Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V souladu s ustanovením § 2594 odst.3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, nám dodavatel v rámci realizace investiční akce vyfakturoval náklady ve výši 835 612 Kč (DPH 0 %) spojené s přerušením díla, prováděného dle smlouvy o dílo, spočívající v náhradě nákladů na zajištění a zařízení staveniště, jakož i ušlého zisku v podobě podílu na mzdových nákladech na zaměstnance, to vše za dobu přerušení díla a za dobu, o níž se provádění díla naším zaviněním (nedodáním správné dokumentace) prodlouží.
Na jakou položku máme tento výdaj zaúčtovat – položka 5192 - poskytnuté náhrady nebo položka 5191 – zaplacené sankce ?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Město nechalo zhotovit 10 ks ocelových oddělovacích sloupků včetně řetězu ve výši cca 44tisíc Kč + další náklady. Tyto ocelové sloupky budou zabetonované do země, aby zabraňovaly vjezdu na chodník. Náklady mám účtované na 042.
Po dokončení akce zařadím do majetku na 021 pod samostatné inventární číslo - brala bych to jako oplocení, ale nevím, zda na to nahlížím správně nebo raději TZ komunikace či chodníku?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Převzala jsem účetnictví po jedné obci a zjistila jsem, že v loňském roce 2018 neúčtovali projekty na 042, ale na účet 518. Faktury se týkají – zřejmě odbahnění a rekonstrukce rybníka (znění faktur je – hydrogeologické a průzkumné práce, laboratorní práce, zaměření rybníka - celkem 6 faktur v hodnotě 52 577,00 Kč, na 042 dali jenom projektovou dokumentaci). Zatím máme jen nabídku na administraci žádosti – žádalo by se o dotaci na MZe, kde jsou 2 výzvy: Rekonstrukce, oprava a odbahnění nerybochovných rybníků a malých vodních nádrží ve vlastnictví obcí nebo Výstavba a obnova nerybochovných rybníků a malých vodních nádrží
Obě akce by se mi jevily určitě jako investice, ale z vašich odpovědí jsem vyrozuměla, že to odbahnění může být klidně i neinvestiční dotace. A teď nevím, jestli to mám letos opravit? – stačilo by jen 042/518 (nedosahuje to 260 tis., ani 0,3 % aktiv netto) nebo to mám nechat a čekat, jestli se bude realizovat a podle toho nějak rozpočítat. Dále bych se chtěla zeptat, jestli ten rybník, co budou odbahňovat, musí být v majetku obce. Pochopitelně ho tam nemají, je veden pouze jako pozemek – vodní plocha. Pokud ano, stačil by nějaký odborný odhad nebo případně laické nacenění dle vyhlášky 441/2013, kterou uvádíte a podpis starosty?
Děkuji a přeji krásný den.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec způsobila občanovi škodu, mezi občanem a obcí dojde k mimosoudnímu vyrovnání. Jak tento případ zaúčtovat?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec má schválen rozpočet na závazné ukazatele paragrafy. Při rozpisu rozpočtu jsem bohužel přehodila položku u par.2219 za par. 2212.
Je možné v rámci vnitřního kontrolního systému tuto chybu napravit ( i když pozdě) provedením rozpočtového opatření se správně zadanými údaji? Platba z předmětného par + pol proběhne až nyní.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Jedná se mi o návrh ZÚ a zprávu o hospodaření. Návrh závěrečného účtu musí viset 15 dnů před dnem projednávání na internet. stránkách obce a na úředních deskách. Součástí návrhu ZÚ je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření. Termín přezkumu hospodaření máme bohužel 7 dní před projednáváním v ZO, takže zprávu z přezkumu nemohu v návrhu ZÚ zveřejnit. Její výsledek by měli zastupitelé až těsně před jednáním ZO. Jaký je prosím Váš názor na platnost schválení závěrečného účtu, nebylo by lepší v tomto případě na schválení ZÚ svolat mimořádné jednání zastupitelstva?
Děkuji předem za Vaše stanovisko.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Převzala jsem účetnictví na jedné malé obci, kde budují kanalizaci. Kompletně se vyměnilo zastupitelstvo. Minulá paní účetní udělala ještě uzávěrku roku 2018. Podepsali ji inventarizaci. Prošlo to auditem. Vše bylo v pořádku (dle auditu). Do účetní závěrky a všeho kolem jsem nezasahovala, ani neviděla žádné podklady. Přestože jsem je upozorňovala, na co si mají dát pozor, stalo se, že mi v březnu slavnostně dali do běžných dokladů fakturu za cca 880 tis. Kč na stavební práce kanalizace + ČOV, datum zdanitelného plnění 31.12.2018, placeno v 03/2019. Protože se jedná o investici, účtujeme tyto práce zatím na 042, vím tedy, že není zkreslen hospodářský výsledek předchozího roku. Ale štve mě to. Je to malá obec, rozhodně je zkreslený stav aktiv a pasiv. Mám letos účtovat na 408/321? Ale to by mi potom ta částka chyběla na 042, až budu zařazovat po kolaudaci do užívá. Nebo se to v takovémto případě neopravuje jako chyba proto, že by to bývalo nemělo vliv na HV.
Já se na všech svých obcích piplám s každým dokladem na přelomu roku, čekám co nejdéle, aby mi něco neuteklo, lámu si hlavu, co by ještě mohlo přijít a tady si někdo nezaúčtuje 880 tis. a nikomu to není divné. I kdyby se na to podíval ten audit trochu lépe, tak by viděli, že faktury od dodavatelské firmy na kanalizaci a ČOV jsou vystavovány v měsíčních intervalech - a oni končí v roce 2018 listopadem... Prosím, poraďte mi, jak tuto chybu správně napravit.
Děkuji
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Po x letech chceme provést archivaci účetních dokladů.
(opis zákona)
V zákoně o účetnictví 563/1991 v § 32 odst. 2
(2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,
a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
Dle zákona o DPH 235/2004 v § 35 odst. 2
(2) Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.
Nevíme jestli jsme archivaci dle zákona 563/1991 pochopily dobře:
Písmeno a – účetní závěrka, … – (tj. výkazy - rozvaha, výkazy zisku a ztráty, …., ) Skartace po 10 letech nebo Archiv po 10 letech?
Je rozdíl mezi ukládáním měsíční a roční závěrky? (A nebo S)
Písmeno b – účetní doklady, účetní knihy S 5 let (se nás netýkají, protože jsme plátci DPH)
U ostatních dokladů se nás týká zákon o DPH, tj. ostatní doklady – fa, bankovní výpisy, předpisy pohledávek, interní doklady, hlavní knihy, deníky , .. se budou řídit zákonem o DPH, tj. Skartace po 10 letech.
Nikde jsem se nedočetly, zda mají jiný režim fa, které se týkají dotací a investic. Myslíme si, že se na ně také vztahuje Skartace 10 let.??? Děkujeme za odpověď .
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Setkala jsem se s různými názory na možnost zaokrouhlování DPH po novele zákona při výpočtu DPH zdola. Nejedná se mi o platby v hotovosti, ale o bezhotovostní styk. Můžeme nadále zaokrouhlovat DPH na celé Kč, jak jsme byli dosud zvyklí a z různých důvodů nám to vyhovovalo?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Mám dotaz ohledně uplatnění odpočtu DPH, při rekonstrukci Kulturního domu. Kulturní dům je léta svěřen do správy přes zakladatelskou listinu naší příspěvkové organizaci. Rekonstrukci Kulturního domu bude provádět a platit přímo město. Jako město jsme plátci DPH. Naše příspěvková organizace plátcem DPH ale není (dle studií, které si nechávali zpracovat, se jim to dříve nevyplatilo). Dříve se v kulturním domě prováděli kulturní akce, jejíž vstupné by bylo stejně od DPH osvobozeno (většina kulturních akcí byla ztrátová, dofinancovávána z provozního příspěvku), poté se pronajímal sál a restaurace, ale výše nájmu byla zanedbatelná, proto se nepřistoupilo k plátcovství DPH.
Nyní se město rozhodlo pro rozsáhlou rekonstrukci cca 60 mil. Kč. S tím, že do budoucna bude dál příspěvková organizace realizovat kulturní akce, dál se ale také počítá s pronájmem sálu a nově zrekonstruované restaurace. Pronájmy budou tedy daleko vyšší než v minulosti.
1. Dá se při rekonstrukci uplatnit alespoň částečný odpočet DPH či nikoliv, když se počítá s komerčním pronájmem restaurace a s částečným pronájmem sálu?
2. Pokud by se dal uplatnit odpočet, musí se příspěvková organizace přihlásit k plátcovství DPH, když rekonstrukci platí město a to je plátcem DPH?
3. Pokud by si město mohlo DPH z rekonstrukce uplatnit , musí zpětně vyjmout svěřený majetek ze zřizovací listiny, třeba po dobu rekonstrukce a následně po dokončení znovu svěřit do správy PO nebo nemusí?
Děkuji.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Máme dotaz jak správně zúčtovat tuto záležitost. Obec dokončila výstavbu bytových jednotek se záměrem budoucího prodeje nájemníkům za celkovou cenu 3 mil.Kč. Právník připravil vedle klasické nájemní smlouvy , kde stanoveno měsíční nájemné 12 500,- Kč také smlouvu o budoucí kupní smlouvě, kde zakomponoval dvě tyto ustanovení bod body c) a e)
c) Budoucí kupující se zavazují uhradit celou kupní cenu nejpozději do 20 let od podpisu této smlouvy, a to ve splátkách v minimální výši 12.500,- Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20 dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po podpisu této smlouvy.
e/ Podrobnosti vztahující se k užívání nemovitosti stanoví nájemní smlouva, kterou smluvní strany současně uzavírají. V případě, že budou splněny povinnosti vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí a kupní smlouva bude dle čl. II. uzavřena, bude zaplacené nájemné započteno v plné výši na úhradu kupní ceny nemovitosti.
Dle vyjádření odpovědné osoby bude nájemník posílat na účet obce měsíčně jednu částku 12 500,- Kč. Teď nevíme, zda uvedenou částku vyhodnotit jako klasický nájem a tedy výnos na účet 603. Pak ale až za 20 let nastane okamžik podpisu kupní smlouvy, tak nebudeme mít co započítat proti předpisu pohledávky z titulu kupní smlouvy. Nebo je správnější uvedený nájem evidovat na nějakém účtu 455,459 jako nějaké platby na budoucí odkup nemovitosti?
V případě, že by nájemník vypověděl nájemní smlouvu tak ošetřeno ustanovením :
Odstoupením od smlouvy zanikají veškerá práva a povinnosti smluvních stran z této smlouvy; zaplacené splátky připadají budoucímu prodávajícímu jako nájemné za užívání nemovitosti. V případě zániku smlouvy nemají budoucí kupující nárok na vrácení jakýchkoli investic do nemovitosti.
Děkujeme za pomoc.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Jsme malý obecní úřad, nemáme sociální fond. Starosta obce chce zřídit zaměstnancům pracovní benefit - příspěvek na dopravu. Zaměstnanci musí dojíždět vlastním autem, do obce nemají ideální nebo žádné autobusové spojení.
Dotaz: Jak správně postupovat a správně nastavit benefit? Benefit musí schválit zastupitelstvo? (nemáme radu) Nastavit pravidla směrnicí - jak ji nazvat? Nebo stačí usnesení ZO? Jak ideálně nastavit vyplácení benefitu? Paušální částkou na 1 km cesty nebo měsíční paušální částka na zaměstnance nebo dle spotřeby a technického průkazu auta - skutečně odjeté km - jak vykazovat pro vyplacení? Nebo je vhodný nějaký denní paušál a propočet podle výkazu práce a odpracovaných dní? Následné účtování na účet 528, položka 5499? Částku nad 2000 zdanit nebo není výše benefitu předmětem daně? Hledáme správný, zároveň nejjednodušší postup s nastavením benefitu.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V roce 2018 jsme obdrželi zálohově dotaci
na APK, zaúčtováno 231/472 - 104 5 13013 ve výši 568 936,87 Kč a - 104 1 13013 ve výši 66 933,75 Kč. Obě částky 999/955. K 31. 12 vytvořena dohada ve výši 85% z uznatelných vynaložených nákladů (EU) ve výši 207 966,56 Kč a 10% z uznatelných vynaložených nákladů (SR) ve výši 2 878,43 Kč. Účtováno 388/672. V lednu 2019 proběhlo první dílčí vyúčtování za rok 2018 a obrželi jsme částku v květnu 2019 částku 277 725,15 Kč, účtováno 231/472 - 104 5 13013 a 32 673,55 Kč, účtováno 231/472 - 104 1 13013, 999/955. Dotace bude opět po ukončení pololetí vyúčtována a opět bude požádáno o dílčí plnění dotace. Dotace bude tímto způsobem poskytována až do 30. 6. 2021. Nejsme si jisté účtováním a také co s naúčtovanou dohadou z 2018? A jak pokračovat? Děkujeme moc.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Jsme plátci DPH, na základě darovací smlouvy (podnikatel a obec) máme dostat finanční dar na pořádání dětského dne. Chtěla bych se zeptat, zda musíme odvést DPH?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V roce 2005 škola, ve školní jídelně, nechala namontovat vzduchotechnické zařízení v ceně 66.000,-Kč (oznámila zřizovateli, zhodnotila se budova, zřizovatel vede na účtu 021).Od roku 2010 má budovu škola, na základě zřizovací listiny, ve výpůjčce(vede na účtu 966).Škola loni zařízení demontovala, poněvadž došlo k modernizaci kuchyně a bylo rozměrově nevyhovující a zakoupila novou digestoř v ceně 53.000,-Kč. Paní účetní školy zařadila novou digestoř jako opravu (na účet 511), já se ale domnívám, že demontáž měla být oznámena zřizovateli a ten jí měl odepsat z 021 a škola z účtu 966? A nyní si nejsem jistá, jestli by měla škola oznámit zřizovateli, že zhodnotila majetek a měla by novou digestoř zařadit do majetku(966) a zřizovatel na 021, nebo má škola zařadit digestoř přímo u sebe na 022? Můžete mi prosím říci Váš názor na tuto situaci?
Při veřejnosprávní kontrole jsem zjistila, že stále škola vede majetek od 1,-Kč (to je ale množství majetku! a vše se vede na 902). Mají školy nějaká zvláštní specifika vedení majetku, nebo je možné majetek např. od 1,- do 500,- převést do operativní evidence (místní seznamy) a nevést v účetnictví na 902? S tím, že by se samozřejmě upravila směrnice o vedení majetku. A je možné tuto směrnici upravit během roku nebo musí být od 1.1.? ?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková