Dotazy

• ID Identifikátor

  20. 02. 2026

  Jaký je identifikátor při vratce za volby do Poslanecké sněmovny, vracené přes kraj. Ministerstva financí nebo kraje trochu v této problematice tápu.

  ID při vratce voleb v rámci finančního vypořádání, pol. 5364 je IČO MF 00006947.

  Krajský úřad v tomto procesu funguje pouze jako zprostředkovatel distribuce peněz, ale v účetnictví a závěrečném finančním vypořádání (předkládaném prostřednictvím kraje) figuruje jako protistrana Ministerstvo financí (IČO 00006947).

• Obrat DPH - prodej pozemku

  19. 02. 2026

  Prosím o odpověď na následující dotaz ohledně prodeje pozemku obce a započítání do obratu pro posouzení nutnosti registrace k DPH (současně nejsme plátci DPH):
  Obec bude prodávat pozemek (prodejní cena na základě znaleckého posudku Kč 2.435.000,--, účetní cena Kč 27.600,--, v současné době v pronájmu).
  V r. 2025 nabyla účinnosti Změna ÚP, při které byl zmiňovaný pozemek zahrnut jako pozemek stavební. Sousední pozemky jsou ve vlastnictví fyzických osob, které si požádaly o začlenění svých pozemků do zastavitelných území. Obec neměla zájem výše uvedený pozemek do zastavitelného území zařadit, zařazen byl na doporučení architektky, která ÚP zpracovávala (z architektonického hlediska poukazovala na potřebu sjednocení plochy pro výstavbu, aby nebyla narušena celistvost území pro možnou zástavbu). Předmětný pozemek není zasíťován, u pozemku obec dosud neprovedla a ani neplánuje provést nějaké úpravy za účelem zlepšení jeho prodejnosti, nezavázala se k budování nějakých sítí k tomuto pozemku – ani následně po prodeji.
  Podrobné informace k pozemku: kultura – orná půda, celková rozloha 2434 m2, z toho pozemek v části (o výměře cca 1880m2) možný dle ÚP k výstavbě, ve zbytku výměry (cca 554m2) je zahrnut jako plocha zemědělská.
  O koupi zmiňovaného pozemku projevil občan zájem a obec je rozhodlá pozemek za zmíněnou cenu Kč 2.435.000,-- prodat.
  Prosím o posouzení, zda tento prodej bude započítán do obratu pro registraci DPH.

  Já se obávám, že zrovna v tomto případě je to prodej, kdy je obec "aktivním hráčem", tedy mělo by to být vyhodnoceno správně jako obvyklá ekonomická činnost obce.

  Důvodem je to, že zde je dost jasná vazba mezi změnou územního plánu, kterým byl daný pozemek přesunut do zastavitelného území a aktuálně připravovaným prodejem. Přesun do zastavitelného území pozemek asi prokazatelně zhodnotil. Takže bez ohledu na to, že nebudete dělat sítě, tak si myslím, že správně by se tento případ prodeje měl do obratu počítat (což by bohužel znamenalo, že spadnete do DPH).

  Nejsou to asi moc dobré zprávy, bohužel z hlediska teorie DPH mi tento případ přijde dost jasný (a pokud by se na to přišlo, tak nezahrnutí do obratu by se podle mne nedalo obhájit).

   

• FVE sdílení elektřiny a DPH, daň z příjmu, daň z elektřiny

  19. 02. 2026

  Máme fotovoltaickou elektrárnu umístěnou na objektu školy (není naší příspěvkovou organizací). FVE je majetkem města. Vyrobená elektrická energie bude převážně spotřebována školou, dále z části samotným městem a z části ostatními školami (našimi příspěvkovými organizacemi). Potřebujeme vyřešit systém fakturace.
  Fakturovat bude město. Spotřebu školy a ostatních příspěvkových organizací bychom fakturovali s 21% DPH. Data o spotřebě nám poskytne Energetické společenství, jehož jsme členy. Aktuálně máme jednu FVE, ale v budoucnu jich bude více.
  Nejasnosti máme u elektřiny, kterou spotřebuje samotné město. Podle dostupných metodických pokynů bychom měli vyúčtovat i tuto spotřebu, avšak není nám jasné, zda by z ní mělo být odváděno také DPH a zda se jedná o nákladový/výnosový případ. Pokud bychom z této spotřeby odváděli DPH, znamenalo by to, že žádná část vyrobené elektřiny by nebyla bez DPH, a mohli bychom tedy u výstavby FVE uplatnit plný nárok na odpočet?
  Nebo má být spotřeba města bez DPH? V tom případě nedokážeme určit koeficient pro nárok na odpočet DPH při pořízení FVE.
  Dále se ptáme na daň z elektřiny. Má být součástí faktury za spotřebu?
  A nakonec řešíme četnost fakturace – uvažujeme o roční fakturaci. Je nutné z hlediska daně z příjmů, DPH nebo daně z elektřiny fakturovat za daný rok s DUZP spadajícím do tohoto roku?

  Toto je záležitost, která nemá jednoznačné řešení. Klíčem je současné znění §75 ZDPH. Pokud při budování FVE počítám s tím, že část elektrické energie bude využita pro něco jiného než ekonomickou činnost (ve Vašem případě tedy spotřeba Města - pokud nebude souviset s ekonomickou činností Města) - máte povinnost hned na začátku (při výstavbě) uplatnit odpočet DPH poměrem - a poměr odvodit od nějakého předpokladu, zde asi jakéhosi modelu - i kdybyste si jej měli tak trochu vymyslet - kolik předpokládáte spotřebu mimo ekonomickou činnost s tím, že budete následně sledovat, zda skutečnost potom není o více než 10 procentních bodů rozdílná proti tomuto předpokladu a případně provádíte následné korekce uplatněných odpočtů DPH. Potom by spotřeba pro vlastní neekonomickou činnost neměla být zatížena daní (je to zohledněno již v tom, jak se chovám k odpočtům DPH na vstupu). Pokud by Vás něco nutilo na toto vystavit doklad, byl by to doklad, kde by nebyla daň a striktně vzato by se ani neměl projevit ve výnosech a nákladech Města.

  Když byste ale deklarovali, že plánem je pouze využití FVE k ekonomické činnosti - tedy zde fakturaci pro dané subjekty, uplatňoval bych plný odpočet. Pokud by následně (řekněme "neplánovaně") došlo k využití pro vlastní neekonomickou činnost, mohl bych argumentovat, že se jedná o situaci tzv. fikce dodání (§13 odst. 4 ZDPH) a potom by se skutečně odváděla daň i z elektrické energie pro vlastní spotřebu (vystavoval by se doklad o použití podle §32 ZDPH). Nicméně měla by to být situace, kdy něco takového vzniklo neplánovaně. No a tady je ještě otázka, jaký je vztah těchto situací s případnou úpravou odpočtu podle §78 u dlouhodobého majetku v případě změny o více než 10 % bodů (to podle mne není vůbec v legislativě vyřešeno) - v zásadě podle mne není moc jasné, co má mít v těchto situacích přednost (já bych šel asi na tu fikci dodání). Takže lze uvažovat i s touto variantou - ale opakuji - tady bych měl správně doložit předpoklad, že na začátku jsem oprávněně předpokladál, že to je jen k těm zdaňovaným činnostem (případně z 99% a více).

  Takže je to hodně na hraně - fakticky se jen bavíme o tom, zda to využití pro Město je reálně plánováno či nikoliv.

  Pokud se bavíme o dani z elektřiny - to není úplně moje téma. Mám dojem, že u FVE tuto spotřební daň řešíme v případě, že výkon FVE je vyšší než 50 kW. U menších istalovaných výkonů by mělo být osvobození. Nicméně této oblasti moc nerozumím (takže tady neznám ani problematiku četnosti odvodu).

  Z pohledu DPH - roční fakturace je v pořádku, DUZP se nemusí nutně krýt s kalendářním rokem - to je již na Vašem rozhodnutí. Předpokládám, že to bude založeno dlouhodobými smlouvami - tedy ve smyslu §21 odst. 8 ZDPH by měl být režim "fakturace alespoň 1x za rok" - pokud se to nějak bude krýt s kalendářním rokem, může to být zjednodušení pro účely daně z příjmů a účetnictví. Jen pozor - DUZP bude vznikat u dodání energie až dnem vyhotovení vyúčtovacího dokladu - viz §21 odst. 4 písm. b) bod 1. Pokud byste třeba fakturovali za kalendářní rok 2026 a doklad vystavovali 10.1. 2027, kdy máte všechny podklady, je DUZP až 10. 1. 2027 (což samozřejmě je možné - nic tomu nebrání).

• Technické zhodnocení

  19. 02. 2026

  Vyhořela nám škola a posuzujeme výdaje, zda se jedná ještě o opravu nebo již o technické zhodnocení. Záchranné práce byly všechny jako běžný výdaj – oprava. Nyní už nastávají sporné případy.
  Pokud měníme podlahy (staré zničené) a dáváme lepší podlahy, protože normy již ukládají udržovat určitou hladinu hlučnosti a lepší tedy musíme dát, je to technické zhodnocení? Původní podlahy se pořád vyrábí, ale nesplní normy. Tudíž nové podlahy budou mít lepší vlastnosti.
  V některých místnostech se mění i dispozice a velikost otvorů na dveře, přidávají se zásuvky apod. tam bude předpokládáme i nová omítka chápána jako investiční výdaj, ale co místnosti, kde se budou pouze opravovat omítky (někdy na cihlu, někdy jen štuková). Můžeme to rozdělit takto na místnosti? Jedna technické zhodnocení druhá ne? Nebo to v tomto případě máme brát jako celek?
  Oprava venkovní fasády z důvodů památkářů nebude žádné zateplení a změna, tak počítáme s běžným výdajem. Je to v pořádku, když uvnitř probíhá i technické zhodnocení?

  Nejprve trochu všeobecně: Oprava definicí znamená odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení věci do provozuschopného stavu. Můžou se použít i jiné než původní materiály, díly, součásti nebo technologie, pokud tím nedojde k TZ. Naopak za TZ se považuje takový zásah do majetku, který rozšíří technické parametry (např. rozměr, zlepšení, zatěplení, ...) nebo změnu účelu majetku.

  Pokud bychom u nových podlach předpokládali zlepšení funkčnosti parametrů, jak píšete odhlučnění, možná i zateplení, tak ano, dalo by se to považovat jako TZ. Jinak samotná výměna podlahy, i v případě změny materiálu je oprava. Nicméně judikáty pracují i s výměnou materiálu, kde vlivem technologického pokroku logicky nepoužijete "zastaralý" materiál a přesto to může být oprava, tam pak je hranice někdy tenká - co je ještě oprava a co již TZ. 

  Při změně velikosti dveřního otvoru, či změny dispozice v některých místnostech se jedná o TZ. Další výdaje - omítky, malování po TZ v těchto místnostech jsou vyvolaný investiční výdaj k TZ.

  Při posuzování souběhu oprav a TZ by se nejprve mělo zhodnotit, nakolik spolu jednotlivé zásahy souvisí. Pokud se totiž dělá TZ, tak pak související zásahy patří do jeho ceny (např. přidáváte světla, tak musíte vést nové rozvody). Může se ale stát, že nastane souběh TZ a na něm nezávislé opravy, jen je potřeba vždy zvážit, zda oprava není vyvolaná TZ (např. oprava omítky po nových rozvodech je součást ceny TZ, nikoliv oprava - když je prováděna v souvislosti s TZ) a zda spolu dané práce tedy technologicky nesouvisí. 

  Opravou by byli omítky, pokud by se nezasahovalo do zdí. To samé i u fasády, pokud neměníte technické parametry jedná se o opravu.

  Zvažte, jestli to celé nemůže být TZ. Zda dokážete najít argument pro kompletní TZ. Jestli neměníte účel budovy, tak souběh oprav a TZ je možný, ale musí se opravdu prokázat vzájemná technologická nezávislost zásahů.

  Ve vašem případě si dovedu představit, že venkovní zásah na omítce bude oprava, když tam není žádná souvislost s vnitřkem a není parametr pro TZ. U vnitřních prací odhaduji, že neprovázanost budete obhajovat hůře. 

• Těžba dřeva v obecním lese

  19. 02. 2026

  Budeme těžit větší množství dřeva, jsme plátci DPH od loňska. Co jsemvyslechla, firma dřevo prodá a nám dopaltí rozdíl spojený s prací na těžbě a údržbě v lese. Jak se prosím v tomto případě bude postupovat? Nebylo by lepší abychom my vystavili fakturu na prodej dřeva a firma fakturu za ty práce? Hlavně kvůli DPH. Nějak nevím, jak bych toto účtovala, kdyby se jednalo o vzájemný zápočet.

  Nevím, co přesně je ve smlouvě dohodnuto. V zásadě podle mne máme následující varianty (tu firmu, která dělá ty práce bych pracovně pro přehlednost nazval "firma A"):

  VAR 1 - vy fakturujete na základě jejich podkladů konečným zákazníkům a firma A Vám fakturuje za prováděné práce v lese (jak těžebního tak i pěstebního charakteru) -  pochopil jsme, že to se asi nechce

  VAR 2 - vy fakturujete na základě jejich podkladů firmě A za dřevo (firma A to dále prodává zákazníkům), firma A zase fakturuje Vám za práce v lese. Dělá se zápočet a podle toho, jak to aktuálně vychází, tak firma A Vám buď doplácí pohledávku, případně vy jí doplácíte závazek (pokud firma A udělá práce v lese za větší cenu než je těžba dřeva). U obou faktur je samozřejmě DPH, Vy si daň odčítáte. Za mne tato varianta je OK.

  VAR 3 - ta již za mne není OK - firma vyčíslí, že udělala práce v lese za 60, prodej dřeva je za 80 a vystavujete fakturu na firmu A za 20 (oni již ne svou fakturu). Ono by to šlo, pokud by to byl jakoby prodej dřeva nastojato a ta firma A by dělala jen těžební práce. Já se ale obávám, že oni budou dělat i pěstební práce, případně opravy lesních cest - potom by to najednou byla kompenzace něčeho, co k sobě nepatří a co má být určitě fakturováno samostatně. Tedy na tuto variantu bych rozhodně nepřistupoval.

  Takže Var 1 nebo Var 2.

  Ve Variantě 2:

  Vaše faktura                                      MD 311/Dal 601 a Dal 343

  Jejich faktura - u Vás došlá               MD 518 a MD 343/Dal 321

  Dále zápočet 321/311 a následně doplatek - podle toho, co je větší.

   

• Příslušenství cyklotrasy

  18. 02. 2026

  Svazek měst a obcí nám Smlouvou o bezúplatném převodu příslušenství cyklotrasy předal „příslušenství cyklotrasy“ tj. – svislé dopravní značení 7 ks IS 21, 2 ks IS 19, 2 dodatkové tabule a 1 sloupek. Jedná se o vyznačení části dálkové cyklotrasy č. 10 na území naší obce. Přílohou je rozdělení stavby projektu Vyznačení cyklotrasy č. 10, kde jsou vyčísleny náklady samostatné + náklady společné (hodnota stavby celkem SÚ 021) 141.795,86 Kč, transfer kraje 16.453,61, oprávky (SÚ 081) 12.761,28, nerozpuštěný transfer (SÚ 403) 14.644,11.
  Cyklotrasa je vyznačena na pozemcích ve vlastnictví státu, případně soukromých pozemcích, vede podél řeky v trase obslužné komunikace povodí Odry. Svazek nebudoval stavbu cyklotrasy, pouze ji vyznačil dopravním značením, které jsme nyní převzali (po době udržitelnosti projektu).
  Z dřívějších dotazů mi vyplynulo, že dopravní značení je součástí komunikace, která ovšem není v našem majetku a při pořizování bych jej zaúčtovala přímo do nákladů. Jak ale postupovat, když nám svazek předává účetně stavbu s transferem?

  Právní forma svazku je pravděpodobně DSO. Ujasněme si ale prosím nejprve, co je fyzicky myšleno tou stavbou. Hovoříte o tom, že svazek nebudoval stavbu cyklotrasy ve smyslu komunikace, ale pouze dopravní značení. Jestli to správně chápu, tak svazek dopravní značení evidoval jako stavbu, možná kvůli investiční dotaci? Když to od nich teď máte převzít jako od VÚJ a uplynula už i udržitelnost dotace, tak je možnost to evidovat jako TZ na cizím majetku na účtu 021 - s tím byste museli mít souhlas vlastníků, což už ale řešilo asi DSO, když pořizovalo do majetku.

  Účetně bych proto postupovala jako převod stavby od jiné VÚJ zápisem 021 MD v PC/ 081 D oprávky, 403 D nerozpuštěná výše dotace, 401 D zbytek do PC a podle odhadované zbývající životnosti pokračovat v odepisování a rozpouštění dotace.

  Máte pravdu, že dopravní značení je součást stavby komunikace. Pokud to ale vzniklo tak, že třeba stát, kraj či kdo vybudoval cyklostezku (nebo tam prostě ty jejich komunikace již byly) a z nějakého důvodu vzniklo, že je jiná VUJ osadí značkami, které jsou chápány jako součást stavby (u toho, kdo by budoval cyklostezku nově by šly do ceny majetku), tak je varianta to vyhodnotit ve stejné kategorii jako vlastní cyklostezku - tedy vzít to jako majetek (klidně i 021). Přijde mi to nejmenší zlo (v situaci, která ale není vůbec šťastná) - protože samozřejmě nejsprávnější by bylo, aby se to majetkově spojilo u jednoho subjektu. Vede mne k tomu i to, že si v rámci VUJ přehazujeme majetky rozvahově.

  To není ale striktní rozhodnutí - to je názor. V tomto případě nicméně komunikaci nevlastníte, proto mi ani u dopravního značení nepřijde až tak špatné řešení, že to povedete v majetku. 

  Pokud to převezmete a pak hodíte do nákladů a dotaci na 672 s tím, že se rozhodnete, že to nechcete majetkově evidovat, je to také řešení. 

  Rozhodnutí je tady opravdu víceméně na vás. Když vznikne nová stavba, která je právně vaše a investor jí zahrne do ceny majetku jako vyvolaný náklad, tak duplicitní evidence je možná, to potvrdilo i MF ve svých odpovědích na dané téma. Toto je obdobné, ale vlastnicky přebíráte TZ na jejich stavbě, proto by případná duplicitní evidence opět neměla být na závadu, když se to takto nastavilo - vy jste to nerozhodli, jen to teď "pasivně" přebíráte. 

• Přefakturace energií a DPH

  18. 02. 2026

  Prosíme o radu s přeúčtováním energií, které platí město a přefakturovává je příspěvkové organizaci a s.r.o. Společnost s.r.o. má s městem uzavřenu smlouvu o zajištění služeb (autokemp a 3D bludiště) a budeme přefakturovávat s DPH? Pokud ano přes které účty. Jak postupovat při přefakturaci energií pro příspěvkovou organizaci, bude také DPH nebo ne (jedná se o energie za kulturní dům)

  Základní režim u přeúčtování je takový, že byste si měli uplatnit odpočet DPH a potom vystavit zase fakturu s DPH. Zejména pokud je konečný příjemce energií plátcem DPH, který má nárok na odpočet DPH, tak jiné řešení ani nedává pořádně smysl.

  Zaúčtování - pokud pominu zálohy a přeúčtovává se celá hodnota za odběrné místo - mohlo by vypadat například následovně:

  MD 377

  MD 343 /  Dal 321

  A potom vydaná faktura - MD 311/Dal 377

                                                           Dal 343

  Pokud se platí zálohy, musíte se ještě dohodnout, zda byste po daných subjektech chtěli také zálohy. Dost často se to zjednodušuje tak, že se po nich zálohy nechtějí a vyúčtuje se jim až výsledná částka.

  U příspěvkové organizace (zase - zejména pokud je plátcem DPH) - postupoval bych úplně stejně.

• FVE, ID partnera

  18. 02. 2026

  Naše obec uvedla koncem roku 2010 do provozu fotovoltaickou elektrárnu na střeše základní školy. Uplatnili jsme si plný nárok na odpočet DPH. Licenci na výrobu el. energie má obec, elektriku spotřebovává škola. Za celkovou výrobu dostává obec od společnosti OTE zelený bonus (dříve E.ON s DPH, od r. 2013 tento příjem není předmětem DPH), nespotřebované přebytky posíláme do sítě a fakturujeme E.ONu s PDP (ř. 25 přiznání). Dále čtvrtletně fakturujeme spotřebu el. energie základní škole s DPH (ř. 1 přiznání) – po poradě ve spolupráci s naším FÚ od r. 2010. Škola není plátce DPH, DPH si tedy neuplatní. V současné době, kdy se o FVE více mluví, zvažujeme, zda by šel změnit postup vůči škole. Fakturujeme škole v plné sazbě dle ceníku dodavatele el. energie včetně všech složek ceny (distribuce, příkonu a všech ostatních poplatků).
  
  Máme sdružený sociální fond – příspěvky do něj jsou účtovány u obcí: 528 x 231 pol. 5499. Po té je z fondu hrazeno penzijní pojištění zaměstnanců, obědy… účtováno bez rozpočtové skladby (příjem fondu 245 x 419, výdej fondu 419 x 245). Jakého máme dávat ID partnera u pol. 5499, když konečný uživatel je zaměstnanec?

  ID partnera u položky 5499 je určitě 111, je to fyzická osoba, nezáleží na tom, že je zároveň zaměstnanec, je to také jediný přípustný kód u této položky. 

  A k tomu prvnímu tématu - asi by bylo potřeba domluvit se, co máte na mysli. Minimálně je otázkou to nastavení ceny - asi lze diskutovat o tom, že by prodejní cena pro školu byla někde mezi cenou za silovou složku a výslednou cenou (znám třeba subjekt, který takto u FVE účtuje jen za cenu silové energie). Ale nevím, zda chcete směrovat jen takto, nebo ještě nějak razantněji (třeba převod provozu FVE přímo pod školu). Víc k tomu asi nyní nevymyslím - pokud se k tomu chcete něco konkrétního zeptat, tak na e-mail zdenek@obecuctuje.cz

   

• Výkup elektřiny

  18. 02. 2026

  Máme vybudovanou fotovoltaiku. Máme uzavřenou smlouvu na odběr přebytku elektřiny. Měsíčně nám posílají fakturu-vyúčtování.
  Dodavatel: naše obec
  Odběratel: firma
  Vyúčtování výkupu elektřiny období..........bez DPH 35Kč
  Dodání v režimu přenesené daňové povinnosti. Daň odvede zákazník.
  Faktura byla vystavena zákazníkem.
  Částku vám pošleme na účet.
  Jak zaúčtovat, aby se dostalo do daňového přiznání a kontr.hlášení?
  Jsme plátci DPH.

  Musíte si k tomu vystavit v účetnictví doklad (někdo řeší ještě vlastní duplicitní fakturou, někdo interním dokladem) - zaúčtujete předpis MD 311/Dal 6xx (varianty 601, 609, 649) s tím, že se musí přiřadit kód, kterým je to nasměrováno na ř. 25 přiznání k DPH. V kontrolním hlášení to jde do A.1. (musí to mít kód předmětu plnění 19 – Dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi).

  Ještě dejte pozor na to, že v KH se vyplňuje evidenční číslo daňového dokladu - musíte tam dát to číslo dokladu podle faktury, kterou vystavil odběratel.

• Dohoda s úřadem práce a její účtování

  18. 02. 2026

  Obec uzavřela dohodu s úřadem práce o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu.
  Nástup zaměstnance byl 1.1.2026.
  76,73% je hrazeno z prostředků ESF a 23,27 ze SR. Maximální výše měsíčního příspěvku činí 18 000,-Kč.
  Hrubá mzda ale převyšuje částku 18 000,-Kč + ještě odvody.
  Příjem dotace:
  Pol.4116, UZ13 022, Ná144, PJ5,ID72496991, 13 811,40 Kč
  Pol.4116, UZ13 022, Ná144, PJ1, ID72496991, 4 188,60 Kč
  
  Jde mi o označení výdajů – mám z hrubé mzdy zaúčtováno 18000Kč včetně UZ,NÁ,PJ rozděleno poměrem ESF a SR.
  Zbylé výdaje tj. zbytek hrubé mzdy a odvody zaměstnavatele označím také NÁ a PJ1? jako výdaje z vlastních zdrojů?

  Vlastní podíl zde značit nebudete, protože dotace je 100 % do výše tím definovaných způsobilých výdajů 18 tis. Kč. Vlastní podíl nemáte procenticky stanoven, tzn. vše nad rámec 18 tis. Kč jsou výdaje nezpůsobilé, které značte jen org. 

  Otázka je, jestli máte značit jen položku 5011 - často přispívají věcně i na odvody zaměstnavatele (z hlediska způsobilosti). Výpočet je pak ale složitější, matematicky se NZÚZ rozpočítává mezi položky 5011, 5031 a 5032.

• Dotaze ze SZIF

  18. 02. 2026

  Prosím o radu, jak účtovat tuto dotaci. Dne 28.7.2025 nám byla schválena investiční dotace dotace ze SZIF na zřízení hnízd pro separaci odpadů. Akce se uskuteční v r. 2026. Po realizaci a schválení žádosti o platbu poskytovatelem, nám bude dotace převedena na účet.
  Celkové výdaje projektu 625 000,-
  Příspěvek EZFRV 35% 175 000,- ÚZ 89518, Nástroj 160, Zdroj 5
  Příspěvek NZ 65% 325 000,-, ÚZ 89517, Nástroj160, Zdroj1
  Náš podíl 20% 125 000,-

  V roce 2025 máte mít dotaci zaúčtovanou na podrozvaze. Ke dni podepsání dohody oběma smluvními stranami, ve výši očekávané dotace, zápisem 915 (955) MD/ 999 D.

  V roce 2026 účtujte náklady na projekt 042/321, úhrada 321/231 + RS asi pol. 6122 + NZÚZ dle smlouvy (podle skutečných výdajů procenticky, max. do výše dotace). Podle ÚZ se jedná o investiční akci, asi budou pořízeny sběrné nádoby, jednotková cena by měla být nad 40 tis. Kč, aby se zařadilo jako investiční majetek na účet 022. 

  Po dokončení v roce 2026 majetek zařadíte, k tomu dni budete dohadovat dotaci zápisem 388/403, zadáte ji na kartu majetku a začnete rozpouštět do výnosů. K datu obdržení oznámení o výši dotace zaúčtujete předpis 346/388, odúčtujete podrozvahu 999/ 915 (955). Příjem dotace 231/346, RS pol. 4213 a rozdělení na příspěvek EZFRV s ÚZ 89518, Nástroj 160, Zdroj 5 a příspěvek NZ s ÚZ 89517, nástroj 160, zdroj 1. 

• Poskytnutí licence k SW a zajištění jeho provozu

  18. 02. 2026

  Uzavřeli jsme smlouvu o provedení nastavení a užívání SW.
  Předmětem je poskytování licence k počítačovému programu (informačnímu systému), upravuje práva a povinnosti ohledně vyhotovení analýzy nastavení SW a provedení implementace SW, ohledně poskytnutí licence k SW a ohledně zajišťování provozu SW formou SaaS vč. účasti na školení. Smlouva je na dobu neurčitou.
  Pozn.: Systém běží mimo nás a my se k němu licencí připojujeme a u nás vytváříme jen vlastní databázi.
  Odměna: Měsíční odměna je za provedení díla, za poskytnutí licence k SW a za zajištění jeho provozu ve výši 11.000 Kč bez DPH (159.720 Kč vč. DPH/rok) + 2.100 Kč bez DPH/1 hodina služeb a školení (předpoklad 20h rok).
  Na jakou položku bude účtována odměna za provedení díla, za poskytnutí licence k SW a za zajištění jeho provozu? Finanční prostředky máme prozatím plně alokovány na pol. 5168.
  V případě, že roční částka bude 159.720 Kč vč. DPH, máme správně alokovány fin. prostředky na 5168? Nebo má být na pol. 6111 a po 12 měsících zaevidovat do majetku? Nebo máme měsíčně evidovat na pol. 5172?

  V případě měsíční platby za užívání SW včetně souvisejících plateb souhlasím s tím, že zvolíte položku 5168 a účet 518. 

• Revize pozemků

  18. 02. 2026

  Dle zaslaného souboru na kontrolu KN jsem zjistila, že jsem během roku nezaúčtovala některé úpravy v rámci revize pozemků a nebo změny dle GP. Některé pozemky byly sloučeny do jednoho, nebo byly posunuty hranice a tím došlo ke změně výměry (zvětšení a zmenšení). Některé pozemky byly zrušeny, jiné vznikly.
  Tyto změny jsem zaúčtovala k 31.12.202: na základě Protokolu o zařazení a vyřazení majetku jsem V EMA upravila výměry a ceny, dle toho, co do kterého pozemku vstupovalo nebo bylo odebráno. Zrušila jsem zrušené pozemky a zaevidovala nové. V účetnictví jsem potom účtovala jen v rámci účtu 031 a analytik podle druhu pozemku. Poté byla v průběhu ledna provedena inventura pozemků dle zaslaného souboru - OK.
  Pořád přemýšlím, jestli jsem na něco nezapomněla a jestli je to takto správně.

  V případě katastrálních úprav by mělo dojít pouze k zanesení změn do registru majetku se zachováním původního ocenění (např. změna výměry, rozdělení pozemků, sloučení apod.). V případě, kdy nově vzniklé pozemky mají vazby na původní, je to vhodné řešení s tím, že někdy z více původních pozemků vzniká více nových, pak se to počítá průměrem.

  Někdy jsou ale změny natolik rozsáhlé či nedohledatelné, že to pak řešíme odlišně. Bližší popis včetně příkladů naleznete v tomto dokumentu:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=Pozemky%20-%20vybran%C3%A9%20specifi

  U GP je to pak většinou předmětem smluvních vztahů, tam se pak změny zanášejí s ohledem na právní okolnosti - prodej, bezúplatný převod...

• Nárok na odpočet DPH a RS

  18. 02. 2026

  Obec obdržela fakturu s nárokem na odpočet . Faktura ZD 40.500 Kč DPH 8.505 Kč, celkem 49.005 Kč. Jaké je správné účtování platby, může to být takto nebo se musí v RS promítnout odvod DPH a příjem DPH ?
  předpis:
  518MD 40.500,-
  343MD 8.505,-
  321 D 49.005,-
  platba:
  231 2321 5169D 49.005,-
  321MD 49.005,-?

  V případě, kdy je DPH uplatňované v základním režimu jej třídíme na stejné položky jako základ daně, a to i v případě nároku na odpočet. Pokud se jedná tedy o odpočet v základním režimu, účtujete správně. Jen pokud byste nárok na odpočet DPH měli v režimu PDP, máte na výběr, jak v RS postupovat, viz náš výkladový dokument s příklady na toto téma:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=6&hledat=RS%20a%20PDP

• Aktualizace povodňového plánu a ÚZ Živel 3

  18. 02. 2026

  V roce 2014 jsme pořídili digitální povodňový plán s dotací , máme ho evidovaný v DNM a odepisujeme , roce 2025 jsme objednali aktualizaci povodňového plánu za 55.000,- Kč , prosím jak to máme zaúčtovat .
  
  V roce 2025 jsme obdrželi dotaci pod ÚZ 92516 - Živel 3 ve výši 1971030,- kč na opravy bytů po povodni , omylem jsem tuto dotaci přiřadila - tedy faktury , které jsme zaplatili asi ve výši dvou miliónů a přiřadila ÚZ 92516, ale je to špatně a na ty opravy teprve budeme žádat o dotaci z programu ŽIVEL 1. Prosím o radu co s tím mám udělat , jestli to jde nějak opravit , nevím co jsem dělala , ale po těch povodních máme asi 12 akcí rozdělaných a už jsem se v tom nějak ztratila .

  U aktualizace povodňového plánu se může jednat o technické zhodnocení nebo provozní náklad a to s ohledem na charakter prací, jestli je to například rozšíření použitelnosti apod. U nehmotného majetku je ale limit pro TZ od 60 tis. Kč, tzn. v tomto případě je úplně jedno, o jaký zásah se jedná a můžete jej účtovat na účet 518 s pol. 5179.

  Druhý dotaz nevím, jestli chápu dobře. Pod ÚZ 92516 se má evidovat investiční dotace - tam nějaké investiční výdaje proběhly nebo ne? Pokud ano, měly by být značeny. Váš problém ale nyní podle všeho spíše je, že jste asi označila nějakou fakturu tímto ÚZ chybně. Jestli se jedná o výdaje roku 2025, tak tam ÚZ odstraníte v účetnictví jedině po dohodě s krajem - jestli vám vezme ještě opravený výkaz Fin 2-12 M. Pokud ne, tak meziroční oprava RS pak jedině fyzicky na dokladech, v uzavřeném účetnictví již nelze.