Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Máme přes MAS podanou žádost o dotaci na SZIF. ÚZ 89517/89518. Prozatím mám pouze sdělení o zaregistrování žádosti, nemám dohodu o poskytnutí dotace. Multifunkční vozidlo bylo koupeno 24.9.2025. Mohu již použít při zaúčtování ÚZ, když není dohoda?
Vozidlo klasicky zařaďte do majetku, nečekejte na dotaci.
Registrace žádosti není v tomto případě dostatečný podklad pro účtování o dotaci, ani značení NZÚZ. Je to pouze potvrzení, že vaši žádost přijali. Vyčkejte na podepsání dohody. Je vhodné označit výdaje org a zvoleným orgem značit i další účty k projektu (042, 321 apod.). Pokud vám dotaci přiznají, tak podepsanou dohodu předepíšete případně rovnou 346/403 a dotaci zadáte k tomuto okamžiku nově na kartu majetku, zpětně se nic nepřepočítává. Tento postup se volí v případě, kdy je dotace přiznaná po zařazení a dokumenty k vyúčtování doložíte před podpisem dohody, tzn. po uzavření dohody rovnou pošlou peníze 231/346 a nemusíte již nic dokládat.
Pokud by poslali peníze a ještě následovalo vyúčtování, účtovali byste klasicky o transferu s vypořádáním - dohoda na podrozvahu, příjem dotace jako záloha, vypořádání 346/403 a zúčtování zálohy. Zde je jediné specifikum oproti běžné dotaci, že nemusíme účtovat dohadu, ale lze účtovat rovnou předpis 346/403 v okamžiku vyúčtování (vycházím z odpovědi MF).
Pokud smlouvu podepíšete do konce roku, výdaje máte zpětně dooznačit NZÚZ - to platí, i když jí uzavřete například až v lednu 2026, ale stihne se proúčtování značení do roku 2025.
Naše město dostalo darem od občana 2 pozemky.
V darovací smlouvě nebyla uvedena cena pozemků, naše město nechalo zpracovat
ZP (hodnota ZP 4.675,- Kč) a podalo návrh na vklad v částce 2.000,- Kč.
Hodnota jednoho darovaného pozemku je 9.703,06 Kč
Hodnota druhého darovaného pozemku je 3.904,89 Kč.
Chtěla bych se zeptat zda náklady ze ZP a návrhu na vklad mám připočítat k ceně darovaného pozemku.
Tohle je přesně ta situace, kdy se snažíme upozorňovat, že zpracovat ZP jen pro účely ocenění pozemku do účetnictví je zbytečně nákladné. Vezměte si, že jste obrželi darem pozemky v hodnotě necelých 14 tis. Kč a náklad na ZP je skoro 5 tis. Kč. Pro příště zkuste kvalifikovaný odhad ceny - pokud nemáte cenovou mapu, lze použít i odhad ceny na základě hodnoty podobných pozemků za m2. Obecný návod máme zde:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
Není to ale odpovědnost účetní, spíše téma k zamyšlení.
Darované pozemky zařadíte zápisem 031 MD/ 401 D v cenách dle znaleckého posudku, když už jej máte. Fyzická osoba není vybranou účetní jednotkou, takže cenu ze smlouvy byste stejně nemohli přebrat, musíte v takovém případě určit reprodukční pořizovací cenu pozemků, což, jak vysvětluju, není nutně cena ze ZP.
Související výdaje patří v takovém případě spíše do nákladů - ZP na účet 518 s pol. 5169, návrh na vklad účet 538 s pol. 5362. RPC je konstruována jako cena konečná, ke které se vedlejší výdaje nepřipočítávají, nebo se to tak alespoň tradičněji bere.
Dovážíme obědy do MŠ, doposud byly dováženy naším zaměstnancem, kterému jsme vypláceli cestovné a to jsme ve stejné částce přefakturovali na naši PO - MŠ. Nyní jsme pořídili obecní automobil, kterým obědy dovážíme. Zasíláme fakturu za dovoz v částce cestovného za km na obecní auto. Jak zaúčtovat vydanou fakturu pro MŠ a došlou úhradu zpět. Doposud jsem účtovala 311 04/377 a platbu 231/377. Výdej za cestovné 512/231. To již odpadá. Mám nějak proúčtovat i náklady na dovoz na 512?
Náklady na automobil máte v účetnictví jeho provozem zobrazené, tam není co navíc proúčtovávat - např. spotřeba paliva je na účtu 501, opravy na účtu 511, odpisy na účtu 551... PO pohledávku za rozvoz předepíšete jako službu zápisem 311 MD/ 602 D, příjem na pol. 2111, odpa 3111.
No a k tomu důležitá věc - jste podle registru plátci DPH. To, co popisujete je službou a dle našeho názoru nenajdeme důvod pro to, neodvádět z Vámi fakturované částky DPH (21 %). Takže pokud skutečně chcete, aby vám to školka platila, tak podle nás nezbude nic jiného než účtovat:
MD 311 celá částka/Dal 602 základ daně
Dal 343 daň
Rádi bychom Vás poprosili o radu jak správně zaúčtovat pro naši příspěvkovou organizaci - ZŠ nákup konvektomatu do školní jídelny, ve kterém se vaří pro děti ze ZŠ i pro cizí strávníky.
Na nákup konvektomatu poskytneme na náklady 50% my, druhou polovinu bude ZŠ hradit ze svého investičního fondu.
Cena konvektomatu byla 459 800 …….. ZD 380 000 + 21 % DPH 79 800,-
Základní škola je plátcem DPH s kráceným odpočtem ve výši 48 %. Krácený odpočet DPH může ZŠ použít i na nákup konvektomatu do ŠJ (ověřeno u správce daně).
Jak správně zaúčtovat nákup tohoto konvektomatu a jaká je jeho pořizovací cena?
ZD 380 000,-
DPH 48 % krácený koeficient 38 304,-
52 % DPH 41 496,-
Pořizovací cena konvektomatu bude 380 000 + 38 304, tj. 418 304,- - z této částky uhradí 50% zřizovatel, tj. 209 152 Kč a stejnou částku 209 152 budu ZŠ čerpat z IF. Je naše úvaha správná?
Jak bude vypadat zaúčtování
042 380 000 (nebo 459 800)
343 79 800 /321
416 380 000 + 38 304 /401
022/042
A část DPH dát jako pohledávku za FÚ?
Pokud je koeficient 48 %, tak to znamená, že 48 % odpočtu DPH se uplatní a 52 % se neuplatní. Samozřejmě na konci roku se to ještě zkoriguje v rámci vypořádání koeficientu, ale pokud vypořádací koeficient bude o něco jinak a konvektomat již bude zařazený do majetku, zúčtuje se rozdíl z vypořádání výsledkově.
My doporučujeme, aby součástí pořizovací ceny bylo právě i neuplatněné DPH (i z částečného odpočtu).
To by znamenalo, že PC by byla 380 000 + 41 496 = 421 496 Kč - polovina by tedy byla z Vašeho příspěvku.
Zaúčtování je jednoduché - fakturu prvotně PO zaúčtuje:
MD 042 380 000 Kč (kódováním ř. 40)
MD 343 79 800 Kč (kódování ř. 40, ale aby to šlo do 3 sloupce v přiznání)
Dal 321 459 800 Kč
V přiznání se to potom automaticky překrátí na ř. 52 a vznikne z toho ten odpočet 38 304 Kč. Takže PO ještě musí doúčtovat neuplatněný odpočet MD 042/Dal 343 41 496 Kč.
Potom již máme jen to zařazení do majetku MD 022/Dal 042 421 496 Kč a samozřejmě ve stejné výši bude čerpán fond investic.
Potřebuji poradit se zaúčtování výdajů na výstavbu MŠ, která bude poskytunuta EX POST z MMR programu IROP RČ projektu:CZ.06.04.01/00/22_020/0003856. Faktury za stavební práce rozdělím na příspěvek Unie 85%, státního rozpočtu 5% a vlastní zdroje 10%
Faktura v hodnotě 1 525 432,- 042/321,
úhrada 321/231 §3111, 6121 orj 26 ÚZ 149517519 ve výši 1 296 617,-Kč
úhrada §3111,6121, orj. 26 ÚZ 149117518 76 272,-
úhrada §3111,6121 orj. 26 ÚZ 149100000 152 543 ,-Kč.
A faktura za technický dozor? je nepřímý výdaj? a tedy neinvestiční dotace? a účtuji UZ 17084 a 17085? Prosím poraďte i zaokrouhlování v rámci rozdělení úhrad faktury.
Rozdělení a značení přímého výdaje máte dobře. Takto postupujeme, když je celý výdaj způsobilý. Celkově pak značíme do výše dotace - je potřeba ohlídat NZÚZ v součtu za všechny faktury.
Z hlediska zaokrouhlování jednotlivých podílů máme z MF tuto informaci:
„Pořadí zdrojů je EU podíl, SR podíl, podíl SF, další veřejné zdroje od obcí a krajů, jiné veřejné zdroje, soukromé zdroje, přičemž EU podíl se zaokrouhluje dolů, další podíly matematicky a poslední podíl dopočtem. Tedy v případě, že jsou pouze dva zdroje (EU a SR), se zaokrouhluje EU podíl na 2 desetinná místa dolů, SR podíl dopočtem."
Ale opět je potřeba to pak na závěr srovnat na přesná čísla dle konečného nároku.
Faktura za technický dozor je nepřímý výdaj. Správně uvažujete, že u něj použijete neinvestiční ÚZ, ale investiční položku 6121 ponecháte (půjde to do ceny investice na účtu 042, neinvestiční dotace se proto zobrazí na účtu 403).
U nepřímých výdajů existuje výklad MF, podle kterého nemusíte aplikovat procentické rozpočítání. Nepřímé výdaje značte proto nejprve rovnou do výše nepřímé dotace EU, potom teprve podíl SR a následuju vlastní podíl, podle toho, jestli zbyde prostor - skutečné nepřímé výdaje nabývají proti nepřímé dotaci různých hodnot, proto lze využít tento zjednodušený postup, kdy značíte nejprve podíl EU, pak když jsou výdaje dostačující značíte postupně do výše podílu SR a vlastní podíl až jako poslední. Případný zbytek, kdyby skutečné výdaje byly vyšší, než nepřímá dotace, se značí jen orj jako nezpůsobilý výdaj.
Obracím se na Vás s dotazem, jak správně postupovat při výpočtu DPH.
Musím nejdříve popsat situaci, ze které vycházím.
Na počátku letošního roku zastupitelstvo rozhodlo o snížení nájemného restaurace o DPH, přičemž toto rozhodnutí nebylo doprovázeno žádným právním vyjádřením nebo odůvodněním, které by objasnilo důvody pro tuto změnu, pouze žádost nájemce. Tento krok vzbudil pochybnosti mezi občany.
Tato situace začala již chybou v záměru pronájmu restaurace, že ve výběrovém řízení byla uvedena částka 2000 Kč za nájemné, avšak nebylo specifikováno, zda se jedná o částku s DPH, nebo bez DPH. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvě strany plátce DPH (obec a nájemce) a nájem je uzavřen na komerční prostory, není jasné, zda obec může nebo má připočítat DPH v platné výši k platbě nájmu, tedy 4500 + 21% DPH. Ještě v roce 2023 byl vznesen dotaz našemu právnímu zástupci a ten nám sdělil, že se jedná o pronájem komerčních prostor mezi plátci DPH, tudíž postup výpočtu nájemného byl správný.
Jenže došlo k výměně zastupitelstva obce v průběhu loňského roku a ti rozhodli na počátku letošního roku, že částka 4500 bude včetně DPH.
Je prosím tento postup správný ? Pokud ne, jak mám ZO oznámit, že nepostupovalo správně?
Stav je takový, že pokud je někde stanovena cena a není určeno nic dalšího (například uvedení, že se k dané ceně případně připočte DPH, výslovně určení, že je to cena bez daně apod.), tak se jedná o cenu konečnou. Je přitom irelevantní, zda se jedná vztah plátce a neplátce. Toto by mělo platit ve smlouvách, případně za mne stejně tak i v rozhodnutích orgánů obce.
Pokud tedy došlo k tomu, že se nájemné uvedlo ve výši třeba 4 500 Kč a nikde nebylo o DPH ani slovo (respektive něco, z čeho by se dovodilo, že je to třeba jen základ daně), mělo by se jednat o cenu konečnou. Přitom Vy jako pronajímatel si můžete při pronájmu plátci DPH k jeho ekonomické činnosti vybrat, zda budete realizovat v tomto případě osvobozený nájem od DPH, nebo nájem zdaníte 21 % - nicméně potom striktně vzato by to mělo být skutečně směrem dolů. Samozřejmě nic nevylučuje následnou dohodu pronajímatele a nájemce, která upřesní, že nájem bude 4 500 Kč + DPH 21 % - to není problém, ale je to již faktická změna cenových podmínek na základě vzájemné dohody.
Tato oblast je jedním z problémů aplikace DPH u obcí - já jen mohu apelovat na to, aby se v rozhodnutích orgánů a následně samozřejmě také ve smlouvách výslovně uváděl daňový režim (a jasně se určovalo, že cena je třeba .......... Kč + základní sazba daně, nebo že cena je včetně případné DPH). To se týká nájmů, týká se to třeba i dodání nemovitostí.
Jsme plátci DPH. V případě, že máme nastaveno výběr stočného 100 Kč/osobu vč. DPH. Mohu si u všech nákladů, týkajících se kanalizace uplatnit odpočet DPH?
Toto je na mnohem rozsáhlejší diskusi. Pokud jsem správně pochopil, tak se platí paušál 100 Kč na osobu a rok. Pokud by se jednalo o klasickou kanalizaci, tak pokud vím, podle směrných čísel se bavíme o cca 35 m3 za rok, takže bychom byli na stočném na úrovni někde kolem 3 Kč/m3.
No a teď jde o to, zda při takto symbolické ceně (pokud se bavíme o normální splaškové kanalizaci) jste schopni obhájit, že se ještě jedná o ekonomickou činnost. Judikatura ESD pracuje s tím, že ekonomická činost může být ztrátová, nicméně mělo by se jednat o reálnou (nikoliv symbolickou úplatu). Rozebírám toto v manuálu k DPH č. 2, kde poukazuji na nějakou judikaturu v této oblasti. Obecně říkám, že mám strach (podpořeno judikaturou) vyhodnocovat to jako ekonomickou činnost v situaci, kdy by daná platba byla pod 10 % nákladové ceny. No a vy se dostáváte do situace, kdy v rozpočtu máte ve výnosech 150 tis. Kč a ve výdajích na kanalizaci hodnoty hodně mil. Kč (ale nevím, zda tam nejsou investice - případně v jakém rozsahu). Tak se obávám, že se jednoduše můžete dostávat do situace, kdy může být částka vyhodnocena za natolik symbolickou, že je spíše na úrovni jakéhosi poplatku, který nemá reálnou vazbu na skutečnou hodnotu plnění, kterou poskytujete - to by potom znamenalo, že byste ani neodváděli DPH a neměli ani nárok na odpočet daně.
Ale rovnou říkám - vím toho v této věci velice málo - jen to, co uvádíte je pro mne indicií, že tady může být potenciálně dost velký problém s případnými odpočty DPH. A může to být skutečně škoda. Ale neznám souvislosti - takže nyní mohu napsat jen takovéto varování. Pro vytvoření nějakého pořádného názoru bych toho musel vědět víc.
Máme dotaci z IROP na "Přístavbu ZŠ", Rozhodnutí o dotaci na 36 mil. Kč, zatím jsme obdrželi jen 24 mil. Kč. Zbytek by měl přijít nejpozději do 11/25. Dne 25.8. kolaudace, 29.8. odstranění nedodělků, od 1.9. užívání stavby. Prosím o kontrolu:
1) zařazení do majetku 1.9.? (021/042, 40 mil. Kč)
2) 1.9. zaúčt. dohad 388/403 ve výši 36 mil. Kč?
3) A když dotaci pokrátí, tak odúčtovat zápisem 403/388?
4) ZVA když bude podaná do konce roku, tak zaúčtovat 346/388 a 374/346 ve výši skutečně zaslané dotace?
5) Když ZVA až další rok, jak zaúčtovat?
1. Jestli nedodělky nebránily užívání, mohlo by se zařadit 25.8. U kouladace se čeká ale až na právní účinnost, tak je možné, že zařazení bude správně až v září. Nevím, co právně myslíte tím užíváním stavby od 1.9. - jestli se ten den začalo reálně využívat? Podle předpisů se má stavba zařadit nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí, což je okamžik, od kterého je stavba způsobilá k užívání (bere se, že je v té době i dokončena a předána bez nedodělků bránícím užívání).
Účetní zápis máte dobře. Zařazuje se v celkové pořizovací ceně, tzn. i nezpůsobilé výdaje.
2. K datu zařazení účtujte dohadu, s tím souhlasím. Nemohu vám s jistotou potvrdit částku dohady 36 mil. Kč, protože konečný nárok na dotaci nemusít být automaticky ve výši dotace z rozhodnutí. Musíte ověřit všechny skutečnosti k datu účtování - pokud by například byly vysoutěženy nižší způsobilé výdaje, snižuje se procenticky i dotace. Dotace se má při zařazení TZ zadat i na kartu majetku, aby se mohla v majetku i účetně rozpouštět (403/672).
3. Záleží, proč dotaci pokrátí. Jestli z důvodu například nižších skutečných výdajů, tak to je informace, kterou k datu účtování dohady víte/máte vědět a kdybyste to nezohlednili, je to pak oprava chybné dohady (korekce účtu 403 v účetnictví i majetku). Pokud vznikne nepředvídatelný rozdíl od dohady, ten patří podle předpisů na účet 672, o korekci účtu 403 uvažujeme v případě, kdy je rozdíl významný (můžeme volit v takových případech odchylku od metody). Univerzálně nelze dopředu stanovit u vratky správný účetní postup (máme k tomu obecný výklad například v dokumentu k Transferům), protože záleží, zda vratka vznikne před vypořádáním,v rámci vypořádání, či po vypořádání a právě i na všech okolnostech, které zde vysvětluju.
4. Zápisy vyúčtování máte dobře, ale jen zohledněte, že byste dotaci neměli vypořádávat účetně k datu poslání ZVA, ale k datu, kdy vám vyúčtování poskytovatel potvrdí.
5. Účetní postup je stejný, protože dohada je již vytvořena k datu zařazení, tak k 31.12. není potřeba nic jiného účtovat. Dotace zůstává na záloze a dohadě i meziročně až do doby potvrzení ZVA.
Nezpomeňte mít do konce roku vypořádanou podrozvahu - jestli bude dotace plně proplacena letos, tak účet 915 (955) by měl být ve vztahu k této dotaci bez zůstatku. Podrozvaha se odúčtovává k datu přijetí zálohy, ve výši této zálohy a po přijetí poslední platby se má odúčtovat ve výši zbytku - kdyby konečný nárok byl nižší, než původní předpis.
Prosím o postup k výplatě zisku, účtování.
Obec má podíl v technických službách a vyplácí obci 1x ročně zisk.
Účetní postup je následující: Předpis 377 MD/ 665 D, příjem na pol. 2142 (TS jsou podle všeho a.s., když hovoříte o dividendě).
Poznámka k RS: K položce 2142 volíme odpa 6310, pokud je to příjem z cených papírů pořízených za účelem likvidity, kmenový odpa společnosti volíme, když CP pořídíte za účelem držení. U TS obce odhaduji, že správně bude odpa 3639 (důvod tam bývá držba).
Pokud se týká daně z příjmů, tak od roku 2017 je toto pro obce osvobozeno od daně z příjmů (pokud v dané společnosti držíte dlouhodobě více než 10 % podíl) - §19 odst. 1 písm. ze) zákona o dani z příjmů (vazba na §19 odst. 3 - kdy do výčtu mateřských společností byl zahrnut i ÚSC). V přiznání k dani z příjmů by se mělo jednat o ř. 110. Takže v tomto případě nebude vyplácející společnost (Technické služby) srážet daň.
Nájemník ukončil nájemní smlouvu v obecním bytě. Z kauce (5000,- SU 455), kterou složil při podpisu nájemní smlouvy, byla uhrazena oprava bytu (15000). Dále mu bylo vyhotoveno vyúčtování služeb. Vyúčtování skončilo přeplatkem ve výši 1000,- Kč (vodné 500,- Kč a 500 Kč úklid, nyní na SU 311). Tento přeplatek bych také ráda použila na opravu bytu. Nevím, zda je to vůbec možné a jak toto zaúčtovat. Prosím také o radu, jak zaúčtovat fakturu za opravu bytu, použití kauce na úhradu této opravy.
Opravu bytu zaúčtujte 511/321 (uvedení do původního stavu, nesmí to být technické zhodnocení). Fakturu uhradíte 321/231, odpa 3612, pol. 5171. Jestli to jsou opravy, které měl hradit zákonně nájemce nebo např. poškození, je právně možné předepsat pohledávku za nájemníkem 311 MD/ 649 D. Případně lze rovnou fakturu za opravu předepsat jako pohledávku za nájemníkem 311/321.
Když je ověřen zákonný nárok - povinnost nájemníka, tak je v pořádku použít na to kauci. Zápočet je 455 MD/ 311 D ve výši 5000 Kč a tím vám zůstane na účtu 311 doplatek 10 tis. Kč.
Musíte se rozhodnout, co s tím dál. Jak budete vymáhat, případně tvořit postupně OP, pokud to nedoplatí.
Zápočet s přeplatkem ze služeb - to už je právní otázka, nakolik je to možné. Pokud vím, tak jestli máte nárok na pohledávku, tak by zápočet měl snad být možný i bez souhlasu nájemce. Právně jistější je souhlas se zápočtem mít, nebo to právně s někým konzultovat, protože my právní problematiku závazně neodpovídáme.
Přeplatek evidujete asi na účtu 314, účetně by zápočet byl 314 MD/ 311 D.
Prosím o kontrolu správnosti účtování dotace. Budeme dělat kolem sportovního hřiště nové oplocení. Obdrželi jsme dotaci z kraje POVV 155.000Kč. Dotace je investiční a oplocení budu zařazovat jako novou stavbu na 021. Účtovala jsem: Smlouva o dotaci 915 org 58/999 155.000Kč, příjem dotace 231 pol. 4222 org 58/374, 999/915 org58 155.000,- Kč. SOD na oplocení 999/971 org 58..542000Kč, vyplacená záloha 052 org 58/231 3412 6121 org 58, 971 org 58/999 350.000Kč. Až přijde FA: 042 org 58/321 .. 542.000Kč, 321/052 org 58…350.000Kč, úhrada FA 321/231pol. 6121 org 58, 971 org 58/999 ..192.000 Kč. Vyúčtování dotace: 348/403, 374/348 .. 155.000Kč.
Celkové náklady dle SOD 542.000Kč (uznatelné) jsou vyšší než ve smlouvě na dotaci, kde jsou uvedeny 448.850Kč (z toho 34,53% je dotace). Mám nějak účetně rozlišovat vlastní podíl nákladů 293.850Kč a náklady nad vlastní podíl? A pokud vzniknou neuznatelné náklady, jak ty účtovat?
Původní oplocení, které jsme likvidovali, jsem v evidenci majetku obce nenašla, takže nemám ani zůstatkovou cenu. Oplocení bylo už rezavé a poškozené. S likvidací starého nám vznikají náklady jako dopravné za odvoz železného odpadu 1.910,- Kč, za recyklaci stavebních odpadů- betonu 1.253,-Kč. Účtovala jsem jako službu 518, par. 3412 a pol. 5169 (původní oplocení bylo již nevyhovující) – nebudou zahrnuty do nákladů na projekt – bez org. Je to tak dobře?
Podle přečtených dotazů, pokud by však původní oplocení (stavba) bylo v dobrém stavu a muselo ustoupit novému, pak by náklady likvidaci a na recyklaci a odvoz odpadu patřily do pořizovací ceny 042, pol. 6121.
Máte vše popsáno správně.
Jediné, co bych doupřesnila je, že oplocení zařadíte k datu dokončení a předání (když nepodléhá kolaudaci) do majetku jako novou stavbu zápisem 021/ 042. Protože dotace asi nebude ještě vyúčtovaná, zaúčtujete dohadu dotace 388/403 a dotaci zadáte na kartu majetku, aby se mohla rozpouštět. Až kraj potvrdí vyúčtování, zaúčtujete 348/388 a 374/388.
Když jsou skutečné způsobilé výdaje vyšší, zůstává původní nárok na dotaci, limit dotace bývá uveden jako maximální. Jestli nemáte stanoven od kraje interní ÚZ, měli byste všechny výdaje projektu mít značeny org, ve výši dotace např. přidat orj. Nebo ve výši dotace org a orj, ve výši vlastního podílu jen orj. Případně si to můžete zkusit ověřit ve smlouvě, jak chtějí značit, ale když není krajský ÚZ, mělo by být na vašem uvážení, jak splníte povinnost odděleného účtování o projektu. Neuznatelné výdaje pak asi neznačit, nebo jiným org či orj, moc jinak to v účetní větě asi nevymyslíme.
S vyřazením uvažujete správně - demolici bych dala do nákladů, když bylo původní oplocení ve špatném stavu.
Jak zaúčtovat zálohu na plynovou bombu 10kg za 2000,-Kč. Bombu si budeme nechávat, ale pokud by jsme ji chtěli vrátili, tak nám vrátí zpět 2000,-Kč.
Plynovou bombu můžete s ohledem na cenu zaúčtovat na účet 501 s pol. 5139 a evidence 902/999 - jestli nesplňuje vaši hranici pro evidenci na účtu 028, tedy nemáte pro účet 028 nižší spodní hranici, než je 3000 Kč dle účetních předpisů.
Navrhuju to proto, že vám bomba jako obal fyzicky zůstane a asi jí budete využívat déle než rok. Při vyřazení to bude pak účtováno jako odkup (prodej).
Spotřebu plynu zachytíte na účet 502 s pol. 5153.
Máme dohodu SZIF o poskytnutí dotace na projekt rozvoje venkova v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023-2024 na nákup štěpkovače.
Dotace 50% - příspěvek EZFRV 35% a z národních zdrojů 65%
V dohodě bohužel není uvedený UZ a nástroj zdroj. V ÚZ MF nemohu najít odpovídající UZ, mohla byste mi prosím poradit?
Název inetervence: Technologické investice v lesním hospodářství
Intervence/záměr: 35.73a) Investice do technologii pro hospodaření v lesích - držitelé lesů
Mohl by být 89522/21 nebo 89517/18, nástroj zdroj 1065/1
Konzultovala jsem pro větší jistotu ÚZ přímo u SZIF. Vašemu programu by mělo odpovídat toto značení:
ÚZ 89521, nástroj 160, zdroj 1 pro podíl SR
ÚZ 89522, nástroj 160, zdroj 5 pro podíl EU
Předpokládám, že budete čerpat investiční dotaci, proto volím i investiční ÚZ.
U novějších dohod už značení ve smlouvách přímo uvádějí.
Obec uzavřela smlouvu s fyzickou osobou o výpůjčce obecního pozemku. Jde o bezúplatné užívání části obecního pozemku (na tři roky). Chtěla bych se zeptat, jestli je to nutné nějak účetně podchytit - třeba na podrozvaze?
Vypůjčený pozemek nadále evidujete na účtu 031. Evidence v podrozvaze by tak byla duplicitní. Výpůjčku doložíte jen mimoúčetně - smlouvou. Případně lze v účetnictví vypůjčený majetek nějak oddělit na účtu 031 v účetní ceně (orj), ale stačí jen poznámka na kartě majetku. Účetní povinnosti tam žádné nejsou.
V podrozvaze se může sledovat podmíněná pohledávka z titulu poškození vypůjčeného majetku - v praxi se moc nevyužívá, protože dokud škoda nevznikne, není většinou vyčíslitelná.
DSO vybudovalo plynovod, který byl zařazen v r. 2003 do majetku. Ten je veden v majetku DSO a odepisuje se. Nyní se po letech začala řešit věcná břemena (služebnost), aby se plynovod předal plynárenské společnosti. S jednotlivými majiteli pozemku i s KÚ budou uzavřeny smlouvy o zřízení věcného břemene. Pokud bude na jednotlivé břemeno smlouva, můžeme posuzovat cenu jednotlivých břemen a takto jednotlivě účtovat na účet 028 RS 5122, anebo břemena sčítat a účtovat 042 RS 6142 (poté celé na 029 a odepisovat). Někde jsem četla, že pokud jsou smlouvy na jednotlivá břemena s jednotlivými vlastníky pozemku, posuzuje se částka podle smluv (samozřejmě včetně rozpočítaných vedlejších nákladů - geodetické služby, návrh na vklad, advokátní služby..) a pokud by částka za jednotlivé břemeno (bude jich cca 30) byla do 40 tis. mohli bychom po zapsání do KN účtovat 558/321, 321/314 a 028/088. Je to prosím tak správně?
Bavíme se teď přepokládám již o situaci, kdy oprávněné z VB bude DSO. Váš postup je správný. VB by se dle našeho názoru měla v účetnictví evidovat podle jednotlivých pozemků, ke kterým jsou zřizována. Když do 40 tis. Kč, pak účet 028, pol. 5122.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková