Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Uhradili jsme zálohu na stavbu pergoly - evidováno na účtu 052. Z akce sešlo a firma byla vyzvána k vrácení zálohy. Byly zaslány 3 splátky, ale stále ještě zbývá nedoplatek cca 35 000,-. Pokud po zaslání upomínky nedojde k zaplacení (údajně má firma existenční problémy), kdo schvaluje vyřazení nedobytné pohledávky (je v kompetenci starosty?) Z účetního hlediska je stále vedená na účtu 052, kam přeúčtovat? Jak zaúčtovat případné schválené vyřazení.
V případě, že z akce sešlo a opravdu nevznikl žádný náklad - pořízení majetku, tak byste měla zaplacenou zálohu přeúčtovat na pohledávku zápisem 311 (377) MD / 052 D. Zároveň je potřeba k pohledávce podle ČÚS 706 tvořit opravné položky. Účetní zápis je 556 MD / 194 D, ve výši 10 % za každých 90 dní po splatnosti. Nevím, o jak starém účetním případu se bavíme, ale může to být s ohledem na okamžik vzniku pohledávky na opravu/ doúčtování OP.
Předpokladem správného postupu podle ČÚS 706 je existence vnitřní směrnice k pohledávkám, kde si stanovíte definici nedobytnosti, lhůty evidence v podrozvaze, pravidla vymáhání a další.
Účetní odpis nedobytné pohledávky, neboli vyřazení z rozvahy neschvaluje žádný orgán, musí ale objektivně existovat právní důvod pro vyřazení. Jedná se o standardní účetní úkon dle zákona o účetnictví a ČÚS 706. Pohledávka tím právně nezaniká, je možné ji nadále vymáhat.
Účetní odpis se účtuje zápisem 557 MD / 311 D, současně zrušení OP zápisem 194 MD / 556 D a pohledávka se dále dle vašich pravidel eviduje v podrozvaze zápisem 905 MD / 999 D po dobu stanovenou vnitřní směrnicí (obvykle ca 3 roky).
Pro transparentnost správy majetku je účetní odpis možné dát ZO, RM (potažmo starostovi) na vědomí.
ZO nebo RM schvalují výhradně prominutí dluhu, což právně znamená jeden z případů, kdy pohledávka právně zaniká. Prominutí pohledávky pod limitem 100 tis. Kč schvaluje RM nebo starosta obce, tam kde není rada a pohledávku nad 100 tis. Kč promíjí ZO.
Pokud je pohledávka prominuta (právně zaniká), účetní zápis je stejný jako pro odpis: 557 MD / 311 D, ale do podrozvahy se již nezařazuje.
Jestli je firma v existenčních problémech, není to automaticky důvod pohledávku vyřazovat - musíte prověřit, nakolik se snížila vymahatelnost a pohledávku dále vymáhat, např. ji uplatnit v insolvenčním řízení apod. Podle okolností pak stanovit v souladu se svou směrnicí vhodný okamžik pro vyřazení z rozvahy/ zaúčtování do podrozvahy.
Patří ostraha stavby do pořizovací ceny stavby?
Ano, jedná se o náklad na zabezpečení pořizovaného majetku. Vycházím z § 55 odst. 1 a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. - pojem zabezpečení lze chápat v obou rovinách, nejen ve vztahu k zabezpečení prací obecně, ale dle mého názoru i k reálnému fyzickému zabezpečení typu ostraha objektu. Jako související výdaj ostrahu účtujte na účet 042, pol. 6121.
Náklad musí vzniknout před zařazením stavby do užívání. Část ostrahy probíhající po kolaudaci / zařazení do užívání do pořizovací ceny nevstupuje a účtuje se jako provozní náklad (účet 518, položka 5169).
Obec pořídila Tatru CAS T815 pro výjezdovou jednotku obce v celkové hodnotě Kč: 10 396 624,47. Tatra byla předána na základě předávacího protokolu dne 21.9.2026. Obdržíme dotaci Kč: 5 000 000,- z MV a 1 000 000,- z PK. Při zařazení do majetku jsem účtovala 022/042, 388/403 6 000 000,-. Zařadila jsem 30.9.2026. 14.10. 2026 jsem obdržela správní poplatek za pořízení RZ v částce Kč: 10 000,--, neboť to byla značka na přání. Patří toto do PC majetku /042/ nebo se jedná o náklad /538/. Při zařazení do majetku bych musela v tomto případě použít účet 389. Chápu to takto správně?
Nejprve k datu zařazení. Podle ČÚS 710 je okamžik uvedení DHM do užívání, kdy je majetek ve stavu způsobilém k užívání. V tomto případě vám sice automobil byl předán, ale podmínku způsobilého stavu splnil, až když mu byly přiděleny RZ, respektive byl zapsán v evidenci vozidel.
Úplně netuším, kdy to nastalo, jestli až toho 14.10., když jste obdržela doklad o správním poplatku nebo v nějakém mezidobý mezi převzetím a obdržením dokladu. Takže když to shrnu, tatra by se měla zařadit do užívání až dnem zápisu do evidence (způsobilosti k provozu) a správní poplatek by tedy měl být součástí pořizovací ceny automobilu - náklad vznikl v době pořizování majetku, i kdyby byl hrazen či nárokován později.
Máte pravdu, že pokud nemám vyfakturované všechny náklady, které se týkají pořizovací ceny automobilu a potřebuji zařadit majetek do užívání, používá se zápis 042 MD / 389 D.
Září je ještě otevřené, opravila bych zápisy o uvedení do užívání (datumově) a zároveň připočítala cenu za správní poplatek do ceny pořízení automobilu.
Pokud máte rozhodnutí o poskytnutí dotací či podepsanou smlouvu, tak zápis 388 MD / 403 D při zařazení je v pořádku. Zároveň se dotace zapíší na kartu majetku a spolu s odpisy se začnou rozpouštět do výnosů.
Jak mám zaúčtovat bezúplatný převod u Darovací smlouvy na dva pozemky mezi SK (Dárce) a městem (Obdarovaný), 2 000 Kč poplatek spojený s podáním návrhu na vklad vlastnického práva do katastru. Ve smlouvě je napsáno, že tento poplatek uhradí Obdarovaný - město. Každý pozemek má účetní hodnotu. Jeden 84 683 Kč a druhý 18 718 Kč. Mám tyto dva pozemky navýšit o podíl spr. popl. a to poz. ve výši 84 683 Kč + 1638,36 Kč = 86 321,36 Kč a poz. 18 717 Kč + 361,64 Kč = 19 078,64 Kč. Celková hodnota včetně popl. 105 400 Kč, mám zaúčtovat: 042/231 6130 3639. Mohla byste mi také napsat, kdy použít p.5362 SÚ 538.
Při ocenění bezúplatně převzatého majetku rozhoduje, kdo je dárcem. Když se jedná o vybranou účetní jednotku, pak se přebírá účetní cena převodce. V případě, kdy dárcem není VÚJ, oceňujeme majetek reprodukční pořizovací cenou, která se může určit na základě ZP, ale není to povinné a často je neefektivní ZP hradit, je možné ji určit ji i jiným způsobem - kvalifikovaným odhadem. Účetní zápisy jsou v obou případech totožné - darované pozemky převezmete do účetnictví zápisem 031/401.
Zmiňujete se o SK, možná nějaký sportovní klub - tedy není VÚJ. Tzn. viz výše máte pozemky ocenit RPC, to jest cenou majetku v době, kdy se o něm účtuje. V tu chvíli by do ceny pozemků nevstupovaly vedlejší pořizovací náklady - poplatek za návrh na vklad. Tento poplatek je provozní náklad, účet 538 a pol. 5362.
Účet 538 a pol. 5362, se používá když je poplatek provozním nákladem - nesouvisí s pořízením majetku nebo jako v tomto případě nevstupuje do ocenění RPC, protože tato cena se tradičně bere spíše jako cena konečná.
Dalším možným případem, kde toto řešíme, jsou směnné smlouvy. U směny záleží, zda ve smlouvě je uvedena cena nebo není.
Podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. platí, že:
"Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány."
Pokud se pozemky oceňují pořizovací cenou, pak se související výdaje připočítávají, pokud RPC, tak ta se tradičně bere spíše jako cena konečná. Zvažuje se konkrétní právní formulace. U směny je to ale většinou tak, že poplatek spojený s podáním návrhu na vklad se zaúčtuje z 1/2 na účet 042 s pol. 6130 do ceny nabývaného pozemku, ve výši druhé poloviny se jedná o provozní náklad, účet 538 a pol. 5362.
Ale zase se tolik nestane, když připočtete související výdaje i v případě ocenění RPC, někdo to tak bere jako správnější postup a třeba nový připravovaný zákon o účetnictví takový koncept ocenění již i potvrzuje (pokud bude schválen).
Na pol. 5362 patří i další platby jako platby za nákup dálničních známek apod. Můžete se podívat do naší knihy Rozpočtová skladba, jsou tam popsány situace, kdy se tato položka používá.
Potřebovala bych poradit, jak vytvořit fond oprav kanalizace a vodovody. Zastupitelstvo schválilo letos jeho tvorbu, ale s tím, že nebude pro tento fond vytvořen bankovní účet. Nejsem si jistá, jak ho tedy vytvořit. Navíc se v minulých letech 2024-2025 vystavovaly faktury na pachtovné 104 060 Kč s DPH na 311/602 + 343, tyto částky by měly jít ale tedy asi do fondu. Dají se částky z minulých let ještě převézt na fond? Co jsem procházela Smlouvu o pachtu, tak je v ní uvedeno, že vlastník vodovodu a kanalizace je povinen vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.
Postupuje se podle § 13 odst. 6 vyhlášky č. 428/2001 Sb., cituji:
"Rezervou finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se rozumí peněžní prostředky určené na obnovu vodovodů a kanalizací. Jedná se o rozdíl mezi skutečnou tvorbou a skutečným čerpáním peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Pro účely rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací musí vlastník v účetnictví průkazně zajistit oddělené sledování peněžních prostředků určených na obnovu vodovodů a kanalizací, a to zejména prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým. Vlastník je povinen ve svém účetním systému zajistit jednoznačné přiřazení veškerých transakcí, které se k tvorbě a čerpání rezervy vztahují."
Běžné prostředky peněžního fondu, zřízeného podle zákona č. 250/2000 Sb., kdy je i zřízen oddělený bankovní účet, se evidují na účtu 236. Při schválení ZO zároveň schvaluje statut fondu.
Převod z ZBÚ na účet fondu:
262 MD/ 231 D 6330 5349
236 MD 6330 4134/ 262 D
401 MD / 419 D
Vy se zmiňujete o tom, že nebude vytvořen oddělený bankovní účet. Jestli jste schválili peněžní fond, ale ne oddělený bankovní účet, tak to není vhodná cesta - k ničemu není, jen to zvyšuje pracnost. Na BÚ si ve výši tvorby fondu sice můžete prostředky oddělit nějakým interním značením - org, org, ale opravdu se to docela špatně hlídá a kontroluje, někdo má jen tabulku mimoúčetně, často se zapomene proúčtovat a pak stejně nelze správný stav fondu zjistit a odkontrolovat, jsou s tím problémy při inventurách apod. Zápis tvorby (401/419) a čerpání fondu (419/401) by se účtoval k dané analytice BÚ.
Doporučuju revidovat, jak to chcete pojmout. Není vůbec žádný problém, když nechcete zřizovat oddělený účet, vést prostředky na obnovu VHM analyticky odděleně na BÚ, nemusíte k tomu pak ale zřizovat peněžní fond. Nebo peněžní fond zřídit, ale mít k němu samostatný bankovní účet. Ohledně vhodných způsobu evidence prostředků na obnovu v případě, kdy je i není zřízen peněžní fond blíže viz tento náš dokument:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=prost%C5%99edky+obnovy
Nevím, jak dlouho máte již povinnost tvořit prostředky na obnovu, ale jestli tam nějaké z minulosti chybí (nebyly zohledněny, ale měly být), můžete to teď určitě napravit - převeďte je na správnou analytiku ZBÚ nebo účet fondu.
Na závěr přikládám odkaz na metodický pokyn MZe k tvorbě plánu na obnovu VHM:
Obec v červnu zařadila do majetku komunikaci, v září byla podepsána smlouva s krajem, účtuji tedy 915/999, celá částka dotace přišla na účet v říjnu. Trochu váhám, kdy účtovat na 388/403. Podpisem smlouvy, tedy ještě v září nebo až dnem přijetí dotace na účet ?
Jestli nyní již víte konečnou částku dotace a podmínky byly splněny, můžete k datu podpisu smlouvy účtovat rovnou předpis pohledávky 348 MD/ 403 D a příjem v říjnu 231 MD/ 348 D. Na kartu majetku zadejte dotaci nově v okamžiku, kdy účtujete na účet 403, zpětně se nic nepřepočítává. Kdyby to bylo jinak - posláním peněz nebyla dotace vypořádaná, ozvěte se na e-mail klara@obecuctuje.cz a dořešíme vhodný postup.
Dnes jsem zjistila, že máme INV dotaci z POV Pardubického kraje na zateplení stropní konstrukce OU. Předávací protokol na stavební práce mám 28.1.2026. Avízo pro změnu rozpočtu k dotaci přišlo 25.2.2026. Smlouva byla uzavřena v 07/2026. Peníze dostaneme po vyúčtování (zatím není). K jakému datu má být zařazena dotace na kartu majetku? Doúčtuji přes 388/403 + dopočítám rozpuštění 403/672 dle životnosti budovy?
Když je dotace přiznaná až po zařazení majetku, můžete z principu opatrnosti počkat až na její vyúčtování. Podle odpovědi MF máme umožněno v tomto případě účtovat při vypořádání předpis 348/403, v tento okamžik se dotace zadá na kartu majetku a začne se nově rozpouštět. Následný příjem dotace 231/348. K datu podpisu smlouvy zaúčtujte dotaci do podrozvahy 915 (955)/999, podrozvahu odúčtujte k datu účtování na účet 348. Jestliže máte zpožděné infotoky, zjistěte si do závěrky informaci, kdy bude vypořádáno.
Od 3.čtvrtletí jsme začali rekonstruovat dům seniorů a firma začala fakturovat práce s přenesenou DPH. V říjnu budeme podávat přiznání k DPH a budeme mít vlastní daň cca 350 000 Kč. V rozpočtu jsme s tím nepočítali a nemáme tam narozpočtovaný dostatek peněz. Pan starosta může udělat rozpočtové opatření jen do 100 000 Kč. Mám udělat tři rozpočtové opatření na 100 000 Kč nebo může být tento paragraf na straně výdajů krátkodobě překročený.
Z hlediska rozpočtové skladby lze v případě PDP postupovat dvěma způsoby. Můžete mít celou částku včetně DPH klasicky na položce kapitálového výdaje, zde pol. 6121 a pro DPH využít pomocnou položku 8901, nebo na pol. 6121 zobrazit jen ZD a daň na pol. 5362. Konkrétní příklady účtování najdete v tomto dokumentu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=RS+a+PDP
Ve schváleném rozpočtu jste paragraf 4351 ještě neměli rozpočtovaný, ale každopádně jestli je závazným ukazatelem paragraf celkem, tak je pak jedno, jestli výdaj vyčerpáte ve výši DPH na pol. 6121 nebo 5362. Vy jste ale rozpočtovali výdaje jen ve výši bez DPH? Pokud jste narozpočtovali chybně méně, než je skutečný výdaj a dojde k překročení závazného ukazatele, mělo by se provést rozpočtové opatření, k tomu směřuje i váš dotaz. Nevím, jak zní přesně přenos kompetencí na starostu - jakým způsobem je stanoven limit 100 tis. Kč. Podle toho ať starosta provede RO, které bude v souladu s jeho kompetencí a pokud nebudete moci takto narozpočtovat celé překročení, musí se zbytek jako RO schválit na nejbližším zasedání ZO.
Obec před několika lety prováděla rekonstrukci chodníku. Z této rekonstrukce byla uskladněna použitá zámková dlažba, která měla původně skončit na skládce. O tomto materiálu nebylo v účetnictví obce nijak účtováno.
V březnu letošního roku rada obce schválila usnesení, kterým odsouhlasila odprodej 250 m² použité zámkové dlažby spolku TJ Sokol.
Nyní chce rada toto usnesení revokovat a poskytnout uvedenou dlažbu spolku bezúplatně.
Chtěl bych se zeptat:
Je nutné v souvislosti s tímto převodem provést nějaké doúčtování v účetnictví, když o dlažbě dosud nebylo účtováno?
Jak správně formulovat usnesení rady obce? Stačí schválit bezúplatný převod 250 m² použité zámkové dlažby spolku TJ Sokol a současně revokovat původní usnesení o jejím prodeji?
Dlažba se měla aktivovat na sklad zápisem 112 MD/ 507 D v reprodukční pořizovací ceně. Pokud ještě nějaká na skladě zbyla, doporučuju napravit toto. Při prodeji vyřazení 544 MD/ 112 D v evidované ceně, 311 MD/ 644 v kupní ceně. Když se daruje, je zápis vyřazení 543 MD/ 112 D.
Když se na skladě dlažba neeviduje a bude darována, je možné to jednorázově proúčtovat zjednodušeným zápisem 543 MD/ 507 D v RPC, případně doúčtovat zápisy viz výše, tzn. i přes účet 112 - 112/507 a 543/112. Ale ve výsledku už to k ničemu moc není.
Z hlediska usnesní souhlasím s vámi navrhovaným postupem.
Chceme prodávat "překatrovanou" zeminu, kterou máme z různých staveb (skrývky apod.). Bude prodej s DPH?
Dotaz vypadá velice jednoduše, ale ve své podstatě je velice diskutabilní. Abychom se bavili o tom, že je to předmětem DPH, tak mají být současně splněny 3 podmínky:
došlo k dodání (zde zboží) - splněno
je to za úplatu - pokud správně chápu - splněno
je to v činnosti, kdy jednáte "jako taková" (dříve označováno také jako v rámci svých ekonomických činností) - no a právě naplnění tohoto kritéria vidím jako diskutabilní.
U toho posledního kritéria se může jednat o dvě situace - kdy nejednám jako osoba povinná k dani - jednak to je výkon veřejné správy, což toto samozřejmě není, protože prodej hlíny může dělat jakýkoliv subjekt, vstupujete do běžných odběratelských vztahů v rámci Občanského zákoníku. Ale druhý bod je pro situace, kdy realizujete určitý prodej věci, která je mimo obchodní majetek. To třeba používám i pro situace, kdy prodáte nějaké dřevo, které vznikne z údržby přímého okolí místních komunikací (pokud jej dále neupravujete). Nicméně tady platí, že nesmím být "aktivním hráčem", tedy realizovat aktivity, které směřují k lepší prodejnosti. Zrovna tady si myslím, že je třeba dát pozor na to slovo "překatrovanou" - v tomto již vnímám určitou aktivitu, kdy jste měli něco z nějaké skrývky, ale aby se to dalo prodat, tak jste provedli přesátí (aby se získala hezčí hlína). Za těchto okolností bych řekl, že jsem v pozici, kdy jednám "jako taková" a u tohoto posledního bodu se přikláním k tomu, že je to splněno.
Proto je za mne tento prodej překatrované zeminy ze skrývek předmětem DPH a došel bych k tomu, že se má zdanit v sazbě 21 %.
Obec zakoupila v měsíci květnu skruž na studnu (zaúčtováno na materiál do spotřeby - pol. 5139), kterou nevyužila. Nyní ji chce odprodat zaměstnanci obce za stejnou cenu. Jak o tom účtovat?
K datu předání předepíšete prodej zápisem 311 MD/ 644 D v kupní ceně. Příjem 231 MD, odpa 2310 pol. 2310/ 311 D. A není to překlep - položka i paragraf jsou zde číselně stejné.
Máme fakturu z Německa od firmy Thomann GmbH (DE 257375233) za pódiové schody do kulturního střediska. Na faktuře je napsáno osvobozeno od DPH. Na stránkách firmy Thomann jsem našla větu:
Při zásilkách od nás z Německa do zahraničí (např. do ČR/SR) nemusíte platit místní sazbu DPH, pokud jste plátcem DPH v cílové zemi (vlastníte platné daňové identifikační číslo dané země) a kupujete zboží pro účely spojené s podnikáním v této oblasti).
Jak je to tedy s DPH? Musíme fakturu zdanit nebo ne?
Toto samozřejmě prodanit musíte - je to pořízení zboží z jiného členského státu od německého plátce daně. Sazba DPH je 21 %, dáváte to na ř. 3 přiznání a do kontrolního hlášení to jde do A.2.
Tu větu, kterou v dotazu uvádíte, podle mne myslí tak, že pokud to máte ke zdaňovaným účelům a máte plný nárok na odpočet DPH, tak to prodaníte na ř. 3 a zase si uplatníte odpočet na ř. 43 - tedy ve výsledku daň neodvádíte. Pokud ale nárok na odpočet DPH nemáte (nevím, jak přesně provozujete kulturní středisko a zda vám nějaký nárok na odpočet DPH vzniká), tak bude jen to prodanění na ř. 3 a odvod DPH.
Obec vkládá nepeněžitý vklad - vodovod, kanalizaci a ČOV do majetku VaKu. Smlouva o vkladu byla podepsána 9.9.2026, k tomuto dni je i zápis o předání a převzetí majetku. Účtování jsem si našla v předchozích dotazech: ke dni podpisu smlouvy o vkladu předpis 043/368 v ZC majetku, dále k datu předání majetku 368/08X v ZC a 08X/02X v PC majetku. Za měsíc září jsem ještě provedla odpisy a rozpustila dotace. Dotace v nerozpuštěné části na 403 zůstane zafixována. Poté k datu zápisu do OR provedu zařazení 069/043 v ZC majetku.
Součástí vkladu jsou i pozemky a budova, jenže návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán 7.10.2026 a stále běží 20 denní lhůta. K jakému dni se budou vyřazovat pozemky a budova? Nyní bych potřebovala zaúčtovat vše potřebné do září kvůli kvartálním výkazů.
Navržený postup máte zcela správně. U převodu vlastnictví k nemovitým věcem zapisovaným do KN se za OUÚP považuje den podání návrhu na vklad. Pozemky a budovu tedy vyřadíte k datu 7.10.2026.
Jednou měsíčně provádíme výběr hotovosti z parkovacích automatů. Hotovost se spočítá pomocí třídičky a počítačky mincí, porovná se s výčetkami z jednotlivých automatů a přijme do hlavní pokladny, kde se zaúčtuje jako příjem tržby z parkovacích automatů. Rozpočtová skladba Odpa. 2219, Pol. 2111. oproti výnosům úč. 606. Následně se celý obnos zase vydá z pokladny jako odvod tržby určený ke vkladu na účet u České spořitelny: RS Odpa. 6330, Pol. 4138 proti penězům na cestě úč. 262. Protože pobočka České spořitelny v našem městě nebere hotovostní mince, musí tržbu odvést objednaná svozová služba, která hotovost odveze do pobočky v Brně, kde obnos převezmou, spočítají a vloží na náš bankovní účet. Při tom bylo zjištěno, že přijali o 40,- Kč více, než byla uvedená hodnota tržby odvedená z pokladny a tím vznikl rozdíl na penězích na cestě. Jak tento rozdíl zaúčtovat? S jakou rozpočtovou skladbou a proti jakému výnosovému účtu? Jak by vypadalo účtování v opačném případu, kdy by byla odvedena vyšší částka než která byla následně vložena na bankovní účet?
Podobné případy se stávají, právně máte dvě možnosti. U rozdílů do ca 100 Kč bych si to stanovila při velkých objemech jako "drobný" rozdíl ze zaokrouhlení. Když kontrolují dvě osoby, máte podklad, že je to technická chyba sčítačky a nedá se tomu předejít. Účet se volí 549 nebo 649 podle toho, jestli se odvede více nebo méně než se vybralo. Nebo můžete použít analogii se zásobami a stanovit si ve směrnici manko do normy, v této logice je přesnější účet 569 (669).
Z hlediska RS volte pol. 2329 nebo 5909 podle toho, jestli peníze budou přebývat nebo chybět.
Příjem parkovného účtujete dobře, jen výnosový účet by měl být jako služba, účet 602. Nemáte to stanoveno jako místní poplatek - vyhrazení trvalého parkovacho místa ani jako poplatek za povolení k vjezdu do vybraných částí města - to jsou jediné dva případy, které něco podobného jako místní poplatek řeší. U místního poplatku by musela být i odpovídající položka, nikoliv 2111.
Na vyrozumění o provedeném vkladu do KN, které bylo doručeno do DS 17.9.2026 jsou datumy
1/ právní účinky vkladu 24.8.2026
2/zápis proveden dne 15.9.2026
kterým datumem zaúčtuji pohledávku 311/609? + anal.oddělím pozemek na 031
Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem stanovuje ČÚS 701 okamžik uskutečnění účetního případu bod 1 - podání návrhu na vklad. VB ale právně vzniká až provedením zápisu, tzn. přikláníme se z tohoto důvodu ve vašem případě spíše k datu dle bodu 2. Příjem zatřídíte na pol. 2119.
MFČR v rámci dotazů a odpovědí k této problematice uvedlo, že předpis pohledávky (a výnosu) má být okamžikem vystavení dokladu, nicméně takové datum je subjektivní - v každé smlouvě se okamžik vystavení faktury řeší jinak. Nemáme předpisy stanoveno, v jakém okamžiku výnos skutečně objektivně nastává. Je to proto případně na úpravu ve vnitřním předpise.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková