Dotazy

• geometrický plán

  17. 04. 2024

  V rámci dotace jsme měli ve smlouvě s firmou která realizovala projekt (stavbu zázemí u hřiště) uvedeno i to že zařídí geometrický plán. Což si i naúčtovali v rámci poslední faktury-(5500 za g. plán) Kč. Geometrický plán ale neudělali a naše obec si jej musela nechat vyhotovit sama. S firmou jsme se následně domluvili, že fakturu za g. plán zaplatíme my a následně jim náklady přefakturujeme ve výši, kterou si oni účtovali v poslední faktuře. Úhradu faktury obcí za g. plán jsem účtovala takto 042/321, 321/231par.3429pol.6121.Jedná se o částku 8700,- Ale vůbec si nejsem jistá jak mám dále postupovat. Jak zaúčtovat 5.500 Kč které jim chci přefakturovat.

  Z dotazu nevím, jak bylo účtováno těch původních 5500 Kč za GP, ale předpokládám, že také na účet 042, tzn. při přefakturaci snížíte hodnotu účtu 042, abyste tam náklad na GP neměli chybně dvakrát, zůstane tam jen skutečně uhrazená částka dodavateli GP 8700 Kč. Tzn. přeúčtování firmě bude např. zápisem 377 MD/ 042 D 5500 Kč, 377 D/ příjem 231 minus D 3429 6121, aby to nebylo ani ve výdajích, když jste to jakoby firmě dobropisovali.

  Ještě nevím, jak to máte řešeno z hlediska DPH, když jste plátci, ale jak říkám, věcně je to v podstatě dobropis za nedodané plnění (odpočet se z toho asi neuplatňoval?). 

• Bezúplatný převod

  10. 04. 2024

  Dobrý den - TJ Sokol převedla na obec majetek, který zbudovala z dotací od MŠMT. Vše je řádně schváleno, posvěceno MŠMT: Položkový rozpočet je rozčleněn na Fotbalové hřiště, Zpevněné plochy, drenážní a závlahový systém, oplocení, sadové úpravy a demolici. Nevím jak se vypořádat se sadovými úpravami a demolicí - rozpočítat do investice nebo zařadit bez těchto částek? Dále hřiště - zařadit na 021 a pozemek, na kterém hřiště je nechat ocenit a zařadit na 031? Smlouva řeší převod pozemku s příslušenstvími. Děkuji

  Z toho, co píšete Vám mohu poradit obecně toto - oddělit jako dílčí stavby jednotlivé funkčí celky, tzn. na jedno inventární číslo do majetku dát oplocení, na další čísla jednotlivé zpevněně plochy, zavlažovací systém může být podle charakteru další samostatná stavba, nebo i technologie na účtu 022 (nad 40 tis. Kč). 

  Vás zajímají vyloženě demolice a sadové úpravy. Toto mohou být teoreticky výdaje související s pořízením stavby, ale tady nebyla stavebníkem obec, takže velkou roli při celkovém zařazení hraje, jakým způsobem je to na obec převáděno. Z názvu dotazu vyplývá, že je to převod bezúplatný, kdy máme v tomto případě nabývaný majetek ocenit RPC s tím, že chcete podle všeho při určení reprodukční pořizovací ceny použít nákladovou cenu SK. Pak je teoreticky v pořádku, že si související výdaje rozpočtete mezi jednotlivé stavby obdobně, jako kdybyste to pořizovali sami. Ale když budou vstřícní, pomohlo by třeba i vědět, jak byly dané náklady na demolici a sadové úpravy členěny z hlediska dotace, jestli jako investiční, nebo neinvestiční. Jen pokud by byly svým charakterem investiční, tak by bylo logické je rozpočítat do ceny majetku, případně s ohledem na pracnost jen přičíst k nejhodnotnější stavbě. 

  Demolice ne vždy musí vstupovat do ceny majetku, může to být i provozní náklad, u sadových úprav také více neporadím, tam rozhoduje, co se konkrétně dělalo, ale jestli nějaké vykácení kvůli stavbě či drobná dosadba, také to lze bez problému rozpočíst.

  Jestli to nejsou významné částky, nemusíte se tím trápit a v logice souvisejících nákladů na investici to od nich klidně převzít, správně si to měly rozpočíst do ceny jakoby oni, ale chápu, že jestli to předávají nově, tak to nechali na Vás a nemuseli Vám to ve výsledku vyčíslovat vůbec, takže buďme rádi za toto :)

  Pozemky zařaďte odděleně na účet 031 opět v RPC.

  Dotaci od nich účetně nepřebíráte, když nejsou VÚJ. 

• zařazení do majetku automobilová váha

  08. 04. 2024

  V závěru r.2023 jsme pořídili do areálu Sběrného dvora automobilovou váhu za cca 350 tis.Kč. V rozpočtu uhrazeno přes POL 6122, dosud eviduji na SU 042. Vzhledem k zimnímu období, byla montáž a ustavení váhy naplánována na jaro letošního roku. Jak nastavit ustavení váhy do rozpočtu? Spíše se bude jednat o stavbu! Je možné rovněž přes POL 6122, tak aby vše související bylo na 1 kartě majetku, nebo je třeba stavební (výkopové práce) nastavit přes POL 6121?

  Související práce nutné k montáži váhy jako zařízení, na určené místo, patří do ceny tohoto zařízení. Někdy oddělujeme stavební část od technologické, pokud je to svou povahou více odpovídající. Jako příklad Vám mohu uvést podzemní stanoviště jako stavbu a vyměnitelné kontejnery jako samostatné věci. Tady je to ale jeden funkční celek, "stavební" část není ve své podstatě ani moc stavební, jsou to podle všeho jen terénní úpravy a případně nějaké stavebně-montážní práce, tedy klasické výdaje související s pořízením majetku (váhy). Takže také pol. 6122 a po dokončení zařadit 022/042. 

  Dle praxe se řadí do movitosti a odpisují se i daňově jako movitosti. Pravda je, že zpracování je různé, někdy to skoro vypadá jako most, že ani stavba  by nebyla špatně, musíte více posoudit dle zařízení, můžete tedy ale i nechat ve "věcech". 

• Bezúplatný převod staveb a pozemků

  08. 04. 2024

  Od soukromého investora přijímá obec bezúplatně stavbu komunikace, osvětlení a kanalizaci. Od investora máme podklady a faktury, takže víme, že hodnota těch staveb je cca 9 milionů (to je i uvedeno ve smlouvě). Spolu s těmito stavbami přebírá obec i pozemky, které nejsou ve smlouvě nijak vyčísleny. Stavby naberu v 021/401 v hodnotě, kterou určíme dle pořizovací ceny. A pozemky? Máme tady výdaj za návrh na vklad (2 tisíce Kč). Mohu tento výdaj rozpočítat na pozemky a nabrat je v této hodnotě? Nebo i pozemky zaúčtovat v odhadní ceně + 2 tisíce za vklad? Nevím, jak bych 2 tisíce rozpočítávala na pozemky a stavby, jakým poměrem.

  Stavby můžete ocenit jak navrhujete, jen je nutné si uvědomit (ale myslím, že to tak máte i na mysli), že je oceňujete reprodukční pořizovací cenou s tím, že tato odpovídá plus minus pořizovací ceně staveb, protože jsou předávány jako nové. Do registru majetku zařaďte stavby odděleně.

  U pozemků je pak nutné opět určit ocenění RPC, není nutný znalecký posudek, stačí jakýkoliv kvalifikovaný odhad podepsaný někým z vedení (je dobré mít určenou na toto odpovědnou osobu, u malých obcí starosta). Podkladem pro odhad může být cenová mapa pozemků, výpočet z oceňovací vyhlášky, ceny za m2 podobných pozemků v okolí apod. (máme k oceňování drobný návod ve videu, v sekci ostatní). Je možné kombinované ocenění, tzn. pořizovací náklady 2 tis. Kč + RPC, ale určitě nerozpočítávat jen pořizovací náklady, to Vám v ocenění pak chybí hodnota bezúplatně nabytých pozemků a byly byste v rozporu s účetními předpisy. Je to malá částka, tak klidně ty dva tisíce Kč dejte k nejhodnotnější stavbě, nemusíte rozpočítávat takto nevýznamnou částku mezi pozemky a stavby a ani mezi jednotlivé majetkové položky. 

• Výměna části souboru movitých věcí

  27. 03. 2024

  Dobrý den, město provádělo akci Modernizace učebny CNC ve SOŠ. Na tuto akci obdrželo investiční dotaci. Kromě drahých CNC strojů bylo součástí akce i vybavení učebny - počítače, nábytek. Byly vytvořeny soubory movitých věcí, z důvodu investiční dotace (výpočetní technika, nábytek). Došlo k tomu, že jeden žák rozbil monitor, od pojišťovny přišla náhrada ve výši pořizovací ceny monitoru. Nový monitor stál o cca 1 tis. méně, než původní. Máme upravovat hodnotu souboru movitých věcí - vyřadit hodnotu původního monitoru a zařadit dle nově pořízeného? Nebo zaúčtovat pouze jako opravu do nákladů na 511 a hodnotu souboru neměnit? (Majetek byl zařazen do dokončeného v prosinci 2023, ještě nezačalo odpisování.) Předem moc děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

  Účetně správně je v tomto případě vyřadit původní věc ze soubouru a novou zařadit - jestli je monitor jedna věc v souboru. Pokud by byl monitor součást nějaké věci souboru, pak by výměna byla oprava, ale to tady nepředpokládám. 

  Lépe se to vysvětluje např. na příkladu traktor s radlicí: Vytvoříte soubor dvou věcí - traktor je jedna věc, radlice je věc druhá. Pokud se poškodí radlice a Vy jí necháte opravit, tzn. zůstává původní, jen se opraví nějaké její části (díly), je to oprava věci v souboru. Pokud je např. radlice neopravitelná a celou jí vyhodíte a pořídíte novou, tak máte starou vyřadit a novou zařadit.

  Takže odhaduju, že monitor je jedna věc v souboru a tedy by se měl původní vyřadit a nový zařadit, když se neopravil, ale pořídil nový, ale otázka je, co bude požadovat poskytovatel dotace, myslím, že byste mu to měli sdělit a dohodnout s ním, jaký postup bude akceptovat (ať si zbytečně nekrátíte dotaci). 

• ! Poesiomat

  27. 03. 2024

  Paní inženýrko, slíbila jste mi na školení 15.3., že mi napíšete k poesiomatu rozpočtovou skladbu a účtování. Smlouva se jmenuje o dílo, nicméně v odstavci 6.6. či 6.7. je uvedeno „Po ukončení Smlouvy se Objednatel zavazuje Dílo vrátit Zhotoviteli, ledaže se Strany dohodly na prodloužení Smlouvy“. Dále v odstavci 3 je spíše text o právu vystavování díla a sdělování díla na 5 let. Oslovili jsem pár měst, všechny účetní zděšené, že mají trubku zaúčtovanou v majetku“. Všichni se tedy domnívají zřejmě, že poesiomat je jejich majetkem. U nás rovněž, bohužel však již smlouva byla uzavřena, tak se jen nyní musíme popasovat s tím, že smlouva je o dílo a na faktuře „záloha za nájem“.

  Dle té smlouvy opravdu není existence vlastnictví – stavba ne, nemá vazbu na sítě, jen se přidělává na povrch, hmotná věc spíše ne – nepřevádí vám vůbec hmotnou podstatu, jen právo vystavovat a sdělovat. 

  Ve smlouvě hovoří o autorském dílu a v bodě 3 vám dává k autorskému dílu právo vystavovat originál a sdělovat produkci – tedy jedná se o právo.

  Z hlediska majetku bychom mohli vést právo jako nehmotný majetek – tj. dát na 019, položka 6119 a odpis na 5 let, to nejvíce odpovídá skutečnosti, variantou by bylo i zvolit 518, položku 5169 a časově rozlišit na 5 let, ale evidence DNM je vlastně jednodušší a asi i účetně správnější – právo duševního vlastnictví ve smlouvě je.  Ten paragraf –  jestli více pro děti 3421 (pohádky, říkanky), jinak bych spíše volila paragraf 3429 – sice to trochu vypadá jako kultura – ale to se neodvažuji vyhodnotit, nevím, co z toho obsahově bude vylézat – víceméně to vypadá účelově jako flašinet , asi více pokrokový, a strašně drahý :o) – překvapuje mě i to, že dodavatel je neplátce – že si asi našel dodavatel pro to nějaké osvobození, ale to je jeho problém, ne náš. Doporučuji pojistit poškození - je to dost veřejnosti  přístupné (vandalismus).

• Investice x Neinvestice

  25. 03. 2024

  Jedná se v případě restaurování rozcestního kříže o investici nebo neinvestici? Kdy restaurováním tří rozcestních křížů dojde k očištění, konsolidaci, nátěru, rekonstrukci zlacené postavy Krista a nápisové cedulky. Kříže budou zajištěny usazením na nekorozivní čep a položeny do betonového tmelu, bude provedeno odstranění nevyhovujícího podkladu, budou provedeny výkopové a zemní práce. Bude vylita nová betonová základna. Povrch kamenného materiálu bude ošetřen hydrofobním prostředkem odpovídajícím charakteru a chemického složení. Cena oprav u jednotlivých křížů je 245 000, 186 000 a 93 000. Objednávka bude hrazena v celku, tedy cca 526 000Kč.

  Podle popisu je to oprava - práce odpovídají tomu, že se to uvádí do původního stavu, odstraňuje se opotřebení. U památek je to obecně i častější, že ani nesmíme měnit vzhled či jiné parametry, argumenty pro TZ jsou zde výjimečné (účelem by musel být nějaký nový parametr, např. zvětšení pietního místa, odvlhčení apod. - tedy jedině např. ta nová betonová základna by mohla být investicí, pokud tam dříve nebyla, ale pak se musí rozhodnout, zda je součástí památníku či je samostatnou stavbou, je dobré vždy posoudit vzhled před a po, na to se hodí vizualizace, pokud jsou).

  Tzn. odhaduji to "na dálku" spíše na neinvestici - účet 511, odpa 3326 (pokud to nejsou zapsané kulturní památky), položka 5171. Předpokladem také je, že kříže evidujete v majetku (měly by být jako stavby na účtu 021). 

• Prodej pozemku

  18. 03. 2024

  ZO obce schválilo prodej pozemku - zahrady o výměře 348m2 za cenu 29.375,- Kč. Pozemek dle směrnice se nepřecenil RH. Jedná o prodej pozemku, který je mimo režim DPH (v budoucnu nelze parcelu použít na stavební místo, jedná se pouze o zahradu). Nyní se připravuje kupní smlouva. Součástí kupní smlouvy bude cena za pozemek v hodnotě 29.375Kč. A teď řešíme úhrada nákladů spojených s prodejem pozemku - znalecký posudek v hodnotě 4.000,- Kč a geometrický plán v hodnotě 10.000,- Kč. Vedl. náklady v ZO schváleny nebyly, ale kupující s nimi počítá. A teď řešíme, zda je možné do kupní smlouvy uvést text: Kupující uhradí kupní cenu ve výši 29.375Kč, dále poplatek za vyhotovení znaleckého posudku ve výši 4.000,- Kč a poplatek za vyhotovení geometrického plánu ve výši 10.000,- Kč. A potom otázka je účtovat vedlejší náklady. Protože schválená kupní cena je 29.375,- Kč, je možné účtovat o vedl. nákladech vše na SU 647, pol. 3111? Nebo raději vedl. náklady na SU 649 s pol. 2324? Procházela jsem si Vaše odpovědi na podobné dotazy a tam píšete, že by to mělo být součástí kupní ceny (hl. ten geometrický plán), ale tu nemám schválenou v ZO s vedl. náklady. Nebo je jednodušší cesta přefakturace částky 14.000,- Kč za vyhotovení znaleckého posudku a geometrické plánu?

  Nikde není psáno, že zastupitelstvo má podobné věci schvalovat. Podle zákona o obcích má být vyvěšen záměr prodeje, ZO schvaluje samotný prodej a domnívám se, že úhrada vedlejších nákladů už je soukromoprávní ujednání s kupujícím, které je již v pravomoci rady/starosty. 

  Účetně je opravdu možné a podle nás i více vypovídající účtovat příjem jako součást kupní ceny na účet 647, proti tomu náklad na vyřazení pozemku na 554. Není chyba, že ZO danou část výnosu neschválila.

  Tady ani nebude problém s DPH - pokud jste si jisti, že daný prodej odvodu DPH nepodléhá, tak nemusíme řešit, co z toho by se mělo vyčlenit a dalo by se podrobit (pokud byste to tak chtěli) přeúčtování mimo DPH (pak lépe účet 649) a co je naopak plnění úzce související s prodejem pozemku, kde by DPH mělo být odvedeno stejně jako ze samotné kupní ceny (647).

• Inventarizační rozdíly

  17. 03. 2024

  Dobrý den, při inventarizaci byl zjištěn inventarizační rozdíl v částce 3400,- u účtu 314 a 1000,- Kč u účtu 042. Rozdíl nebyl zaúčtován do roku 2023. Jak postupovat? Děkuji

  Nejedná se o velké částky rozdílů, je možná oprava závěrky, po dohodě s krajem, ale kdyby mj. vzhledem k nevýznamnosti to kraj neakceptoval, tak je možné proúčtovat rozdíl do letoška a přiložit opravu k inventurám. Důležité je, že jste si na chybky sami přišli. 

  Jen ještě poznámka - ono se bude čím dál víc "tlačit (jak zatím vyznívá i z nového zákona o účetnictví), aby se chyby proúčtovávaly zpětně do závěrek, případně se i závěrky zveřejňovaly opravené, to je možný postup i nyní, ale asi bych zohledňovala vždy i významnost ve vztahu k pracnosti. Moc nevím, že když víte o inventarizačních rozdílech, že jste do závěrky neproúčtovali - nemůžeme vám zaručit, že i když to nejsou významné částky, že to přezkum jako nedostatek nevyhodnotí.  

• Inventarizace vodovodu - chybné účtování přípojek a vodoměrů

  13. 03. 2024

  Za spolupráce bývalé pracovnice vodovodů a kanalizací jsme se pustili do podrobné inventarizace této infrastruktury, aby byl majetek lépe identifikován a hlavně zkontrolován. V této souvislosti vyvstaly některé otázky: 1. máme v místní části z roku 2008 na účtu 028 pořízeno 24ks vodoměrů v celkové částce 103.997 Kč. Zřejmě došlo v tomto roce k hromadnému připojení vlastníků ke stávajícímu vodovodu. Dle účetní hodnoty jednotlivého vodoměru (4333 Kč) se zřejmě nejednalo o částku za vodoměr, ta se prý pohybuje kolem 1 tis. Kč, ale o částku za napojení na vodovod (navrtávací pas, apod.), což jinak účtuji tak, že pokud je připojení k vodovodu pod 40 tis. Kč, tak účtuji tuto část jako podlimitní TZ vodovodu a částku za vodoměr, která mi chodí na samostatné faktuře účtuji na 501, protože evidujeme DDHM až od hodnoty 3tis. Kč. Tady v roce 2008 došlo k napojení 24ks přípojek zároveň, tedy pokud bych o tom měla účtovat teď, tak bych navrtávací pasy vyhodnotila jako TZ vodovodu a vodoměry evidovala na 028 nebo 501 podle hodnoty a podle směrnice v té době. Ale paní účetní to zaúčtovala chybně a já teď přemýšlím, jestli ponechat na účtu 028 vodoměry v původních hodnotách, nebo vyřadit a odkázat se na chybu účtování let minulých, ale s tím, že zřejmě mělo být v tom roce 2008 účtováno jako TZ vodovodu, ale nebylo, jak opravit? A druhý dotaz je v podstatě podobný, paní účetní v roce 2004 a 2005 při nových přípojkách vyhodnotila připojení na vodovod, tedy zase navrtávacího pasu, jako hodnotu přípojky a zařadila na 021, ale fakticky se nejedná o přípojky (podle pracovnice vodovodů a kanalizací by jejich hodnota prý byla mnohem vyšší, tudíž se nejedná o stavbu přípojky, ale mělo být podlimitní TZ vodovodu). Tyto stavby přípojek bych tedy chtěla z majetku vyřadit, nechám návrh na vyřazení schválit v Radě a jaké by v tomto případě bylo prosím účtování? Celková hodnota těchto jako přípojek je za roky 2004 a 2005 na účtu 021 - 26.158,- Kč. Předem moc děkuji

  1. K prvnímu dotazu - musíme si ujasnit, jak to věcně tehdy bylo. Pokud bychom se bavili o tom, že na účtu 028 evidujete hodnotu prací souvisejících s napojením vybudovaných přípojek občanů na vodovod obce, pak souhlasím s tím, že to nepatří na účet 028. Pokud bychom to napojení vyhodnotili jako součást Vašeho vodovodu, bylo by to TZ, pokud by to obec hradila za občany v logice napojení jejich přípojek, pak správně obecný náklad 549 a pol. 5909 - může být asi k diskuzi, k jaké části to "napojení" patří - zda k Vašemu vodovodnímu řádu nebo k přípojce občanů. V zákoně o vodovodech a kanalizacích jsem k tomu našla toto:

  "Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace".

  Takže spíše bychom měli být v režimu, že je to TZ Vašeho vodovodu, ale podle všeho si sami nejste jisti, co to vlastně je, takže když je to evidováno jako 24 ks vodoměrů, museli byste nějak průkazně prokázat, že to bylo něco jiného, domněnky nestačí.  Jestli umíte rozklíčit, co bylo napojení a co vodoměry, pak je samozřejmě vhodné to opravit, ale nejsem si z Vašeho dotazu jistá, nakolik jste schopni toto prokázat. 

  2. Hodnota je malá, jednalo by se o podlitmitní TZ, takže souhlas s tím, že se může vyřadit (jinak by se to správně mělo sloučit do karty vodovodu jako jeho TZ, ale není to nad 40 tis. Kč). Vyřazení nemusí nikdo schvalovat, protože je to oprava účetní chyby, zápis bych volila 549 MD/ 081 v ZC a 081 MD/ 021 D v PC. Účet 549 volím v logice opravy chyby a stačí takto již vyřadit v ZC, když v nákladech v odpisech již část je a není to významná částka, tak nepoužijeme účet 408.

  Ještě pro úplnost - vodoměry na cizích přípojkách (ve vlastnictví občanů), tam také uvažujete správně s evidencí jako samostatné věci (výjimka jsou např. podružné vodoměry v bytech). 

• Dar obci - obraz od autora

  08. 03. 2024

  Prosím o radu jak ocenit na účet 032 obrazy, které nám daruje sám autor. Jedná se o italského autora - 20 obrazů v ceně 76 200 EUR. Předpokládám, že oceňuji 1 Kč, cena je sice známá přímo od autora, ale obrazy nabýváme bezúplatně. Mohu zařadit jakou soubor obrazů za 1 Kč a do přílohy uvést počet obrazů nebo musím zařadit 20 obrazů, každý v ceně 1 Kč?

  U věcí evidovaných na účtu 032 aplikujeme ocenění 1 Kč, když neznáme pořizovací cenu. Ocenění 1 Kč lze použít ve smyslu předmětu kultuní hodnoty (má to u kulturních předmětů přednost před odhadem hodnoty daru, tedy před RPC). Z vašeho dotazu vyplývá, že znáte cenu přímo od autora. 

  Oddělenou evidenci jednotlivých předmětů vedeme pokud obrazy ocenítě pořizovací hodnotou - a máte pravdu v tom, že uvedená cena daru není pořizovací cenou, a umělecké předměty se neoceňují RPC, ale pořizovací cenou, když není, tak ve výši 1 Kč.  V ocenění 1 Kč lze vytvořit soubor obrazů, pokud by obrazy tvořily dohromady tematicky sbírku, jinak lze vést obrazy  za 1 Kč i jednotlivě. 

• Majetkový podíl v s.r.o.

  05. 03. 2024

  Naše město uzavřelo smlouvu o převodu podílů společnosti s r.o. a město SÚ se stalo novým jednatelem společnosti. Nákup jsme zaúčtovali na pol. 6202 – Nákup majetkových podílů. Spolu s kupní cenou jsme na tuto položku zaúčtovali i právní služby – služby spojené s přípravou převodu podílů vč. sepsání smlouvy. Chtěli jsme se zeptat, kam zaúčtovat náklady notáře, který provedl změny v obchodním rejstříku (změna jednatele, stanov). Notář náklad vyfakturoval přímo společnosti s r.o. Je to takto v pořádku? Jedná se o běžný výdaj obchodní společnosti nebo by nám ho měla společnost přefakturovat a výdaj by vstoupil do PC majetku?

  Je na vzájemné dohodě, která ze stran související náklady uhradí. V případě, že náklady notáře uhradí s.r.o., nedostane se do PC u města, ale je to tak v pořádku jako jeden z možných postupů. Město dá do PC každopádně jen náklady, které skutečně hradilo (princip ocenění pořizovací cenou, někdy se kombinuje i s oceněním v RPC v případě, kdy je v tom částečně dar, ale to není tento případ). Tzn- náklady notáře dáte do ceny jen, když Vám je s.r.o. přefakturuje, ale nutné to není, je právně možné, aby související náklady nesly v dohodnuté výši obě strany právního vztahu. 

  Nejsme právníci, ale nevidím problém v tom, aby daný náklad nesla s.r.o. 

• Úpravy psích kotců - oprava/TZ

  29. 02. 2024

  Jsme ÚSC, připravujeme následující akce a prosíme o konzultaci, zda se jedná o opravu či TZ. Zasíláme popis současného stavu, popis prací v rámci akce (příloha č. 1), slepý rozpočet (příloha č. 2) a fotografii (zachycuje jak kotce před projektem, tak 2 kotce, které zhruba před čtyřmi lety prošly úpravou a po jejich vzoru budou upraveny stávající kotce). Psí útulek - v současné době je stávající technický stav kotců nevyhovující (zrezivělá kovová kostra, prohnilé dřevěné smrkové bočnice) Předmětem projektu je návrh stavebních úprav 13 ks stávajících kotců a jeden dvojkotec pro psy, kdy stávající dispozice kotců a vzhled zůstane bez změny. Dvojkotec bude proveden spojením dvou buněk kotců bez vnitřní stěny – ta může být podle potřeby kdykoliv doplněna. Bude provedena oprava stávající železobetonové desky a nová kovová kostra kotce s opláštěním stěn a střechy. Odvodnění již bylo řešeno, pouze se opravuje. Boxy jsou navrženy samostatně, takže se může postupovat dle potřeby a prostoru. Záměrem je náhrada nevyhovujících současných materiálů kotců za nové, které zajistí bezpečný provoz útulku. Asi v horizontu 1 roku předpokládáme do výše uvedených kotců doplnění pryžové podložky na betonový podklad. Máme variantu volného položení, nebo nalepení na betonový podklad. Bude se lišit účtování v případě těchto dvou variant?

  Z hlediska volby mezi opravou a TZ to vidíme celkem jednoznačně. Ze zaslaných podkladů mi to příjde jako oprava. Účelem je nahradit nevyhovující současný materiál kotců za nový. Nepřijde mi, že v té souvislosti dojde i k nějaké změně parametrů kotců. Odstraní se opotřebení kotců a kotce se uvedou do původního, provozuschopného stavu. Účtovala bych o opravě a to bez ohledu na to, kolik to bude stát. Argumenty pro TZ zde opravdu nejsou patrné - kotce nejsou rozšiřovány, nemají nějaké nové funkce apod. 

  Jediná další možná varianta by bylo účtování o kompletní obnově kotců, tedy nové výstavbě. Protože se ale původní odstraňují z důvodu opotřebení, tak jejich ZC nepůjde do PC nových kotců. Původní kotce by se vyřadily likvidací, nové by se účtovaly jako nové stavby na účet 042. Trochu mě k tomu vede popis prací, kde se hovoří i o nové betonové desce. I z fotky to vypadá, že z původního kotce opravdu nezbylo nic a vystavělo se to komplet nově, ale vypadá to, že možná zůstal ještě základ pod deskou, ale protože byla odstraněna při "opravě" v podstatě většina původní stavby, je i toto možná varianta. Je to obecně trochu netradiční - např. u komunikací to bývá k diskuzi, když se opravuje jen povrch, je to oprava, někdy volíme novou výstavbu u chodníků, kdy se zasahuje až do podloží. Obdobně to bývá k dikuzi např. u sítí, kde se také tradičněji účtuje spíše o opravě, byť už fakticky je to někdy kompletní obnova. Tady je to ale takové trochu více patrné, že se v podstatě spíše staví nově, tradičněji by se tady někdo snažil jako opravu obhájit, takže necháváme ke zvážení obě varianty, já bych se přiklonila již spíše k nové stavbě (byť je na původním místě a v původní podobě, tak argument je, že původní byla zcela odstraněna). 

  Doplnění pryžových podložek na betonový podklad ve vašich variantách nebude mít rozdílné účtování, pokud se rozhodnete podložky účtovat jako materiál (krátkodobý majetek - použitelnost do jednoho roku). Nevím, jakou budou mít životnost nebo odolnost vůči zvířatům... Pokud by byly "trvanlivější" a nalepeny, tedy připevněny ke stavbě kotců, pak je samozřejmě větší argument pro TZ, tam již změna parametrů nějaká bude (podle ceny pak případně TZ podlimitní - do 40 tis. Kč). Budoucí výměna by se pak účtovala jako oprava. I když nalepeny nebudou, tak v případě, že budete odhadovat životnost dlouhodoběji, tak funkčně jsou spíše součástí stavby, nebudou se přemisťovat, tedy i zde bude jednodušší je účtovat do ceny stavby jako (odhaduju, že podlimitní) TZ. 

• inventury PO

  23. 02. 2024

  Každý rok nemohu včas dostat z MŠ přehled majetku. Otázka zní je nějaký zákon nebo vyhláška která stanovuje termíny odevzdání výkazů příspěvkových organizací zřizovateli, nebo se to upravuje vnitřní směrnicí?

  Pokud se týká výkazů příspěvkové organizace - jedinným limitem je termín pro schválení účetní závěrky příspěvkové organizace - tedy do 6 ti měsíců po rozvahovém dni (a logicky musí před tím předcházet předání podkladů ke schválení - tak, jak si to nastavíte). Zároveň závěrku PO asi potřebujete jako jeden ze zdrojů pro vypracování závěrečného účtu obce - ale tady je na Vás, jak si to termínově nastavíte.

  Mluvíte ještě o přehledu majetku - tedy potenciálně o inventurách. V zákoně o účetnictví v par. 30, odst. 6 je pouze uvedeno, kdy ÚJ mohou zahájit a ukončit inveturu majetku a závazků. A to, že mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. V žádném jiném předpise nejsou stanoveny termíny odevzdání inventur. Jedinou omezující podmínkou ve vztahu k datu je ta, že inventarizace musí být provedena natolik včas, aby bylo možné proúčtovat zjištěné inventarizační rozdíly k datu účetní závěrky před předáním účetní závěrky (ale to je pro danou organizaci - ne, zda a případně kdy se příslušné výstupy předávaí např. zřizovateli).

  Kontrola hospodaření PO zřizovatelem vyplývá se zákona č. 250/2000 Sb., par. 27 a dál. Ani v tomto zákoně není stanoven konkrétní termín. Z praxe víme, že termín si určují sami zřizovatelé pokynem PO, s datem do kdy musí PO odevzdat příslušné výkazy, většinou to bývá do 1 měsíce od předání účetní závěrky do systému.

  Vnitřní směrnice je pro potřeby ÚJ, pokud PO hospodaří samostatně, nevím zda jim můžete přikázat, aby si konkrétní datum do své směrnice zapracovali. Zkuste se s nimi domluvit a vypracovat jim oficiální pokyn, kde určíte povinnosti k předání výkazů, případně dalších podkladů i s přesnými daty :-) - alespoň se to vyjasní pro všechny strany. Ale jak jsme již uvedli výše - v právních předpisech to upraveno není.

• DPH při převodu majetku

  22. 02. 2024

  Dobrý den, Chtěla bych Vás požádat o zodpovězení dotazu ve věci DPH při převodu pozemku z obce, která je plátcem DPH, na FO, zda na níže uvedené převody lze vztáhnout KOOV KDP s tím, že zde obec nejedná jako osoba povinná k dani nebo pozemky osvobodit od DPH a jaký je případně dopad, když uvedeme, že obec nejedná jako osoba povinná k dani místo toho, aby bylo uvedeno, že jsou pozemky od DPH osvobozeny. Dle metodického pokynu obce ze dne 27.09.2023 je do obchodního majetku zahrnován majetek, který je výhradně nebo převážně využíván k ekonomické činnosti, zejména se jedná o vdh. infrastrukturu, pozemky a budovy, které jsou výhradně využívány k pronájmům (bytů a nebytových prostor) a neslouží ani z části k výkonu veřejné správy). U majetku, který není veden jako obchodní majetek je účetní jednotka v postavení osoby nepovinné k dani a případný převod není předmětem daně. 1. Jedná se o převod části pozemku parc.č.1084, ost.pl/ost.kom, o výměře 26 m2 v k. ú. Vlašim (jedná se o historicky připlocenou část pozemku k pozemku p. č. st. 1458), pozemek je dle úz. plánu veden v plochách silniční dopravy, nebyl nikdy pronajímán, celý pozemek obec nabyla částečně ze zákona 172/1991 v r. 1992, v r. 2001 a směnnou smlouvou z r. 1993, kdy obec nebyla plátcem DPH). Zde by tedy obec jednala jako osoba nepovinná k dani nebo vzhledem k tomu, že pozemek je nabytý i na základě směnné smlouvy, tak převod osvobodit od DPH? Připlocená část pozemku tvoří funkční celek k čp. 1798, kdy kolaudace proběhla více jak před 5 lety. 2. Jedná se o převod části pozemku parc.č. 1091/1, orná půda, v k. ú. Bolina o výměře 16 m2 (opět se jedná o historicky připlocenou část pozemku, která nebyla nikdy pronajímána, dle ÚP se jedná o plochy silniční dopravy, pozemek byl nabyt ze zákona. Tady by tedy obec mohla vystupovat jako osoba k dani nepovinná. Připlocená část pozemku tvoří funkční celek k čp. 136, souhlas ohlášením stavby vydán v r. 2007. 3. Jedná se o směnu částí ppč. 1366, ost.pl./ost. kom o výměře 36 m2 a části parc. č. 1367/1, ost. pl./ost. kom o výměře 19 m2 v k. ú. Bolina ve vlastnictví obce (opět se jedná o historicky připlocené části pozemků, obec pozemky nabyla ze zákona, nikdy nepronajímala, nabytí ze zákona, dle ÚP jsou pozemky vedeny v plochách silniční dopravy a veřejného prostranství. Zde by obec také vystupovala jako osoba nepovinná k dani. 4. Dále bych se zeptala na to, zda obec, která je plátcem DPH, v případě škodné události, kdy vystupuje jako poškozená, je ve vztahu k poškozenému majetku plátce DPH, když si nárokuje odpočet DPH (tzn., že od pojišťovny budeme chtít vyplatit částku bez DPH) a v případě, že si nenárokuje odpočet DPH, tak vystupuje jako neplátce DPH (od pojišťovny pak požadujeme vyplatit částku vč. DPH).

  První případ - za mne mi předmět daně, to že část pozemku byla nabyta směnnou v roce 2021 na tom nehraje roli. Fakticky je to narovnání kolem komunikace (jak jsem si to zobrazil) - tady je podle mne naprosto na místě, že Město jedná jako osoba nepovinná k dani (tedy vůbec nepovažuje za plnění pro účely DPH)

  Druhý případ - za mne naprosto stejný jako u prvního případu (opět část pozemku "komunikace" ...) 

  třetí případ - to samé

  Čtvrtý případ - plný souhlas s tím, co uvádíte. Tedy pokud jsem v situaci, že mám nárok na odpočet DPH, neměla by výše škody zahrnovat daň, kterou si mohu uplatnit na státu. Pokud ale nárok na odpočet nemám - ať již z důvodu, že se jedná o majetek mimo obchodní majetek, nebo že není nárok kvůli tomu, že je tam plnění osovobozené (například pronajímané byty) - měla by být škoda vyčíslena včetně DPH. Toto v praxi problém snad nedělá - co vím, tak vznikaí diskuse v případech, kdy jsou částečné nároky na odpočet.