Dotazy

• Rozpočtování voleb

  25. 11. 2025

  Jedná se mi o schválený rozpočet roku 2025. Vloni při sestavování jsme zapomněli rozpočtovat volby (PS Parlamentu), toto jsme napravili až v průběhu roku, až když jsme věděli výši dotace. Výdaje se nikdy neuskutečnily mimo rozpočet, do rozpočtu jsme zahrnuli ještě před prvním výdajem na volby. Bude to i přesto při auditu problém? Při sestavení rozpočtu na rok 2026 již s dotací počítáme.

  Nebude to žádný problém, dali jste do rozpočtu, až když byla jasná informace o výši, toto nemůže nikdo vyčíst. Navíc byl to docela nový požadavek rozpočtovat volby už v rozpočtu, myslím, že to neudělalo hodně obcí a požadavek navíc vycházející z metodiky MF, povinnost z vyhlášky RS  nebo o rozpočtových pravidlech 250/2000 Sb. o rozpočtování očekávaných dotací před jejich určením a rozdělením z žádného předpisu nevyplývá. 

  Měli jsme k tomu i aktualitu:

  https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1822

• Usnesení zastupitelstva - součtová chyba

  25. 11. 2025

  Při kontrole usnesení zastupitelstva jsem zjistila, že mám součtovou chybu v položce financování - příjmy ve výši 270 462 tis. Kč, výdaje ve výši 268 548 tis. Kč, financování - 1 964 tis. Kč (správně mělo být - 1914 tis. Kč).
  V příloze v důvodové zprávě byl uveden správný rozdíl, tj. - 1914 tis. Kč, zaúčtováno v rozpočtu, bylo také správně, zveřejněno na ÚD a internetových stránkách bylo rovněž správně. Chyba je uvedena v zápisu ze ZM a usnesení ZM.
  Mohla bych uvést při návrhu změny dalšího rozpočtového opatření, že ve schváleném usnesení se objevila tisková chyba, nicméně zaúčtováno bylo správně, a následující rozpočtové opatření uvést tak, jako by bylo zaúčtováno správně? - to znamená, že v návrhu usnesení by bylo u položky financování uvedeno, že financování se mění z - 1 914 tis. Kč na - 9 965 tis. Kč, i když bylo v zápisu uvedeno - 1 964 tis. Kč
  Nebo je nutné v tomto případě revokovat původní usnesení ZM?

  Opravila bych to jen "neformálně". Nejedná se o změnu návrhu rozpočtu ve smyslu, že by se rozpočet musel schvalovat znovu.  Je to jen překlep v zápise a usnesení. Z návrhu rozpočtu, který je přílohou usnesení jasně vyplývá, jaké částky jsou správné. Za mě stačí, když například ZO jen tuto informaci vezme na vědomí. 

• Poskytnutí finančního daru na obnovu varhan v kostele

  25. 11. 2025

  ZO schválilo poskytnutí finančního daru Římskokat.farnosti na obnovu varhan ve výši 1 mil. Kč s postupnými splátkami - v roce 2025 333 tis., v roce 2026 333 tis. a v roce 2027 334 tis. Kč. Dokončení díla se předpokládá v roce 2027 a obdarovaný má v tento rok doložit dárci účelové použití fin.příspěvku. Do rozpočtu každý rok ke schválení § 3330, pol 5223 v odpovídající výši. Jak ale přesně zaúčtovat jednotlivé závazky? Rok 2025 úhrada MD 471/ D 231 333 tis.Kč. Jak ale zaúčtovat zbytek 667 tis. do závazků pro další roky? Využití účtu 956 z podrozvahy, jaký protiúčet?

  Nejedná se právně sice o dotaci, ale když požadujete vyúčtování, jedná se o transfer s vypořádáním. Souhlasím proto s tím, že budete poskytnutí účtovat jako zálohy, zápis máte dobře včetně RS. Jen položka je správně 6323, protože to bude pro příjemce investice.

  K datu podpisu darovací smlouvy zaúčtujte celkový nárok do podrozvahy zápisem 999 MD/ 956 D a snižujte jí vždy ve výši poslané platby opačným zápisem 956 MD/ 999 D. Podrozvahové účty mají vždy vyrovnávací účet 999 - nelze kombinovat s rozvahovými účty. 

  Vždy k 31.12.2025 byste měli účtovat dohadu spotřebované výše daru zápisem 572 MD/ 389 D - mělo by být dohodnuto, aby k tomu dávali informaci do závěrky, částka se může lišit od výše zálohy (a pravděpodobně se lišit bude). 

  Vyúčtování v roce 2027 zaúčtujete zápisem 389 MD dohadované výše, 572 MD zbytek (výše spotřebovaná v roce 2027)/ 345 D. Zápočet záloh 345 MD/ 471 D. Podrozvaha by měla být nulová, protože do té doby pošlete všechny peníze. 

• Nákup automobilu

  25. 11. 2025

  Obec bude kupovat automobil na veřejné prostranství. 1/2 kupní ceny automobilu uhradíme při podpisu smlouvy v prosinci 2025 a druhou 1/2 kupní ceny automobilu uhradíme až v roce 2026. V prosinci 2025 zaúčtuji tedy 1/2 kupní ceny automobilu 052/3745 6123. V roce 2026 druhou část kupní ceny automobilu : 022/3745 6123 a přeúčtuji : - 052 MD/022MD zálohu uhrazenou z roku 2025 a 401D celou cenu automobilu?

  Nejprve si musíme ujasnit, kdy dojde k dodání automobilu a zahájení jeho užívání. Pokud auto bude vlastnicky převedeno na vás již v prosinci a zprovozníte ho - u nového auta zápis do registru vozidel apod., pak by se mělo zařadit již v prosinci. Skutečnost, že ještě není doplaceno v tom nehraje roli, to je jen o tom, že jste si sjednali odloženou splatnost závazku.

  Účtování by v takovém případě k datu převzetí automobilu bylo zápisem 042 MD/ 321 D v celé kupní ceně, úhrada její poloviny 321 MD/ 231 D + RS (máte dobře). Tím by na účtu 321 zůstal do inventury závazek k úhradě druhé poloviny ceny na příští rok (splatnost je asi do roka, proto volím krátkodobý účet 321). Zařazení auta k datu "zprovoznění" zápisem 022 MD/ 042 D. 

  Účtu 401 zde vůbec nerozumím - ten byste použili, kdybyste auto dostali darem nebo jej naopak po nabytí bezúplatně předávali na jinou vybranou účetní jednotku.

  Pozor na to, že při pořizování DHM máte účtovat přes "kalkulační" účet 042 - na něm se shromažďují veškeré pořizovací výdaje automobilu. Nejen samotná kupní cena, ale i další související výdaje typu správní poplatky na dopravním úřadu, sepsání kupní smlouvy apod. 

  Na účet 052 by úhrada patřila jen kdybyste nyní hradili zálohu - platili byste polovinu ceny a auto ještě nebylo předáno. Jestli se tedy jedná o případ, kdy k předání auta dojde až příští rok po doplacení, tak byste letos účtovali jen zálohu 052/231. Příští rok k datu předání předpis celé kupní ceny 042/321, zúčtování zálohy 321/052 a zařazení 022/042. Účetní zápis uvádíme vždy ve tvaru MD/D.

  Upozorňuju, že odpovídám v režimu, kdy se jedná o klasický prodej "na splátky". Může to být celé ale právně a účetně jinak - pokud by například poskytli obchodní úvěr či to bylo sjednáno jako finanční nebo operativní leasing. 

• Střednědobý výhled

  25. 11. 2025

  Letos jsme dělali rozpočet na rok 2026 (je už vyvěšený na úřední desce). Střednědobý výhled máme schválený na roky 2025-2027. Zapomněli jsme na sestavení nového výhledu na roky 2027-2029, také vzhledem tomu, že i investiční akce se budou řešit na začátku roku a v rámci rozpočtového opatření začleňovat do rozpočtu.
  Chtěla bych se zeptat zda je možnost schválit nový střednědobý výhled na prvním zastupitelstvu v příštím roce.

  V zákoně č. 250/2000 Sb, § 3 odst. 1 je uvedeno: 

  (1) Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4).

  MF vydalo stanovisko, ve kterém uvádí, že SVR musí být schválen nejméně na jeden rok následující po roce, na který je schvalován rozpočet. Odkaz na stanovisko:

  https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/legislativa-a-metodicka-podpora-uzemnich-rozpoctu/2019/schvaleni-strednedobeho-vyhledu-rozpoctu-35358

  Jelikož se teď schvaloval rozpočet na rok 2026 a uvádíte, že SVR máte ještě na rok 2027, tak o přestupek podle zákona č. 250/2000 Sb. se nejedná. Určitě ale příští rok schvalte SVR na další roky. MF doporučuje jej mít schválen alespoň na dva roky dopředu, ale zákonná povinost to není. 

• Dph a teplo nájemníkům

  25. 11. 2025

  Propachtovali jsme centrální kotelnu společnosti, která bude vyrábět teplo pro objekty (bytové domy a nebytové domy), které jsou ve vlastnictví města a teplo bude prodávat. Město platí měsíčně zálohy s DPH za dodávku tepla pro jednotlivé domy.
  Nájem bytů je osvobozený od daně, je správné nenárokovat si DPH u zálohových (případně vyúčtovacích) faktur od společnosti a nájemníkům účtovat celou cenu i s DPH za teplo při ročním vyúčtování?

  Je to úplně stejné, jako když jim vyúčtováváte jiné služby, které nakupujete (elektriku do společných prostor, někde vodu...).

  V ČR se objevují dvě varianty přístupu (obě akceptované finanční správou):

  - častější (ale za mne tak trochu nad rámec předpisů) - neuplatníte si nárok na odpočet DPH na vstupu s tím, že provádíte prosté vypořádání - takže ani neodvádíte DPH u přeúčtovaného tepla (a také inkasovaných záloh). Argumentujete tady §36 odst. 14 ZDPH

  - méně častý přístup - nicméně za mne věcně správnější - stavíte se k tomu jako ke každému jinému plnění - tedy uplatníte odpočet z toho, co hradíte tomu výrobci tepla a zase odvedete z toho, co účtujete nájemníkům (respektive případně i z přijatých plateb - tam záleží na tom, jak jsou nastaveny zálohy).

• Transfer EX POST

  24. 11. 2025

  Ve 12/2023 jsme vyvedli akci - Náplavku - jako stavbu. V této době ještě nebyla známa výše transferu.
  Teď se ke mně dostal již schválený transfer na tuto stavbu a přišla již i platba.
  Potřebuji zadat transfer i do majetkové karty. Transfer se v našem programu rozpouští spolu s odpisy a dle pokynů by se měl rozpouštět od data zařazení.
  Po provedení výpočtů bych měla rozpustit 953 000 Kč k 11/2025.
  Na rok 2025 patří 455 000 a na rok 2024 částku 498 000.
  Na školení nám řekli, že v případě EX POST máme od data zařazení rozpustit v účetnictví a do karty dát zbytek, aby byl dodržen poměr Odpis/Transfer.
  Mohu tedy částku r. 2024 rozpustit 403/672 i když přesahuje významnou částku?
  Nebo se má začít rozpouštět až od 12/2025? Tím se ale navýší měsíční časové rozlišení a mohlo by teoreticky převýšit měsíční odpis, což by v případě svěření majetku mohl být problém.

  Z dotazu nevím pro odpověď zásadní informaci - zda byl k datu zařazení majetku transfer závazně přiznán, tzn. jestli byla v daném okamžiku podepsaná smlouva/ vydáno rozhodnutí. Termín "ex post" u dotací znamená nejčastěji vyplacení dotace po zařazení, termín může být ale použit i obecně pro dotace, které jsou přiznány po zařazení majetku.

  Každopádně při rozhodování, jak s tím naložit nehraje roli, kdy došlo k vyplacení dotace. V okamžiku, kdy zařazuji majetek, tak pokud mám závazné přiznání transferu, mám jeho očekávanou výši dohadovat zápisem 388/403, transfer dát na kartu majetku a začít rozpouštět. Pokud jste toto neudělali a udělat měli, pak se jedná o opravu chyby a chybějící rozpouštění roku 2024, když přesahuje významnost pro účely použití účtu 408, by se mělo doúčtovat zápisem 403 MD/ 408 D (opravu popsat do přílohy závěrky). Na kartu majetku by se zavedl transfer v původní hodnotě, uvedlo by se doúčtované rozpouštění a kolik zbývá od roku 2025 dorozpustit - aby se dále rozpouštělo již jen ze "zbytkové" výše. 

  Druhá možnost je, že jste k datu zařazení měli například jen nezávazný příslib nebo podanou žádost o dotaci. To jsou situace, kdy nemáte dostatečný podklad pro účtování dohady a v takovém případě se až při konečném přiznání transferu může zanést na účet 403 a začít nově rozpouštět. Podle MF pak může nastat případ, který zmiňujete, cituji z metodiky MF "v hypotetickém případě, kdy by k přijetí investičního transferu došlo významně později po zařazení majetku do užívání a současně by jeho výše byla relativně velmi významná, by mohla být výše transferového podílu i vyšší než 1 (vyšší než 100 %)."

• Vstupenky na koncert

  24. 11. 2025

  Obec pořádá zájezd na koncert konaný v květnu 2026. Nyní jsme obdrželi fakturu za nákup vstupenek a ty si mohou od teď občané začít kupovat na obecním úřadě. Dopravu zajistí obec na vlastní náklady. Jak účtovat fakturu za vstupenky a také prodej vstupenek v letošním a příštím roce? Předpokládám, že bude potřeba příjem zahrnout do daně z příjmu.

  Děkujeme za doplnění - stav je tedy takový, že budete prodávat vstupenky přesně za cenu, za kterou jste je nakoupili (a navíc tedy budete hradit dopravu). Koncert pořádá subjekt, který koncert zdaňuje - 12 % DPH (takto Vám přišla faktura).

  Tady je trochu zajímavý vztah k DPH - totiž pokud byste vy byli poskytovatel kulturní služby, tak je to plnění osvobozené od DPH podle §61e (zároveň to v tomto případě spíše jen zprostředkováváte). Za mne by tedy bylo nejlepší chovat se z pohledu DPH tak, že to uděláte v režimu "přeúčtování" - mimo režim DPH.

  Teď k zaúčtování - já bych klidně postupoval v tomto případě rozvahově - tedy tak, že došlou fakturu zaúčtuji MD 377/Dal 321 a následné příjmy od občanů za prodej by byly MD 231 (261)/Dal 377. V této variantě by nastal pouze problém v situaci, kdy by se Vám lístky nepodařilo všechny prodat - potom bych musel zúčtovat neprodané lístky MD 518/Dal 377.

  Z hlediska RS by se mohlo účtovat např. kompenzačně, tzn. lístky nakoupit na pol. 5169 a prodávat pol. 5169 minusem.  Příjem ze vstupenek prodaných příští rok už byste museli zatřídit na příjmovou položku 2324. 

  Tím, že by to bylo zaúčtováno takto rozvahově, tak by se to ani daně z příjmů netýkalo.

  Dopravu účtujte jako službu na účet 518 a pol. 5169. 

    

• Dluhopisy - měsíční úroky

  24. 11. 2025

  Obec zřídila dluhopisy na jeden rok s tím, že popřípadě lze i pokračovat další roky. Zaúčtovala jsem na účet 253. Úroky chodí měsíčně, prosím o zaúčtování, účet 662? Na konci roku se musí zaúčtovat i přecenění na reálnou hodnotu?

  Nehraje roli, jak dlouho dluhopisy budete držet, rozhodující dle obsahové náplně je, zda je budete držet do jejich splatnosti. Pokud nebyly totiž pořízeny za účelem obchodování, ale držby, pak obsahově odpovídá účet 063. Položky financování pak volte podle doby splatnosti - pokud do jednoho roku včetně, pak položka 8118 při nákupu. 

  Úroky z dluhopisů účtujte zápisem 231 6310 2141 MD/ 662 D, případně s časovým rozlišením na konci roku, pokud je vyplácejí zpětně. 

  Kuponové dluhopisy se na RH nepřeceňují, při pořízení se ale musí řešit případný alikvotní úrokový výnos a také časové rozlišení výplaty kuponu - úroku.

  Blíže viz str. 28 a dále dokumentu k CP:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=CP%20-%20Finan%C4%8Dn%C3%AD%20investice&jak=fraze

• Demolice budovy a výstavba

  24. 11. 2025

  Obec vlastní budovu bývalého hostince, na jejím místě po demolici se letos začala budovat stavba dětské skupiny, financováno dotací MPSV.
  Demoliční práce by měly být součástí stavby dětské skupiny. Původní budovu hostince mám stále v majetku, není odepsaná, původní záměr při nákupu budovy před 10 lety byl vybudovat zde bytové jednotky.
  Pořizovací cena budovy hostince byla 520 000Kč, na oprávkách je 75000Kč, zůstatková cena 445 000Kč. Jak stavbu vyřadit z majetku? Uvažuji o zápisu zůstatkové ceny do hodnoty nové stavby 450 000Kč zápisem 042/081, a vyřazení budovy hostince v celkové hodnotě 520 000Kč zápisem 081/021? Stačí vyřadit nejpozději ke konci roku, nebo je v tomto případě nějaké rozhodné datum?

  Neexistující budova by neměla být v majetku, měla být vyřazena k datu demolice. Jinak ale souhlasím s vaším postupem, kdy náklady na demolici a ZC vyřazované stavby dáte na účet 042 jako související výdaj do ceny nové budovy. Takto se postupuje v případě, kdy se původní stavba odstraňuje z důvodu nové výstavby, což se mi zde podle vašeho popisu jeví jako odpovídající. 

• Směna pozemků a DPH

  24. 11. 2025

  Město (plátce DPH) bude směňovat pozemky s právnickou osobu (rovněž plátce DPH).
  Byl zpracován znalecký posudek, kde se neřeší DPH. Hodnota pozemku, který bude převádět město je 297 tis. Kč., hodnota pozemku, který bude převádět právnická osoba je 310 tis. Kč.
  Město ještě uhradí náklady na znalecký posudek a návrh na vklad. Tím se strany dohodly, že budou vyrovnány a nebude zde žádný doplatek.
  Pozemky, které bude převádět město byly vyhodnoceny mimo režim DPH. Jedná se o ornou půdu, nebyla a není na pozemcích vykonávána ekonomická činnost. Problém nastává u právnické osoby, která převádí pozemky, které má v obchodním majetku, tzn. bude muset odvádět z hodnoty 310 tis. Kč DPH. Pokud bychom zatížili naše pozemky DPH – dle par. 55a odst. 4, tak bychom zase odváděli DPH my. Jediným řešením tak zůstává případný doplatek ze strany města ?

  Dobrovolné zdanění u Vámi pozbývaného pozemku skutečně nepřináší jakékoliv řešení situace.

  Tady je dle všeho celý vtip v tom, že Vy nemáte u toho pozemku, který nabýváte, nárok na odpočet DPH. Pokud byste nárok na odpočet DPH měli, nebyl by žádný problém, že oni to zatíží v režimu + DPH, vy si zase uplatníte odpočet DPH a uhradíte doplatek.

  Tím, že nárok na odpočet DPH asi nemáte, tak se jen bavíme o tom, kdo bude držet toho "černého petra" - zda nebude doplatek, oni to zdaní  hodnoty 310 tis. Kč a přijdou o část výnosu (protože půjdeme směrem dolů), nebo si řeknou o doplatek a tím to spadne na obec - že bude muset doplatit, případně se sejdete někde "na půl cesty" - třeba že doplatek je 30 tis. kč - tedy každá ze stran ponese díl tohoto nákladu z transakce. To si ale musíte mezi sebou nějak vyjednat. Přitom samozřejmě ten, kdo tu směnu více chtěl, bude v horší vyjednávací pozici. 

• Nepedagogové

  24. 11. 2025

  Obracím se na Vás s prosbou o Váš názor/radu, protože se jedná o závažný krok ve věci převedení nepedagogů pod zřizovatele a termín předkládání rozpočtů je tento týden, dnes zveřejnění.
  V našem městě má v úmyslu zřizovatel převézt od 1. 1. 2026 všechny nepedagogické pracovníky „pod sebe“.
  Plánovanou změnou by došlo i ke změně stravování nepedagogických pracovníků (NP) – čili doposud se to řídilo zákonem 250/200 Sb, § 33 a zákonem o závodním stravování a vyhláškou MŠMT – platili za potraviny + příspěvek z FKSP.
  Pokud by přešli pod zřizovatele, musí platit stejná pravidla dle zákoníku práce – čili na městě BB je řešeno stravenkovým paušálem a jídlo by si museli platit, coby cizí strávníci, stravující se v p.o. v rámci podnikatelské činnosti.
  V MŠ nemají ve ZL uvedenou podnikatelskou činnost, (dále živnostenské oprávnění), což by se dalo napravit. V ZŠ by možná spadli do plátcovství DPH, protože by se jim zvýšil obrat.
  Dále by při kalkulaci ceny jídla v p.o. nemohli vykazovat osobní náklady, protože budou vykazovány u zřizovatele a p.o.. Dále na problémy vyčíslení režijních nákladů do ceny jídla – čili určením správného klíče, který by stanovil náklady na hlavní činnost a podnikatelskou (na vaření). P.o. musí odvádět z podnikatelské činnosti daň z příjmu. Při výpočtu by si p.o. nemohly dávat na druhou stranu, coby uznatelný náklad, největší položku = platy kuchařek.
  Prosím o Vaše vyjádření k mým připomínkám. Nebo již existuje možnost si uplatňovat náklady do kalkulace ceny jídla u p.o., které vzniknou u zřizovatele? (nějakým zvláštním doložením?)

  Přeji dobrý den,

  jak jsme si telefonovali - toto je skutečně dosti zásadní téma, které má určité daňové dopady. V našem týmu jsme se domluvili, že k tomuto zkusíme připravit dokument na web  - tak doufám, že to budeme schopni popsat v horizontu cca 10 dní.

  To, že by se daní pracovníci převedli například pod obec není ojedinělým nápadem. Pokud by se tam vařila striktně jen strava pro žáky (Vaší školy), tak to za nás nebude až tak problémové řešení. Problémy začnou v momentě, kdy je poskytováno jiné než školní stravování - tedy například to vaření pro zaměstnance školy/školky a zejména vaření pro "cizí strávníky".

  Za těchto okolností byste dané škole poskytující stravu museli vyúčtovat osobní režii spojenou s těmito obědy. Jste plátci DPH - takže by to bylo s daní a tady podle mne 21 % - protože Vy byste poskytovali jen pracovní sílu. Pokud by ale škola byla neplátce DPH, tak byste jim vyfakturovali 21 %, které si oni neodpočtou. No a cizím strávníkům budou fakturovat bez daně. To přeci ale nedává ekonomický smysl. V takovém případě by se mi jevilo jako vhodnější buď ponechat stávající stav (tedy jsou to zaměstnanci příspěvkové organizace), nebo si pod sebe vzít celý stravovací provoz - tedy včetně skladů potravin .... - ale samozřejmě i toto řešení má své úskalí.

  Přesně jak uvádíte - potřebujete jim to vyúčtovat i kvůli dani z příjmů - oni si nemohou uplatnit daňově  náklady, které za ně vynaložil zřizovatel. Tady to nejde řešit žádným "zvláštním doložením".

  K těm zaměstnaneckým obědům - za mne souhlas - pokud by to bylo v režimu, že to jsou Vaši zaměstnanci, potom u Vás čerpají standardní benefit (u Vás příspěvek na stravování)  a případně si koupí stravu za plnou cenu. Na tom asi nic jiného nevymyslíme.

  Tak teď si myslím, že je to o diskusi, zda případně namísto "polovičatého řešení" by nemělo význam si již vzít komplet jídelnu pod obec.

   

    

• ! Servis 5168 x 5169

  24. 11. 2025

  Ráda bych se zeptala na vysvětlení, kam zařadit servis multifunkčních tiskáren.
  Dle vyhlášky 412/2021 Sb. na položku 5168 řadíme .... (3) Výdaje na služby týkající se hmotného a nehmotného majetku tvořící součást informačních a komunikačních technologií a systémů...
  Když si najdeme definici ICT např. na wikipedii, tak do ICT patří hardware i software - tedy i kopírovací zařízení, mobily apod.
  Dle opovědí od vás, které lze historicky zde dohledat, píšete, cituji ...obecně je to tak, že položka 5169 se volí, pokud jde o HW, položka 5168 se volí pro servis SW... ----- Odkud prosím toto rozdělení vychází? Rádi bychom vydali pokyn, kam co účtovat, abychom byli v rámci organizace jednotní a v tomto si nejsme jisti, o co se opřít.
  
  Pokud by šlo o opravu a údržbu, tak HW jde na 5171 a SW na 5168. Můžeme tedy servis multifunkčních tiskáren považovat za údržbu - dle vyhlášky 410/2009 Sb. §55 - údržbou se rozumí soustavná činnost kterou se zpomalují fyzická opotřebení a předchází se poruchám a odstraňují se drobnější závady... ?

  Začnu odzadu. U servisu to není jednoznačné. Pokud platíte servis ve smyslu pravidelné prohlídky, je to obecně spíše služba. Nicméně není to automatické pravidlo -  například servis kopírky, kdy přijde někdo na kontrolu, zjistí, že je kopírka v pořádku a fakturuje jen službu za to, že to zkontroloval, tak pak souhlasím se službou. Když k tomu ale zároveň kopírku opraví, tzn. spotřebuje se větší množství materiálu, pak by se mělo již jednat o položku 5171.

  Ohledně tiskáren - z hlediska vypovídací schopnosti mi položky 5169 pro servis, 5171 pro opravy u tiskáren a kopírek připadají vhodnější. Zkusím to vysvětlit, abyste měli nějaký podklad pro rozhodování:

  Pro účely rozpočtové skladby máme pojem "hmotný majetek tvořící součást informačních a komunikačních technologií a systémů" vysvětlený ve vymezení pojmů v bodě 14 v Pokynu k vyhlášce o RS takto:

  "hmotným majetkem tvořícím součást informačních a komunikačních technologií rozumějí pro
  účely zařazení výdajů na položku 5168 a 6125 hmotné věci a jejich soubory určené převážně
  k elektronickému získávání, přenosu a sdělování informací. Jsou jimi zejména počítače,
  počítačové sítě, přístroje a sítě určené k zjišťování nepovolených průniků osob do chráněných
  prostor a nepovolených předmětů do nich přinášených, požární zabezpečovací zařízení, přístroje
  pro určení geografické polohy (navigace), telefony, digitální kamery a fotoaparáty kromě těch,
  které se používají k uměleckým účelům, kamerové systémy, skenery a podobné přístroje a k nim
  připojená zařízení a věci sloužící k jejich fungování (počítačové tiskárny, reproduktory a
  sluchátka připojené k počítačům, kompaktní disky, digitální víceúčelové disky, elektronické
  paměti, audiokazety, videokazety apod.; nejsou jimi samostatné rozmnožovací přístroje ani jiné
  samostatné přístroje k zaznamenávání informací na jiná než elektronická média,"

  Když to shrnu - když je daná věc čistě samostatný kopírovací stroj, nenapojený na PC, měla by se služba k němu účtovat na položku 5169. Pokud by to byla čistě počítačová tiskárna, pak striktně vzato podle výkladu v RS pro službu pol. 5168. V praxi jsou ale na úřadech zastoupeny často oba druhy přístrojů, případně je kombinace PC tiskárny, která zároveň plní funkci kopírky.

  V praxi by tak bylo složité, když někdo přijde obecně na servis všech kopírovacích a tiskárenských strojů úřadu, abyste řešili, který je který. Proto se nám jevilo jako vhodné řešení dávat obecně pol. 5169, když není vše jednoznačně dle RS ICT. 

  Souhlasím ale s vámi, že některé úřady to řeší i tak, že servisy, v rámci kterých není objednána jen služba kontroly, ale zároveň v případě potřeby rovnou i drobné opravy, dávají jako údržbu na pol. 5171 a tím to mají sjednocené. 

  V praxi je to různé - někde si servisní pracovníci v rámci pravidelného předplaceného servisu hlídají a vědí už dopředu, že například jednou za tři roky mění v rámci servisní prohlídky válec apod. Někdy ale platíte čistě za kontrolu (službu), ze které pak vyjde další návštěva, kdy po zakoupení nutného materiálu přijede technik vyloženě na opravu. Tak bych se rozhodovala při volbě položek 5169 x 5171 především z tohoto úhlu pohledu - jak máte servisy obecně zajištěny - zda jako službu, nebo rovnou údržbu. 

• Prodloužení kanalizace

  24. 11. 2025

  Obec bude prodlužovat kanalizaci ke dvěma novým stavebním parcelám. Parcely jsou majetkem občanů. Dle dohody bude obec platit pouze materiál v hodnotě 125.283,-- Kč včetně DPH a občané si zaplatí práci. Jak to zaúčtovat? Jedná se o technické zhodnocení kde budeme účtovat jen materiál?

  Pokud má být kanalizace majetkem obce, měla by se práce od občanů převzít do její ceny jako dar zápisem 042/401 - ocenit lze nákladovou cenou občanů s tím, že ji lze považovat za reprodukční pořizovací cenu. 

• Rozpočtové provizorium města

  24. 11. 2025

  Jak dlouho má být vyvěšen návrh rozpočtového provizoria města a jeho pravidla před schválením ZM, 15 dnů nebo 30 dnů?

  Povinnosti pro rozpočtové provizorium jsou uvedené v § 13 zákona č. 250/2000 Sb. Ohledně zveřejnění platí odstavec 6:

  "Územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti zveřejní pravidla rozpočtového provizoria na svých internetových stránkách nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který jsou schválena. Současně oznámí na své úřední desce, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který jsou schválena. Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení."

  Tzn. není stanovena konkrétní doba zveřejnění,  musí být zveřejněno až do doby vyvěšení rozpočtu.

  A platí to již pro samotná pravidla, nikoliv návrh - v zákoně není stanovena povinnost návrh zveřejnit.