Vážená paní inženýrko, obracím se na vás s prosbou o radu ve věci nepřímých nákladů, na které je poskytnuta neinvestiční dotace. Jak postupovat, pokud jsou naše skutečné nepřímé náklady nižší oproti částce uvedené na Rozhodnutí o dotaci? Na vašich stránkách radíte přednostně označit nepřímé výdaje do výše dotace, vlastní podíl až je-li to možné. I když bych postupovala takto, přesto celou neinv. dotaci nevyčerpám. Do nepřímých výdajů patří jen projektová příprava, anebo tam můžu zaúčtovat např. práce informatika na datových rozvodech (našem projektu považovány za nezpůsobilé)?
Děkuji za vaši odpověď a přeji pěkný den}
Je nutné rozlišovat způsobilé a nezpůsobilé výdaje projektu. Pokud jsou výdaje za práce informatika nezpůsobilé, pak i když jsou nepřímé, tak spadají celkově do kategorie nepřímých nezpůsobilých výdajů, které byste značit NZÚZ neměla.
Obecně také platí, že i když jsou nepřímé výdaje kryté neinvestiční dotací, máte je účtovat na účet 042 a dotaci na účet 403, pokud se jedná věcně o výdaje související s pořízením majetku. Označují se ale vždy neinvestičním ÚZ, příjem nepřímé dotace se třídí vždy na neinvestiční příjmovou položku.
A teď k pointě dotazu - objevují se výklady, že u nepřímých výdajů se nemá značit vlastní podíl, proto jsme zvolili řešení, které popisujete. Na druhou stranu, když se bavíme o dotacích typu 95 % podíl EU, 5 % podíl SR, tak rovnou říkám, že tam to neřešíme a značíme klidně procenticky i vlastní podíl, i když pak neoznačíme celkově ve výši dotace, protože vlastní podíl tam většinou ani nebrání tomu, abychom měli označeno ve výši dotace a je to dost nevýznamné.
Není to každopádně žádné dogma, nebo závazně potvrzený postup, takže když budete značit u nepřímých výdajů i vlastní podíl, nic tím podle mě neporušíte. Dokud nebude sjednocen postup, tak v tom stejně bude guláš. Jen ohlídat, abyste značili max. do výše dotace, ale to platí pro situace, kdy jsou skutečné nepřímé výdaje vyšší, než ty určené paušálně poskytovatelem.