Dotazy

• Fakturace ze Slovenska

  07. 09. 2026

  Přišla nám faktura od Slovenské firmy SVX s.r.o. na zakoupené zboží. Cena je uvedena v Kč 564,64 i EUR 23,38 bez DPH. Problém je že zboží přišlo na dobírku v částce 564,- Kč. Zaúčtovala jsem přenesenou daň ve výši 21%,
  účtování 501 MD 683,21 , 343 D 118,57 a 321 D 564,64
  úhrada 261 D 683,21 , 261 MD 118,57 321 MD 564,64,
  ale jelikož je to na dobírku 564,- potřebuji dořešit účet 261??

  V zásadě se domnívám, že je to celkem jedno. Já bych klidně prodaňoval jen těch 564 Kč - nicméně jsme v režimu zaokrouhlování a je to jedno.

  Takže si myslím, že při Vašem zaúčtování jen zúčtujete zaokrouhlovací rozdíl - tech 0,64 Kč - klidně dát na 649 (261/649).

• PDP a položka 8901

  07. 09. 2026

  Mám dotaz na fakturu za opravu podlahy v tělocvičně. V červenci mi přišla zálohová faktura na 170tis. Účtovala jsem 314/231. V srpnu mi přišel doplatek 120tis. Na faktuře odečtená záloha a PDP na 290tis. Nevím jak mám dostat DPH z července na položku 8901?

  Nejprve k režimu PDP - pokud obec hradí fakturu za práce na budově školy, zpravidla tam PDP nemusí být - předpokládám, že má PO budovu předanou k užívání, případně ve výpůjčce. Nevylučuju ale, že může být PDP správně - pokud školu provozujete nebo ji pronajímáte PO. Případně možná máte na mysli tělocvičnu v jiné budově, než škole. Tolik jen pro jistotu k základnímu režimu PDP.

  Jestli nemáte nárok na odpočet, postup je následující: Když už se režim PDP aplikuje, tak se daň neodvádí ze zálohy. Zpětně proto nebudete DPH řešit a fakturu zaúčujete klasicky (když se bavíme o opravě a ne TZ), zápisem: 511 MD 290 tis. Kč + DPH/ 321 D 290 tis. Kč, 343 D DPH. Úhradu budete účtovat 321 MD 290 tis. Kč/ 231 D RS odpa např. 3113 pro ZŠ, pol. 5171 ve výši 290 tis. Kč + DPH, 231 MD pol. 8901 ve výši DPH. Případně hned při faktuře lze proúčtovat DPH přes RS zápisem 231 D RS např. 3113, pol. 5171/ 231 MD pol. 8901 DPH, úhrada faktury pak jen 321 MD/ 231 D RS 3113 5171 v ZD. Odvod FÚ 343 MD/ 231 D pol. 8901. Postup máme uveden i v tomto dokumentu.

• Prostředky na obnovu vodohospodářského majetku

  07. 09. 2026

  Mám jako obec povinnost od 1.1.2026 zřizovat fond na obnovu vodohospodářského majetku, jehož jsem vlastníkem, ale neprovozuji ho?
  Ráda bych využila spíše možnost podrozvahové evidence, dle vašeho návrhu metodického materiálu (účty 97901/97999).
  

  Postupuje se podle § 13 odst. 6 vyhlášky č. 428/2001 Sb., cituji:

  "Rezervou finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se rozumí peněžní prostředky určené na obnovu vodovodů a kanalizací. Jedná se o rozdíl mezi skutečnou tvorbou a skutečným čerpáním peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Pro účely rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací musí vlastník v účetnictví průkazně zajistit oddělené sledování peněžních prostředků určených na obnovu vodovodů a kanalizací, a to zejména prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým. Vlastník je povinen ve svém účetním systému zajistit jednoznačné přiřazení veškerých transakcí, které se k tvorbě a čerpání rezervy vztahují."

  Stále platí, že není povinnost zřídit peněžní fond ve vztahu k prostředkům na obnovu vodohospodářského majetku. Přitom nehraje roli, jestli je vlastník provozovatelem či nikoliv (pokud je majetek například pronajímán).

  K tomu, že nejste provozovatel máme úvahový dokument - také z 3.11.2026, s podnázvem "určení osoby". Týká se situací svěření majetku PO či vkladu do DSO. Tam zatím tradičně (z hlediska nějaké logiky) prostředky obnovy tvoří spíše provozovatel (tedy například DSO), byť se jde do určité míry nad rámec Zákona o vodovodech a kanalizacích.

  Nevím, kdo a na základě jakého právního titulu vám VHM provozuje, ale od str. 5 je to řešeno v základním dokumentu (náměty účtování), ze kterého čerpáte zmíněný účetní postup. Pokud majetek pronajímáte, můžete využít jeden ze tří navrhovaných způsobů naplnění požadavků vyhlášky (účetní oddělení prostředků).

• Zastavení marné exekuce

  07. 09. 2026

  Obec eviduje vůči fyzické osobě pohledávku ve výši 3 433 Kč, která byla od roku 2012 exekučně vymáhána. V průběhu exekuce nebylo vymoženo žádné plnění. V roce 2026 obec souhlasila se zastavením exekuce a nyní jsme obdrželi usnesení exekutora o jejím zastavení z důvodu dlouhodobé bezvýslednosti. Původní pohledávku evidujeme na účtu 311 a jsou k ní vytvořeny opravné položky.
  
  Předpokládám, že po nabytí právní moci usnesení provedeme odpis pohledávky 557/311, zrušení opravné položky 194/556 (myslím, že nebyla tvořena - nenašla jsem k tomu podklad) a nedobytnou pohledávku převedeme do podrozvahové evidence 905/999. Prosím o potvrzení, zda je tento postup správný.
  
  Současně exekutor ve výroku usnesení přiznal obci náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 2 686 Kč, kterou je povinný povinen uhradit obci k rukám jejího právního zástupce.
  
  Právní zástupkyně obce nám k této částce sdělila, že její přiznání je formálně v pořádku, avšak vzhledem k dlouhodobě marné exekuci je bez faktické šance na její úhradu a dále vymáhána nebude.
  
  Prosím proto o radu, zda má obec přiznanou náhradu nákladů ve výši 2 686 Kč předepsat jako pohledávku do rozvahy, případně na jaké účty, nebo zda ji s ohledem na doloženou nedobytnost evidovat pouze podrozvahově, případně o ní vůbec neúčtovat.

  S vaším postupem souhlasím. Právně pohledávka nezanikla, ale je podle všeho nedobytná. V takovém případě je správné zaúčtovat vyřazení pohledávky z rozvahy. Zápis 557 MD/ 311 D je v pořádku. Nejsem si jen jistá, jak to proběhlo s opravnými položkami - uvádíte, že jsou k pohledávce vytvořeny a následně pak, že nebyly tvořeny - nenašla jste podklady. Je to o prověření zůstatku účtu 194. Pokud tam k dané pohledávce evidujete zůstatek, zrušili byste jej zápisem 194 MD/ 556 D. Jestli tam zůstatek není, o OP účtovat nyní při vyřazení již nebudete a berte to jako upozornění k nápravě do budoucna - ke každé pohledávce byste měli účtovat OP ve výši 10 % za každých 90 dní po splatnosti.

  Evidence v podrozvaze je vždy v souladu s vaší směrnicí - měli byste si definovat nedobytnost a určit, jak dlouho nedobytné pohledávky v podrozvaze evidujete (obecně cca 3 roky). Přiznanou náhradu nákladů, když je také nedobytná, nemá smysl účtovat do rozvahy. Podle toho, jak to popisujete, by se obratem stejně vyřadila, tzn. její částku bych jen připočetla k evidenci do podrozvahy.

• Finanční dar fyzické osobě

  04. 09. 2026

  Starosta chce poskytnout finanční dar 20.000 Kč fyzické osobě, pánovi, který v obci nezištně pečuje o životní prostředí a nic za to nechce. Účtovala bych na 572 a 3745-5492. Rozpočet máme schválený na paragrafy. Na paragrafu 3745 je peněz dostatek i na tuto odměnu. Je opravdu nutné schvalovat rozpočtové opatření , když rozhodnutí o daru je v kompetenci starosty?
  Tímto si vlastně zákony odporují , když starosta má dar v kompetenci, ale dar stejně musí rozpočtovým opatřením schválit zastupitelstvo. Dále jsem se chtěla zeptat, zda tento dar musí příjemce zdanit. Příjemce je podnikatel, ale dar obdrží jako fyzická osoba, ne jako OSVČ. Myslím si, že jde o nahodilý příjem do 50.000 Kč, který se nemusí nikde uvádět.

  Nejdříve k rozpočtu a darům. Je možné mít v rámci rozpočtu schválený balíček pro peněžní dary, které by starosta mohl v jeho kompetenci rozdělovat. Postup si můžete nastavit, jak vám bude vyhovovat. Každopádně když si ZO nestanoví pravoc schvalovat i peněžní dary do 100 tis. Kč, tak když nemáte radu, je schválení daru ve výši 20 tis. Kč (obecně do 100 tis. Kč) kompetencí starosty.

  Dívala jsem se do vašeho schváleného rozpočtu. Zavazné ukazatele rozpočtu máte u výdajů většinou paragrafy a pokud je na nich dostatek financí, můžete přes změnu rozpisu rozpočtu finanční prostředky přesouvat na položky, jak potřebujete. Pravidla změn rozpisu rozpočtu si určujete sami, není ale povinné je provádět - zákonem nejsou upraveny. Skutečnost, že peníze reálně odčerpáte z jiné položky v rámci téhož paragrafu (např. z nákupu materiálu přesunete na položku 5492), neznamená pak tedy automaticky nutnost schválení rozpočtovéhoho opatření zastupitelstvem, pokud se nezvýší celkový objem výdajů na tomto paragrafu jako závazném ukazateli.

  Spíše jde o to, že fin. prostředky máte volné na par. 3745 (závazný ukazatel), ale dar FO byste měla spíše dát na par. 3900 a pol. 5492. Tento par. je přesnější. Pokud na par. 3900 žádné volné finanční prostředky nejsou, tak tam RO je povinností. Já bych to v tomto případě vyřešila odpa 3639 - ten bude také v pořádku a prostředky tam v rozpočtu na to pravděpodobně máte (v SR je uveden). Odpa 3745 bych nevolila - nechcete ho účelově odměňovat za zeleň, spíše životní prostředí, tak se mi jeví odpa 3639 pro obecný rozvoj obce možný. Dar by neměl být za konkrétní činnost, na jiném vhodném odpa rozpočet nemáte. Je to za mě vhodný paragraf s tím, že pak nemusíte schvalovat RO.

  Zdanění daru u občana - platí zákon č. 586/1992 Sb., §10, odst. 3, písm. c) bod 5 - pro letošní rok osvobozeno u fyzické osoby do 50 tis. Kč. 

• Poplatek na účtu fondu oprav ČOV

  04. 09. 2026

  Prosím o radu ohledně zaúčtování platby za poplatek za vedení účtu. Účet jsme založili v roce 2024, statut fondu financování a obnovy vodohospodářského majetku obce Bořetice - ČOV. Poslali jsme na něj peníze 1 431 251 Kč, zaúčtovali jsme to 236 0200/262 0100, 401 0901/419 0121. Poprvé jsme obdrželi 31.8.2026 výpis z účtu s poplatkem za vedení účtu 99 Kč. Jak zaúčtovat?
  

  Ve statutu fondu by mělo být uvedeno, že příjmem fondu jsou i případné úroky a oprávněným výdaje fondu jsou bankovní poplatky. Pokud nemáte upraveno, je nutné to doplnit.

  Bankovní poplatky pak účtujete jako výdaj fondu, zápisem 518 MD/ 236 D, par. 6310 pol. 5163 a zároveň je třeba účtovat o snížení fondu 419 MD/ 401 D.

• Prodej požárního vozidla

  03. 09. 2026

  Obec má v osobním vlastnictví automobil AVIA ,který využívala pro potřeby hasičů-soutěže, doplňkově výjezdová jednotka. Zastupitelstvo obce se rozhodlo, že automobil nabídne k prodeji, důvodem je vyšší finanční náročnost na údržbu a problém ke splnění technických požadavků.
  Co je potřeba udělat? Máme nechat vozidlo ocenit nebo můžeme stanovit cenu sami ? Dále nás zajímá způsob vyhlášení -nabídka k prodeji apod. a jakému okruhu je možno nabízet, zda lze i fyzickým osobám s tím, že by např. tato osoba měla vozidlo na sebe jako veterána a měla polep brodských hasičů.
  

  Při prodeji majetku nejprve řešíte, jestli je povinnost zveřejnit záměr prodeje na úřední desce (§ 39 zák. č. 128/2000 Sb.). U movitého majetku tato povinnost nevzniká. Přesto je vhodné inzerovat (úřední deska, portály, místní tisk), aby bylo doložitelné, že prodej byl transparentní - podle všeho nemáte stejně zatím žádného zájemce. Schválení prodeje movité věci je v kompetenci rady obce; kde rada není zřízena tak starosty. Pokud si rozhodnutí vyhradí ZO, je pak v kompetenci ZO.

  Znalecký posudek není ze zákona povinný. Kupní cenu můžete stanovit vlastním odhadem podle srovnatelných nabídek na internetu (např. bazary).

  Prodejní cena primárně může odpovídat ceně obvyklé. Prodej pod cenou obvyklou je přípustný, ale odchylka musí být výslovně zdůvodněna v usnesení příslušného orgánu (§ 39 odst. 2 zák. o obcích). Jako zdůvodnění lze použít tytéž argumenty, které vedou k prodeji (vysoká náročnost údržby, nesplnění technických požadavků, omezená poptávka).

  Musíte si tedy určit obvyklou cenu, pak kupní cenu a obě hodnoty porovnat.

  K tomuto tématu blíže viz metodika MV č.č. 7.2, odkaz: https://mv.gov.cz/cinnost-organu-obce-2.

  Je to tam řešeno od str. 35 dále, cituji stěžejní část pro váš dotaz - jak určit cenu obyklou tak, abyste věděli, zda musíte zdůvodňovat případnou odchylku od kupní ceny:

  "Druhou otázkou je samotné určení obvyklé ceny ve smyslu tohoto ustanovení. Tu je samozřejmě nejjednodušší stanovit podle zákona o oceňování majetku (151/1997 Sb.), ať již si obec nechá zpracovat znalecký posudek, ocenění osobou mající příslušné živnostenské oprávnění nebo výpočet podle tohoto zákona provede sama (znalecký posudek tedy z hlediska § 39 odst. 2 zákona o obcích není povinný). Obvyklou cenu je však možné zjistit i jinými vhodnými způsoby, např. srovnáním nabídek více realitních kanceláří na podobné nemovitosti, cenovou mapou9 apod. Hypoteticky mohou obvyklou cenu generovat i nabídky doručené ke zveřejněnému záměru, ovšem jen jde-li o jeho opakované zveřejnění, a to i dalšími vhodnými způsoby, typicky prostřednictvím realitních kanceláří či internetových serverů. Z hlediska případného navazujícího posuzování obcí uskutečněných dispozic (zejména pro účely přezkoumání hospodaření podle zákona č. 420/2004 Sb.) lze doporučit, aby způsob určení obvyklé ceny byla obec schopna vždy adekvátně doložit."

  Když to shrnu - prodat můžete za kupní cenu, kterou si sami určíte, ale pokud tato kupní cena bude nižší než výše uvedeným způsobem určená cena obvyklá, je povinné odchylku zdůvodnit, jinak je prodej neplatný.

  Obec může prodat movitý majetek komukoli, tedy i fyzické osobě. Podmínky dalšího užívání lze sjednat v kupní smlouvě. Doporučuje se uzavřít kupní smlouvu a vyhotovit předávací protokol (u movitých věcí určuje datum uskutečnění plnění) nebo okamžik předání zapracovat přímo do smlouvy.

  Účtování prodeje k datu předání: předpis výnosu 311 MD/ 646 D v prodejní ceně, 553 MD/ 082 D v zůstatkové ceně, vyřazení pořizovací ceně 082 MD/ 022 D. Příjem kupní ceny na rozpočtovou položku 3113. Pokud je rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou významný dle interní směrnice k RH, je třeba majetek před prodejem přecenit na reálnou hodnotu, od přecenění se přestává odepisovat.

• Odvod za trvalé odnětí půdy ze ZPF

  03. 09. 2026

  Obec vybudovala u základní školy ,,Parkovací stání a vnitroareálovou komunikaci,, v celkové částce 3.555.089,58 (zařazeno do majetku k 30.6.2026).
  Dne 27.8.2026 přišlo rozhodnutí o finančním odvodu za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro výše uvedenou stavbu ve výši 443.017 Kč, který má platit obec. Z této částky nám bude vráceno dle rozhodnutí 30% tj. 132.905 Kč.
  Předpis platby: MD 042 D 378 310.112 Kč (pokud tato částka může navýšit cenu majetku)
  MD 549 D 378 132.905 Kč (provozní náklad)
  úhrada pak MD 378 D 231 PAR 2212 POL 6121 Kč 310.112 , MD 231 D 378 PAR 2212 POL 5909 132.905 Kč
  Vratka potom MD 231 POL 1334 D 688.
  

  Odvod za odnětí půdy ze ZPF je podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (§ 55) vedlejším pořizovacím nákladem majetku do doby uvedení do užívání. Vy máte stavbu zařazenou. Jde o to, kdy náklad na poplatek za odnětí vznikl, zda před datem 30.6.2026 nebo až po něm. Zda žádost byla podána (pravděpodobně v rámci žádosti o stavební povolení) před uvedením do užívání a teprve nyní bylo vydáno rozhodnutí, tedy se zapomněla doúčtovat dohadná položka při uvedení do užívání nebo tento náklad vznikl až po zařazení. Toto je potřeba vzít v úvahu při rozhodování, jak nyní účtovat.

  Odhaduji, že uvedený poplatek byl vyčíslitelný a vynětí právně zahájeno již před zařazením, jen se právně dokončilo po zařazení. V takovém případě jste měla k datu zařazení účtovat odhadovanou výši poplatku za vynětí zápisem 042/389 do ceny stavby. Nyní to zaúčtujete v plné výši 443 017 Kč jako opravu pořizovací ceny na účet 021 a pol. 6121, na kartě majetku opravte vstupní (pořizovací cenu) stavby.

  Pokud by náklad na poplatek vznikl až po uvedení do užívání, účtuje se jako klasický provozní náklad. Předpis částky 443 017 Kč dle rozhodnutí 538 MD/ 349 D pol. 5362. Platba 349 MD/ 231 D, pol. 5362. Odpa 2212 či 2219 - podle odpa stavby.

  Celý odvod jde do nákladů nebo do ceny stavby, není správné částku rozdělovat. Vratka ve výši 30% je samostatný příjem a nepovažuje se za snížení výdajů a ani za zápočet se závazkem. Účtujete o dvou oddělených případech. Příjem podílu budete účtovat zápisem 231 MD pol. 1334 / 688 (609) D.

• Rekonstrukce budovy školy na byty

  03. 09. 2026

  Rekonstruujeme budovu bývalé školy na obecní byty. Vznikli tam nové 4 bytové jednotky včetně nových dispozic a příček.
  Jak zaúčtuji nové kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů a nově vzniklé dveře včetně obložkových zárubní? Nevím, zda se jedná o TZ budovy nebo kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů mám zaúčtovat na 022.

  U bytových domů se kuchyňská linka včetně vestavných spotřebičů považuje za součást stavby s argumentem, že bez kuchyně nemůže plnit budova, resp. byt v budově, svůj účel. Vycházíme z pokynu GFŘ - 59. Tento pokyn není pro účetní hledisko závazný, ale i z právního (účetního hlediska) je zde součást stavby v pořádku.

  V případě nově vzniklých dveří včetně obložek zárubní se také jedná o TZ. Vznikly nové dispozice, nové příčky a tím i nové otvory pro dveře.

  Celé je to určitě TZ budovy - jednotlivé zásahy to splňují, ale hlavně celkově se mění účel budovy, což je zde základní prvotní argument pro to, že související zásahy jsou TZ.

  Jako samostatné věci by měly být účtovány jen movité věci, u bytových domů většinou jen spotřebiče typu volně stojící lednice.

  Na kartu budovy si raději poznamenejte, co vše se do ceny TZ zahrnulo - výměna kuchyně bez změny parametrů se účtuje následně jako oprava.

• Příjmy z chytání ryb/ Chyť a pusť

  03. 09. 2026

  Obec vlastní rybník s rybami. Má v plánu ve smyslu nějaké volnočasové aktivity dovolit občanům rybařit - ve smyslu Chyť a pusť.
  Jakým způsobem účtovat příjmy z takové aktivity? Jak to v praxi funguje? Vystaví se povolenka občanovi na nějaké období? Obec má v plánu toto dělat v rámci hlavní činnosti (neočekává nějaké velké příjmy), děkuji za radu ohledně účtování včetně rozpočtové skladby a Váš pohled.

  Záměr obce využít vlastní rybník pro volnočasové a rekreační rybaření občanů (v režimu Chyť a pusť) je pro obec jako vlastníka realizovatelný. Doporučuji si ale ověřit právní okolnosti na pověřeném obecním úřadu či na ORP - zda nespadáte např. pod nějaký svazový rybářský revír. Nemůžeme vám k tomu poskytnout závazný právní výklad, nejsme si jisti, jestli občané nemusí mít vždy rybářský lístek nebo povolenku k lovu, které byste vy jako obec se základní působnosti stejně vydat nemohli.

  I když neznám všechny právní okolnosti ve vztahu k vašemu rybníku (máte soukromý revír apod.), odhaduji, že máte možnost nabízet zdarma nebo za stanovený poplatek povolení ve smyslu "místní povolenky". Stanovení pravidel je na vás. Povolenky mohou mít různé časové omezení a svá pravidla. Jako obec bych schválila např. Místní rybářský řád, kde by ty pravidla byla definována - režim Chyť a pusť (přísný zákaz odnášení ryb), povolené rybolovné techniky, cenu povolenek např. pro jednotlivá období a další. Občan zaplatí poplatek na pokladně obecního úřadu (případně převodem na účet), obec vydá příjmový pokladní doklad nebo doklad o zaplacení za právo rybolovu na dané období a tento doklad by mohl plnit funkci povolenky, tzn. nemuseli byste asi nutně vydávat papírové povolenky. Ale to je na vás. PPD, doklad o zaplacení nebo papírovou povolenkou by se prokazoval u vody případné kontrole (např. starostovi, pověřenému členovi výboru).

  Doporučuju ale právní nastavení určitě ověřit, viz právně nedořešený výklad v úvodu.

  Jelikož neočekáváte velké příjmy a chcete aktivitu provozovat v hlavní činnosti, přijde mi nejvhodnější provozovat rybník jako tzv. „místní vodní plochu“ nebo soukromý revír obce (mimo režim státních revírů Českého rybářského svazu) - ale nevím, v jakém právním režimu momentálně jste.

  Příjem z místní povolenky bych účtovala následovně: Pro rybolov je určen par. 1070, je určen obecně i pro příjmy a výdaje v souvislosti s rybníky, proto bych jej zvolila i pro tento případ. Pol. 2111, účet 602 a protože jste plátci DPH, tak odvod daně 21 %.

• Sloučení MŠ a MZŠ

  03. 09. 2026

  V srpnu došlo ke sloučení našich PO - MŠ a MZŠ pod MZŠ, školka zůstatky na jejím účtu přeposlala na účet obce, obec poté přeposlala část zůstatků z MŠ na MZŠ, část peněz zatím zůstalo na účtu obce, dokud si nevytvoří sloučená organizace nové podúčty. Jak prosím zaúčtovat na bankovním účtu obce příjem zůstatků z MŠ a poté vzápětí výdej části zůstatků do sloučené MZŠ? Jediné co mě napadá, tak přes položku 8901 a nějaký pohledávkový účet oproti 231?
  

  Ke sloučení PO máme výklad v tomto dokumentu:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=20&hledat=Slou%C4%8Den%C3%AD+PO

  Přijaté zůstatky od zanikající MŠ bych účtovala jako cizí prostředky obce. Obec je pouze průtokový mezičlánek, nejde o její vlastní příjem ani výdaj.

  V případě, že jste peníze přijali na ZBÚ, tak použijte položku 8901. Položka se nerozpočtuje. Píšete o pohledávkovém účtu, ale správně by se mělo jednat o závazek.

  Příjem fin. prostředků tedy zaúčtujete 231 pol. 8901 MD/ 349 D a přeposlání 349 MD/ 231 D pol. 8901.

• Příspěvek obce na tábory pro děti

  03. 09. 2026

  Obec má v plánu přispívat dětem s trvalým pobytem v obci na letní/příměstské tábory určitou částkou. Příspěvek by byl vyplácen hotově zákonnému zástupci dítěte, pokud dodá potvrzení o zaplacení tábora, oproti podpisu.
  Jak se tento příspěvek účtuje včetně rozpočtové skladby? Musí se tento druh příspěvku schvalovat na ZO , nebo je to rozhodnutí starosty (obec nemá radu). Stačí doložení jen zaplacení tábora, nebo je potřeba ještě něco více?

  Váš postup je možný. Je na rozhodnutí příslušného orgánu, jestli transfer poskytne jako dotaci - veřejnoprávní transfer (pak se musí dodržet administrativní pravidla zákona č. 250/2000 Sb.), peněžní dar či jiný soukromoprávní transfer (např. právě příspěvek). Pokud nezvolíte dotaci, ale obecně příspěvek, jsme v režimu soukromého práva a opět je na vás, zda uzavřete smlouvu o příspěvku nebo příspěvek rovnou předáte oproti podpisu. Určitě je ale vhodné mít schválená pravidla poskytování daných příspěvků. Poskytnutí se schvaluje podle částky. V tomto případě se to může pojmout tak, že dáte příspěvek např. 5 tis. Kč jednotlivému dítěti, pak jste v limitu do 100 tis. Kč jednotlivé FO a v takovém případě to podléhá schválení radou, když nemáte radu nebo přenese pravomoc na starostu, schvaluje to starosta. ZO by to schvalovalo jedině tehdy, kdyby příspěvek jedné FO byl vyšší než 100 tis. Kč nebo jste schvalovali celkovou částku - např. když si řeknete, že za všechny děti uhradíte souhrnně táboru 120 tis. Kč. Tak, jak to popisujete nevidím ale problém v tom, že poskytujete individuální dary jednotlivým FO, takže i kdyby hromadně v součtu to bylo např. více než 100 tis. Kč, tak se ale viz výše rozhodovací pravomoc posuzuje podle výše daru jednomu dítěti. Jen pokud by si podobné případy ZO vyhradilo ke schvalování, pak by muselo schválit ZO.

  K doložení splnění účelu příspěvku postačuje potvrzení o zaplacení tábora (příjmový doklad, faktura nebo potvrzení pořadatele) a podpis zákonného zástupce na výdajovém pokladním dokladu - když si to tak nastavíte.

  Hotovostní výplata je možná, jen byste měli dodržet limit pokladní hotovosti obce a vystavit řádný výdajový pokladní doklad s podpisem příjemce. Účetní zápis: 572 MD/ 261 D (hotovostně, bezhotovostně účet 231) přímo při výplatě. Účtování přes účet 345 není nutné. Co se týče rozpočtové skladby, je vhodný par. 3421, pol. 5492 pro peněžní dar, pol. 5499 v případě příspěvku, ale i pro příspěvek se volí tradičněji spíše pol. 5492, protože příspěvek má většinou obdobnou právní povahu jako peněžní dar.

• Rozpočtová skladba u pohledávek předaných Celní správě ČR

  03. 09. 2026

  Zvažujeme předávání různých pohledávek, k dalšímu vymáhání, Celní správě ČR. Účetně to metodika řeší celkem jasně, s tím není problém. V oblasti rozpočtu je to poněkud horší. Tyto pohledávky (přestupky, pokuty) mají při svém vzniku různé kombinace RS (položek a paragrafů). Dotaz: Je potřeba toto členění zachovávat i u předaných pohledávek, nebo existuje nějaká možnost, evidovat předané pohledávky pod společnou položkou a paragrafem? Pokud ano, dost by to zjednodušilo další operace, především u došlých plateb.
  Předem děkujeme za váš názor.

  Z účetního hlediska si náš názor na danou problematiku můžete přečíst v dotazu "Účetní evidence pohledávek předaných Celnímu úřadu" ze dne 24.2.2026. V květnu 2026 MF na stránkách zveřejnilo metodiku k účetnímu zachycení, kde požaduje vyřazení pohledávky předané k vymáhání CÚ z rozvahy. Odkaz:

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/metodicka-doporuceni/2026/doplneni-informace-k-evidenci-pohledavky-na-mistni-63928

  S tímto jste podle všeho srozuměni. V dané metodice se uvádí:

  "Z hlediska rozpočtové skladby obec převedený peněžní příjem z místního poplatku od obecného správce daně zatřídí na příslušnou příjmovou položku rozpočtové skladby v rámci podseskupení 134 podle druhu místního poplatku. Z hlediska účetnictví, konkrétně ve výkazu zisku a ztráty příslušný výnos vykáže na položce „B.I.17. Ostatní výnosy z činnosti“."

  Začlenění došlých plateb od CÚ byste měli účtovat s položkami a případně paragrafy, kterých se pohledávky týkají (např. poplatek pes pol. 1341). V tomto ohledu neexistuje aktuálně žádná společná RS pro pohledávky, které byly předány k vymáhání Celnímu úřadu.

  V první řadě ale musíte mít správně definováno, co vše CÚ můžete předat k vymáhání. Zmiňujete přestupky, pokuty... Kromě místních poplatků lze CÚ předat stanovené případy dle správního řádku, viz odkaz na informaci CÚ: :

  https://celnisprava.gov.cz/cz/dalsi-kompetence/Stranky/Ukladatel%C3%A9-a-d%C4%9Blen%C3%A1-spr%C3%A1va.aspx

  Z hlediska RS je tam napsáno, že vám mají dát informaci ke správnému zatřídění, cituji:

  "Obecný správce daně zajišťuje převod výnosu dle rozpočtového určení, zároveň informuje příjemce výnosu o převodu konkrétních peněžitých plnění. Informace je zasílána do datové schránky ukladatele jak ve formátu PDF, tak XML.

  Když se ale vrátím k tomu, co vše za vás může CÚ vymáhat - neposkytujeme závazné právní výklady, ale jen upozorňuji, že možná ne vše z toho, co chcete CÚ předat, za vás opravdu může vymáhat.

  Pokud ale dáte k vymáhání CÚ něco jiného než místní poplatek (a on to přijme s tím, že zákonně je to v pořádku, viz příklady v odkazu výše), tak bychom měli řešit, jestli aplikovat metodiku MF i na tyto případy. V metodice se hovoří pouze o vymáhání místních poplatků. Takže stojíme před otázkou, jestli účetním postupem dle MF postupovat u všech pohledávek, které předáte k vymáhání CÚ. Sice to nevnímáme jako správné účetní řešení a metodika opravdu zmiňuje výslovně jen místní poplatky, ale z hlediska jednotnosti účetních metod doporučuju postupovat účetně (dle metodiky MF) stejně u všech pohledávek, které CÚ předáte. To berte spíše jako dovysvětlení situace.

• Poplatek za ložiskový průzkum

  03. 09. 2026

  Prosím o radu, jak zaúčtovat přijetí poplatku za oprávnění provádět ložiskový průzkum. Poplatek nám hradí společnost a.s., držitel oprávnění, na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí.

  Jedná se o poplatek dle §4b zákona č. 66/2001 Sb. Informace k němu naleznete např. zde:

  https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/katalog-sluzeb/uhrazeni-poplatku-za-opravneni-provadet-loziskovy-pruzkum-s7698

  Příjem poplatku za ložiskový průzkum se účtuje na pol. 1356, účet 688.

• Spolky, organizační složky obce

  03. 09. 2026

  Máme v obci 3 sbory dobrovolných hasičů = SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů XY, pobočný spolek, zakladatel Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, mají své IČO, jsou zapsány ve veřejném rejstříku a vedou si své účetnictví, ale současně mají u obce zřizovací listinu (někdy z minulosti). Dále máme zřízenou JSDH tzv. „Výjezdovou jednotku“. Všechny 4 jednotky vedeme v rozpočtu obce ve výdajích a vedeme jejich DDHM a DHM (především vozidla, jsou evidována na obec – platíme zákonné pojištění, tech. kontroly, údržbu), který je pořízen z rozpočtu obce. Rozpočtujeme a účtujeme odděleně, každý sbor má svoji ORJ. Provádíme u všech inventury (jednotlivě u každé jednotky, máme dílčí inventarizační komise pro každou jednotku). Žádné příjmy u spolků neevidujeme.
  Dle zákona 250/2000 Sb. obce mohou zřizovat organizační složky, které nemají práv. subjektivitu, nejsou účetní jednotkou a jsou součástí rozpočtu obce a vystupují jménem obce. Dle mého názoru by organizační složkou měla být jen JSDH a spolky by měly být samostatně. Vzhledem k tomu, že v obci máme ještě další spolky Myslivecké sdružení, včelaře, …. a těm poskytujeme dotaci s vypořádáním nebo peněžitý dar, tak by se asi mělo ke všem spolkům přistupovat stejně. Chtěla bych Vás poprosit o Váš názor a pokud by tedy bylo vhodné nebo hlavně správné, aby spolky hasičů byly samostatně, jak to provést s majetkem, jak s drobným, tak hlavně s vozidly. Asi by šel nějaký bezúplatný převod?
  

  Máte pravdu, že organizační složka obce je součástí rozpočtu obce, je součástí i účetnictví, protože nemá právní subjektivitu. V rámci rozpočtu se financují přímé výdaje. JSDH (výjezdová jednotka) se nejčastěji zřizuje jako organizační složka obce. Personálně ale jsou někdy členové JSDH obce jako OSS zároveň členové spolku jako samostatné právnické osoby - právně nastávají případy, kdy se to takto prolíná. Jako spolek např. pořádají akce pro děti, na které jim jako spolku (samostatnému právnímu subjektu) dáte dotaci, dar či příspěvek a hasičskou činnost přitom financujete provozními výdaji v rámci činnosti vaší JSDH.

  Spolky SDH s vlastním IČO a zápisem ve spolkovém rejstříku jsou tedy sice samostatné právní subjekty, tzn. pokud budete vystupovat finančně ve vztahu ke spolku, pak to bude nejčastěji transfer, ale neznamená to automaticky, že se členové daných spolků "nekryjí" s členy vaší JSDH.

  Teď jde tedy především o to rozklíčit, zda/ jak reálně u vás funguje JSDH jako OSS. Pokud nefunguje, tak by ZO mělo rozhodnout o zrušení OSS a vyřešit, co bude s majetkem, který právně využívají jiné právní subjekty. A hlavně nějak zajistit požární ochranu jinak - viz dále.

  Jestli ale JSDH u vás reálně funguje a existuje - zajišťuje požární ochranu, pak byste měli např. skrze Dohody o členství rozklíčit, kteří konkrétní hasiči z daných organizací vykonávají pro vaši obec zároveň požární ochranu v rámci vámi zřízené JSDH. Nemyslím si, že byste zákonně byli omezeni v tom, že nemůžete mít čtyři jednotky hasičů, ale nevím, jestli všechny čtyři plně pro vás zároveň zabezpečují JSDH jako OSS.

  Je to tedy především na vašem rozhodnutí, jak to chcete mít nastaveno a s ohledem na to, jak to u vás prakticky funguje - kdo pro vás reálně činnosti JSDH zajišťuje. Protože o to jde především - buď musíte mít zřízenu jednu či více JSDH, nebo hradit jiné obci, která JSDH zřizuje, aby pro vaši obec požární ochranu zajistila (či např. krajským hasičům).

  Za mě je potřeba si v tomto ohledu udělat pořádek a jasno.

  Majetek pořízený obcí (vozidla, DDHM/DHM) je právně vlastnictvím obce a eviduje se v účetnictví obce, bez ohledu na faktického uživatele. Pokud by daný majetek nevyužívala vaše JSDH, teprve potom byste řešili převod na jiný subjekt, klidně bezúplatně, když se tak rozhodnete. Případně jej můžete nadále vlastnit a dát jim ho do výpůjčky/ nájmu, ale to jen opravdu, kdyby jej nevyužívali členové vaší JSDH. Majetek v takovém případě zůstane v evidenci obce a spolek ho eviduje jen mimoúčetně.

  Tolik k obecnému vysvětlení a teď více prakticky pro váš případ: Zmiňujete se, že JSDH jako výjezdní jednotku zřízenou máte. Jestliže evidujete majetek, který nevyužívá JSDH, ale spolky, pak by mělo dojít k právnímu narovnání stavu - viz výše - buď jim majetek bezúplatně předat, což je pro vás asi nejvhodnější, ať s tím dále nemáte starosti, případně uzavřít smlouvy o užívání (nájem, výpůjčka), ale to zde vidím jako zbytečně pracnější - měli by si to evidovat oni. Nevím, jak k tomu historicky došlo, ale uvádíte, že mají zřizovací listiny, tzn. v takovém případě teď reálně asi máte tedy čtyři JSDH (neznám obsah zřizovacích listin, ale právně pro vás nějakým způsobem tedy figurují jako OSS), proto, jak jsem psala, ty OSS, které činnost JSDH fakticky nevykonávají a jsou právní formou navíc již samostatným spolkem zrušte (když pro vás již jako OSS žádnou funkci nemají/ nechcete aby měli), majetek jim převeďte a když jim budete chtít přispět na nějakou akci, pak formou transferu spolku (dotace, dar, přípěvek...), s tím plně souhlasím.