Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V obci se pokácelo 21 stromů. Teď se prodávají jako dřevo občanům.
Nějak si nevím rady kam to zaúčtovat :
paragraf 3745 - položka 2310 ?
účet 644 ?}
Předepsala bych prodej 311 MD/ 601 D Kč + příjem 231 RS par. 1032 (ale pokud veřejná zeleň, ne ze správy lesa, pak je paragraf 3745 v pořádku) pol. 2111 / 311. Plátci DPH nejste, tak není problém.
Rovněž je možné i dřevo jakoby naskladnit, ale je možný i jen takto prodej výrobků (jakoby způsob B), aktivaci (112, 123/508) v ocenění např. dle obvyklých cen (internet) stačí provést až k 31.12.2024, pokud vše neprodáte.
Město buduje vodovod, součástí jsou veřejné a neveřejné části přípojek k obydlí občanů. Veřejnou část budujeme v režimu PDP, lze takto pojmout i celé přípojky? Přípojky k obytným domům buduje jiná firma než základní řád, lze zatížit přípojky 12% DPH k občanům (obytné domy) a 21% k nebytovým stavbám nebo vše 21%? Neveřejné části přípojek plánuje město občanům odprodat za stanovenou cenu, která bude nižší než náklady na stavbu. DPH z prodeje přípojek je povinný odvod?}
Moc děkuji za doplnění - pokud tedy zrekapituluji:
- řad budete pronajímat (proto PDP a odpočet DPH u řadu)
- přípojky budete celé převádět na občany s tím, že jejich pořizovací cena je zhruba 2 - 2,5 krát vyšší než jejich následná prodejní cena.
Za mne je ta oblast přípojek hodně hraniční oblastí - ještě před cca 2 lety bych spíše odpovídal tak, že je to ekonomická činnost (byť ztrátová - nicméně jak vysvětluji v manuálu k DPH č. 2, tak i ztrátová činnost může být činností ekonomickou) a že Vám by se mělo fakturovat v PDP (u Vás s odpočtem DPH) a že byste následně fakturovali s DPH.
Jenže před cca 1 rokem se objevil judikát ESD č. C 612/21 - odkaz najdete zde:
https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272069&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=6088175
No a zde se za mne řešil obdobný případ - tedy obec je v relativně pasivní pozici (co nakoupí v podobě stavebních prací, to zase přeprodá - tedy není to nějaká soustavná aktivita obce, kdy by sama realizovala například provozování daných staveb) a zároveň ta činnost musí vždy vést ke ztrátě (není zde jakákoliv vyhlídka na zisk). Za těchto okolností ESD v tomto rozsudku řekl, že se nejedná o ekonomickou činnost obce.
Cituji z části příslušného rozsudku:
36 V tomto ohledu je zaprvé třeba uvést, že zatímco podnikatel usiluje o získávání pravidelného příjmu ze své činnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. ledna 2021, AJFP Sibiu a DGRFP Braşov, C‑655/19, EU:C:2021:40, body 27 až 29, jakož i citovaná judikatura), obec O. v žádosti o individuální výkladové stanovisko uvedla, jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, že nemá v úmyslu poskytovat služby instalace SPEOZ pravidelně a nezaměstnává personál k tomuto účelu ani tak nehodlá činit, což projednávanou věc odlišuje od věcí, v nichž měly služby obce trvalou povahu.
37 Zadruhé z informací poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že se obec O. zřejmě omezuje na to, že svým obyvatelům vlastnícím nemovitý majetek, kteří by mohli mít zájem o SPEOZ, v rámci regionálního programu, který má umožnit přechod na nízkouhlíkové hospodářství, nabízí jejich dodání a instalaci prostřednictvím podniku vybraného v zadávacím řízení, a to za příspěvek nepřesahující 25 % dotovatelných nákladů na toto dodání a instalaci, zatímco tato obec za ně dotčený podnik odměňuje v tržních cenách.
38 Soudní dvůr již měl přitom příležitost rozhodnout, že pokud obec získává z příspěvků, které vybírá, zpět pouze malou část vynaložených nákladů, přičemž zbytek je financován z veřejných prostředků, může takový rozdíl mezi těmito náklady a částkami vybranými jako protiplnění za nabízené služby naznačovat, že tyto příspěvky musí být považovány spíše za poplatek než za odměnu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. května 2016, Gemeente Borsele a Staatssecretaris van Financiën, C‑520/14, EU:C:2016:334, bod 33 a citovaná judikatura). Proto i při zohlednění financování poskytnutého obci O. dotyčným vojvodstvím, které se týká 75 % dotovatelných nákladů, celková částka získaná od dotčených vlastníků a od vojvodství zůstává, jak bylo uvedeno v bodě 31 tohoto rozsudku, vždy nižší než celkové náklady skutečně vynaložené touto obcí, což neodpovídá přístupu, jejž by případně zaujal podnik zabývající se instalacemi SPEOZ, který by se při stanovení svých cen snažil pokrýt své náklady a dosáhnout ziskové marže. Naopak obec nese pouze riziko ztrát, bez jakýchkoliv vyhlídek na zisk.
39 Zatřetí se nezdá být pro takový podnik zabývající se instalacemi SPEOZ ekonomicky únosné přenášet na příjemce svého zboží a služeb nanejvýš 25 % vynaložených nákladů a čekat na kompenzaci podstatné části zbývajících 75 % nákladů formou dotace. Takový mechanismus by mu nejenže způsobil trvalý nedostatek cash-flow, ale navíc by u něj vyvolal pro osobu povinnou k dani neobvyklou nejistotu, neboť to, zda a v jakém rozsahu třetí osoba uhradí významnou část vynaložených nákladů, zůstává skutečně otevřené až do rozhodnutí této třetí osoby, které je přijato až po dotčených plněních.
40 V důsledku toho se – s výhradou ověření předkládajícím soudem – nejeví, že by obec O. v projednávaném případě vykonávala činnost ekonomické povahy ve smyslu čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2006/112.
Takže pokud chceme být v souladu s timto rozhodnutím soudu, tak byste se dle mého názoru v tomto konkrétním případě měli postavit do pozice, že při budování přípojek nejednáte jako osoba povinná k dani - firma tedy bude fakturovat v běžném režimu (nikoliv PDP režimu), Vy si neodečtete DPH a tržby byste také nezdaňovali - tedy ani nedávali do přiznání k DPH. Raděi ještě zdůrazňuji ty dva znaky - obec je v tom "pasivní" - tedy jen to přeprodává... a dále podmínky jsou nastaveny tak, že vždy to musí skončit ztrátou. Rovnou říkám, že ten případ je hraniční, judikát je také z minulého roku (a je za mne hodně "převratný") a nemohu vyloučit, že se názory budou lišit. Nicméně berte to prosím jako můj názor, jak bych se nyní choval v případě, který mi popisujete.
Poslední věcí, která se tohoto případu týká, zda firma, pokud skutečně nebude fakturovat v PDP režimu má účtovat v sazbě 12 % nebo 21 %. Já se obávám, že v tomto konkrétním případě bude mít firma tendenci aplikovat sazbu 21 % a těžko í to budete vymlouvat (i když samozřejmě i těch 12 % můžete zkusit). Pro ni totiž je přípojka součástí vodovodní sítě - asi těžko může řešit, zda a v jakém rozsahu to bude převáděno na občany .. Sítě nejsou ani součástí pozemku - byť se to částečně bude budovat na pozemku občana ....
V info GFŘ k aplikaci DPH u nemovitých věcí od 1. 1. 2016 se uvádí:
Stavbami plnícími doplňkovou funkci ke stavbě bytového nebo rodinného domu jsou
např. garáže, zahradní altány, kůlny, skladové prostory pro dům; podzemní stavby - jímky,
jámy pro měřící zařízení, čističky odpadních vod sloužící domu, vinné sklepy, stavby pro
tepelná čerpadla; přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizace, které jsou ve vlastnictví
majitele rodinného domu nebo bytového domu; připojení drobných staveb na rozvodné sítě
a kanalizaci stavby hlavní (liniové stavby sloužící domu); studny; bazény; přístupové
chodníky; zpevněná plocha k parkování (plošné stavby na funkčním celku).
Takže počítají s tím, že přípojka je tou stavbou plnící doplňkovou funkci k domu, ale za předpokladu, že je ve vlastnictví maitele RD .... Samozřejmě pokud by to bylo nastaveno tak, že stavební firma bude rovnou fakturovat občanům (vlastníkům) stanovenou cenu a dále obci bude doúčtovávat rozdíl skutečných nákladů a toho, co bylo nafakturováno občanům, měl bych sazbu 12 % u přípojek k RD a bytovým domům obhájit.
Ale pokud firma staví pro obec, tak to při současném znění bude vyvolávat spory - tedy můžete se zeptat, zda je to pro ně na aplikaci 12 %, nicméně dost možná řeknou, že podle nich je to 21 % a těžko se o tom budu hádat.
Jak zařadit do majetku a zaúčtovat akci "stavební úprava místní komunikace a výstavba dešťové kanalizace". Zatím máme společnou fakturu na vypracování projektové dokumentace (PD) za 381 tis. Kč. Mám za to, že bych do majetku měla zařadit zvlášť komunikaci a zvlášť kanalizaci, tedy fakturu za PD mohu rozdělit na polovinu? Na ČOV + kanalizaci uplatňujeme odpočet DPH, mohu uplatnit i u dešťové kanalizace? Potom by se DPH počítalo z hodnoty zařazovaného majetku - TZ kanalizace, tzn. včetně té 1/2 faktury za PD?}
Nejprve - při zařazení do majetku se opravdu snažíme identifikovat jednotlivý majetek, takže zařadit zvlášď komunikaci a zvlášť dešťovou kanalizaci (respektive pokud by dešťová kanalizace byla striktně pro odvodnění komunikace, tak by šlo i jako součást komunikace). Na účtu 042 do dokončení můžete vést společně, zvolte si převažující paragraf nebo obecný, např. 3633. Po dokončení udělejte rozvrh - nevím, zda se jedná z hlediska nákladů o 1/2 - rozvrh např. celkové náklady a dle výkaz výměr stavby rozdělit poměrově.
Teď z hlediska DPH - stále platí ( a platit bude samozřejmě i nadále), že nárok na odpočet DPH máte v případě, kdy konkrétní vstup souvisí se zdaňovaným plněním. Takže ze splaškové kanalizace si uplatňujete odpočet DPH, protože účtujete stočné. Pokud je to dešťová kanalizace a slouží jen k odvodnění komunikace, tak to nemá souvislost se zdaňovaným plněním a jste bez nároku na odpočet DPH. Nevylučui i variantu smíšené kanalizace, která by s účtovaným stočným souvisela částečně - potom byste mohli aplikovat poměrný odpočet DPH (ale spíše nepředpokládám, že by to byl Váš případ).
Město dostalo investiční dotaci ve výši 400 tis. Kč na realizaci dětského hřiště. Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace je specifikováno, že dojde k výměně současných nevyhovujících prvků, které budou demontovány a město z vlastních zdrojů uhradí odstranění a stavební úpravy pro instalaci nových. Dále je uvedeno, že v rámci dotačních prostředků dojde k instalaci herních prvků, které jsou ve smlouvě jednotlivě vyjmenovány, celkem 10 prvků. Jenže některé z těchto prvků mají hodnotu vč. montáže pod 40 tis. Kč, tedy neinvestice a některé nad 40 tis. Kč. Celková hodnota těchto prvků je 640 634,50 Kč.
V rámci výstavby nového hřiště jsou fakturovány další služby – architektonická studie, administrace výběrového řízení, zpracování tendrové dokumentace, ale také stavební práce vč. demontování původních prvků, terénní úpravy, vstupní branka vč. pletiva a sloupků, výsadba a kácení dřevin, lavičky odpadkové koše. Vše mimo dotaci v celkové hodnotě 2 166 367,-.
Původní hřiště je zařazeno v majetku v roce 2004 v hodnotě 70 tis. Kč na 021 (není jasné, o co přesně se jedná; nejsou rozlišeny herní prvky, oplocení apod.).
Je možné herní prvky z dotace zařadit jako soubor drobných staveb na 021? Jedná se houpačky, pískoviště, dopadovou plochu apod. A zbylé fakturované služby jako TZ původního hřiště (vyjma výsadby, laviček a odpad.košů) ? Případně prosím o jinou možnost zařazení do majetku. Děkuji.}
Hřiště máte možnost vést jako jeden funkční celek na účtu 021, píšete že i původní hřiště jste tak vedli. Pokud to vyhodnotíte jako jednu stavbu - když jsou umístěny na jednom místě a plní dohromady tedy funkci dětského hřiště. Když to zařadíte jako jednu stavbu, tak si ale ponechte info o jednotlivém ocenění - kdybyste v budoucnu vyřazovali třeba jen jeden prvek jako část stavby, při výměně (za stejný prvek) se to účtuje jako oprava. Když jsou vedeny jednotlivě, tak se při výměně původní vyřazuje, nové zařazuje. Lavičky a odpadkové koše můžete také na stavbu, když jsou zabetonované. Pokud ne, jedná se o drobný dlouhodobý majetek a měl by být veden na účtu 028.
Druhou možností je vést hřiště, oplocení a jednotlivé herní prvky, pokud jsou pevně spojeny ze zemí jako drobné stavby, rovněž na účtu 021. I tím byste splnili podmínky investiční dotace. Rozhodla bych se i podle toho, jak evidujete původní dětské hřiště.
Ještě poznámka k odstranění původního hřiště - evidované jako stavba na účtu 021, tak máte dvě možnosti:
a) Zůstatkovou cenu zúčtovat do ceny nového hřiště zápisem 042/081, vyřazení v PC 081/021, náklady na demolici také dát na účet 042 jako výdaj související s novým hřištěm - takto postupujte, jestli bylo původní hřiště bouráno kvůli nové výstavbě.
b) Jestli bylo hřiště ve špatném stavu (muselo by být zbouráno tak nebo tak) s tím, že se nyní jen využívá nově vzniklá plocha, pak je to spíše již vyřazení likvidací - původní hřiště vyřadíte zápisem 551/081 v ZC, 081/021 v PC, náklady na demolici v tomto případě patří také jako provozní náklad na účet 518.
Dobrý den, na budově školy máme vysílač T-mobile, obec má smlouvu o nájmu místa a fakturujeme měsíční nájem. Dle zjištění T- mobile ,ale nebyl několik let hrazen odběr elektrické energie, protože smlouva je pouze na plochu. Odběrné místo je vedeno na PO tudíž vysílač čerpá elektřinu školy,
náklady ne elektřinu platí obec v rámci příspěvku na provoz.
T- mobile nám peníze dle svého propočtu vrátí a to jednou fakturou za narovnání minulých let a další fakturou za běžný rok.
T - mobile nechce fakturu udělat na obec, protože odběrné místo je škola tudíž obecní PO. V případě, že vystaví fakturu na školu, můžeme zaúčtovat na škole jako opravu minulých období a dát peníze do rezervního fondu se souhlasem obce? Můžeme dát peníze i do fondu investic ?
Děkuji za odpověd}
Souhlasím s tím, že pokud je odběratelem energie škola (tedy ona má náklady na energii), tak by vyúčtovat spotřebovanou enerii měla škola (nikoliv obec).
Pokud nyní dojde na základě dohody k dofakturování i za minulá období, je to na hraně, zda se vůbec bavíme o opravě nesprávností minulých let na straně školy. Škola totiž neměla právní titul k tomu, aby přeúčtování prováděla (nemohla ani vědět, jak je to dohodnuto v rámci nájemní smlouvy mezi obcí a T-mobilem - zda v něm třeba není paušálně zohledněna i spotřeba enerie). Já bych na straně školy asi zvolil přístup, že se jedná o výnos (případně snížení nákladu na 502) běžného období (tedy roku 2024) - nikoliv opravu minulých let. Tedy v roce 2024 by to byl výnos (var snížení 502) - který se promítne buď do výsledku hospodaření (a jeho prostřednictvím to přerozdělíte do fondů) nebo ještě v roce 2024 snížíte jako zřizovatel provozní příspěvek a tím tento mimořádný výnos vyeliminujete.
Ta varianta dávat to přímo do rezervního fondu - za mne ne. Pokud byste uvažovali s opravou nesprávností minulých let a byla to významná částka -potom by se jednalo o zaúčtování na účet 408, na něm by to určitě mělo zůstat až do roční závěrky roku 2024 a při schvalování výsledku hospodaření za rok 2024 bych jako zřizovatel uvažoval o tom, že nad rámec předpisů rozhodnu i o převodu ze 408 do.... (varianta nerozděleného zisku, rezervního fondu).
Obec dostala dotaci z SFŽP z Programu : Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) financovaného z prostředků Modernizačního fondu, v rámci výzvy Modf - RES + č.3/2022 . Bylo vydáno rozhodnutí v roce 2023, na základě žádosti, ale pouze na celkové náklady, nebylo nám známo kolik bude skutečná dotace. Po vyběrovém řízení jsme poslali na fond přesnou částku celkových nákladů a ta přepracovala tabulku k rozhodnutí, ale nové již nebylo vydáno vše je přes stránky MŽP. Celkové základ pro dotaci je 1 075 535,50 a dotace podle smlouvy 790 418,60. (Smlouva ještě není podepsaná půjde na zastupitelstvo v červnu). Fotovoltaika je již hotová a máme předávací protokol z 6.2.2024.
Protože výzva nešla rozdělit na dva různé projekty tak fotovoltaika je vybudována na dvou budovách. Jedna provozní budova čistírny odpadních vod, tady zůstane na střeše napořád, ale druhá je na budově obecního úřadu, která se bude bourat ve výhledu 5 let a fotovoltaika se bude dávat na novou střechu. Od začátku jsem tedy dělila náklady 50% , ale na budovu ČOV jsem účtovala na stavbu a na budovu obecního úřadu na 6122. Našla jsem UZ 90504 a protože na smlouvě všude vidím Eu nevím do čeho se podívat ješte je tato dotace také z peněz EU. Prosím o zaúčtování této dotace . Jak to bude vypadat z odpisy na jednotlivých budovách. V mailu posílám rozhodnutí a smlouvu + předávací protokol.}
Nejprve účetně: V případě, že FVE neslouží čistě jen pro danou budovu, tak panely a technologická část jsou samostatná movitá věc, zbytek TZ budovy (držáky, rozvody). Pokud FVE slouží čistě pro budovu, na které je umístěna, je možné jí účtovat i celou jako součást budovy (TZ).
Jste plátci, tak se raději podívejte do dotazů, vysvětlujeme to i z pohledu DPH, stačí zadat do vyhledávače "fotovoltaik", hned např. dotaz z 4.1.2023 "fotovoltaika a DPH".
ÚZ 90504 je určen pro Modernizační fond (investici), nástroj dle číselníku je 171, zdroj 5 je pro podíl EU. Pokud by byl podíl obce, pak se používá jen nástroj a zdroj 1, podíl SR tady nepředpokládáme (jinak klasicky s ÚZ, nástrojem a zdrojem 1). ÚZ 90007 je určen pro Modernizační fond – neinvestice. Píšu ho sem pro jistotu, protože ve smlouvě v článku III. v bodě 2 máte zmínku o rozložení investičních a neinvestičních nákladů v rozpočtu systému a tyto informace nemám k dispozici. Z hlediska pořízení FVE asi nic neinvestice nebude, jedině nějaké rozvody pod 40 tis. Kč jako podlimitní TZ.
Všeobecné účtování dotace:
- při rozhodnutí o poskytutí dotace, se účtuje podmíněná pohledávka 915 (955) MD / 999 D ve výši poskytnuté dotace z rozhodnutí (ve vašem případě šlo o 1.031.150,56 Kč). Smlouvou byla snížena dotace na 790.418,60 Kč. O snížení se účtuje opačným zápisem, tedy 999/915.
- příjem dotace: v případě zálohy - 231 MD / 374 (472) + RS položka 4113 a nebo 4213 podle toho, zda je to investice nebo neinvestice a k tomu stanovené značení a odúčtování podmíněné pohledávky z podrozvahy 999 MD/ 915 (955) D.
- závěrečné vyúčtování (ZVA): předpis dotace 346/ 403 (672) a zúčtování zálohy 374 (472) MD / 346. Ale pozor na dohady, viz dále - místo účtu 403 (672) se použije zápis 346/388 v případě, že před vyúčtováním byla účtována dohada.
V účtování uvádím krátkodobou i dlouhodobou pohledávku. V rozhodnutí není datum, kdy bylo vydáno a odkdy platí 3 roky pro ukončení akce, tak s jistotou nemůžu určit zda se jedná o krátkodobou nebo dlouhodobou pohledávku. ZVA by měla být podána do 3 měsíců od ukončení akce. Je možné, že platba proběhne i po závěrečném vyúčtování. V tom případě byste neúčtovala příjem peněz jako zálohu, ale rovnou zápisy 346 MD / 403 (672), případně 388 D (viz dále) a 231 MD + RS / 346 D a zároveň odúčtování z podrozvahy zápisem 999 MD / 915 (955) D.
Nezapomeňte na zařazení dotace na kartu majetku. Pokud dělíte náklady 50% (nemusí to být ale úplně přesné), tak potom výši dotace musíte rozdělit stejně (obecně podílem nákladů na dílčí FVE na celkových nákladech). Jenom připomínám začátek odpovědi, pokud budete účtovat v jiném poměru, tak v tom samém rozdělit celou dotaci na jednotlivé položky. Dotace na karty by měla být zavedena v době, kdy FVE splnila podmínky k uvedení do užívání (tedy kdy bude zařazena do majetku). Podle protokolu o předání FVE se tak stalo v únoru. Při zařazení FVE do užívání se má zaúčtovat dohadná položka zápisem 388 MD / 403 D ve výši předpokládané dotace (ve vašem případě 790.418,60 Kč) a dotace se zařadit na karty majetku a od následujicího měsíce se rozpouštět postupně do výnosů zápisem 403 MD / 672 D. Když jsou pak následně u dotace nějaké korekce (něco se sníží apod.), a liší se od dohady tak se již dle ČÚS 709 na kartu nezasahuje a jen se zaúčtuje dle bodu 4.2.6. na dal 403 a rovnou 672/403 - tj. na kartě se nemění, v účetnictví se jen proúčtuje.
U neinvestiční dotace, pokud je meziroční vyúčtování, se musí vždy k 31.12. účtovat dohada 388/672 ve výši dotace na vzniklé náklady.
Obec uzavřela darovací smlouvu, kde je v pozici "obdarovaný" na kanalizaci pro chatovou oblast v délce 158 m, nechala jsem nacenit toto dílo ve výši 837 603,- Kč. Po zařazení do majetku se tato kanalizace předává Vodárenské a.s. do provozování. Poradíte mi prosím, jak se zaúčtováním, zařazením a následným předáním, když darovací smlouva je ze dne 4.4.2024 a protokol k předání stavby do provozování je ze dne 8.4.2024.}
Nejprve všeobecně k darovací smlouvě (bezúplatnému převodu): Majetek bezúplatně převzatý od jiné, než VÚJ se má ocenit reprodukční pořizovací cenou (RPC), což je jeho aktuální hodnota - je nutné zohlednit opotřebení apod. Někdy vycházíme z cen uvedených v darovací smlouvě, ale není to automaticky RPC, lze jí za RPC považovat např. u nového majetku, u staršího majetku ceny alespoň ponížit o opotřebení, zápisem 021 MD/ 401 D. Pokud přebíráme majetek od VÚJ, přebíráme i její ocenění (PC, výši oprávek, ZC, popřípadě výši nerozpuštěné dotace, pokud na to byla poskytnuta), zápisem 021 MD/ 081, 403 a 401 D.
Neuvádíte, od koho kanalizaci pořizujete, pokud se nejedná v případě převodce o VUJ a pokud je to cena dle ZP, co uvádíte v dotazu, pak lze v ní stavbu ocenit zápisem 021/401.
Ohledně předání stavby do provozování - zde potřebujeme znát majetkový titul - je to jako nepeněžní vklad do a.s.? Nebo jen pronájem? Předávací protokl nestačí, musíme vědět, zda se mění i vlastnictví a na základě čeho. Dotaz již doplňte prosím na iva@obecuctuje.cz. Dle smlouvy se jedná jen o pacht, tj. pronájem, nijak nepřevádíte vlastnictví, o předání stavby k pronájmu se neúčtuje, nadále vedete ve svém majetku.
Vznikl mi tady trochu problém na běžném účtu. Zastupitelé někdy v březnu schválili zřízení několika nových spořicích účtů. Pro jeden z nich bylo nutno zřídit i běžný účet, přes který během dubna v jeden den ,,protekly" peníze na ten spořicí. Bohužel nikdo mne o podmínkách k účtu neinformoval a ani nezřídil elektronický přístup, abych si banku jako obvykle mohla kontrolovat sama. Pouze mi bylo sděleno, že tento běžný bude prý stále nulový. Tudíž, když mi nyní v květnu dal starosta, který do něj přístup má, měsíční výpis na stůl, zůstala jsem jak opařená. Na tomto nulovém běžném účtu vznikl nepovolený debet, jelikož banka si prý bude měsíčně strhávat poplatek za vedení a tedy co nejdříve se na něj musí poslat nějaké peníze na tyto poplatky. Nevím jak nyní zaúčtovat vzniklý debet na SÚ 231 -100 Kč.}
Je zvláštní, že vám banka strhla poplatek na účtu, který nemá vůbec žádný zůstatek. Ale stalo se. Je možnost tento klasicky zaúčtovaný bankovní poplatek (518 MD/ 231 pol. 5163) zúčtovat tak, jak se řeší mínus na účtu v případě kontokorentu. Zaúčtujte přes 378 a položku 8905 zápisem : 231 8905 MD/ 378 D, abyste neměla na účtu 231 mínusovou položku. A po zaslání peněz na BÚ zápis vyrušíte. Jenom malá poznámka: Mínusový zůstatek na účtu 231 nesmí být jen ke čtvrtletním závěrkám. Jestliže se Vám to stalo v průběhu dubna a v květnu si srovnáte účet došlou platbou na poplatky, tak je možná zbytečné ten další zápis doúčtovávat. Ale to už je na vás :-)
V minulém roce došlo vinou nájemnice v našem bytovém domě k vytopení bytu pod touto nájemnicí, čímž došlo k značné škodě cca 225 tis. Kč. Jelikož se jednalo o prokázanou vinu nájemnice, která neměla uzavřenu pojistku na škody způsobené z běžného občanského života, museli jsme náklady na opravu bytu hradit z rozpočtu města. Po dlouhých peripetiích se konečně podařilo s nájemnicí uzavřít Uznání závazku a dohoda o způsobu jeho úhrad, posílám v příloze. Vzhledem k věku a možnostem nájemnice (je to starší
paní ročník 1949, která pobírá starobní důchod) byla stanovena spíše symbolická splátka, kdy je velmi nejisté, zda bude celková škoda uhrazena.
Našel jsem následující účtování
Předpis náhrady škody 377 / 649
Příjem splátky 231 / 377
Chtěl jsem se ujistit, že je to takto v pořádku, případně jestli není nějaký jiný postup při dlouhodobém splácení s nejistotou splacení celé výše závazku.}
Místo účtu 377 byste měl použít účet 469 - ostatní dlouhodobé pohledávky. Dohoda je uzavřena skoro na 19 let. Celý zápis by byl předpis náhrady škody 469 MD / 649 D a splátky 231 par. dle odvětví a pol. 2324 MD / 469 D. Chápu vaši obavu, že pohledávka nemusí být zcela uhrazena, a účetně bychom na tuto obavu mohli reagovat, např. vyšší tvorbou opravné položky k pohledávce - ve výši odhadu, kolik se uhradí a zbytek dát rovnou na snížení aktiv , tj. na OP. (556/149).
Další legální možností je zavést splátkový kalendář jako sled pohledávek dle splatnosti - tj. jednotlivě a předepisovat např. po letech, ale to mi s ohledem na významnost zde připadá velmi pracné.
Otázkou je i ta vymahatelnost, když by se s paní něco stalo, tak asi by bylo splatné dříve např. přes dědické řízení, ale to byste museli svou pohledávku včas a řádně uplatnit.
Jak doúčtovat bezúplatný převod příspěvkové organizaci. Jedná se o to, že v r. 2023 byl podepsán předávací protokol na předání majetku PO. Jenže pochybením nebyla proúčtována obcí část předávaného majetku z účtu 042 v částce 750 tis. Nevím vůbec jak tuto situaci vyřešit.}
Účetně se jedná o chybějící zápis 401 MD/ 042 D. Spíše je potřeba ale dořešit i další okolnosti - zda neměl být majetek již zařazen jako dokončený, tzn. chybějící oprávky, jestli na to není dotace, která by se předala přes účet 403 (snížil by se o to účet 401). Jestli je ale doba od nezařazení pár měsíců, předala bych PO v pořizovací ceně a ať si hned začne nově odepisovat.
Ale možná majetek PO účetně převzala, obec jen nevyřadila, pak stačí doúčtovat u obce zápis 401/042 a případně jen ověřit, že se opravdu neměla předat i nějaká související dotace.
Zastupitelstvo schválilo veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace s Nadačním fondem EDUZMĚNA (nezisková organizace se sídlem v Praze). Jedná se o neinvestiční dotaci na činnost pro rok 2024 za účelem provozování služby Týmu duševního zdraví na základní škole zřízené městysem ve výši 130 200,00,- Kč. Dotace by měla být poskytnuta příjemci do 30.5.2024, vyúčtování nejpozději do 31. 1. 2025 a nevyčerpané prostředky jsou povinni vrátit do 15.2.2025. Prosím o celkové účtování (účty, odpa, pol).}
Dotaci poskytnete zápisem 373 MD/ 231 D, RS pol. 5221, odpa lze zvolit 3113, 3119 nebo úplně obecný 3299, ale volila bych z tohoto okruhu, protože účelem je pomoc při vzdělávání.
Předpis na podrozvahu 999/916 není nutný, pokud se peníze pošlou bezprostředně po uzavření smlouvy.
K 31.12.2024 (případně dříve - k datu podání vyúčtování, když ho podají během roku) musíte zaúčtovat spotřebovanou výši do nákladů. Podle termínu vyúčtování by se mělo stihnout nejpozději do závěrky proúčtovat bez dohady rovnou předpis vyúčtování 572 MD/ 345 D. Bude-li celá dotace spotřebovaná, tak zároveň zúčtování zálohy 345 MD/ 373 D.
Kdyby vznikl nedoplatek, zúčtuje se celá záloha a zbytek se dopošle 345/231, spíše může vzniknout přeplatek, kdy byste zápis 345/373 účtovali jen ve výši, co spotřebovali a přeplatek přijmete 231 MD/ 373 D, RS pol. 2229.
Dobrý den,
v naší PO proběhla kontrola ze školní inspekce, která jí vytkla, že správce rozpočtu a hlavní účetní nemůže dělat externí účetní. PO má 5 zaměstnanců. Jsem z toho trochu zmatená, jelikož v metodickém pokynu CHJ č. 12 z roku 2020 je uvedeno, že "V příspěvkové organizaci, která nemá víc než 5 zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba, než zaměstnanec příspěvkové organizace." V zákoně 320/2001 je zase že správce rozpočtu a hlavní účetní může dělat pouze zaměstnanec. Musí PO s externím účetním uzavřít DPP, aby mohl vykonávat sloučenou funkci správce rozpočtu a hlavní účetní? Nebo bude lepší pověřit školnici nebo kuchařku správcem rozpočtu a externímu účetnímu nechat funkci hlavní účetní. Moc děkuji za radu.}
Je to tak, jak je napsáno v metodickém pokynu. V zákoně č. 320/2001 Sb. to najdete v § 26, odst. 8:
"(8) U orgánu veřejné správy, který nemá víc než 5 zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu veřejné správy."
Můžete argumentovat tedy nejen pokynem, ale i přímo zněním zákona.
Dobrý den,
potřebovala bych si ověřit postup při sestavování DPPO.
Výnos z místních poplatků do zd. příjmů nevstupuje, takže do výdajů samozřejmě nepatří náklady na svoz odpadu komunálního i toho tříděného.
Výnosy od EKOKOM - za zpětný odběr, proti tomu je stejná částka od svozové firmy jako náklad na svoz (to bych teoreticky do DPPO zařadit mohla, ale výsledek bude 0 Kč)
Dále máme výnosy z prodeje dřeva...k tomu, ale kromě nějakých pěstebních činností a nákupu sazenic nemám nic do nákladů. Dřevo těží obecní pracovníci, nedokáži průkazně "vyčlenit" nějaký mzdový náklad, kolik času tam strávili, stejně tak, kolik spotřebovali nafty....
Jinak máme nějaké drobné příjmy z prodeje občerstvení, tam jako náklad mohu dát nákup občerstvení (504x604).
Ale pořád jsme dost v zisku, což se FÚ úplně nelíbí (sloučený FÚ - nový správce). Ale úplně nevím, co bych s tím mohla ještě udělat. Pokud nemám "jasné" náklady, tak je proti výnosům prostě nedávám.
Děkuji}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V evidenci mám vedeno Dětské hřiště včetně oplocení a hrací prvky na 021 celková hodnota činí 167000,00 Kč . Původní oplocení je dřevěné plaňkové , dřevěné sloupky ( již velmi ztrouchnivělé) , plot byl odstraněn a letos nahrazen drátěným oplocením (plotové panely) + plotové sloupky cena nového oplocení činí 97000,00 Kč . Prosím jak účtovat jako TZ nebo opravu a jak mám vyřadit původní oplocení (hodnota 67000,00 Kč ).
Druhý dotaz: obec vyměnila v roce 2023 okna včetně žaluzií , ale byly pořízeny pouze plastová okna , žaluzie pořízeny až v letošním roce 8.000,00 zaúčtovala jsem jako podlimitní TZ549/231 3613 5137, mám zařadit 028/088. Jedna žaluzie vyjde na cenu 867,.- Kč , ale DDHM vedu až od 1000,.- kč .Pomocnou evid. vedu do 1000,.- Kč (pol. 5139) mám zapsat do majetku děkuji .}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Pan starosta předal při své zahraniční cestě za účelem podpisu Smlouvy o partnerství jako pozornost dřevěný betlém.
Je správné účtování: položka 5194 a účet 543 (dary) nebo 513 (náklady na reprezentaci) ?}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková