Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, mám dotaz ohledně kauce na terminál Sazky. Obec provozuje od letošního května poštu partner a od června máme na poště také terminál Sazky. Platili jsme před zahájením provozu terminálu zálohu na vratnou kauci ve výši 3000 Kč, mám zaúčtováno na 465 MD/ 2144 5189 D. Výše kauce je odvozena od průměrného týdenního vkladu a tržeb za prvních 13 sázkových týdnů, v našem případě se jedná o kauci celkem ve výši 13 000 Kč. Doplatek kauce ve výši 10 000 Kč jsme povinni splatit ve dvaceti pěti pravidelných týdenních splátkách (400 Kč), které jsou součástí odvodu, který si Sazka každý týden strhává inkasem z našeho účtu. Inkaso Sazky účtuji 378 MD/8901 D. Chci se zeptat, zda týdenní splátky kauce také účtovat jako první platbu na položku 5189 nebo účtovat na položku 8901, když je kauce součástí odvodu. Obec nemá zřízen zvláštní účet pro poštu.}
Vratnou kauci máte vyčíslenou odděleně, takže je správné jí účtovat zvlášť tam, kam patří - účet 465 a pol. 5189., na pol. 8901 jen tu částku, kterou si Sazka strhává za své transakce.
Někdy v tom bývají skryty i zápočty - např. že si strhnou peníze z účtu obce po odečtení provize, i to by se mělo zobrazovat - předpis provize 311/602, zápočet 378/311...
Tak jen že ne vždy se účtuje jen o penězích stržených z účtu, mohou v tom být i jiné účetní zápisy, které se případně musí proúčtovat.
Asi máte sjednáno nějaké vypořádání - hovoříte o vratné kauci, tzn. vrací se např. při ukončení vztahu apod.? (to je také potřeba vzít v úvahu - nakolik je to "vratné").
Dobrý den, na naší podrozvaze máme pohledávky za odpady za roky 2010- 2019, pohledávky za nájem z roku 2011, pohledávky za přestupky z roku 2007, pohledávky za nezaplacenou inzerci za roky 2013-2018.
Chápu správně to, že u pohledávek za odpady (místní poplatek) nastává po 6-ti letech prekluze, tj. můžu pohledávky za roky 2010-2018 můžu k 31.12.2024 vyřadit z podrozvahy ? Jakým úkonem by se prodloužila lhůta pro jejich vymáhání ? Pokud bychom je 6 let nevymáhali a oni nám poplatek zaplatili, nejedná se o bezdůvodné obohacení?
Dále prosím o potvrzení mé domněnky, zda všechny ostatní pohledávky (nebyly vůbec vymáhány) budou po 6-ti letech promlčeny a tj. pohledávky vč. roku 2018 také můžu vyřadit z podrozvahy ? Mohou být tyto pohledávky zaplaceny více jak po 6-ti letech?
K prekluzi tedy dochází pouze u místních poplatků a k promlčení u všech ostatních?}
U místních poplatků se řídíme daňovým řádek (zákon č. 280/2009 Sb.). Situace není tak jednoduchá, jak uvádíte. Podívejte se do § 160 - běh šestileté lhůty může být v průběhu přerušen (počítá se od znovu) např. exekučním řízenín.
Jinak je ale pravda, že pokud dojde k prekluzi pohledávky, což znamená její právní zánik, tak někde uvádějí, že se jedná v takovém případě o bezdůvodné obohacení, viz např. cituji:
"Tato lhůta má prekluzivní účinky, což znamená, že uplynutím této lhůty právo správce poplatku nejen vymáhat, ale také vybírat místní poplatky zaniká. Jakoukoliv platbu přijatou správcem poplatku po této lhůtě tak nelze posoudit jako platbu přijatou v souladu se zákonem a je nutné ji považovat za bezdůvodné obohacení. To však jen za situace, kdy poplatková povinnost daného poplatníka netrvá (případně netrvala i nadále v dalších poplatkových obdobích) a tento poplatník nemá nedoplatek, u kterého stále běží lhůta pro placení poplatku. V takovém případě se taková platba započítá na tento nedoplatek podle pravidel obsažených v § 152 daňového řádu."
Pojem prekluze (právní zánik) platí pro jakoukoliv pohledávku. Promlčení platí opět pro všechny pohledávky a znamená snížení vymahatelnosti, ale neznamená její zánik. Obecná promlčecí lhůta je tři roky, pokud neuplatníte právo.
Na podrozvahu účtujeme pohledávky v souladu s postupy uvedenými v ČÚS 706. Z podrozvahy by se měly po nějaké stanovené době vyřazovat všechny pohledávky - i ty, které sice ještě právně existují (nenastala prekluze), ale jsou tzv. nedobytné (snížená vymahatelnost z různých důvodů - např. promlčení). Je dobré stanovit si lhůtu - že takové pohledávky vyřadíte např. po 3 letech (za splnění dalších podmínek - aktivně se nevymáhají, nebo není šance na vymožení apod.). Pohledávky, které právně zanikly (prekluze) by se samozřejmě na podrozvaze také neměly evidovat.
Příjem pohledávek, které byly vyřazeny, se účtuje na výnosový účet 643. Nejsme právníci, takže Vám neumíme přesně poradit, kde je hranice bezdůvodného obohacení a v jakých případech si peníze můžete ponechat.
Jen ještě poznámka - pohledávky se správně musí vymáhat, je to povinnost dobrého hospodáře, ale to asi víte .o).
Obec měla na svém pozemku 5 vzrostlých stromů, které musela kvůli bezpečnosti pokácet. Už předem bylo určeno, že se z těchto stromů vyrobí pergola u fotbalového hřiště. Předpokládaná cena byla odhadnuta na 150 000 Kč. Veškeré náklady jsem účtovala na účet 042 MD / 321 D PAR 3412, POL 6121 (pořez kulatiny, nákup dlažby atd.) Vydláždění pergoly provedl náš zaměstnanec a sešroubování celé pergoly provedlo místní sdružení SDH ve svém volném čase. Práci našeho zaměstnance bych zaúčtovala jako aktivaci mezd zápisem 042/506 na základě kalkulace-průměrná hodinová mzda zaměstnance x počet hodin práce + 34% pojištění, bude to takto správně? A jak prosím zaúčtovat aktivaci tohoto vlastního dřeva z pořezaných stromů, jak ocenit. Jak do nákladů na pořízení pergoly zařadit dobrovolnou práci členů SDH. Zařazení do majetku zápisem 021/042. V předešlých příspěvcích jsem se dočetla, že do majetku můžeme zařadíme na základě protokolu o dokončení stavby a možnosti zahájení jejího užívání, který vyhotoví nějaká odpovědná osoba, a že touto odpovědnou osobou může být starosta, je to tak?}
Dřevo oceníte např. dle obvyklých cen, třeba z internetu. Pokud účtujete zásoby způsobem B, tak můžete rovnou proúčtovat aktivaci dřeva zápisem 042 M / 506 D. Jak píšete, aktivace práce vašeho zaměstnance by měla být ve výši hrubé mzdy + odvody zaměstnavatele. Ano, pokud je pergola dokončena, tak k tomuto datu účtujete zařazení majetku a odpovědnou osobou, může být starosta. Co se týká nákladů za dobrovolnickou práci členů SDH. Máte dvě možnosti. Buď to do ceny z principu opatrnosti nepřidávat a pergolu tak oceníte jen skutečně vynaloženými náklady, nebo cenu "darované" práce vyčíslit a do ceny jí zaúčtovat zápisem 042/401. Každá varianta má své pro a proti, zvažte významnost ve vztahu k pracnosti a fakt, jestli jste schopni práci aspoň trochu věrně ocenit.
Obec má schválené Zásady pro výstavbu v obci, dle kterých stavebník přispívá na veřejnou infrastrukturu obce. Jak prosím zaúčtuji příspěvek?
https://www.drmoul.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah1367_7.pdf&original=Z%C3%A1sady%20pro%20v%C3%BDstavbu%20-%20schv%C3%A1leno%20ZOD%202022-2026.pdf
Mám počítat do obratu kvůli DPH, jsme neplátci.}
V minulosti se na podobný dotaz odpovídalo, viz. dotaz "Dar na činnost související s rozvojem obce" ze dne 15.9.2022.
Po přečtení Vašich zásad vyplývá, že se defakto jedná o dar na náklady obce spojené s budováním či posílením veřejné infrastruktury v souvislosti s realizací záměru nebo pro celkový rozvoj obce.
Pohled DPH:
Je to trochu na hraně ve vztahu k hodnocení z pohledu DPH - je tady jasná platba od stavebníka, nicméně jde o to, že není jednoznačně definováno protiplnění (tedy služba), kterou by za to stavebník měl obdržet (podle smlouvy jen existuje obecný závazek použití na financování celkové obecní infrastruktury). Takže si myslíme, že to spíše nesplňuje charakteristiku předmětu daně a tudíž logicky by to nemohlo být ani počítáno do obatu pro účely DPH. Samozřejmě může být namítáno, že podstatou platby je získání práva stavby (nicméně to všichni víme, že se jedná o hodně ošemetnou záležitost ... - zda efektivně můžete stavbě zabránit apod.). Takže zatím se kloníme k tomu, že v případě popsaném ve Vašich zásadách bychom spíše měli být mimo předmět DPH a tedy by se to do obratu nepočítalo.
Ještě ve vztahu k zaúčtování:
Měli bychom si vyjasnit, zda je možné každý příspěvek řešit individuálně. Pokud se vymezí , na co to bude použito, věděli bychom jak příspěvek účtovat. Zda se bude jednat o konkrétní příspěvek na konkrétní investiční akci a po její dokončení ho přiřadíte k majetku a začnete ho rozpouštět. Poté by se účtoval na účet 403, pol. 3121. Nebo ho nebudete mít na konkrétné investiční akci, ale týkal by se budoucího pořízení nebo TZ majetku, pak by musel být účtován na účet 403 jako všeobecný transfer bez přiřaditelného majetku. Pokud by se jednalo pouze o opravu veřejné infrastruktury nebo další neinvestiční náklady v rámci rozvoje obce, účtoval by se na účet 672 a položka 2321. Je vhodné se minimálně snažit určit, jestli je investiční/neinvestiční (popř. nějaký podíl) a jasně stanovit pravidla jak jednotlivé příspěvky obec využije a na co konkrétně ten příspěvek obec dostala.
Dále je však také možné považovat příspěvky za neúčelové transfery komplet, pak je možné zvolit buď 672 s nějakou obecnou AU, je také možné zvolit 403 s AU - neúčelová investiční dotace s obecnou AU, která se však nebude rozpouštět, pak by asi ta obecná 672 byla lepší. Pravděpodobně se nebude jednat o nějaké významné částky. Pokud ano, možná by bylo v případě, že většinou bude příspěvek na investice volit buď tu 403 nebo 672 nějak časově rozlišovat. Osobně bych řešila opravdu jen v případě významných částek a v případě volby 403 bych pak se snažila o přímou vazbu.
Obec vlastní vodovod a má provozovatele, který mimo správu a údržbu, také vystavuje za obec faktury odběratelům s hlavičkou obce. Jedna z nich je vystavena s hlavičkou obce na adresu obce - je to za bytový dům patřící obci. V domě jsou nájemníci, kterým se část spotřeby přefakturuje, ale část spotřeby jde na obec. Faktura se neplatí, pouze se započte s přefakturací. A teď si nevím rady, jak se zbavit v závazcích pohledávky z vlastní spotřeby ? Prosím, o celé zaúčtování. Děkuji}
Obec opravdu nemůže fakturovat sama sobě, v tomto případě se jedná o tzv. vnitropodnikový výnos - berte to jakoby si dvě střediska fakturovaly mezi sebou. O přijaté fa v části za obec, kde dojde např. k převodu peněz jen mezi účty, tj. to co je v nákladu obce, byste si měli nastavit jiný systém - v nákladech musí zůstat jen čistý náklad, bez navýšení - tj. např. si jen upravíte analytiku v nákladech mezi orgy (středisky), nesmí se částka z fakturace vnitřní dostat do výnosů obce. To, co je určeno k rozúčtování mezi nájemníky již však výnosem je, tam můžete nechat předpis vystavené fa za vodu jménem obce na 311/602 (601- někdo volí u vodného i účet 601) a u 311 si zvolit AU pro rozúčtování mezi nájemníky přímo.
Těch možností je více - v jednom účetním případě se zpravidla nevolí vnitropodnikové účetnictví na střediska, kde se využívají účty třídy 7 a 8 (vlastní účtová osnova). Toto je spíše pro větší organizace s výkony po střediscích.
Důležité je v těchto případech i pamatovat na DPH - stává se, že si pak obec odvádí DPH z vnitro výkonů. Vy nejste plátci, tak aspoň nemusíme řešit.
Pokud se týká technik zaúčtování, tak cílem je, aby se to v rozvaze a ve výsledovce neprojevilo jako výnos a náklad - tedy jaké jsou možnosti (co mne ještě napadlo):
- neúčtovat o tom (mít to jen jako evidenci, kolik je spotřeba vody a jen z toho vypočítat, kolik e na nájemníky a účtovat o této části MD 311/Dal 602 -upřímně - toto se mi líbí nevíce
- fakturu zaúčtovat jako celek s tím, že část odpovídající spotřebě obce zaúčtuji 311/311 (pokud jim to software vezme a teprve zbytek bude 311/602
- tu část pro sebe udělat jako aktivaci vnitroorganizačních služeb (tedy ne 311/proti 311, ale 502/516 - to se mi moc nelíbí - navíc by to mělo být v nákladové ceně - ta může být jiná než fakturovaná částka)
A ještě by mne zajímalo, co to znamená, že se část "přefakturuje" - když by to bylo nějaké velké Město s hodně byty, tak si dokáži představit, že budou postupovat například následovně:
- středisko voda vystavuje fakturu - zaúčtuji:
MD 311/Dal 602
- středisko byty přijímá fakturu
nejlépe MD 377/Dal 311 (případně 321 a dělám zápočet s 311, případně si to zaplatím, pokud i mají téci peníze a mají oddělené bankovní účty)
- středisko byty na základě toho vyúčtovává nájemníkům vodu (došlou fakturu si pořídilo do systému pro sledování služeb na bytech)
MD 311/Dal 377
a ta část pro vlastní spotřebu - tu by muselo zúčtovat MD 602/Dal 377
To je jen námět - pokud bych měl spousty bytů a nějak bych se s tím chtěl systémově srovnat.. Ale určitě bych to nedělal u jednoho bytového domu.
Obec provádí opravy místních komunikací a chodníků (zemní práce, asfaltování). Faktury jsou vystaveny s DPH 21 %, neměla by zde být ale PDP ?}
Je to v pořádku - v tomto případě nejednáte jako osoba povinná k dani. komunikace se Vaší ekonomické činnosti vůbec netýkají - tedy není naplněna podmínka §92a odst. 2 zDPH.
Takže je správně, že dodavatel fakturuje s DPH 21 %.
V červnu 2021 prodala obec stavební pozemek. Nyní na parcele stojí základová deska a majitelé se rozhodli takto prodat. Obec má předkupní právo, které se rozhodla za úplatu neuplatnit.
Majitelé tedy uzavřeli kupní smlouvu s kupujícím, ve které je zastoupena i obec s tím, že kupující uhradí obci jako předkupníkovi úplatu za neuplatnění předkupního práva 589 360,-Kč (cena je podložena znaleckým posudkem).
Jak mám toto zaúčtovat a jak se chovat z pohledu DPH? Jsme plátci. Děkuji.}
Za mne je to s DPH 21 % - z pohledu DPH se jedná o poskytnutí služby v podobě zdržení se nějakého jednání (neuplatnění dříve sjednaného práva).
Zaúčtování - ke dni účinnosti smlouvy:
MD 311/Dal 649 a Dal 343 (předpokládám, že znalec ocenil jako cenu konečnou včetně DPH - tedy oodanit směrem dolů)
a inkaso MD 231, odpa např. paragraf 3639, pol. 2329/Dal 311
K RS: Předkupní právo neevidujeme jako nehmotný dl. majetek, proto volím položku zbytkovou příjmovou.
Poznámka - nezapomeńte vyřadit z podrozvahy, některé obce si zde předkupní práva evidují
Pravidelně měsíčně máme přijatou fakturu od firmy Cetin za zřízení internetu optické sítě pro občany. Jsme plátci DPH. Na faktuře je věta: Daň odvede zákazník dle §92f zákona o DPH .
Prosím Vás jaká bude ZJ v daňovém přiznání -faktura přijatá a režim přenesení daně . Faktura je ve výši 15.000,-- a je uvedena sazba 0%}
V Nařízení vlády č. 361/2014 Sb. skutečně mezi plněním zařazenými do PDP najdeme následující plnění (§2 odst. 1 písm. d):
d) poskytnutí služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb.
Teď mi jde o to, co u Vás Cetin poskytuje - to je platba za poskytování internetu s tím, že se ale fakturuje na obec, protože obec v tom dále podniká - je poskytovatelem intenetu v obci a inkasuje za to? Protože PDP se aplikuje jen v případě, kdy jako příjemce plnění "jednáte jako osoba povinná k dani (viz §92a).
Detailně je to popsáno pro tuto oblast v následující informaci GFŘ - prosím podívejte se na ni, zda tam spadáte a zda PDP režim je u Vás dobře:
https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2017-02-02_Dodatek_k_Informaci_GFR_k_aplikaci_rezimu_prenese.pdf
Pokud by PDP režim byl na místě (tedy Vy byste byli "podnikateli" protože dále poskytujete jako obec služby v této oblasti), tak s konkrétní ZJ Vám nepomůžeme - to je o nastavení každého účetního programu - musíte si to najít v číselníku. Má to přijít na ř. 10 přiznání, sazba DPH bude 21 % (pokud je to ta vlastní služba "poskytování internetu) a pokud byste Vy dále byli poskytovatelé internetu, tak s odpočtem DPH (tedy ještě ř. 43) - jen bych se trochu obával, že nebude plný, protože tam může být využití i pro vlastní činnost obce ... - ale to bych musel znát konkrétní situaci.
Obec opravuje budovu vrátnice. Původně se jednalo o opravy podlah, výměnu světel, opravy rozvodů vody a topení, výměnu dveří, výmalbu a zároveň zateplení celé budovy. Účtovala jsem opravy na 511 a zateplení budovy jako TZ. Nyní zastupitelé rozhodli o změnách nad rámec smlouvy, spočívajících ve výměně rozvaděče, který byl původně umístěn uvnitř budovy, za čtyři rozvaděče nové umístěné před budovu, dále nainstalování nových radiátorů a rozvodů topení, nových ventilátorů a rozvodů vody (jedná se o rozšíření nad původně umístěné v budově) a zároveň v instalaci nové kuchyňské linky, včetně spotřebičů. Uvažuji o přehodnocení účtování, a vše přeúčtovat z oprav na technické zhodnocení budovy. Mám za to, že již převažuje TZ nad opravami. Souhlasíte s přeúčtováním a mohu i novou linku se spotřebiči zaúčtovat jako TZ? Děkuji za odpověď.}
Zda budou provedené práce TZ nebo oprava záleží vždy na záměru (může to mj. i podpořit argument pro TZ) a charakteru provedených prací. Nevadí, že se nezměnil účel budovy, změnily se ale technické parametry a rozšířila se i vybavenost a použitelnost. U každého zásahu je vhodné posoudit, zda splňuje podmínky pro TZ. Po posouzení každý výdaj účtujeme buď jako opravu nebo TZ nebo součást ceny TZ jako opravu vyvolanou. Protože se to týká jedné budovy, pojala bych to celé jako její rekonstrukci s tím, že bych zásahy splňující definici považovala za TZ, u oprav bych pak posoudila, zda jsou vyvolané TZ a budou se účtovat do jeho ceny (zde je vždy dobré poradit se i s nějakým technikem) či nikoliv a teprve zbývající práce nesouvisející s TZ bych účtovala jako opravu. Vezmeme-li to jednotlivě:
- zateplení budovy je TZ,
- nová podlaha platí, že výměna povrchu je oprava, pokud nenajdeme argument pro to, že je to oprava vyvolaná TZ (např. vyměňujete nejen proto, že je opotřebená, ale musíte jí vyměnit např. proto, že v ní povedou nějaké rozvody) nebo rovnou jako TZ - pokud by se změnily tech.parametry - např. byste jí zateplili nebo izolovali od vlhkosti, jinak oprava (to je asi pravděpodobnější varianta).
- to samé i výměna světel - pouhá výměna je oprava, TZ by to bylo, kdyby se nějak změnily parametry nebo rozvody k světlům
- výměna dvěří oprava-neinvestiční - pouhá výměna je oprava, může se změnit i materiál např. ze dřeva plast či naopak, TZ by to bylo, jek kdyby se nějak změnily parametry - např. stavební otvor, prtohlukové, zateplené - pak je argument pro TZ.
- výmalba, tady to záleží k jakým pracem byla výmalba provedena. Jestli jsou to vyvolané práce k opravě nebo k TZ.
- vyměnili a zapojili nové radiátory včetně rozvodů - výměna radiátorů, pokud se nějak zásadně nezměnily jejich parametry, je oprava, pokud jste však topení rozšiřovali a pořizovali nové- např. jiné topné medium, lze to celé brát jako TZ.
- rozšíření stávajících rozvodů vody viz radiátory, rozhoduje tu především záměr a to, jak byste pro TZ argumentovali - pouhá výměna by byla oprava, dalo by se argumentovat tím, že rozvody rozšiřujete a zároveň opravujete, pak by to mohlo být celé i TZ.
-nové spotřebiče a kuchyňská linka - pokud tam linka se spotřebiči byla a nevedli jste jí jako samostatný majetek, ale jako součást budovy je výměna opravou, ale o tom, zda je linka brána jako součást budovy či jako samostatná věc, rozhoduje účel budovy. Na vrátnici bych to spíš viděla jako samostatnou věc, ale nevím, na co všechno ho používáte, mohli byste třeba najít i argument pro to, že je linka se spotřebiči nezbytná pro splnění jeho účelu, ale myslím si, že spíš ne a měla by být samostatným majetkem (podle ceny buď účet 028 nebo 022).
Obdrželi jsme rozhodnutí ministra o poskytnutí zvýhodněné půjčky na výstavbu kanalizace. Jde o 20% z celkových způsobilých výdajů. Celkové výdaje ještě nejsou známé, teprve proběhne výběrové řízení. Nicméně maximální výše půjčky už je daná. Účtuji tento příslib na podrozvaze?
Pokud ano, prosím jak.}
Předpokládám, že se jedná o návratnou finanční výpomoc, kterou lze poskytnout jen z veřejných rozpočtů (VR). Když přijímáte půjčku nebo úvěr, je to vždy financování. O smlouvě jako takové se neúčtuje ani na podrozvaze. Účtuje se pouze čerpání půjčky, úvěru.
Při čerpání půjčky použijete položku 8113 nebo 8123 a při splátce položku 8114 nebo 8124 a účet 378 nebo 459. Záleží zda půjčka je splatná do 1 roku nebo nad 1 rok.
Obec je zřizovatelem PO Vodovod a kanalizace, nyní bude provádět TZ na čistíčce, obec má za to , že by investovat měla PO , aby si mohla uplatnit DPH? Pokud by proplácela faktury obec, a potom předala PO nemohla by si uplatnit DPH. Obec i PO jsou plátci DPH, výběr za vodné a stočné je u PO.}
Určitě s Vámi souhlasím - pokud zde provádí ekonomickou činnost příspěvková organizace, nikoliv obec a majetek je svěřen příspěvkové organizaci, je potřeba ve vztahu k odpočtům daně, aby investice a opravy prováděla příspěvková organizace. Můžete jí pomáhat třeba tím, že pomůžete s financováním (poskytování příspěvků ...) - ale určitě ať to dělají oni. U Vás by byl problém s odpočtem DPH.
Dobrý den,
příspěvková organizace zřízená naším městem má nově zajišťovat úklid společných prostor bytových domů, které jsou předmětem hospodářské činnosti města - správy bytů. Hospodářská činnost je od hlavní činnosti oddělena v účetnictví analyticky, vede oddělený bankovní účet i pokladnu, vše pod stejným IČ, tedy pod IČ města. Při ročním vyúčtování nákladů nájemníkům bude nutné vyčíslit i náklady na úklid společných prostor. Jak bychom měli správně nastavit vztah s příspěvkovou organizací, která bude úklid provádět v rámci své hlavní činnosti, která je hrazena z neinvestičního příspěvku zřizovatele? Je možné, aby příspěvková organizace zřízená městem, jejíž hlavní činnost je financovaná z rozpočtu města, fakturovala provedené práce pro město, resp. jeho hospodářskou činnost? Nebude pak činnost příspěvkové organizace financována městem dvakrát? Pokud ne, jakým jiným způsobem dostat náklady na úklid do vyúčtování nájemníkům?}
Již jsem se s tímto setkal a za mne smysluplnou cestou je to, že příspěvková organizace za tyto úklidy fakturuje (tedy tato činnost není financována příspěvkem, ale klasicky od PO nakupována jako služba - tedy o fakturovanou částku je příspěvek ponížen -tedy tím se zabrání duplicitě).
Vím, že řadě lidí se to nebude líbit (s tím, že budou říkat, že PO nemůže fakturovat zřizovateli) - jenže jak to jinak zadávat do vyúčtovacích programů na sledování služeb u nájmů, to již neřeknou. Vyčleňovat tam část příspěvku s tím, že by se například vyúčtovávaly konkrétní náklady v daném měsíci - to z praktických důvodů není dle mého názoru moc reálné.
Obec obdržela výzvu dle §14 Zák 218/2000 Sb. k vrácení finančních prostředků z Fondu soudržnosti. Porušili jsme termín podání kolaudace při budování kanalizace a ČOV v obci.
Domnívám se, že bych měla zaúčtovat: 672/347 jako předpis vratky dotace s datem doručení vývy k vrácení a následně u platby pak 347/231 par.2321 pol. 5904. Položkou jsi nejsem jista, a také nevím, zda se musí uvádět ÚZ, který jsme používali po celou dobu účtování při stavbě kanalizace.}
V případě, že se jedná o výzvu podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., tak rozpočtovou skladbu volíte dobře a zároveň uvedete ÚZ.
Nepíšete, zda máte dotaci vyúčtovanou nebo ne a zda máte majetek už zařazený. Jsou dva možné postupy, co s tím dál:
a) Podle účetních předpisů, když je majetek již zařazen, nemáme měnit výši dotaci na kartě a rozpouštět dotaci z původní výše - a nechat jí i účetně na účtu 403 v původní výši. Vratka bude zápisem 374/231.
Dále snížíte dohadnou položku zápisem 388 minus MD/ 403 minus D o výši vratky a zároveň rozdíl rovnou zúčtujte zápisem 672 MD / 403 D – tím nebudete hýbat s výši účtu 403 a zároveň o vratku na základě výzvy rovnou správně snížíte účet 672 jako při rozdílu od dohady.
Jinak obecně předepisujete výzvu rovnou 672 MD/ 347 D, ale když dotace ještě není vypořádaná, postupujte viz výše.
Vyúčtování pak bude klasicky 346/388, 374/346.
b) V případě významnějších vratek je vhodné zvážit odchylku od metody, kdy byste vratku účtovali opět 374/231 a v její výši byste zkorigovali dohadu 388 minus MD/ 403 minus D, ale upravili byste o vratku i výši dotaci na kartě majetku (tedy postup dle bodu a), jen byste neúčtovali zápis 672 MD/ 403 D). Zápis vypořádání by pak byl opět 346/388 a 374/346 ve výši dotace po vratce.
Ale pozor - účet 403 má vazbu na majetek, když o vratku korigujete účet 403, musíte opravit výši dotace i na kartě majetku, jinak by nebyla zajištěna rovnost - registr majetku je podružná účetní evidence pro majetkové účty, pro účty oprávek i pro účet 403, takže musí být rovnost, což by v případě Vašeho postupu nebyla (kdybyte zkorigovala účet 403 účetně a v registru majetku nechala původní výši dotace).
Nečekáme až na vypořádání - hned při vratce řešíme, zda o ní zkorigujeme účet 403 (odchylka dle bodu b) či nikoliv.
Jediná další varianta, která nás napadá je, že by k vratce došlo před vyúčtováním dotace a zároveň nebyl ještě zařazen majetek. Pak se jen sníží dohada a vrátí se z účtu zálohy (374, 472).
Ještě doplňuji info k UZ - je to část materiálu z přednášky k RS roku 2024, kopírování:
Přínosná je metodika MF k účelovým znakům (UZ) z roku 2022
Pozn. Níže uvedené se týká tzv. „státních“ UZ, které jsou v číselníku na www.mfcr.cz.
U příjmů se UZ dává k účelovým transferům u položek 4X1X (třetí pozice číslice 1 = transfery z ústředí), k položkám půjček 8113 a 8123 a k položce 4240. UZ se nedává k položkám finančního vypořádání 222X s výjimkami (nejčastěji s výjimkou průtokových transferů, viz níže).
U výdajů se UZ značí k položkám výdajů, na které je účelový transfer určen, ale jen do výše příjmů značených UZ; sledujeme i meziročně, v jednom roce shoda příjmů s UZ a výdajů s UZ být nemusí.
Dále se dává UZ k položce 5364 a k položce 5904. UZ u vratek z finančního vypořádání se značí k účelovým transferům ze státního rozpočtu, a to i v případech, kde kraj vystupuje jako zprostředkovatel, ale k účelovým transferům, kde kraj v samostatné působnosti transfery např. přerozděluje, se UZ nedává (dále příklad na obědy do škol). Dále dává obec UZ v případě vratky účelových transferů od příspěvkových organizací, kde je obec zprostředkovatel, zde je výjimka, obec vratku dotace od PO přijme na položku 2229 s UZ a pošle ji poskytovateli s položkou 5364 s UZ nebo 5904 s UZ.
V letošním roce jsme podávali žádost o účelovou investiční dotaci, která byla schválená a z KHK přišla smlouva, kterou schválí ZO a následně s podpisem zašleme zpět. Mám ukotvit na podrozvahu již teď nebo po oboustranných podpisem?. Jedná se o prostředky do hasičské zbojnice a poptávají se jako celek. Např. Pračka za 30 tis, Sušička za 14 tis., Sušící skříň za 75 tis., Vana za 9 tis a ostatní za 25 tis. Udělám si rozpočtové opatření, protože nemáme dostatek fin. prostředků na §, ale trošku jsem se zamotala do účtování. Zda mám věci účtovat do majetku po jednom nebo jako soubor.}
Smlouva platí až, když je oboustranně podepsaná, takže na podrozvahu zaúčtujte, až když bude mít oba podpisy.
Co se týká vedení souboru nebo po jednotlivých položkách. Píšete o investiční dotaci. V tom případě by jedna položka měla být vyšší než 40 tis. Kč. Vámi jednotlivě vypsané položky, kromě sušící skříně tuto podmínku nesplňují. Z důvodu investiční dotace byste měla soubory vytvořit. Vypadá to asi na nějakou prádelnu. Se souborem jako takovým jsou problémy, musí se zvolit pravidla pro vyřazování a dále je někdy těžké rozhodování o tom, co vlastně ještě bude k souboru patřit a co ne. Soubor by se účtoval na pol. 6122 a účet 022. Zároveň musí byt na kartě vypsány všechny části souboru včetně ocenění.
Napadá mě, jestli tím, že není smlouva podepsaná, zda by se dotace nedala třeba částečně změnit na neinvestiční. Jednotlivé položky tomu trochu napovídají a byly by vhodnější pro evidenci jednotlivě než soubor (některé mají charakter samostatných věcí, spíše než že jsou nedílnou součástí souboru). Pokud byste účtovali o evidenci jednotlivých zařízení a jejich výše bude v ocenění jedné položky do 40 tis. Kč tak se jedná o neinvestici, pol. 5137 a účet 028. Kraji moc nevadí, většinou, když se nejedná o investici, na toto je potřeba při žádostech pamatovat, lepší předem vyjasnit, než se pak dohadovat o splnění podmínek smluv.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda DSO se stává plátcem DPH pokud je jedna z členských obcí plátcem DPH.}
To, zda je některá z členských obcí plátcem DPH vůbec nesouvisí s plátcovstvím DSO. Takže je úplně normální, že členské obce (či některá z nich) jsou plátcem, ale DSO plátcem není. Ale také třeba i naopak - DSO je plátcem DPH, ale členská obec není.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková