Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Naše Služby Boží Dar, s.r.o. chce požádat město Boží Dar o finanční příspěvek (transfer) na chod infocentra ve výši 500.000 Kč ročně od roku 2026. Dotaz zní, měla by být uzavřená veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace s vypořádáním v měsíci lednu následujícího roku 2027 atd.? Použila bych položku 5213.
V souladu s § 10a a dále zákona č. 250/2000 Sb. lze poskytnout dotaci. To znamená, jak píšete, že musejí podat žádost, která bude splňovat náležitosti v souladu s uvedeným ustanovením. ZO musí schválit poskytnutí dotace a uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Protože je to nad 50 tis. Kč, tak musíte i zveřejnit smlouvu (§ 10 d).
Lze schválit smlouvu tak, že vypořádání se provede až následující rok. V tom případě dotaci poskytnete jako zálohu přes účet 373 (471 - když vyúčtování za déle než rok). Pokud se smlouva do konce roku nevyúčtuje, účtuje se o dohadné položce zápisem 572 MD / 389 D v poměrné výši dotace, kterou daný rok spotřebovali. A následné vyúčtování pak 572 (389) MD / 345 D a zúčtování zálohy 345 MD / 373 (471) D. RS odpa podle účelu - odpa 2143, pol. 5213 pro provozní dotaci.
Pokud byste vyúčtování obdrželi vždy do závěrky daného roku (například termín pro ně do 15.1.), mohli byste vždy zpětně k 31.12. proúčtovat rovnou vyúčtování 572/345, bez dohady.
Je ve výsledku jedno, jaký jim dáte termín pro vyúčtování, důležité je, že potřebujete mít podklady k účtování spotřebované výše dotace k 31.12. do nákladů - ať už předpisem 572/345 (když je k tomu vyúčtování) nebo 572/389 (když je dohada - tam je dobré si dát do smlouvy, ať vám dají včas info alespoň o spotřebované výši a papírově to mohou vyúčtovat klidně později).
Ještě je možnost neposkytnout dotaci, ale dar, ale to nevím, jestli by se ZO u takovéto částky líbilo, záleží, jak to schválí, rozdíl je v tom, že u daru nepožadujete vyúčtování poskytnutých prostředků, nechcete tedy sledovat účel jejich použití, např. když se dává obecně na činnost, je to méně administrativně náročné, nepostupuje se v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., ale je to peněžní dar podle občanského zákoníku. ZO by jen schválilo poskytnutí a výdaj pak jen zápisem 572/231.
Tady by byla přesnější ta dotace, když je to na stanovený účel, ale záleží jakou formou to ZO schválí a jak si to případně obhájí.
Musí se také respektovat ustanovení o hospodářské soutěži, ale to je již nad rámec naší odbornosti.
Naše Obec je plátcem DPH pro svou ekonomickou činnost. V obci probíhá výstavba kanalizace. Součástí smlouvy o dílo je uvést jeden zasažený jízdní pruh krajské silnice do původního stavu. Na celou tuto akci využíváme PDP.
Po domluvě s KSÚS bude opraven i druhý pruh krajské komunikace, který není výstavbou zasažen a obec obdrží dotaci na homogenizaci druhého jízdního pruhu z fondu homogenizace, aby byla krajská komunikace opravena v celé své šíři.
Danou akci řešíme se zhotovitelem dodatkem ke smlouvě na vícepráce a změnovým listem z hlediska dotace na kanalizaci, kde to bude neuznatelný výdaj.
Zhotovitel nám nyní vystavil fakturu na opravu druhého pruhu - po dohodě je také v režimu PDP, ale s tím, že si obec nebude nárokovat odpočet DPH. Dotace, kterou obdržíme z kraje je investiční v celkové částce (tj. ZD + DPH). Nyní, ale vůbec nevím, jak postupovat při účtování - nejedná se o vyvolanou investici (nemůže vstoupit do ceny kanalizace), ale protože to není majetek obce tak nemohu použít majetkový účet 042, ale jaký? To samé nevím, jak správě postupovat rozpočtově - výdaj nebude účtovaný 2321/6121 nebo ano? A pokud se jedná o investiční dotaci, tak by se měla postupně rozpouštět v odpisech, ale to není možné když se nejedná o náš majetek. Moc Vás prosím o radu ohledně kompletního zachycení celé této akce z pohledu účetnictví i rozpočtu.
Dívala jsem se na program Homogenizace na stránkách vašeho kraje:
Hlavní podstatou dotace a programu je homogenizace (optimalizace) vozovky pozemní komunikace ve vlastnictví Středočeského kraje ve smyslu souvislé opravy této vozovky v celé její šíři (uvedení vozovky do provozuschopného stavu) po zásahu ze strany obce při opravě, rekonstrukci, či nové pokládce infrastruktury inženýrských sítí do pozemní komunikace.
Při uvádění vozovky do původního stavu v souvislosti s pokládkou, či rekonstrukcí inženýrských sítí pod krajskou komunikací je tedy možné žádat o dotaci na homogenizaci druhé poloviny vozovky tak, aby byla vozovka opravena v celé šíři. Dotace je určená výhradně na homogenizaci silnic II. a III. třídy po provedení zásahu souvisejícího s pokládkou, či úpravou inženýrských sítí obce. Homogenizace jako taková by měla bezprostředně navazovat na zásah do inženýrských sítí.
Píšete o investiční dotaci. Nevím, zda to byl váš požadavek nebo to určil kraj. Není ve stavebním povolením, že se musí opravit oba pruhy komunikace? Potom by se mohlo jednat o vyvolaný náklad k výstavbě kanalizace a oprava by vstupovala do ceny investice. Účet 042, par. 2321, pol. 6121.
V takovém případě účtování investiční dotace od kraje:
Předpis podmíněné pohledávky na podrozvahu z rozhodnutí nebo smlouvy o poskytnutí dotace: 915 (955) MD / 999 D.
Přijatá platba před vyúčtováním - záloha : 231 MD pol. 4222, org, popřípadě ÚZ/ 374 D (472). Zároveň odúčtování z podrozvahy: 999 MD / 915 (955) D.
Pokud majetek není zařazen, tak k 31.12. byste měla účtovat o dohadě 388/403 ve výši vynaložených způsobilých nákladů v roce krát podíl dotace, maximálně do výše očekávané výše dotace.
Nezapomeňte mít značeny výdaje - dotace je krajská, tak značení by mělo být ÚZ a org ve výši dotace, jen org vlastní podíl, ale ujasněte si postup značení raději s krajem, některé kraje to chtějí opačně - ÚZ a org ve výši všech výdajů, k tomu org vlastní podíl (ten org tam potřebujeme v obou variantách, abychom oddělili vlastní podíl od podílu dotace). Někdy kraj neurčuje interní ÚZ a značíme jen org a orj.
Vypořádání po akceptaci ZVA: předpis 348 MD / 388 D a zúčtování zálohy 374 (472) MD / 348 D ve výši přijatých záloh.
Tyto situace nejsou moc logické - kraj dává obci dotaci, aby opravila krajskou komunikaci. Ale děje se to, tak nejlépe s tím naložit tak, že dáme do ceny investice (tedy i RS 2321 6121) a dotaci k tomu přiřadíme, pokud se trvá na tom, že je investiční. Moc mě nenapadá žádné lepší řešení, jak z toho trochu logicky udělat investici, když je to oprava a ne TZ.
Z účetního hlediska víme, že je to sporné, ale pokud kraj bude trvat na investiční dotaci, tak nejsem schopná nic lepšího poradit.
Mohou být k diskuzi i další řešení, pokud by například náklady na opravu druhého pruhu vznikly až po zařazení kanalizace, muselo by se posoudit, jestli zásah do druhého pruhu je oprava nebo TZ a zda by třeba nebyla řeč s krajem ohledně účetního převodu provedených prací - když na to dávají dotaci, tak ale nepředpokládám, že k něčemu takovému budou svolní.
Podepsali jsme smlouvu o financování malého projektu (FMP) z programu Interreg Rakousko-Česko 2021-2027. Správce FMP je Jihočeská Silva Nortica, Jindřichův Hradec. Dotace je neinvestiční na kulturní akce, kdy obdržíme max. 80 % celkových způsobilých nákladů. Výdaje máme letos, příjem dotace bude až v příštím roce po doložení ZVA. Když jsem se pídila po nástroji, zdroji apod. bylo mi řečeno, že účetně se již po novu tento program nekontroluje, pouze si mám prý označit faktury názvem a číslem projektu. Určitě musím mít nějak oddělené v účetnictví.
Jedná se o částku 21,2 tis. EUR, což je dle smlouvy cca 532 tis. Kč.
Smlouvu si zaúčtuji na podrozvahu, po vyúčtování příští rok odúčtuji. Jak prosím tedy zaúčtuji podíl 80% dotace, N, Z, případně ÚZ ?
Pravděpodobně se jedná o peníze z ERDF. Pro programy Interreg je určen nástroj 151, zdroj 5 ve výši dotace, nástroj 151 a zdroj 1 vlastní podíl na způsobilých výdajích. ÚZ jen když to jde přes veřejný rozpočet. Jestli je to např. od euroregionu, pak příjem na pol. 2329 a na příjmu i výdaji bez ÚZ, jen nástroj a zdroj.
K 31.12.2025 zaúčtujte dohadu dotace na profinancované výdaje zápisem 388 MD/ 672 D. ZVA příští rok 344 MD (pokud poskytovatel euroregion)/ 388 D a odúčtování podrozvahy, jak uvádíte. Příjem 231 MD/ 346 D.
Jinak celý projekt v účetnictví značte org - nejen účet 231, ale i ostatní syntetické účty (5xx, 321, 9xx apod.). Výdaje letos značte nástrojem a zdrojem viz úvod.
Na obci budujeme nové parkoviště, kde bude instalována dobíjecí stanice pro elektromobily, platba za nabití bude inkasována přes platební terminál. S firmou E.ON je uzavřena smlouva o poskytování služeb "E.ON Drive". Obec bude platit E.ON poplatky "odměnu" (paušál/dobíjecí stanici, variabilní odměnu 5 % dle odebraných kW, paušál za zajištění funce terminálu).
Naopak obec bude inkasovat (vystavovat dle podkladů od E.ON) příjem ve výši 8,- Kč /1 kWh.
Předpokládáme, že u odměny za službu 8Kč za odebranou kWh jde o zdanitelné plnění v sazbě 21 %. Zároveň budeme uplatňovat nároky na odpočet z odměny placené E.ONu.
Uplatníme zaroveň odpočet DPH i při pořízení dobíjecí stanice a platebního terminálu. Tržby za dobíjení nebudou nijak horentní, ale to by nemělo mít vliv na to, že si uplatníme odpočet DPH v plné výši.
Za mne souhlas - se zdaněním služby za odběr energie i s plným odpočtem daně. Nevidím tam žádný problém.
Obec prodává pozemky pro výstavbu RD formou Smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Kupující nyní platí zálohu, doplatek ceny až po dokončení a kolaudaci infrastruktury, kdy bude uzavřena Kupní smlouva. Pozemky jsou nyní v KN vedeny jako orná půda. Ve smlouvě je uvedena cena včetně DPH. Kupující zaplatil zálohu. Zaúčtování: 324 D / 231 - 3639-3111 + ZJ 201 = Kč bez DPH na MD / 343 25 + ZJ 201 = výše DPH na MD. DPH u prodeje pozemků = 21%. DUZP = den přijetí zálohy na účet obce.
Souhlas - musíte odvést DPH při přijetí platby, nebo DUZP a to ten den, který nastane dříve. Takže pokud prvotně plyne nějaké platba, tak z ní musíte odvést DPH a to ke dni přijetí platby. Sazba 21 % je OK. Trochu se neorientuji v těch stranách, jak to máte, ale asi souhlas, jedna z variant účtování je ta vaše:
231 MD / 324 D - základ daně (tedy záloha oddaněná 21 %) - ZJ 201
343 D - daň - ZJ 201
Raději pozor ale na jednu věc - DUZP (jak budete řešit ten zbytek, pokud nyní záloha třeba pokrývá 30 % a zbytek je těch 70 %) vůbec nemusí souviset s podáním návrhu na katastr nemovitostí. Tam je DUZP již předáním pozemku k užívání nebo až přijetím oznámení o provedení zápisu v KN a to ten den, který nastane dříve. Takže klidně to předání (ve smyslu, že si tam již může stavět, s pozemkem hospodařit...) může nastat dříve než je kupní smlouva - pokud je tam pustíte stavět ještě před kolaudací infrastruktury, což se někdy dělá. Tak raději na to upozorňuji - abyste potom u toho zbytku neměli třeba pozdní odvod DPH.
Městys směňuje pozemek s FO. Ve smlouvě je uvedeno, že městys převádí pozemek 901/19 o výměře 50 m2 do vlastnictví FO (jedná se o pozemek ostatní plocha, na kterém má FO postavený taras, zídku a plánuje další stavbu), oproti tomu FO převání pozemek 901/20 o výměře 43 m2 do vlastnictví městyse (jedná se o pozemek, na kterém má obec část komunikace a obrubníků). Cena pozemku ve vlastnictví městyse je smlouvě stanovena na částku 40.000 Kč bez DPH (800 Kč bez DPH/1 m2). Ve smlouvě je uvedeno, že cena pozemku ve vlastnictví FO je stanovena na částku 31.000 Kč bez DPH (720 Kč bez DPH/ 1m2). Smluvní strany se dohodly, že rozdíl v cenách směnovaných pozemků nám doplatí FO v částce 9.000 Kč bez DPH tj. 10.890 Kč vč. DPH po podpisu smlouvy do 10ti dnů. O přecenění na RH účtovat nebudeme, protože hranici pro přecenění máme 260 tis. a té nedosáhneme. Hodnota 1m2 směnovaného pozemku vedeného v našem majetku je 1 Kč/m2. Prosím o postup účtování vč. majetkového vyřazení a odvodu DPH. Velice děkuji.
Děkuji za reakci - oba tedy souhlasíme s tím, že odvod DPH je chybný, neboť v tomto případě najdeme dosti silné argumenty, že tam daň být nemá. Nicméně uvádíte, že smlouva je již podepsaná, došlo také k úhradě doplatku podle smlouvy a již se dává/dala na KN. Zároveň i když bychom řekli, že se tam má daň odvést, tak byl chybně ve smlouvě nastaven základ daně - daň se vypočetla a tím i zakalkulovala do vypořádání pouze z doplatku, což je nesmysl, neboť to je pouze část úplaty - toto je klasická chyba právníků - významná část z nich se v DPH vůbec neorientuje a je potřeba je ohlídat.
Můj názor je následující - máte dvě možnosti z hlediska DPH.
Bez ohledu na to, co je uvedeno ve smlouvě se rozhodnout směnu nepodrobit DPH, neboť objektivně tam daň skutečně být nemá - to je cesta, kterou bych se vydal já. Potom bych účtoval následovně:
MD 042/Dal 321 31 000 Kč (hodnota nabývaného pozemku v rámci směny)
MD 311/Dal 646 41 890 Kč (součet hodnoty nabývaného pozemku + doplatku)
MD 321Dal 311 31 000 Kč (zápočet v rámci směny)
MD 554/Dal 031 50 Kč - (50 metrů x 1 Kč)
MD 231/Dal 311 10 890 Kč - doplatek - klasicky položka příjem z prodeje pozemků
MD 031/Dal 042 31 000 Kč - zařazení pozemku do majetku.
Takto bych účtoval v situaci, kdy finanční vypořádání (5. řádek) vyinkasuji ve stejném měsíci, kdy podávám návrh na vklad (1. - 4. řádek zápisů) - což asi tak bylo. Pokud by se třeba v srpnu bylo přijato finanční vypořádání a v září podán návrh na vklad do katastru, měl bych si správně pomoci přijatou zálohou.
Pokud budete chtít respektovat smlouvu, že to má být převod s DPH, tak musíme vyjít z hodnoty pozbývsaného pozemku pro určení základu daně. Tady trochu nevím, jak to ocenil znalec - pokud ale výslovně řekl (jak to naznačuje směnná smlouva), že je to bez daně, tak to znamená odvod DPH ve výši 0,21* 40 000 Kč - tedy 8 400 Kč.
Účetní zápisy by v této variantě mohly vypadat například takto:
MD 042/Dal 321 31 000 Kč (hodnota nabývaného pozemku v rámci směny)
MD 311/Dal 646 41 890 Kč (součet hodnoty nabývaného pozemku + doplatku)
MD 321Dal 311 31 000 Kč (zápočet v rámci směny)
MD 554/Dal 031 50 Kč - (50 metrů x 1 Kč)
MD 734 (395)/Dal 734 (395) 40 000 Kč - základ daně pro odvod DPH (zaúčtování tohoto je v každém programu trochu jiné)
MD 646/Dal 343 8 400 Kč - odvod DPH 21 % (korigující výnos, který obec má) - v přiznání na ř. 1 a ř. 51 první sloupec
MD 231/Dal 311 10 890 Kč - doplatek - klasicky položka příjem z prodeje pozemků
MD 031/Dal 042 31 000 Kč - zařazení pozemku do majetku.
Já bych za sebe aplikoval první variantu - tedy DPH neodvádět, protože tam objektivně být nemá. Samozřejmě může vzniknout polemika, zda jste potom druhou stranu neošidili o 1 890 Kč. Nicméně podle mne naprosto zbytečně v té druhé variantě ztratíte 8 400 Kč.
A do budoucna moc doporučuji - daňový režim je potřeba řešit před uzavřením smlouvy. A pokud u směn bude DPH, tak skutečně je potřeba věnovat zvýšenou pozornost určení základu daně. Nejhorší je uzavřít směnnou smlouvu a teprve potom si nastavovat daňový režim. Tady jsou to naštěstí jen tisícovky, ale když to máte na směně, kde je "o dvě nuly více" tak to jsou skutečně již operace s velkými dopady do rozpočtu.
V září 2025 jsme nakoupili do počítačové učebny PC s Windows 11 /pouze krabice/ 21 ks za 264 264,- Kč. Nevíme, zda nám tuto částku plně pokryje provozní rozpočet, máme peníze v rezervním fondu. Musíme počkat na konečný hospodářský výsledek roku 2025 a pokud by byl záporný, požádat o převod prostředku z RF, nebo převést peníze z RF již nyní. Pokud již nyní, co potom, když budeme mít na konci roku hospodářský výsledek v plusu, převede nám zřizovatel finance zase zpět?
Prvotně bych se zastavil u toho, že píšete, zda požádat o převod prostředků z RF již nyní. Tady chci zdůraznit, že zákon 250/2000 Sb. nepožaduje, že by zřizovatel musel odsouhlasovat čerpání z rezervního fondu. Nicméně samozřejmě si to zřizovatel může vymínit - ať již výslovně ve zřizovací listině či třeba strukturou schváleného rozpočtu a pravidly pro jeho úpravu. Jde mi jen o to, že byste si měli vyjasnit, zda v tomto má PO volnou ruku, nebo potřebuje souhlas zřizovatele.
Když bych byl na Vašem místě (PO), tak bych se snažil spíše postupovat tak, že zatím z RF nečerpám a pokud uvidím, že nebudu vycházet, tak čerpám ke konci roku 2025 (a jestli potřebuji souhlas zřizovatele, tak žádám třeba v prosinci). Pokud zažádáte nyní a zřizovatel bude souhlasit a vy RF použijete, tak pokud by se rozhodnutí nezrevokovalo, tak to nejde vrátit zpět. Respektive je ale otázka, zda by to tak nutně vadilo - by byl vyšší HV a RF by se třeba naplnil v roce 2026 při rozdělování výsledku hospodaření 2025. O daň z příjmů tady asi nepůjde - takže za mne i toto je cesta (ale zase nevím, jak by bylo "politicky" přijato, že máte HV třeba 350 tis. Kč - ale to je již na diskusi se zřizovatelem).
Prosím o radu ke stanovení obecného postupu, kdy jednáme jako osoba povinná/nepovinná k dani. Kdy u směny vzniká povinnost odvodu DPH.
Osoba nepovinná k dani - prokážeme, že nemáme v evidenci OM, majetek evidujeme historicky, nebo v případě nákupu nebyla uplatněna DPH na vstupu, nebyl využíván k ekonomické činnosti.
Pokud vyhodnotíme, že nejednáme jako osoba povinná k dani, lze vyhodnotit směnu pozemku v režimu mimo DPH, i kdyby se dle územního plánu jednalo o zastavitelné území a bylo by možné na tomto pozemku umístit stavbu, resp. na pozemku již může být stavba a směnou dojde ke zvětšení pozemku. Obec nevyvíjí aktivity ke zhodnocení pozemku, ani nebyla učiněna změna v územním plánu v souvislosti se směnnou smlouvu. Postupovalo by se analogicky u prodeje?
V případě, že byl využíván částečně k ekonomické činnosti. Po nějaké období např. zahrádka pronajímaná na základě nájemní smlouvy a následně tento pozemek předmětem směnné smlouvy. Ostatní podmínky by byly splněny. Bude možné vyhodnotit, že jednáme jako osoba nepovinná k dani?
A ještě dotaz ke stanovení základu daně. Pokud vyhodnotíme, že jednáme jako osoba povinná k dani a je potřeba u směny uplatnit DPH. Základ daně je potřeba stanovit z ceny obvyklé. Je možné cenu stanovit jiným způsobem než znaleckým posudkem? Např. srovnáním ceny podobných transakcí, kvalifikovaným odhadem? A případně, kdy již je potřeba znaleckého posudku. Jestli je nutno řešit u smluv se směnou malé výměry pozemků.
V zásadě na první záležitost je možno odpovědět velice jednoduše - směna je pro účely DPH naprosto to samé jako prodej (z hlediska hodnocení varianty není předmětem DPH/osvobozeno/zdanit). Takže hodnotíte přesně podle kritérií, které aplikujete u prodeje. Pokud byste u prodeje vyhodnotili, že nejednáte jako osoba povinná k dani, tak naprosto stejně budete ve vztahu k pozbývanému pozemku jednat u směny.
Takže přesně tak - i kdyby to bylo v zastavitelném území - stále budou nastávat situace, kdy bych měl obhájit, že nejednám jako osoba povinná k dani (u prodeje i u směny).
Pokud byste ale majetek před směnou pronajímali - potom bych si nedovolil říci, že není obchodním majetkem a při směně bych jednal jako osoba povinná k dani (a tedy bych dále testoval, zda je to na osvobození nebo musí být podrobeno dani).
Stanovení základu daně cenou obvyklou - nikde v ZDPH není uvedeno, že je nutný znalecký posudek. Za mne pracovat s nějakou srovnávací metodou (bez využití znalce) je možné. Plně souhlasím, že u nějakých drobnějších směn je zbytečné objednávat znalce.
Firma na základě obecní objednávky provedla montážní práce s výměnou vodoměru u jedné domácnosti; došlá faktura je v PDP. Obec z této faktury uhradí jen asi desetinu, zbytek musím přefakturovat dotyčné osobě (neplátce DPH). DPH vyčíslím a zároveň si ho můžu celé vynárokovat? Následně vystavím fakturu s 21% a DPH odvedu? Nebo si z první faktury nevynárokuju nic?
Nejprvě k sazbě daně - jestli je to montáž vodoměru v domácnosti, tak by to měla být sazba DPH 12 %. Takže v přiznání k DPH na ř. 11 (dodanění). Když píšete, že je tam montáž, tak právě by to mělo být 12 %. To, že dodavatel napsal na PDP doklad 21 % neřešte - on sazbu u PDP plnění nemusí uvádět (když to již uvede, tak podle mých zkušeností to je stejně tak ve 20 % špatně - pokud se jedná o práce na bytech, bytových domech...).
Pochopil jsem to tak, že to zahrnuje jak práce, které má platit vlastník tak i to, co má platit nájemce. Já bych v takovém případě postupoval klidně následovně (ať to máte co nejjednodušší):
Došlou fakturu bych prodanil 12 %, nic neodečetl. Části, které jsou k přeúčtování nájemcům bych klidně již řešil v režimu přeúčtování podle §36 odst. 14 - tedy vzal těch cca 90 % z hodnoty faktury (prostě to, co se jich týká), dopočetl bych k tomu DPH 12 % a vystavil jim fakturu na celkovou částku - již úplně mimo DPH.
Město jako zřizovatel předává bezúplatně DHM do majetku příspěvkové organizaci ZŠ, která ho má již v užívání. Kdy máme tento majetek vyřadit z evidence a kdy ho má ZŠ zařadit?
Rada města schválila převod od 1.9.2025, to znamená, že my bychom měli majetek vyřadit k 31.8.2025, ale předávací protokol byl ZŠ podepsán až 19.9.2025. Za město byl protokol podepsán 1.9.2025.
Vyřazení by mělo proběhnout ke schválenému datu 1.9.2025, což znamená, že obec zaúčtuje odpisy ještě za měsíc září (odpisuje se včetně měsíce zařazení) a PO to účetně předáte v ZC stanovené k 30.9.2025. Od října bude odpisovat škola, která to zařadí také 1.9.2025 (odepisuje se od měsíce následujícího po zařazení).
Převzetí mělo být podepsáno 1.9.2025, ale to je spíš formalita.
Na základě darovací smlouvy příspěvková organizace (PO) bezúplatně přijala od ČŠI majetek, jehož pořizovací hodnota činí 153 431,60 Kč. Tiskárna Konica, pořízena 31.12.2012, poř. cena 96300,-Kč, SÚ 022, k datu vyřazení 27.8.2025 zůstatková cena 784,- Kč. Tiskárna OKI, pořízena 31.12.2013, poř. cena 39998,-Kč, SÚ 028. Tiskárna OKI, pořízena 30.12.2016, poř. cena 17133,60 Kč, SÚ 028. Tiskárny na účtu 028 rovněž vyřazeny 27.8.2025. PO dosud neměla žádný majetek nad 40 tis. Kč, tudíž ani zřizovatelem schválený odpisový plán. Jelikož není tiskárna Konica plně odepsána, musela ČŠI zaúčtovat vyřazení do nákladů ve prospěch účtu oprávek. Dotaz: v jaké ceně zařadit majetek do účetnictví PO, na jaké SU, zda a v jaké výši musí PO nechat schválit odpisový plán?
Hovoříte o tom, že vyřazení tiskárny zaúčtovala ČŠI do nákladů. Já si myslím, že je to spíše asi vaše domněnka, než informace od nich? Domnívám se, že ČŠI je organizační složka státu, tzn. vybraná účetní jednotka. Bezúplatný převod mezi VÚJ se účtuje rozvahově a přebírá se ocenění převodce.
DDHM PO převezme zápisem 028 MD/ 088 D v pořizovacích cenách uvedených ČŠI.
Tiskárnu převezme zápisem 022 MD v pořizovací ceně 96300 Kč/ 082 D ve výši oprávek 95 516 Kč, 401 D v ZC 784 Kč.
Převodce vyřadil majetek v srpnu, PO by měla při převzetí v srpnu majetek zaúčtovat a zařadit a od září začít tiskárnu odepisovat.
Aby PO mohla přijmout dar do svého majetku, musí mít souhlas zřizovatele.
U opotřebeného majetku se má nastavit zbývající doba životnotnosti - odhad podle aktuálního stavu - při takto malé ZC je to v zásadě jedno. S ohledem na to, že je to již tiskárna z roku 2012, tak si myslím, že není problém například stanovit, že životnost odhadujete třeba ještě na 3 roky (36 měsíců) a během nich to odepsat. Prostě si řekněte, kolik myslíte, že to ještě vydrží. Diskuse, zda 784 Kč ZC odepisujeme 12 měsíců, 24 měsíců nebo 36 měsíců ... je z hlediska výkaznictví skutečně irelevantní. Ať se nějak rozhodnou, napíší to na papír a Vy jim to schvalte.
K odpisování PO je na www.pouctuje.cz dokument z 27.9.2022. Vztahy PO a zřizovatele mají také svou sekci dokumentů na www.obecuctuje.cz.
Cituju vám k tomu příšlušné ustanovení ze zákona č. 250/2000 Sb.:
(1) Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou
a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,"
Město zatím Fond obnovy nemá zřízený, zatím jenom na základě schváleného Plánu financování obnovy vodovodu, kanalizace a ČOV města každoročně rozpočtuje výdaje ve výši 980 tis., z toho na vodovod 550 tis. a na kanalizaci 430 tis. Zatím jsme čekali se zřízením fondu na základě prováděcí vyhlášky č.428/2001 Sb. k zákonu o vodovodech a kanalizacích, kde je účinnost povinnosti zřízení fondu odložena na 1.1.2026.
Můj dotaz zní, zda-li od 1.1.2026 musíme mít k Plánu financování obnovy opravdu zřízen Fond obnovy anebo můžeme dále pokračovat, tak jako doposud?
Zřízení fondu musí schválit Zastupitelstvo a k tomu i směrnici o tvorbě a použití? Pokud bude fond zřízen na konci roku r.2025 s účinností od 1.1.2026, veškeré účtování o něm (tvorba) bude až v r.2026?
Musíme k tomuto fondu mít také zřízen samostatný účet nebo je možné prostředky nechat na BÚ a evidovat a účtovat pouze analyticky?
Změnou od 1. 1. 2026 je to, že máme nějakým způsobem (ve Vyhlášce není stanoveno jakým) v účetnictví zajistit oddělené sledování prostředků obnovy a také přiřazení všech transakcí, které se tvorby a čerpání týkají - viz § 13 odst. 6 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (ve znění od 1.1.2026).
Takže bych měl zajistit, abych v účetnictví nějakým způsobem zobrazil tvorbu, čeprání a zůstatek těchto prostředků obnovy. Jak to uděláte - to je na Vás. Jednou z variant je vytvoření peněžního fondu. Dále jsme jako námět dávali i nějaká zachycení na podrozvaze či třeba účtování s analytikami na 231 (najdete k tomu dokument na webu z roku 2023 - zdůrazňujeme, je to spíše námět k diskusi). Bohužel MF a MZe (jako gestor vyhlášky) k tomuto nic neřeší - jakoby tady problém vůbec nebyl. Jsme rádi, že nyní o tom začal diskutovat jeden kraj a hned se narazilo na otázky, které by bylo potřeba vyřešit centrálně - asi ze strany MZe - kde mám pro sledování a výkaznictví sledovat čerpání prostředků obnovy.
A já se bojím, že tady prostě bude napsáno něco ve Vyhlášce, ale vůbec nebude existovat nějaká metodika, kde by gestor předpisu definoval základní pravidla a cíle - no a potom to bude na nic.
Co se prosadilo již v minulosti - není povinností mít samostatný bankovní účet. Varianta s analytickým oddělením jen v účetnictví je podle mne stále jednou z možností.
Prosím podívejte se na dokument z 3. 11. 2023 - zatím k tomu nemám víc, co bych řekl. Samozřejmě můžeme dojít k tomu, že sledování čerpání má být třeba spojeno až s peněžním odtokem (nikoliv se vznikem nákladu) - potom bychom tomu museli účtování přizpůsobit - nicméně to je právě to, co by bylo potřeba vyřešit centrálně z MZe (a my se tomu pak přizpůsobíme). Teď ale nevíme o nic víc než v roce 2023 (respektive 2022, kdy jsme se něco pokusili řešit).
Prosíme o radu, jak opravit účtování projektu Zateplení a zlepšení energetické bilance bytového domu – dotační program Nová zelená úsporám (výzva Housenerg č. 7/23) – SFŽP.
Dne 8.1.2024 jsme obdrželi od našeho projektového manažera informaci o tom, že projekt byl akceptován (přesné datum akceptace je 20.12.2023) – jsou nám rezervovány 3 051 149,20 Kč (tj. 70 % přímých realizačních výdajů). Stavba je nyní již dokončena a podáváme žádost o platbu. O žádosti rozhoduje ministr vydáním rozhodnutí. Dohledali jsme, že se zřejmě jedná o ÚZ 90504, nástroj 170, zdroj 5.
Dne 1.4.2024 jsme zaúčtovali částku 3 051 149,20 Kč na účtech 955 MD / 999 Dal. – je to správně? Nebo máme na podrozvahu účtovat až na základě rozhodnutí? Nic dalšího k dotaci zaúčtováno nemáme.
V roce 2024 jsme obdrželi 3 faktury (faktury jsou vystavovány v režimu PDP bez nároku na odpočet daně). Při úhradě jsme v roce 2024 nečlenili výdaje na přímé a nepřímé a neoznačovali jsme část z dotace účelovým znakem, nemáme ani dohad na dotaci. Pouze vedeme na samostatném ORJ. V jakém okamžiku bychom měli označit výdaje roku 2025 (příp. 2024 ručně na doklady) ÚZ?
Teprve nyní před podáním žádosti o platbu nám investiční technik rozdělil faktury na výdaje přímé a nepřímé.
přímé výdaje nepřímé výdaje
194 577,40 stavební práce 09/2024 194 577,40 0,00
1 126 631,36 stavební práce 10/2024 1 050 279,60 76 351,76
3 122 428,31 stavební práce 11/2024 1 908 625,92 1 213 802,39
998 769,69 stavební práce 4/2025 522 878,79 475 890,90
460 951,83 stavební práce 5/2025 103 398,20 357 553,63
572 115,75 stavební práce 6/2025 350 078,11 222 037,64
347 477,97 stavební práce 7/2025 347 477,97 0,00
Pokud bude vydáno kolaudační rozhodnutí dříve než rozhodnutí o dotaci, máme ke dni zařazení do majetku zaúčtovat dohad 388 MD/ 403 D?
Jak máme prosím postupovat?
Na úvod upřesňuju, že nástroj je zde správně 171 (pro Modernizační fond). ÚZ máte dobře, ale vyjděte při značení z rozhodnutí ministra - mělo by tam být také uvedeno, že je to financováno z Modernizačního fondu. Příjem dotace označíte ÚZ, nástrojem a zdrojem 5. Výdaje do výše dotace značte stejně. Vlastní podíl jen nástroj 171 a zdroj 1.
NZÚZ doplníte ručně na doklady v okamžiku, kdy obdržíte rozhodnutí. Do účetnictví lze značení doplnit jen k výdajům letošního roku.
Postupovali jste správně - o dotaci nemáme v tomto případě účtovat, dokud není rozhodnutí. I ta podrozvaha může být k diskuzi, ale když už jste účtovali, je to jedno.
Moc nerozumím tomu rozdělení na přímé a nepřímé výdaje. Nepřímé výdaje se u NZÚ moc neřeší, protože poskytovatel kryje jen přímé realizační výdaje, nepřímé výdaje bývají nezpůsobilé, tzn. značily by se jen org.
Pro vás platí ještě stará pravidla:
https://novazelenausporam.cz/dokument/3380
Na str. 44 je potvrzena moje domněnka, že způsobilé jsou jen přímé výdaje, to si asi administrátor plete s jinými dotačními programi. Ani v nových pravidlech není v tomto ohledu změna.
Navíc pokud je faktura na stavební práce, vždy je to přímý výdaj, museli by na té faktuře zároveň vyčíslovat věcně nepřímé výdaje typu projekt.
Podle pravidel, které cituji výše se jako přímý výdaj u NZÚ uznávají i výdaje, které u jiných dotačních programů jsou nepřímé, cituji:
"Součástí přímých realizačních výdajů mohou být také náklady na vyhotovení odborného posudku,
odborný technický dozor, revize a zkoušky nezbytné pro realizaci opatření. "
Podívejte se do pravidel na odkaze výše, tam je to vše vysvětleno, jak tu píšu.
Dokud nebude rozhodnutí, neúčtujte dohadu ani značení.
Prosím o radu jak zaúčtovat příjem za žáky, kteří chodí do naší školy ze sousední obce. Byla uzavřena dohoda o vytvoření společného spádového obvodu a od 1.9.2025 nám bude sousední obec platit za žáky, kteří budou chodit do naší školy. Prosím o radu jak tento příjem zaúčtovat včetně paragrafu a položky.
Příspěvek se účtuje jako transfer bez ohledu na to, zda je zřízen školský obvod či nikoliv. Konkrétní účetní postup se volí podle toho, jak je koncipován příspěvek.
Pokud je sjednán bez vyúčtování, stačí zaúčtovat předpis 348 MD/ 672 D, příjem 231 MD položka 4121 (bez odpa)/ 348 D. Kdyby bylo sjednáno vypořádání příspěvku, měli byste účtovat o transferu s vypořádáním - přes zálohy, případně dohady, vyúčtování...
Informace ke školskému obvodu najdete například zde:
https://www.priruckazastupitele.cz/dotazy-a-odpovedi-skolstvi/
https://mv.gov.cz/migration/docDetail.aspx?docid=21350164&docType=ART&chnum=2 (metodika MV k tvorbě školských obvodů).
Obec v dubnu 2025 vypravila občanovi pohřeb a uhradila fakturu ve výši 14.900,-. Nyní přišlo usnesení o vypořádání dědictví - obci připadla částka 5.056,- (víc občan neměl). Má ještě obec nárok požadovat doplatek částky, tj. 9.844,- po MMR?
Zatím mám účtováno pouze došlou fakturu 14.900,- MD 377 / 321 D; úhradu MD 321 / 231 D par. 3632 pol. 5811; a příjem peněz z dědictví MD 231 / 377 D par. 3632 pol. 5811. Jak případně účtovat dál? Děkuji.
Některé otázky k tomuto tématu najdete na tomto odkazu:
https://mmr.gov.cz/cs/caste-dotazy/pohrebnictvi/socialni-pohrby
Měli byste mít nárok na doplacení rozdílu.
Pozor ale na to, že od roku 2025 je změna v RS. Výdaje na pohřeb máte zatřídit na položku dle druhu výdaje, tzn. většinou se bude jednat o položku 5169. Příjem od MMR patří na pol. 4171, v roce 2025 dočasně bez ÚZ.
Doporučuju účtovat fakturu za pohřeb ve výši dědictví na účet 518, zbytek, který budete požadovat po MMR na účet 377.
Příjem z dědictví na účet 649 s pol. 2329. Případně na položku 2324, pokud je výslově určeno, že to máte přiznáno jako vypravovatel pohřbu, nikoliv jako obecnou pozůstalost (jako dědic).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková