Dotazy

• Nákup a prodej knih

  01. 12. 2025

  V příštím roce nakoupíme knihy o historii obce v celkové částce přes
  100 tis. Kč. Budou určeny
  - zdarma obyvatelům ?5194
  - na komisní prodej do obchodu ?5136
  - prodej na OU ?5136
  Chtěla bych rozlišit již v rozpočtu (rozpisu rozpočtu)-závazný ukazatel
  paragraf. Prosím o kontrolu položek nákupu a doporučení položky paragrafu
  + položky pro příjem z prodeje.

  Nejprve si rozhodněte, jestli o knize budete účtovat jako o výrobku, nebo rovnou jako o zboží určeném k prodeji. Oba postupy jsou možné, záleží, jakou formou je kniha vydávána. Pokud máte externího dodavatele, který vám knihu dodá, není problém účtovat o zboží a je to ve výsledku pro vás i jednodušší, byť by se v některých případech mohl jevit jako přesnější postup "výrobek".

  Účtování o pořízení zboží se odvíjí od toho, jakým způsobem účtujete o zásobách - zda způsob A nebo B. 

  Z hlediska rozpočtové skladby, na kterou se ptáte, se volí položky 5138 při pořízení a položka 2112 při prodeji. Položku 5136 (příjem na 2111) byste volila pouze v případě, kdy by to šlo mimo skladovou evidenci, což by zde nebylo vhodné (museli byste si ve směrnici odůvodnit, že to vedete mimo sklad).

  Odpa zvolte 3326, když je to kniha o historii obce. Při rozpisu rozpočtu pak volte tyto položky:

  - pol. 5194 pro hodnotu knih, které chcete zdarma rozdat (účet 543)

  - položky 5138 a 2112 pro hodnotu knih, které budete prodávat v obchodě a na OÚ (účty 504 a 604) 

• DPH u prodeje pozemků

  01. 12. 2025

  Město bude od s.r.o. kupovat pozemky. Společnost je koupila od SPÚ a nyní je bude přeprodávat městu. V této chvíli jde o ornou půdu, ale v územním plánu obce jsou to pozemky, určené k zástavbě. Chtěla jsem se zeptat, zda nám ji s.r.o. má prodat s DPH nebo bez? Na náš dotaz, za jakou cenu nám pozemky prodají odpověděli, že za cenu plynoucí ze znaleckého posudku , takž předpokládám, že za cenu bez DPH, protože v posudku není nikde napsáno, že je v posudkové ceně zahrnuto DPH.

  Jestli nenajdeme nějaký speciální argument, že na těch pozemcích není možné umístit stavbu, tak bychom měli být v režimu, že to jsou stavební pozemky a to s.r.o. by to Městu mělo prodat s DPH 21 %. Jestli máte znalecký posudek a ten o DPH nehovoří, tak logika by měla být taková, že je to již cena konečná - včetně daně a oddaňoval bych to směrem dolů.

• DPH u prodeje a nákupu v informačním centru

  01. 12. 2025

  Máme zřízené Informační centrum, ve kterém jsou pořádány výstavy a zároveň je možný prodej upomínkových předmětů - turistické známky, propisky, hrnečky, omalovánky, brožury, mapy a pod.
  Jak správně uplatňovat DPH?

  Prodej zboží je ekonomickou činností, která je obecně předmětem DPH - s tím nic "nenaděláme". Takže u prodejů jen klasifikujete sazby daně - z toho, co popisujete - brožury, omalovánky - 0 % (§71i ZDPH - ř. 45 přiznání), turistické známky, propisky, hrnečky.... - 21 %. Samozřejmě u tohoto zboží si uplatňujete plný odpočet DPH (pokud je to s DPH).

  Teď u těch výstav - jsme ve dvou variantách - pokud je to bez vstupného - není to ekonomická činnost. Pokud je to se vstupným - potom by to bylo osvobozeno podle §61e ZDPH.

  No a tím se dostáváme k režimům možných odpočtů u společných vstupů (elektrika, opravy nemovitosti...).

  Pokud mám kombinaci osvobozeného plnění podle §61e a těch prodejů zboží, byl by odpočet koeficientem podle §76.

  Pokud je to kombinace neplnění (muzeum zdarma) a prodeje knih - byl by poměrný odpočet DPH - třeba v nějakém pokusu rozdělit tu nemovitost podle m2 na tu, kde je prodej a kde jsou ty aktivity zdarma (tady je to hodně o odhadech).

   

• Školní jídelny pod město

  01. 12. 2025

  Před časem jsem posílal dotaz ohledně převodu nepedagogických pracovníků pod město, včetně kuchařek. Nyní má město v úmyslu převzít celá stravovací zařízení pod sebe, včetně skladů potravin. Jaká úskalí má toto řešení?

  Já Vám neumím poradit, co to bude obnášet z hlediska školského zákona – zda tento režim někdo odsouhlasuje – asi je to forma toho „jiného stravování“ – podle mne se musíte obrátit na školský odbor Vašeho kraje. Je potřeba domluvit také to, jak to bude z pohledu práva. Žák školy – zda bude mít smlouvu se školou (tedy obec by prvotně vyúčtovala obědy škole a ta to poskytla potom žákovi) nebo přímo s obcí.

  Pokud obec nebude registrované školské zařízení ve školském rejstříku (což podle mne nebudete), tak podle mne Vaří bez osvobození od DPH. Takže zdaňuje 12 % - u školních obědů doufám, že jen tu cenu potravin, další obědy pro cizí – v celkové ceně (musíte zmapovat jednotlivé kategorie).

   No a čeká Vás spousta úkolů – jen co mne napadá v rychlosti:

  • měníte asi zřizovací listinu školy (ohledně stravování)
  • měníte rozpočet školy a ostatně i Váš rozpočet
  • domlouváte nastavení obědů pedagogů – asi obec fakturuje standardní cenu a škola dává příspěvek
  • kontrolujete, zda tam není dotace na stravování sociálně ohrožených žáků se školou – případně toto řešíte
  • PO Vám asi přeprodává zásoby
  • Musíte vypořádat zálohy od žáků – snad nejlepší by bylo, aby se peníze školou vrátily a na obec natekly nově (tady ale záleží, s kým bude ta smlouva)
  • PO Vám asi také nějak přeprodává či co majetek nutný k vaření
  • Domlouváme způsob využití prostor – pokud je to třeba v budově školy (jak to bude s energiemi – pokud by třeba byly na školu, zda to nějak bude přeúčtovávat – pozor kvůli DPH by to chtělo otočit….)
  • Zaměstnanci – tam by měl být přechod k novému zaměstnavateli – toto se musí potom oznámit na sociálce
  • Řeším software – oprávnění u stravovacího – že užívá obec
  • Pozor také na to, jestli jsou tam čipy a jsou třeba přijaté zálohy na ně
  • Domlouvám, zda škola postupuje pohledávky z nezaplacené stravy (toto je asi marginalita)
  • Řeším financování – pokud jsou tam vztahy školního stravování k jiným zřizovatelům (třeba vaření pro školku jiné obce)
  • Netuším, jestli něco nepotřebuji oznamovat kvůli hygieně, můžeme ještě diskutovat také živnostenské listy, pokud by se hodně vařilo pro cizí
  • A pozor – také pokud je vaření pro cizí – otázka bankovního účtu – asi bude nový, kam jsou platby

  Takže s ohledem na datum mám dojem, že toto rozhodnutí je zpožděné tak o 2-3 měsíce. Protože jestli tohle vyřešíte během cca 3 nadcházejících týdnů (do Vánoc), tak smekám čepici. Nechtěli by to třeba pozdržet na léto 2026 – aby se to lépe připravilo?

• FVE na budově vodárny

  01. 12. 2025

  Chtěla bych poradit s první zálohovou fakturou na investiční akci FVE, která bude zřízena na budově vodárny. Žádost na akci FVE na budově vodárny byla podaná u SFŽP, RES+3. Pouhým e-mailem nám sdělili, že žádost je zaregistrovaná a úspěšně podaná. V e-mailu bylo sděleno aktuální výše dotace, která bude 885 700,- Kč, t.j. míra podpory bude činit 55,33% a celkové způsobilé náklady na FVE, které budou ve výši 1 600 000,- Kč. Jsme plátci DPH a u budovy vodárny to bude přenesené působnosti. Obdržela jsem podle smlouvy o dílo od firmy zálohovou fakturu ve výši 30% (bez zdanitelného plnění) a konečná faktura bude vystavena až v roce 2026 ve výši 70% kde bude uvedeno DUZP. Jedná se mi jak zaúčtuji zálohovou fakturu a co provedu k 31.12.2025 ohledně dohadných účtů.
  Zaúčtovala bych tu první zálohovou fakturu : 052 / 231 0100 2310/6121 (TZ budovy vodárny) nebo 6122 (stroje, přístroje a zařízení).

  Pokud FVE bude sloužit budově vodárny, můžete jí celou zaúčtovat jako TZ. Účet 052 u zálohové faktury souhlas, položka pro TZ 6121. Dohadnou položku dotace bych zatím neúčtovala, jestli máte jen e-mailové potvrzení o přijetí žádosti. Počkala bych na závaznější přiznání dotace - rozhodnutí/smlouva.  Výdaje oddělte zatím jen org - ten použijte nejen u účtu 231, ale i u ostatních účtů projektu (052, dále pak 388 apod.) 

  Z hlediska DPH kopíruji odpověď z podobného dotazu:

  "Pokud elektřinu spotřebujete jen k činnosti, která souvisí s dodávkou vody a je to u Vás činnost, kde máte plné nároky na odpočet (tedy je to jen ke zdaňované činnosti) a přebytky budete prodávat ČEZu, potom souhlas s tím, že to máte jen ke zdaňované činnosti a měl by být plný nárok na odpočet DPH. Fakturace přetoků na ČEZ by se dělala v režimu přenesené daňové povinnosti (dodávka energie obchodníkovi s energiemi) - ř. 25 přiznání."

• ! Upřesnění odpovědí - vyřazení z důvodu nové výstavby

  01. 12. 2025

  V dotazech máte dne 24.11.2025 u dotazu "demolice budovy a výstavba" uvedeno, že demolice vstupuje do pořizovací ceny nového majetku. U dotazu ze dne 16.9.2025 "investiční dotace na demolici" máte rovněž uvedeno, že cena za demolici je součástí vstupní ceny nového majetku. U dotazu ze dne 19.3.2025 "dočasná oprava mostu po povodni" uvádíte: "náklady na demolici starého mostu by se měly účtovat na účet 518 s pol. 5169". V případě, kdy se nový most staví proto, že původní je v nevyhovujícím stavu, náklady na demolici stavby nevstupují do ceny nového mostu.
  Moc nechápeme rozdíl mezi demolicí budovy a mostu, za nás se vždy jedná o stavbu a cena demolice by měla být součástí pořizovací ceny nového majetku.

  Moc vás chválím za všímavost, rozdíly se snažíme v odpovědi vysvětlovat, ale nemůžeme u každé odpovědi vždy k tomu dávat i výklad, tak je dobře, že pokládáte na toto téma dotaz a alespoň tím shrneme, jak postupovat.

  Cituji vám např. z odpovědi z 24.11.2025:

  "Takto se postupuje v případě, kdy se původní stavba odstraňuje z důvodu nové výstavby, což se mi zde podle vašeho popisu jeví jako odpovídající."

  Zkusím vám vysvětlit, proč jsme odpověděli rozdílně. Máte pravdu, že pokud se jedná o demolici stavby, tak nejen náklady na demolici, ale i její ZC může vstupovat do ceny nové výstavby. Prvním kritériem je tedy samotná povaha majetku. Neplatí to pro DHM, ale pouze pro stavby. Uvedené odpovědi nejsou tedy odlišné proto, že u mostu je to jiné, než u budovy, obojí jsou to stavby, to jste posoudili dobře.

  Nicméně je tu i podmínka, aby se původní stavba odstraňovala z důvodu nové výstavby. A to je ta zásadní proměnná v odpovědích, které jste pročítali. Cituji vám k tomu § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. podle které do ceny majetku vstupují náklady na:

  "e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

  Nejprve je nutné zdůraznit, že neřešíme jen náklady na vyřazení (demolici), ale i zůstatkovou cenu vyřazované stavby. Podle toho, jak se vyřazení posoudí se pak účtují oba druhy nákladu. Pokud dávám do ceny nové stavby demolici, dávám tam i ZC vyřazované stavby. Pokud náklady na demolici vyhodnotím jako provozní náklad, pak ZC stavby půjde do nákladů podle typu vyřazení - nejčastěji likvidací (551) či skodou (547).

  Kritérium pro rozhodování je pak následující:

  Musíme rozlišovat situace, kdy se stavba vyřazuje z důvodu opotřebení či poškození od situací, kdy se bez ohledu na svůj stav účelově odstraňuje proto, aby na jejím místě mohla vzniknout jiná stavba. V odpovědích pracujeme s touto logikou. Protože pokud například most zničily povodně, měla by se jeho ZC zaúčtovat dle našeho názoru na účet 547 jako škoda. Nejedná se o situaci, že bychom starý most nechali zbourat v důsledku výstavby nového mostu, on prostě spadl a my ho tedy vyřazujeme s ohledem na důvod vyřazení - živelná pohroma (škoda) a následně potřebujeme postavit most nový. To je tedy situace, kdy neuvažujeme o tom, že bychom ZC mostu a náklady na jeho demolici účtovaly do ceny nového mostu (obojí jde ruku v ruce viz výše). Dle našeho názoru to nesplňuje v tomto případě situaci vymezenou ve vyhlášce, viz citace výše, tedy že by důvodem vyřazení původního mostu byla výstavba nového.

  Pokud ale koupíme starší dům, který není v havarijním stavu - určený k demolici, ale my se ho přesto rozhodneme zbourat, abychom místo, na kterém stojí využili na jakoukoliv jinou výstavbu, tak to jsou pak případy, kdy dům odstraňujeme z důvodu nové stavby a ZC domu a náklady na jeho demolici patří do ceny nové stavby. Opět je to ale potřeba posoudit raději případ od případu - mohou zde vznikat situace, kdy je velký nepoměr mezi novou stavbou a tou původní. Jako příklad mohu uvést demolici bytového domu s výraznější ZC, aby se uvolnil prostor ve středu vsi a na jejím místě udělalo nové veřejné prostranství - jen zeleň a pár chodníčků... Tam je pak otázka, jestli náklad z vyřazení není spíše jednorázovým nákladem na to, že potřebuji uvolnit daný prostor, než že by tolik souvisel s nějakou novou stavbou. 

• Neinvestiční dotace na projektovou dokumentaci

  28. 11. 2025

  Máme z kraje rozhodnutí, že nám poskytne dotaci na přípravu projektové dokumentace pro stavební řízení na obnovu rybníka. Dotace je neinvestiční a přijde ex post, do konce roku už to určitě nebude. Projektovou dokumentaci jsem účtovala na 042. Jednak mám problém s tím, že na investici mám neinvestiční dotaci nebo se za nějakých okolností nahlíží na projektovou dokumentaci jako na neinvestici? Projekt se bude realizovat do dvou až tří let a teď na konci roku budu účtovat dohadu dotace?

  V prvé řadě je třeba si ujasnit, jestli práce na jsou investicí nebo neinvesticí, hovoříte o obnově rybníka. Nedokážu z dotazu posoudit o co se vlastně jedná. Zda o opravu nebo TZ. 

  Obecně se na opravu poskytuje neinvestiční dotace a na TZ rybníka investiční dotace. PD k investici jsou vedlejší pořizovací náklady investice a účtují se stejně jako celá investice (v případě TZ rybníka, nebo např. stavby hráze účet 042 a pol. 6121). PD k opravám se účtuje na pol. 5169 a účet 518 jako služba.

  Zmiňujete se o neinvestiční dotaci od kraje na PD. Pokud je se jedná o obnovu rybníka jako TZ (investici), tak se na začátku při podání žádosti o dotaci uvedl špatný typ žádané dotace na související PD. Místo neinvestiční dotace se mělo zažádat o investiční dotaci. Když dotace ještě není vyúčtovaná, zkuste v takovém případě druh dotace u kraje změnit. Dohada ve výši vyčerpané dotace by se k 31.12. účtovala 388/403.

  Nebo naopak - práce na rybníku jsou neinvesticí a v tu chvíli je typ dotace správný. Ale je potřeba PD účtovat na účet 518 a dohadu dotace 388/672. 

  Když to shrnu, je třeba si ujasnit o co se v rámci akce obnova rybníka jedná, zda o investici nebo neinvestici. A na základě toho řešit dotaci. Pokud oprava - neinvestiční dotace, pakliže TZ - investiční dotace. A na základě toho  je potřeba řešit s krajem změnu dotace z neinvestiční na investiční. 

  Rybník je stavba, tzn. pokud byste např. hloubili nový, jedná se o investici - stavbu. Odbahnění je spíše provozní náklad, investice jako terénní úprava jen pokud by na odbahnění byla investiční dotace (zatím máte jen na PD, ne na realizaci). 

• Nová stavba - kamerový systém

  28. 11. 2025

  Město vybudovalo stavbu Zastřešená ledová plocha, kterou nyní na základě Rozhodnutí o zkušebním provozu, zařazuji do užívání. V rámci víceprací prací byl do stavby zabudován kamerový systém. Je možné, prosím kamerový systém považovat za součást stavby a účtovat na účet 021?

  Někdo "tradičně" postupuje podle daňového pokynu GFŘ D-59, kdy samotné kamerové zařízení zaúčtuje jako samostatnou movitou věc. Pouze rozvody jako součást stavby (nicméně i tam jsou i výkladové posuny). Vždy se má ale zohlednit i účel stavby a pokud víme, vznikají při aplikaci daňového pokynu také určité rozpory. Postup dle pravidel GFŘ každopádně není pro účetní (=právní) hledisko podstatný. 

  Existují judikáty, díky kterým postupně směřujeme technologii nezbytnou pro plnění funkce budovy, do její ceny. To se ale jedná o technologii bazénů, zimního stadionu (chlazení), vodáren apod. 

  U kamerového systému bych řekla, že se jedná z účetního hlediska v současné době o případy trochu "na hraně". Nicméně právně bude spíše součástí budovy, protože pokud byste budovu například prodávali, předpokládá se, že kamerový systém bude součástí tohoto prodeje jako součást budovy. Z tohoto úhlu pohledu bych se přiklonila k tomu to jako TZ budovy účtovat (nad 40 tis. Kč). 

  Jako samostatnou věc jedině, kdybyste se chtěli držet pokynu GFŘ a ještě obhájili, že kamerový systém není nezbytný k plnění funkce stavby.

  Pokud se však ptáte na účetní hledisko, tak bez ohledu na tradiční přístupy se domníváme, že právně je možné to považovat spíše za součást stavby (a rovnou říkám, že tím otevíráme problém odlišné doby odpisování, kdy by správně s ohledem na rozdílnou životnost mělo být nastaveno komponentní odepisování). 

• Příspěvek obce za umístění dítěte v Dětské skupině

  28. 11. 2025

  Sousední obec zřídila pro okolní spádové obce Dětskou skupinu, do které tyto obce umístily děti ze své obce, které se již nedostaly do MŠ ve své obci z kapacitních důvodů. Byly podepsány smlouvy o zajištění financování mezi jednotlivými obcemi a obcí, jež tuto skupinu zřídila, kdy byla stanovena sazba za 1 umístěné dítě za měsíc. Nyní nám přišla faktura na úhradu domluveného financování. Prosím o radu, jak účtovat jak předpis faktury, tak její úhradu.

  Pokud se jedná o neinvestiční příspěvek (transfer) jiné obci na základě smlouvy o spolupráci, tak se použije pol. 5321. Jedná se o konsolidační položku, ověřte si u druhé obce, zda příjem bude účtovat na pol. 4121. Zároveň upozorňuji, že u pol. 5321 se používá i ZJ, pokud se obec nachází na území jiného okresu nebo kraje (platí jen do konce tohoto roku). Z vašeho popisu to vypadá na dětskou skupinu jako alternativu k běžnému předškolnímu vzdělávání, proto zvolte par. 4339.

  Účtování by bylo zápisem: předpis faktury 572 MD / 349 D, úhrada 349 MD / 231 D + RS 4339 a 5321.

  Je možné, že v rámci smlouvy o spolupráci se sjednává služba a nikoliv transfer. Neznám znění smlouvy. V tu chvíli by se účtovalo na účet 518 a pol. 5169, par. 4339.

  Jak jsem psala výše, ověřte si u obce, která zřídila skupinu, jak bude účtovat, zda o transferu nebo poskytnutí služby. Já bych to zde viděla spíše na transfer. Například u dopravní obslužnosti je momentálně stanoveno (na základě judikatury ESD), že se jedná o transfer, protože je to výkon veřejné služby, kde obec není konečným příjemcem služby. Toto mi přijde argumentačně obdobné, byť tam charakter služby víceméně vždy je. 

  Předpokládám, že je to bez vypořádání, pak lze účtovat rovnou takto na náklad, bez zálohy, dohady apod. 

• DPH u FVE z dotace

  27. 11. 2025

  Prosím o radu ohledně DPH a stavby FVE.
  Obec bude stavět FVE na 2 skladových halách v majetku obce.
  První hala se pronajímá plátcům DPH – v souvislosti s výstavbou FVE se musí zrekonstruovat (opravit) střecha – faktura za rekonstrukci střechy musí být v PDP a je nárok na plný odpočet DPH. Při stavbě samotné FVE bude také plný nárok na odpočet, protože dle informací pana starosty, půjde vyrobená elektřina do sítě – ekonomická činnost – prodej. Je to tedy TZ haly (investiční akce), přičemž opravu střechy lze považovat za vynucenou investici, jinak by FVE na ni nemohla být instalována. Na kartu majetku se uvede celková cena TZ, tedy rekonstrukce střechy+FVE nebo každé zvlášť? Je to tak?
  Druhá hala se z části pronajímána plátci DPH (cca ½) a zbytek slouží obci pro její potřebu (skladové prostory) – faktura za rekonstrukci střechy bude rovněž v PDP, ale nárok na odpočet DPH by mohl být poměrem 50%? nebo je třeba se na to dívat jako součást FVE, tedy že to půjde do pořizovací ceny FVE a je třeba dodržet poměr odpočtu DPH jako u výstavby FVE. Samotná výstavba FVE na této hale bude také v PDP? Není jasné, kam vyrobená elektřina bude dodávána – např. do bytovek (ve vlastnictví obce), do ČOV (pronajato společnosti s.r.o. – plátce DPH), pro VO, přebytky budou ukládány do úložiště (baterie) a v poslední řadě dodány do sítě. Jak to bude v tomto případě s DPH, vůbec si s tím nevím rady. Jak např. stanovit poměr odpočtu DPH při výstavbě, zda lze vůbec uplatňovat DPH. TDI je uznatelný náklad a jak to je s DPH, když je fakturováno pro obě stavby současně? Je možné u faktury ½ DPH uplatnit, když se týká obou hal?

  Děkuji za Vaše doplnění a reakce:

  otázka zda je možné mít odlišný daňový režim v rámci jednoho projektu - to je spíše dotaz na dotačního manažera. Obecně podle práva (účetního, daňového) to samozřejmě nic nevylučuje - daňový režim bych měl určovat podle skutečného stavu. Nicméně já neumím vyloučit to, že to narazí na nějaký problém u poskytovatele dotace - "protože se mu to nevejde do nějakého jeho formuláře" (no a protože chcete dotaci, tak se s tím musíte nějak vyrovnat)  

  Teď k povaze jednotlivých výdajů:

  - u té první fotovoltaiky vycházím z Vaší informace, že vůbec nebude sloužit k obsluze budovy - že z ní bude pouze dodávána elektrická energie do sítě. Za těchto okolností bych postupoval tak, že:

  a) z pohledu DPH podle mne musím říci, že je plný nárok na odpočet DPH (tedy DPH by nemělo být uznatelným výdajem) - a to jak u vlastní FVE tak i úpravě střechy. Naštěstí v budově máme plátce a pronajímáme s DPH - takže ani u úprav střechy by nebyl problém s odpočtem DPH.

  b) účetně bych zpevnění střechy považoval za TZ budovy - tedy dal to na 021 a odepisoval spolu s budovou.

  c) FVE bych tady vyhodnotil jako samostatnou movitou věc na účtu 022 - s ohledem na způsob využití (zde je "ne pro budovu")

  - u druhé fotovolatiky - tam je problém, že bude částečně využívána k činnostem, které nejsou předmětem daně (dodávky energie i do haly, VO apod.) a částečně k těm, co předmětem DPH je. Přitom neznáte dopředu daný poměr. Vzhledem k tomu, že dotace je poměrně vysoká, navrhuji Vám tady zvolit, že to nestavíte do obchodního majetku a nemáte nárok na odpočet DPH. Variantou je oddělit si rekonstrukci střechy - tu odvinout z pohledu DPH podle budovy - tedy poměr 50 % a u FVE říci, že není v obchodním majetku. Striktně vzato - u toho, co nemáte v obchodním majetku - tam by neměl být aplikován PDP režim (takže u této druhé FVE buď u celku, nebo si to rozdělit na FVE a elektrárnu).

  Účetně (z hlediska zařazení do majetku) u této druhé FVE - chápu, že asi budete postupovat obdobně jako u první, byť tady pokud jsem správně pochopil část energie skončí také v této budově.

  Pokud se zachováte tak, jak jsem uvedl výše, potom u společných nákladů by to bylo poměrem - přitom poměr bych navrhoval odvinout od součtu finančních nákladů bez daně těch částí, kde si odpočet DPH uplatníte/ celkové náklady bez DPH mimo společné náklady.

  S tímto návrhem bych se obrátil na dotačního manažera - zda je to OK a čekal bych na jeho reakci.

• Účtování EPC projektu – postoupení pohledávky zhotovitele na banku, splátkový kalendář, úroky

  27. 11. 2025

  Město v letošním roce realizovalo EPC projekt zaměřený na energetická opatření. Zhotovitel po dokončení projektu postoupil pohledávku za městem ve výši cca 48 mil. Kč na Českou spořitelnu, a.s.
  Mezi městem a ČS nevznikl úvěrový vztah – nejedná se o přijetí úvěru. Jedná se skutečně o postoupení pohledávky zhotovitele na banku. Město má k dispozici splátkový kalendář na 12 let, který vychází z garantovaných úspor v rámci EPC. Součástí splátkového kalendáře jsou i jednoznačně stanovené úrokové náklady.
  Máme tedy následující otázky k účtování:
  1. Jak správně účtovat tento závazek vůči ČS vyplývající z postoupené pohledávky?
  (Předpokládáme účtování závazku na účtu 321/379 vůči postupníkovi, nikoliv jako úvěr).
  Prosíme o konzultaci případně pomoc s dalšími účetními zápisy.
  2. Úrokové náklady uvedené ve splátkovém kalendáři se u nás nezařazují do pořizovací ceny investice, ale účtují se průběžně do nákladů (např. 562).
  3. Rozpočtově plánujeme hradit samostatně splátku jistiny investice (61xx) a samostatně úrokové náklady (5141/5149).
  Považujete tento postup za správný?
  Budeme vděční za potvrzení správného postupu, případně doporučení jiného vhodnějšího způsobu účtování a rozpočtování.

  1) Máte pravdu, že pro vás je to stále závazek, místo dodavateli máte zaplatit bance. Máte splátkový kalendář na 12 let, tak místo krátkodobé pohledávky (do 1 roku) bych účtovala o dlouhodobé pohledávce, účet 459. 

  2) Ano, pokud úroky nevstupují do pořizovací ceny investice (lze jen do doby zařazení majetku), účtují se do nákladů na účet 562, pol. 5141.

  3) Platbu jistiny účtujte na pol. 6121 (splácíte investici, předpokládám TZ budov - FVE, zateplení...) a úroky na pol. 5141. Takže do rozpočtu aktuálního roku vždy rozpočtujte obě položky (6121,5141) podle splátkového kalendáře v celkové výši splátky dle aktuálního roku. 

• Pořízení kamer

  27. 11. 2025

  Ráda bych Vás požádala o radu ohledně zaúčtování pořízení kamer. Mám nyní již fakturu zhruba na 38 000 Kč za pořízení kamerového systému, který bude snímat dodržování pořádku u obecních kontejnerů. Ukázalo se však, že kamera má příliš malý úhel záběru, a proto bude nutné dokoupit ještě jednu kameru. Podle cenové nabídky by měla stát přibližně 19 000 Kč.
  
  Chtěla bych se zeptat, zda se má celé zařízení zaúčtovat jako soubor movitých věcí. Jak se takový soubor následně zadává do majetku — je nutné rozpočítávat náklady a jednotlivé položky samostatně oceňovat? Některé náklady na pořízení druhé kamery jsou totiž již zahrnuty v první faktuře.
  
  A ještě prosím o názor, pod který paragraf výdaj zařadit. Myslíte, že by mohl být vhodný paragraf 3639?

  Kamerový systém je možné a vhodné zavést do majetku jako soubor. Tento postup máme předpisy umožněn. V majetku to bude jedna karta, ale rozdělíte jí na jednotlivé věci. Rozhoduje ocenění souboru jako celku. Když je nad 40 tis. Kč, patří na účet 022, i když jednotlivé věci v souboru jsou v ocenění pod 40 tis. Kč. A odepisuje se jako jedna majetková položka.

  Ohledně rozdělení na jednotlivé věci se raději poraďte s nějakým technikem. Každopádně zařaďte do souboru jako jednotlivé věci jednotlivé kamery podle umístění. Do ceny kamer patří i vedlejší náklady a rozpočítávají se mezi jednotlivé položky souboru, poměrem jejich pořizovacích cen. Pokud by byly dost souhrnné, tak nemá asi moc cenu se snažit to rozkličovat nějak více. 

  Par. 3639 bych v tomto případé volila také. 

  Otázka je, jak s tím naložit, když kamery jsou již asi předané a v provozu a jejich cena je do 40 tis. Kč. To by znamenalo, že to dáte nejprve jako soubor na účet 028 a při zakoupení další kamery cena souboru přesáhne hodnotu 40 tis. Kč a tím by se to následně mělo přeúčtovat na účet 022. Tak bude jednodušší to na účet 022 směřovat rovnou. Nejjedodušeji tak, že tuto prvotní fakturu dáte na účet 042 a zařadíte to pak až s druhou fakturou celé 022/042. Je to možné, pokud budete argumentovat, že takto to neplní funkci a proto to bezprostředně po pořízení doplňujete o další kameru. Nebo to třeba ještě není plně nainstalované, jen odzkoušené...

  Vyřeší vám to i problém s rozpočítáním výdajů, když to budete zařazovat najednou. 

• Vybudování Domácí ČOV

  27. 11. 2025

  Jsme dobrovolně plátci DPH od doby vybudování DČOV, dodavatel vystavil několik faktur, ale v základu daně + 21%, tudíž jsem faktury 4 částky uhradila, i když jsem byly domluveni na režimu PDP, kdy my jako dodavatelé odvedeme a zároveň nárokujeme DPH, čili pro FU ve výsledku 0kč. Příslušný FÚ namítl, když jsem dvě faktury nárokovala na DPH, že je to špatně. Následně tedy dodavatel změnil faktury všechny pod stejnými čísly faktur pouze na základ daně s režimem přenesené daňové povinnosti. Já jsem udělala dodatečné daňové přiznání, ale na bankovním účtu mi odešla platba ve čtyřech platbách s DPH. Proto teď vznikl přeplatek na DPH a navrhovali sepsat dohodu o vzájemné zápočtu, jelikož pátou fakturu jsem uhradila částečně ve výši 1milionu a zbytek jsem dosud neuhradila. Čekáme na částečné vyřízení dotace a jejího plnění
  na náš účet proto, abychom nemuseli si brát úvěr, tak čekáme vyplacení částečné částky dotace. Vše tak bylo domluveno. Ale od té doby je vše na bodu mrazu. Mám žádat od dodavatele opravné daňové doklady na faktury, u kterých vyčíslili základ daně + 21%dph a tím faktury anulovat ale platby v bankovní účtě nesedí s fakturou. Jak to účtovat, ten přeplatek DPH jsem dala
  na účet 377 pohledávku.

  Já si myslím, že tady budeme mít ještě další problémy:

  a) bavíme se pokud správně chápu o Domovních čistírnách odpadních vod - podle mne pokud to bude třeba DČOV ke konkrétnímu rodinnému domu, tak bychom měli být spíše v sazbě DPH 12 % (ale neznám podrobnosti).

  b) pokud jsou DČOV k ekonomické činnnosti - tedy budete třeba vybírat stočné (ne nějaké symbolické, ale skutečně reálné, nebo nějak zdokumentujete, že to máte ke zdaňovaným příjmům) - potom souhlas, že byste měli nárok na odpočet (tam, kde budete vybírat stočné - pozor třeba na DČOV u obecního úřadu - tam by třeba 100 % odpočet nebyl) - potom souhlas, že to má být v přenesené daňové povinnosti - tím, že to máte i pod dotací, tak si myslím, že se případně musí opravit veškeré faktury - tedy oni by měli udělat opravné daňové doklady na všechny faktury (vynárokovali by si chybně odvedenou daň - dost možná i v nesprávné sazbě) a Vy byste řešili prodanění a odpočet. Přesně jak uvádíte - přeplatky díky platbě DPH by se měly z jejich strany buď vyplatit, nebo započítat na jiné závazky. Ty přeplatky klidně na pohledávku na 377 a následně dělat zápočet proti 321 - tedy MD 321/Dal 377.

  Zásadní tu je si stanovit, jestli nárok na odpočet DPH bude nebo ne. U DČOV může vzniknout problém v tom, že lidé třeba nebudou platit nic a pak by to celé bylo od počátku nastaveno špatně. 

• Položky rozpočtu - dlouhodobý úvěr

  27. 11. 2025

  Máme v České spořitelně sjednaný úvěr ve výši 100mil.Kč, který můžeme použít na úhradu faktur z investičních akcí, které se vážou k dotacím. Čerpat úvěr můžeme od r.2024 do června 2026 a den konečné splatnosti úvěru je 31.12.2026. Splácení poskytnutého úvěru bude probíhat nepravidelnými splátkami po přijetí finančních prostředků z dotace. V úvěrové smlouvě je stanoveno rovněž, že banka může provádět úhradu úvěru inkasem z běžného účtu a to bez předchozího příkazu a bez vyrozumění klienta. My máme povinnost informovat banku, kdykoliv obdržíme dotaci a banka si následně inkasuje peníze z našeho účtu.
  K překlenutí finanční situace jsme byli nuceni čerpat úvěr na faktury, které byly ve splatnosti (čerpání úvěru pol.8123), přijetí dotace proběhlo o týden později na účet ČNB. Splnili jsme povinnost informovat banku o přijetí dotace. Banka si ještě tentýž měsíc inkasovala mimořádnou splátku ve výši dotace (splátka úvěru pol.8124).
  Je v pořádku rozpočtová skladba, když úvěr vedeme jako dlouhodobý, ale čerpání i splacení úvěru proběhlo ve stejném měsíci? Mimořádná splátka úvěru nám dělá problém i ve Fin2-12, protože mimořádnou splátku si banka inkasuje dřív, než máme mimořádnou splátku schválenou zastupitelstvem.
  V knize rozpočtová skladba máte uveden u pol. 8123; 8124 text „Zápis na tuto položku představuje zvýšení/snížení financování, jsou ale možné i opačné zápisy“. Kolegyňka na rozpočtu vznesla dotaz, zda když přijmeme úvěr a hned do týdne ho splatíme, zda to nezaúčtovat na pol. 8123 mínusem (princip kontokorentu). Myslím si, že proúčtování přes položku 8123; 8124 je v pořádku, ale pro jistotu se raději ptám.

  Položky 8113, 8114, 8123 a 8124 volíme podle očekávané doby splatnosti, nikoliv čerpání. I splátky se musí rozpočtovat na pol. 8114 nebo 8124 podle rozložení v letech. Takže když má úvěr dle smlouvy splatnost v roce 2026, tak by se mělo jednat o dlouhodobý úvěr a k účtu 451 použijete pol. 8123 a 8124.

  Co se týká rozpočtování splátek, tak neznám přesný smluvní splátkový kalendář a ani vaše finanční možnosti. Nicméně jestli váš systém dobře chápu, tak to probíhá rozpočtově následovně: Výdaje projektu jsou kryté čerpáním úvěru a následně příjem dotace vám kryje splátku úvěru. V takovém případě je nejjednodušší, když máte rozhodnutí o poskytnutí dotace, narozpočtovat vždy dopředu dle rozhodnutí/smlouvy příjem dotace na položku 4xxx a proti tomu splátku úvěru na pol. 8124. Tím zajistíte, že budou splátky úvěru narozpočtované dopředu, jak se má. Tzn. nečekat až dorazí dotace fyzicky na bankovní účet právě z toho důvodu, že si banka může kdykoliv mimořádnou splátku ve výši dotace stáhnout z běžného účtu. Nevím jen, jaké další případy mohou nastat a bude je potřeba rozpočtově krýt - kdy jindy než při příjmu dotace si banka splátku může stáhnout/ bude stahovat. 

  Další možností by bylo, že ZO pověří provedením RO právě k mimořádné splátce úvěru někoho dalšího, např. RM, starostu, vedoucího odboru, ale je to zbytečně administrativně náročné. Tak jedině kdyby to byla potřeba pro jiné situace, než příjem dotace... Jinak MF v metodice uznává rozpočtování dotace i při výběru projektu apod., takže když víte, že dotací zajištěná splátka proběhne až po příjmu dotace, rozpočet je jen dopředu nutná formalita, splátka je fakticky rozpočtem krytá. To je jen jediné možné úskalí - aby si splátku nestáhli z účtu před příjmem dotace, protože tady by to bylo účelově vázané na příjem dotace, nebo by se to muselo krýt úsporami minulých let. 

  K poslednímu odstavci: Kontokorent je krátkodobý úvěr k běžnému účtu, který umožňuje jít do „mínusu“ a přečerpat tak více peněz, než máte na účtu, do předem stanoveného limitu. Slouží jako finanční rezerva, díky které můžete pokrýt nečekané výdaje nebo zajistit, že vaše platby odejdou včas, i když nemáte dostatek prostředků. Splácí se automaticky z příchozích plateb a úroky platíte pouze z vyčerpané částky a jen po dobu, kdy jste v mínusu. Mínusový zůstatek se účtuje přes pol. 8905. Ale toto není váš případ. 

  U úvěru se z hlediska RS splátka nezapočítává na čerpání, tzn. určitě ponechte systém pol. 8123 při čerpání a pol. 8124 při splátce. Ta věta o opačných zápisech obsažená v náplni některých položek financování má význam ve specifických a celkem výjimečných případech. Jako příklad mohu uvést situaci, kdy dojde z nějakého důvodu ke snížení jistiny úvěru. V takovém případě, kdy se snižuje čerpání, by se volila pol. 8123 na str. D. Určitě to ale není myšleno tak, že příjem úvěru na 8123 MD a splátky na 8123 D. 

• Průtoková dotace PO

  27. 11. 2025

  Naše PO mateřská škola obdržela neinvestiční dotaci od MŠMT, Operační program Jan Amos Komenský. Účtování jsem si našla v zodpovězeném dotazu z 10.11.2025. Nevím si jenom rady jak postupovat s naším podílem spolufinancování (5% z celkové dotace) a to je 14.681,60 Kč. Mám to poslat na účet MŠ s položkou 5331 nebo pol. 5336, kterou jsem použila u podílu EU, a podílu SR. Nevím jestli mám použít u našeho podílu UZ 33092.

  Co se týká vašeho podílu tak záleží, jak ho máte právně schválený. Mělo by být stanoveno/ schváleno, jakou formou financování poskytnete.

  Podíl stanovený v rozhodnutí dotace je totiž právně závazkem příjemce dotace, zde PO, nikoliv obce jako zřizovatele. Je proto pak zcela nad rámec dotace a jen mezi vámi a PO, že jim vlastní podíl financujete. Proto ani žádný NZÚZ a položka provozního příspěvku zde platí 5331, když je projekt neinvestiční. 

  Pokud by to bylo nevratné a v jasné výši předem, tak vlastní podíl poskytujete jako neinvestiční příspěvek. Účtování zápisem 572 MD / 231 D + RS 3111 5331. Zda značit např. ještě org., to záleží na vás a na potřebě označit konkrétní příspěvek. Položka 5336 je určena jenom pro průtokovou dotaci od MŠMT.

  Pokud se jedná o příspěvek s vyúčtováním ve vazbě na skutečné náklady projektu, to by pak účetně znamenalo, že PO peníze poskytnete jako transfer s vyúčtováním zápisem 373 (471) MD / 231 D + RS par. 3111 a pol. 5331.  PO přijme 231/374 (472). Na konci roku se účtují dohady vyčerpané části (obec 572 MD /389 D, PO 388 MD /672 D). Při vyúčtování byste účtovala předpis 389 (572) MD / 349 D a zúčtování zálohy 349 MD /373 D. Spíše doporučujeme tuto variantu, protože je většinou záměr přispět jen na skutečný vlastní podíl PO (třeba i na nezpůsobilé výdaje) a ten se ví až při dokončení projektu a vyúčtování dotace. Proto účetně volíme zálohu a dohady. 

  Konkrétní účetní postupy najdete i v dokumentu "Finanční vztahy mezi zřizovatelem a PO".