Dotazy

• Zbytný materiál při rekonstrukci budovy

  04. 05. 2026

  Při rekonstrukci kulturního domu vznikl vlivem vad projektové dokumentace (zpracoval externí projektant) zbytný stavební materiál. Jedná se o materiál, který se stal v průběhu realizace nevyužitelný. Tento materiál byl zhotovitelem zasmluvněn a objednán na základě smluvního rozpočtu zpracovaného projektantem. Vzhledem ke sml. vztahu jsme povinni tento materiál od zhotovitele odebrat. V průběhu realizace rekonstrukce se ukázalo, že část tohoto materiálu není možné v rámci stavby použít. Jedná se např. o dvě okna vyrobená dle projektu, která nebylo možné osadit z důvodu kolize se střešní rovinou, bylo nutné objednat okna nová. Dále vápenec určený pro venkovní schodiště, které se ukázalo být v kolizi se stávajícím trakčním vedením (tato skutečnost nebyla projektantem v dokumentaci zohledněna a přeložka vedení nebyla možná). Další materiály jako jsou interiérová svítidla, izolace, střešní krytina atd., kde množství uvedená v soupisu prací převyšují skutečnou potřebu, v některých případech byl navíc zjištěn rozpor mezi soupisem prací a výkresovou částí PD. Nyní se hledá způsob dalšího nakládaní s tímto zbytným materiálem (např. prodej jiným subjektům). Jak máme zaúčtovat tento zbytný materiál, který bude uskladněn pro případný prodej nebo jiné využití? Zhotovitel nám ho vyfakturuje v počtu kusů, případně metrů. Patří tento nepotřebný materiál, který ale vznikl v rámci stavby rekonstrukce KD jako související náklad se stavbou, tj. zaúčtovat na účet 042 a následně zařadit jako celkové technické zhodnocení na 021? Nebo ho vést jako materiál na skladě, účet 112? Jedná se o částku v řádech sta tisíců Kč. S projektantem se zřejmě zahájí spor.

  Materiál, který na stavbu nepoužijete, neúčtujte do ceny pořizované rekonstrukce (pravděpodobně TZ). Správnější je uvažovaná varianta zaúčtovat dané věci na sklad. Pokud budete při faktuře vědět částky, můžete nevyužitelný materiál účtovat rovnou na účet 501 nebo 112, podle toho, jakým způsobem účtujete zásoby. U způsobu A se účtuje pořízení materiálu 111/321, zavedení na sklad 112/111. U způsobu B se účtuje na účet 501 a k 31.12. se aktivuje na sklad zbylý materiál zápisem 112/501, v lednu se zase vrátí zpět do spotřeby zápisem 501/112 a takto pořád dokola až do konečné spotřeby. 

  Pokud při prvotní faktuře nebude vyčíslení možné, nic se neděje, když to zaúčtujete nejprve celé na účet 042 a teprve po přesném vyčíslení materiál převedete na sklad souhrnně zápisem 112/042 nebo 501/042.

• Nadační příspěvek

  04. 05. 2026

  Od CSG Nadačního fondu jsme na základě podepsané smlouvy obdrželi částku 30.000,- Kč na nákup svolávacího systému pro naší jednotku SDH. Smlouva byla podepsána v únoru 2026 a po pořízení systému za cenu 42.350,- Kč a vyúčtování příspěvku jsme peníze teď obdrželi. Systém byl v březnu zařazen do majetku. Jak příjem příspěvku zaúčtuji?

  Svolávací systém jste zařadili na účet 022? V takovém případě by se jednalo o investiční transfer - zde pokud vím si poskytovatel vymiňuje sjednaný účel, ale ne druh transferu (investiční/ neinvestiční). Smlouva se měla předepsat do podrozvahy 915 MD/ 999 D. K datu pořízení systému v březnu se měla zaúčtovat dohadná položka k transferu zápisem 388 MD/ 403 D, aby se od dubna rozpouštěl do výnosů 403 MD/ 672 D. Následné vyúčtování se předepíše 344 MD/ 388 D a 999 MD/ 915 D. Příjem peněz po vypořádání 231 MD/ 344 D, RS 5512 2321, ID partnera je IČO nadace. 

• FRB a přeplatky

  04. 05. 2026

  Město má pro půjčky z Fondu rozvoje bydlení založený zvláštní účet SU236, na kterém se účtují poskytnuté půjčky a splátky. Nyní se nám stalo, že v dubnu splatili dva občané splátku s přeplatkem - jeden přeplatil o 31 Kč, druhý o 28 Kč. Protože ČS již nepřijímá papírové příkazy a internetové bankovnictví pro tento účet nemá město vytvořené, nejsme si jisti, zda lze tyto přeplatky vrátit z běžného účtu 231 zápisem 469/231 s RS 2460? Zda nám pak budou souhlasit účty 236, 419.

  Pokud z tohoto účtu fondu, který je určen pouze pro půjčky, poskytujete půjčky a přijímáte splátky, pak by se prostředky měly vrátit z tohoto účtu - realizovat výdaj stejným způsobem, jako když z něj posíláte půjčku občanům. Je možné přeplatek vrátit z BÚ, pak by se měl ale realizovat převod z účtu fondu na BÚ, takže jedině pro urychlení procesu, jestli výdaj z účtu fondu je pro vás administrativně složitější. Vše ostatní by bylo jen zbytečně složitější a stejně byste měli do budoucna mít zřízen prostředek pro aktivní využívání účtu, až budete případně poskytovat další půjčku. 

  Nechat to jen jako výdaj z BÚ, to byste si museli stanovit, že dané přeplatky jsou příjmem fondu a že je nebudete posílat na BÚ a pojmete to jako příděl do fondu. 

• Prodej spoluvlastnického podílu

  04. 05. 2026

  Obec vlastní 2/10 na pozemku, na kterém se nachází studna. Zastupitelstvo schválilo záměr prodeje tohoto podílu vlastníkovi s největším podílem. Budu účtovat při návrhu na vklad? Účtování bude jako když prodáváme klasicky obecní pozemek?

  O prodeji budete účtovat ke dni podání návrhu na vklad do KN a úplně stejně, jako když prodáváte celý pozemek, když prodáváte celý svůj majetkový podíl. 

  Zápisy: 311 MD/ 647 D v kupní ceně, 554 MD/ 031 D v účetní ceně podílu. Příjem kupní ceny 231 MD/ 311 D, RS pol. 3111. Pokud přijmete kupní cenu před podáním na vklad, zaúčtujete to jako zálohu 231 MD/ 324 D, zúčtování zálohy při vkladu 324 MD/ 311 D.

  Jediné, co zvažte je, jestli prodej nesplňuje vaši významnost pro přecenění na RH a zda neevidujete stavbu studny (021), tam se nezmiňujete, kdo je vlastníkem. Za mě proto ještě zbývá právně dořešit, jestli prodáváte opravdu jen pozemek nebo případně i studnu (nebo její část).

• Dotace SZIF investice x neinvestice

  30. 04. 2026

  V roce 2025 jsme požádali o dotaci SZIF na opravu hřiště. Dle vyjádření MAS (zprostředkovatel dotace) byly uznatelnými výdaji i neinvestiční výdaje a veškeré výdaje jsme účtovali jako opravu (výměna staré za nové z důvodu opotřebení) na SU 511, RS 5171. Práce byly provedeny a uhrazeny v roce 2025. Kontrola ze strany poskytovatele proběhla s protokolem bez závad, ale nyní při proplacení projektu byla platba pozastavena s tím, že dotace mohla být pouze investiční a chtějí, aby se účtování opravilo na investici, že dotace je investiční.
  Oprava v roce 2026 je možná přes účtování 021/403 včetně opravy dohady dotace v roce 2025, kdy byly veškeré výdaje. Nevíme, zda bychom se nedostali do podezření, že změna účtování byla provedena úmyslně s cílem získat neoprávněný prospěch-dotaci. Nenapadá nás, jak odůvodnit opravu účtování v následující roce z neinvestice na investici? Prosím o názor zda by to bylo průchodné jak z pohledu auditu, tak FÚ.

  Základním řešením je zkusit najít agument pro investici, tzn. TZ nebo novou výstavbu. Oprava definicí znamená odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení věci do provozuschopného stavu. Mohou se použít i jiné než původní materiály, díly, součásti nebo technologie, pokud tím nedojde k TZ.

  Naopak za TZ se považuje takový zásah do majetku, který rozšíří technické parametry (např. rozměr, využitelnost) nebo změnu účelu majetku.

  Nedokážu posoudit, o co se přesně jednalo, i když píšete, že proběhla výměna starého za nové z důvodu opotřebení. Ale třeba najdete nějaký argument pro TZ,  aby jste mohla přeúčtovat na investici a k tomu čerpat příslušnou dotaci. 

  V případě hřiště, pokud se mění staré prvky za nové, pak se staré mají vyřadit a nové zařadit. Nevím sice, jak jste původní hřiště evidovali a jestli se neopravovala například jen část původní stavby, ale můžeme to zkusit dokomunikovat e-mailem - ozvěte se na klara@obecuctuje.cz a třeba dojdeme k závěru, že to správně má být investice. 

  Pokud ne a není nějaká možnost požádat o změnu dotace, pak samozřejmě nemohu poradit jít proti účetním předpisům, tam když trvají na přeúčtování, bylo by to opravdu účelové a na zvážení, jaké je pak například i riziko sankce.  

  Pravděpodobně čerpáte peníze z programu LEADER. Podmínky naleznete zde:

  https://szif.gov.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni%2Fszp23%2Frozvoj_venkova%2Fproj%2Fintervence%2Fleader%2F1744703629147.pdf

  Na str. 52 je Fiche 5, ze kterého asi na hřiště čerpáte. V pravidlech se opravdu hovoří o tom, že ve Fiche 5 a 6 se může jednat i o neinvestiční výdaje. Nicméně u hřiště se tam hovoří jen o investici, o opravách je zmínka např. u památek (viz ta str. 52). Jinak obecně se v některých opatřeních dá běžně jako neinvestiční pořídit DDHM, to máme se SZIFem vykomunikováno, že DDHM se posuzuje pořád u nich jako neinvestiční výdaj, mají to jen trochu v pravidlech zmatečně napsáno (ne u každého opatření je však DDHM způsobilým výdajem). 

• JSDH OOP

  30. 04. 2026

  Naše MČ zřídila JSDH. Její členové nejsou v pracovněprávním vztahu - nejsou našimi zaměstnanci. Jsou vybavováni ochrannými prostředky (boty, masky, obleky pro hašení, přilby atd.) Můžeme používat POL 5132 a nezařazovat do majetku? Ve směrnici o používání OOPP nemáme o hasičích zmínku. Jak bychom měli správně rozpočtově i účetně postupovat?

  Jedná se o dobrovolnickou činnost, ale má svá pravidla. Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce je řešena v § 65 zákona č. 133/1985 Sb.:

  "(3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je vykonávána zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v pracovněprávním vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje."

  Je pravda, že slovo "zpravidla", formulaci zjemňuje, existuje k tomu ale i metodika:

  https://www.avjsdh.cz/wp-content/uploads/2017/02/Metodika-%C4%8Dlenstv%C3%AD-AVJSDH-v3R81.pdf

  V ní je uvedeno, že pokud hasiči pobírají odměnu, mělo by dojít k uzavření pracovně-právního vztahu v rámci DPP či DPČ, pokud nepobírají odměnu, pak by se měla uzavřít dohoda o členství.

  Pokud obec (město) zřídí JSDH, tak většinou jako organizační složku. Ohledně financování je tedy součástí rozpočtu obce. 

  Položka 5132 (Ochranné pomůcky) je metodicky určena pro nákupy podle pracovněprávních předpisů (podle Zákoníku práce). Použití pro OOP hasičů je dle mého názoru v pořádku, i kdyby činnost vykonávali "bezplatně", tedy klasicky "dobrovolnicky".  

  Účetní zápis: 501 MD/ 321 D, 321 MD / 231 D + RS par. 5512 pol. 5132.

  I když položka 5132 směřuje do nákladů, předměty s delší životností (zásahové obleky, přilby) by měly být zapsány v operativní evidenci (karty výstroje na jméno hasiče).

  POL 5134 (Prádlo, oděv, obuv): Na tuto položku se standardně dává výstroj, která má charakter uniformy nebo běžného oděvu (pracovní stejnokroje PS II, trička, čepice).

  Účetní zápis: 501 MD/ 321 D, 321 MD / 231 D + RS par. 5512 pol. 5134.

  POL 5137 (Drobný hmotný dlouhodobý majetek - účet 028): Pokud cena konkrétního kusu (např. dražší zásahová přilba nebo komplet) přesáhne hranici pro DDHM (obvykle 3 000 – 40 000 Kč), záleží na vaší směrnici a jestli nemáte sníženou hranici pro DDHM.

  Účetní zápis v případě DDHM: 558 MD/ 321 D, 321 MD / 231 D + RS par. 5512 pol. 5137 a 028 MD/ 088 D, v případě evidence na podrozvahu (podle směrnice) 902 MD / 999 D (účet 501 a pol. 5139).

  Evidence jako DDHM u hasičů zvažujeme v případě nákladnějších typů OOP s životností delší než rok. Někdy pak skončíme i v evidenci na účtu 022 (nad 40 tis. Kč). Charakterem práce již například zásahový oblek není úplně běžná ochranná pracovní pomůcka a životnost bývá delší, proto zde doporučujeme spíše majetkovou evidenci. 

• Venkovní žaluzie a bytový dům ve vlastnictví SVJ

  30. 04. 2026

  Řešíme případ nákupu venkovních žaluzií do bytového domu ve vlastnictví SVJ. Vlastníme 14 bytových jednotek v bytovém domě, který je ve vlastnictví SVJ. SVJ teď na domě dělalo rekonstrukci, při které dělali zateplení, novou fasádu a současně s tím namontovali ke každému oknu kaslíky na venkovní žaluzie. Pořízení samotných žaluzií však odhlasováno nebylo. My bychom si rádi do našich 14 bytových jednotek žaluzie pořídili na vlastní náklady a namontovali si je tam. Rádi bychom se tedy zeptali, jak by bylo ideální k tomu přistupovat? Jedna žaluzie stojí 15 000 Kč, celkem to bude v hodnotě cca 500 000 Kč za všechny žaluzie na okna našich bytových jednotek.
  Předpokládáme, že jde o technické zhodnocení. Je to technické zhodnocení budovy? Pokud ano, tak jak to účetně vyřešit, když je bytový dům ve vlastnictví SVJ? Nebo se mají žaluzie dát jako technické zhodnocení jednotlivých bytů? To by však nemuselo dosáhnout potřebné hodnoty TZ, pokud v každém bytě jsou např. dvě okna = 30 000 Kč za žaluzie k danému bytu.
  A ještě doplňující dotaz, bude se jednat o přenesenou daňovou povinnost, když naše byty používáme k pronájmu?

  Začnu odzadu. Pronájem neplátci DPH je ekonomická činnost osvobozená od DPH, tzn. PDP ano, pokud jsou předmětem práce, které do PDP spadají - tady je to dodání žaluzií s montáží, tzn. určitě práce spadající do CZ-CPA 43. Sazba daně 12 %.

  Venkovní žaluzie bych považovala za TZ budovy. Ohledně evidence je nutné dohodnout se s SVJ jako celkem. Vy samozřejme jako spoluvlastník a člen SVJ máte nějaká práva, ale my Vám v tomto ohledu asi nemůžeme poradit více, než sami již víte. Pokud se ale dohodnete, že si je namontujete sami a povedete v majetku jako součást bytu, je varianta přiřadit TZ k jednotlivým bytům a v případě, že takový jednotlivý zásah bude do 40 tis. Kč, zaúčtujete jej na účet 549, pol. 5123 a na kartu bytu jen poznamenáte informaci o podlimitním TZ. 

  Doplnění Ing. Nejezchleba: Máme tady dvě zvláštnosti. První je to, že jen rozhodnutím o rozdělení na jednotky řešíme každý byt individuálně a skončíme u podlimitního TZ, ale budiž. Horší je to, že je to součástí celkového zateplení domu - asi financováno z fondu oprav. V zásadě nejreálnější variantou je účtovat příspěvek do fondu oprav jako náklad (ne jako pohledávku, která se zúčtovává podle toho, jaké byly provedeny práce). Teď se z toho udělala investice v přepočtu určitě set tis. kč na byt a jen se nedodělala (ty vlastní žaluzie) - tak je k diskuzi, zda si to nezohlednit jako celkovou investici a zhodnocení bytů. Nicméně je také možné, že oni ten fond oprav neúčtovali do nákladů.

• Prodej neevidované studny

  29. 04. 2026

  Prosím, jak mám zaúčtovat prodej studny ve výši 61880 Kč. Studna je historická, ale zjistila jsem, že ji neevidujeme v majetku.

  Studnu byste měli zařadit jako vícenalez zápisem 021 MD/ 401 D v reprodukční pořizovací ceně (odhad aktuální hodnoty). K datu předání kupujícímu předepíšete 311 MD/ 646 D v kupní ceně 61880 Kč a vyřazení 553 MD/ 021 D v účetní ceně (RPC). Můžete ji zařadit a vyřadit v jeden okamžik, aby nenaběhly odpisy, pokud se zjistilo, že není zařazená k datu prodeje. 

• Doprovodná investice

  29. 04. 2026

  Mám dotaz k akci, kterou jsem již řešila v předchozím dotazu, proto kopíruji pro připomenutí: V budově MěÚ pronajímáme dlouhodobě společnosti s.r.o. jednu místnost v režimu DPH (osvobozené plnění). Nyní budeme opravovat v budově další nevyužité místnosti a přestěhuje se do nich městská knihovna. Veškeré práce se budou provádět jen v těchto místnostech a nikoli ve společných prostorách, kde se nachází i pronajatá místnost. Dodavatelé jsou plátci DPH, mají nám fakturovat s DPH nebo v režimu PDP? Doplňuji další dotaz: Tyto prostory se opravují proto, že knihovna se sem bude stěhovat z toho důvodu, že probíhá zateplení budovy Základní školy a v současných prostorách knihovny budou dočasně kanceláře školy. Vedení města by chtělo, aby tyto opravy byly účetně zachyceny jako doprovodná investice zateplení školy, což nevím, zda je možné. Školu účtujeme na par. 3113 a opravy příp. TZ (podle charakteru prací) budovy MěÚ se účtují na par. 6171. Loni se s tímto stěhováním nepočítalo v návrhu rozpočtu, takže bychom také chtěli na tyto opravy jako doprovodnou investici čerpat úvěr, který je uzavřen právě na zateplení školy. Prosím o radu, zda a jak je možné účtovat tuto akci jako doprovodnou investici zateplení školy a zda je možné proti tomuto zapojit úvěr.

  Ohledně PDP platí původní odpověď - klíčové je, zda je budova v obchodním majetku. Pokud není, tak bych PDP nedával.

  Situaci, kterou popisujete, považujeme někdy za hraniční. Nicméně zrovna v tomto případě mi nepřijde adekvátní dávat to do vyvolané investice. Proběhnou tady opravy, díky nim se do budovy bude moci knihovna dočasně přestěhovat, nicméně odhaduji (tak na 95 %), že až se za dva roky ta knihovna odstěhuje zpět, tak stále se budeme bavit o opravených prostorách -  vliv oprav bude dlouhodobější. Nepřijde mi ani logicky správné vázat to k investici.

  Tzn. doporučujeme, abyste posoudili samostatně, jestli je to oprava nebo TZ budovy OÚ. Z hlediska čerpání úvěru záleží na dohodě s bankou, zda to uzná jako možné k čerpání sjednaného úvěru (případně např. rozšířit účel). 

• Zařazení sochy do majetku obce

  29. 04. 2026

  Občan našel na půdě kapličky (vlastník kapličky i pozemku je obec) značně poničenou dřevěnou sochu Ježíše Krista. Se souhlasem obce nechal sochu zrestaurovat na vlastní náklady. S ohledem na vzdání se práva na nálezné a financování restaurování, se smluvní strany dohodly, že každé ze smluvní stran náleží spoluvlastnický podíl k soše Ježíše Krista o velikosti 50%. Byla vytvořena Smlouva o vypořádání nálezu, odsouhlasena zastupitelstvem a v dubnu se opravená socha umístila do místního kostela. Jak teď sochu ocenit a zaúčtovat v účetnictví a majetku. Běžně se nálezy oceňují 1,-Kč, ale my máme ve vlastnictví jen 1/2 sochy.

  Zařadila bych sochu zápisem 032 MD/ 401 D a ocenila 1 Kč. I kdybychom řešili nějaké půlení hodnoty, lze evidovat po zaokrouhlení. Na kartu majetku si jen poznamenejte, že vlastníte sochu podílově. 

  Podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví se ve výši jedné Kč neoceňuje automaticky každý nalezený majetek, musí se najít argument pro některou z těchto věcí: "kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby". 

• Podpora obnovy a rozvoje venkova Moravskoslezského kraje 2026

  28. 04. 2026

  Obracím se na Vás s dotazem ohledně správného účtování přijaté investiční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje z dotačního programu "Podpora obnovy a rozvoje venkova Moravskoslezského kraje 2026". Dotace má charakter investiční dotace a je poskytována ex post na základě skutečně vynaložených uznatelných nákladů, a to maximálně do výše 59,95 % těchto nákladů, nejvýše však 500 000 Kč. Aktuálně nám přišlo rozhodnutí o poskytnutí dotace.
  
  Finanční prostředky budou vyplaceny ve dvou splátkách: první splátka až do výše 80 % dotace po účinnosti smlouvy, druhá splátka po předložení a schválení závěrečného vyúčtování.
  
  Ráda bych si s Vámi potvrdila správný postup účtování této dotace:
  (orgem budu mít označené všechny účty týkající se celé akce + UZ označené navíc účty týkající se dotace)
  
  Den rozhodnutí o poskytnutí dotace (19.3.2026):
  915/999
  
  První splátka (80 %)
  231 / 374 (UZ 17 928, POL 4216)
  999 / 915
  
  Faktura
  042 / 321
  321 / 231 (UZ 17 928, POL 6121, PAR ???)
  
  Zařazení do majetku
  021 / 042 TZ majetku ???? jakého???
  (Případně pokud bude Zařazení dříve jak Závěrečné vyúčtování: 388/403)
  
  Závěrečné vyúčtování
  346 /403 (případně /388)
  374 / 346
  
  Druhá splátka
  231 / 346 (UZ 17 928, POL 4216)
  999 / 915
  
  Současně si nejsem jistá, jak správně posoudit charakter této investiční dotace z hlediska technického zhodnocení či nového majetku. Jedná se o zásah do veřejného prostranství ve vlastnictví obce, konkrétně o propojení dětského a workoutového hřiště. Projekt zahrnuje nejprve zemní práce a odstranění stávajících prvků, následně pak vybudování nových chodníků a cest, systému odvodnění, opěrné záhonové kaskády, obrub kolem dětského hřiště, výsadbu zeleně a úpravu povrchů (např. kačírkem). Realizace celku bude probíhat jedním zhotovitelem (jedna faktura). Dle nákladového rozpočtu máme dotaci v žádosti zahrnutou pod Budovy, haly, stavby.

  Účelový znak používejte jen u účtů, které se třídí rozpočtovou skladbou - 231, 261, 451. U ostatních účtů nemusíte rozlišovat výši dotace a například účty 915, 999, 374 apod. značte jen org, to je pro splnění podmínky - oddělení projektu v účetnictví, dostačující.

  Účet 915 je v pořádku, pokud se vyúčtování očekává do jednoho roku. U splátky pozor na příjmovou položku - jestli je poskytovatelem kraj, pak se volí položka 4222 a ID partnera je IČO kraje. Účelový znak používáte 17928, jako kdyby poskytovatel bylo MMR. Tady pozor na záměnu názvu programů - položku 4216 a ÚZ 17928 volíte, kdyby to byla dotace z ústředního rozpočtu, konkrétně od MMR. Zkoušela jsem hledat a nevypadá to, že je zde kraj v pozici zprostředkovatele dotace z ústředí, ale dotace se poskytuje z rozpočtu kraje, tzn. měli byste buď použít účelový znak krajský, který je jen interním značením (nevstupuje do výkazu, nenajdete jej v číselníku MF) nebo si zvolit jen své interní značení org a orj pro oddělení příjmu dotace a výdajů ve výši dotace a vlastního podílu.

  Pohledávkový účet volte 348, nikoliv 346, když je poskytovatelem kraj. Účetní postup je jinak správně, jen pozor, že podrozvaha se odúčtovává při příjmu zálohy nebo při předpisu pohledávky, co nastane dříve, tzn. při první splátce, která je zálohou, ve výši zálohy správně odúčtováváte podrozvahu, zbytek podrozvahy odúčtujte k datu vypořádání 348/ 403 (388), protože druhá splátka je již po vypořádání, není zálohou. 

  Z hlediska majetkové klasifikace - jestli se odstraňují celá původní hřiště, zvažte, jestli náklady na demolici a ZC vyřazovaných staveb (platí pouze pro účet 021) vstoupí do ceny nového hřiště - tento postup se používá tehdy, pokud se původní stavby odstraňuje z důvodu nové výstavby. Jestli bylo staré hřiště nevyhovující, vyřazuje se spíše klasicky likvidací. Musíte identifikovat jednotlivé nové stavby - chodníky a další zpevněné cesty budou stavbami, odvodnění může být jejich součástí (záleží, co se odvodňuje). Opěrné záhonové kaskády budou dalšími samostatnými stavbami ve smyslu opěrných zdí. Herní prvky je ideální zařadit také samostatně jako drobné stavby. 

  Tzn. celé se bude účtovat na účet 042, odpa podle účelu - odpa 3412, jestli je to celé nové dětské hřiště. Po dokončení, případně kolaudaci zařazení 021 MD/ 042 D a identifikovat jednotlivé stavby. Je to na začátku pracnější, ale bude se vám s tím lépe nakládat a stejně byste i u jednoho funkčního celku měli mít uchovány v tomto případě informace o ocenění jednotlivých částí. 

  Jediná diskutabilní je ta zeleň - nevím, v jakém je rozsahu, ale pokud to nebude nějaká větší parková výsadba, ale pouze doplněk stavby hřiště, lze jí zařadit například jako vegetační zeleň do ceny chodníků jako komunikací. U větších estetických celků lze zvážit TZ pozemku (účet 029). Jako provozní náklad byste účtovali drobnější zeleň bez vazby na vzniklé stavby, to by vám ale asi narušilo koncept investiční dotace. 

• Zveřejnění účetní závěrky

  28. 04. 2026

  Chtěla jsem se zeptat na vyvěšování dokumentů účetní závěrky a závěrečného účtu. Na úřední desku a web vyvěšuji pouze dokumenty k závěrečnému účtu, a to výkazy FIN, Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a Přílohu. Dále zprávu o přezkumu hospodaření a sestavu z programu, kde jsou informace k závěrečnému účtu- příspěvky, dotace. Účetní závěrku schvalujeme spolu se závěrečným účtem, oba dokumenty mají samostatné číslo usnesení. Účetní závěrku na úřední desce ani webu nevyvěšuji.

  Postupujete správně. Ve vyhlášce č. 220/2013 Sb. není požadavek zveřejnění účetní závěrky před schvalováním, ale tradičně se tak děje tím, že je přílohou závěrečného účtu. Když k ZÚ vyvěšujete výkazy, tak tím zveřejňujete účetní závěrku.

  Účetní závěrku máme definovanou v § 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb. pro obce jako VÚJ:

  § 3

  (1) Účetní závěrka se skládá z částí

  a) rozvaha (bilance),

  b) výkaz zisku a ztráty,

  c) příloha,

  d) přehled o peněžních tocích a (za rok 2026 již žádná VÚJ nebude předávat)

  e) přehled o změnách vlastního kapitálu. (za rok 2026 již žádná VÚJ nebude předávat)

  Podrobné vysvětlení najdete i v tomto dotazu:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BD+%C3%BA%C4%8Det+a+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+z%C3%A1v%C4%9Brky&jak=fraze

• Rezervy rozpočet versus účetnictví

  28. 04. 2026

  Prosím o upřesnění rezervy v rozpočtu versus rezervy v účetnictví. Již několik let dáváme do rozpočtu všeobecnou rezervu. Ta je určena na nepředvídané výdaje, havárie a jiné. Pak máme ve schváleném rozpočtu např. u silnic, u budov veřejné zeleně nebo odbor investic má všeobecné rezervy. Ty se pak používají v rámci rozpočtu na nepředvídané opravy, havárie atd. u jednotlivých zařazení. Auditor mi tvrdí, že pokud mám tyto všeobecné rezervy plánovány ve schváleném rozpočtu měli bychom je mít i v účetnictví na rezervách 44x, v případě jejich nevyužití je na konci roku rozpustit. Z mého pohledu je to pouze finanční rezerva v rozpočtu na jeden rok, kde nevíme, zda bude využita na neinvestiční či investiční nebo pouze na nějaké drobné nákupy materiálu. Jak  to vidíte vy z pohledu účetnictví obcí. Žádné fondy nemáme zřízeny. Pan auditor je neúprosný, budu ráda za odkaz na zákon či judikaturu.

  Musíte argumentovat tím, že se jedná o dva naprosto odlišné právní předpisy, které nejsou nikde provázané. Chtějte, aby naopak auditor doložil, z čeho vychází, když Vás k tomu nutí. Jak píšete, rezerva v rozpočtu není vůbec rezervou podle zákona o účetnictví.

  Cituji Vám nejprve § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví:

  "Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů."

  Ve vyhlášce č.  410/2009 Sb. se ohledně "jiných právních předpisů" odkazuje mj. na zákon o rezervách, to pro účely daňových předpisů. 

  Ve vyhlášce o rozpočtové skladbě (č. 412/2021 Sb.) je uvedena položka 5901 "Nespecifikované rezervy". Náplň položky najdeme v pokynu MF, kde je uvedeno, že tato položka se použije jen pro rozpočtování rezerv s tím, že skutečný výdaj se zatřídí na položku čerpání. 

  Když rozpočtuji položku 5901, tak to neznamená, že daný výdaj plánuji vynaložit, ale že si rozpočtuji obecný výdaj, např. kvůli rychlejšímu zapojení do skutečnosti. Rezervu podle zákona o účetnictví zápisem 555 MD/ 441 D účtujeme, pokud nastane skutečnost dle zákona o účetnictví - tzn. až když nastanou skutečnosti, kdy víte, že je potřeba účetní rezervu účtovat - neúčtuje se na DM apod., to vše jsou okolnosti, které, jak píšete, při rozpočtování nevíte. Povinně se rezerva tvoří na rekultivaci skládky, jinak dle účetního uvážení, například ke soudním sporům apod. Viz definice v zákoně o účetnictví - musí být nějaký podklad k závazku, že je pravděpodobný. 

  Auditor se opravdu mýlí, nesouvisí to spolu, není povinnost, a jsou to dvě různé rezervy. Spíše by se účtovalo při účetní rezervě na fond, ale ani to není povinné, ne na položku rezervy. 

• Související náklady při pořízení pozemku

  28. 04. 2026

  Obracím se na Vás s dotazem ohledně nákupu, směny aj. mezi vybranými účetními jednotkami případně i ostatní účetní jednotky. Město je v pozici, kdy pořizuje do svého majetku. Cenu pozemku máme určenou ve smlouvě nebo přebíráme od určené účetní jednotky. V případě, že pozemky jsou zaměřovány a děleny jsou tyto náklady buď děleny mezi zúčastněné strany nebo hradí celé kupující příjemce. Tyto náklady jsou součástí pořizovací ceny. Jak se však zachovat v případě, že GP byl pořizován, např. našim městem, před 2 či více lety a celý případ je dořešen kupní (směnnou, bezúplatnou) smlouvou až po nějaké delší době nebo dořešen být nemusí. Bude paní účetní evidovat tyto GP k pozemkům, které někdy půjdou do majetkoprávního procesu nebo vůbec, na 042 a  po čase je budeme revidovat? Můžeme je nepovažovat za náklady k pořizovací ceně, jelikož GP je historickou záležitostí a je součástí nákladů minulých let, kde se ani nevědělo, zda se majetkoprávní záležitost dořeší? V případě pořizování více pozemků předpokládám, že se náklady do pořizovací ceny rozpočítávají poměrem na každý pozemek, ale co když s některé pozemky ani nedořeší, přeúčtovat z 042 do nákladů?

  Na úvod si ujasněme jednu zásadní věc - pokud majetek pořizujete úplatně, tedy Vámi zmiňovaná směna či koupě, máme majetek ocenit pořizovací cenou, což je kupní cena plus případné související výdaje, a to bez ohledu na to, jestli je prodávající VÚJ či nikoliv. Je potřeba odlišovat případy bezúplatných převodů mezi VÚJ, kde se i dle informace MF vedlejší výdaje do ceny majetku nepřipočítávají, tradičně se tak postupuje i u bezúplatných převodů se subjektem mimo VÚJ, kde se oceňuje reprodukční pořizovací cenou, která se také považuje tradičně spíše za cenu konečnou. U směny, když nejsou ceny pozemků uvedeny ve smlouvě, se také používá oceňovací koncept RPC.

  V případě, že se bavíme o majetku, který se při nabytí oceňuje pořizovací cenou, pak má dojít k zaúčtování souvisejících nákladů do ceny majetku. Testujeme ale dvě základní podmínky - časovou a věcnou. Věcně se musí jednat o náklad, který souvisí s pořízením majetku a časově musí vzniknout v době pořizování majetku. GP věcně určitě je náklad, který do ceny pozemku patří.

  Co se týče časového hlediska, mohu jedině doporučit, aby se celý proces nastavil jasně od začátku - geometrické plány se pořizují vždy za konkrétním účelem a pokud jej hradí město v souvislostí s očekávanou koupí pozemku, pak tím, že jej zpracováváte je projevena z mého pohledu vůle ke koupi. Obdobně jako u zpracování projektu nelze říct, že časově ještě není rozhodnuto o pořízení majetku, je to již krok k realizaci. Jeví se proto jako vhodné geometrické plány tam, kde budete kupující, nikoliv prodávající, účtovat na účet 042. Případně se mohou po nějaké době v souladu s Vaší směrnicí tvořit opravné položky 556 MD/ 168 D, pokud vznikne riziko zastarání GP nebo nerealizace prodeje. Pokud nakonec nedojde ke koupi, vyřazují se náklady jako zmařená investice 547 MD/ 042 D a případné opravné položky se rozpouští zápisem 168 MD/ 556 D, čímž je náklad ve VH korigován. 

  Rozpočítání GP k více pozemkům poměrem pořizovacích cen na celkové ceně je správný postup. 

• DPH snížená nebo základní sazba

  28. 04. 2026

  Jme město, plátci DPH a máme k ekonomické činnosti vodu, kanalizaci i ČOV. Nyní nám firma fakturovala čištění kanalizace, revizních šachet a vývoz do ČOV v sazbě 21 %, neměla by být sazba snížená 12 %, když jsou tyto práce zatříděné v CZ CPA 37, tudíž se zde nepoužije režim PDP?

  Plně souhlasím s tím, že to nejsou stavební a montážní práce v CZ-CPA 41- 43, tedy přenesená daňová povinnost tam skutečně nebude.

  Nyní jde o to, zda se vejdeme do toho, co je uvedeno v příloze č. 2.  Já bych si myslel, že ano - že je to služba související s odváděním a čištěním odpadních vod - vymezeno jako "čištění kanalizací" v CZ-CPA 37.00.11. Proto si myslím, že by tam měla být sazba 12 %.