Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dotazy
-
Smlouva o dílo18. 11. 2025
Prosím o posouzení smlouvy o dílo "Školní zahrada". Naše obec je plátcem DPH. Stavební objekt nebude dlouhodobě pronajímán plátci DPH, pronájem bude spolkům, fyzickým osobám bez úplaty. Bezúplatný pronájem bude pravděpodobnou podmínkou dotace od Národní sportovní agentury. O dotaci bude teprve zažádáno.
Přesto si nejsem jista, zda je správně nastavena fakturace včetně DPH, když se zde bude budovat kanalizace/kanalizační přípojka.
Pokud bychom objekt nezahrnuli do obchodního majetku, je možné ponechat smlouvu o dílo v tomto znění? Odpočet DPH bychom neuplatnili.Myslím si, že Smlouva je v pořádku. Na tom objektu, který bude vybudován, nebudete provádět ekonomickou činnost - vzhledem k tomu že plánujete jeho poskytování zdarma. Za těchto okolností nesplníte charakteristiku, že byste tam jednali jako osoba povinná k dani a je tudíž v pořádku, že dodavatel bude fakturovat ve standardním režimu včetně daně.
Pokud se týká kanalizační přípojky/kanalizace - tady poznamenávám, že jsem v soupisu prací nenašel toto pod nějakou položkou (stavebním objektem) - takže asi to není nic významného a je to asi skutečně jen přípojka a napojení na řad. Vím, že máte obecně kanalizaci v ekonomické činnosti. Nicméně pokud by to bylo jen napojení objektu, ve kterém není ekonomická činnost na celkovou kanalizaci, tak za mne i u tohoto napojení jste v situaci, že nejednáte jako osoba povinná k dani (tady nebudete dle všeho ani vybírat stočné).
-
! Úpravy odpisového plánu v průběhu rozpočtového roku18. 11. 2025
V průběhu roku došlo ke změně ve skladbě majetku PO (pořízení a vyřazení majetku), která má dopad do výše plánovaných odpisů. Ptáme se, zda je nutné revidovaný odpisový plán znovu předkládat ke schválení zřizovateli PO v průběhu rozpočtového roku, nebo zda postačí jeho interní aktualizace bez formálního projednání se zřizovatelem.
Toto nemá jednoznačnou odpověď - klíčové je, co považujete za odpisový plán. V předpisech nenajdeme žádnou jednoznačnou definici, jak má odpisový plán vypadat a tak se nám v průběhu času tady po republice vykrystalizovalo několik variant:
VAR 1 - odpisový plán jako obecná pravidla pro způsob odepisování majetku (kde se definují třeba jednotlivé skupiny majetku, dávají se nějaké doby odepisování - třeba i v intervalu, stanoví se u koho žádat o nějaké výjimky apod.). K tomu se může na základě takovéhoto obecného odpisového plánu vypočítat třeba rozpočtovaná hodnota odpisů na rok ........... - ta již ale není odpisovým plánem. Pokud jsme v této variantě, tak odpisový plán rozhodně nemusím měnit v průběhu roku jen kvůli vyřazení/zařazení nějakých věcí. Co se jen mění je ten propočet odhadovaných odpisů a tam je již na Vás, jak by se s tím pracovalo - zda se to má třeba předkládat na vědomí kvůli případným úpravám rozpočtu apod.
VAR 2 - odpisový plán jako seznam, kde u jednotlivých věcí přesně stanovím odpisové procento (na jakou dobu se to má odepisovat) - ale nepočítám tam konkrétní odpisy. Pokud byste to měli takto, tak v tomto případě zařazení nových věcí již vede k nutnosti aktualizovat odpisový plán a nechat ho schvalovat zřizovatelem.
VAR 3 - obdobné jako VAR 2 s tím, že u jednotlivých věcí jsou každý rok uvedeny hodnoty odpisů - v této variantě mě nejen zařazení nové věci, ale také i vyřazení věci s nenulovou ZC vede k nutnosti odpisový plán doplnit.
VAR 4 - někdo považuje za odpisový plán dokonce jen sumární hodnotu odpisů na rok - tedy jedna jedinná částka (fakticky to, co jsem uvedl u VAR 1 jako "rozpočtovanou hodnotu odpisů na rok"). Tady logicky jakákoliv změna tohoto čísla = změna odpisového plánu.
Nemůžeme nikomu nic v této věci "přikazovat" - můžeme pouze doporučit, že jako logická a skutečně funkční se nám jeví VAR 1. Zejména u velkých příspěvkových organizací - pokud byste si představili třeba velkou nemocnici jako příspěvkovou organizaci ve VAR 3, tak nebude dělat nic jiného, než že se budou schvalovat změny odpisového plánu - to nedává ale žádnou logiku. Bohužel je také rozšířená VAR 4 - ta podle nás ale žádným reálným odpisovým plánem není - to je již jen aplikace nějakých pravidel do výpočtu částky.
-
Dotace IROP veřejné prostranství18. 11. 2025
Obdrželi jsme Rozhodnutí o poskytnutí dotace z MMR - IROP 2021-2027, financování ex post. Jedná se o výstavbu veřejného prostranství, které se skládá ze dvou staveb – máme dva zhotovitele. Dotace je 85% EU, vlastní zdroje příjemce jsou 15%. V rozhodnutí jsou uvedeny nepřímé náklady ve výši 7% přímých výdajů, dle sdělení administrátora dotace nebudou tyto nepřímé náklady předmětem kontroly z IROP. Nepřímé náklady všechny co mám BOZP, TDS účtuji celé částky na faktuře s neinvestičním UZ dotace. Například faktura za BOZP na celou částku 9 680 Kč účtuji 042 / 321, 321 / 231 149 5 17085 – nedělím na vlastní zdroje, dočetla jsem se, že se nemusí a může se první vyčerpat až do částky, co je na rozhodnutí, s tím že si hlídám 7% z celkových přímých výdajů. Jen si nejsem jistá na konci roku s určením dohady. Jestli mám dát na dohad vše, co budu mít účtované na UZ.
Dále ale dle rozpisu, který jsem dostala od administrátora dotace, máme přislíbenou dotaci ve výši 10% z celkových způsobilých výdajů na přímé výdaje na doprovodnou část projektu – VV vedlejší výdaje. Tady už ale nevím kolik mám na UZ účtovat, když mi přijde faktura, kde jsou hlavní i vedlejší výdaje. Dle rozpočtu prací jsme byli přes limit s vedlejšími náklady, částka se tudíž snižovala, aby splňovala 10%, a abych řekla pravdu na číslo, které z toho vzniklo, se nemohu dopočítat. Mohla bych Vám prosím poslat rozpočet, kde jsou přesné částky a jsou rozděleny dle podmínek dotace a poradila byste mi jak nějakou konkrétní fakturu zaúčtovat?Pokud jde o nepřímé výdaje, máte pravdu v tom, že se dle metodiky MF má značit nejprve do výše nepřímé dotace, vlastní podíl, jen když jsou skutečné nepřímé výdaje dostačující. Jen pozor na to, abyste jako kryté EU značily nepřímé výdaje opravdu jen ve výši nepřímé dotace z EU, což je ve vašem případě 85 % z celkových nepřímých výdajů dle rozhodnutí. Musíte dodržet celkové přímé výdaje z rozhodnutí. Obecně platí vzorec, kdy nepřímé výdaje se určují z přímých způsobilých výdajů, tedy nepřímá dotace má vazbu na skutečně přiznanou přímou dotaci. V případě, kdy jsou celkové přímé způsobilé výdaje nižší, než ty uvedené v rozhodnutí, snižuje se nárok na přímou i nepřímou dotaci.
Konkrétní příklady postupů najdete v komplexním dotazu z 5.7.2025 "Nepřímé výdaje...":
Dotace je někdy proplácena v jiném časovém horizontu, než jak jsou vynaloženy náklady, proto dohada 388/403 se váže procenticky ve vztahu k nákladům na účtu 042, ne vždy to sedí na značené výdaje nebo příjmy - i u výdajů se může stát, že faktura za prosinec se zaplatí v lednu, přesto patří do prosincové dohady. Při zařazení majetku má být dohadována již celá zbývající částka nevyúčtované dotace, aby se mohla začít rozpouštět do výnosů.
Konkrétní rozpočítání značení s přílohami už je spíše časově na zakázku - ale rovnou říkám, že to chce hlavně věcně zjistit, co vám z jaké faktury proplácí. Našla jsem k tomu pravidla, která by měla platit pro veřejné prostranství:
Na str. 18 tam najdete výklad k těm 10 %, které jsou přímými výdaji na doprovodnou část projektu. Jsou tam věcně vyjmenované výdaje, které lze touto částí dotace krýt, například mobiliář apod. Zkuste ověřit, který z doprovodných výdajů vám vznikl a byl do dotace uplatněn. To by mělo být řešeno ve spolupráci s administrátorem, který ve vztahu k vynaloženým výdajům vyplňuje žádost o platbu.
-
Poukázky do Kauflandu18. 11. 2025
Ráda bych se zeptala, zda je možno nakoupit poukázky do Kauflandu na potraviny pro naše zaměstnance v hodnotě do Kč 2.000,- ze sociálního fondu obce.
V prvé řadě musí daný výdaj splňovat pravidla čerpání vašeho SF dle jeho statutu. Pokud nesplňuje, je možné statut fondu upravit. Jiný "zákonný" problém v tom není, jen upozorňuji, že došlo ke změně ve zdaňování, kdy do konce roku 2023 platilo osvobození u nepeněžních darů do 2 tis. Kč (úhrn za rok). Od 1. 1. 2024 se toto zrušilo a tyto dary jsou zdaněny.
Nehraje tedy roli, jestli je to peněžní nebo nepeněžní dar, v tomto případě to musíte zaměstnanci zdanit. Muselo by se jednat o osvobozený dar například na kulturu, sport či rekreaci, sleduje se i úhrn za rok, viz dokument "Benefity zaměstnanců ÚSC a DSO" z 27.1.2025:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=benefity&jak=fraze
-
Opravné položky18. 11. 2025
Prosíme o radu ohledně opravných položek. Vždy jsme tvořili OP k 31.12 běžného roku na základě provedené inventarizace a inventarizačních soupisů, tak jak je uvedeno v zákoně (Účetní jednotka by měla o významném přechodném snížení hodnoty majetku účtovat bezodkladně, nejpozději však k rozvahovém dni). Nyní se auditoři z kraje vystřídali a vytýkají nám, že by jsme měli OP k pohledávkám (311 a 315) tvořit průběžně, jinak, že porušujeme zákon. Pokud tedy tvoříme OP jednou ročně a to k 31.12. Je to prosím porušení zákona? My si myslíme, že ne.
Zákon o účetnictví a související prováděcí vyhláška č. 410/2009 Sb. pracuje s pojmem majetek obecně - aktiva a pasiva rozděluje na pojmy majetek (zahrnující všechna aktiva, nejen DHM a DNM, ale i pohledávky a jiná aktiva) a závazky (pasiva).
To, že pohledávky dle pojmů v ZoÚ patří pod pojem majetek, vyplývá i ze znění § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb.:
(5) V případě majetku, s výjimkou pohledávek, se tvoří opravná položka ve výši přechodného snížení hodnoty tohoto majetku.
(6) V případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky.
Ve vyhlášce se hovoří v odst. 2 o tom, že se OP mají tvořit bezodkladně, pro ÚSC je to blíže vysvětleno v závazně platném ČÚS 706 k opravným položkám, kde se uvádí:
3.3 Přechodné snížení hodnoty majetku se zobrazuje v účetnictví účetní jednotky průběžně k okamžiku zjištění, nejpozději však k rozvahovému dni s vazbou na inventarizaci majetku.
3.7. Opodstatněnost tvorby opravných položek a jejich výše účetní jednotka zjišťuje nejpozději k rozvahovému dni.
Souhlasím tedy s vámi, že účetní předpisy umožňují tvořit OP až k 31.12. a běžně se to tak děje. A nehraje vůbec roli, zda jsou OP tvořeny k DHM či pohledávce, je to jedna metoda, proto by naopak dle mého názoru měl být jednotný okamžik, ke kterému OP účetní jednotka zobrazuje (pro veškeré složky aktiv).
-
Vyřazení dětského hřiště17. 11. 2025
Měli jsme dětské hřiště za 62.000,-Kč (herní prvky na travnaté ploše). Herní prvky již byly nefunkční a tak byly rozebrány a odvezeny a hřiště bylo zrušeno. V majetku bylo zařazeno na 021, už bylo plně odepsáno, takže na inventární kartě mám zůstatkovou cenu 0,-Kč. Jak vyřadit v účetnictví a v jaké hodnotě?
Zaúčtujte zápis 081 MD/ 021 D v pořizovací ceně, to je vše, když je ZC 0 Kč.
-
Vyřazení majetku ZŠ14. 11. 2025
Obec provedla v ZŠ mimořádnou inventuru majetku. Na základě změny interní směrnice ZŠ byl vyřazen majetek v hodnotě do 2 tis. Kč za ks. V ZŠ byl do té doby evidován majetek v hodnotě od 1 Kč. Hodnota vyřazeného majetku na základě změny metody činí cca 2 900 tis. Kč. Dále byl vyřazen majetek, který nebyl v rámci inventury dohledán, a majetek nepotřebný v hodnotě cca 1 300 tis. Kč. Jak máme dále postupovat? Musí vyřazení majetku ZŠ schválit zastupitelstvo? Nebo stačí schválení radou obce nebo pouze podložení nově schválenou interní směrnicí a vyřazení likvidační komisí ZŠ?
Po změně účetní (v průběhu roku) byla v letošním roce v ZŠ použita jiná metoda odpisování majetku. ZŠ chce radou obce schválit odpisový plán na letošní rok již s touto změnou. Musí být tato změna zapracována také v interní směrnici nebo postačí vyjádření účetní? Může rada tento odpisový plán schválit už v letošním roce, nebo by měla změna nastat až od 1.1.2026? ZŠ odepisuje majetek 1x ročně.Nejprve ke změně metody v průběhu účetního roku. Podle § 7 odst. 4 zákona o účetnictví v rámci účetního období nesmí dojít ke změně účetních metod či jiných principů ovlivňujících vykázání určitých skutečností. Změnu metody můžete provést k 1.1. Nevím k jakému dni tu změnu máte, píšete o průběhu roku. Co rozhodně nemám udělat je to, že třeba do 31. 5. 2025 si řeknu, že mám hranici pro DDHM ve výši 1 Kč a od 1. 6. jsou to 2 000 Kč. Celý rok má být účtováno ve stejném režimu (zde třeba účty 558x 501) a pokud bych se rozhodl změnit metodu v průběhu roku (což není OK), tak bych měl alespoň zajistit to, že účetnictví opravím tak, aby bylo celé účetní období řešeno jednou jedinnou účetní metodou.
Nevíme čí ten majetek ve ZŠ je (předpokládáme, že se bavíme o majetku v účetnictví PO). Škola ho může mít ve správě, může být i v jejím vlastnictví, případně to PO nabyla od zřizovatele bezúplatným převodem. No a tady začnou jednotlivé varianty:
- pokud jsou to jen změny ve způsobu vykazování - původně 028 a nyní reklasifikováno tak, že již na 028 není (ale majetek nadále zůstává v užívání) - to je jen promítnutí účetní operace a za mne není potřeba schválení zřizovatele (pokud jste si nevymínili, že třeba souhlas se změnou směrnice je jen se souhlasem zřizovatele).
- potom ale mluvíte i o majetku neexistujícím (nebyl dohledán) - tady již hodně bude záležet na nastavených pravidlech v rámci zřizovací listiny. Zejména pokud to bude majetek, který by byl v právním vlastnictví zřizovatele (svěřený PO), tak dost možná manko tohoto majetku může znamenat nějaké rozběhnutí procesů u zřizovatele, které budou řešit odpovědnost (škodní komise...). PO samozřejmě majetek vyřadit musí - pokud dle všeho neexistuje, ale je dost možné, že to musí následně řešit se zřizovatelem a budou tady nějaké kroky. To se může týkat i majetku vlastního.
- potom mluvíte o majetku nepotřebném - tedy existujícím s tím, že byste jej asi chtěli vyřadit. Zase předpokládám, že bychom to měli mít nějak ošetřeno ve ZL. Pokud by to byl majetek nabytý například bezúplatným převodem od svého zřizovatele, je PO povinna prvotně takový majetek nabídnout zřizovateli. Pokud to bude majetek svěřený, máme různé varianty podle toho, jak si to nastavíte (někde se to nechává v kompetenci ředitele PO, jinde to musí schválit zřizovatel). Toto se může týkat i vlasntího majetku. V řadě případů je to také definováno s nějakými limity - například majetek do ............... Kč - může vyřazovat PO sama, mezi ........... Kč a .............. Kč - souhlas ředitele (nějaký úředník...) a nad čátku ....... Kč - Rada nebo starosta.
Nějaké záležitosti k těmto otázkám řešíme i v dokumentu "Majetek PO a majetkoprávní vztahy zřizovatele a PO" ze dne 9.9.2020
I nový odpisový plán by správně měl být schválen od 1.1. a ne v průběhu roku. Samozřejmě pokud ta metoda ještě nebyla použita (uvádíte, že se odepisuje 1x za rok), tak rozumím tomu, že schválení změny asi není věcně až takový problém (podle předpisů to ale tedy moc není). Musíte si uvědomit, že mohly nastat i případy, kdy bylo potřeba odpis dopočítat v průběhu roku (byť jinak odepisujete 1x za rok)- například prodej majetku, likvidace dosud neodepsaného majetku. Takže mít i v takovémto případě vyhlášenou metodu platnou celý rok dává smysl. Byl bych ale mnohem raději, pokud by se toto vyhlásilo až pro rok 2026.
No a odpisový plán je samozřejmě zároveň směrnicí PO. Takže jeho schválením přenastavuji systém interních směrnic (a pokud by se tam něco objevovalo k odpisům ještě někde jinde, je potřeba zajistit jednotnost - aby to bylo všude stejně).
-
Smlouva o neinvestičním přípěvku14. 11. 2025
Prosím o zaúčtování následujícího případu. Obec jako dárce podepíše smlouvu o poskytnutí neinvest. přísp. jiné obci za eshop pro prodej pozemků.
Pokud se jedná o neinvestiční příspěvek (dar, transfer) jiné obci na základě darovací smlouvy nebo smlouvy o spolupráci, tak se použije pol. 5321. Jedná se o konsolidační položku, ověřte si u druhé obce, zda příjem bude účtovat na pol. 4121. Zároveň upozorňuji, že u pol. 5321 se používá i ZJ, pokud se obec nachází na území jiného okresu nebo kraje.
Dar nebo transfer bez vyúčtování: účtuje se rovnou do nákladů zápisem: 572 MD / 231 D + RS.
Dar nebo transfer s vyúčtováním:
- platba se účtuje zápisem 373 (471) MD / 231 D + RS.
- předpis vyúčtování: 572 MD / 349 D
- zúčtování zálohy: 349 MD / 373 (471) D.
Jenom ještě poznámka: blíží se konec roku, pokud by vyúčtování bylo až následující rok, tak byste k 31.12. měla účtovat o dohadné položce zápisem: 572 MD / 389 D (ve výši letos spotřebované výše příspěvku). A předpis vyúčtování by byl zápisem: 389 MD (popřípadě 572) / 349 D ve výši skutečných nákladů.
Jste plátci DPH a neznám přesný název ani obsah smlouvy. Tak jenom upozorňuji, že pokud by to byl příspěvek jako nějaká protislužba, tak by se účtovalo jinak a mohlo by to podléhat i zdanění u přijímající obce (je-li plátcem).
-
Návrh rozpočtu na rok 202614. 11. 2025
Připravujeme návrh rozpočtu na rok 2026. V minulosti jsme zveřejňovali návrh rozpočtu společně s informací o schváleném rozpočtu předcházejícího roku, očekávaným nebo skutečným plněním za předcházející rok. Tato povinnost vyplývala z § 5 odst.3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Platí tato povinnost i nyní? Podle tohoto zákona je obec veřejnou institucí, ale v §5 odst. 3 se píše, že se tato povinnost se nevztahuje na veřejnou instituci, u které jsou požadované informace zveřejňovány podle jiného právního předpisu. Chápeme z tohoto ustanovení, že ÚSC se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., tudíž nemusíme zveřejňovat informace podle zákona č. 23/2017? My při zveřejnění návrhu rozpočtu dáváme informace, že veškeré rozpočty jsou na https://monitor.statnipokladna.gov.cz/. Můžeme tedy pro rok 2026 dát pouze návrh rozpočtu na rok 2026 s odkazem monitor státní pokladny?
Cituji vám k tomu aktuální znění § 5 odst. 3 zákona č. 23/2017 Sb.:
(3) S návrhem rozpočtu na rozpočtový rok veřejná instituce zveřejní informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházející roku, na který je předkládán návrh rozpočtu (dále jen „předcházející rok“), a o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok. Tato povinnost se nevztahuje na veřejnou instituci, u které jsou požadované informace zveřejňovány podle jiného právního předpisu nebo prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) způsobem umožňujícím dálkový přístup.
U obcí jsou informace o rozpočtu zveřejňované na portálu Monitor, takže od novely z roku 2024 již povinnost, kterou zmiňujete, pro obce neplatí. Někdo i tak dále zveřejňuje, ale jako zákonná povinost to již neplatí.
-
Technické zhodnocení kulturní památky ve výpůjčce14. 11. 2025
Obec požádala v roce 2025 o dotaci od SZIF, jejímž předmětem bylo restaurování kapličky z 19. století, která je zapsána jako kulturní památka. Žádosti bylo vyhověno a dotace byla SZIF vyhodnocena jako investiční. Akce byla vysoutěžena v roce 2024 a restaurátorské práce byly rovněž provedeny v roce 2024. Sakrální stavba i pozemek jsou ve vlastnictví dvou firem, z nichž každá vlastní ideální polovinu pozemku i stavby.
Obec uzavřela následně s vlastníky pozemku a stavby smlouvu o výpůjčce na dobu 10 let s klauzulí, že půjčitel přenechává Předmět výpůjčky vypůjčiteli a zavazuje se mu umožnit její bezplatné a dočasné užívání, a to konkrétně na dobu od 3. 9. 2025 do 3. 9. 2035 za účelem celkové rekonstrukce samotné sakrální stavby Božích muk.
Kaplička byla zařazena pod samostatným inventárním číslem do majetku obce v pořizovací ceně 481 897,20 Kč ke dni uzavření smluv o výpůjčce, tj. 3. 9. 2025. Transfer byl na kartu majetku zařazen ve výši přiznané investiční dotace, tedy 261 360,00 Kč, ke stejnému datu.
Dotaz zní:
Lze provést technické zhodnocení cizí stavby a jakým způsobem ho zaúčtovat? Může být kulturní památka odpisována pouze po dobu výpůjčky, tedy 10 let? Jakým způsobem se s majetkem naloží po uplynutí doby výpůjčky – jak ho vyřadit a převést zpět vypůjčitelům, kteří nejsou vybrané účetní jednotky. Je správně, že po deseti letech obec nebude mít majetek. na který vynaložila finanční prostředky?Nejprve, úplně nevím jestli jsem vás správně pochopila. Vy jste zařadili kapličku do majetku na základě výpůjčky a jejich ceny? Nebo ta výše 481.897,20 Kč je výše nákladů za restaurování?
O hodnotě vypůjčeného majetku nijak neúčtujeme. Nemáme pro tento případ v obsahové náplni žádný vhodný rozvahový a ani podrozvahový účet. Výpůjčený majetek se eviduje jen mimoúčetně - smlouvou. I poskytovateli dotace, pokud to podmínky umožňují, doložíte k vlastnictví smlouvu o výpůjčce. Po dobu výpůjčky je pořád právně vlastník půjčitel.
Jenom malá poznámka (upozornění), protože se zmiňujete o investiční dotaci. U památek TZ není časté. Restaurují se - uvádějí se do původního stavu, možnost nových zásahů je omezená a vztahuje se spíše na okolí. Ale rozsah prací nedokážu posoudit. Zároveň nedokážu posoudit, proč investiční dotace, zda se už v začátcích nepožádalo o nesprávný typ dotace nebo práce jsou opravdu rázu technického zhodnocení. Technické zhodnocení je takový zásah do majetku, kdy se mění např. parametry majetku.
Jinak TZ na vypůjčeném majetku lze provést. Smluvně to máte podchyceno a předpokládám, že i TZ budete se souhlasem majitele vést vy. TZ na cizím majetku se účtuje přes účet 042 a pol. 6121 a po uvedení do užívání (splnění právních předpisů) se eviduje na účtu 021 a teprve v tuto chvíli se na kartu majetku zapisuje výše dotace. Odepisujete ho po dobu výpůjčky, tam lze nastavit dobu životnosti na dobu užívání.
Vyřazení za deset let bych zatím neřešila - nevíme, jaké budou účetní předpisy, ale je důležité si teď s půjčiteli dohodnout, že TZ povede v majetku po stanovenou dobu obec a jakým způsobem pak na ně bude právně převedeno (zda např. bezúplatně či proběhne nějaké vypořádání TZ).
-
Dar od FO vodovodní řad a splašková kanalizace13. 11. 2025
Darovací smlouva na vodovodní řad a splaškovou kanalizaci, prosím, jaké je zaúčtování, 021/ proti čemu ? Když hodnota je 430 tis. Kč?
Může se vodovodní řad evidovat dohromady se splaškovou kanalizací nebo raději každé zvlášť?Darovaný majetek převezměte zápisem 021 MD / 401 D v RPC, což je v podstatě aktuální hodnota majetku. Jako reprodukční pořizovací cenu lze použít nákladovou cenu převodce, pokud převádí nový majetek.
Co se týká evidence, vodovodní řad je samostatná stavba a splaškovou kanalizaci zařaďte jako další samostatnou stavbu.
-
Zrušení SF13. 11. 2025
K 31.12.2025 budeme rušit SF. Tvorbu SF účtujeme na 236/262 548/419 §6330 pol 4134 % z HM jednou za čtvrt roku.
Budu tedy ještě za poslední 3 měsíce roku 2025 (říjen, listopad, prosinec) tvořit fond? Peníze by se převáděli až v lednu 2026.
Dále se chci zeptat, jak ho zrušit? Musím v rozpočtu 2026 mít naplánováno převod na 262/236 6330 4134 a 231/262 6330 5342 a v jaké výši? výši zůstatku účtu? v lednu 2026 bude ještě probíhat zúčtování stravenek a penzijního příspěvku.Převod zůstatku účtu fondu na BÚ se účtuje zápisy 262 MD/ 236 D RS odpa 6330, pol. 5345, příjem na BÚ 231 MD, RS odpa 6330, pol. 4139. A zároveň ještě proúčtujete 419 MD/ 648 D (za předpokladu tvorby fondu výsledkově).
Pokud SF rušíte k 31.12.2025, tak by se dle mého názoru měl k 31.12.2025 vynulovat i účet 236. V roce 2026, když peněžní fond už nebude zřízen, by neměl mít účet 236 zůstatek.
Tak zvažte, zda peníze ze SF raději nepřevést na BÚ do konce roku s tím, že prosincové nároky se v lednu vyplatí již klasicky z rozpočtu obce (narozpočtují se na 231). Pokud zůstávají benefity zaměstnancům zachovány, ale pouze se budou vyplácet z rozpočtu, musela by být schválená směrnice pro toto čerpání v rámci rozpočtu.
-
Příspěvek na provoz PO13. 11. 2025
Je možno v souvislosti s povinností financování nepedagogických pracovníků škol uvažovat v příspěvku na provoz s jakousi rezervou, která by se zatím PO neposlala (ale již by byla schválena ZM) a až v průběhu roku po vyhodnocení hospodaření, by případně byla rezerva poskytnuta – na základě projednání radou města? Nebo by byla upravena výše příspěvku na provoz (snížení) zastupitelstvem města.
Asi si dokáži představit například to, že bude v rozpočtu stanovena celková částka s tím, že se do pravidel definuje, že ta se čerpá průběžně na základě žádostí ze strany příspěvkové organizace podložených skutečnými náklady (a co nebude dočerpáno, tak se nevyplatí a PO na to nemá nárok) - přitom toto čerpání a uvolňování prostředků může být ne na Radě, ale nějakém konkrétním pracovníkovi. Případně peníze jim naposílat s tím, že tato konkrétní část je s vypořádáním a co nedočerpají (a nedoloží), tak vrací třeba v lednu dalšího roku zpět.
S tou rezervou, jak navrhujete, by to asi bylo také možné - praktické zkušenosti s tím ale nemám.
-
Zřízená organizace - účetnictví13. 11. 2025
Město má zřízenou organizaci s.r.o., kde je 100% vlastníkem. Dle rozhodnutí, bude město zpracovávat účetnictví této organizaci (s.r.o.) na základě smlouvy, kdo schvaluje tuto smlouvu? (rada nebo zastupitelstvo), děkuji za odpověď.
Ve vztahu k založené společnosti platí § 84 odst. 2, podle kterého je vyhrazenou pravomocí ZO:
"e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,29)
f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,
g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c),"
To, co popisujete, je dle mého názoru klasický dodavatelsko-odběratelský vztah a mělo by stačit schválení radou, pokud si to nevyhradí ZO.
-
Dohoda o zrušení předkupního práva13. 11. 2025
Obdrželi jsme na základě dohody o zrušení věcného předkupního práva k pozemku pana Z.P. z roku 2008 částku ve výši 77.000 Kč. Prosím, jak se o tomto účtuje?
Účtovala bych zápisem 231 MD par. 3639 pol. 2329 / 649 D.
Jste plátci DPH, tam to může být dost pravděpodobně úplata za poskytnutí práva, tedy odvod 21 % DPH. Ale museli bychom to posoudit podle smlouvy. Pokud v tom máte nejistotu, můžete smlouvu poslat na e-mail zdenek@obecuctuje.cz.