Dotazy

• Prominutí návratné finanční výpomoci

  25. 03. 2026

  Město poskytlo v loňském roce místnímu spolku návratnou finanční výpomoc. Účtovala jsem 462/ 231, 3419, 5622. NFV měla být vrácena k 31.12.2026. Nyní spolek požádal o prominutí NFV a Zastupitelstvo spolku vyhovělo, kdy schválilo prominutí pohledávky z ttl. poskytnuté NFV a zároveň schválilo ukončení veřejnoprávní smlouvy s tím, že žádný dodatek o ukončení VPS již nebude vyhotoven. Poradíte, prosím, jak tuto pohledávku odúčtovat?

  V případě prominutí pohledávku odúčtujete zápisem 557 MD/ 462 D. 

• Nákup nemovitosti z dotace

  25. 03. 2026

  Obec koupila 2/3 nemovitosti, součástí je stavba -rodinný dům, zastavěná plocha a nádvoří, zahrada. S kupní smlouvou byla podepsána i smlouva o advokátní úschově. Na zbylou 1/3 nemovitosti má již obec podepsanou kupní smlouvu.
  Kromě toho byla obci poskytnuta dotace ex ante na nákup této nemovitosti z JMK.
  Zatím jsem účtovala o přijaté dotaci v roce 2025 231/374. Výdej (hodnota 2/3 nemovitosti) byl realizován 13.2.2026, kdy byly prostředky odeslané do advokátní úschovy, účtovala jsem 052/231. Dále pak 11.3.2026 byla zaplacena Fa za právní služby, zaúčtováno 042/231. Právní účinky zápisu do katastru jsou k okamžiku 16.2.2026
  Ocenění nemovitosti do účetnictví je následující:
  zastavěné plochy
  a) 366 m2 za 183 000, na ní stojí dům v hodnotě 2 003 000
  b)53 m2 za 26 500, na ní stojí hosp. budova za 80 000
  c)56m2 za 28 000, na ní stojí hosp. budova za 100 000
  zahrada za 329 500
  Prosím poraďte mi jak to správně zaúčtovat a zařadit do majetku s ohledem na přijatou dotaci, když se zatím jedná o 2/3, nemovitosti a zbylou 1/3 dokoupí obec v následujícím měsíci. Jak doúčtuji tu 1/3?

  Není v tom ohledně účtování o pořízení žádný problém oproti běžnému pořízení nemovitostí. K datu podání návrhu na vklad budete o pořízení účtovat:

  042 MD/ 321 D v celkové kupní ceně

  321 MD/ 052 D zúčtování zálohy - advokátní úschovy

  031 MD, 021 MD/ 042 D - zařazení jednotlivých majetkových položek (pozemků, staveb) v jejich kupní ceně + přičíst vedlejší výdaje. Fakturu za právní služby můžete zaúčtovat 042/321 do února, jestli nepůjde, tak dohadu na ní v únoru 042/389, v březnu předpis 389/321.

  V majetku na kartu poznamenáte, že je to zatím podíl 2/3 (jestli se týká všeho, případně jen k příslušným kartám) a až dopořídíte zbývající podíl 1/3, zvýšíte o něj ocenění vždy každé příslušné majetkové karty, které se to bude týkat - budete účtovat úplně stejně jako výše, jen v jiných cenách. Tím se pak stanete 100 % vlastníky. 

  U dotace nevím, v jaké je to fázi, ale asi ještě neproběhlo vypořádání s krajem. Dotace je předpokládám investiční. K datu zařazení majetku účtujte dohadu 388/403 v celkové očekávané výši dotace a musíte jí poměrově rozdělit na jednotlivé majetkové karty (jestli všechny nemovitosti jsou brány jako způsobilý náklad). Poměr k rozdělení dotace určíte podílem jednotlivých pořizovacích cen na celkové ceně. Po zařazení se začnou stavby odepisovat a dotace k nim rozpouštět. Pokud je dotace i na pozemky, což je neodpisovaný majetek, tak ta zůstane zafixovaná na účtu 403 (rozpouští se při nákladu z majetku, tedy kdybyste pozemek například vyřazovali prodejem na účet 554 nebo k němu třeba tvořily OP na účtu 556, do té doby bude dotace bez pohybu, třeba navždy :). Nevím, jestli je dotace i na zbývající 1/3, to v tom určitě zohledněte, co vše je způsobilým výdajem (je kryté dotací).

  Výdaje byste měli mít značeny dle smlouvy s krajem - interní krajský ÚZ, org, orj....

  Vypořádání s krajem zaúčtujete k datu, kdy bude z jejich strany akceptováno zápisem 348/ 388 a 374/ 348.

  Účetně v tom problém nevidím, spíše s tím bude trochu více "administrativní" práce. 

• Rozpočtování dotace

  25. 03. 2026

  Minulý rok jsme vybudovali a zařadili FVE na budově čističky odpadních vod. Bylo to s dotací ze SFŽP. Veškeré náklady byly v loňském roce. Peníze z dotace jsme ale obdrželi až letos. Nyní řeším rozpočtování a případně i následné využití peněz. Přijetí dotace rozpočtuji skrz rozpočtové opatření:
  příjem: pol. 4213 UZ 90504 nástroj 171 zdroj 5 org 115
  výdej: par. 2321 pol. 6121 UZ 90504 nástroj 171 zdroj 5 org 115
  
  Tím, že už je akce FVE dokončená, na těchto paragrafech už tyto peníze nevyužijeme. Mohu v dalším rozpočtovém opatření převést peníze na jinou akci, např. na opravu bytu? Budu zase účtovat UZ, nástroj, zdroj? Prosím případně o konkrétní účtování.

  Výdaje jste měli mít narozpočtovány a zaúčtovány s NZÚZ v loňském roce, kdy vznikly (značení se doplňuje jen v rámci rozpisu rozpočtu, nedoporučujeme jej mít jako závazný ukazatel schváleného rozpočtu).

  Pokud jste neznačili, letos to opravíte jedině ručním dopsáním na doklady.

  Příjem dotace narozpočtujte letos rovnou přes pol. 8115 jako zvýšení stavu prostředků, nerozpočtujte výdaj, když letos žádný k danému projektu není. 

  RO správně takto:

  231 MD pol. 4213 UZ 90504 nástroj 171 zdroj 5 org 115 ve výši dotace

  231 D pol. 8115 ve výši dotace

  Nebo si rovnou místo položky 8115 použijte peníze z dotace do výdajů na to chcete. Vloni jste výdaje projektu kryli z hlediska rozpočtu vlastními prostředky, letos si to tedy jakoby do vlastních prostředků zase vracíte tím, že to je reálně financováno dotací (byť časově to nastalo meziročně). 

• Prodej nového veřejného osvětlení

  24. 03. 2026

  Město vybudovalo v minulém roce nové parkoviště včetně VO u něj. DPH jsme si neuplatnili. Letos po kolaudaci dochází k zařazení do majetku. Radní rozhodli, že VO prodáme našemu s.r.o., které vlastní ostatní VO (faktura bude daňová - základ+DPH). Můžeme si uplatnit DPH z části stavebního objektu VO a to zpětně z poslední faktury od stavební firmy (byl by to poměr)? DPH by bylo v jednom daňovém přiznání na vstupu i výstupu stejné.

  Pokud je tam rozhodnutí o prodeji nově vybudovaného VO, vnímal bych to také tak, že jednám v rámci své ekonomické činnosti a prodával bych to s DPH (jako prodej novostavby). Ve vazbě na tuto skutečnost bych šel na douplatnění odpočtu DPH - tady je jen nepříjemné to, že pokud VO bylo dokončeno v minulém roce, tak asi bylo několik měsíců provozováno bez právního titulu (případně prosím o upřesnění, na základě čeho bylo VO provozováno v mezidobí - teoreticky zde mohl být třeba i nájem s DPH...) a až nyní (v roce 2026) se rozhodlo o prodeji (tedy realizaci zdaňovaného plnění).

  Jde mi o to, aby z toho třeba nebylo dovozováno, že nárok na odpočet je pouze v úrovni 9/10 z DPH na vstupu (s ohledem na určitou přiměřenou aplikaci postupu podle §78 a následujících), případně by někdo mohl i uvažovat, zda nárok na odpočet DPH vůbec existuje.... Prostě bych chtěl doporučit, abyste do budoucna ten právní režim domlouvali dopředu (nejlépe před zahájením stavby).

  Nyní bych se na Vašem místě ale zachoval tak, jak uvádíte - douplatnil plný odpočet DPH a odvedl zase na výstupu - byť rovnou říkám, že to může být diskutabilní.   

• Majetek

  24. 03. 2026

  Od 1.1. bylo hospodaření v městských lesích změnou ZL převedeno z DČ do HČ. Spolu se změnou ZL nebyl upraven užívací titul k lesům a PO hospodaří v HČ na základě pachtovní smlouvy, což si myslíme, že není dobře. Jaký by byl nejlepší užívací titul pro hospodaření v městských lesích v HČ? Hospodaření v lesích nebude ještě cca 3 roky ztrátové (rozpouštění rezervy a dotace). PO získala dotaci na pořízení traktoru, kde je podmínkou, že podobu 5 let (od roku 2024) bude mít k lesům užívací vztah jako vlastník/pachtýř/nájemce/vypůjčitel.
  PO převedla vlastní majetek na základě smlouvy o bezúplatném převodu na nově vzniklou obchodní společnost ve vlastnictví města (s.r.o.). Tento převod schválila rada města. Je tento bezúplatný převod pro obchodní společnost zdanitelným příjmem? V jaké hodnotě navede s.r.o. tento majetek do majetkové evidence a bude ho odepisovat? Je správné, že bezúplatný převod a výpůjčku dalšího majetku ve vlastnictví města schválila pouze rada města?

  K první záležitosti - asi víte, že se u Vaší PO pohybuji, tak si myslím, že by bylo vhodnější, pokud bychom se v této věci spojili všichni včetně zástupců PO a další postup v této věci dohodli. Vím, že se MF vyjadřuje dosti rezervovaně k pronájmům ve vztahu k příspěvkové organizaci, nicméně za sebe bych navrhoval považovat nájem v tomto případě jako jednu z variant dalšího možného řešení (i s ohledem na skutečnost, že Město pokud vím neslo a asi i do budoucna ponese určité náklady související například s rekonstrukcemi lesních cest). V rámci ČR si pronájmy majetku z obce na zřízenou PO (byť pro hlavní činnost) v praxi stále objevují, ale samozřejmě nechci do toho řešení nikoho tlačit.  Pokud by ale bylo o tomto možné domluvit se přímo, byl bych rád (a pokud by se zůstalo u nájmu, tak i s nastavením rozumného algoritmu výpočtu nájemného). 

  Okolnosti vzniku a způsob založení daného s. r. o. považuji skutečně za velký daňový problém - nicméně Město se k tomu rozhodlo. Dané s. r. o. není veřejněprospěšným poplatníkem, u nabytého majetku bezúplatně se jedná o nepeněžní příjem, kdy není možné využít osvobození podle §19b ZDP. Takže u movitostí nad 80 tis. Kč, případně staveb, u nichž nabude bezúplatně vlastnické právo má být výsledkem skutečně zvýšení základu daně v roce přijetí daru. Ocenění u s. r. o. by mělo být na úrovni reprodukční hodnoty (s.r.o. není vybrannou účetní jednotkou, aby přebíralo ocenění) - já bych si to nedovolil udělat bez znaleckého ocenění. Toto ocenění by bylo následně základnou pro účetní a daňové odpisy.

  Bezúplatný převod (dar) z PO na s. r. o. (pokud vím, snad to byly jen movité věci v právním vlastnictví PO)  - je to krok, který je v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb. Nicméně byl učiněn. Je trochu "problémové" za těchto okolností diskutovat, kdo takový krok má schválit. To, že to udělala Rada ale asi dává logiku (jednala jako zřizovatel). Nicméně schvalovala něco, co se nesmí.

  Pokud by ale Rada schvalovala dar majetku ve vlastnictví zřizovatele na s. r. o., je to na pováženou - schvalování darů nad 100 tis. Kč je v komeptenci Zastupitelstva. 

  Schválení výpůjčky Radou na dané PO - za mne z hlediska kompetencí OK (pokud vím, bavíme se o nemovitostech)

• Vratka části místního poplatku za odpad

  24. 03. 2026

  Prosím o radu jak zaúčtovat vratku 275,-Kč z místního poplatku za rok 2025, paní zemřela, proběhlo dědické řízení a letos jsme vraceli na žádost pozůstalého. Zaúčtovala jsem dle vašich předchozích rad - pol. 1345/ - 606. Problém je, že letos máme změnu veř.vyhlášky a vůbec příjem na 1345 nemáme, protože se bude celý rok vážit a platit až v roce 2027. Takže na pol, 1345 mám mínus.

  Pokud letos nebude na položce 1345 žádný příjem, který by se o vratku kompenzoval, převeďte to na RS 3722 5909. Předpis poplatku za letošek byste měli mít bez ohledu na období platby zachycen na účtu 606, minusovat výnosový účet ale obecně není problém. 

• Pojistné plnění škole

  24. 03. 2026

  V naší Základní škole ( jako obec jsme zřizovatel ) vznikla vodovodní škoda. Základní škola uhradila náklady za opravu ve výši 21.335 Kč.
  Pojistné plnění bylo stanoveno na 16.225 Kč. 5.000 spoluúčast. Pojistné plnění přijde na účet obce, poté budu přeposílat škole.
  účtovala bych takto:
  předpis plnění 377/649 16.225,-
  příjem plnění 231 2310 2322/377 16.225,-
  předpis závazku K ZŠ 549/378 16.225,-
  úhrada ZŠ 378/231 2310 5193 16.225,-

  Důležité je, kdo je oprávněným příjemcem pojistného plnění. Pokud obec platila pojistné, tak jeden pohled je, že jste příjemcem pojistného plnění (tedy u vás je to 649) a pokud se to rozhodnete poslat škole, tak je to již vaše svobodné rozhodnutí - a řešili bychom to jako navýšení provozního příspěvku PO. Nemohu podle mne automaticky říkat, že je to pojistné plnění školy, pokud škola není pojistníkem a neplatila pojistné. Ale je pravda, že někdo preferuje pohled - škola má opravu, tak automaticky má i tu 649 (a ne obec) - ale já v tomto případě si to nemyslím.

  Účtování na straně obce máte správně. U ZŠ to řešit ale viz výše jako navýšení příspěvku, tzn. účet 572 a pol. 5331, případný předpis vůči PO 572/349. Položka 5193 v RS neexistuje, to jen na okraj, že jste to chtěli řešit asi nějakou náhradou. 

• Dar vítání občánků

  23. 03. 2026

  Obec plánuje vítání občánků. Lze prosím občánkům dát finanční dar nebo je lepší dát poukázky, například do drogerie? A jak prosím účtovat?

  Rozhodnutí, jakou formou dar poskytnete je na vás, případně co bude u občanů více vítáno :) Zdanění u nich řešit nemusíte - nedosáhne to limitu. Peněžní dar byste účtovali 572 MD/ 231 D, RS 3399, pol. 5492. Poukázku jako věcný dar na účet 543, odpa 3399, pol. 5194. 

  V hodnotě do 100 tis. Kč jedné FO ročně schvaluje věcný i peněžní dar rada/starosta.

• Použití účelového znaku mimo číselník MF

  23. 03. 2026

  Mám dotaz k možnosti použití účelového znaku mimo číselník MF. Obec již dlouhodobě používá pro rozpočet sociálního fondu ÚZ 350. Nyní vedení města požaduje ÚZ pro rozpočtové položky bytového fondu. Nemohu nikde dohledat možnost použití ÚZ tak, aby nebyl vykazován jako chyba ve výkazu FIN a neduplikoval se s jinými ÚZ, např. ÚZ krajů.

  Účelový znak je transferovým způsobem členění příjmů a výdajů dle vyhlášky o rozpočtové skladbě. Musíte jej v účetní větě používat jen dle pravidel metodiky MF a vychází se opravdu jen z číselníku MF. Krajské ÚZ jsou výjimkou - není to klasický účelový znak, ale obdoba interního značení, které se sice uvádí do kolonky ÚZ, ale je třímístný a účetní programy s tím většinou umějí správně pracovat tak, aby to do výkazu nevstupovalo.

  Pro vaše účely určitě nedoporučuju používat účelový znak, je to porušení metodických pravidel RS, obce nemají účelové znaky tímto způsobem využívat, opravdu se odchylujeme jen u krajských dotací.

  Vaši situaci vyřeší běžné interní značení - v účetní i rozpočtové větě jsou pro to určeny kolonky "org" či "orj".

  Podklad pro takové interní značení vyplývá z § 31 odst. 3 vyhlášky č. 412/2021 Sb.:

  "(3) Dalším tříděním se rozumí třídění příjmů a výdajů podle jiných hledisek než jen hledisek stanovených v části druhé."

  Máte tím umožněno, že lze i v rozpočtu členit příjmy a výdaje dle org či orj (interního značení), což obce používají přesně v situacích, které zmiňujete. 

  Můžete si proto do rozpočtu klidně zvolit např. org 350 pro výdaje sociálního fondu apod. - princip je stejný, jak jste zvyklí, jen to v účetnictví ani v rozpočtu neuvádějte do kolonky "ÚZ", ale např. "org". 

• Návratná finanční výpomoc

  23. 03. 2026

  Za týden budeme v ZO schvalovat bezúročnou návratnou finanční výpomoc (BNFV) právnické osobě (neziskové organizaci), která je založena pro rozvoj venkovského území. Tato společnost (z.s.p.o.) bude v roce 2026 realizovat projekt z dotačního programu Rozvoj turistické infastruktury PK 2025, jehož předmětem bude pořízení turistických odpočívadel (1 ks za 33 500,- Kč) . Do projektu je zapojeno 8 obcí. Protože nemají peníze na předfinancování (dotaci dostanou na odpočívky ex-post), požádali obce o zaslání peněz - návratná finanční výpomoc. Celková hodnota naší obce (2 odpočívadla) je 68 000,- Kč, z toho 14 000,- Kč je náš podíl a zbytek 54 000,- máme poskytnout jako BNFV. Peníze by nám měli vrátit jednorázově do 31.12. 2026. Odpočívadla budou po 5-ti letech bezplatně převedeny do majetků obcí. Můžete mi prosím poradit, jak zaúčtovat? Na jaký paragraf a položku do rozpočtového opatření?

  V prvé řadě je potřeba, abyste to vhodně právně definovali. Na váš podíl 14 tis. Kč nelze poskytnout NFV. Také dejte pozor na to, že u NFV musíte dodržet administrativní pravidla podle zákona č. 250/2000 Sb. Pokud chcete nechat koncept NFV, pak musíte 14 tis. Kč schválit jako transfer (nevratný) a 54 tis. Kč jako NFV. V podobných případech je vhodné to celé schválit a administrovat jako zálohový transfer - dotaci (373/231 v celé výši 68 tis. Kč) - co vrátí přijmout 231/373, co nevrátí zúčtovat na 572. 

  Poskytnutí NFV se účtuje 316 MD/ 231 D (zde je splatnost do roka, proto volím krátkodobý účet), RS odpa lze 2143, pol. 5629 (jestli to pro ně bude neinvestiční NFV, investiční patří na pol. 6429). Splacení 231 MD/ 316 D, RS pol. 2420 bez odpa. 

  Pokud půjdete cestou NFV, pak podíl 14 tis. Kč se musí ale viz výše schválit jako transfer a patří rozpočtově na odpa 2143, pol. 5229 (6329), účetně na účet 572, případně přes zálohu 373, jestli se bude vypořádávat. 

  Až se to bude v budoucnu předávat, bude to odhaduji pro vás bezúplatné převzetí.

• Právní nastavení transferu spolku

  21. 03. 2026

  V našem městě máme schválený grantový program, ze kterého se poskytují dotace spolkům s vypořádáním na základě veřejnoprávní smlouvy. Finanční spoluúčast spolku činí minimálně 20 %. Senioři si za tímto účelem založili spolek a několik let žádají o granty na jednotlivé kulturní akce, například výlety, výstavy, koncerty či divadla, vždy s odhadem nákladů.
  V posledním roce se však ukazuje, že tento systém je administrativně náročný pro ně i pro město. Senioři mají problémy s vyúčtováním, na některé akce se nedostaví plánovaný počet účastníků a spoluúčast je pro ně finančně zatěžující, což vede k vratkám části dotace. Současně město pořádá menší akce v komunitním centru, které hradí přímo, např. hudební večery nebo přednášky. Vyšší a jednodušší příspěvek by umožnil častější setkávání a širší činnost spolku.
  Z praktického hlediska by bylo nejjednodušší poskytnout finanční prostředky bez složitého vyúčtování, např. formou dotace na činnost spolku nebo daru. Uvědomuji si však, že tento postup může být obtížně obhajitelný a nemusí být akceptovatelný zastupitelstvem. Jako možnou variantu zvažujeme také zajištění kulturních akcí přímo městem, případně kombinaci obou přístupů.
  Chtěla bych se proto zeptat:
  1. Je možné u dotace nastavit zjednodušené vyúčtování (např. přehled akcí a čestné prohlášení) nebo poskytnout prostředky i bez vyúčtování?
  2. Lze řešit úhradu přímo jejich nákladů proplácením z pokladny či účtu města?
  3. Je vhodné ponechat stávající rozpočtové paragrafy? Používáme pro kulturu § 3399, pro komunitní centrum § 3429 a pro granty § 3900. Bylo by vhodné pro seniory použít samostatný paragraf, a pokud ano, jaký?
  4. Je možné a vhodné spolek seniorů z grantového programu vyjmout a nastavit pro něj samostatný režim podpory? a jaký?

  1. U dotace musíte postupovat podle zákona č. 250/2000 Sb., kdy má být vždy požadováno vyúčtování poskytnutých peněz. Lze ale využít § 10a odst. 8:

  "(8) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit výdaje nebo náklady, jejichž výše nemusí být prokazována a které budou vyúčtovány paušální částkou; paušální výdaje nebo náklady se stanoví

  a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů,

  b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo

  c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část."

  Takže prostor pro zjednodušení vyúčtování zde je - např. bod c) umožňuje poskytnout jim pevnou částku na konkrétní akci bez nutnosti dokládat výši výdajů. 

  Můžete poskytnout i transfer bez vyúčtování, nesmí to být ale dotace. Můžete zvolit jakoukoliv formu soukromoprávního transferu - peněžní dar, příspěvek..., kde je na rozhodnutí oprávněného orgánu (podle výše - do 100 tis. Kč jednotlivé FO/PO v kalendářním roce schvaluje rada/starosta), zda budete nebo nebudete požadovat vyúčtování. 

  Je možné poskytnout například účelový peněžní dar, kde si do smlouvy stanovíte, že musí dar vrátit, pokud se akce nebude konat. Pak by bylo vhodné účtovat o transferu s vypořádáním, nechtít po nich doložit výdaje, ale jen zjednodušeně, aby prokázali, že se daná akce konala. Odpadnou tím administrativní povinnosti podle zákona č. 250/2000 Sb. Nechci vás nabádat k obcházení zákona, ale nastínit možnosti, protože v tomto ohledu máte opravdu volnost rozhodování o tom, jak s prostředky (s dodržením zásady hospodárnosti) naložit. Chci vám tím i nastínit, že i u peněžních darů můžete do určité míry sledovat účel použití peněz. 

  2. Proplacení je možné z účtu či pokladny města, jen musí být řádně právně ošetřeno a schváleno - viz bod jedna. U soukromoprávních transferů, kde se smlouvy uzavírají podle občanského zákoníku, není povinná písemná forma, ale bývá z mnoha hledisek vhodné si alespoň základní věci smluvně upravit. 

  3. S vaším zatříděním souhlasím. Různé všeobecné transfery, například i spolku seniorů je možné třídit na odpa 3900. Podpora různých společenských akcí je konkrétnější na odpa 3319. 

  4. Zde záleží plně na vašem rozhodnutí a nastavení pravidel grantového programu. 

• Účast na financování vodovodu DSO

  20. 03. 2026

  Uzavřeli jsme jako členská obec se SVAK "Smlouvu o účasti obce na financování díla". Jedná se o optimalizaci vodovodu. Náklady na realizaci pro nás činí 13.793.161,93 Kč s tím, že budeme SVAKu každoročně po dobu 10 let tuto částku splácet dle splátkového kalendáře. Žádné úroky nevzniknou. Potřebuji poradit, jak tuto smlouvu zaúčtovat, jak předepsat splátky a jak tyto potom účtovat. Nejedná se o úvěr. Vodovod je v majetku Svazku.

  SVAK je, jestli jsem správně našla, právní formou DSO? V posledních letech takto, zvláště menší obce, často postupují. Z pozice přispívající obce účtujeme o transferu.

  Neuvádíte, jestli je příspěvek nevratný nebo jestli je sjednáno vrácení v případě nerealizace? Každopádně rozhoduje ujednání ve smlouvě - jestli není sjednáno konečné vypořádání dílčích příspěvků (splátek), pak byste o každé "splátce" účtovali rovnou 572 MD/ 231 D odpa 2310 pol. 6349 (pokud je příjemce DSO - položku volíme podle právní formy příjemce) .

  Jestli je sjednáno vypořádání příspěvků, tak jednotlivé splátky budete účtovat jako zálohu na transfer zápisem 471/231, RS viz výše. K 31.12. musíte účtovat dohadu spotřebované výše 572/389 a nakonec po uplynutí doby závěrečné vypořádání, zápisem 572 MD ve výši spotřeby posledního roku, 389 MD ve výši dohad/ 349 D konečný nárok a zúčtování záloh 349 MD/ 471 D (takto jednoduše, pokud by nebyl doplatek nebo přeplatek).

  Předpis do podrozvahy je k datu podpisu smlouvy zápisem 999 MD/ 956 D a snižovat obráceným zápisem 956 MD/ 999 D vždy o uhrazené "splátky". 

  Nefinancujete zde svůj majetek, ale majetek DSO, proto se volí většinou účtování o poskytnutém transferu - obec v tom nemá předpokládám žádný majetkový podíl nebo protihodnotu. 

• Povinnost zřizovatele přispívat na odpisy PO

  20. 03. 2026

  Obracím se na Vás s žádostí o stanovisko k problematice financování odpisů u příspěvkových organizací.
  Příspěvkové organizace zřizované naší institucí obdrží od zřizovatele příspěvek na provoz, jehož součástí jsou i účelově vymezené prostředky na odpisy majetku. V průběhu roku však dochází ze strany těchto organizací k pořizování investičního majetku, což vede k úpravám a navyšování jejich odpisových plánů.
  V této souvislosti bychom rádi vyjasnili následující:
  1. Je zřizovatel povinen reagovat na zvýšení odpisů v průběhu roku navýšením příspěvku na provoz?
  2. Existuje právní možnost, aby příspěvková organizace pokryla navýšené odpisy ze svého vlastního rozpočtu (např. z jiných provozních prostředků), aniž by docházelo k navýšení příspěvku od zřizovatele?
  3. Došlo v této oblasti v posledních letech ke změně právní úpravy či výkladu, která by rušila nebo omezovala povinnost zřizovatele poskytovat prostředky na odpisy?
  Cílem je omezit administrativní zátěž spojenou s opakovaným navyšováním příspěvku v průběhu roku a nastavit postup v souladu s platnou legislativou.

  Já bych k tomu měl následující poznámky:

  a) prvotně k odpisovým plánům - připomínám, že považujeme za vhodnější, aby odpisový plán byl schvalován jako obecná pravidla nastavení odpisů (nikoliv výpočet objemu odpisů pro konkrétní rok - považujeme za mnohem přínosnější k tomuto přístupovat tak, že to je již jen promítnutí odpisového plánu do předpokladu objemu odpisů).

  b) k první otázce - my nikde nemáme napsáno, že by zřizovatel měl krýt veškeré odpisy a že by přesně měl krýt odpisy. Samozřejmě jsou určité typy příspěvkových organizací, kde to tak fakticky může vypadat. Například mateřská nebo základní škola, která nedělá jakoukoliv jinou činnost, tak tam logicky vyplývá, že odpisy budou případně kryty zřizovatelem. Pokud ale třeba budou v nějakém větším rozsahu stravovat cizí, pak je logické, že část odpisů by měla být kryta již z jiných zdrojů. U příspěvkových organizací typu Domov pro seniory, Nemocnice - budeme mít situace, kdy v rámci hlavních činností si pokrývají třeba část odpisů (někde i všechny) z jiných zdrojů než je příspěvek zřizovatele.

  c) zda existuje možnost, aby při zvýšení odpisů nemusel být automaticky navyšován příspěvek - ano - odpis je náklad jako každý jiný. Pokud zřizovatel nebude striktně oddělovat prostředky poskytnuté na odpisy (ale třeba stejně i na energie či jiný typ nákladů), je to plně kompenzovatelný náklad s jinými položkami. Můžete brát odpis jako každý jiný náklad - třeba u nákladů na energie se také běžně stává, že PO má větší náklady na energii například kvůli tomu, že je větší zima a prostě si na to někde jinde uspoří (a když to nejde, tak jde za zřizovatelem, aby přídal peníze). Rozhodně ale žádný právní předpis nenutí k tomu, že pokud se zvýší odpisy o 6 816 Kč proti předpokladu, tak zřizovatel musí navýšit příspěvek o 6 816 Kč.

  d) tím se dostáváme k poslednímu dotazu - změna právní úpravy v této oblasti není a nebyla. To jsme si jen sami taková pravidla vytvořili (každý subjekt svoje) a pokud nevyhovují, klidně si je změňte. Mohu Vám jen garantovat, že znám řadu PO, které berou odpisy jako každý jiný náklad - viz výše.

   

• Rekonstrukce hasičské zbrojnice

  19. 03. 2026

  Zařizovali jsme nově budovu hasičské zbrojnice, a komplet nové vybavení. Budu teď zařazovat do majetku, a na faktuře mám zvlášť vyčíslenou úpravu rozvodu vody, odpadů, v ceně 29 645 Kč, která se týkala nové kuchyňské linky v ceně 286 770 Kč. Tuto úpravu bych připočetla k ceně linky. Takto stejně jsem měla na faktuře elektroinstalace v ceně 31 944 Kč pro osvětlení velké skříňové a vitrínové sestavy v ceně 231 594 Kč. Je to tak v pořádku, nebo se tyto práce nepřipočítávají?

  Rozvody, ať už vody, odpadů nebo elektroinstalace, jsou součástí budovy. Když se jen vyměňují, nové rozvody vedou v původních trasách a mají původní parametry (např. jen staré trubky nahradíte plastovými, zásuvky zůstávají na stejných místech), jde o opravu. Jestliže rozvody přemisťujete, rozšiřujete, doplňujete nové jističe, přidáváte zásuvky tam, kde nebyly, nebo měníte kapacitu, tak se jedná o TZ budovy. V případě TZ se musí jednat v součtu o zásah nad 40 tis. Kč, pak se účtuje 042/321, pol. 6121 a zvyšuje cenu budovy 021/042. TZ pod 40 tis. Kč se účtuje na účet 549 s pol. 5123. Úprava rozvodů vody a odpadů nepatří tedy do ceny linky. Elektroinstalace pro skříňovou sestavu - tam se to posoudí obdobně, tzn. jako součást ceny stavby, nikoliv vitrín (bavíme se předpokládám o rozvodech po/ve zdi, případě podlahách). 

  U kuchyňské linky konkrétněji neporadím - jestli se původní evidovala jako samostatná věc, měla by se vyřadit, novou můžete evidovat jako samostatnou věc, případně jako součást stavby.

• Prodej materiálu

  19. 03. 2026

  Nájemce hrobového místa letos neprodloužil nájemní smlouvu a daroval obci obrubníky z hrobu. Nový nájemce je chce odkoupit. Jsme plátci DPH. Můžu vystavit fakturu bez DPH podle par. 62 nebo musí být s DPH? Darování obrubníků jsem účtovala 501/649 a prodej budu účtovat 231 par. 3632, pol. 2310/644. Cenu nám odhadl kameník.

  Zaúčtování přijatého daru je v zásadě v pořádku - samozřejmě pokud je dar na Vaší straně vnímán jako zboží (tedy věci určené k dalšímu prodeji), spíše by se mělo účtovat v systému B na účet 504 (v A na 132), výnos na účet 604, příjem na pol. 2112. 

  Pokud se týká DPH, tak jsem přesvědčen, že se to pod §62 nevejde. Vy jste sice pronajímali osvobozeně od daně hrobové místo, nicméně ne tyto obrubníky. Nenapadá mne žádný argument, proč toto nezdanit - za sebe bych zdanil v sazbě 21 %.