Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • Schvalování účetní závěrky PO
    25. 02. 2019

    Chtěla bych Vás požádat o informaci ohledně schvalování účetních závěrek PO, konkrétně schvalovacího orgánu. Nemáme zřízenou radu a naší PO - základní škole schvaluje závěrky od roku 2013, kdy začala tato povinnost, zastupitelstvo. Máme to schváleno ve vnitřní směrnici obce. Z kraje nás na poradách účetních cca dvakrát upozorňovali, že máme chybně vyplněn schval. orgán. Závěrku PO má prý schvalovat rada, kde není zřízena rada, starosta. V protokolu, který se odesílá do CSÚIS má být u PO jako schval. orgán označena rada. Nevím, proč je chyba, že zastupitelstvo má vyhrazeno schvalování závěrek PO. Myslím si, že když se začaly schvalovat závěrky, byla dokonce povinnost, kde není rada, aby závěrku schvalovalo zastupitelstvo.

    Je pravda, že když nemáte zřízenou radu, automaticky přechází pravomoc na starostu. Ale určitě si to pak může jako svou pravomoc vyhradit ZO, je to tak v souladu se zákonem a i MV se tak vyjadřuje v metodice č. 12, na str. 48, kde uvádí, že když starosta vykonává pravomoci rady, tak to nejsou ale jeho vyhrazené pravomoci, takže ZO si je vyhradit může, nemohlo by si je vyhradit jen pokud byste měli radu, protože to jsou pořád vyhrazené pravomoci rady, které ale vykonává starosta, když rada není. Z hlediska protokolu, když nemáte radu, tak jí tam přece nemůžete uvádět jako schvalující orgán, do protokolu o schvalování účetní závěrky se má uvést identifikace osob, které závěrku schvalovaly, tam tedy uvedete členy ZO a do části vyjádření účetní jednotky můžete podle vyhlášky uvést další skutečnosti související se schvalováním, tam by tedy bylo vhodné uvést, že nemáte radu, ale vyhradilo si to ZO, proto neschvaluje starosta, ale ZO. 

  • Rozpočtové opatření
    23. 01. 2019

    Dobrý den, zastupitelstvo schválilo v roce 2017 pravomoc rade schvalovat rozpočtová opatření v plném rozsahu. Je povinnost teď, když je z části nové zastupitelstvo toto schvalovat nově?

    Ne není, kdyby chtěli, mohou si to jinak určit, ale novým zastupitelstvem se starší usnesení neruší. 

  • SF
    18. 12. 2018

    Máme zřízený sociální fond. Může zastupitelstvo, rada nebo starosta vnitřním předpisem matrikářce stanovit ošatné a zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění mimo směrnici o SF?

    MF k ošatnému při obřadech vydalo před lety stanovisko, odkaz na zprávy:

    https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/zpravy-mf-pro-obce-a-kraje/2004/zpravy-mfcislo-4-2004-kompletni-ke-sta-3660

    Pokud vím, tak změna od té doby nenastala, tzn. není to upraveno žádným předpisem a není ale zároveň ani zakázáno toto zaměstnancům poskytovat, jen pozor na to, co i MF ve zprávách zmiňuje, že příspěvek na ošatné musíte zaměstnanci zdanit. Příspěvek na penzijní připojištění je osvobozen od daně z příjmů - viz §6 odst. 9 písm. p) - do 50 tis. Kč ročně. U obojího je vhodné si stanovit pravidla - komu, kolik... Schválení zde stačí radou (starostou tam, kde nemají radu), ZO to nemá v zákoně o obcích uvedené jako svou pravomoc (když to nebude v rámci fondu). Nemusíte to začlenit pod sociální fond, pokud to neodpovídá jeho současným pravidlům, tak jako nové benefity to můžete vyplácet přímo z rozpočtu obce, rozhodnutí je zde na vás, ale nebylo by jednodušší to do SF začlenit, když už ho máte zřízený, odpovídalo by to jeho účelu...? Schválení ze strany ZO se stejně nevyhnete, sice to neschválí jako změnu pravidel SF, ale budou to schvalovat v rámci rozpočtu, takže případné rozporování ze strany ZO může tak nebo tak nastat...

    V této souvislosti jen upozorňuji, že i členům zastupitelstva lze oba tyto příspěvky poskytovat, za obdobných podmínek jako zaměstnancům obce, zde už ale je každopádně potřeba schválení zastupitelstvem, ale je to právo, nikoliv povinnost příspěvky podle § 80 členům ZO poskytovat, to jen na okraj.

  • nové zastupitelstvo
    28. 11. 2018

    Zastupitelstvo obce (radu nemáme) v roce 2017 schválilo kompetenci starosty obce k provádění rozpočtových opatření (§102 odst.2 písm.a) a §99 odst. 2 zákona 128/2000 Sb.,) v určitém rozsahu. Je nutné opětovně schvalovat v novém zastupitelstvu? Starostu máme stejného a 2/3 zastupitelů také. To samé je schválené usnesení v 03/2018 - vznik případného pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva §84, odst. 2, písm. p) zákona o obcích.

    Co je schváleno, platí až do nového usnesení, mohou změnit, nemusí, je to na ZO. Viz další odpovědi ke stejné problematice zde na stránkách. 

  • finanční dar
    14. 11. 2018

    Naše rada města schválila následující finanční dary: 1. za pomoc při vyhledávání nového praktického lékaře (současný praktický lékař končí a nového nemůžeme sehnat) MUDr. X.Novákovi 20 000,- Kč a našemu zaměstnanci 5 000,- Kč 2. zaměstnanci panu X. za dozor při rekonstrukci velké kotelny 20 000,- Kč (na tuto práci má ještě DPP od 1.10. do 31.12.2018 - 10tis/měs) 3. neuvolněnému zastupiteli 5 000,- Kč za účast na literárních programech pro ZŠ (představuje např. T.G.Masaryka, Hofmeistera,..) Je možné vyplatit takovéto finanční dary zaměstnancům, případně zastupitelům? Myslím, že měly být sepsány dohody nebo zaměstnancům přiznány mimořádné odměny.

    Obecně záleží, jakou formou jim to chcete poskytnout a jak to obhájíte. Pokud jako nějaké ocenění jejich dobrovolné činnosti, pak souhlas s darem, nesmí to být ale za výkon nějaké práce pro vás, to byste pak museli zdanit. Když to rada schválila v logice daru, pak jim to takto můžete poskytnout, ale k jednotlivým případům:

    1. Finanční dar MUDr. Novákovi -  tam problém nevidím, vy jste ho "nenajali", aby vám hledal nového lékaře, toto je opravdu v logice odměny občanovi za nějakou mimořádnou činnost. U zaměstnance už by to vytknuto být mohlo, ale zase toto asi nesouvisí s jeho výkonem práce, udělal to dobrovolně, takže za toto mu můžete poskytnout finanční dar, ale jako občanovi, kdybyste mu dar poskytli jako zaměstnanci, pak je to opravdu spíše na to dát mu odměnu k výplatě a tu samozřejmě zdanit. Nevidím ale problém v tom, že byste nemohli dávat dar i zaměstnancům, když to nebude v souvislosti s výkonem jejich práce, ta odměna k platu připadá v úvahu, když udělá něco nad rámec své činnosti nebo ho chcete odměnit za to, že vykonává práci mimořádně dobře, pořád to ale musí být v souvislosti s vykonávanou prací, toto dělal určitě soukromě a mimo výkon své práce dle pracovní smlouvy, jako každý jiný občan, proto zde problém v poskytnutí daru nevidím.

    2. Jeho pracovní náplň není předpokládám běžně dělat stavební dozor, proto jste s ním i nad rámec pracovní smlouvy uzavřeli DPP nebo jste ho na DPP na toto prostě najali, tady už je velká vazba na to, že dělal pro vás závislou činnost, takže tady už si moc neumím představit, jak obhájit poskytnutí daru, který nemá být účelový a už vůbec ne  v souvislosti s výkonem nějaké práce pro vás, toto už je podle mě opravdu spíše odměna do mezd, jinak by mohlo být vytknuto obcházení zákona, je to trochu nešťastně v usnesení formulováno - jako finanční dar za odvedenou práci...

    3. U zastupitelů pozor, že to nesmí být v souvislosti s výkonem jeho funkce- viz § 71 odst. 4 zákona o obcích, podle vyjádření MV mu můžete dát dar jako občanovi, jen tam nesmí být ten vztah k výkonu jeho funkce. Váš případ je podle mě v pořádku, svojí funkci účastí na představeních nevykonával, tady se to dá obhájit.

  • Vyřazení pohledávek a nemovitého majetku
    12. 11. 2018

    Chtěli bychom se zeptat na správný postup při vyřazování majetku a pohledávek a schvalování těchto úkonů orgány města, tedy radou a zastupitelstvem. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v § 85 hovoří o tom, že zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodování o: a) nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 tis. Kč. Jde o tyto případy pohledávek v samostatné působnosti obce: 1. pohledávka vůči s. r. o., přihlášená do insolvenčního řízení, kdy bylo rozhodnuto o zrušení konkurzu na majetek dlužníka z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek zcela nepostačující, soud rozhodl o úpadku a v důsledku toho dochází ze zákona ke zrušení dlužníka, 2. pohledávka vůči spolku, který zanikl bez likvidace, 3. pohledávka vůči fyzické osobě, která zemřela a nemá dědice, U majetku jde o vyřazení nemovitosti v důsledku její likvidace (zbourání). Má město povinnost ve výše uvedených případech předložit návrh na vyřazení pohledávek a nemovitostí ke schválení zastupitelstvu nebo radě?

    Nemovitost dle kompetence patří do zastupitelstva, ale je to pozbytí, o kterém nikdo nemůže rozhodovat, už se to prostě stalo, tak jen oznámit zastupitelstvu důvod vyřazení. Asi se nějak původně o zbourání již rozhodovalo?  Jestli spadlo samo, může se řešit ve škodní komisi, kdo se nestaral...ale je to jen uvedeno pro ukázání směru, jak přemýšlet, toto se asi nikdy neřeší. 

    Ohledně pohledávek - vyřadit je musíte, takže jen dát na vědomí. Uvedené případy pohledávek by asi neměly patřit ani do podrozvahy - jen ten dědic, spíše neměl dědice a ani majetek, tak je to myšleno?

  • Záměr obce
    09. 11. 2018

    Záměr prodeje pozemku byl sejmut z úřední desky v srpnu 2018 poté, co visel 15 dní na úřední desce. Jelikož se čekalo na znalecký posudek bude prodej schvalován až v prosinci 2018. Vadí tříměsíční prodleva od sejmutí a schválení.

    MV to řeší v metodice č. 7.2 k nakládání s majetkem, od str. 52.  Podívejte se tam, cituji vám z toho, ale myslím, že ve vašem případě by to problém být nemusel, ale podívejte se k tomu do té metodiky:

    "Odlišnou otázkou však je, jak dlouhá doba může maximálně uplynout mezi sejmutím záměru z úřední desky a navazujícím rozhodováním obecního orgánu o uzavření smlouvy. Zákon výslovně neukládá, aby byl záměr zveřejněn až do rozhodnutí o zamýšlené dispozici, a nelze tedy vyloučit jeho dřívější sejmutí. Doba mezi sejmutím a rozhodováním by však neměla být s ohledem na konkrétní povahu zamýšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Současně je třeba, aby po celou tuto dobu byla dovoditelná trvající vůle obce uskutečnit příslušnou majetkovou dispozici. Akceptovatelná doba mezi zveřejněním záměru a rozhodnutím proto musí být posuzována především z hlediska předmětu konkrétní zamýšlené dispozice (charakter nemovitosti, právní složitost, význam dispozice pro obec, optimalizace „výnosu“ pro obec, jednání se zájemci, kteří podali nabídku apod.). Přitom nelze zapomínat ani na obecnou zákonnou tříměsíční frekvenci zasedání zastupitelstva obce (§ 92 odst. 1 zákona o obcích). Protože zpravidla ani nebude možné rozhodnout na zasedání, které bezprostředně časově navazuje na sejmutí záměru, obecně lze považovat za bez dalšího přijatelnou dobu mezi sejmutím záměru (o dispozici v pravomoci zastupitelstva obce) z úřední desky a rozhodnutím o právním jednání šest měsíců. Nad tuto hranici bude obec muset prokazovat, že její úmysl k uskutečnění majetkové dispozice trval (např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce). Popsaná východiska ostatně zastává ve své rozhodovací činnosti i Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4198/2011)19."

  • Zastupitel bez slibu
    24. 10. 2018

    Nově zvolená zastupitelka se nemůže dostavit na ustavující zasedání. Tudíž nesloží slib. Jak postupovat. Kdy a jak musí složit slib a od kdy se jí bude počítat odměna za výkon funkce. Děkuji

    Podle zákona o obcích vzniká mandát člena zastupitelstva zvolením, ke kterému dojde ukončením hlasování, tedy druhým dnem voleb. Dále je v zákoně uvedeno, že člen ZO má slib složit na nejbližším zasedání ZO po jeho zvolení, nemusí to být nutně to ustavující, když se ho nemůže zúčastnit. K otázce odměny, tato není konkrétně v zákoně ani metodice řešena, ale jestli je neuvolněná, tak se v zákoně uvádí, že neuvolněným členům ZO náleží odměna ode dne, který stanoví ZO svým usnesením. Na str. 31 metodiky MV č. 6.2: se k tomu ještě píše: "Již od tohoto okamžiku (pozn. myšleno zvolení) mají členové zastupitelstva plná práva a povinnosti, i když dosud nesložili slib." Dále je tam k tomu dotaz na str. 33, ve kterém se ale neřeší odměna. Podle mě z výše uvedeného vyplývá, že má nárok na odměnu, pokud jí na ustavujícím zasedání ZO schválí neuvolněným členům ZO (uvolnění mají nárok ze zákona) a to od doby, které ZO stanoví. To, že nesloží slib na ustavujícím zasedání, by na to nemělo být vliv. Pokud by ale následně na nejbližším zasedání odmítla složit slib nebo ho složila s výhradou, tak její mandát k tomuto dni zaniká a tedy i nárok na odměnu. Možná se pro jistotu obraťte s dotazem na MV, ať v tom máte jistotu, já si myslím z dostupných informací výše uvedené.

  • UMÚN zásilka
    23. 10. 2018

    Nakladatelství UMÚM s.r.o. nám zaslalo zásilku-nabídku v hodnotě 189,-- Kč. Může sám starosta obce rozhodnout (radu máme) uhradit částku vyšší, než je zásilka, např. 500,-- Kč jako dar?

    Řeší to § 102 odst. 3 zákona o obcích, podle kterého rada může své pravomoci svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu, takže záleží, jak to máte nastaveno. Dar do 20 tis. Kč obecně dle zákona schvaluje rada, když jí máte zřízenou, musela by přenést tuto pravomoc na starostu, pak by byl kompetentní v tomto on a schválení od rady by nebyla potřeba. Jen dejte pozor na to, jak to dojednáte. Jestli vám něco poskytnou za nějakou cenu, vystaví na to nějaký podklad k platbě (třeba i daňový doklad), tak byste to v částce dokladu měli uhradit jako standardní náklad (asi nějaká publikace? - účet 501, pol. 5136) a jestli jim chcete dát něco navíc, pak můžete jako dar, ale jen nad rámec toho, za co vám poskytli protiplnění, dar je neúčelový. Ale záleží samozřejmě, jak se to pojme, pokud vím, tak některé neziskovky třeba posílají kalendáře a obce jim pak schválí neúčelový dar a také to není nastaveno jako platba za kalendáře, zde je především důležité, jak to pojmou oni, jestli vám nabídnou něco za úplatu, tak to musíte v této logice zaplatit a nadto jim můžete samozřejmě dát dar, jestli vám něco poskytnou zdarma, pak vy jim za to samozřejmě neplatíte a můžete celou částku poskytnout jako dar.

  • telefony - starosta a místostarosta
    17. 10. 2018

    V jakém zákoně nebo podle čeho si mohou zastupitelé stanovit paušální limit za telefon, jestliže používají soukromý telefon. Nyní mají 500,-Kč/ měsíc - starosta 300,-Kč/ měsíc - místostarosta.

    Posílám vám k tomu naši diskusi: 

    Iva Schn: 

    Dle mého názoru na to zákon není, lze stanovit paušál, když prokáží nějakou kalkulaci dle spotřeby, ale vždy je lepší jim dát služební telefon s tím, že nemají dělat soukromé hovory. Nyní jsou často platby bez časových limitů - takže vyjde dost nastejno, kam se volá  - jaká bude skutečnost, to už je na jejich svědomí. 

    Ing. Nejezchleb: Zákon na to pokud vím není - běžně se dělají paušály nějakým propočtem a obecně se to toleruje (včetně finančních úřadů), pokud to má hlavu a patu. U té varianty, že je to jen pro služební účely - jen prosím uvaž, pokud je tam vyhrocenější politická situace a starosta jiný telefon mít nebude, tak mu to bude moci být vyčítáno - pokud vše bude jako služební. Musíte tedy uvážit i tento aspekt - ve vyhrocených bojích se klidně i toto může vytáhnout.

    Klára Vavrišinová Ing.: já také o ničem takovém nevím, ani jsem nic nenašla, takže na to zákon nejspíš opravdu není, nemají to ošetřené ani zaměstnanci v zákoníku práce, co vím z praxe, tak na menších obcíCH se toto neřeší, někdo platí za služební hovory tolik, že se vyplatí služební mobil s paušálem a když se toto prokáže, tak už nikdo neřeší, kam všude se z něj volá, když je to úspora pro obec, koukala jsem, že jsou malá obec, to, co popisuje pan Nejezchleb je proto možná trápit nebude, ale určitě jen za předpokladu, že je to pro ně výhodnější varianta, pořídit služební mobil s paušálem než platit nějaký paušál za použití soukromého mobilu, ale jim se to možná vyplatí, tak jak to mají, takže asi není co řešit a prostě jen ten paušál dobře vykalkulovat

  • Uvolněný starosta
    12. 10. 2018

    Mám dotaz ohledně uvolněného starosty. Může pracovat na obci jako uvolněný starosta a mít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti s firmou, u které je doposud zaměstnán?

    Já se domnívám, že to problém není. Z hlediska zákona o obcích tam střet určitě není, jen je podle mě třeba vzít v úvahu zákon o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.). Ani tam ale, co jsem tak koukala, není pro starostu omezení v jiné pracovní činnosti, kromě § 6, podle podmínek v něm vedených, to ale není váš případ. Myslím si, že je to možné.

  • Kompetence k r.opatřením u příspěvku zřízené PO
    21. 09. 2018

    Mám dotaz ke kompetencím při schválení změn rozpočtu zřízené příspěvkové organizace (PO) u obce v rámci obcí prováděných rozpočtových opatření (RO). Pokud je určeno u rozpočtu, že závazným ukazatelem u výdajů jsou dílčí paragrafy, případně struktura jednotlivých tříd nebo např. i příjmy X výdaje X financování, může změny příspěvku PO (zvýšení x snížení x změny příspěvku na investiční a neinvestiční část) schvalovat Rada, příp. starosta? Jinak nemají nic dalšího podrobněji stanoveno, mají jen obecný souhlas ZO s prováděním RO u závazných ukazatelů dílčí §, dílčí třídy příp. u příjmů x výdajů x financování ? Jde mi o to, zda výše uvedené obecné kompetence ke schvalování RO pokrývají i schválení změny individuálního příspěvku, který předpokládám je sám o sobě samostatným závazným ukazatelem (v tomto případě uvnitř závazných ukazatelů, které by jinak měnit bylo možné). A pak tomu konkrétní případ, komplikovanější ještě o další skutečnosti. Zastupitelstvo schválí „kmenovou“ část rozpočtu PO na provoz. Může Rada bez konkrétního zmocnění (viz. popis výše) rozhodovat k tomu o přidělení individuálních příspěvků PO do i nad 50 tis. Kč tak, že není průběžně provedeno rozpočtové opatření? K rozpočtovému opatření měnícímu rozpočet je přistoupeno Radou až pokud by celkový schválený „kmenový“ rozpočet (na 3113 jak je vidět aktuálně ve fince) již byl překročen. Charakterem v tomto „doschvalování“ jde o cca 10 -25 příspěvků dle žádostí PO ročně na konkrétní náklady. Ty jsou svou povahou běžného provozu (na dofinancování mezd, náklady na akce PO v hlavní činnosti…), protože je nepokrývá „kmenový“ příspěvek i když by mohl. Nejde tak úplně o klasické individuální žádosti o příspěvek jak je tomu u externích žadatelů nezřízených obcí.

    On závazný ukazatel jen na celkový odpa 3113 není dostatečný - za závazný ukazatel by měl být schválen příspěvek PO a pak evenutálně zbytek - např. na odpa 3113 bude schválen příspěvek PO 2 mil. Kč a dále 500 tis. Kč (např. oprava budovy školy, kterou provede a zaplatí obec). Tak v tomto případě by se mělo jednat o dva závazné ukazatele - 2 mil. Kč je závazný ukazatel vůči PO a 500 tis. Kč je závazný ukazatel pro radu. Pokud by byl schválen pouze závazný ukazatel 2,5 mil. Kč na odpa 3113, tak z toho není poznat, jaká je výše závazného ukazatele vůči PO, což by v rozpočtu mělo být. Tohle je třeba vyjasnit, pak se může eventuálně řešit převod kompetencí - k tomu jen poznámka - pokud má obec radu, tak určitě nelze převést kompetenci na starostu (na starostu lze jen na obcích bez rady).

    Na druhou otázku se těžko odpovídá, protože jak jsme si řekli, v rozpočtu chybí závazný ukazatel "příspěvek na provoz PO". My bychom navrhli tento závazný ukazatel do rozpočtu doplnit a zároveň schválit radě kompetenci, že ho může navyšovat (a stanovit nějaká omezení). To by byl asi z hlediska jistoty dobrý postup. Na druhou stranu když máme dneska skoro říjen, tak bychom ten systém řešili asi až od příštího roku - tj. do konce roku by to mohla rada dodělat, jak je zvyklá a v rozpočtu na příští rok by bylo dobré už závazný ukazatel vůči PO mít. Jen poznámka - rada by RO měla schválit ještě předtím než je závazný ukazatel překročen.  

  • Odchodné
    21. 09. 2018

    Náš neuvolněný starosta, který je ve funkci 12 celých let nekandiduje v říjnových volbách. Na jakou výši odchodného má nárok? Neuvolněný místostarosta, který je také ve funkci 12 celých let v říjnových volbách do zastupitelstva kandiduje. Má nárok na odchodné? Pokud ano v jaké výši?

    Toto je řešeno v zákoně o obcích. Podívejte se k tomu do metodického doporučení MV  č. 6.2, které naleznete zde:

    http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/novy-system-odmenovani-clenu-usc-ucinny-od-1-1-2018.aspx

    Od 1.1.2018 se toto v souvislosti s novelou zákona o obcích měnilo, nicméně je to tam nově upraveno, mj. i v souladu s přechodnými ustanoveními takto: Do 31.12.2017 náležela tzv. odměna při skončení funkčního období a to neuvolněnému starostovi (nikoliv už neuvolněnému místostarostovi). Jelikož váš neuvolněný starosta vykonával funkci pravděpodobně již delší dobu, tedy určitě před 1.1.2018, pak se ho týká to přechodné ustanovení a náleží mu  ještě tato odměna podle původní právní úpravy (toto se použije jen pro první volby po účinnosti novely). Neuvolněnému místostarostovi tato odměna při skončení funkce dříve nenáležela, nicméně podle nové právní úpravy má od 1.1.2018 nárok na tzv. odchodné (nový termín, pro příště se použije i pro neuvolněného starostu). V metodice je to řešeno od str. 81 a najdete tam i návody a konkrétní příklady, jak vypočítat správně výši.

  • Dar zastupiteli k životnímu výročí
    26. 06. 2018

    Za jakých podmínek lze poskytnout dar neuvolněnému zastupiteli k životnímu výročí - 60 let - ve formě poukázky ve výši 3 000,00 Kč. Musí to být schváleno zastupitelstvem? Podléhá částka nad 2 000,00 Kč zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

    Podle § 80 odst. 1 písm. f)  zákona o obcích můžete zastupiteli (uvolněnému i neuvolněnému) poskytnout odměnu při významném životním výročí. Vzhledem k výši stačí schválení radou, popř. starostou, ZO schvaluje věcné a peněžní dary až nad 20 tis. Kč, pokud si to nevyhradí. Můžete se k tomu podívat na aktualizovanou metodiku č. 5.4 na tomto odkazu:

    http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

    Ohledně zdanění, mělo by to podléhat § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů, tedy do 2 tis. Kč osvobozeno, nad 2 tis. Kč by měla být podle mě daň, SP i ZP, koukněte na dotaz "Poukázka, dar a daň" z 3.1.2017, tam je řešeno podobné.

  • Schvalování rozpočtu, rozp. výhledu, odpisového plánu PO
    18. 06. 2018

    Navazuji na dotaz z 11.6. 2018 - kdo schvaluje úč závěrku příspěvkové školy v obci, kde není rada. Prosím Vás o odpověď, jestli pouze starosta schvaluje i rozpočty, rozpočtové výhledy a odpisové plány ve zřízených ZŠ a MŠ.

    Ano, i tyto pravomoci náležejí zřizovateli v souladu s § 28 odst. 1 a § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. Podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích plní úkoly zřizovatele rada, kde není rada, tam starosta a protože opět ani toto není pravomoc vyjmenovaná v § 102 odst. 4 a není tedy zákonem svěřena ZO, když není v obci rada, ZO by si jí opět muselo vyhradit. Když nemáte radu, tak tedy plní úkoly zřizovatele starosta.

Návrh a tvorba webu