Dotazy

• Kniha o obci

  22. 09. 2025

  Obec nechala vytisknout knihu, kterou chce jednak rozdat mezi místní občany a také ji chce prodávat. Prosím, jak zaúčtovat tu část, kterou budeme rozdávat, a také tu část, kterou budeme prodávat. Kniha je vytištěna za cenu 1 výtisku Kč 340 Kč a obec ji hodlá prodávat za cenu Kč 350 Kč za kus. Dále prosím o odpověď, jak to bude ohledně DPH. V současné době je nulová sazba na knihy.

  Pokud jde o účtování, záleží, jakým způsobem účtujete o zásobách, zda způsobem A nebo B. Uvedu vám obě účetní varianty. 

  Způsob A: Pořízení ve výši knih určených na prodej zápisem 131 MD/ 321 D, úhrada s pol. 5138, zavedení na sklad 132 MD/ 131 D. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně, příjem na pol. 2112, vyřazení ze skladu 504 MD/ 132 D v pořizovací ceně. Darované knihy se pořídí stejně, vyřazení ze skladu je ale zápisem 543 MD/ 132 D. 

  Způsob B: Knihy, které se pořídily za účelem darování, se zaúčtují na účet 543 s pol. 5194. Nákup knih určených k prodeji se zaúčtuje na účet 504 a při prodeji výnos z prodaných knih stejně, jako u varianty A. Sklad budete řešit jen v případě, že by vám ke konci roku nějaké knihy zůstaly - aktivace zbylých knih zápisem 132/ 504, u těch, které nebyly darovány zápisem 132 MD/ 543 D. 

  Teď ve vztahu k DPH - dodání knih je skutečně osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet daně. To by mělo znamenat, že tiskárna Vám dodala knihy s nulovou sazbou daně - tedy nemáte žádný nárok na odpočet DPH. Nemohu ale vyloučit, že ještě máte nějaké vedlejší výdaje, které byly s daní (třeba někdo Vám udělal fotografie a vyfakturoval s DPH...) - u nich by tedy potenciálně nárok na odpočet DPH byl, pokud jsou knihy určeny k prodeji. Já budu zatím předpokládat, že tyto výdaje s DPH nebyly (případně byly tak malé, že jste to ani neřešili - pokud by to bylo jinak, prosím ozvěte se mi na mail zdenek@obecuctuje.cz).

  Takže předpokládám, že při pořízení nebyl žádný odpočet DPH - z pohledu DPH tyto nákupy nijak speciálně neevidujete. Z toho vyplývá, že pokud byste knihy následně darovali, tak ve vztahu k §13 ZDPH nenastane fikce dodání (protože dodáváte něco, u čeho nebyl uplatněn odpočet) a dary jdou úplně mimo DPH. Prodej knih - tam je nulová sazba daně - tedy nic neodvádíte, na 343 neúčtujete, ale musíte zajistit to, že v přiznání k DPH to půjde na ř. 26 přiznání.

• Obrat DPH a úroky

  22. 09. 2025

  Máme jako obec termínované vklady a několik spořících účtů u různých bank. Spadají úroky z termínovaných vkladů nebo ze spořících účtů do obratu DPH? Jde o velké částky.

  Ne - určitě nespadá. Jedná se o aktivity, kdy vy nejste tím aktivním poskytovatelem finančních služeb - tedy tady nejednáte jako osoba povinná k dani.

  Takže díky TV či spořícím vkladům se určitě nestanete plátci DPH.

• Předání souvisejících nákladů stavby od SPÚ

  22. 09. 2025

  K datu 2.7.2025 nám byla předána stavba polní cesty od SPÚ za cca 15 mil. Kč, stavbu měl SPÚ zařazenou do užívání, k datu předání jsem proto přebrala PC stavby i oprávky a zařadila do naší majetkové evidence. Nyní nám přišel od SPÚ na schválení zastupitelstvem další protokol o předání a převzetí, kterým nám předávají ostatní investiční náklady související s realizací stavby polní cesty - náklady na PD, TDI, BOZP, ZAV v částce cca 1,2 mil. Kč. Prvním předávacím protokolem byly zřejmě předány pouze náklady na stavební část bez souvisejících nákladů. Nenapadlo mě, že když měli na SPÚ stavbu zařazenou do majetku, že není včetně všech souvisejících nákladů a teď nevím, jak s nimi naložit. Patří do hodnoty stavby polní cesty, tu mám již ale od července v majetkové evidenci a nabíhají odpisy. Jak prosím účetně i majetkově postupovat?

  Navrhuji toto: Náklady dozařaďte zápisem 021 MD/ 401 D stejně, jako jste přebrala samotnou stavbu. Účtujte k datu zjištění, nemusíte zpětně měnit ocenění cesty, i do majetku to dejte ke stejnému datu jako zvýšení ceny cesty z důvodu opravy ocenění. Na kartu majetku můžete do informace vysvětlit důvod - pozdní předání souvisejících výdajů. Předpokládám, že udělal chybu SPÚ - asi nedali do pořizovací ceny, ale to je věc opravy u nich v účetnictví, ne u vás. 

  Každopádně postupujte ale tak, jak se dohodnete. Jsou VÚJ, takže od nich přebíráte ocenění. Můžete si pro jistotu u nich ověřit, jestli nemáte změnit pořizovací cenu zpětně od data předání původní stavby, aby ocenění a hlavně odpisování mezi vámi navazovalo. Pokud byste reakci k tomu neměli, postupujte jak píšu v úvodu. Jak říkám, není to vaše chyba, tak pokud by nebyla součinnost s převodcem, neřešila bych to. Zvažte i pracnost - ještě není předána mezitimní závěrka k 30.9.2025, tak oprava zpětně možná je. Jen aby nedošlo k tomu, že oni to třeba odpisovali až do srpna, nebo zda ty vedlejší náklady vůbec nezařadili, to z dotazu nevím, proto raději to dovysvětlení. 

• Rozpočtové opatření

  22. 09. 2025

  Obec zasílá sousední obci finanční příspěvek na žáky na základě uzavřené dohody. Seznam žáků k odsouhlasení jsme obdrželi nyní a poté bude vystavena faktura. Bohužel počet žáků je vyšší než jsme předpokládali - uskutečnil se přestup z jiné školy, kde finanční příspěvek neplatíme, a tedy finanční příspěvek bude vyšší než máme ve schváleném rozpočtu. Dojde tím k porušení rozpočtové kázně? Počet dětí jsem se snažila získat včas, ale dle sdělení počet dětí je jistý až po začátku školního roku.

  Záleží, jak máte schváleny závazné ukazatele rozpočtu ve vztahu k tomuto příspěvku. Kdyby hrozilo překročení, mělo by dojít stejně před platbou k přeschválení výše platby a současně k RO. Také je vhodné si se školou upravit splatnost, abyste byli schopni reagovat na konečnou výši ročního příspěvku.

  Toto bude každoroční dilema, proto by mělo dojít ke schválení příspěvku spolu s úpravou v rozpočtu vždy po dodání podkladů od školy a podle toho tedy mít případně i delší dobu splatnosti. 

• PO - dar nebo sleva na zboží?

  22. 09. 2025

  Obracím se na Vás s následující situací (za zřizovatele):
  v naší PO (ZŠ) byla provedena modernizace školní kuchyně v hodnotě cca 2 mil. Kč. Firma, která dodala všechny komponenty, nabízí po ukončení dotační akce ještě pořízení 6 ks velkých lívanečníků v celkové ceně 19 536,-Kč a chce na ně dát slevu 18 142,-Kč, škola tedy zaplatí za lívanečníky jen 1 394,-Kč.
  Můj dotaz zní, v jaké ceně by měla ZŠ zařadit lívanečníky do majetku a jak zaúčtovat tu slevu?

  Sleva je součástí ocenění majetku - úplatně pořízený majetek oceňujeme pořizovací cenou, což je cena, kterou za majetek skutečně zaplatíte. Pokud má PO od vás souhlas pořídit si lívanečníky svým jménem do svého majetku, pak jednotková cena je kolem 200 Kč, tak předpokládám, že u PO to skončí maximálně na účtu 902. Neznám jejich hranici pro evidenci na účtu 028 ani 902, takže je možné, že je budou považovat za krátkodobý majetek rovnou do spotřeby (pak bez zařazení na podrozvahu). Faktura 501/321 (pol. 5139 - ale RS PO nezajímá :)

• Obnova veřejného osvětlení

  22. 09. 2025

  Obec provedla rekonstrukci VO. Původní staré betonové sloupy včetně světel /9 ks/byly nahrazeny za nové stožárové sloupy včetně světla a dále máme světla umístěná na sloupech s výložníkem, zde se vyměnila světla a sloupy, výložník celkem 10 ks zůstal. Nová světla i sloupy zařadím dle faktury. Jde mi o vyřazení části VO, když máme v majetku obce zařazeno VO z roku 2001 v částce Kč 277005,-, která zahrnuje vše /sloupy,světla ,výložníky/ . V jaké částce tedy vyřadím původní VO? Neznám hodnotu výložníků,které nám zůstaly. Měly by tedy být dvě nové karty. ?Jedna nové sloupy včetně světel /9ks/ a druhá nové sloupy plus výložník celkem 10 ks /zůstatková cena plus částka na faktuře/?

  Podle popisu bych to účtovala jako kompletní obnovu - vyřazení celého původního VO a zařazení nového. Z celého osvětlení zůstanou jen přes dvacet let staré výložníky, jejichž ZC nebude podle mě významná. Proto mi přijde jako neefektivně pracné provádět poměrové vyřazení stavby, byť to je přesnější postup. 

  Jak si majetkově rozdělíte nové VO je na vás. Důležité je postupovat trochu jednotně a aby se to dobře inventarizovalo, tzn. zařazujeme např. podle ulic, jednotlivých tras apod. Pokud vám to bude vyhovat a budete umět VO lokalizovat, pak klidně tak, jak píšete - rozdělení na dvě majetkové karty. 

• Darované stavby od Povodí Vltavy s.p.

  22. 09. 2025

  Povodí Vltavy, státní podnik převádí darovací smlouvou městu stavbu protipovodňového opatření a pozemky. Jedná se o 7 vodních děl, hrází zapsaných v KN na pozemcích dárce, obdarovaného, a i na pozemcích třetích osob. Protipovodňové opatření sestává ze stavebních objektů SO 02- SO24 dle kolaudačních souhlasů z r. 2014 (zemní hráz, protipovodňová hráz, protipovodňové zídky, manipulační a údržbové cesty, manipulační lávky, tůň, kácení a výsadba stromů, přeložka VO a ČEZ, opatření na kanalizační síti). Dále jsou předmětem daru u všech stavebních objektů zabudované prvky mobilního hrazení, mobilní hrazení, zpětné klapky, šachty a další objekty. Ve smlouvě je uvedeno, že celková cena předmětu daru vedená v účetní evidenci dárce je 25.880.341 Kč (vlastní zdroje + dotace), která je součtem částek 25.879.846 Kč + 495 Kč (účetní hodnota staveb a pozemků). V účetní evidenci Povodí Vltavy jsou zařazeny hráze a zdi společně v pořizovací ceně, zvlášť tůň, manipulační a údržbové cesty společně, zvlášť lávka pro pěší a společně mobilní protipovodňové hrazení. Jak toto zařadit do majetku, když Povodí Vltavy nemá rozlišeno, jaké stavební objekty patří do vodních děl zapsaných v KN ani zatím neuvedlo přesné počty mobilního hrazení ani co je součástí zabudovaných prvků mobilního hrazení. Můžeme zařadit v pořizovacích cenách nebo musíme přecenit? V případě potřeby můžeme zaslat návrh darovací smlouvy.

  Státní podnik není vybranou účetní jednotkou. Pro vás to znamená, že nepřeberete jejich účetní cenu, ale jednotlivé stavby máte ocenit v reprodukční pořizovací ceně, což je zjednodušeně řečeno jejich aktuální hodnota. Zápis převzetí je 021 MD/ 401 D.

  Pro určení RPC není nutné nechat zpracovat znalecký posudek, stačí kvalifikovaný odhad například i tak, že vezmete jejich pořizovací cenu a snížíte jí o odhadované opotřebení. Možné postupy k určování RPC najdete v dokumentu a výkladovém videu zde:

  https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23

  Vůbec nemusíte hledět na to, jak to majetkově evidovali oni. Důležité je převzít majetek nejen protokolárně, ale asi i fyzickou prohlídkou, aby bylo jasné, jak co rozčleníte pro účely zařazení do majetku. Hráze budou samostatné stavby, zpevněné cesty také, tůň patří také samostatně na účet 021. Související výdaje typu přeložka nebo zásahy do zeleně zkuste identifikovat do příslušných staveb nebo je rozpočítat.

  Měli byste také mít právně vyšetřeno umístění staveb na cizích pozemcích. 

• Směnná smlouva - pozemky

  19. 09. 2025

  Prosím o kontrolu zaúčtování pozemků, na kterou byla uzavřena směnná smlouva. Dále jsme plátci DPH a firma je také plátce DPH. Ve smlouvě je uvedena cena 250,- Kč za m2 bez DPH. Účtovat budu 250,- + 21% DPH (tj. 302,50 Kč). DPH uplatňovat si myslím, že nemusím, když směňujeme pozemek, na kterém se nikdy stavět nebude (jedná se o chodník). Směňují se stejné m2 tj. 64 m2 (cena celkem 19 360,- Kč). Dále je ve smlouvě uvedeno, že obec zaplatí do 5 dnů po podepsání smlouvy ½ nákladů za zpracování GP (tj. 4 050,- Kč) a poté bude teprve podán návrh na vklad.
  Účtování po podání návrhu na vklad.
  Nabytí pozemku 042 MD/321 D = 19 360,- Kč
  Předpis výnosu se směny 311 MD/ 647 D = 19 360,-Kč
  Zápočet ze směny 321MD /311D = 19 360,- Kč
  Zařazení nového pozemku 031/MD/042 D = 19 360,- Kč
  Vyřazení pozemků z 031 – 554 MD/031D 64m2 x 18,34 = 1173,76
  ½ nákladů za vypracování DP – 518 MD/231 D 6171 pol. 5169 = 4 050,- Kč – účtováno den kdy byla částka zaplacena.

  Nejprve trochu všeobecně ke směně. Pokud máte ve smlouvě uvedeny ceny, oceňujete nově pořízený pozemek pořizovací cenou včetně vedlejších pořizovacích nákladů (znalecký posudek, poplatek za návrh na vklad). Tím, že se jedná o směnnou smlouvu tak tyto vedlejší pořizovací náklady se dávají v 1/2. Druhá polovina těchto nákladů se hradí z provozních prostředků. 

  Pokud ceny ve smlouvě uvedeny nejsou, měla byste nový pozemek ocenit RPC, např. znaleckým posudkem nebo odhadem. Doporučujeme, aby odhad nedělala sama paní účetní, ale např. starosta. Pokud by byli nějaké ostatní vedlejší pořizovací náklady (znalecký posudek a další), tak ty se platí z provozních prostředků. 

  Jestli jsem to správně pochopila, tak vy máte ve smlouvě uvedenou cenu, tak byste měla nově nabytý pozemek ocenit pořizovací cenou, včetně 1/2 vedlejších pořizovacích nákladů.

  Konkrétní účtování, kdy neřešíme DPH (měla byste účtovat k datu návrhu na vklad) máte správně, jen tedy ověřte, jestli tu úhradu 4050 Kč nemáte rozdělit částečně na účet 042 a částečně do nákladů. Nevím, jak se ujednalo - když už hradíte jen půlku, tak pokud ve vztahu k zaměření vašeho pozemku, je správně to celé nechat na účtu 518, pokud byste platili ve vztahu k zaměření nabývaného pozemku, patřilo by to na účet 042.

  Zároveň, nevím kdo platil správní poplatek za návrh na vklad. Pokud to šlo celé za Vámi, tak 1/2 byste měla také účtovat vedlejší pořizovací výdaj a druhou 1/2 z provozních prostředků. 

  V dotazu máte par. 6171. Je vhodnější par. 3639, který se spíše používá u příjmů a výdajů při nakládání s majetkem (nebo konkrétnější odpa podle účelu pozemku).

  Teď ve vztahu k DPH - tak jak to máte zaúčtováno, tak počítáte s tím, že:

  a) firma, která na Vás pozemek převádí DPH odvádí a Vy si neuplatňujete odpočet. Neuplatnění odpočtu je za mne správné, protože pokud je to pro výstavbu chodníku, tak to nesouvisí s Vaší ekonomickou činností

  b) Vy DPH neodvádíte - to je potenciálně možné, nicméně abych si na to mohl udělat nějaký názor, tak bych musel vědět, o jaký pozemek jde (katastrální území a číslo parcely, dále jak je ten pozemek, co na firmu převádíte nyní využívaný, případně jak jste jej nabyli...). Jestli jste si jisti, že tam DPH být nemá, tak OK, pokud to chcete řešit, tak prosím poslat informace viz výše na e-mail zdenek@obecuctuje.cz

• ZVA dotace

  19. 09. 2025

  V letošním roce jsem obdrželi rozhodnutí o poskytnutí neinvestiční dotace z MZE na opravu latinského kříže v obci. Faktury jsem účtovala 511/321, úhrada 5171 odpa 3326. Závěrečné vyúčtování dotace jsme odeslali DS 14.7.2025. K tomuto datu jsem odúčtovala z podrozvahy a předepsala pohledávku 346/672. Peněžní prostředky jsme dosud neobrželi. Možná přijdou letos, možná příští rok. Příjem bych zaúčtovala 4116 UZ 29032 , 231/246. Je to takto správně?

  Nejprve k účelovému znaku. V dotazu chybí konkrétnější informace o programu. Předpokládám, ale že ÚZ 29032 máte potvrzený od poskytovatele dotace. Tento ÚZ se použije u programu Údržba a obnova kulturních a venkovských prvků II – program č. 129670 (poskytoval MZe). 

  Pro tento ÚZ platí, že se jedná se o dotaci z národních zdrojů. ÚZ a org se používá pouze u příjmu dotace a výdajů ve výši dotace (případný vlastní podíl se značí jen org), u ostatních účtů typu 955, 999, 511 a 321 pro oddělení projektu používejte jen org. Většinou v podmínkách dotace bývá podmínka odděleného účtování a právě proto si vypomáháme např. org. U všech účetních případů, které se týkají dotace, byste měla mít tedy i org. 

  K účtování výdajů. Faktury od dodavatele účtujete jako opravu - to je správně v případě, že se jedná o uvedení do původního stavu, bez změny parametrů. U památek nebývá TZ časté a není většinou ani žádoucí. Navíc máte neinvestiční dotaci. V případě neinvestice se samotné práce účtují na účet 511 jako oprava, na účet 518 jen případné související služby, např. projektová dokumentace k opravě.

  Výdaje máte postupně procenticky značit až do celkové výše dotace ÚZ a org, vlastní podíl (když není dotace 100 %) jen org. V případě, že se to týká faktur, které jsou už v uzavřeném období (např. v minulém roce), tak se procenticky dooznačí pouze ručně na fakturách. 

  Pokud je ÚZ správně, tak se jedná, jak píšu výše, o národní program, takže příjem dotace (s pol. 4116, když je to dotace neinvestiční) budete mít značen ÚZ a org.

  Co se týká účtování ZVA. Účetní předpisy ZVA máte správně. Jenom opět nezapomeňte na značení org. Opravdu, když nedorazí fin. prostředky z dotace dříve, tak při předpisu ZVA se odúčtovává i podrozvaha.  Ale píšete, že jste učtovala k datu odeslání ZVA. S vypořádáním dotace z MZe (účtováním předpisu ZVA) byste měla správně počkat až na potvrzení ZVA poskytovatelem. Ověřila bych si dokonce roku právě to potvrzení. Pokud byste do konce roku neměla potvrzenou ZVA, tak by bylo třeba, aby jste předpis zrušila a nechala podmíněnou pohledávku na podrozvaze. A zároveň byste měla k 31.12. účtovat o dohadné položce zápisem 388 MD / 672 D. A až Vám potvrdí ZVA, tak teprve účtovat o předpise, již zápisem 346/388. 

• stanovení škodní komise

  18. 09. 2025

  Dobrý den,
  máme dotaz kdo stanovuje a jmenuje členy škodní komise, statutární zástupce-starostka, nebo rada města, nebo pan tajemník???
  Pokud máme v pracovním řádu uvedeno, že povinnosti zaměstnanců a jejich odpovědnost za způsobenou škodu zaměstnavateli jsou stanoveny v ZP, případně mohou být blíže stanoveny interním právním předpisem (který mj. nemáme), máme se řídit ustanovením ZP?? Škoda se bude vymáhat na zaměstnanci úřadu. Jde nám o to, abychom postupovali správně a vyhnuli se případným chybám,
  Děkuji

  Podle par. 102 a par. 122 zákona o obcích jsou komise zřizovány radou města nebo obce, která jmenuje jejich předsedy a členy a za svou činnost jsou radě odpovědné. Zároveň se schvaluje i statut komise. Jedná se o základní dokument, který definuje účel, počet členů, působnost a pravidla činnosti komise často jakožto poradního orgánu jiného orgánu (např. rady),  

  V případě, že v obcích, kde rada volena není, přecházejí pravomoci týkající se komisí na starostu. Nejedná se však o vyhrazenou pravomoc, proto si zastupitelstvo může rozhodování o komisích (např. vznik, rušení nebo personální obsazení) vyhradit. Pokud tedy nedošlo k vyhrazení pravomoci zastupitelstvem, může komise zřizovat starosta. 

  Orgány obce (RM, starosta, popřípadě zastupitelstvo (podle vyhrazených pravomocí) mohou rozhodnout v různých případech škod, kdo je za ztrátu majetku odpovědný, a i o případných náhradách. Zároveň je vhodné, pokud je jmenována škodní komise, mít i interní předpis, kde si definujete postup řešení škod (nahlášení, ukončení a tak). I když byste měli interní předpis, tak musíte vycházet ze ZP. V interním předpise by měl být nejen odkaz na ZP, ale i postup, jak škodu řešit, kdo ji vyřeší - schválí, kdo sepíše dohodu o náhradě škody a tak.

  Zaměstnanec hradí zaměstnavateli škodu způsobenou porušením pracovních povinností, ale za určitých podmínek a s limitovanou výší náhrady (zejména nedbalostní škoda nemůže přesáhnout 4,5násobek průměrného výdělku). Zaměstnavatel musí prokázat, že škoda vznikla a že ji zaměstnanec zavinil, a to buď nedbalostí, nebo úmyslně. V případě svěřených hodnot nebo úmyslného jednání může být odpovědnost přísnější. 

  Když to shrnu, pokud máte škodní komisy zřizovanou RM (vycházím z toho, že máte RM) tak náhradu škody komise projedná a výsledek předá RM ke schválení. Komise je poradní orgán RM. Následně po schválení v RM, např. starosta obce nebo tajemník, může být ošetřeno v interním předpisu nebo rovnou při schválení náhrady škody RM určí, kdo se zaměstnancem sepíše písemnou náhradu škody. Jak jsem psala výše. Je vhodné si kompletní postupy a pravidla opravdu schválit ve vnitřním předpise, zejména kvůli jednotnému postupu a určení kompetencí v celém procesu. 

• Sociální pohřeb - nabytí majetku pro obec

  18. 09. 2025

  Obec vypravila sociální pohřeb občanovi. Na základě usnesení (žádní dědici) dostala po pozůstalém osobní vůz Škoda Felicia (odborný odhad vozu 5 000 Kč). Dle rozhodnutí zastupitelstva byl vůz prodán za cenu 4 004 Kč na náhradní díly.
  Prosím o radu, jak zaúčtovat přijetí vozu na základě usnesení? A jak zaúčtovat poté prodej vozu? Má se zařadit dle hodnoty na 028/088 a poté vyřazení 088/028?

  Na základě usnesení můžete osobní vůz zařadit do majetku v RPC (cena v místě a čase obvyklá). Můžete klidně použít ten odborný odhad. Účetní zápis zařazení DDHM máte v pořádku, k tomu ještě zaúčtujte v té samé výši zápis 558 MD/ 649, protože je to bezúplatné nabytí od jiné, než VÚJ. 

  Zastupitelstvo schvaluje jen převod nemovitých věcí, prodej movitých věcí schvaluje rada (může pravomoc přenést na starostu), pokud máte, nebo starosta. Záměr prodeje se v tomto případě nezveřejňuje (viz § 39 zákona o obcích). Nabídkovou cenu určuje orgán, který je oprávněn rozhodovat o vyřazení/prodeji (tedy např. i starosta). Pokud prodej auta jako movité věci schválilo ZO, vyhradilo si to tím nepřímo jako svou pravomoc a mělo by pak schvalovat prodej všech movitých věcí i do budoucna (asi je to u vás již "zvykem"). 

  I zápis k vyřazení vozidla máte účetně v pořádku. DDHM se vyřazuje pouze obráceným zápisem 088 MD / 028 D. Zároveň byste měla předepsat pohledávku z prodeje. Prodej DDHM se účtuje zápisem 311 MD / 646 D a platba 231 MD + RS pol. 2310.

  Šlo by to celé pojmout i jako prodej materiálu - pokud je auto nepojízdné, přezvali byste ho jako darovaný materiál zápisem 501 MD/ 649 D a o prodeji byste účtovali na účet 644 s pol. 2310. 

  Ještě mě napadlo, když vidím, že odhad ceny je 5000 Kč a prodáváte za 4004 Kč, tak raději dodržet § 39 odst. 2 zákona o obcích - mít zdůvodněnou odchylku od ceny obvyklé. Je to tady opravdu banalita a spíše úsměvné - i MV ve své metodice uznává, že soudy řeší, zda odchylka je v logice „podstatně nižší ceny“, cituji z metodiky:

  "soud hovoří o neodůvodnění „podstatně nižší ceny“, nechce-li se ovšem obec vystavovat riziku neplatnosti smlouvy, je vhodné odůvodnit jakoukoli odchylku, neboť vždy může být sporné, zda se ještě nejedná o „podstatnou“ odchylku"

  Já si myslím, že u vás to sporné nebude, protože se zde nebavíme o nějakém podstatném rozdílu od ceny obvyklé, tak to berte spíše jako akademickou diskuzi, kdy v zákoně není žádný limit, který by nám určoval, v jakých případech odchylku zdůvodňovat a v jakém ne.

  Nezapomeňte také požadovat náhradu po MMR - vyplatí vám náklady na pohřeb ponížené o to, co jste získali v dědictví, ale to asi víte. 

• ! DPH u FVE

  18. 09. 2025

  Naše obec (plátce DPH) v letošním roce zrealizovala výstavbu FVE na 3 obecních budovách – ČOV, MŠ a knihovně (což je budova KD a hospody, ve které je v suterénu knihovna). KD je používán pro všechny činnosti – ekonomické, ekonomické osvobozené i veřejnou správu, hospodu si obec provozuje sama. Výstavba je podpořena dotací z Modernizačního fondu. Původně jsem si myslela, že klasicky uplatním plný odpočet DPH u ČOV a krácený včetně poměru u knihovny. Po prostudování Vašich materiálů jsem zjistila, že to tak nelze udělat. Navíc je to v naší obci tak, že se el. energie v případě přebytků sdílí ze všech FVE do veřejného osvětlení, na obecní úřad, do obecního bytu, sportovního areálu nebo navzájem ze školy do hospody apod. Pokud jsou další přebytky, tak se přeprodávají dál. Z 11 odběrných míst máme v současnosti 4 odběrná místa včetně podružných měřidel u jednotlivých míst.
  Faktury, které jsme uhradili firmě za realizaci FVE, jsme uhradili včetně DPH a neuplatnili odpočet. Což víme, že není správně. Situace je tak komplikovaná, že uvažuji tak, že proplacení dotace budeme žádat pouze ze základů daně tedy bez DPH. Asi se v tomto případě „ošidíme“, ale nevím, zda je v našich silách odhadnout spotřebu. Dále uvažuji tak, že bych po roce fungování FVE dokázala odhadnout spotřebu a zpětně uplatnila odpočet DPH u ČOV a poměrově u hospody. Zastupitel, který se FVE zabývá, mi řekl, že vlastně nikdo neví, odkud a kolik energie se sdílí. Navíc se brzy staneme členem společenství Enerkom, kde prý si budou členové - obce sdílet elektrickou energii navzájem. Co byste nám doporučil? Neuplatňovat odpočet DPH nebo tvrdit, že u ČOV je energie pouze pro ekonomickou činnost a tím pádem uplatnit 100 % odpočet, a dále tvrdit, že škola sdílí pouze do veřejného osvětlení (což by znamenalo, že mohu pro dotaci uplatnit fakturu včetně DPH). U knihovny bych odpočet DPH vůbec neuplatnila. Teď budeme předkládat podklady k proplacení dotace, budu moc ráda, když nám poradíte.

  FVE jsou obecně nyní skutečně z pohledu DPH krajně problémovým tématem - složitost je založena tím problémem se sdílením elektrické energie, možnost přeposlat vyrobenou FVE podle mé úvahy... Původní nastavení, že jsme vycházeli z toho, na jakém objektu je FVE umístěna, je využitelné jen velice omezeně. Takže se skutečně klidně může stát, že elektřina vyrobená na ČOV skončí ve veřejném osvětlení (tedy mimo ekonomickou činnost) nebo v nějaké aktivitě, kde je plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet (sportoviště, kulturní dům, ve kterém děláte vlastní kulturu). Zejména ta možnost, že to skončí i v těch činnostech osvobozených od DPH je problémová, že tam potom potenciálně nastupuje krácení koeficientem, které vůbec nemusí souviset s tím, v jakém rozsahu je to třeba používáno pro ČOV a pro tuto činnost.

  Za mne - jaké jsou možnosti (a teď trochu odhlédnu od těch dotací, které nám to ještě komplikují), pokud je FVE dimenzována tak, že tam dochází právě k nejrůznějším sdílením - třeba mimo ekonomickou činnost:

  a) říci, že ty FVE u Vás slouží částečně i mimo ekonomickou činnost, rozhodnout se v návaznosti na závěry KOOV z ledna 2021, že FVE nevložíte do obchodního majetku a říci, že není nárok na odpočet DPH. Z hlediska dotace tak brát, že není nárok na odpočet a potenciální uznatelný náklad pro dotaci pak brát včetně daně (a možná díky tomu čerpat o něco vyšší dotaci) 

  b) postupovat tak, že FVE prostě slouží k zajištění jak zdaňované činnosti (prokazatelně u té ČOV) tak i třeba mimo ekonomickou činnost a nejste schopni ale odhadnout, kolik to bude a jít na nějaké obecné režijní poměry odvozené třeba z podílu režií - tak jak to vysvětluji v Manálu k DPH k druhům odpočtů. Případně pokud je tam větší riziko, že je to i k plněním osvobozeným od DPH, tak to prostě ještě prokrátit přes koeficient. Problémem této varianty je ale to, že v tomto případě ten odpočet DPH bude velice malý

  c) zkusit poměr individualizovat - tedy nějak dokumentovat rozsah, v jakém je to ke zdanitelný plněním. Já si myslím, že by snad mělo být měřitelné, kolik z FVE je spotřebováno pro dané vlastní zařízení (například ČOV) + fakturované přetoky - toto považovat třeba u ČOV za něco, co je ke zdanitelným plněním a u zbytku předpokládat že je to k neekonomické činnosti a podle toho nastavit poměr. Ale je to fakt problém - je to prostě o tom, co jsem schopen ve vztahu ke svému sklonu k riziku akceptovat.

  Tak co třeba uvažovat tak, že u FVE na MŠ a knihovně do toho jít v tom režimu podle písmene a) (tedy bez odpočtu a pro potřeby dotace považovat za uznatelný výdaj částku včetně DPH) a u FVE na ČOV zkusit spočítat nějaký předpoklad odběru pro ČOV, podle toho nastavit poměr a s tím pracovat i pro dotaci. No a potom sledovat, zda se tento poměr nezmění o více než 10 procentních bodů... - pokud tedy jsem schopen získat data viz výše.

  Vyřešit to ale skutečně neumím. Je samozřejmě i ta varianta jít na to podle bodu b), ale ten odpočet bude většinou hodně malý (na druhou stranu potom nemusím mít tolik starostí v tom, kam vyrobená elektřina z FVE šla).

• ! Lhůta pro odpočet DPH

  18. 09. 2025

  Potřebovala bych zpětně uplatnit odpočet DPH na projekt. dokumentaci na ČOV DUZP 19.12.2022. Lze ještě uplatňovat zpětně 3 roky ? Vím, že jsou nějaké změny, ale nemám úplně načteno a potřebuji potvrdit ohledně dotace.

  Odkáži se na materiál GFŘ - informace ke změnám v DPH od 1. 1. 2025 na následujícím odkazu:

  https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/informace-ke-zmenam-v-oblasti-dph-od-01012025

  V bodě 12 daného materiálu je hned v úvodu uvedeno:

  Novelou dochází zejména ke zkrácení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně. Nárok na
  odpočet daně nově nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně
  následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Nárok na
  odpočet daně uplatňuje plátce v daňovém přiznání, do konce stanovené lhůty musí tedy dojít
  rovněž k podání daňového přiznání.
  Zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu daně se vztahuje pouze na situace, kdy nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění nebo poskytnuté úplaty vznikl po účinnosti Novely, tj. od 1. 1. 2025.

  Tedy u plnění s DUZP 19. 12.2022 by ještě měla platit původní lhůta 3 roky.

• Prodej pozemku - DPH

  18. 09. 2025

  Zastupitelstvo schválilo za cenu 200 Kč/m2 prodej dvou pozemků mezi dvěma bytovými domy. V každém domě jsou čtyři byty v soukromém vlastnictví. Jedná se o pozemky, které slouží jako jediná přístupová cesta k těmto bytovým domům a společný dvůr. Ve zveřejnění záměru prodeje jsme uvedli, že navrhujeme prodej do ideálního čtvrtinového podílového spoluvlastnictví majitelů bytových jednotek v obou domech.
  Nevíme, zda tento prodej bude podléhat DPH.

  Děkuji moc za zaslání bližšího popisu. Jak jsem si pozemky zobrazil, tak dle mého názoru byste z prodeje těchto pozemků neměli odvádět DPH. Vedou mne k tomu dva argumenty:

  a) uvádíte, že jste tyto pozemky nikdy nepronajímali, nepoužívali k ekonomické činnosti a že jsou to fakticky volně přístupné pozemky v obci (mimo jakoukoliv ekonomickou činnost). Za mne by tyto pozemky neměly být obchodním majetkem a v návaznosti na závěry KOOV z ledna 2021 bych vyhodnotil, že se jedná o prodej pozemků, při kterém nejednáte jako osoba povinná k dani - tedy za mne toto spíše není vůbec předmětem DPH.

  b) i kdybych připustil, že v argumentu a) je problém, tak nastupuje druhá věc - otázka, zda to přeci jen není ve funkčním celku s těmi domy. Když jsem si to zobrazil, tak vidím, že kolem daných pozemků je plůtek, směrem od silnice dokonce branka (sice otevřená, ale přeci, na pozemcích je částečně zpevněná plocha, kde dle všeho mohou najíždět auta k obsluze domu a dle všeho je z pozemků vstup do domu. Za mne je naplněn funkční celek s danými domy, které rozhodně nejsou novostavbami - tedy z tohoto pohledu bych stejně skončil v osovbození od DPH.

  Takže za mne - určitě bez DPH.

• Demolice budovy, předání vymáhání pohledávky CÚ

  18. 09. 2025

  V rámci výstavby společenského sálu byla provedena demolice budovy, která stála na příjezdové cestě - protože na stejném místě není záměr vybudovat novou stavbu, bude zde travní porost dali jsme částku na 518 a RS 5169. Jen mě napadlo pro další případy, kdyby se na tomto místě budoval chodník byla by zůstatková cena stavby a cena demolice součást pořizovací ceny? A ještě se vrátím k předání rozhodnutí pro exekuci celnímu úřadu - odpis z daňového účtu poplatníka tj z 315 a z 606 je pouze u místního poplatku. Pokud se předává rozhodnutí ze správního řízení (přestupkové pokuty-občanské soužití atd.) na exekuci, tak to necháme v účetnictví a CÚ nám vymoženou částku přepošle, je to prosím tak?

  1. Podle § 55 vyhlášky je výdajem souvisejícím s pořízením majetku:

  vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

  Pokud je situace taková, že budova byla zdemolována a nebyla to demolice vyvolaná tím, že bylo potřeba uvolnit prostor pro novou výstavbu, tak zaúčtování demolice a vyřazení ZC demolovaného objektu do nákladů je v pořádku.

  Ale pokud by to byla demolice účelově provedená pro další výstavbu např. právě toho společenského sálu (např. bránila vstupu nebo vjezdu ke sálu) měla by jít demolice a ZC spíše do PC nového majetku - respektive ono je to v těchto případech dost na individuálním posouzení konkrétní situace. 

  Nicméně předpisy nehovoří o tom, že by nová stavba musela stát přesně na místě té původní - posuzuje se zde příčinná souvislost, tedy fakt, zda se původní stavba demoluje z důvodu nové výstavby.

  Podle vyhlášky pak vstupuje nejen náklad na demolici, ale i zůstatková cena vyřazovaných staveb do ceny nové výstavby. Ale vždy za předpokladu, že stará stavba je vyřazována v důsledku nové výstavby. Také musíme zvážit okolnosti - asi nedemolujete stavbu z důvodu stavby chodníku, ale primárně z důvodu stavby společenské budovy.

  Někdy může vzniknout situace, kdy se stará stavba zdemoluje a vyřadí likvidací, protože je ve špatném stavu a na jejím místě se postaví nová stavba, tam spíše uvažujeme o vyřazení likvidací (důvod vyřazení je opotřebení, nikoliv uvolnění místa nové stavbě). 

  2. Ono je to trochu jinak. Cituji vyjádření MF k účtování o nedoplatcích předaných k vymáhání celnímu úřadu: 

  Z uvedených skutečností lze přijmout závěr, že obec musí i nadále vést účetní evidenci ohledně částek místních poplatků, předaných k vymáhání obecnému správci daně, když tyto částky jsou rozpočtově určeny obci. To znamená, že i když obecní úřad předá nedoplatek k vymáhání obecnému správci daně, neztrácí obec „kontrolu“ nad danou pohledávkou ani užitky z ní, a tedy ji musí nadále vykazovat ve svém účetnictví. Převedený výnos místního poplatku od obecného správce poplatku zatřídí na příslušnou příjmovou položku v rámci podseskupení 134 podle druhu místního poplatku.

  V této souvislosti lze upozornit též na skutečnost, že předmětné pohledávky včetně souvisejících opravných položek jsou předmětem inventarizace, a je tedy nezbytné zajistit obousměrné předávání informací tak, aby mohla být řádně provedena inventarizace podle požadavků zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů.

  Obec danou záležitost zanese do daňového účtu poplatníka. V účetní evidenci pohledávka za místním poplatkem stále zůstává, neodúčtovává se a přijatá platba se účtuje proti 315 a položce podle druhu místního poplatku (např. TKO 1345, psi 1340 atd.).

  U pokut, které CÚ vymáhají to funguje stejným způsobem. Odepisuje se z evidence i z účetnictví pouze ta 30% část, kterou si CÚ za vymožení nechá a zbytek pohledávky z pokut zůstává v účetnictví a ruší se až zaslanou platbou od CÚ proti účtu 315 a položce pokut (pol. 2112) nebo nákladů řízení (pol. 2324).

  Započteno na dva dotazy.