože dané ustanovení ještě neplatí, nemohu vám jednoznačně schválit ocenění sochy v RPC. Kdyby se jednalo o církevní sochu, ocenila bych ji 1 Kč. Hovoříte o tom, že ji vytvořil akademický sochař, to nahrává tomu, že i když to není církevní stavba, určitou uměleckou hodnotu má - i ve smlouvě se hovoří o uměleckém dílu, tzn. vypadá to zde opravdu spíše na ocenění 1 Kč (jako předmět kulturní hodnoty).

  Pokud jde o smlouvu se SFŽP, konzultovala jsem to před časem s MF - na podrozvahu chtějí dotaci zachycovat již při prvostupňovém schválení, zde při rozhodnutí s tím, že byste dokonce měli začít značit výdaje NZÚZ, případně letošní dooznačit, jestli jste již nějaké vynaložily. Značte vždy v dobré víře podle dostupných informací, to by nemělo být vytknuto. Značení daného roku nezapomeňte vždy případně upravit do FIN za dvanácté období dle aktuálních informací. Nedávno jsme se totiž setkali s případem, kdy obec dostala sankci od poskytovatele za chybné značení NZÚZ v účetnictví. Paní značila ÚZ chybným procentem, tzn. neměla značeno ÚZ ve výsledku za všechna období v účetnictví ve výši dotace, kontrole nestačilo doložení správného značení mimoúčetně. Jednalo se ale o situaci, která vznikla chybou účetní jednotky, nikoliv nedostatkem informací (viz značení v dobré víře), každopádně apeluju ohlídat si nejpozději na konci roku, že máte označeno podle dostupných informací.

• Majetek na úvěr

  01. 09. 2026

  Obec kupuje budovu sýpky, prodejny motocyklů s pozemky.
  Cena 8 500 000. Úvěr z ČSOB - byl zřízen i běžný účet u ČSOB , vloženo 150 000 z účtu u ČS, uhrazen poplatek za zřízení úvěru cca 5000.
  231 02 6330 4134 / 262 231 01 262/ 6330 5345 převod peněz 518/ 231 02 6310 5163 poplatek
  Úvěrový účet - čerpání 8 500 000 27.7. přímo zasláno prodávajícímu dle kupní smlouvy, návrh na vklad – datum zařazení do majetku – 28.8.2026. 1.splátka úvěru bude až v lednu 2027.
  Kupní smlouvu zavedu 042/321 8 500 000
  čerpání úvěru na úvěrovém účtu 321/451 RS 6121 - budova prodejny, budova sýpky , 6130 - pozemky
  8123 - vygeneruje program , musím rozpočtovat 8123 8 500 000 ?
  Splátky úvěru 451/231 8124 rozpočtovat dle splátek v roce ?
  Úroky 562/ 231 6310 5141 rozpočtovat dle splátek v roce ?
  Jak máme správně určit cenu nemovitostí pro účely zařazení do majetku.
  Kupní cena ve smlouvě je celková 8 500 000 Kč.
  Ve znaleckém posudku je zjištěná celková cena: 12 148 750 Kč
  Funkční celek sýpka: 9 299 420 Kč
  Z toho sýpka 8 607 024,63
  Pozemek 478 035
  Přístřešek 140 302,45
  Oplocení 74 059, 91
  Funkční celek prodejna: 2 849 330 Kč
  z toho: prodejna 2 730 230
  zpev.plocha 64 565,48
  pozemek 54 538,47
  Procentním poměrem ? Sýpka tvoří 76,5 % celkové ceny, tedy zařadit i s pozemkem
  Sýpka 021 6 502 500 Kč Prodejna 021 1 997 500 Kč ?
  Nebo zařadit sýpku 021 a pozemek 031 a prodejnu 021 a pozemek 031, jak určit cenu?

  Nejprve pár poznámek k účtování:

  • Pro poplatky z úvěru volíme účet 569, účet 518 je určen pro běžné bankovní poplatky.

  • Kupní cenu lze zatřídit kompletně pol. 6121.

  • Pol. 8123 rozpočtovat ano, splátky na pol. 8124 se také rozpočtují dle splátkového kalendáře, úroky souhlas na 562 a pol. 5141 a také rozpočtovat do příslušného období.

  • Uhrazení kupní ceny před podáním na vklad mělo být zachyceno jako záloha na účtu 052, při podání návrhu na vklad zápis 042/321 v kupní ceně, 321/052 v kupní ceně, zařazení 021,031/042 - do kupní ceny patří i případné související výdaje, např. poplatek za návrh na vklad, ten se také má účtovat na účet 042. Předpis 042/321 při podpisu kupní smlouvy se neúčtuje, účtujeme až při plnění, zde dle ČÚS 701 při vkladu do KN.

  Z účtu 042 musíte majetek zařadit na příslušné majetkové účty. Obecně takto: Čp. 71 sýpka na účet 021, čp. 117 prodejna na účet 021, stavební pozemek 1/15 na účet 031, stavební pozemek 1/18 na účet 031, altán samostatná stavba na účet 021, oplocení a zpevněná plocha také zařaďte na účet 021 jako samostatné stavby. U čp. 117 je ještě cena rozpočítaná na budovu 2649030 Kč a ČOV 81200 Kč, nevím, jestli ČOV není postavena jako samostatná stavba.

  Z hlediska rozdělení kupní ceny se určuje v podobných případech procentní rozvrh ze znaleckého posudku. Určíte si procentní podíl ocenění jednotlivé majetkové položky na celkové ceně zjištěné a tímto poměrem kupní cenu rozvrhnete.

  Příklad jedné položky - např. oplocení. Výpočet poměru: 74 059,51/ 12 148 750 = 0,006. Kupní cena 8,5 mil.Kč * 0,006 = 51817 Kč je kupní cena oplocení. Takto vypočítáte pro každou položku, jen si dosaďte příslušnou zjištěnou cenu a tím je u každé položky jiný poměr, částka 12 148 750 a 8,5 mil. Kč jsou ve výpočtu neměnné.

• FortiGate, hardware, software

  01. 09. 2026

  Dobrý den, základní škola nakoupila FortiGate 70G - Trade UP + 5 Year FortiCare &, Unified Threat Protection (UTP) , je fyzicky malá bílá krabička a k tomu je koupena 5letá licence, je to zařízení , které odděluje školu od internetu a filtruje veškerý provoz mezi školou a internetem za 65 945 Kč, jak zaúčtuji ? 381/321 Kč 65 945,--, uvedení do provozu 26.8.2026, tzn. r. 2026
  4 měsíce 518/381 Kč 4396,--. Dodavatelské firmy jsem se ptala na cenový rozpad u té bílé krabičky (hardware) a licence, odpověděli mi, že se jedná o balík a cenu nelze rozdělit. Mám nějak to rozdělení účetně řešit ?
  Děkuji za odpověď.

  Domnívám se, že v tomto případě bychom se měli bavit o pořízení hmotného majetku obsahujího tzv. "technologický software" - tedy ten, který je součástí ceny hardware. Já bych to na Vašem místě účtoval jako pořízení DHM na účet 022 (jako celek) a s ohledem na dobu trvání licence, která asi v zásadě může korespondovati s životnostíIT tehcniky bych dobu odepisování nastavil na 60 měsíců.

• Prodej pozemku - přecenění na reálnou hodnotu

  30. 06. 2026

  Obec bude prodávat pozemek (prodejní cena na základě znaleckého posudku Kč 2.435.000,--, účetní cena Kč 27.600,--).
  Navržené účtování:
  Přecenění prodávaného pozemku na reálnou hodnotu:
  031 / 407 Kč 2.407.400,-- (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou: Kč 2.435.000,-- - Kč 27.600,--)
  036 / 031 Kč 2.435.000,-- (prodejní cena)
  
  Ke dni podání návrhu na vklad:
  311 / 647 Kč 2.435.000,-- (prodejní cena)
  554 / 036 Kč 2.435.000,-- (prodejní cena)
  407 / 664 Kč 2.407.400,-- (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou: Kč 2.435.000,-- - Kč 27.600,--)
  
  Prosím o posouzení:
  1.Navržené přecenění pozemku na reálnou hodnotu jsem bohužel neprovedla správně k datu, kdy ZO schválilo zveřejnění záměru prodat pozemek za cenu dle vyhotoveného znaleckého posudku. Mám provést přecenění na RH při podpisu kupní smlouvy nebo při podání návrhu na vklad (jedná se o závažnou chybu)? Podpis kupní smlouvy se má uskutečnit nejdříve během měsíce července.
  2.Ve smlouvě je uvedeno, že kupní cena bude uhrazena do 30-ti dnů od jejího uzavření a dále že návrh na vklad bude podán do 10-ti dnů od zaplacení celé kupní ceny. V tomto případě, kdy kupující zaplatí před podáním návrhu na vklad, je třeba do postupu účtování zakomponovat účet 324 (platba se zálohou)?
  3. Ve smlouvě je dále uvedena informace ohledně smluvní pokuty v případě nedodržení lhůt (povinnost zahájit stavbu do 5-ti let od uzavření smlouvy). Prodávajícímu tak vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 20% z aktuální tržní ceny pozemku. Je toto třeba také nějak podchytit v účetnictví?
  

  1. Nevím, jak máte okamžik přecenění stanoven ve směrnici (asi k datu schválení záměru, jak zmiňujete), ale přecenění zaúčtujte do června, při zjištění chyby.

  2. Přesně tak. Pokud kupní cenu uhradí před podáním na vklad, zaúčtujete příjem 231/324, zúčtování při podání na vklad 324/311.

  3. Dokud nevznikne nárok na pokutu, tak o ničem neúčtujte. I podmíněná pohledávka musí být něčím podložená a toto je zatím jen o smluvním ujednání pro případ, že nastane nedodržení smlouvy.