Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Město uzavřelo v srpnu se Stř. krajem směnnou smlouvu na směnu pozemků. Finanční vyrovnání, které uhradí kraj městu bude provedeno do 90 dnů ode dne, kdy kraji bude doručeno vyrozumění o provedení vkladu do KN, pozemky budou předány do 30 dnů ode dne, kdy bude kraji doručeno vyrozumění o provedeném vkladu do KN. Pozemky by měly být z evidence majetku vyřazeny a nové zařazeny ke dni podání návrhu na vklad (tj. ke dni právních účinků) – podáno v září, pokud faktura bude vystavena až po vyrozumění o provedení vkladu (nevíme, kdy bude vklad proveden – buď koncem září nebo patrně až v říjnu), jaké datum okamžiku případu a DUZP máme uvést na fakturu, bude to v tomto případě den doručení vyrozumění o provedení vkladu Stř. kraji?}
Ano – DUZP u převodu pozemků nastane podle §21 odst. 2 buď okamžikem předání, nebo okamžikem doručení vyrozumění z katastru. V tomto případě dojde k předání později – tedy DUZP je dnem doručení vyrozumění. Takže pokud návrh podán v září a vyrozumění bude až v říjnu, tak je to případ, kdy by se měl rozejít okamžik uskutečnění účetního případu a DUZP. Na fakturu (předpokládám tedy, že je to případ, kdy se bude odvádět daň) máte správně dát až DUZP říjen (okamžik uskutečnění účetního případu na fakturu – daňový doklad neuvádíte). Pokud byste chtěli pomoci se zaúčtováním – ještě se ozvěte – jen bychom potřebovali znát přesné hodnoty, zda jen Váš pozemek je s DPH, nebo i pozemek druhé strany... A jen na okraj poznamenávám – podle mne tak 60 % subjektů v tomto případě vystaví fakturu ještě do září a odvede DPH v září (nicméně to je předčasný odvod DPH a pokud by druhá strana uplatňovala odpočet daně, tak pro ni předčasný odpočet DPH).
Pozn. Příklady na zaúčtování DPH dle DUZP u převodů nemovitostí a směny najdete v e- publikaci Účetní souvztažnosti, kap. 10
Pokud obec, plátce DPH, pronajímá pozemky zapsanému spolku, neplátci DPH (účel spolku je provozovat sport a obdobnou činnost, předmět vedlejší hospodářské činnosti je, že může výlučně k podpoře své hlavní činnosti provozovat vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo v jiné výdělečné činnosti) na 3 dny za účelem pořádání poutě (zajištění organizace, umístění WC, občerstvení, umístění elektrického rozvaděče pro připojení prodejních stánků), tak by bylo nájemné od DPH osvobozeno, ale pokud by v rámci organizace této akce dále ještě na pronajatých pozemcích (nebo jejich částech) označovali parkovací plochy a zajišťovali parkování, tak by nájem již DPH podléhal, je to tak?
Doplnění: Pokud by se jednalo o pronájem nebytového prostoru na tři dny plátci DPH za účelem pořádání kulturní akce nebo diskotéky nebo rodinné oslavy), je tento pronájem prostor osvobozený od DPH?}
Souhlasím s Vámi, že prostý pronájem pozemků neplátci by měl být od daně osvobozen (poznamenávám, že pokud součástí pronajatých ploch nejsou stavby, tak i v případě, že by byl tento pronájem kratší než 48 hodin). Pokud by část pozemků sloužila i k parkování vozidel, tak se domnívám, že by se mělo vyjít z převažujícího účelu. Pokud pronajmete pozemky za účelem pořádání pouti a oni třeba na 20 % z pronajatých ploch umožní (respektive i vyznačí…) místa pro parkování vozidel, tak se domnívám, že byste to měli považovat stále za osvobozený pronájem. Pokud se tento podíl ale obrátí – tedy třeba 80 % z pronajatých ploch bude účelově využito pro parkování vozidel (návštěvníků...), tak bych to být Vámi zdanil.
Ještě k Vašemu doplnění – pokud pronajmete nebytový prostor plátci DPH k pořádání kulturní akce na 3 dny, tak si můžete vybrat – základní řešení je nájem osvobodit. Nicméně můžete se dobrovolně rozhodnout tento nájem podrobit DPH. Tedy volba je na Vaší straně – samozřejmě zdanění nájmu v těchto případech zlepšuje Vaši pozici v oblasti odpočtů DPH na daném objektu.
Dobrý den, při kontrole výdajů na obci - zjištěno proplacení kondičních jízd na osobní automobil novému zaměstnanci obce. Chápeme dobře, že jde z pohledu zákona o daních z příjmů o nepeněžní bonus zaměstnanci, který by měl být zdaněn a odvedeno soc. a zdrav. pojištění.
Děkujeme za odpověď}
Já jsem celkem přesvědčen, že klíčové bude, na jaké pracovní pozici se zaměstnanec pohybuje a v jakém rozsahu je výkon jeho činnosti spojen s řízením služebního vozidla. Pokud prokážeme souvislost s náplní práce, tak se domnívám, že je to plnění podřaditelné pod §6 odst. 9 písm. a) - tedy odborný rozvoj zaměstnanců. K dodanění by to podle mne bylo pouze v případě, že daná pracovní pozice nebude souviset s řízením služebního vozidla.
Dobrý den,
obec uvažuje o odkoupení rozhledny od soukromého majitele. Ten ji obci nabízí v hodnotě 7.5 mil. Kč (náklady na pořízení stavby). Obec by letos zaplatila 2,5 mil a v příštích 5ti letech splácela bezúročně po 1 mil. Areál se skládá z oploceného pozemku na němž je postavena rozhledna a roubená chalupa sloužící jako občerstvení, a dále parkoviště.
1) můžeme si stavby a pozemky ocenit sami nebo bude vhodnější nechat udělat znalecký odhad, abychom věděli jaké sumy zapsat do majetku?
2) bude obec muset vést "hospodářskou činnost" ? bude zde zatím příjem ze vstupného, prodeje turistických drobností, do budoucna se rozšíří o občerstvení
3) nebo na co si dát celkově pozor při koupi ?
Mockrát děkuji za odpověď.}
1. Předpokládám, že Vám jde o rozdělení kupní ceny na jednotlivé stavby. Jelikož hovoříte o odkoupení, tak celkové ocenění pro účely zařazení do majetku bude v kupní ceně 7,5 mil. Kč (plus případné související výdaje typu úhrada za sepsání smlouvy, zápis do KN apod.). Když Vám to prodává za "nákladovou" cenu, tak by Vám prodávající mohl umět i cenu rozdělit na jednotlivé stavby, to bych zkusila jako první. Pokud to neprojde, tak bych si cenu rozvrhla sama (ale pozor, ne Vy jako účetní), neplaťte zbytečně za ZP (pokud si např. nechcete ověřit kupní cenu). Pozemek oceňte odhadem podle obvyklých cen v okolí, pokud nemáte cenovou mapu pozemků, u staveb bude asi převažovat cena rozhledny a chalupy, cena parkoviště (další stavba) bude o dost nižší, stejně tak oplocení (to bych také zařadila jednotlivě), obdobně i parkoviště. Stačí když rozvrh cen staveb podepíše starosta, bude to pro účetnictví dostačující podklad a není to zas tolik důležité.
2. Nemáme stanovenou povinnost vést některé vyjmenované aktivity či obecně všechny ziskové aktivity obce, v hospodářské činnosti. Záleží na rozhodnutí ZO, ale povinné to není. Někdy to může být "úlevné" z hlediska zatřídění příjmů a výdajů do RS, toť vše.
3. Jediné, co mě napadá je obecně si hlídat obrat DPH. Příjem ze vstupného na rozhlednu by mělo spadat pod kulturu (osvobozené plnění), tedy do obratu nevstupuje. Do budoucna tedy jedině hlídat to občerstvení, pokud jste s obratem nějak u limitu 2 mil. Kč, abyste ho kvůli tomu nepřekročily.
Z odboru životního prostředí nám přišlo, že žadatel (občan) požádal o změnu v KN plnění funkce lesa z důvodu využití pozemku na zahradu se zemědělskou produkcí a do budoucna s možností stavební parcely. Byl mu stanoven poplatek za změnu ve výši 57 786,- Kč, kde 40 % připadá obci (23 114,- Kč). Částka nám již přišla na obecní účet, prosím jak zaúčtovat?}
Podle lesního zákona (§ 17 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb.) je poplatek za odnětí ve výši, v jaké uvádíte, příjmem obce. Je tam uvedena i následující povinnost:
"Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa."
Ověřte předčíslí platby, mělo by být 1636. Příjem patří na položku 1335. Výnosový účet 688 či 609. Jsou možné oba výnosové účty, záleží, co chcete vyjádřit, zda to sdílení poplatku (688), nebo že se jedná o poplatek (609) – většina kontrolorů uznává obojí zaklasifikování na výnosy, v tomto případě by měl být rozhodující záměr účetní jednotky.
Dobrý den,
prosím o radu ohledně proplacení dovolené u zaměstnance na DPP, kterému vznikl nárok na dovolenou. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou 1. 7. - 31. 8. 2024. Musím dovolenou proplatit ve výplatním termínu za měsíc srpen nebo až po skončení dohody, tj. ve výplatním termínu za měsíc září? Předem děkuji za odpověď.}
V souladu s obchodními podmínkami pracovně právní dotazy závazně neodpovídáme. Našla jsem k tomu na internetu toto:
"Dovolenou je možné při skončení dohody proplatit stejně jako je tomu u pracovních poměrů. Proplacení dovolené je ale možné pouze u skončení tohoto pracovněprávního vztahu, nikoliv v průběhu trvání dohody".
Toho se případně můžete chytit, já to chápu tak, že byste to neměla vyplatit v srpnu za měsíc červenec (v průběhu trvání), ale když v srpnu opět není čerpáno, tak bych logicky viděla, že když DPP skončí k 31.8., tak máte info o nevyčerpané dovolené a za měsíc srpen to v září vyplatíte. V září už nebude Váš zaměstnanec, tak mu to vyplácet až v říjnu mi přijde divné, ale to je můj osobní názor.
Dotaz Vám vracíme.
Dobrý den,
Prosím o radu jak účtovat následující situaci:
Pozemek v naší obci nabízíme nyní k prodeji. Dříve byla na uvedený pozemek uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícím obcí a dvěma kupujícími. Kupující následně požádali společnost EG.D., a.s. o připojení k elektrizační soustavě. Na základě smlouvy uzavřené se společností EG.D, a. s., kupující uhradili Provozovateli DS finanční podíl na nákladech spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu ve výši 13 tis. Kč (ve dvou splátkách po 6,5 tis. Kč). Následně došlo z podnětu Ministerstva pro místní rozvoj, po přezkoumání záměru prodeje výše uvedeného pozemku ke zrušení kupní smlouvy, uzavřené mezi obcí a kupujícími. Pozemek připadl opět obci.
Obec následně uzavřela s Provozovatelem DS novou smlouvu o připojení.
V této smlouvě není obec povinna v souladu s vyhláškou č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, v platném znění provozovateli distribuční soustavy hradit připojovací poplatek, neboť tento byl již dříve uhrazen kupujícími. Je tedy nutné poplatek kupujícím ve výši 13 tis. Kč uhradit z rozpočtu obce, protože k pozemku již nemá žádný vztah vzhledem k uzavření smluvního vztahu mezi obcí a Provozovatele DS.
Jak zaúčtovat platbu tomuto bývalému majiteli pozemku?
Připojovací poplatek bude následně přefakturován novému vlastníkovi pozemku?
V současné době výše uvedený pozemek nabízí k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře.
Děkuji moc}
Není rozhodující, komu platbu hradíte, ale za co. Budete proto účtovat úplně stejně, jako byste platili ČEZu, zápis 549 MD/ 231 D, RS odpa 3633 pol. 5909. Případně lze účtovat předpis 549 MD/ 378 D. Místo účtu 549 je možné použít i účet 518. Můžete daný náklad zahrnout do kupní ceny pozemku (výnos na účtu 647), tedy jí o to zvýšit, to už je na rozhodnutí ZO.
Dobrý den, chtěla bych vás požádat o odpověď na dotaz. Obec koupila nemovitost včetně pozemků, k 24.7. podpis smlouvy i návrh na vklad, zároveň zaplaceno.
Budu tedy účtovat ke dni návrhu : 042/321 v celé částce 1.562.005 Kč včetně kolku a právních služeb a zároveň ihned převod do majetku 021/042 a 031/042, mohu u účtu 042 použít stejnou analytiku, i když se jedná o budovu a pozemky ? Úhradu pak 321/231, váhám zda použít paragraf 3639 nebo 6171 (jedná se o rodinný dům, kde žije opatrovanec obce ) a pol. 6121 respektive 6130.
Mohu to udělat takto ?
Děkuji za odpověď}
Účtujete správně, ve Vašem případě jsou všechny zápisy ke stejnému okamžiku - k datu podání návrhu na vklad. Paragraf bych volila raději obecný 3639, odpa 6171 je určen pro budovy úřadu (správní činnost obcí), takže byť opatrovnictví by pod to spadalo, tak bych se přiklonila spíše k obecnějšímu odpa, abyste měly náklady i odděleny od úřadu, případně i odpa3612 v logice bytového hospodářství by byl možný.
Položku pro nákup budovy s pozemkem použijte souhrnnou 6121, je v pokynu pro to přímo určena (neoddělujeme při společném pořízení pozemek na pol. 6130).
Stejná analytika u účtu 042 tady ničemu nevadí, cenově to hned rozvrhnete a zařadíte odděleně.
Dobrý den, prosím o radu jak postupovat při zařazení majetku. Na základě rozhodnutí o vyvlastnění došlo k nabytí vlastnického práva k nemovitosti, která byla zavedena do majetku. Následně však po několika měsících, kdy byla budova teprve otevřena (původní vlastník neumožnil dříve vstup), bylo zjištěno, že uvnitř budovy se nacházejí i pracovní stroje, které byly neoddělitelně spjaty s budovou. Mezitím došlo k demolici budovy a my bychom potřebovali ty stroje zařadit do majetku, aby mohly být zase následně předány jiné organizaci. A můj dotaz tedy zní, na základě čeho, případně jak zařadit a zaúčtovat pořízení těchto strojů do majetku? Vzhledem k tomu, že o existenci těchto strojů nemáme v podstatě žádný doklad, kromě svědectví kolegů, kteří je tam na místě viděli. Rozh. o vyvlastnění se týká jen budovy. Bylo provedeno jejich ocenění znaleckým posudkem, ale doklad o tom, že je to vlastně náš majetek žádný nemáme. Stačí napsat třeba jen nějaké prohlášení, záznam? Nebo jak nejlépe postupovat? Děkuji moc za odpověď.}
Je otázka, jak byla oceněna původní budova, asi tedy bez strojů, když se o nich nevědělo. Když je záměr teď stroje předat, tak jediná možnost je doúčtovat nalezení zápisem 022 MD/ 401 D, případně podle ceny jen 028/088 a opačným zápisem je předat (pokud přebírající je VÚJ). Pokud to budete darovat jinému subjektu, než VÚJ, je zápis předání u DHM 543 MD/ 022 D (předala bych bez odpisů, tedy zařazení a hned vyřazení darem), u DDHM 028/088 a 558/649.
Doložením vlastnictví je podle mě nákup budovy - ve smlouvách se většinou uvádí, že se převádí se všemi součástmi a příslušenstvím, ale to už je otázka spíše na právníka. Nějaký záznam je ale k doúčtování určitě vhodný.
Prosím o radu, jak naložit s původním chodníkem. Obec vybudovala nové chodníky, přitom na místě jednoho z nich (ale ne zcela) se nacházel starý, evidovaný v majetku a dosud neodepsaný. Nový je oproti původnímu posunutý, delší, se sjezdy do hlavní komunikace, na novém podloží. Starý je kompletně rozebraný, kostky použijeme částečně do konce roku, částečně příští rok na nové chodníky. Na oba byla použita zámková dlažba. Uvažuji tak, že, když starý a nový nejsou přesně na stejném místě a nový má vlastní podloží, tak bych starý vyřadila a dlažbu dala na sklad v RPP, tu pak postupně odebírala na budoucí chodníky a zahrnula do pořizovací ceny nové stavby.
Stejně tak si nejsem jistá, jestli je v pořádku myšlenka, ocenit jednotlivé chodníky podle jejich plochy, když vybudování každého z nich bylo jinak náročné. Z rozpočtu a výkazu výměr dokážu vytáhnout jen rozebrání toho původního chodníku. Pokud bych ZC starého chodníku vyřadila do nákladů, tak bych pocitově dala do nákladů i jeho rozebrání. Jen jestli toto řešení není zbytečně kostrbaté. Děkuji za odpověď.}
K Vašemu prvnímu dotazu - já bych to vyřešila asi nejjednodušeji tak, že bych zůstatkovou cenu starého chodníku zaúčtovala do ceny nových chodníků. Přijde mi to jako vhodné řešení - starý chodník byl možná nevyhovující, ale odstraňuje se podle všeho z důvodu nové výstavby. Účetní zápis vyřazení je 042 MD/ 081 D v zůstatkové ceně a 081 MD/ 021 D v pořizovací ceně. Náklady na rozebrání chodníku by také měly patřit na účet 042 v logice nákladů ne demolici (to vše vyplývá z § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).
Tím pádem bych už neřešila použité kostky - když je nebudete prodávat, ale znovu je použijete na nové chodníky, tak bych nenadhodnocovala cenu nových chodníků, stačilo by zobrazit to zúčtováním ZC vyřazovaného chodníku. Nebyla by nutná ani skladová evidence - jen by se dočasně uložilo a pak znovu použilo. Tady by byly těžké i nějaké odhady zbylé části na skladě k 31.12., proto by to bylo podle mě nejsnadnější řešení.
Ohledně zařazení nových chodníků - chápu směr Vašich úvah. Opravdu by se měla každá stavba ocenit nákladově. Pokud je to pro Vás nezjistitelné, tak rozhození celkové ceny podle plochy chodníků není sice nejpřesnější řešení, na druhou stranu to dostačuje k tomu, abyste měli do majektu nějak rozumně rozděleno.
Dobrý den,
z programu na podporu přípravu projektové dokumentace jsme obdrželi z MSK dotaci ve výši 109 040,- název dotačního programu je: PDPS - výstavba chodníku ...Příjem jsem účtovala 231/472 pol 4222 účelový znak 613.
Samotnou PD jsem účtovala na 042/321. Projektová dokumentace předána k 30.4.2024. Stále vedu na účtu 042, protože se buduje nový chodník a mám zato, že bych měla zařadit do majetku až kolaudací chodníku. Nicméně v rámci smlouvy s MSK mám provést ZVA dotace. Vraceli jsme z důvodu změny projektanta vratku ve výši 36 462,- Kč. Potřebuji poradit jakým způsobem zaúčtovat vratku dotace a také jak postupovat při závěrečném vyúčtování dotace. (zda jsem měla udělat dohad?) Moc děkuji}
Závěrečné vyúčtování předepíšete zápisem 348 MD/ 403 D ve snížené částce dotace po vratce, zálohu zúčtujete 472 MD/ 348 D také v této částce, na záloze tak zůstane výše vratky. Účetní zápis vrácení bude 472 MD/ 231 D, odpa 6402 pol. 5366 - jestli je to vratka v rámci vypořádání, položku a značení (zda použít ÚZ 613 i u vratky) si pro jistotu ověřte s krajem.
Z hlediska dohady se jedná o případ, kdy je dotace vypořádaná, majetek ale ještě není zařazen, takže je správně dotaci zobrazit na účtu 403 k datu vypořádání. Jedinou výjimkou by byla situace, kdy by se projekt pořizoval meziročně, na dohadě byste měli mít účtováno k 31.12.2023, pokud by v roce 2023 byly vynaloženy způsobilé náklady na účtu 042 ve vztahu k PD. Jestli se PD pořídila letos, tak jste správně o dohadě neúčtovala, tam pak stačí dohady účtovat průběžně vždy až k 31.12. (do doby vyúčtování dotace nebo zařazení majetku - co nastane dříve - u Vás teď nastalo vyúčtování, proto nečekáme do konce roku).
Dotace zůstává na účtu 403 až do doby zařazení majetku, od toho okamžiku se rozpouští do výnosů proti odpisům.
Uvažujete správně, že nezařazujete PD, je to výdaj související s chodníkem, takže zůstává na účtu 042 až do doby zařazení chodníku (021/042 v celkové výši nákladů).
Máme rozhodnutí o poskytnutí dotace v režimu ex post.
Nyní již máme k dotaci první náklady a nevíme, jaké použít účelové znaky.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
Kaplanova 1931/1, Praha, 148 00
Z1512 Národní plán obnovy - komponenta 2.9. - Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny - AOPK ČR
Vytvoření krajinného prvku – výsadba ovocných dřevin v obci
Z151201001221
NPO_POPFKe_1_2024_00783
§ 14 odst. 4 písm. b)}
K účtování dotací z AOPK máme zveřejněnou aktualitu, viz odkaz:
https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1777
V tabulce MF (klepněte na první odkaz v aktualitě a dole tam najdete k rozkliknutí dokument "Účetní a rozpočtové zachycení transferů z AOPK) najdete na druhé straně nahoře Váš případ, položka volí 4116 nebo 4216, značení takto:
ÚZ 15502 - nástroj 170 - Národní plán obnovy (RRF), prostorová jednotka 1, 5
ÚZ 15017 - nástroj 170 - Národní plán obnovy (RRF), prostorová jednotka 1, 5
Musíte si zvolit podle toho, zda se jedná o investici nebo neinvestici. U ovocných dřevin by investice byla v případě ovocného sadu (viz náplň účetu 025), investiční ÚZ je 15502, neinvestiční je 15017.
Obec uzavřela směnnou smlouvu dne 1.9.2024, návrh na vklad proveden 4.9.2024, obec zaplatila poplatek 2000,- Kč za návrh na vklad, sepis směnné smlouvy 6050,- Kč a geometr.plán 10 600,- Kč. První účastník uhradí půlku z těchto poplatků. Tzn. 1000,- Kč za vklad, 3025,- Kč sepis smlouvy a 5300,- Kč geometrák. Za pozemky žádná cena nebude. Starosta říkal, že pozemky, které vyřadíme budou ve stejné ceně které zařadíme. I ve smlouvě je psáno, že se strany výslovně dohodly na tom, že mají stejnou cenu a nebude se doplácet. Poradíte mi prosím, jak se zaúčtováním?
- návrh na vklad obec 2000,- Kč
- vklad - příjem od občana - 1000,- Kč
- sepis smlouvy - obec - 6050,- Kč
- sepis smlouvy od občana - 3025,- Kč
- geometrák obec - 10 600,- Kč
- geometrák od občana - 5300,- Kč
vyřazení pozemku k 4.9.2024
554 MD 1206,68 Kč / 031 D 1206,68 Kč
a zařazení k 4.9.2024
311 MD 1206,68 / 647 D 1206,68
042 MD 1206,68 / 321 D 1206,68
321 MD 1206/68 / 311 D 1206,68
Děkuji}
Doplním odpověď tučně do Vašeho dotazu:
- návrh na vklad obec 2000,- Kč - u směny se polovina nákladů přiřazuje k ceně vyřazovaného majetku (1000 Kč do nákladů, zde účet 538 s pol. 5362, odpa např. 3639), druhá polovina jde do ceny pořizovaného majetku (účet 042 s pol. 6130). Vy asi rozdělovat cenu u všech souvisejících nákladů ale nebudete a všechny vedlejší náklady půjdou do provozu (5xx) - protože asi nemáte cenu nabývaného pozemku uvedenou ve smlouvě (k tomu viz dále u účtování při návrhu na vklad).
- vklad - příjem od občana - 1000,- Kč - 231 MD/ 311 D , pol. 3111 jako příjem z prodeje pozemku (předpis viz níže - jako součást zápisu 311 MD/ 647 D)
- sepis smlouvy - obec - 6050,- Kč - obdoba jako návrh na vklad, zde účet 518 s pol. 5166
- sepis smlouvy od občana - 3025,- Kč - opět 231/311 s pol. 3111 jako příjem za vklad
- geometrák obec - 10 600,- Kč - účet 518 s pol. 5169
- geometrák od občana - 5300,- Kč - 231/311, pol. 3111
vyřazení pozemku k 4.9.2024
554 MD 1206,68 Kč / 031 D 1206,68 Kč - tento zápis máte dobře, vyřazujeme v účetní ceně pozemku
a zařazení k 4.9.2024
311 MD 1206,68 / 647 D 1206,68 - předpis je v pořádku, ale částka je špatně. Máte zde předepsat výnos ze směny, což je hodnota nabývaných pozemků (doplatek není, tak ten nám s tím nehýbe). Pokud ceny pozemků nemáte určeny ve smlouvě, je potřeba nabývané pozemky ocenit reprodukční pořizovací cenou (např. kvalifikovaný odhad apod.), v takovém případě (ocenění RPC) vedlejší náklady účtujeme celé do provozu (5xx) - viz úvod odpovědi - nepřičítají se ani ve výši poloviny do ceny nabývaného majetku. Nezapomeňte k RPC přičíst v tomto zápise (311 MD/ 647 D) částku, kterou Vám občan hradí jako svůj podíl na nákladech, lze jí považovat za součást "kupní" ceny, tedy výnosu ze směny.
Moc si tu neumím představit ocenění pozemků pořizovací cenou, máte sice ve smlouvě uvedeno, že hodnota pozemků je stejná, ale nemáte jí tam podle všeho asi uvedenou...(stačí kvalifikovaný odhad starosty, nemusíte zpracovávat ZP).
042 MD 1206,68 / 321 D 1206,68 - zápis je v pořádku, ale bude zde jiná částka (RPC nabývaných pozemků - zde již čistě tato hodnota, bez nákladů, co hradí občan)
321 MD 1206/68 / 311 D 1206,68 - to samé - neúčtovat v účetní ceně pozemku, ale v RPC nabývaných pozemků (opět bez nákladů hrazených občanem, ty zůstanou na účtu 311 a budou hrazeny viz výše zápisem 231/311)
Na závěr Vám chybí zápis zařazení 031/042 v celkové ceně nabývaných pozemků (v určené RPC).
DPH v odpovědi neřešíme - neptáte se, ale jste plátci, tak v té souvislosti jen upozorňujeme, že pokud by tato směna podléhala odvodu DPH, je odpověď neúplná.
V dubnu jsme pořídili na naší ČOV novou FVE. Zařadila jsem jí na účet 021 jako technické zhodnocení budovy. Následně pan starosta pořídil ještě jedno bateriové úložiště v hodnotě cca 100 000 Kč, které jsem tedy také zařadila jako technické zhodnocení k budově, protože baterie je součástí celého zařízení FVE.
Nyní mi pan starosta přinesl fakturu za energetický posudek v hodnotě 30 250 Kč, který si nechal vypracovat k žádosti o dotaci.
Mám tento posudek ještě zaúčtovat jako technické zhodnocení, neboť se stále jedná o náklady spojené s pořízením FVE?? A pokud ano, použiji normálně účet 042, nebo musím účtovat jinak, když jde o podlimitní TZ?
Další otázka zní, jak budu následně účtovat dotaci, pokud ji obdržíme, když už mám TZ zařazené??}
Nejprve k Vašemu vyhodnocení - nebráním se tomu celou FVE účtovat jako TZ budovy, slouží-li čistě pro její provoz (v dotazech na toto téma to i jako možnost zmiňujeme). Dejte ale pozor na situaci Vašeho typu, kdy FVE slouží pro ČOV a byl by s tím nějaký budoucí záměr (např. vklad do DSO či jiný provozovatel). Zařazení technologie do ceny stavby má i své nevýhody - rozdílná doba odpisování (správně by se mělo zvolit kompomentní odpisování), ale nechala bych být, jen si ponechte na kartě majetku informaci o celkové ceně FVE, i jejich jednotlivých částí.
U energetického posudku postupujte podle toho, zda náklad vznikl v době pořizování ČOV nebo až následně. Podle všeho se nebavíme o dotaci, o kterou jste žádali před/během pořizování FVE, ale budete o ní žádat až nyní, kdy je majetek již pořízen. V takovém případě se jedná o provozní náklad, nelze již identifikovat majetek, do jehož ceny by spadal (FVE je zařazená, cenu o následně vzniklé "související" náklady neměníme, výjimka je v tomto případě TZ nebo oprava chyby), takže skončíme u účtu 518 s pol. 5169.
Hledala jsem v dotazech, ale odpověď jsem nenašla, proto se na vás obracím s dotazem. Máme terminál na dobrovolné vstupné na vyhlídku, tržby za vstupné chodí denně na náš bankovní účet a jsou již pokráceny o provizi poskytovateli terminálu. Příklad ze dne 25.8.2024 - TRŽBA 1.100 Kč, PROVIZE 25,10 Kč. Na účet připsána 27.8.2024 částka 1.074, 90 Kč.
Prosím o radu, jak po účetní stránce, tak i co se týče odvodu DPH (na terminál uplatněno DPH).}
Interním dokladem byste si měla předepsat celou tržbu podle podkladů z vyhlídky zápisem 377 MD / 602 D a 343 D. Píšete uplatněno DPH, ale asi myslíte, že odvádíte DPH z tržby. Příjem peněz na bankovním účtu 231 pol. 2111 / 377 ve výši celé tržby a zároveň zaúčtování stržené provize, předpokládám, že jde o bankovní poplatek, zápisem 518 MD / 231 par. 6310, pol. 5163 D. Tím si vyrovnáte přijatou platbu na bankovním účtu a zároveň správně zvolenou (zaúčtovanou) RS.
Doplnila jste, že vám chodí faktura, tak si tu fakturu můžete i zapsat do KDF 518/321 a pak uhradit jakoby zápočtem, je na fa uvedeno, že se strhává z obratu, tj. 231 MD + RS/377 (viz výše) a 321 D/ 231 + RS - k jednomu dni na bankovním výpisu. Další možnost je zaúčtovat do příjmu jen 231/377, co skutečně přijde a udělat zápočet bez RS na provizi 321/377 - což je také v souladu s RS a nemusíte mít pak rozpočet na 5163 (není nutné o zápočtech přes RS účtovat). Odpočet DPH z provize nemůžete, není na daňovém dokladu vyčísleno.
Z praxe znám, že se lze domluvit s bankou, aby Vám na bankovní účet posílali celou tržbu a jednou měsíčně vyúčtovali provizi - bankovní poplatek samostatně (někdy).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková