Dotazy

• DPH při převodu majetku

  22. 02. 2024

  Dobrý den, Chtěla bych Vás požádat o zodpovězení dotazu ve věci DPH při převodu pozemku z obce, která je plátcem DPH, na FO, zda na níže uvedené převody lze vztáhnout KOOV KDP s tím, že zde obec nejedná jako osoba povinná k dani nebo pozemky osvobodit od DPH a jaký je případně dopad, když uvedeme, že obec nejedná jako osoba povinná k dani místo toho, aby bylo uvedeno, že jsou pozemky od DPH osvobozeny. Dle metodického pokynu obce ze dne 27.09.2023 je do obchodního majetku zahrnován majetek, který je výhradně nebo převážně využíván k ekonomické činnosti, zejména se jedná o vdh. infrastrukturu, pozemky a budovy, které jsou výhradně využívány k pronájmům (bytů a nebytových prostor) a neslouží ani z části k výkonu veřejné správy). U majetku, který není veden jako obchodní majetek je účetní jednotka v postavení osoby nepovinné k dani a případný převod není předmětem daně. 1. Jedná se o převod části pozemku parc.č.1084, ost.pl/ost.kom, o výměře 26 m2 v k. ú. Vlašim (jedná se o historicky připlocenou část pozemku k pozemku p. č. st. 1458), pozemek je dle úz. plánu veden v plochách silniční dopravy, nebyl nikdy pronajímán, celý pozemek obec nabyla částečně ze zákona 172/1991 v r. 1992, v r. 2001 a směnnou smlouvou z r. 1993, kdy obec nebyla plátcem DPH). Zde by tedy obec jednala jako osoba nepovinná k dani nebo vzhledem k tomu, že pozemek je nabytý i na základě směnné smlouvy, tak převod osvobodit od DPH? Připlocená část pozemku tvoří funkční celek k čp. 1798, kdy kolaudace proběhla více jak před 5 lety. 2. Jedná se o převod části pozemku parc.č. 1091/1, orná půda, v k. ú. Bolina o výměře 16 m2 (opět se jedná o historicky připlocenou část pozemku, která nebyla nikdy pronajímána, dle ÚP se jedná o plochy silniční dopravy, pozemek byl nabyt ze zákona. Tady by tedy obec mohla vystupovat jako osoba k dani nepovinná. Připlocená část pozemku tvoří funkční celek k čp. 136, souhlas ohlášením stavby vydán v r. 2007. 3. Jedná se o směnu částí ppč. 1366, ost.pl./ost. kom o výměře 36 m2 a části parc. č. 1367/1, ost. pl./ost. kom o výměře 19 m2 v k. ú. Bolina ve vlastnictví obce (opět se jedná o historicky připlocené části pozemků, obec pozemky nabyla ze zákona, nikdy nepronajímala, nabytí ze zákona, dle ÚP jsou pozemky vedeny v plochách silniční dopravy a veřejného prostranství. Zde by obec také vystupovala jako osoba nepovinná k dani. 4. Dále bych se zeptala na to, zda obec, která je plátcem DPH, v případě škodné události, kdy vystupuje jako poškozená, je ve vztahu k poškozenému majetku plátce DPH, když si nárokuje odpočet DPH (tzn., že od pojišťovny budeme chtít vyplatit částku bez DPH) a v případě, že si nenárokuje odpočet DPH, tak vystupuje jako neplátce DPH (od pojišťovny pak požadujeme vyplatit částku vč. DPH).

  První případ - za mne mi předmět daně, to že část pozemku byla nabyta směnnou v roce 2021 na tom nehraje roli. Fakticky je to narovnání kolem komunikace (jak jsem si to zobrazil) - tady je podle mne naprosto na místě, že Město jedná jako osoba nepovinná k dani (tedy vůbec nepovažuje za plnění pro účely DPH)

  Druhý případ - za mne naprosto stejný jako u prvního případu (opět část pozemku "komunikace" ...) 

  třetí případ - to samé

  Čtvrtý případ - plný souhlas s tím, co uvádíte. Tedy pokud jsem v situaci, že mám nárok na odpočet DPH, neměla by výše škody zahrnovat daň, kterou si mohu uplatnit na státu. Pokud ale nárok na odpočet nemám - ať již z důvodu, že se jedná o majetek mimo obchodní majetek, nebo že není nárok kvůli tomu, že je tam plnění osovobozené (například pronajímané byty) - měla by být škoda vyčíslena včetně DPH. Toto v praxi problém snad nedělá - co vím, tak vznikaí diskuse v případech, kdy jsou částečné nároky na odpočet. 

• KS - přerušení řízení

  07. 02. 2024

  V 15.1. jsme dali na katastr nemovitostí 4 smlouvy o prodeji bytů stávajícím nájemníkům. Tři smlouvy byly zapsány, u čtvrté smlouvy katastr 6.2. přerušil řízení než si nájemníci založí společenství vlastníků. Čtvrtá smlouva bude ležet na katastru do doby založení SVJ. Musím zaúčtovat zpět do majetku , když smlouva pořád leží na katastru?

  Nejsme právníci, můžete to zkusit ověřit na KN, ale osobně si myslím, že to přerušení není právně totéž jako zamítnutí vkladu - nebudete muset platit znovu poplatek a dávat znovu na vklad? Co jsem si tak ověřovala, mělo by se jednat jen o mezistupeň při rozhodování, kdy neběží běžné lhůty.  

  Podle bodu 6.4. ČÚS 701 se mají zápisy zrušit v případě, kdy KN zápis nepovolí, vyloženě tato situace ještě nenastala, tak bych zatím nechala zaúčtováno v dobré víře s tím, že zamítnuto to není, jen přerušeno, do konce roku se to myslím vyřeší :) (uf, ještě že se neptáte co s tím koncem roku :)

  Moc nechápu, proč tři povolili a jeden ne, to je ve vztahu k různým bytovým domům? 

  A ještě rada na závěr - určitě si to pohlídejte a nájemníky popohánějte, snad sami budou mít snahu to co nejrychleji vyřešit, jde hlavně o to, aby se to nenechalo být a neřešilo pak za rok při závěrce, ale snad je i nějaká lhůta pro nápravu ze strany KÚ (nějaká maximální doba pro přerušení řízení...)? 

  Co mě ještě dodatečně napadlo jako takový závěr - maximálně byste to pak opravili, kdyby zpětně vklad nepovolili, je to postup v souladu s ČÚS, nechat zatím vyřazené, zápisy nerušit, když ještě nemátek konečné rozhodnutí, např. by se i doúčtovaly odpisy, pokud by to nakonec zamítli... Myslím totiž, že když požadavek nájemníci splní, tak právní účinky vkladu budou zpětně k 15.1., to je důležitá informace pro rozhodnutí, co s tím (to bych si u KN být Vámi pro jistotu ověřila). 

• svěřený nemovitý majetek

  06. 02. 2024

  Dobrý den, mám dotaz ohledně svěření nemovitého majetku příspěvkové organizaci. Obec ZL svěřila MŠ movitý i nemovitý majetek, který byl vyjmenován v příloze Zřizovací listiny (jednalo se o budovu, pozemky a sw) tato ZL je z roku 2019 a je zveřejněna včetně přílohy na OR. V roce 2022 byl schválen Dodatek č.1 - vyjmenovaná doplňková činnost . Dále byl v průběhu let 2020-2023 svěřen další movitý a nemovitý majetek, který byl vždy předán na základě předávacího protokolu (myčka, konvektomat, technické zhodnocení Letní třídy atd), domnívali jsme se, že takto to máme v pořádku. Nyní v MŠ proběhla VSK, kde nám v protokolu bylo sděleno, že máme doplnit přílohu č.1 ZL o předaný soupis movitého a nemovitého majetku, přemýšlíme nad tím, jak to máme udělat, když Příloha je již zveřejněno na OR a zda se tato informace zakládá na pravdě, pokud ne, jak máme reagovat? Dále se v protokolu píše: Vlastnictví nemovitostí by mělo být doloženo výpisem z katastru nemovitostí platným ke dni inventarizace. hodnoty svěřeného majetku vykazované v Rozvaze nesouhlasí na soupis svěřeného majetku uvedeného v Příloze č.1 ZL. A my nyní zjišťujeme jak na katastru zapsat svěřenou budou? Můžete nám s tím poradit? Na cuzk.cz najdeme jen vlastnické právo - Obec, jiná práva nemáme uvedena. Děkujeme

  Zkusím od poslední záležitosti:

  - se zapisováním v katastru nemovitostí u správy - nemáme až tak moc zkušenost. Nicméně zápis v katastru možný je (samozřejmě vlastník zůstává obec). Konkrétní postup - viz následující odkaz:

  https://www.cuzk.cz/Aktuality-resort/2023/20233006-Navod-pro-spravu-KN/231535222_Navod-pro-spravu-KN_v2_signed.aspx

  jedná se o str. 74

  Jinak podle dostupných informací požaduje katastr nemovitostí k zapsání toho, že majetek je předaný PO k hospodaření zřizovací listinu. Odkaz např. zde:

  https://sbirka.nssoud.cz/cz/uzemni-samosprava-urceni-majetku-svereneho-k-hospodareni-prispevkove-organizace.p2873.html

  - další bod je otázka souhlasu hodnoty účetnictví se zřizovací listinou... - s tímto nesouhlasíme - zřizovací listina vymezuje věci, které byly svěřeny (je to majetkoprávní krok) - podle mne nemusím aktualizovat hodnotu ve ZL. Je tedy přirozené, že hodnota svěřených věcí v účetnictví nemusí být ta, která je uvedena ve ZL (pokud tam vůbec nějaká je - a za nás být nemusí).

  - upozorňujeme, že pokud zřizovatel provede TZ svěřeného majetku, není důvod, aby "svěřoval" toto TZ. To je právní nesmysl - věc byla již svěřena v minulosti- tedy majetkoprávní úkon byl proveden

  - no a co je pro nás skutečně velkou otázkou je to, zda pokud je majetek svěřen (nový) musí tak být učiněno výhradně zahrnutím do ZL a jejího dodatku. Konzervativně se takto postupuje, ale v praxi to vede k problémům. Například pokud určitý majetek vzniká (třeba zřizovatel rekonstruuje svěřenou kuchyň a pořizuje nové vybavení), je nezbytné se svěřením čekat až do jednání zastupitelstva a schválení dodatku ZL? To ale může být třeba 2 měsíce poté, co byl majetek pořízen a je již užíván příspěvkovou organizací. Nedávalo by spíše logiku, aby ZL dávala obecnou možnost třeba u movitého majetku danou věc svěřit předávacím protokolem? Jak postupovat pokud organizace vzniká nově a svěřuji jí majetek určité organizační složky (z které vzniká) - přeci nemohu do ZL vyjmenovat veškeré věci (včetně věcí typu "nůžky" , "kancelářské sponky") - že jsou svěřeny. Stejně se nakonec musím uchýlit k obecnější formulaci a věci konkrétně nevyjmenovávat. Jen to uvádíme jako určité úvahy - protože obecně se to dělá tak, že se schvalují neustále nové dodatky ZL a svěřují se nové a nové věci, ale za nás je otázkou, zda je to realizovatelné pro všechen majetek a zda by to nemohlo být ošetřeno nějakou obecnější dispozicí ve ZL pro určité typy majetku. Ale toto je spíše právní problém.  

• Program 11531 OPŽP, kotlíkové půjčky - Prosím spěchá.

  04. 02. 2024

  Dobrý den, moc Vás prosím o pomoc. Je to moje první dotace a nevím si rady. V roce 2021 obec obdržela kotlíkovou dotaci pro občany. Výše inv. dotace 1 600 000 Kč, neinv. 80 000,- (kotl. specialista). Paní účetní obě platby chybně zaúčtovala zápisem 346/672, a 231 pol.4113 ÚZ 90103/346. V roce 2023 se vracela SFŽP ivn. dotace 200 000 Kč za neuskutečněné výměny kotlů a neinv. dotace 10 000 Kč (kotl. specialista - ten se zaplatil v roce 2023 ve výši 70 000 Kč). V roce 2023 jsme obdrželi rozhodnutí od MŽP, program OPŽP 11531, akce snížení energetické náročnosti OÚ, kde stojí souhrn investiční zdrojů celkem 2 338 935 Kč, prostředky EU kryté dotací max. 1 169 467,50, tzn. dotace 50% a 50 % hradí obec. Zaúčtováno na podrozvahu 955/999. Způsobilé náklady z let 2019-2022 (energet. posude, dokumentace...) jsem dooznačila ručně na faktury, rok 2023 zápisem 50% NZÚZ 106515974+org a 50% jen 1061 + org. do výše 2 338 935 Kč dle rozhodnutí, zbytek nákladů jsem značila jen org. Celkové náklady činily 3 531 831,74. K 30.9.2023 došlo k předání díla, zařadila jsem do majetku ve výši 3 531 831,74, podíl transferu 1 169 467,50 a udělala dohad 388/403. Při inventarizaci jsem náhodu zjistila, že peníze od občanů z kotlíkovek se vracet nebudou, ale použijí se právě na dofinancování vlastních zdrojů projektu 11531 (Cíl 2). Při zařazení do majetku měl být tedy správně podíl transferu 2 569 467,50, dohada v té samé výši? Jak tedy značit vynaložené náklady, které se financují právě z těchto kotlíkovek (1 400 000 Kč). Neměly být tyto přijaté finance na účtu 472? Moc Vás prosím o radu, jak toto celé opravit a označit. Děkuji.

  Jde Vám především tedy o těch 1400 tis. Kč z roku 2021, které se tehdy účtovaly na účet 672. Účetně bude oprava zápisem 408 MD/ 403 D (opravu musíte popsat do přílohy závěrky), tím to dostanete na účet 403, přidáte to na kartu majetku. Jestli to ještě není vypořádané, pak byste účtovala 388/403 a 408/472, tím by to zůstalo na záloze a dohadě - účtování si musíte zvolit podle podkladů dotace, jestli je tato část již vypořádaná či nikoliv. 

  Vůbec nevím, jaká se tam používala RS, měly být půjčky občanům a příjem zpět od občanů, k datu přijetí v roce 2021 od poskytovatele pak RS podle toho, jestli to bylo určeno k vrácení, nebo se již vědělo, že to zůstane obci...

  Jestli se ale o daných 1400 tis. Kč zvýšila dotace, mělo by v dané výši být použito značení dotace, tedy asi ten ÚZ 90103, pokud se to dofinancovalo z tohoto programu (jestli je tedy povoleno, že na dotaci s jedním ÚZ se to dofinancuje touto jinou dotací). Vlastní podíl by pak zbyl jen 962 364,24 Kč. 

  V dotazu neřeším účtování vratek, asi bylo účtováno jako snížení výnosu - těch 200 tis. Kč a 10 tis. Kč, co se vracelo...

• 403 analytika

  01. 02. 2024

  Při minulé inventuře jsem měla rozdílné hodnoty na účtech 403 v majetku a účetnictví. Kontrolovali jsme s auditorem a já pak ještě zpětně do roku 2012, ale nezjistili jsme původ rozdílu. Možná se chyba mohla stát při převodu na jiný účetní program a změnou analytiky. Jak mohu srovnat účet nyní, v účetnictví je potřeba zvýšit 403. 0300 a snížit 403 0500. Částka je 106 tis.

  Závaznou analytiku účtu 403 máte stanovenou dodavatelem vašeho SW, protože u ÚSC vstupuje do části C.1 a C.2 výkazu Příloha (případně i CF, pokud ho máte povinnost sestavit). Takže u zvýšení a snížení transferů je určitě potřeba používat takovou AÚ, aby to do příslušné části výkazu vstoupilo. A to nejen při přijetí transferu nebo jeho pravidelném rozpouštění, ale i např. při prodeji, darování a dalším nakládáním s majetkem, kdy je potřeba zúčtovat i příslušný transfer a příslušný pohyb se má ve výkazu zobrazit.

  Z vašeho dotazu vyplývá, že nejste schopni zjistit z čeho vznikly rozdílné hodnoty (při zvýšení nebo snížení transferů) a ani co pod uvedenou analytikou evidujete (zvýšení či snížení transferů). Z účetního hlediska je jednoduché přehodit rozdíl z jedné analytiky na druhou (403.0500 mínusem a plusem 403.0300). Ale je třeba si uvědomit, že analytiky máte nastavené tak, aby plnily výkaz Příloha účetní závěrky v části C.1 a C.2. Bylo by vhodné se znovu pokusit ten rozdíl rozklíčovat alespoň z hlediska zvýšení nebo snížení transferů, právě z důvodu plnění výkazu v části C.1 a C.2.

• pokuta za nedodržení závazků z kupní smlouvy

  31. 01. 2024

  Dobrý den, obec prodala stavební pozemek, a ve smlouvě je uvedeno: " V případě porušení povinnosti kupujících dle čl. VI odst. 4 této smlouvy (tj. do 5 let od uzavření smlouvy dokončí stavbu RD) se smluvní strany dohodly, že prodávající obci vzniká právo na smluvní pokutu, kterou strany tímto sjednávají ve výši 25 % z kupní ceny pozemku." To, že se pokuta počítá bez DPH jsem se na stránkách dočetla, vlastně i to, že se přikláníte k výpočtu z ceny s DPH, ale že na to není právní předpis. Chci si to ale ještě ověřit, vypočítám pokutu z ceny s DPH? Děkuji.

  Toto je právní záležitost - tedy je to oblast, na kterou se nespecializujeme. Nicméně vycházíme z toho, že pokud použiji označení kupní cena, mělo by se jednat o cenu konečnou včetně všech daní a poplatků (pokud smlouva nebude obsahovat odlišné ujednání)- tedy zahrnující i DPH. Tedy pokud někdo uvede, že sankce je 25 % z kupní ceny - mělo by to podle našeho názoru být 25 % z konečné ceny včetně DPH.

  Pokud by to mělo být z ceny bez DPH, muselo by to ze smlouvy výslovně vyplývat, že se DPH nepočítá do základny pro výpočet pokuty. 

• přeřazení M z 022 na 028

  29. 01. 2024

  Dobrý den, před lety jsme zařadili vestavné skříně na 022 i když měly nižší PC než 40 tis. Měly se časem ještě rozšiřovat, ale ani tak nedosáhly 40ti tisíc. Jak bychom nyní měli správně zaúčtovat přeřazení na 028? PC ve výši 36 848,- byla zaevidována na 022, oprávky jsou k 31. 12. 2023 9280,-. Vyřazení chceme k 31.12. z 022 a zařazení na 028 (žádá audit). Děkuji

  Dobrý den, je otázka, zda v době zařazení nebyla nižší hranice pro evidenci na účtu 022, ale podle výše oprávek asi ne a i tak je přeřazení vhodné/možné, a hlavně správné.  (Vy to také i popisujete jako chybu, že platila již hranice 40 tis. Kč). Vezmeme-li to jako opravu (nikoliv změnu metody, tedy bylo chybně zařazeno na účet 022 při pořízení), pak je zápis opravy zařazení takto:

  028 MD/ 022 D v PC 36 848 Kč, 558 MD/088 ve výši PC 36 848 Kč, dosavadní oprávky se zruší zápisem 551 minus MD/ 082 minus D.

  Pozn. V roce 2011 se přeřazovalo přes změnu metody, je opravdu správně mít evidenci DM na účtu 022 až od hranice 40 tis. Kč.  

• Rybníky

  24. 01. 2024

  Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak postupovat v případě rybníků, které jako stavby nejsou zařazeny v majetku obce, ale jako vodní plocha jsou zapsané v KN a jsou na našem pozemku. ZO nechá zpracovat passport, jehož součástí bude: projektová dokumentace+ inženýrská činnost + geometrický plán a následně pak bude vloženo do KN. Jedná se o tři rybníky - cena cca 30.000 Kč/jeden. Následně bude vypracovaná projektová dokumentace na opravu - rekonstrukci těchto rybníků + oprava samotná. A já vůbec netuším, jak postupovat. Prostudovala jsem si dotazy na toto téma a napadá mě: 1. zařadit rybníky na 021 v hodnotě passportu, včetně geom. plánu atd. nebo to takto nelze a musíme rybníky nějak ocenit a zařadit jako vícenález přes 021 a passport už by pak byl jenom službou? Rybník, vč. hráze mohu zařadit jako jednu stavbu nebo se musí zařadit nějak zvlášť? Pokud by byla tahle myšlenka správná, tak následný projekt na opravu atd. už by skončil pouze v nákladech. 2. passport nechat na 042 a na 021 zařadit až pak vše naráz v celkové hodnotě, včetně opravy, projektů atd., ale to netuším, jestli lze, jelikož bych asi měla správně na 021 zařadit k datu podání návrhu na vklad. Ještě prosím o kontrolu § 2331 nebo použít obecný §3639? Děkuji

  Nejprve - jedná se opravdu čistě o rybníky, nebo jsou v tom nějaké stavební části (hráz apod.)? Účetně by se měl rybník evidovat jako stavba, nejsem si jistá ale z hlediska zápisu do KN, viz § 20 zákona č. 254/2001 Sb.:

  "Údaje zapisované do katastru nemovitostí

  (1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostí.12a) Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.

  (2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostí.13)

  (3) Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území vymezena."

  Tak klasický rybník se v KN asi spíše neeviduje, ale máte více informací a je to spíše právní otázka, tak jen pro informaci a pro zajímavost. V dotazu hráz zmiňujete, tak u nějakého rybníka asi je (možná i u všech). 

  K Vašemu dotazu:

  1. Ocenění rybníků jako staveb jen v ceně vedlejších nákladů na jejich legalizaci jako stavby není určitě správný způsob. Máme při vícenálezu určit reprodukční pořizovací cenu majetku, tzn. jeho aktuální hodnotu. Stačí kvalifikovaný odhad podepsaný někým z vedení (u malých obcí starosta). Lze zkusit plus minus výpočet podle § 22 oceňovací vyhlášky a nechat podepsat např. starostou. Vedlejší náklady by se pak měly účtovat již jako provozní s tím, že tato cena by měla být konečná, ale z vyhlášky vycházejí staré, administrativní ceny, tak k nim klidně pro účely určení aktuální ceny přičtete i ty náklady na GP apod. Zápis zařazení jako vícenález 021/401, každý rybník samozřejmě zvlášť. A hráz zase jako samostatnou stavbu, postup výpočtu ceny hráze je v oceňovací vyhláčce uveden takto (§ 22 odst. 3):

  "Cena hráze se určí na základě určení jejího objemu sypané hráze podle vzorce

  CH = S × c ,

  kde

  S .......... objem hráze v m3 určený podle přílohy č. 19 k této vyhlášce,

  c .......... jednotková cena hráze včetně zpevnění proti erozi v Kč za m3 se určí podle vzorce

  c = 300 + 100 × V ,

  kde

  V ......... maximální výška hráze v m,

  přičemž platí, že minimální jednotková cena hráze činí 500 Kč za m3 a maximální cena 1 200 Kč za m3."

  2. Pasport nevím, čemu slouží. Jestli legalizaci díla a zápisu do KN, klidně viz bod 1 ho dejte do ceny vícenálezu. Jestli slouží pro provoz rybníku, údržbu apod., pak účet 518 s pol. 5169. Do ceny opravy asi nepůjde, tam asi souvislost není. 

  K té opravě/rekonstrukci rybníků více neporadím, protože nevím, co se konkrétně bude dělat. Např. odbahnění rybníků je spíše provozní náklad, investice ve smyslu terénních úprav, pokud to vyžaduje dotace (investiční). Jestli se bude opravovat hráz, tak je to provozní náklad (PD na účet 518 s pol. 5169, samotná oprava účet 511 s pol. 5171), ale jen pokud se nebudou měnit parametry hráze (pak by to měla být investice - na 042 - TZ). Tak nejprve správně zvolte charakter prací a podle toho účtujte PD a další vedlejší náklady i samotné náklady na realizaci (je to důležité i pro případnou dotaci). 

  Paragraf pro rybníky je vhodnější konkrétní, pro rybníky je to 2341. 

• Zánik obchodní společnosti - město je 100% vlastník

  23. 01. 2024

  V roce 2014 rozhodlo město jako 100% vlastník společnosti o jejím zrušení formou likvidace (na účtu 061 vedeme nepeněžitý vklad, který vložilo město do společnosti ve výši 5.577.000 Kč). Likvidace nemohla být dle likvidátora ukončena, protože bylo nutné zpeněžit likvidační podstatu. Teď v lednu jsem však náhodou narazila na rozhodnutí soudu, které k 28.11.2023 společnost zrušilo. Společnost již tedy neexistuje, já mám však na 061 stále položku ve výši 5.577.000 Kč - mohu účet 061 zrušit k 28.11.2023 s tím, že společnost byla zrušena rozhodnutím soudu? Ve směrnici máme však napsáno, že u vyřazení finančního majetku rozhoduje vždy zastupitelstvo, které máme až v únoru - a to bych nestihla k datu účetní závěrky a inventarizace za rok 2023. Já osobně bych 061 zrušila s tím, že máme rozhodnutí soudu o ukončení společnosti a výmazu z OR a že zastupitelstvo již v r. 2014 rozhodlo o zrušení společnosti a zastupitelstvu bych dala teď v únoru na vědomí, že jsem 100% podíl na společnosti vedený na účtu 061 vyřadila z důvodu zániku společnosti? Zastupitelstvo musí stejně vyřazení z 061 schválit - myslím si, že to je jen formalita. Pokud bych musela čekat na rozhodnutí zastupitelstva o vyřazení z 061, tak nevím, co bych měla u inventur, když dle OR společnost již neexistuje. Děkuji

  Vyřazení při výmazu společnosti se účtuje 569 MD/ 061 D v hodnotě účtu 061. Ale záleží vždy i na okolnostech, to by chtělo ještě raději dozjistit - nedostanete likvidační zůstatek? Vložený majetek asi nebude vrácen obci? (někdy se likvidační zůstatek vypořádává nejen peněžně, ale např. i převodem majetku, ale ne automaticky toho samého, jaký jste vkládali...). 

  Jinak si myslím, že to schvalovat nikdo nemusí, je to účetní záležitost - k datu výmazu z OR, určitě bych to proúčtovala do závěrky a dala ZO na vědomí (abyste tedy naplnili trochu požadavek směrnice, která ale nemůže jít nad rámec zákona). 

• oprava minulého období

  23. 01. 2024

  V loňském roce jsem mylně dala do výnosů příjem z prodeje pozemků, který však byl uskutečněn na základě smluv o budoucích kupních smlouvách. Vše tedy mělo být účtováno na přijatých zálohách nikoli ve výnosech. Zároveň jsem výnos zahrnula do daně z příjmů za obec. Můžete mi poradit, jestli se to dá opravit?

  Správně je okamžiku uskutečnění účetního případu k datu podání návrhu na vklad do KN kupní smlouvy. Předpokládám, že myslíte rok 2022, kdy se dalo do výnosů, pak by se mělo opravit takto: pokud významné (asi ano - nad 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto - rozhoduje nižší částka, která vyjde), pak oprava do roku 2023 zápisem 408 MD/ 324 nebo 455 D; ta 455 v případě, že ještě v roce 2023 nebylo podáno na návrh na vklad do KN.  Pokud v roce 2023 již bylo podání návrhu na vklad do KN - tak znovu předpis na výnosy a vyřazení pozemků. 

  Pokud ještě nebyl návrh na vklad, je také potřeba opravit vyřazení pozemků, tj. 031 MD/ 408 D. Použití účtu 408 musíte popsat do přílohy účetní závěrky - stačí vlastně tak, jak jste chybku popsala v dotazu. 

  Daň z příjmů - máte právo, nikoliv povinnost podat dodatečné daňové přiznání. Tím, že zdaňujete sami sobě asi není důvod dodatečné přiznání podávat.

  No a v roce skutečného prodeje to zahrnete do výnosů a tím by se to zahrnulo do daně.

• kategorizace majetku

  17. 01. 2024

  Chtěla bych se zeptat do jaké kategorizace majetku zařadit čtyřkolku pro hasiče a přívěs nákladní valníkový.

  III. odpisová skupina 29.10.59 - Motorová vozidla pro zvláštní účely j. n.

  III. odpisová skupina 30.99.10 - Ostatní dopravní prostředky a zařízení j. n.

  IV. odpisová skupina 29.20.23 - Ostatní přívěsy a návěsy

  Můžete si vybrat, ale doporučuju se s tím moc netrápit.  Zvolte když tak vždy nějakou blízkou obecnou kategorizaci. Životnost si můžete stanovit bez ohledu na kategorizaci, je důležité mít hlavně zpracovaný odpisový plán. 

• Věcné břemeno zákaz zcizení a zatížení, obec oprávněná

  15. 01. 2024

  Dobrý den, prosím o konzultaci zda máme někde a v jaké účetní hodnotě evidovat zápis do KN zákazu zcizení a zatížení pozemku na dobu kolaudace a zápisu zkolaudované budovy RD. Jedná se o pozemky, které obec prodala pro výstavbu RD a nechala na nich zřídit výše uvedené zatížení. Trklo mě to nyní, když jsem dostali z katastru výpisy k 31.12. a mimo LV na kterých máme i výpisy LV fyzických osob, na kterých jsou zřízena další jiná VB. A co stará věcná břemena, kde je obec oprávněná a nejsou účetně podchycená? Kde a v jaké hodnotě účtovat zákaz zcizení a zatížení pozemku + stará VB evidovaná na LV fyz. osob? Děkuji za odpověď

  Hezky je to právně popsáno např. zde:

  https://www.kropaceklegal.cz/blog/zakaz-zcizeni-a-zatizeni-u-nemovite-veci

  Jednoduše řečeno jste omezili do doby kolaudace RD vlastníka v tom, že koupený pozemek nemůže prodat, směnit, darovat, zatížit jej VB, zástavním nebo předkupním právem.

  Určité oprávnění v tom pro Vás je, je to věcné právo, ale není tam ve výsledku žádný prospěch, je to spíše právní pojistka. Majetkově evidujeme VB, kde je obec oprávněná a právo stavby. Toto právo nikde evidovat nebudete, případně by se dala zachovat informaci jen na podrozvaze, narážíme ale na problém s tím, jaký účet zvolit (nemáme na to obsahově určený účet) a nejspíš i jak ocenit, pokud je to právo bezplatné, tak ve výsledku mimoúčetní evidence (smlouvou a zápisem v KN) bude dostačující  a v pořádku. Hlavně pak ohlídat, aby se zápis po splnění podmínek v KN zrušil, ale to si myslím pohlídá vlastník pozemku, jeho to bude omezovat. 

  Pokud jde o "stará VB", máte na mysli VB na prodaném pozemku, kde je obec oprávněná?  Píšete, že jsou na LV fyzických osob, to se někdy dělá, že spolu s prodejem pozemku si obec zároveň zřídí ve svůj prospěch na něm z nějakého důvodu VB (např. tam vede nějaká síť apod.).V takovém případě, jestli jste VB získali bezúplatně, není ve smlouvě sjednaná žádná úhrada, mělo by se zařadit zápisem 028/088 v odhadované ceně (reprodukční pořizovací cena) - nejlépe odhad typově podobných VB v okolí s ohledem na rozsah (např. počet metrů vedení apod.). 

  Mate mě ale, že hovoříte o starých VB, pozemek byl předtím Váš, tak jste nemohli sami době zatížit pozemek VB. Nebo je to myšleno spíše, že se na FO převedli VB, kde jste byli strana povinná? Pak už mě napadá jedině možnost, že hovoříte o VB ve vztahu k jiným pozemkům, kde jste strana oprávněná a chybně se neevidují (možná jsou ale součástí ceny souvisejících staveb, jako samostatné věci je účtujeme jen když je nelze dát do ceny stavby) - ale ty by zase nebyly na LV kupujících...

  Případně můžete ty stará VB doupřesnit na e-mail klara@obecuctuje.cz, nejsme právníci, ale prostě se mi nezdá, že jste z nějakých starých VB oprávněni a má to vazbu na prodávaný pozemek, tak si nejsem jistá, kterou variantu máte na mysli. 

• ! Návrh na vklad v 12/2023, zápis v 1/2024 a příloha závěrky

  10. 01. 2024

  Obec prodává pozemek parc.č. 1208. Smlouva uzavřena 6.12.2023, úhrada za pozemek 7.12.2023. Vyrozumění o provedeném vkladu z KÚ – vklad byl proveden 5.1.2024, a to s právními účinky k 8.12.2023. Z KÚ přišly výpisy k inventuře a pozemek tam je – akorát je u něj vyznačeno písmeno P. Takže jsem úhradu za pozemek zaúčtovala na účet 324 – zálohy a předpis 311/647 a vyřazení pozemku budu účtovat až k 5.1.2024? Měla bych něco uvádět do přílohy účetní závěrky?

  V tomto případě je správně zápis 311/647 a vyřazení pozemku 554/031 účtovat k datu podání návrhu na vklad, ne k datu zápisu do KN, ve Vašem případě k datu 8.12.2023. K tomuto datu hned i zúčtujete zálohu 324/311. OUUP  v případě převodu nemovitého majetku zapisovaného do KN je dle CUS 701 k datu podání návrhu na vklad. 

  Do přílohy závěrky budete v části B.1, psát cca toto:  Byl podán návrh na vklad k 8.12.2023 na prodej pozemku p.č. xx  a k tomuto datu byl pozemek z majetku obce vyřazen. K 31.12.2023 ještě nebylo vyřazení pozemku provedeno v KN,  zápis do KN byl potvrzen k datu 5.1.2024 se zpětnými právními účinky. Dále u inventury musíte dát poznámku o datu návrhu na vklad, k 31.12.2023 již nesmí být pozemek na účtu 031 evidován, i když na KN ještě je (to písmeno P asi znamená plomba, tedy že je pozemek ve změnovém řízení, i to je potvrzení dané skutečnosti). 

• obecní hrob + pasport místních komunikací

  05. 01. 2024

  Pořízení obecního hrobu. Obec pořídila obecní urnový hrob v hodnotě 25.610 CZK. Jak správně zaúčtovat, zařadit a odepisovat? Jako 021 – předmět/stavbu malého rozsahu nebo 028 ? 042/321, 321/231 0100 3632 6121, 321/021, 551/081 Kategorie: 12.72.31 hřbitovy a hřbit. budovy – životnost 80 Pasport místních komunikací Obec pořídila pasport místních komunikací v hodnotě 26 520,00 CZK. Účtuji: 041/321 , 321/ 231 3639 6119, 019/041, 551 0319/079 Kategorie: DNM03 (30), životnost a doba odepisování 30 let nebo mohu stanovit 20? Děkuji

  Trochu jsem v rozpacích z urnového hrobu, základní je, že hrob není stavba, jen terenní úprava, ale hrobka ano, může být podzemní i nadzemní. Urnový hrob je určen pro uložení zpopelněných ostatků - pokud je nějak vyzděný, zpevněný, tak spíše stavba malého rozsahu, než DDHM. Prosím ověřte, zda se opravdu jedná o stavbu. Podle toho, jak vypadá ten urnový hrob bych volila i životnost, zde si myslím, že 80 let pro hrobku ano, ale pro hrob je to hodně, ale nemohu odhadnout, když to nevidím. Prosím pozor, v tom zaúčtování máte 321/021 - to asi myslíte 021/042, že ano? 

  Co jsem našla fotky na internetu - tak spíše stavba.  Definice urnového hrobu: "Urnový hrob je speciální pietní místo na hřbitově zhotovené pouze pro ukládání uren. Při koupi lidé řeší, stejně jako u klasického hrobu náhrobní desku. Uvnitř hrobu se nachází plastová šachta, která se obvykle zhotovuje na vložení dvou až osmi uren". Zvolila bych spíše životnost tak 30-40 let kvůli té plastové vložce. Můj názor. Klasifikaci můžete použít. 

  Ohledně pasportu komunikací - nemusí být nutně majetkem. Pokud bychom charakterizovali jako majetek (stáhněte si knihu Dlouhodobý majetek v dokumentech ke stažení - je tam celá vložena a pomocí ctrl+F si dejte vyhledávat pasport - máme to tam popsáno, kdy majetek, kdy ne (strana knihy 95). Přiznávám, že by mi i s ohledem na pořizovací cenu zde přišlo jednodušší zaúčtovat pasport komunikací rovnou do služeb na 518. 

  Pak je tady ještě problém s cenou - totiž Ostatní DNM se oceňuje bez ohledu na výši pořizovací ceny, z důvodu, že bychom pak mohli na majetku vést i velmi nevýznamné studie, analýzy, plány, tak doporučujeme, aby si obce dávali do směrnice, že s ohledem na významnosti i Ostatní dlouhodobý majetek evidují až od pořizovací ceny 60 tis. Kč. I proto se znovu přimlouvám k té 518. (018 je však také možná - musí navazovat na vaší směrnici. 

  Pokud se rozhodnete pro 518 můžete si vytisknout část té knihy (jsou to cca 2 stránky), co uvádíme k pasportům a napsat si, že s ohledem na významnost (zde spíše nevýznamnost) nebude pasport evidovat jako dlouhodobý majetek, i když jeho zpracování povinné je. 

  V té knize najdete i výklad k Ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku - str. 86.  

• Inventarizační komise

  04. 01. 2024

  Při loňském auditu mi bylo vytknuto, že mám v Plánu inventur a ve směrnici uvedeno Ústřední inventarizační komise, prý má být Hlavní IK. Tak jsem to pro rok 2023 všechno přepsala, ale teď se dívám do Vaší vzorové směrnice k inventarizaci z roku 2021 a tam je uvedeno, že HIK si mohou ponechat obce, které nemají zřízenou PO. A tu my zřízenou máme, ale paní ředitelka si inventuru dělá sama a mně na obec předá pouze jeden výtisk hotových inventur. Jinak děláme inventury prostřednictví svých Dílčích inventarizačních komisí, které se skládají ze zastupitelů a zaměstnanců obce. Tak teď nevím, co to vlastně mám zřizovat ÚIK nebo HIK.

  Dle vyhlášky 270/2010 Sb., uvádí v §3 uvádí  inventarizační činnosti ve vztahu ke komisím.  Ve vašem případě by se mělo jednat o ústřední inventarizační komisi přímo dle vyhlášky. Pojem hlavní inventarizační komise jsem zvolila do směrnice nad rámec vyhlášky, protože se objevily výtky, že když nejsou inventury prováděny prostřednictvím jiných osob (např. PO), že ÚSC nemá mít ÚIK. Proto jsem doplnila do směrnic i možnost hlavní IK. Možná se jedná o nějaké nedorozumění s auditem - zkuste spíše ověřit s nimi, jsem přesvědčena, že se má jednat ve vašem případě o ÚIK a ve směrnici, že to máte dobře (tak asi budete muset opravovat zpátky :o).