Dotazy

• Zahájení odpisů

  13. 11. 2023

  Pořídili jsme vybavení zubní ordinace, v říjnu 2023 zařadili na 022. Od kterého měsíce můžeme začít odpisovat majetek, když paní doktorka bude vybavení využívat až od ledna 2024, až začne ordinovat.

  Pokud jste zařadili do majetku, tak zahajujeme odpis od měsíce následujícího po zařazení, tj. od 11/23. Zde nemusíte detailně hledět na to, kdy se začně využívat jakoby intenzivněji. Podle předpisů zařazujeme k datu, kdy je majetek způsobilý k užívání, ne k datu, kdy je reálně započato užívání. 

• Elektrická přípojka

  07. 11. 2023

  Město koupilo detektory zvukových událostí, 1ks za 38 tis. Kč, které byly namontovány na sloupy VO a jiné. V září jsem zařadila na účet 028. V listopadu ale ještě došla faktura na elektrické přípojky k daným detektorům, jedná se o krabičky z kterých je kabely vyvedena elektrická energie k detektorům. Jedna přípojka k detektoru je v hodnotě asi 11 tis. Kč. Jsou dané elektrické přípojky součástí pořizovací ceny detektorů? Nebo zaúčtovat jako samostatné přípojky, ale na jaký účet? Nebo jako podlimitní TZ jednotlivých sloupů na kterých jsou detektory umístěny. V případě nefunkčnosti detektorů by možná mohly být přípojky do budoucnosti využité např. na vánoční výzdobu (ale to je jen úvaha).

  Nejprve k původnímu majetkovému vyhodnocení - pořídilo se více detektorů, jeden kus byl za 38 tis. Kč, dívala jsem se, jak to asi funguje, tak jestli máte ten systém, který funguje přes WIFI, tedy každý detektor je funkční sám o sobě, není to jakoby síť vzájemně provázaných detektorů, tak můžete nechat hromadné zařazení více majetkových položek (po jednom detektoru), funkčně to v takovém případě není soubor věcí. 

  Přípojky, když to shrnu - aktuálně slouží pro detektor, aby byl funkční, jsou umístěny na sloupech VO a mohou sloužit obecně pro připojení čehokoliv. Já bych je měla tendenci účtovat jako samostatné stavby. Není sice zakopaná v zemi, ale zase není úplně ani moc přenosná, protože je umístěna na stavbě VO (sloupu) a vzhledem k univerzálnímu účelu použití to je možné řešení. Účtování do ceny detektorů by také ale nebylo špatně, tam je zase silný argument, že bez elektřiny detektory nefungují a přípojky se budovaly kvůli detektorům. Zase byste to neměly majetkově "rozházené", kdybyste detektory vedly v celkové ceně včetně nutné přípojky na účtu 022. Až by jednou detektory dosloužily, nebo se vyměňovaly za něco jiného, byly by nutné asi i práce na přípojce (výměna kabelu apod.), takže nevidím úplně jako stěžejní zatím tu samostatnou využitelnost a přiklonila bych se nakonec v tomto případě spíše k zahrnutí do ceny detektorů (ale zvažte to i podle Vašich očekávání, jestli tam třeba uděláte něco ve smyslu "rozdvojky" a přípojka bude použitelná i pro jiné věci, např. ty vánoční ozdoby, pak je do ceny detektorů nedávejte). 

• Majetek

  07. 11. 2023

  Dobrý den, prosím o pomoc s majetkem. 1. Naše město právě dokončuje investiční projekt "Park u skláren" (přeshraniční spolupráce, dotace z ERDF a MMR). V majetku už tento park vedeme jako stavbu z roku 1972 v pořizovací hodnotě 14.000Kč. Zůstatková cena je 0Kč. Mám tento nový park přidat jako technické zhodnocení ke stávajícímu parku? Nebude to nikomu vadit při podávání zpráv o udržitelnosti? V parku přibude fontána, nové chodníky, nová socha, výsadba zeleně,... 2. Podobnou investiční akci financovanou z MMR jsme dělali i loňský rok. Akce s názvem "dopravní terminál". Při dokončení jsem tento terminál zařadila jako novou stavbu, a až nyní jsem si uvědomila, že už tuto stavbu v majetku máme, pod jiným názvem - "Park a parkoviště u ČD". "Park a parkoviště u ČD" je z roku 1977 v pořizovací hodnotě 178.000Kč. Ještě se odepisuje. Zůstatková hodnota je 15.000Kč. Poslední odpis bude 12/2027. Jak prosím toto napravit? Při akci "Dopravní terminál" byl předělaný celý park i parkoviště, přibyla myčka na kola, veřejné WC,... 3. V muzeu sklářství se nám pokazil projektor, který promítal na zeď video k historií sklářství. Projektor nemá inventární číslo, je tam od prvopočátku. Předpokládám tedy, že byl součástí budovy. Je to starší projektor, na který nejsou náhradní díly. Po domluvě s technikem se místo projektoru pořídí televize s flashkou. Budu tuto výměnu účtovat jako opravu? Moc děkuji za odpovědi.

  1. Zásadní otázka je, jestli z původního parku něco zbylo. Pokud ano - dosázela se jen zeleň, nové prvky, pak je TZ v pořádku a nemělo by z hlediska dotace vadit, i TZ je investice, jen není samostatná majetková položka, což by vytýkáno být nemělo. Upřímně ale park v PC 14 tis. Kč z roku 1972 bych klidně i vyřadila, jestli práce byly rozsáhlé a účtovala o pořízení nového parku. Snažte se o co nejkonkrétnější majetkovou identifikaci - do ceny parku bych dala terénní úpravy, zeleň, cesty, odděleně jako stavby klidně fontánu, sochu (co půjde trochu oddělit, aby se Vám s tím majetkově lépe nakládalo). Nebo alespoň určitě ponechat informaci o tom, co vše je součástí parku. 

  Když nejsou větší terénní úpravy, lze koncepční estetickou zeleň účtovat i jako TZ pozemku (029), ostatní pořizované věci typu chodníky a další stavby pak na účet 021 jako jednotlivé stavby.

  2. Platí to samé, co v bodě 1 - tady ale uvádíte, že původní stav byl celý předělán, pak bych jako odpovídající řešení viděla účtovat jako o nové výstavbě, kdy jste tedy opomněli původní stav vyřadit (oprava vyřazení). 

  3. V souvislosti s posuzování samostatná věc vs součást stavby hraje roli nejen účel věci, ale i její podstata. Televize a flashka jsou věci movité (můžete je přemístit kamkoliv, nejsou pevně spojené se stavbou), takže je zařaďte jako samostatné věci na účet 028 (do 40 tis. Kč), pořízení 558/321, úhrada s pol. 5137, zařazení 028/088. 

  Oprava by to byla tehdy, kdyby se vyměňovala původní věc za novou bez změny parametrů a tato věc byla původně i nově součást stavby (slouží jejímu účelu, je s ní spojená, právně k ní náleží...) - např. výměna kamen, oken, dveří (ale vždy bez větších změn, např. změna materiálu oken a dveří není TZ). 

  Nemusíte řešit původní projektor - není odkud ho vyřadit (jestli je součást stavby, tak s nevýznamnou ZC, nelze dohledat..). 

• DDHM - ocenění + prodej DHM

  30. 10. 2023

  Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak správně proúčtovat. 1) Město zakoupilo přívěsný vozík za vozidlo, který je za PC 30 tis., tzn. účtování MD 558 a Dal 6171/5137/. Aby mohl být vozík dán do provozu, musí se ještě uhradit správní poplatek za SPZ v hodnotě 500 Kč. Podle mě by tento poplatek měl být součástí PC vozíku. Ale jak naúčtovat, jako správní poplatek na MD 538 / Dal 6171/5365 a nebo MD 558/ Dal 6171/5137. V majetku zařadím 028/088 v celkové hodnotě 30.500 Kč tzn. včetně poplatku za SPZ. 2) Prodáváme štěpkovač dřevní hmoty, který byl používán pouze pro veřejnou zeleň, tzn. že nebyl používán pro ekonomickou činnost. Faktura bude vystavena na fyzickou osobu. V tomto případě předpokládám, že účtování by mělo být mimo režim DPH.

  1. Z hlediska RS jsou možná oba postupy, jedná se o oddělené platby, i když dle mého názoru má výdaj do DDHM (pol. 5137) větší vypovídací schopnost a ano, správně do ceny DDHM na 028/088, tj. včetně správního poplatku, je to výdaj související s pořízením věci. Vyhodnotila jste to správně. 

  2. U štěpkovače jste nevystupovali jako osoba povinná k dani, tj. v tomto případě lze prodej mimo režim DPH - fakticky aplikujete závěry Koordinančního výboru z ledna 2021 (blíže viz Manuál k DPH č. 2). 

• ! Zařazení pozemků a stavby kvůli získání pozemků

  18. 10. 2023

  Dobrý den, obec koupila pozemky s nemovitostí kvůli vybudování přístupové komunikace k plánované zástavbové lokalitě. Nemovitost tedy plánujeme zbourat. Byl zhotoven znalecký posudek: cena zjištěná porovnávacím způsobem 5.200.000 Kč (bez rozepsání na částku za pozemky a stavbu), cena zjištěná nákladovým způsobem byla stanovena na 3.779.552 Kč za stavbu, 172.992 Kč za pozemky, 390.293 Kč za venkovní úpravy (zemní sklep ve dvoře). Protože je v plánu stavbu zbourat a nákup proběhl právě za účelem vytvoření komunikace, tak se pan starosta dohodl s prodávající na kupní ceně 4.200.000 Kč. Ale v kupní smlouvě není tato částka rozepsána. Prosím o radu v jaké ceně zavést pozemky a nemovitosti do účetnictví? Znalecký posudek s tou zjištěnou cenou nákladovým způsobem se celkem blíží ceně kupní. Proto a vzhledem k tomu, že byl nákup realizován kvůli pozemkům, nejradši bych použila cenu pozemků zjištěnou znaleckým posudkem 172.992 Kč a stavbu i sklep bych zavedla do účetnictví ve zbývající částce poměrem. A co vedlejší náklady na pořízení (geometrický plán,...) dát do ceny pozemků i staveb, když je plánujeme demolovat?

  Takto to úplně není - neoceňujeme cenami ze ZP, když to pořizujete koupí, ale kupní cenou. Znaleckým posudkem si jen pomáháme za účelem zjištění poměru k rozvržení kupní ceny. Rozumím ale Vaší snaze ocenit majetek co nejvěrněji, můžete postupovat i tak, jak navrhujete, když si řekneme, že ve Vašem případě, jak uvádíte, je cena zjištěná skoro totožná kupní ceně. Ono to ve výsledku i vyjde asi plus minus nastejno. 

  Související náklady bystě měli do ceny pořizovaného majetku zahrnout, můžete ale argumentovat neefektivní pracností a dát je všechny jen do ceny hlavní stavby, když je její cena o dost významnější, než cena pozemků a sklepa. 

  ALE! 

  1. Vedeme o tomto diskusi, problém je v tom, že se  stavba asi uřčitě zbourá, tedy vaším záměrem je hlavně pořídit pozemek, který potřebujete pro vybudování komunikace - jednou z variant je dát celou pořizovací cenu včetně hodnoty staveb jen na hodnotu 031 pozemek. Toto řešení má určitou účetní nevýhodu v tom, že se nadhodnocují aktiva, protože pozemky se neodpisují, ale logiku to má v tom, co mě pořízení potřebného pozemku skutečně stálo. Je možné, že by jednou, za třeba 80 let, až dojde k zániku výstavby, mohla být cena pozemku nadhodnocená - jde pak vždy udělat OP k hodnotě pozmeku - ale to už bude asi řešit někdo jiný :o). 

  2. Další variantou je výše popsaný postup, stavby a pozemky - otázkou pak je doba odpisování. Když dáte běžnou dobu odpisování, např. 50-80 let, tak dojde k tomu, že se při zbourání zůstatková cena staveb promítne do ceny nové výstavby, tj. ve vašem případě komunikace. Čímž bude vysoká cena komunikace, kde je zase určitá účetní nesprávnost - tj. není potřeba formou odpisů vytvářet takto vyšší prostředky na reprodukci majetku, tj. komunikace. 

  3. Další variantou je opět výše popsaný postup - stavby a pozemky. S ohledem na to, že je záměr stavby zbourat, dát nižší dobu životnosti, např. 2-5 let. Tím se větší část dostane do nákladů formou odpisů ještě před zbouráním, zbytek do ceny stavby komunikace. Je to určité kompromisní řešení - nebude o tolik navýšena cena komunikace (např. když se nám podaří  odpis třeba aspoň za dva roky) a nebudou nadhodnocena aktiva u pozemku, resp. s menším dopadem u komunikace, která se odpisuje. 

  4. Stavbu vyřadit při likvidaci - nepovažovat situaci za případ, že se stavba bourá v důsledu nové výstavby. Tento Váš případ není tak jasný, jako jiné případy, kdy toto doporučujeme, např. se likvidoval starý panelák, a pozemek se měl předělat na park s odpočívadly - dát zůstatkovou cenu do ceny odpočívadel by byl nesmysl z hlediska věrného obrazu. Toto bych ve Vašem případě moc nedoporučovala, protože komunikace je již větší stavbou, než odpočívadlo, a až takový nesmysl nechat zůstatkovou cenu vstoupit do ceny komunikace to není.

  Já bych se přiklonila k té variantě 3 -kompromisní. Vám však doporučuji, aby toto rozhodl starosta - jedná se o významnější hodnoty - kde se bude rozhodovat, zda navýšit majetek obce přes ty pozemky, nebo zda zhoršit VH náklady z odpisů staveb. První dva roky (s předpokladem, že k výstavbě dojde do dvou let -významný náklad z odpisů).  Přihlédnout i k době, kdy se bude stavba bourat - za jak dlouho. Podle toho se rozhodnout. Rozhodnutí bych nechala na starostovi, jedná se o významnější dopady do výkazů majetku a VH obce. 

• Kupní smlouvy za 1 Kč a zařazení do majetku + odpisy

  11. 10. 2023

  Dobrý den, uzavřeli jsme dvě kupní smlouvy. Smlouvy se týkají nově vznikající lokality pro výstavbu RD. U obou smluv jsou prodávajícími XXX s.r.o. a fyzická osoba. Každá smlouva je na kupní cenu ve výši 1 Kč. První smlouva je na „Nová technická a dopravní infrastruktura – lokalita Loutořeč, zahrnující - splaškovou kanalizaci a vodovod“. Zaplatila jsem každé z kupujících stran 0,50 Kč a zaúčtovala 042/231 §2219 pol. 6121 (můžu ještě změnit). V této smlouvě je uvedena účetní hodnota stavby 4 893 865 Kč, kterou tvoří stavební objekty: splašková kanalizace, čerpací stanice, výtlak a vodovod. Jak bych měla nyní zařadit do majetku. Za tu 1 Kč vše jako celek? A jak by to bylo s odpisy? Druhá smlouva je také na "Nová technická a dopravní infrastruktura – lokalita Loutořeč, zahrnující - komunikaci, zeleň a veřejnou osvětlení“. Zaplatila jsem opět každé z kupujících stran 0,50 Kč a zaúčtovala 042/231 §2219 pol. 6121. V této smlouvě je navíc uvedeno 6 pozemků, na kterých stavební objekty leží a které nám oba vlastníci prodávají. Prodávající již provedli vklad na KÚ (navíc zaplatili 2 000 Kč za vklad a podle smlouvy jej měla zaplatit obec) a pozemky byly převedeny na obec. Opět nevím, jakým způsobem zařadit do majetku? Ve smlouvě není účetní hodnota stavby uvedena vůbec, a i kdybych chtěla zařadit jako jeden celek „technickou a dopravní infrastrukturu v lokalitě Loutořeč“ za 1 Kč, jak by to opět bylo s odpisy? I odpisová skupina je rozdílná pro komunikaci, veřejné osvětlení apod. A na pozemky udělat nějakou RPC odhadní cenu za m2 a v té hodnotě je zaúčtovat a zařadit? Nebo bych si měla od protistran vyžádat upřesňující podklady? Snad jsem popsala vše a srozumitelně. Děkuji za vaše vyjádření.

  V případě koupě se jedná o úplatný převod, v souladu s předpisy oceňujeme majetek v takovém případě pořizovací cenou. Je naprosto v pořádku, že použijete cenu ze smlouvy, nemůže to být vytknuto. Rozpočítávat 1 Kč mezi tolik staveb, to bych nedělala, už i kvůli tomu abyste v majetku neměli desetihaléře. Můžete to zaokrouhit na celé Kč takto:

  - první smlouva, tam za jednu korunu pořizujete celkem 4 majetkové položky. Kanalizaci dáte za 1 Kč na účet 021, vodovod také, čerpací stanice a výtlak budou také každý za 1 Kč, ale již účet 022 jako technologie (možná výtlak do ceny čerpací stanice nebo kanalizace, podle toho o co se konkrétně jedná, jestli o vedení nebo technologii). Účetně to bude vypadat takto (v případě 4 položek, účtovat níže uvedené zápisy byste měli k datu předání dle smlouvy):

  042 MD 4 Kč/ 321 D 1 Kč, 649 D 3 Kč (jako rozdíl ze zaokrouhlení). Odpa bych volila jiný, nemusíte rozdělovat podle sítí, tady asi nejlépe 3639. 

  Zařazení viz výše 021 (022)/ 042.

  - druhá smlouva tam pořizujete za korunu stavbu komunikace a druhou stavbu VO (zeleň půjde asi do ceny komunikace jako vegetační pásy podél komunikace?), k tomu šest pozemků, účtování stejně:

  K datu předání staveb nezapisovaných do KN - 042 MD 2 Kč/ 321 D 0,5 Kč, 649 D 1,50 Kč, zařazení 021/042 2 Kč jako dvě stavby, dvě majetkové položky.

  K datu podání návrhu na vklad (u pozemků): 042 MD 6 Kč/ 321 D 0,5 Kč, 649 D 5,50 Kč. Pozemky zároveň zařadíte 031/042 jednotlivě jako šest položek po 1 Kč.

  Tady nemá cenu moc řešit, jak rozpočítat tu 1 Kč mezi stavby a pozemky, tak jsem to rozhodila jednou polovinou, je to jen pro účely rozdělení závazku, takže opravdu úplně jedno. 

  Mohli byste majetek ocenit jeho správnou aktuální hodnotou, ale byla by to odchylka od metody, kterou by muselo vedení schválit, jsou pak velké náklady na reprodukci majetku, který jste neplatili, takže ve výsledku to také úplně dobrá varianta není. 

  I pro ostatní - v dotazu máte asi překlep, píšete, že jste kupní cenu zaplatili kupujícícím, ale správně prodávajícím, to jen, aby to někoho nemátlo.

  Jinak související náklady asi žádné nemáte (poplatek za vklad píšete, že platili prodávající), ty by se do ceny měly také přičíst, konstukce pořizovací ceny je kupní cena plus související náklady. 

• Elektronická úřední deska

  10. 10. 2023

  1.Dobrý den, pořídili jsme elektronickou úřední desku. Cena 223200 bez DPH. Desku splácíme v měsíčních splátkách 6200,- bez DPH. Jak prosím účtovat měsíčně a jak se mi projeví, že deska po splacení bude naše. Je bez dotace. 2. Prosím změna UPD z duvodu standartizace vyžádáné ministerstvem bude účtována jako aktualizace. Děkuji

  1. Musíme si ujasnit, zda je to právně:

  a) Pořízení na splátky - k datu předání desky zápis 042/459 v celé kupní ceně, zařazení hned při předání 022/042 (klidně může být výhrada vlastnického práva až do úplného zaplacení a stejně účtujete o pořízení při předání) , splátky kupní ceny 459/231 s pol. 6122.

  b) Nebo finanční leasing - po stanovenou dobu platíte nájemné s tím, že máte po uplynutí nájemní doby právo desku odkoupit. V této variantě byste splátky měli účtovat na účet 518 s pol. 5178. Odkup budete účtovat jako pořízení DHM nebo DDHM (podle sjednané konečné odkupní ceny). Splátky se evidují na podrozvaze na účtech 963,964. 

  Jestli máte uzavřenou kupní smlouvu se sjednanými splátkami, pak postup dle písm. a).

  2. Ano, obdobně upgrade SW na základě změny předpisů, aby byl program nadále funkční, řadíme do provozních nákladů, u standardizace podoby ÚP je to podobné, tzn. účet 518 s pol. 5169. 

• Nákup nemovitostí a jejich ocenění

  01. 10. 2023

  Dobrý den, Mám dotaz k nákupu pozemků a staveb a jejich dalšímu zaúčtování a ocenění. Obec se chystá koupit: pozemky parc.č. st. 19/2 – zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba Sedlečko u Soběslavě č.p.19 - rodinný dům a dále kolna bez čp. parc.č. st. 63 - zastavěná plocha a nádvoří na němž stojí stavba bez čp/če – jiná stavba (bez LV), parc.č 14/3 – zahrada s VB kabelového vedení NN parc.č. 24 – trvalý travní porost Nechali jsme si vypracovat znalecký posudek, který v první části uvádí současnou cenu za jednotlivé stavby a souhrnně za pozemky takto: Ocenění práv odpovídajících věcným břemenům Hodnota věcného břemene se stanovuje dle § 39a odst. 4). Druh věcného břemene: služebnosti - oceněné paušální částkou Věcné břemeno zřízeno na dobu neurčitou. Hodnota stanovena paušální částkou ve výši: 10 000,- Kč. Hodnota věcného břemene činí = 10 000,- Kč 4.2.1 Výsledky analýzy dat - cena zjištěná 1. Rodinný dům č.p. 19 149 538,90 Kč 2. Zděná kolna na parc.č. st. 19/2 23 554,40 Kč 3. Zděná kolna - dřevník na parc.č. st. 63 17 591,10 Kč 4. Pozemky 299 736,70 Kč Ocenění - celkem: 490 421,10 Kč Věcná břemena a závady váznoucí na majetku 1. Věcné břemeno vedení NN -10 000,- Kč Věcná břemena a závady váznoucí na majetku - celkem: -10 000,- Kč Výsledná cena po odečtení břemen a závad - celkem: 480 421,10 Kč V další části znaleckého posudku je uvedena cena tržní. Zde je psáno, že stavby jsou za hranicí životnosti a cena pozemků bez odpočtu nákladů na demolici staveb je cca 2 300 000 Kč. A dále cena s odpočtem nákladů na demolici ve výši 1 800 000 Kč. Zde by asi by bylo dobré poslat znalecký posudek, kde je vše podrobně vysvětleno. Mohu ho poslat na nějaký Váš email, prosím? Vzhledem k tomu, že si na nákup pozemků musí obec vzít úvěr, tak KB potřebovala návrh kupní smlouvy, kterou nechal pan starosta zhotovit, ale bohužel zapomněl na to, že by bylo dobré do smlouvy uvést hodnoty jednotlivých nemovitostí, takže cena je zde souhrnná ve výši 2 000 000 Kč. Jde mi o to, že záměrem celé akce je nákup především pozemků, na kterých se bude stavět zázemí pravděpodobně pro dětskou skupinu (s pomocí dotace). Zatím se ale zastupitelé nedohodli, zda se bude demolovat i chatka (vedená jako RD), kůlny se budou demolovat určitě. Dotazy: 1. Ve znaleckém posudku u ceny tržní není ohodnocena cena staveb, pouze pozemky. Mám tedy zařadit vše pouze na 031 a stavby, z nichž určitě dvě jsou určené k demolici a jednu ještě nevím (jak jsem psala výše) nemám do majetku na 042/021 dávat? Pravděpodobně se za nějakou dobu bude na pozemku něco realizovat (buď dětská skupina nebo jiný záměr), takže pak bych náklady na demolici staveb dala na 042 k dalšímu realizovanému záměru? 2. Jak jednotlivé pozemky ohodnotit, když v Kupní smlouvě je celkem za všechny pozemky i stavby cena dohromady 2 mil. Kč a ve znaleckém posudku mám ceny tržní dvě – jednu před odpočtem nákladů a druhá nižší s odpočtem nákladů na demolici? Poměrově dle ZP? Ale dle ceny před odpočtem nákladů, nebo po odpočtu? 3. Hodnotu VB na kupovaném pozemku mám dávat ještě jinam, než jako součást pozemku? Ve ZP je hodnota 10 000 Kč. Předem děkuji za podrobnou odpověď. Jsem z toho poměrně zmatená.

  Na úvod pro ujasnění - ceny ze ZP nejsou ve Vašem případě pro ocenění nabytého majetku směrodatné. V případě, že se majetek pořizuje koupí (=úplatný převod), oceňuje se pořizovací cenou, což je kupní cena plus související náklady (poplatek za vklad, za sepsání smlouvy, za ZP apod.). Znalecký posudek se tedy nemusí nechávat zpracovat pro účely ocenění majetku do účetnictví, většinou u větších nákupů si ho raději obce nechávají zpracovat kvůli určení vhodné kupní ceny.

  My jej pro účely účetnictví můžeme použít pouze pro rozvrh kupní ceny, ale pokud to ještě lze, bylo by dobré kupní cenu rozvrhnout přímo do smlouvy (na KN je ale již uvedeno, že je to ve změnovém řízení, tak asi již byl podán návrh kupní smlouvy na vklad?).

  Konkrétně k Vašim dotazům:

  1. Někdy opravdu radíme účtovat jen o pořízení pozemku bez staveb, toto řešení doporučujeme aplikovat ale jen u staveb, které nejsou zapsány v KN a záměr demolice je opravdu jistý. Zapsané stavby bych do majetku převzala, demolice a vyřazení pak bude buď náklad, nebo ZC vyřazovaných staveb i náklady na demolici vstoupí do ceny nové stavby, jestli už bude v době vyřazování rozhodnuto o nové výstavbě. U Vás jsou podle všeho asi všechny stavby zapsané v KN, nejsou např. zbořeništěm, tak bych je zatím do majetku převzala (můžeme případně diskutovat jen u nějakých kolen ve špatném stavu, kde je už záměr demolice jistý, že tam byste převzali jen pozemek). Tzn. klasicky stavby na účet 021, pozemky na účet 031. 

  2. Pro rozvrh kupní ceny použijeme tu cenu, ve které máme oceněno vše, tedy cenu zjištěnou. 

  Ocenění - celkem: 490 421,10 Kč

  a) Rodinný dům č.p. 19 149 538,90 Kč - poměr na celku je 149538,90/ 490421,10 = 0,3 * kupní cena 2 mil. Kč = ocenění do účetnictví 600 tis. Kč
  b) Zděná kolna na parc.č. st. 19/2 23 554,40 Kč- poměr je 0,05 * 2 mil. Kč = ocenění 100 tis. Kč
  c) Zděná kolna - dřevník na parc.č. st. 63 17 591,10 Kč 0,04 * 2 mil. Kč = 80 tis. Kč
  d) Pozemky 299 736,70 Kč poměr je 0,61 * 2 mil. Kč = 1 220 tis. Kč (tuto cenu zase musíte rozhodit mezi jednotlivé pozemky)
  
  

  K tomu ještě přičíst související náklady, ty společné (např. GP patří jen k pozemkům) rozpočtete stejným poměrem, jako pro rozvrh kupní ceny výše.

  Jestli už se kupní smlouva podala na KN, tak k datu návrhu na vklad byste měli účtovat o pořízení 042/321, zařazení 021,031/042.

  3. VB, kde jste strana povinná se majetkově neeviduje, není součástí ceny pozemku, je to z Vaší strany jen převztetí poskytnuté služby. Úplatu za to přijal již minulý vlastník jako předchozí povinný, pro Vás je zde jen povinnost oddělit majetek zatížený VB (podle Vašich zvyklostí - někdo používá jinou AÚ, někdo to řeší nějakým identifikátorem v registru majetku).

  Znalecký posudek k odpovědi v tomto případě nepotřebujeme zaslat. 

• plot a terasy u bytového domu

  22. 09. 2023

  Hezký den. Mám takové účetnické dilema a potřebovala bych od vás poradit, jak o případu účtovat. Máme nájemní dům s dvanácti byty. Na podzim minulého roku jsme vyměnili na domě okna a spodním čtyřem bytům nechali udělat balkonové výstupy na pozemek, který si za domem pronajali. Tento pozemek chce obec oplotit a rozdělit na čtyři „kóje“. Plot = výstavba = majetek. Možná viz dále. Nájemci si u nich vystaví terasy. Pro výstup, posezení, atd… Materiál bude hradit obec (ztracené bednění, beton, dřevo), práci si provedou sami. Vzniklé náklady za plot (poměr) a terasu se sečtou. Vydělí se 10 (jako deset let) a poté 12. Vzniklou částku budou nájemci měsíčně platit. Ale teď terasy také do majetku? (nasčítaný materiál) Přijímané peníze jako nájemné? Nebo nedat do majetku a udělat to jako dlouhodobá splátka půjčky – vzniklých nákladů? Jaký máte názor. Děkuji.

  Vezmeme to postupně. Píšete, že vloni se dolním čtyřem bytům udělali výstupy na pozemek. To je podle mě jasné TZ budovy (nezmiňujete, jak bylo účtováno, tak jen pro vzájemné odsouhlasení). 

  V současné době se plánuje oplocení a terasy. Práci udělají nájemníci, obec platí materiál, který ale chcete od nájemníků uhradit (tam ještě asi děleno čtyřmi - náklad na jeden spodní byt, ale to asi víte :) Nevidím na první pohled rozdíl mezi terasami a oplocením, obojí platí obec (jen materiál) s tím, že to nájemníci budou postupně "splácet". 

  Ve výsledku by měl vzniknout majetek obce, nikoliv nájemníka, oplocení i terasa by měla být stavba, zkuste je zařadit do majetku nějak odděleně, aby to šlo identifikovat k jednotlivým bytům (terasa případně může být podle stavebního provedení i součást stavby, jako balkonový výstup, tedy TZ, oplocení pozemků už určitě samostatná stavba). Do majetku můžete terasu a oplocení zařadit jen v ceně materiálu, účetně zápis 042 MD/ 321, úhrada s odpa 3612, pol. 6121 D.

  Kdyby to byl vztah mezi občanem a obcí, jednalo by se o transfer na majetek. Tady do toho ale vstupuje nájemní vztah, takže byste to měli zahrnout do ceny nájemného - zvýšíte ho pro ty čtyři byty o stanovenou částku po dobu deseti let.

  Půjčka vhodná není, není logické, abyste jim půjčovali na Váš majetek, jiná řešení opravdu jen v případě, že by budované stavby byly majetkem nájemníka, ale to tady nevidím jako možné řešení (nájemník se změní a plot a terasu si neodnese :)

• Zařazení DHM

  21. 09. 2023

  Dobrý den, nejsem si jistá správným určením datumu pro zařazení DHM. Předmětem kupní smlouvy na DHM je: 1. dodávka, instalace sytému a jeho uvedení do provozu o čemž byl sepsán předávací protokol, že bylo zboží, instalováno a odzkoušena funkčnost a byla vystavena faktura na 80%. kupní ceny. Následně bod 2. KS je, že bude probíhat zkušební provoz pod dobu 6 měsíců, který bude ukončen podpisem akceptačního protokolu k dílčímu předání zboží a bude vystavena faktura na 10% kupní ceny. Bod 3. KS řeší vzájemné propojení nového systému s již stávajícím systémem, které má být dokončeno nejpozději 2 roky od účinnosti KS a následovat bude opět faktura na 10% kupní ceny. Domnívám se správně, že bude majetek zařazen k datu dle bodu 1. KS a to za celkovou předpokládanou kupní cenu? Případně jak správně postupovat?

  Uvažujete správně, také bych systém zařadila dle bodu 1, tedy k datu předávacího protokolu. Nevím, zda se bavíme o TZ (např. nějaký nový systém vytápění) nebo samostatné technologii (účet 022 - určitě to bude nad 40 tis. Kč), ale to je asi vcelku jedno. Je nutné každopádně předepsat 042 MD/ 321 D v celkové výši všech nákladů, ale ve Vašem případě bych to neúčtovala ve 100 % výši kupní ceny, ale jen ve výši 90 % (body 1 a 2). Protože propojení ještě není zrealizováno, tak není ještě ani závazek - dodání daného plnění a součástí majetku by teď neměly být nějaké budoucí zásahy po zařazení. Účet volím 321, protože splatnost druhé částí kupní ceny je do jednoho roku.

  Jinak chválím, jste bystrá, tady se hodně chybuje, že se majetek zařazuje jen v aktuálně zaplacených nákladech.

  Ve výši 10 % kupní ceny dle bodu 3 účtujte závazek z pořízení majetku až bude propojení zrealizováno, záleží i, o co se konkrétně jedná. Jestli je to teď TZ budovy, tak to bude další TZ (třeba i podlimitní, pokud bude do 40 tis. Kč). Jestli to teď budete účtovat na účet 022, tak pak propojení bude TZ věci (a je jedno jaké, zda nové nebo původní, ke které se připojuje). 

  Ještě upozorňuju, že správně byste to propojení dle bodu 3 neměla oceňovat automaticky ve výši třetí splátky (10 % kupní ceny), ale ve výši nákladů na danou část dle rozpočtu (podle všeho Vám celkové náklady vyčíslili dopředu s tím, že část zrealizují později). Neznám znění smlouvy a rozpočtu - jak moc velká je vazba odložené třetí splátky na odhadované náklady za propojení systémů, ale zařadit by se měl majetek teď za cenu, co Vám skutečně zatím dodali bez ohledu na rozložení splátek - je pak možné, že jste jim zaplatili i něco dopředu za propojení, které nezrealizovali (a máte tedy za firmou  pohledávku, tzn. na účet 042 by teď nešli celé obě splátky, část by šla na účet 469, jinak že byste zaplatili méně, než se "udělalo" nepředpokládám).

  To jen pro informaci, že to nemusí být účetně nakonec tak jednoduché, tak snad se toto vzalo alespoň trochu v úvahu... (i když chápu firmu, jestli si nechá zaplatit dopředu více, může to být pak ale i trochu "riskantní" pro obec).

  K zařazení ještě poznámečka - s výjimkou drobného dlouhodobého majetku zařazujeme DM vždy k datu, kdy je dokončen a je souhlas s užíváním (pokud by v tom byla nějaká kolaudace TZ apod. - z dotazu nevím, o jakém systému se bavíme, tak odpovídám obecněji). 

• rozhodnutí k předčasnému užívání

  21. 09. 2023

  Stavíme nad MŠ nástavbu za cca 50 mil. kde je i kuchyň pro ZŠ. Tu jsme museli k září otevřít, máme vydané rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání- na kuchyň a provozně související místnosti v 1NP a v suterénu. Jak stavbu dokončíme předáme do výpůjčky PO- škole. Kolaudace by měla proběhnout do konce roku, cca v říjnu. Ve směrnici máme, že odepisování zahájíme i v případě zkušebního provozu. Mám zařadit kuchyň do majetku už nyní a nebo až po celkové kolaudaci? Školku máme v majetku v částce 5 mil, a teď se bude navyšovat o cenu cca 50 mil.. Bude to i tak TZ stavby?

  TZ stavby to bude určitě, nerozhoduje cena, ale charakter provedených zásahů. Nově jste budovu nestavěli, takže to není případ pro vyřazení původní stavby a zařazení nové (že byste celou původní budovu bourali).

  Můžete TZ zařadit již k datu zkušebního provozu, lze si to tak stanovit ve směrnici (když chcete odpisovat, musí být zařazeno), ale je vhodné to nepaušalizovat a vždy spíše posuzovat konkrétní případy, tedy např. ve směrnici, že ano, zařazuji k datu zkušebního provozu, ale beru i ohled na konkrétní okolnosti každého případu. Ve Vašem případě bude asi plné zprovoznění jisté, bez problému, navíc i v docela krátkém časovém úseku, takže tady je možné (důležité je u zkušebního provozu ohlídat, aby do ceny majetku nešly náklady související již s provozem nikoliv s pořízením majetku). 

  Asi nezařadíte hned celou výši TZ, ale jen dokončenou část, kde je souhlas s předčasným užíváním? Zařaďte zkrátka jen to, co je dokončené a kde máte souhlas od stavebního úřadu, tzn. nemusí to být automaticky celá výše TZ. 

  Jestli má PO budovu ve výpůjčce, tak si navýšíte budovu u sebe v majetku, PO to předáváte jen protokolárně, tak z tohoto hlediska je to vcelku jedno, kdy předání nastane (právně je TZ součástí majetku, takže předání TZ je formalita, nemusí se schvalovat, v podstatě to mají ve výpůjčce už automaticky tím, že mají ve výpůjčce budovu, která se zhodnocuje, případně nevím, jestli budete upravovat smlouvu o výpůjčce - jako nutné to nevidím).

  K tomu zkušebnímu provozu Vám ještě kopíruju pro vysvětlení odpověď na podobný dotaz:

  "Domníváme se, že zařazení stavby až po ukončení zkušebního provozu dle stavebního zákona je více v souladu s účetními předpisy. Nicméně, abyste měla všechny informace, existuje k tomu interpretace NÚR, že je možné stavbu zařadit i k datu povolení zkušebního provozu, ale je potřeba to případně detailněji nastudovat (musí se posuzovat každý případ individuálně). Dívala jsem se, že máte starou knihu Majetek z roku 2017, najdete tam k tomu výklad na str. 140-142.  Ale jen pro upřesnění - výklady NÚR nejsou pro obce závazné, takže čistě účetně to u obcí nemusíme řešit, Váš postup nelze napadnout. "

• hranice ocenění

  20. 09. 2023

  Dobrý den, potřebujeme upřesnit, jak je vymezena hranice mezi "velkým" a "malým" DM. Vyhláška 410/2009Sb., uvádí "převyšuje částku ..." a "nepřevyšuje částku". Pokud se bude hodnota DM přesně rovnat hraniční částce, o jaký druh DM se jedná? Chápu, je to slovíčkaření, ale přesto předem děkujeme za upřesnění. § 11 Dlouhodobý nehmotný majetek (1) Položka „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60 000 Kč. Dále tato položka obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. (6) Položka a) ,,A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek stanovený v odstavci 1, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení dolní hranice, § 14 Dlouhodobý hmotný majetek f) technické zhodnocení staveb uvedených v § 28 odst. 5 zákona, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč, (4) Položka ,,A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ obsahuje samostatné hmotné movité věci a soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění samostatné hmotné movité věci nebo souboru majetku podle § 71 převyšuje částku 40 000 Kč, a předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky. (6) Položka ,,A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek se považují vždy

  Slovní spojení "převyšuje částku" znamená, že když je ocenění majetku v dané částce, ještě nesplňuje limit pro daný účet a i desetník nad tuto částku už limit splňuje. U jednotlivých majetkových účtů je to pak takto:

  - dlouhodobý nehmotný majetek - platí limit nad 60 tis. Kč, tzn. když je výsledná cena 60 tis. Kč včetně, je to drobný dlouhodobý nehmotný majetek (účet 018), až v okamžiku, kdy to je částka 60000,01 Kč (= převyšuje 60 tis. Kč) a více, tak to splňuje limit pro účty dlouhodobého majetku (013,014...).

  Tady pozor jen na účet 019, u něj je podle vyhlášky limit od 0,1 Kč (není tam spodní hranice 60 tis. Kč).

  - drobný dlouhodobý nehmotný majetek - je majetek (u měst a obcí nejčastěji účty 013 a 014) v částce do 60 tis. Kč. I když je částka přesně 60 tis. Kč, volíme ještě účet 018. U DDNM je 60 tis. Kč horní hranice ocenění, dolní hranice je 7 tis. Kč s tím, že podle textu vyhlášky platí, že dlouhodobý nehmotný majetek zařazujeme na účet 018 v částce od 7 tis. Kč výše. Což znamená, že hodnota 7000 Kč a více - zařazuju již na účet 018, v hodnotě do 6999,99 Kč volím případně účet 901 (můžete si spodní hranici zde ale interně upravit jinak). 

  Stejně se posuzuje i TZ DNM - až když je v částce 60000,01 Kč a vyšší, pokud je do 60 tis. Kč (i přesně 60000 Kč), tak je to podlimitní TZ (provozní náklad). 

  - volba účtu 028 x 022: Na účet 028 zařazujeme podle vyhlášky věci od 3 tis. Kč do 40 tis. Kč, věc do 2999,99 Kč patří případně na účet 902 (záleží na vnitřních pravidlech, můžete si opět i spodní hranici snížit), věc v částce přesně 40 tis. Kč patří ještě na účet 028, na účet 022 patří věci od částky 40000,01 Kč více (jejichž hodnota převyšuje částku 40 tis. Kč).

  I tady jsou ale výjimky - např. majetek pořízený na leasing, VB, tam podle vyhlášky nerespektujeme dolní hranici a na účet 028 patří od 0,1 Kč.

  - u TZ DHM je hranice 40 tis. Kč a opět s tím, že do 40 tis. Kč včetně je to ještě provozní náklad, TZ až od částky 40000,01 Kč...

  U ostatního majetku hranice neřeším, na to se neptáte - např. stavby od 0,1 Kč, stejně i účet 029...

• Bytový dům - rozdělení na byty

  14. 09. 2023

  Dobrý den, prosím o radu, jak napravit chybu z roku 2017, kdy došlo k rozdělení 1 bytového domu na 7 jednotlivých bytů (účetní cena domu byla rozpočítána na plochu jednotlivých bytů). Nyní jsem zjistila, že bytový dům měl být rozdělen na 8 bytových jednotek. Jak opravit chybu v účtování, evidenci majetku a příp. odpisy od roku 2017? V letech 2017 - 2023 již došlo k TZ některých bytů (rekonstrukce). A jak zaúčtovat TZ budovy, která je rozdělena v evidenci majetku na jednotlivé byty? Jedná se mi o instalaci 3 ks kamer v hodnotě 80 466,00 Kč do vchodu panelového domu (85 bytových jednotek). Musím částku za kamery vydělit počtem bytů? Děkuji.

  Je to spíše jen evidenční chyba, účetně by nemělo být nutné něco opravovat, jeden byt se jen jakoby chybně odpisoval jako součást ostatních bytů. Stačí tedy pořizovací cenu i současnou výši oprávek vydělit osmi, správně by se od každého bytu měla osmina PC a oprávek tedy odpočítat a měla by se zavést nová karta osmého bytu, na kterou se to nově zanese (v součtu se hodnota na 021 nezmění) a bude se pokračovat v odpisování osmi jednotek. Na karty poznamenejte informaci o tomto zásahu.

  Samozřejmě dát ale pozor na TZ, jestli proběhlo i na osmém bytě, aby se k němu správně převedlo, ale to byste si asi chyby pak všimli, tzn. TZ bylo provedeno na ostatních bytech? (měli byste je mít nějak identifikovatelné, podle čísla bytu, nájemce). 

  Je pravda, že TZ společných prostor by se mělo poměrově rozdělit mezi jednotlivé byty. V tomto případě by to pak vycházelo jako podlimitní TZ jednotlivých bytů. Zrovna u kamer, byť mají v současné době v budovách svůj přínos, tak nezbytné pro její funkci úplně nejsou a charakterem jsou to spíše samostatné věci, proto bych je zařadila jako zařízení na účet 022 (042/321, pol. 6122, zařazení 022/042). Vhodné je evidovat je jako soubor věcí - 3 ks kamer plus případně zvlášť záznamové zařízení, ale asi jsou napojeny na nějaké stávající.

• Prodej pozemku

  30. 06. 2023

  V naší obci prodáváme pozemky tak, že nejdříve vyvěsíme záměr o prodeji části pozemku bez výměry a ceny. To je schváleno na veřejném zasedání. Po vyhotovení geom. plánu vyvěsíme ještě jednou s uvedením velikosti a ceny za metr, který se na dalším zasedání opět schválí. Je tento postup správný? Nebo stačí vyvěsit jen jednou? Musí být v záměru o prodeji pozemku uvedena cena a výměra? Děkuji

  Tady je hlavně problém s přesnou identifikací. Dovolím si citovat z metodiského materiálu 7.2. Ministertva vnitra:

  https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

  Záměr je nutné zveřejnit i v případě úmyslu prodat dosud neoddělenou část pozemku. Problematické je, jak takovou část pozemku označit v případě, že obec nemá v době zveřejnění zpracovaný geometrický plán. Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud, jenž ve svém rozsudku ze dne 27. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1250/200918, výslovně připustil, že záměr je možné zveřejnit i před pořízením geometrického plánu, pokud v něm bude prodávaná nemovitost jednoznačně a zcela nezpochybnitelně identifikována (např. zákresem v katastrální mapě, která je součástí zveřejněného záměru, adekvátním slovním popisem). Soud zejména zdůraznil význam výměry části pozemku, s níž má být nakládáno (v soudem posuzovaném případě byla jako nedostatečná identifikace části pozemku shledána formulace záměru „prodeje části pozemku parc. č. X v katastrálním území N“, bez uvedení dalších bližších údajů).

  Bohužel ale ne ve všech případech bude možné příslušnou část nemovitosti přesně identifikovat bez pořízení geometrického plánu. Proto pokud obec nebude chtít vynakládat prostředky na pořízení geometrického plánu dříve, než bude mít jistotu, že o koupi části pozemku bude zájem, je možné nejdříve zveřejnit určitou „předběžnou“ informaci, v níž by byla část nemovitosti vymezena jen přibližně, a přihlásí-li se zájemci o získání části pozemku, byl by následně pořízen geometrický plán a poté zveřejněn záměr podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, v němž by byla část nemovitosti již za pomoci tohoto
  plánu jednoznačně určená. Takový postup v každém případě zabezpečí, že část nemovitosti bude v záměru adekvátně označena, a zamezí pozdějšímu zpochybnění uskutečněného právního jednání.

  Takže mi to přijde tak, že vlastně prvotně vyvěšuete jakoby tu předběžnou informaci a potom to schvalujete. Pokud byste chtěli schvalovat jen jednou před geometrickým oddělením - je to možné, ale je potřeba záměr vyvěsit tak, aby bylo jednoznačně identifikovatelné, o jakou část parcely se jedná. A jen poznámka - cena nemusí být v záměru uvedena.

• Plynofikace - přechod na RWE

  30. 06. 2023

  V roce 2015 byla dokončena plynofikace obce - v majetku karta za 22mil. Obcí byla vystavena faktura pro RWE 6 mil. + DPH ...účtování 311/646 V roce 2015 zaplaceny 4 mil. A zbytek 3 mil. doplaceny až ve 12/2022 ( 469//231/3633/3113). Začátkem roku 2023 jsme zjistili ve smlouvě, že přechází plynofikace po plném zaplacení do majetku RWE . Smlouvu pošlu mailem - prosím jak zaúčtovat, jak vyřadit z majetku a když to bude až k 1.1.2023 nebo udělat nějakou opravou loňského roku?

  Děkuji za zaslané smlouvy - takže bohužel to skutečně není dobře zaúčtováno. Podle smlouvy došlo k v roce 2015 k prodeji plynovodu s výhradou převodu vlastnictví do úplného zaplacení (a zároveń byla sjednána "výpůjčka"). V takových případech by o majetku měl účtovat "nevlastník". Takže výnos zaúčtovaný v roce 2015 je správně, co je špatně - mělo dojít zároveń k proúčtovní vyřazení majetku (ten majetek jste měli vést max. na podrozvaze - účet 909). Tak by došlo ke spárování nákladů a výnosů - v roce 2015 (vy jste měli ve 2015 výnos z prodeje, ale ne již náklad z vyřazení majetku).

  Takže nyní byste měli správně zaúčtovat opravu nesprávností minulých let - tedy ZC k 1. 1. 2023 byste měli zaúčtovat MD 408/Dal 081 a vyřazení majetku (081/021) a dále také 403/Dal 408 (nerozpuštěný zůstatek dotace). Odpisy a rozpouštění dotace v roce 2023 byste měli zrušit.