Dotazy

• Valník

  01. 10. 2025

  Obec koupila valník za 2 mil., předávací protokol je ze dne 18.9.2025, dne 22.9.2025 obec uzavřela pojistku, dne 26.9.2025 obdržela TP na MěÚ.
  Kterým dnem zavedu do majetku obce, 26.9.2025.? Do pořizovací ceny bude vstupovat pořizovací cena na faktuře, správní poplatek za vydání TP.

  Dle předpisů je zařazení k datu, kdy bude provozuschopný, tzn. technický průkaz a SPZ (26.9.2025). Od měsíce následujícího se zahajuje odpisování. 

  Pořizovací cenu uvažujete správně - nejen kupní cena, ale i související výdaje. 

• Vratka dotace

  01. 10. 2025

  V roce 2022 jsme obdrželi dotaci z MMR - Obnova místních komunikací ve výši 9.513.771 Kč. Část byla neinvestiční (8.520.157 Kč), menší část investiční (993.614 Kč), tedy pokaždý jiný UZ. V r. 2023 proběhlo ZVA a zařazení investiční části (opěrná zeď) do majetku. Letos jsme měli z MMR kontrolu a nelíbilo se jim rozdělení výběrového řízení a i přes dokonale vypracované námitky nám na základě Výzvy vyměřili vratku části dotace. Nejedná se o žádnou nízkou částku, konkrétně o 2.388.443,- Kč. Zastupitelé zvažovali další kroky proti Rozhodnutí a Výzvě, ale nakonec vzali v potaz všechna rizika a dospěli k závěru dotaci vrátit, byť s tím nikdo nesouzní. V předchozích odpovědích uvádíte, že nemáme na kartě majetku měnit výši dotace. Jak mám prosím postupovat, bude správně: 374X231 po. 5904, par. 2212, 388 minus x 403 minus, 672x403. A jaký prosím uvádět UZ?

  To je opravdu nemilé, ale bohužel se to stává. Máte pravdu, že v souladu s předpisy je neměnit dotaci na kartě majetku. V případě, že je ale vratka investiční dotace významná, doporučujeme odchylku od metody - musíte to popsat v příloze závěrky, pak lze o vratku korigovat účet 403.

  Ve vašem případě však výše vratky převyšuje o dost samotnou investiční dotaci, takže je vázána poměrově více k dotaci neinvestiční. Pokud vám poskytovatel sám neurčil, jaká část vratky se váže k investiční dotaci a jaká k neinvestiční, berou to podle mě jako obecnou sankci, bude nejjednodušší účtovat, jak uvádíte, tedy i ten zápis 672/403 a neměnit dotaci na kartě majetku.

  ÚZ si ale raději ověřte přímo u poskytovatele – zda investiční nebo neinvestiční, ale vzhledem k výši vratky by byl rozumný celkově neinvestiční.

  Na závěr ještě poznámka - položka 5904 se používá u vratek na základě výzvy (mimo PRK), položka 5364, kdyby to byla vratka v rámci vyúčtování. Tady to bude možná taková kombinace, takže položku 5904 jako správnou nevylučuju (někdy je potřeba si to vyjasnit raději s poskytovatelem).

• Fond obnovy vodohospodářského majetku

  01. 10. 2025

  Městys nyní schválí Plán financování obnovy kanalizace. Protože se jedná o malý kousek kanalizace s finanční náročností tvorby zdrojů na úrovni 20 tis. Kč ročně, chceme evidovat prostředky ve variantě pouze s analytickým oddělením na BÚ bez vytváření peněžního fondu. V dokumentu z 3.11.2023 máte uvedenu tvorbu prostředků obnovy MD 23190/D 231xy. Jaké se použijí položky RS?

  V podstatě jsou to zápisy bez RS, protože nedochází k fyzickému toku peněz. Protože to technicky program asi nevezme, tak kompenzačně lze použít jakoukoliv RS, klidně např. 6330 5345 na D a pak 6330 5345 minus D, aby se to ve výsledku v RS nezobrazilo.

• Vodovodní a kanalizační přípojky

  01. 10. 2025

  Obec nechala vybudovat vodovodní a kanalizační přípojky na vlastních stavebních parcelách. Účtováno 042/321. Kolaudace přípojek nebyla, došlo jen k předání dokončeného díla. Musí se tyto přípojky zavést do majetku obce a k jakému datu, pokud má starosta v úmyslu v následujících letech stavební parcely postupně prodávat a k ceně stavebního pozemku chce připočítat i cenu za vodovodní a kanalizační přípojky nebo lze hodnotu přípojek vést na účtu 042 do doby než dojde k prodeji st. parcely? Vodovodní a kanalizační řád nevlastní obec, je v majetku dobrovolného svazku obcí, kde má obec podíl.

  Přípojky by se měly zařadit do majektu v okamžiku dokončení a předání, když nepodléhají kolaudaci. Zápis zařazení 021 MD/ 042 D, zařadit jednotlivě. 

  Ohledně dalšího nakládání vás odkáži na dokument k zasíťování pozemků z 20.3.2023:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Zas%C3%AD%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD%20pozemk%C5%AF&jak=fraze

  Plátci DPH nejste, tam to pak řešit jedině z hlediska obratu. Nejlépe právně asi uděláte, když se v budoucnu prodají vlastníkům pozemků spolu se stavebním pozemkem. 

• Pořízení dobíjecí stanice

  01. 10. 2025

  Na jaký paragraf zaúčtovat náklady související s pořízením dobíjecí stanice?
  Bude umístěna na veřejném prostranství - park.

  Vzhledem k účelu bych zvolila odpa 2115. 

• ! Účtování předané pohledávky celnímu úřadu dle nové legislativy

  01. 10. 2025

  V návaznosti na změnu předpisů vztahující se k vymáhání pohledávek města celním úřadem Vás prosím, zda je již jasný postup a pravidla pro účtování takto předaných pohledávek k vymáhání? Zda je budeme z účetnictví při předání úplně rušit, či přeúčtovávat jako nové pohledávky za celním úřadem, nebo budou stále v účetnictví města do informace o vymožení a zaslání 70% městu? A když by se celé vyřadily, budeme je dávat na podrozvahu? A prosím od kdy nový postup platí.

  Máte pravdu, že došlo ke změně, která umožňuje mj. územním samosprávným celkům předávat pohledávky na místních poplatcích k vymáhání celnímu úřadu, jako obecnému správci daně podle § 8 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Novela je platná od 1.7.2025.

  Nehraje roli, kdo pohledávku vymáhá. Je to příjem obce, má zůstat předepsáno ve výnosech bez jakéhokoliv přeúčtování. Máme k dispozici stanovisko MF, ze kterého toto vyplývá.

  
  Cituji vám z něj pro úplnost stěžejní část:

  
  "Jestliže správce poplatku požádá o vymáhání nedoplatku obecného správce daně,
  dojde podle § 162a odst. 1 a 2 daňového řádu současně s přechodem příslušnosti
  k výkonu správy vymáhání tohoto poplatku i k přechodu příslušnosti k jeho vybrání.
  Správce poplatku tím ztrácí svoji věcnou příslušnost ke správě placení nedoplatku,
  přičemž tyto kompetence získává obecný správce daně. To znamená, že správce
  poplatku není nadále oprávněn ohledně předaného nedoplatku vést evidenci ve
  smyslu § 149 a násl. daňového řádu. Tuto změnu stavu musí správce poplatku
  zaznamenat na osobním daňovém účtu poplatkového subjektu vytvořením záporné
  věty k předpisu místního poplatku (popř. i k jeho příslušenství, tj. zvýšení poplatku,
  nebo k nákladům daňové exekuce, byl-li nedoplatek před jeho předáním obecnému
  správci daně vymáhán daňovou exekucí).
  Žádost o vymáhání nemůže správce poplatku následně vzít zpět, a tedy nemůže
  nastat situace, kdy by správce poplatku na osobním daňovém účtu poplatkového
  subjektu začal o předaném nedoplatku znovu evidovat.
  Evidence daní na osobních daňových účtech podle daňového řádu primárně slouží
  veřejnoprávnímu vztahu mezi správcem daně (poplatku) a daňovým (poplatkovým)
  subjektem. Nelze ji zaměňovat s postupy hospodaření s majetkem státu či účetnictví,
  které mají v rámci orgánů veřejné moci interní povahu.
  Příjmy rozpočtu obce tvoří podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb.,
  o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, příjmy
  z místních poplatků podle zákona o místních poplatcích. Podle § 257 odst. 1
  daňového řádu platí, že pokud správce daně spravuje daně, jejichž výnos náleží do
  jiného veřejného rozpočtu, než náleží účty, které spravuje, převede jejich výnos v
  souladu s rozpočtovým určením a ve lhůtách stanovených zákonem. Z uvedeného je
  zřejmé, že ani v případě, kdy správce poplatku požádá o vymáhání obecného
  správce daně, neztrácí místní poplatek charakter daně a je v celém rozsahu příjmem
  rozpočtu obce, která místní poplatek obecně závaznou vyhláškou zavedla. Pokud
  obecný správce daně, kterého správce poplatku požádal o vymáhání nedoplatku na
  poplatku, tento nedoplatek od poplatkového subjektu vybere nebo vymůže, je
  povinen tento daňový příjem převést v souladu s § 6 zákona č. 243/2000 Sb., o
  rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, příslušné obci. Převody jsou
  prováděny nejméně jednou měsíčně, přesahuje-li převáděná částka 500 Kč. Při
  převodu výnosu poplatku jsou obci sdělovány údaje o celkovém výnosu z poplatku
  za převáděné období, popř. další údaje ve smyslu § 257 odst. 4 daňového řádu.
  Z uvedených skutečností lze přijmout závěr, že obec musí i nadále vést účetní
  evidenci ohledně částek místních poplatků, předaných k vymáhání obecnému
  správci daně, když tyto částky jsou rozpočtově určeny obci. To znamená, že i když
  obecní úřad předá nedoplatek k vymáhání obecnému správci daně, neztrácí obec
  „kontrolu“ nad danou pohledávkou ani užitky z ní, a tedy ji musí nadále vykazovat ve
  svém účetnictví. Převedený výnos místního poplatku od obecného správce poplatku
  zatřídí na příslušnou příjmovou položku v rámci podseskupení 134 podle druhu
  místního poplatku.
  V této souvislosti lze upozornit též na skutečnost, že předmětné pohledávky včetně
  souvisejících opravných položek jsou předmětem inventarizace, a je tedy nezbytné
  zajistit obousměrné předávání informací tak, aby mohla být řádně provedena
  inventarizace podle požadavků zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
  pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků,
  ve znění pozdějších předpisů."

• Náklady a realizace projektu PO, příjemce dotace město

  01. 10. 2025

  Naše PO bude realizovat projekt, schválený ZM. Veškeré náklady si bude PO hradit sama z investičního příspěvku, který od nás obdrží v pravidelných zálohách na podkladě předložených FA k úhradě. S tím není problém, ale dotace, která bude krýt z větší části náklady, bude příjmem obce. Tzn, že výdaje budou PO, a příjmy – celá dotace města. Město bude rozpouštět do výnosů. DPH si uplatní PO. Je to takto možné?

  Záleží na podmínkách konkrétní dotace. Pokud jde o výnos, tam nebývá problém, že se dotace převede účetně na PO zápisem 403 MD/ 401 D, PO si nabere opačným zápisem 401 MD/ 403 D a rozpouští do výnosů proti nákladům z odpisů. Určitě není vhodné, aby majetek odepisovala PO a dotaci rozpouštěla obec.

  U nákladů je to problematické - když je příjemcem obec, projekt by měla realizovat svým jménem, na své náklady a po dokončení může dát PO do výpůjčky nebo svěřit, opět jen zápisem 401 MD/ 042 (021) D. 

  Vy máte takovou kombinaci, kdy příjemcem dotace je obec, ale realizace bude na PO - zde nevím, co vás k tomu vedlo, jestli např. nárok na odpočet. Podle mě nezbývá, než to prověřit přímo u poskytovatele dotace, ale myslím, že to nebude asi běžně přijatelné - poskytovatelé tolerují to účetní převedení majetku na PO, ale že by i samotnou realizaci, to opravdu musíte zkusit třeba žádat výjimku, každopádně tento váš postup prověřit u poskytovatele.

  Za mě by z hlediska dotace bývalo jednodušší, když je příjemcem obec, aby se realizovalo jménem obce - když není nárok na odpočet, bývá většinou DPH uznatelný výdaj. 

  Tak to případně raději doupřesněte na e-mail klara@obecuctuje.cz - je také možné, že je to jen průtok, kdy máte dotaci přeposlat PO, to by pak problém nebyl, protože město by účtovalo jen příjem 231/375 a poslání PO 375/231. Například to může být tak, že to PO realizuje, město to předfinancovává investičním příspěvkem a pak jsme ale opět ve variantě, kdy by město mělo být jen zprostředkovatelem dotace pro PO, ale ne příjemce. 

  Varianta, kterou popisujete (jestli to dobře chápu), opravdu nedává smysl - abyste měli u města jen příjem a výnos dotace, účet 403 se musí vždy vázat k zařazenému majetku, neměli byste jako příjemce jak prokázat výdaje...

• Kupní smlouva na majetek od developera

  30. 09. 2025

  Obec bude na základě kupní smlouvy za částku 1 000 Kč nabývat do svého majetku komunikace, vodovod, kanalizaci a veřejné osvětlení od developera, který předmětnou infrastrukturu po letech dohadování konečně zkolaudoval a lze tak vše na obec převést (zastupitelstvem schváleno). Za jakou cenu si tento majetek zařadím? Jak to bude s odepisováním?

  Majetek nabýváte úplatně - koupí. V takovém případě platí podle zákona o účetnictví koncept ocenění pořizovací cenou, což je cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Takže v souladu s předpisy je použít ocenění kupní cenou 1000 Kč plus případné související výdaje (právní či správní poplatky, znalecký posudek apod.). 

  Kupní cenu1000 Kč musíte rozpočíst mezi jednotlivé majetkové položky. Jestli nemáte ZP, abyste určili poměr, tak u podobně symbolických kupních cen můžeme rozpočítat kupní cenu počtem položek -  podle dotazu pořizujete 4 stavby, tzn. kupní cena každé je pro účely zařazení 250 Kč. 

  Pořízení koupí se účtuje k datu předání zápisem:

  042 MD/ 321 D 1000 Kč

  021 MD/ 042 D 1000 Kč

  Z hlediska odpisování se má nastavit odhadovaná zbývající životnost, když se jedná o majetek opotřebený. U nového majetku celková životnost, vždy s ohledem na váš odpisový plán. 

  Pokud byste chtěli majetek ocenit jeho skutečnou hodnotou, byla by to odchylka od metody - věrnější zobrazení, ale zase náklady z odpisů. Odchylka od metody by se musela popsat do přílohy závěrky a muselo by o tom rozhodnout vedení.

• Technické zhodnocení zvonice a garáže v jeden objekt

  30. 09. 2025

  V majetku máme pod i.č. 6/1 Zvonice (poř. cena 53 220 Kč, zůstatková cena 28 354 Kč) a dále i.č. 7/1 Garáž u zvonice (pořizovací 42 300 Kč a zůstatková 23 320 Kč). Garáž přistavěna na zvonici. Nyní byly tyto dvě stavby technicky zhodnoceny a je to již jedna stavba jako celek (Kulturní dům v bývalé zvonici) a potřebuji zařadit do majetku. Program neumožňuje sloučit dvě karty pod jedno číslo a provést TZ. Mám tedy Zvonici a Garáž vyřadit a zařadit nové i.č. Kulturní dům v bývalé zvonici nebo Garáž přičíst ke Zvonici a pak udělat TZ? Případně jak to řešit jinak a jak účtovat?

  Z hlediska majetkového programu vám moc neporadím, to je na technických možnostech toho vašeho konkrétního a případně na konzultaci s dodavatelem SW. Správně by mělo dojít k přičtení jedné budovy do druhé, nemusí to být asi jako pohyb nutně sloučení. Tzn. přičtete PC a ZC jedné stavby k té druhé a pak k tomu zařadíte TZ. Může vám to udělat ale nepořádek v oprávkách - pokud jednu stavbu vyřadíte majetkově, tak v majetku se zúčtují oprávky podle způsobu vyřazení - nemůžete tedy dát třeba jako důvod vyřazení likvidaci, ale třeba vyřazení neúčtované apod.

  Varianta nové majetkové položky je případně řešení, když to nepůjde jinak. Museli byste na kartu přenést doposud zaúčtované oprávky a do poznámky vysvětlit, že to je nová stavba ze dvou původních s datem zařazení xy. Podle mě tu ale pořád vyvstává problém, jak provést vyřazení staveb tak, aby se v majetku nedoúčtovaly oprávky do ZC. Když nejde sloučení, tak zvolit při vyřazení jakýkoliv jiný pohyb bez dopadu na oprávky (když to program bude brát jako vyřazení a ne sloučení, nebudou vám sedět oprávky v majetku na účetnictví). 

  Toto "sloučení" se účtovat nijak nebude, bude to jen administrativní přesun v registru majetku, případně musíte proúčtovat změnu analytických účtů (021), když došlo ke změně účelu budovy - jestli jste to pro účely přílohy závěrky vedli třeba jako ostatní stavbu, tak kulturní dům by měl spadat pod budovy pro služby obyvatelstvu - toto rozdělení vyplývá ze závazné analytiky účtu 021 od dodavatele účetního programu (aby to správně vstoupilo do výkazu Příloha).

  Výdaje na TZ patří na účet 042, odpa 3319, pol. 6121 - nejen samotná realizace, ale i vedlejší související výdaje typu správní poplatky, projekt, stavební dozor, právní služby apod. K datu kolaudace účetní zápis zařazení 021 MD/ 042 D. 

• Otopná soustava + nový kotel v MŠ

  30. 09. 2025

  V červnu jsme firmě poslali požadovanou zálohu na materiál ve výši 589 560 Kč- jedná se o výměnu kotle a otopné soustavy v MŠ (PO) .
  Na konci srpna firma předala dílo a doplatili jsme zbytek ceny ve výši 868 415 Kč. Zálohu jsem zaúčtovala na účet 314 a fakturu na doplatek na 3111 5171. Je to TZ zhodnocení nebo jen oprava starého nevyhovujícího kotle ? Klonila bych se spíš k opravě/výměna kotle za novější typ, dříve byl na uhlí a dřevo, nyní na pelety (nevyhovovala emisní třída).

  Máte pravdu, že z hlediska topného média tam moc argument pro TZ není. Pokud otopná soustava zůstala nerozšířená, nevidím tam "na dálku" argument pro TZ a považovala bych to za opravu. 

  Vyúčtovací fakturu předepíšete 511 MD/ 321 D, zúčtování zálohy 321 MD/ 314 D, doplatek 321 MD/ 231 D. 

• Nevyúčtované zálohy

  30. 09. 2025

  Prosím o radu jak zaúčtovat:
  1) při vyúčtování energií jsem zjistila, že na některých účtech zůstávají nevyúčtované zálohy, nejedná se o zálohy loňského vyúčtování, ale delší období. Nyní mám všechny energie, které odebíráme zúčtované a chtěla bych zálohové účty "vyčistit" tak, aby tam zůstaly zálohy zaplacené jen tenhle rok. Když sečtu nevyúčtované zálohy u všech analytických účtů je částka cca 10.000. Můžu zápisem 549/314 nebo raději přes zápis 401/314. Musí se pak tento zápis zdůvodňovat v Příloze?
  2) Obec koupila RD - převedla na sebe EE a vodu. Byla zaplacena záloha na vodu ve výši 100 Kč a k ní na konci roku vytvořena dohadná položka 502/389 ve výši 100 Kč. Při zápisu vodoměru nebyla zjištěna žádná spotřeba. Takže nám společnost vystavila dobropis na zálohu 100Kč. Bude správný postup interním dokladem zrušit dohadnou položku 389/502 a při připsání částky na BU zaúčtovat MD 231 3639 2124/D 314 nebo D -231 3639 5151/D 314

  1. Není to významná částka, nemusí se dohledávat - když už si to hlídáte a chyba se nebude kumulovat, použila bych klidně pro vyčištění účtu zápis 549 MD/ 314 D, případně lze i 502 MD/ 314 D ve smyslu, že se chybně v minulých letech nezobrazilo jako vyúčtovaná spotřeba. Dodavatelé energií si to většinou hlídají, takže nejspíš nastala někde účetní chyba při vyúčtování. 

  2. Postupujete správně. U meziročních přeplatků se máte rozhodnout, zda je třídíte v RS na pol. 2324 nebo minusem na výdajové položce - zvolte si metodu a držte se jí (jednotný postup). 

• Obchodní majetek - pronájem s DPH, odpočty

  30. 09. 2025

  Obec plátce pronajímá pozemky na komunikaci za účelem předzahrádek (neplátci - osvobozeno od DPH, plátci - k ekonomické činnosti s DPH), může obec tuto komunikaci nezařazovat do OM a přesto se rozhodnout pronajmout plátci s DPH (i když je pronájem pozemku osvobozen ze zákona)? Tento nájem se opakuje sezóně každý rok. Dále pronájem pozemků v zámeckém parku na 3 dny za účelem pořádání koncertu, lze rovněž pronajmout plátci s DPH i když pozemky nejsou v OM? Obecně pokud nezařadíme pozemky do OM, můžeme se v případě pronájmu pozemku (osvobozeného od DPH) rozhodnout že nájemci - plátci pronajmeme k jeho ekonomické činnosti s DPH?
  Nárokovat DPH můžeme pouze tam, kde je majetek zařazen v OM a současně se pronajímá s DPH?
  V případě, že pozemek není zařazen v OM, můžeme se v případě prodeje ještě před tímto prodejem rozhodnout zařadit pozemek do OM? Jde o to, že jsme kontrolou zjistili, že na stavebním pozemku ve vlastnictví obce je zapsaná stavba v KN (nejedná se o novostavbu) a nyní nás vlastník stavby požádal o odprodej tohoto pozemku.

  To, co uvádíte jsou dosti "filosofické otázky" - zkusím nějak vyjádřit můj názor, který ale nemám nějak oficiálně potvrzen.

  K situaci a)

  Řešíte, že určité pozemky nemáte v obchodním majetku  a že se jedná o pozemky, které částečně k ekonomické činnosti využíváte (například pronájmy v létě na zahrádky, pronájem na 3 dny). Když se podívám do textu Koordinančního výboru z ledna 2021, tak se výslovně počítá s tím, že u majetku částečně využívaného k ekonomické činnosti se mohu rozhodnout, zda jej do OM zařadím či nezařadím. To nijak ale nezpochybňuje skutečnost, že pokud na těchto pozemcích budu realizovat činnosti naplňující charakteristiku předmětu daně (ekonomickou činnost), tak se k této činnosti budu plně chovat podle pravidel ZDPH. Z toho mi vyplývá, že nezařazení do obchodního majetku nemůže být například překážkou pro to, aby se obec rozhodla realizovat nájem zdaněný ve smyslu příslušných ustanovení §56a.

  K bodu b)

  Pro nárok na odpočet DPH je i ve světle tohoto KOOV důležité, zda se jedná o věc v obchodním majetku či nikoliv (respektive já si myslím, že určitě při jejím pořizování - včetně TZ, velice diskutabilní by bylo, zda u oprav a údržby). Zařazení do obchodního majetku je z pohledu textu KOOV jakýmsi odemčením komnaty, abych mohl vstoupit a v dalším kroku začít vybírat odpočet DPH a to ve vazbě na skutečnost, k jakému plnění věc používám. Ještě jednou raději upozorňuji - vypadá to jasně u pořizování/investic, nemyslím si, že by to měla být podmínka u údržby věci - ale je to s otazníkem (a raději se ani moc neptám) - trochu jsem toto téma řešil i v dokumentu "Manuál k DPH - doplněk M č. 2 a 15 - vedení obchodního majetku ..." z 2. 12. 2024 - strana 16 a 17. Takže třeba u pořizování majetku - souhlas - zařazení do obchodního majetku - první krok. Druhý krok - zjistím, že je to výhradně k pronájmu s DPH - potom je plný nárok na odpočet.

  K bodu c)

  Reklasifikace mezi obchodním majetkem a zbytkem je z mého pohledu možná (a v řadě případů bude i nutná). Může například dojít k tomu, že pozemek, který ležel ladem jsem začal pronajímat. Nicméně třeba v tomto případě bych si nemyslel, že skutečnost, že to prodávám kvůli majekoprávnímu vypořádání by měla být oním hybným motorem pro nutnost této reklasifikace. Pokud nemáte jiný důvod - tak za mne to klidně může zůstat mimo okruh obchodního majetku.

    

• Vyřazení pozemku - dar kraji

  30. 09. 2025

  Obec bezplatně převedla darovací smlouvou Středočeskému krajskému úřadu pozemek o výměře 100m2.
  Účetní hodnota daru činí 1 000 Kč. Jsme plátci DPH.
  Prosím o zaúčtování .

  Pozemek vyřadíte k datu podání darovací smlouvy na vklad do KN zápisem 401 MD/ 031 D v účetní ceně 1000 Kč. Toť vše. Kraj jako VÚJ má pozemek převzít v účetní ceně od vás opačným zápisem - je nutné jim účetní cenu sdělit ve smlouvě či jiným způsobem.

  Ohledně DPH zde není co řešit - dar je předpokládám bez protihodnoty (vám ze strany kraje) a vy jste navíc v pozici dárce. 

• Koupě turistické známky a část prodaná za stejnou cenu

  30. 09. 2025

  Naše obec koupila turistické známky, nejsme plátci DPH.
  Za stejnou cenu část vyfakturuje místní restauraci k prodeji.
  Přijatá faktura je na spotřební materiál 501.
  Vydaná faktura 311/649 jako zisk ? Celková částka 8 470 Kč, příjem 231 odpa 6171 položka 5139/311.
  U vydané faktury nemáme žádný zisk, prodáváme za stejnou cenu, za kterou jsme nakoupili. Jedná známka stoji 31,46 a druhá 10,89 nebo zaúčtovat mínusem, to nevím jak.
  Část známek nám na úřadě zůstalo, můžeme je prodávat? Pokud by to nebyl problém, jak zaúčtovat. Asi by se prodávali s menším ziskem v ceně 45 Kč.

  Turistické známky jste pořídili za účelem prodeje. V takovém případě je potřeba účtovat o zásobách, konkrétně zboží. Jsou dva možné účetní postupy s ohledem na vybraný způsob účtování o zásobách:

  a) Účtování způsobem A: Faktura za pořízení známek 131 MD/ 321 D, pol. 5138. Zavedení na sklad 132 MD/ 131 D. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně, příjem 231 MD/ 311 D, pol. 2112. Vyřazení ve skladové ceně 504 MD/ 132 D. 

  b) Účtování způsobem B: Faktura za pořízení známek 504 MD/ 321 D, pol. 5138. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně. Zavedení na sklad vždy jen k 31.12. ve výši neprodaného zbytku známek zápisem 132 MD/ 504 D (počet zbylých známek krát jejich jednotková nákupní cena), k 1.1. následujícího roku se ve stejné výši účtuje zpět do spotřeby 504 MD/ 132 D a takto pořád dokola. 

  Účtování o prodeji je pořád stejné, ať to prodáte restauraci, která to bude přeprodávat, nebo na obci přímo zákazníkovi. 

• Dotace PRV

  30. 09. 2025

  V roce 2024 jsme obdrželi potvrzení o přijetí žádosti o dotaci na projekt rozvoje venkova. Neúčtovala jsem. V tomtéž roce jsme nakoupili traktor za 289.900 Kč a tři kusy DDHM celkem za 108.680 Kč. Tyto jsem zařadila do majetku. Traktor byl zakoupen v prosinci, takže odpisy od ledna 2025. V dubnu 2025 jsme obdrželi dohodu o poskytnutí dotace a sice 35% příspěvek EZFRV a 65% příspěvek z národních zdrojů. Dotace nám zatím na účet zaslána nebyla.
  Protože je to moje první účtování dotace, prosím o radu, jak zaúčtovat dohodu o poskytnutí dotace a poté její příjem. Jak rozdělit investiční dotaci mezi DHM a DDHM ? Do karty majetku zapíši dotaci po přijetí i k DDHM? Neudělala jsem chybu, když jsem zatím nic neúčtovala?

  Začnu odzadu - chybu jste neudělala, když jste v roce 2024 nic neúčtovala, protože až teprve v dubnu 2025 byla dotace závazně přiznaná. Dohodu o poskytnutí dotace jste měla předepsat do podrozvahy zápisem 915 MD/ 999 D ve výši dotace (když je vyúčtování za déle než rok, volí se dlouhodobý účet 955).

  Nejedná se o běžný účetní případ dotace, protože vám jí přiznali až po zařazení majetku. Z odpovědi MF vyplývá, že v takovém případě můžete účtovat rovnou předpis 346 MD/ 403 D - ale až v okamžiku vyúčtování, pokud smlouvou není dotace vypořádaná a ještě budete něco dokládat. Tzn. až proběhne vyúčtování, zaúčtujete 346/403, dotaci zadáte nově na kartu investičního majetku a začnete jí nově rozpouštět zápisem 403 MD/ 672 D.

  Příjem dotace zaúčtujete 231 MD/ 346 . Investiční dotace patří na pol. 4213 + investiční ÚZ, nástroj a zdroje 1 a 5  (je nutné rozdělit na podíl SR a EU). Na pol. 4113 patří neinvestiční dotace - značí se v tomto programu neinvestičním ÚZ, nástrojem a opět zdrojem 1 a 5 (zdroj 1 podíl SR, zdroj 5 podíl EU). Vzniknou z toho v účtování příjmu z hlediska RS čtyři řádky (investiční podíl EU, investiční podíl SR, neinvestiční podíl EU, neinvestiční podíl SR). 

  Proč zmiňuju i neinvestiční dotaci - jestli byl pořízen jako způsobilý výdaj investiční dotace DDHM, tak to není dobře. DDHM je neinvestiční majetek a musí na něj být čerpána neinvestiční dotace. Neinvestiční dotace se účtuje na účet 672, nedává se do majetku na kartu DDHM, to platí jen u dotace investiční. Pokud ještě nedošlo k proplacení dotace, požádejte poskytovatele o změnu druhu dotace na DDHM na neinvestiční. Jako investiční nechte jen dotaci na DHM.

  NZÚZ u výdajů účetně zpětně do minulého roku neoznačíte - ani to není nutné, když jste neměli podklad ke značení, tak jste správně neznačili - NZÚZ stačí doplnit ručně na doklady, do souhrnné tabulky k dotaci, zkrátka u výdajů mimoúčetně.