Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Chci se zeptat, jaký kód uvést u směnného obchodu:
Město mění pozemek s fyzickou osobou. Město má fyzické osobě uhradit rozdíl a to částku ve výši 6 777,- Kč.
Vůbec netuším, jak na toto mám reagovat. Pokud se bavíme o směně pozemku, musíte si pro účely DPH prvotně vyřešit Vaši pozici - tedy DPH u pozemku, který pozbýváte. Dívejte se na to tak, jako když byste ho prodávali - při prodeji by Vám vznikly tři základní možné varianty:
- převod není předmětem daně
- převod je předmětem daně, ale je od DPH osvobozen
- převod je zdanitelný a zdaní se DPH (většinou 21 %, může být ale i 12 % v určitých případech, případně i s aplikací PDP režimu).
Pokud byste při prodeji odváděli DPH, tak DPH budete stejně odvádět při směně. Pokud byste při prodeji daň neodváděli, nebudete ji odvádět ani při směně. V přiznání k DPH to budete kódovat úplně stejně jako při prodeji.
Zvláštností je, že základ daně se bude odvíjet z hodnoty Vámi pozbývaného pozemku. Pokud byste měli třeba pozemek v obvyklé hodnotě 200 000 Kč (a vyhodnotili jste, že jeho dodání podléhá DPH) a druhá strana v obvyklé hodnotě 210 000 Kč a Vy byste dopláceli 10 tis. Kč, budete odvod DPH odvíjet z hodnoty 200 000 Kč (oddanit směrem dolů).
Pokud chcete řešit, jestli pozbytí Vašeho pozemku dani podléhá (respektive chcete náš názor), museli bychom k tomu pozemku vědět mnohem více - co je to za parcelní číslo, v jakém je katastrální území, jak byl pozemek využíván před převodem, jak je to s jeho zastavitelností... Případně lze poslat upřesnění na zdenek@obecuctuje.cz.
Obracím se na vás s dotazem ohledně tvorby fondu investic u naší příspěvkové organizace.
Již nějakou dobu máme nastavené, že naše příspěvkové organizace tvoří fond investic ve výši ročních odpisů (551) mínus Transferový podíl (672).
Př. odpis (551) = 100
Transferový podíl (672) = 40
Tvorba fondu investic (416) = 60
Nyní jedna naše příspěvková organizace přišla s tím, že bude tvořit fond investic ve výši celých ročních odpisů. Nebude odečítat transferový podíl, tj. tvorba fondu investic by byla ve výši 100 dle předchozího příkladu.
Protože všechny naše PO by toto měly účtovat stejně, tak naše otázka zní, co je správně a o co se můžeme opřít? Je to upraveno v nějaké metodice?
Naše příspěvkové organizace mají také nařízený odvod z fondu investic, který počítáme jako velikost odpisů ze svěřených budov mínus transferový podíl. Kdyby tedy byla správně varianta, že příspěvková organizace tvoří fond investic ve výši celých odpisů, máme i odvod z fondu investic počítat z celých odpisů budov bez ponížení o transferový podíl?
Nevíme, jak se k dané situaci postavit, a hlavně čím můžeme argumentovat.
Snažím se to vysvětlit v dokumentu "Účet 403 pro PO ...." - najdete jej na webu v dokumentech - zveřejněno 4. 8. 2022. Popis je od strany č. 2.
Určitě bych nedoporučoval variantu, kterou Vám navrhuje Vaše příspěvková organizace. Tam jde o to, že nelze odtrhnout pohled na potřebnou tvorbu zdroje na obnovu majetku v Rozvaze a ve Výsledovce. Pokud ve výsledovce ukazuji, že na prostou obnovu majetku postačuje zajistit zdroje odpovídající hodnotě odpisů snížené o rozpuštění dotace (tedy mám 551, ale také 672 a jejich rozdíl ukazuje výsledek hospodaření), nemohu zároveň v rozvaze vytvářet tyto potřebné zdroje ve výši celých odpisů. Je to jeden jedinný systém, pokud zde budou rozdílné přístupy, je to systémově špatně a výsledky budou neinterpretovatelné.
Takže buď se bude respektovat účetní systém, který jste nyní nastavili a dává logiku, nebo z toho bude účetní nesmysl (problém s krytím fondů, případně nebude kryt výsledek hospodaření). Nevím, jak více to vysvětlit než to, co jsem popsal v dokumentu, na který Vás odkazuji a který Vám doporučuji projít.
Po novém mapování pozemků si obec nechala udělat odbornou firmou novou evidenci pozemků. Oproti původní evidenci je nárůst a hodnota se navýšila o cca 355000 Kč. U některých pozemků došlo k novému ocenění v původní cenové hladině, u některých byla nasazena nová cena ocenění vzhledem k ceně která byla vedena, ale byly dohledány nové parcely. Jak zaúčtovat prosím? Účet 408 - toto navýšení jako významná chyba a okomentovat v příloze, nebo účet 401 dohledání doplnění do evidence pozemky dohledané.
Tyto změny se zaúčtují jen zápisem 031 MD/ 401 D. Máte asi na mysli situace, které zmiňujeme v tomto dokumentu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=Pozemky%20-%20vybran%C3%A9
Pokud dochází k novému zaměření pozemků a jedná se o hodně pohybů, které je složitější identifikovat ve vztahu k původním pozemkům, volíme někdy variantu doučování viz výše. Postup blíže vysvětlujeme v uvedeném dokumentu - u parcel, kde se nedohledá vazba na původní pozemky je to doporučený postup.
V únoru 2026 jsem zaplatila fakturu za provedené geodetické práce na skutečné polohové určení cesty ve výši 10.168,84 Kč.
Mám zaúčtováno:
518/321 10.168,84Kč
321/231 odpa 3639 pol 5169 10.168,84 Kč
Cesta je obecní, ale byla v KN zakreslena jinak, než se po ní historicky jezdí. Jeden z majitelů přilehlého pozemku, který inicioval změnu zakreslení, se kterým původně souhlasili všichni okolní vlastnicí, ústně přislíbil, že nový geometrický plán uhradí. Změnu v KN nakonec jeden z vlastníků odmítl podepsat, takže smlouva nebyla podepsána. Nicméně iniciátor záměru se rozhodl obci náklady na již provedený GP i tak uhradit. Uhradil hotově částku 10.169 Kč ( přefakturace 10.168,84 Kč + zaokrouhlení 0,16 Kč).
Můžete mi prosím nastínit, jak účtovat příjem hotovosti za přefakturaci se zaokrouhlením?
Pokud by se dohoda ještě v budoucnu eventuálně podepsala, bude to mít vliv na účtování přefakturace?
Považovala bych to za náhradu vašich nákladů, tzn. účet 649, položku lze zvolit v tomto případě 2324/2329. Ať se s tím naloží do budoucna jakkoliv, nechte to zaúčtováno takto. Jestli není právní titul - nebude účtován předpis, tak příjem od občana jen 231 MD/ 649 D, náklad na GP necháte na účtu 518.
Na pozemku obce se nachází Památník I. a II. světové války, který podle dochovaných informací nechala vyrobit obec v roce 1938. Obec nemá doposud v majetku. Teď se nechal zrekonstruovat a přišla mi faktura za 304tis. Kč. Prosím, jak mám zaúčtovat?
Pomník padlým nejprve zařaďte jako vícenález zápisem 021/401 v reprodukční pořizovací ceně, stačí například odhad ceny od kameníka. Píšete, že doložení "nabývacího titulu" máte a je na vašem pozemku.
Hovoříte o rekonstrukci. Většinou se památníky uvádí do původního stavu, odstraňuje se opotřebení. U památek je oprava obecně častější, protože většinou ani nesmíme měnit vzhled či jiné parametry, argumenty pro TZ jsou zde výjimečné (účelem by musel být nějaký nový parametr, např. zvětšení pietního místa, odvlhčení apod.).
Proto to odhaduji "na dálku" spíše na opravu - účet 511, odpa 3326 (pokud není zapsanou kulturní památkou), položka 5171.
Dalo by se případně uvažovat o tom, že jej zařadíte jako novou stavbu v ceně "opravy", ale to jen tehdy, kdyby se neopravoval dílčím zásahem, ale byla by to nějaká kompletnější rekonstrukce, kde by se dalo argumentovat kompletní obnovou (z původního by nesmělo moc zbýt).
Omylem jsem v loňském roce zúčtovala VH za 2024 na SÚ 431 jako ztrátu, přitom to měl být zisk, tedy správně měl být zápis 431 MD/432 D. Já udělala chybu a strany přehodila. Nyní, když je účetnictví uzavřené a já chtěla po schválení účetní závěrky zúčtovat VH za rok 2025, přišla jsem na to. Prosím, jak toto lze opravit, aby byl účet 431 nulový?
Opravu proveďte tak, že zdvojený zůstatek účtu 431 přehodíte na účet 432, správnými zápisy 431 MD / 432 D. Konečný HV nezkreslíte, protože se neúčtovalo chybně na nákladový/ výnosový účet a opravu zdůvodněte v příloze účetní závěrky.
V rámci stacionárního měření rychlosti pořizujeme radary včetně sloupů. V dotazu z r. 2017 jste odpovídala, že rychlostní radary se mají zařadit do majetku včetně sloupů jako technologické zařízení. Platí tato kategorizace i dnes?
Ano, platí - za předpokladu, že sloup slouží výlučně jako nosič daného zařízení, pak patří do jeho ceny, samostatnou funkci nemá. Pokud by sloupy plnily více funkcí - například na nich bylo umístěno více zařízení (kromě měřiče i např. VO, rozhlas..), dalo by se uvažovat o tom, že sloup zařadíte jako stavbu - v praxi se to ale dělá tak, že jde do ceny stavby, právě například VO či rozhlasu, nedělá se moc, že by se sloupy evidovaly jako samostatné stavby, právě proto, že sami o sobě většinou funkci nemají, ale pouze ve spojení s tím, co je na nich instalováno.
Obdobně se posuzuje například dopravní značení, kde také nezařazujeme zvlášť sloup a zvlášť samotnou značku a celé je to většinou provozní náklad ve smyslu výměny/ doplnění značení jako součástí komunikace, to je zase z hlediska majetkového posouzení trochu jiný případ, ale z hlediska klasifikace sloupu obdobné.
V souhrnné jednotkové ceně do 40 tis. Kč zvolte účet 028, nad 40 tis. Kč (vzhledem k cenám radarů asi pravděpodobnější) účet 022.
Potřebujeme vystavit fakturu plátci DPH za opravu veřejného osvětlení, které nám poškodil. My jsme plátci DPH, v této činnosti ovšem ne, i materiál, který jsme nakoupili byl od neplátce a opravu provedl zaměstnanec obce. Budeme tedy fakturovat bez DPH?
Já si myslím, že toto můžete (respketive dokonce byste měli) zaúčtovat mimo režim DPH - považovat to pouze za vyúčtování náhrady škody, která ve své podstatě není nějakým dodáním zboží/služby pro druhou stranu. Takže za mne faktura mimo režim DPH.
Naše obec bude prodávat stavební pozemky. Tím překročíme obrat víc než 2 miliony a staneme se plátci DPH okamžitě. Nemáme s tím zkušenosti. Chtěli bychom prodat pozemky za cenu, za kterou bychom tyto pozemky zasíťovali. Nechceme nadhodnotit cenu pozemku. Pokud se staneme plátci daně k datu překročení limitu, můžeme si uplatnit DPH za zasíťování? Tím bychom mohli snížit cenu pozemku?
Toto je celkem složitá záležitost - určitě bych potřeboval znát detaily, abych si mohl situaci nějak vyhodnotit. Prvotně je potřeba říci si k vlastnímu prodeji parcel.
Souhlasím s tím, že prodej parcel půjde do obratu pro účely DPH. Pokud byste měli obrat takový, že by byl mezi 2 mil. Kč a 2 536 500 Kč, tak se plátcem stanete až od 1. 1. následujícího kalendářního roku. Pokud ale dojde k překročení limitu 2 536 500 Kč, tak se plátcem DPH stanete hned od následujícího kalendářního dne po překročení tohoto limitu.
Proč to tak vypisuji - předpokládám, že se bavíme o druhé situaci - tedy prodejem překročíte o hodně limit 2 536 500 Kč. Budu imaginárně předpokládat, že se jedná třeba o 11 parcel a cena jedné parcely je modelově 1,5 mil. Kč. Pokud se vám podaří "prodat" v jeden den například 10 parcel, prodáte je ještě jako neplátci DPH - tedy nebudete z nich daň odvádět, dosáhnete obrat 15 mil. kč a od následujícího dne jste plátci a teprve z prodeje té poslední odvedete daň (tu již budete prodávat jako plátci). Přitom pro účely DPH znamená prodat (tedy okamžik, kdy se to načte do obratu) buď okamžik předání pozemku druhé straně (tedy okamžik, od kdy může s pozemkem začít nakládat - brát z něj užitky a také nést náklady na jeho údržbu) nebo přijetím oznámení z katastru nemovitostí o provedení vkladu a to ten den, který nastane dříve. Popisuji to proto, že se Vám klidně může stát, že prodej většiny pozemků nezdaníte - jen se tento prodej parcel stane důvodem pro registraci k DPH a to, abyste daní zatížili plnění od následujícího dne. Nechci Vás k ničemu ponoukat - popisuji, jak to je a sám vím, že na obcích je to často naprosto běžná situace (pokud je dost zájemců o pozemky) - tedy schválení prodejů na zastupitelstvu všech najednou, podpis smluv také a předání také (tam záleží, jak se to definuje do smluv). Tedy chtěl bych tímto nějak prvotně nabourat Vaši úvahu, že si budete uplatňovat odpočet DPH, protože budete odvádět DPH z prodeje. Dost možná nebudete (respektive možná jen z části).
Teď, jak to je s těmi odpočty. Pokud nastane situace, že z prodeje pozemků neodvedete DPH, neznamená to, že byste si nemohli uplatnit odpočet z nějakých částí infrastruktury. Takovými největšími adepty na odpočet v tomto případě je splašková kanalizace, vodovod, případně plynovod - tedy stavby, které zde budou vznikat a mohou sloužit k následným zdaňovaným plněním (například vodovod či kanalizaci můžete sami provozovat a mít z ní stočné, případně pronajímat s DPH na VaK, u plynovodu se setkávám s pronájmy na GASNet). Ale nevím, jak toto máte majetkoprávně nastaveno.
Ale třeba ze silnice, dešťové kanalizace - tam pokud ve výsledku prodeje parcel nezdaníte, určitě nemůžete uvažovat o odpočtu. A i kdybyste prodej realizovali jako plátci, stejně je to hodně sporné (podle GFŘ třeba odpočty DPH u komunikace ne). Na webu prosím k tomu najdete dokument "Zasíťování pozemků ...." z 1. 12. 2025 - v druhé části tam řešíme i DPH a nějaké problémy v této oblasti vysvětluji. Byť jak říkám - považuji to stále za spornou záležitost.
Tak tolik asi k nějakému navedení k problematice. Ty projekty v této oblasti mají sice dost společných rysů, nicméně v řadě věcí se také odlišují, těžko to obecně popisovat.
Obec zřizuje naučnou stezku, skládající se z informačních tabulí se zabetonovanými sloupky do země, laviček, odpadkových košů a herních prvků volně stojících v terénu (např. hmyzí domeček). Máme do majetku zařadit jednotlivé prvky stezky nebo lze zařadit jako soubor movitých věcí?
Celková cena souboru věcí je 499 965 Kč.
Není to typický funkční celek, tzn. jako jednu stavbu bych spíše nezařazovala, lépe se vám s tím bude nakládat, když to zařadíte jako jednotlivé stavby. Soubor movitých věcí bych nevolila - umístění bude spíše pevné a trvalé a nesplňuje to klasickým způsobem očekávanou funkci souboru (funkční provázanost). Dotaci na to předpokládám nemáte, tzn. je to čistě o volbě vhodného účetního postupu, bez omezení, že byste například museli čerpat neinvestiční dotaci.
Kdyby to bylo majetkově hodně prvků, na jednom místě, dalo by se uvažovat o jedné stavbě, obdobně jako u dětských hřišť. I tam ale už od této kategorizace spíše ustupujeme, protože víme, že v praxi jsou s tím později problémy - stejně musíte evidovat mimoúčetně i ocenění jednotlivých částí stavby, abyste pak do budoucna uměli řešit například částečné vyřazení stavby, proto je jednodušší to rovnou při pořízení zadat do majetku jednotlivě, což podle mě i více odpovídá.
Prosím, jak budu účtovat zálohu a dále konečnou fakturu na opravu střechy.
Bez bližších informací nemohu posoudit, jestli se věcně skutečně jedná o opravu, nikoliv o technické zhodnocení. Ale pokud při odpovědi vyjdu z toho, co uvádíte, tedy že se skutečně jedná o opravu, kterou budete účtovat na účet 511 (RS 6171 5171, jen PD k opravám je správnější zobrazovat na účtu 518 s pol. 5169), pak zálohu na samotnou opravu zaúčtujete 314 MD/ 231 D RS 6171 5171. Konečnou fakturu 511 MD/ 321 D v celkové výši, 321 MD/ 314 D ve výši zálohy. Případný doplatek 321 MD/ 231 D RS 6171 5171.
Jedná se o provozní náklad, proto volíme provozní zálohu. Kdyby se pořizoval DM (nový či TZ), místo účtu 314 se volí účet zálohy na DM 052.
Obec vlastnila pozemky, které byly v územním plánu určené k výstavbě rodinných domů. Na těchto pozemcích vybudovala na vlastní náklady vodovodní, kanalizační a elektrické přípojky. Vodovodní a kanalizační přípojky byly zkoulaudovány a následně zařazeny do majetku. Při přípravě těchto stavebních míst však vznikaly další náklady (vypracování územní studie, geometrický plán za dělení pozemků, správní popl. aj.) Veškeré tyto náklady vedu na účtu 042. Nyní už je vše dokončeno, pozemky jsou připraveny k prodeji, ale zatím nejsou zájemci, takže se tento rok nejspíše prodávat nebudou. Jak postupovat, mám náklady ponechat na účtu 042 a odúčtovat až v době, kdy dojde k prodeji nebo dát do majetku na účet 021 jako stavební parcela, ale k jakému datu zařadit.
Záleží, jakého charakteru jsou dané náklady - to, co zůstane vaším majetkem a příslušné související výdaje patří do majetku, rozpracované na účet 042. Provozní náklady by se měly zachycovat na účtu 381 a zúčtovat do nákladů, např. 518 MD/ 381 D až při prodeji pozemku, kdy vznikne výnos z prodeje pozemků.
Na účtu 042 nezachycujete jen svůj majetek, ale i majetek, který se bude převádět při prodeji na stavebníky, na účtu 381 tedy jen náklady nemající charakter majetku.
Bližší vysvětlení s návodem účtování pro jednotlivé katerogie nákladů viz náš dokument z 1.12.2025:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=zas%C3%AD%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD%20pozemk%C5%AF&jak=fraze
Všechny vámi uváděné náklady tam zmiňujeme - například GP pro rozdělení pozemků je typem nákladu, který doporučujeme zachytit na účtu 381, zejména proto, že se náklady na zasíťování většinou nějakým způsobem odráží v tom, co vám za pozemek kupující zaplatí. V každém případě, ať to budete řešit jakkoliv, je volba účtu 381 místo účtu 518 především o akruální vazbě nákladu a výnosu ve vztahu k prodeji majetku.
Účet 381 volíme proto, aby došlo k napárování výnosu z prodeje a vzniklých nákladů na prodej - fakticky nám supluje nedokončenou výrobu/výrobky - protože tady se fakticky bavíme o výrobě parcel pro RD - jen nemáme asi dostatečnou odvahu to takto dělat - proto ta pomoc s účtem 381, aby se spároval výnos z prodeje a náklad. Děláme to tak zejména u subjektů, které reálně zdaňují. Ale i obce to podle mne vede k přesnějším VH.
A pokud to dáte vše na 042 a prodáte to z tohoho účtu s pozemky (nebudete řešit, co z toho vyčleníte na účet 381) - za mne je to také možné. Vím, jak je složité prvotně oddělit investici a provoz - třeba v rozpočtu - tak to často obce dávají celé jako investici na 042 a potom to rozdělují na to, co zůstane jejich majetkem a co mají prodat s pozemkem.
Banku jsme požádali o kontokorent a byl nám k 10.2. povolen ve výši 10.000.000,- Kč.
K 1.2. jsme měli na účtě počáteční stav 43.911,98 Kč.
Prosím o účtování vč. RS k jednotlivým řádkům:
1. Dne 12.2. jsme uhradili fakturu za 9.129.243,58 Kč.
2. Dne 27.2. - úroky - 15.104,36 Kč
3. Dne 28.2. - bankovní poplatky 36 Kč
4. Dne 27.3. - na účet jsem přeposlala z jiného BÚ obce 350.000,- Kč
5. Dne 31.3. - splátka (na výpisu je přímo nezpoplatněná splátka úvěru - myšleno tím asi kontokorent) částka 139.963,09 Kč
6. Dne 31.3. - úroky 32.121,18 Kč
K 31.3. máme na účtě zůstatek mínus -8.922.562,23 Kč.
1. Úhradu zaúčtujete klasicky 321 MD/ 231 D + RS. Mínusový zůstatek na účtu 231 nesmí být jen ke čtvrtletním závěrkám, proto nic jiného k tomu nemusíte řešit.
2. 562 MD/ 231 D RS 6310 5141.
3. 518 MD/ 231 D RS 6310 5163.
4. Výdaj z jiného BÚ 262 MD/ 231 D RS 6330 5345, příjem na tomto BÚ 231 MD RS 6330 4134/ 262 D.
5. Nerozumím splátce u kontokorentu - měl by se dorovnávat sám každou příchozí úhradou, tam se splátky nesjednávají. Podle doplňující informace se jedná o úroky k úvěru, tam se postupuje účetně úplně stejně jako u úroků z kontokorentu, to je také druh úvěru, tzn. danou platbu zaúčtujete na účet 562, RS 6310 5141. Počítejte s danými úroky i do rozpočtu, ať nepřekročíte případně závazný ukazatel. Pokud by se úroky obratově zobrazovaly na úvěrovém účtu, je možné je účtovat na BÚ zápisem 262 MD/ 231 D 6310 5141, na ÚU 562 MD/ 262 D.
6. 562 MD/ 231 D RS 6310 5141.
K 31.3. byste měla zaúčtovat zápis 281 MD/ 231 D pol. 8905 ve výši minusového zůstatku 8922562,23 Kč. K 1.4. vrátíte opačným zápisem - takto vždy ke každé čtvrtletní závěrce, kdy bude minusový stav účtu 231. Obecně tento zápis čerpání přes pol. 8905 účtujte ve výši, v jaké má tento BÚ k 31.3.2026 (k 30.6., k 30.9., k 31.12.) konečný minusový zůstatek tak, aby na této analytice byl zůstatek BÚ nulový - při určení částky v odpovědi vycházím z vámi uvedeného KS.
Jak opravit přecenění pozemku provedeného minulý rok. Pozemek byl přeceněn na základě ocenění nemovité věci na reálnou hodnotu a bylo zaúčtováno na účet 664, správně mělo být 407. Jak provést opravu v letošním roce? Jedná se o částku 183.000,- Kč.
Výše opravy nesplňuje v tomto případě významnost pro použití účtu 408 - máte natolik velká aktiva, že významná by byla částka nad 260 tis. Kč. Pokud jste přecenění účtovali 031 MD/ 664 D a 036 MD/ 031 D, zaúčtujete teď opravu zápisem 664 MD/ 407 D - nevýznamná oprava se účtuje na stejný účet, kde se pochybilo. Nezapomeňte účet 407 zúčtovat na účet 664 při prodeji pozemku.
Na základě zpracované studie chceme realizovat úpravy návsi v obci. Na doporučení Policie je nutné z důvodu bezpečnosti vyřešit současně dopravní řešení křižovatky, kde by bylo vhodné vybudovat kruhový objezd. V současné době je zadána ke zpracování PD na úpravy návsi, která zahrnuje i vybudování kruhového objezdu a na to navazující úpravu chodníků, přesunutí autobusových zastávek a úprav kolem kostela a vybudování parkovacích míst. Komunikace, kde by mělo dojít k vybudování kruhového objezdu je v majetku KSÚS. V současné době není jasné, jak bude probíhat financování, a zda nebo kdy bude realizace probíhat. Nyní jsem se rozhodovala, zda bych měla PD a související náklady, které platí obec, účtovat na 042, par. 2212,pol. 6121 nebo na pol. 5169, když budeme čekat na vyjádření KSÚS, zda realizaci úprav komunikace budou financovat.
Nechte to zatím celé jako rozpracovanou investici na účtu 042. S KSÚS dále jednejte o tom, jak se to vypořádá. Realizace musí proběhnout s jejich souhlasem a vypořádá se majetkově podle toho, jak se s nimi dohodnete. Variant je více, ale je nutné především zohlednit, kdo to po dokončení povede v majetku - jestli se jim pak úplatně nebo bezúplatně předá, nebo jestli třeba dají souhlas, aby to byl majetek obce (to moc ale nepředpokládám, mají zajišťovat správu a údržbu svých komunikací, proto např. kruhový objezd na krajské silnici by měla mít v majetku KSÚS, ne obec).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková