Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, dali jsme výpověď zaměstnanci z organizačních důvodů, a protože už pro něj nemáme práci, tak je po dobu výpovědní lhůty doma z důvodu překážky na straně zaměstnavatele a platíme mu náhradu mzdy - na jakou položku RS máme tuto náhradu zařadit?}
MF dne 7.10.2024 poslalo odpověď na položku na náhradu mzdu v tomto znění:
RS k náhradám mezd. Do konce tohoto roku s ohledem na obsahovou náplň rozhodně není porušením rozpočtové skladby tento druh náhrad zatřídit na položku 5029, rozhodně ne položku 5051. Pro příští rok bych se chtěl domluvit s kolegy, kteří mají RS v gesci, že by se poslední věta z podseskupení 502 vypustila a tento druh náhrad by se zatřídil na konkrétní položku, třeba 5011.
Pozn. Na položku 5051 patří náhrady mezd vyplývající z protiprávního jednání organizace
Původní odpověď z 11.9.2024 (naše z obecuctuje)
V náplni podseskupení položek 502x se uvádí:
"Patří sem i platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například
náhrady za prostoje a jiná přerušení práce v důsledku překážek na straně zaměstnavatele), je-li organizace povinna pracovníkům za něj platit."
Nemáme ale výslovně obsahově stanovenou konkrétní položku - u žádné z položek 502x to již vyjmenované není, tak je možné zvolit obecnou pol. 5029. Já doporučuji volit položku 5051, kterou pro tyto případy obce často volí, názvem odpovídá.
Doplnění: Některé kraje doporučují položku 5029 pro tyto případy, tak bude asi obojí dobře :o).
Obsahové vymezení u pol. 502x je v současnosti pouze metodikou. Letos v únoru jsme o tom z MF snažili jednat, ale bez výsledku. Dle pravidel RS, bez ohledu na metodiku bychom více měli vycházet z názvu položky, a tam 5051 odpovídá.
Citace důvodové zprávy k novele vyhlášky o RS z roku 2006, kdy ta položka 5051 vznikla – možná to zatřídění na tuto položku nahrává, ale při zohlednění náplně podseskupení 502x, je ta 5029 asi také možná:
"Zavádí se jednak podseskupení a položka pro odměny za užití duševního vlastnictví (k tomu v odůvodnění bodů 38 a 45) a jednak podseskupení a položka pro mzdové náhrady, na které směřovaly časté dotazy, kam je zařazovat. Dosud je bylo třeba zařazovat přímo do mezd, avšak mělo by se rozlišovat, zda peněžní prostředky jsou poskytovány za skutečnou práci nebo jen jako náhrada."
Dobrý den, obec prohrála soudní spor s občanem ohledně rozbité kanalizační přípojky. Na základě našeho právního zástupce mám rozepsané částky, které jsou jistina, úrok z prodlení a náklady řízení. Ale vše se platí na účet žalobce, tedy občana. Účtuji správně?
Jistina 549/231 § 3639 pol 5192
Úrok z prodlení 541/231 § 3639 pol 5191
Náklady řízení 538/231 § 3639 pol 5362
Děkuji za odpověď}
Jistinou myslíte asi náhradu za způsobenou škodu - podle všeho došlo Vaší vinou k poškození občanovi kanalizační přípojky. V takovém případě máte účetní zápis správně. Paragraf bych volila dle účelu spíše 2321, jinak se vším souhlasím.
Městys otevřel v roce 2012 sběrný dvůr. Byl pořízen z dotace, která zahrnovala i DPH. Městys proto ve sběrném dvoře neprovozoval žádnou ekonomickou činnost. Svoz a sběr odpadu od občanů byl zdarma. Může nyní po uplynutí více jak 10-ti let městys provozovat ve sběrném dvoře ekonomickou činnost? /Nevím, zda stále platí, že u těchto dotací musela uplynout doba 10-let od kolaudace akce/ To by zahrnovalo vystavování faktur za výkup papíru a železného šrotu. Jsou tyto faktury stále v režimu PDP? V případě, že ano, prosím o účetní předpis.}
Pokud budete prodávat sběrový papír a dále šrot (případně také sklo - střepy), tak se vesmě s jedná o plnění podléhající režimu přenesené daňové povinnosti. Tedy zaúčtování MD 311/Dal 6xx (někdo 609, někdo 649 ... - případně i další varianty) -s tím, že toto vstupuje na ř. 25 přiznání.
Dále upozorňuji, že ona tam u Vás asi částečně ekonomická činost již běží, neboť prostřednictvím sběrného dvora se pravděpodobně likvidují i nějaké plastové a papírové obaly, kdy odměnu fakturujete na EKO-KOM (za SD to nebude nic zásadního, nicméně asi je to existující).
Ohledně dotace, tam musíte postupovat podle podmínek konkrétní dotace, obecně bývá udržitelnost 5 let, ale ve vztahu k určitým stanoveným povinnostem platí i lhůty desetileté.
Svazek obcí kupuje od členské obce vrt o hloubce 66m a vydatnosti 3l/s. Kupní cena sjednaná ve smlouvě se rovná pořizovací ceně 245700, kterou vede obec v účetnictví. Vrt není na pozemku obce, pozemek vlastní třetí osoba Lesy ČR. Vrt se považuje za stavbu? Něco jako studna? Ale myslím, že ten vrt nemá nějakou samostatnou konstrukci, tak to asi není hmotná věc, není to tedy součást pozemku? Pak tomu moc nerozumím, když pozemek patří třetí osobě a ta není v kupní smlouvě uvedena.}
Účetně to patří na účet 021 jako stavba. Bez ohledu na to, zda to je či není součást pozemku, se stavba odděluje od pozemku, který se eviduje na účtu 031. Účetně to tedy řešit nemusíte. Právně to posoudit závazně neumíme, našla jsem k tomu výklad např. na tomto odkazu:
https://www.achourpartners.com/focuses/vecna-prava-podzemni-stavby-se-samostatnym-ucelovym-urcenim/
"Judikatura také potvrdila, že i studna v podobě pouhého hlubinného vrtu, který není vůči zbytku pozemku nijak vymezený, takže nelze rozeznat, co je ještě součástí pozemku a co již náleží ke studni, je pouhou součástí pozemku, nikoli stavbou".
Takže asi opravdu záleží na konstrukci stavby, určitě bych prověřila, zda má prodávající obec alespoň nějak odsouhlasené umístění studny na cizím pozemku (právo stavby, VB apod.), abyste s tím neměli do budoucna problém. Vaše obavy vidím jako důvodné.
Z dotace jsme pořídli traktor v hodnotě 2mil.
Součástí pořizovací ceny traktoru byl i závěs, který se mohl odmontovat (na faktuře ale nebyl vyčíslen zvlášť). Ten neznámý pachatel ukradl.
Nyní jsme pořídili nový závěs v hodnotě 30tis.
Pojišťovna nám škodu uhradí, spoluúčast máme 1.000,--.
Jak prosím zaúčtovat? Mám nyní nově pořízený závěs evidovat samostatně jako drobný majetek, nebo mám zaúčtovat jen úhradu od pojišťovny? Děkuji.}
Závěs bych chápala jako součást traktoru v logice tažného zařízení. Je v pořádku, že byl evidován v ceně traktoru a není nutné jeho samostatné vyčíslení. Jedná se o výměnu části věci (traktoru), tzn. mělo by být účtováno jako oprava - účet 511 s pol. 5171 (celá faktura 30 tis. Kč). Proti tomu se náhrada škody od pojišťovny zaúčtuje na účet 649 s pol. 2322.
Na kartu majetku můžete poznamenat informaci o výměně, do ceny traktoru ale nezasahujte.
Podobné věci by se většinou měly oznamovat i poskytovateli dotace, jestli jste v době udržitelnosti, i to může být vodítko, jak s tím budou chtít naložit, účetně správně je ale varianta, kterou Vám uvádím. Riskantní je to hlavně v případě, kdy je změna majetku pořízeného z dotace oproti původnímu stavu na první pohled viditelná a zjistitelná. Jesti se domníváte, že na to poskytovatel "nepřijde", nemusíte to řešit, ale upozorňuju z tohoto pohledu na riziko (byť může být otázkou, co je pro Vás horší - zda to poskytovateli hlásit nebo nehlásit :) Z mého pohledu bych případ krádeží či poškození raději hlásila, není to Vaší vinou a co vím, tak poskytovatelé to tím pádem logicky ani nesankcinují a naopak uvedou, jak v takovém případě z hlediska dotace postupovat. Ale jestli uplynula doba udržitelnosti (bývá 5 let), tak to nemusíte řešit.
Ještě k tomu technickému řešení - na počátku jste z toho neudělala soubor, osobně závěs vnímám více jako součást traktoru, než jako samostatnou věc do souboru. Ale je nutné zvážit konkrétní technické okolnosti. Píšete, že se dal odmontovat, tak pokud jste to využívali - odmontovávali podle toho, co se zrovna připojovalo, tak se dá uvažovat o věci v souboru, ale je to stejně specifické - sám o sobě funkci nemá a pokud se nepoužíval i u jiných zařízení, tak mi to nepřijde jako klasická věc do souboru (to chci jen vysvětlit, že mi nepřijde špatně brát ho jako součást ceny traktoru). Nebo jinak - např. radlici odmontujete, když se traktor rozbije, lze jí použít jinde, ten závěs už je asi spíše více specifický pro každý typ traktoru, slouží jako propojovací část mezi traktorem a příslušenstvím, proto ho více chápu jako součást traktoru bez nutnosti souboru.
Dobrý den, zastupitelstvo se chystá převést vodovodní řad, který je v majetku obce v hodnotě 1.099.040,00 Kč výměnou za akcie vodohospodářské společnosti. Transakce je ošetřena Kupní smlouvou, kde se píše, že závazky se vypořádají zápočtem za emisní kurz při zvýšení základního kapitálu kupujícího (VaK a.s.). Zápočet kupující provede poté, co prodávající vystaví fakturu (obec). Dalším dokumentem je Smlouva o vkladu do společnosti, kde obec vystupuje jako "vkladatel" a VaK a.s. jako "společnost" a zde se píše, že vkladatel se zavazuje poskytnout společnosti peněžitý vklad v hodnotě 1.099.040,00 Kč na základě kupní smlouvy a majetkem specifikovaným znaleckým posudkem. Cena vkládaného majetku bude se souhlasem valné hromady následně započtena proti pohledávce Společnosti na splacení emisního kursu § 21 odst. 3, § 421 odst. 2 písm. c a § 478 odst. 2 zák. o obchodních korporacích. Obec je plátce DPH díky zřízené ČOV, vodovod ale nikdy nebyl předmětem ekonomické činnosti. Proto jeho výstavba byla hrazena vždy v plné výši a nemohl být uplatněn žádný odpočet. Chápu ale, že se jedná o prodej DHM a v žádné smlouvě není uvedeno, zda má být fakturace s DPH nebo bez. Nějak z toho nejsem moudrá. Děkuji za rozklíčování a pomoc.}
Děkuji moc za doplnění - tedy stav je takový, že v jednom případě se jedná o odprodej vodovodního řadu z roku 2016 a v ruhém případě z roku 2018. Zároveň při pořízení nebyl uplatněn odpočet DPH. Majetek ani nebyl používán k ekonomické činnosti - to souvisí s tím, že byl poskytnut VaK a. s. bezúplatně k provozování (tedy výpůčka).
Základní řešení je tedy následující:
- aniž bych zkoumal způsob užívání tohoto majetku, tak určitě jste kryti tím, že to není prodej novostavby (je to prodej stavby po více než 5-ti letech) - tedy stejně by tam bylo osvobození od DPH. Za těchto okolností by bylo v pořádku, že se ve smlouvě o DPH vůbec nehovoří - fakturovala byste bez daně. Samozřejmě můžete i argumentovat tím, že to není ani předmětem DPH - že jste to neměli v obchodním majetku ...
Tedy postup by byl následující:
MD 311/Dal 646 ve výši 1 099 040 Kč (nemusíte to v zásadě ani nikam dávat do přiznání k DPH) a k tomu vyřazení prodejem
závazek z peněžitého vkladu:
MD 043/Dal 368
a zápočet - MD 368/311 (jak by byla smlouva o zápočtu).
Operace by se tak DPH nedotkla.
Výše uvedené jsem popsal jako základní řešení. Nicméně mám tady ještě jednu myšlenku - otázkou by bylo, zda by nešlo tvrdit, že se počítalo s tím, že vodovod bude v obchodním majetku (nevím, jestli byl třeba fakturován v PDP režimu - to by pomohlo), ale že pouze nebyl uplatněn odpočet s ohledem na aktuální způsob užívání. No a nyní se prodává - s tím, že byste prodej dobrovolně podrobili DPH - tady by se aplikoval režim přenesené daňové povinnosti. To by Vám umožnilo argumentovat tak, že si douplatníte část odpočtu DPH podle §78. Je to samozřejmě hraniční - dalo by se argumentovat, že postupujete v souladu s judikátem ESD č. C 140/17. Nicméně může to vyvolávat spory - popisui tuto oblast v Manuálu k DPH týkající se následných úprav odpočtu. Tedy v této variantě vystavujete fakturu v režimu PDP - ř. 25 přiznání a zároveň ř. 51 - první sloupec. Muselo by to ale být dohodnuto - nejlépe v kupní smlouvě.
Obec přijímá věcný dar ve formě pozemků a infrastruktury a to od developera, který bude v dané lokalitě stavět rodinné domy. Příjem daru účtuji na 021 / 401, každoroční odpis na účet 551 / 081. Má zároveň účtovat do výnosů částku ve výši odpisů 401 / 648 ? Děkuji}
Bezúplatný převod účtujete dobře. Jedná se o převod majetku od soukromé osoby, nabývaný majetek byste proto měli ocenit reprodukční pořizovací cenou. Z hlediska odpisování platí jen zápis 551 MD/ 081 D, zápis 401/648 se neúčtuje, účet 648 se používá pouze při výsledkovém účtování peněžních fondů, což není tento případ. Na účtu 401 hodnota bezúplatně převzatého majetku zůstává, jako součást vlastního jmění (zobrazení způsobu nabytí - bez úbytku prostředků).
Faktura za registraci na stránkách Obec účtuje - má se časově rozlišovat na rok 2024 a r. 2025? Nebo mohu celou částku dát na účet 518 do roku 2024?}
(pro město je 50 tis. Kč opravdu úplné minimum) a tento případ bych tím pádem časově nerozlišovala. Ohledně stanovení hranice k ČR od 50 tis. Kč – tato úprava není jen o tom, že je méně pracná, při nízkých hranicích ČR je účetnictví nepřehledné, zvyšuje se riziko chybovosti v jednotlivých letech a jedná se i o vysokou cenu informace. Určitě doporučujeme využít i vzor směrnice k časovému rozlišení, kterou máme na stránkách.
Jiná situace je např. u plateb na školní rok (typicky u ZUŠ) - tam se sice jedná o částky nevýznamné, ale v souhrnu za všechny žáky již o částky významné, tam se celkové výnosy již časově rozlišují, zmiňuji to proto, že u časového rozlišování se volí také hranice částek s přihlédnutím k jejich četnosti.
Město pořídilo IT vybavení pro stavební úřad na dotaci. K datu zařazení PC mám dohadovat dotaci 388/403? A jaké AČ mám dát u účtu 403 – na konci 01 či 02?}
Pokud hovoříme o PC nad 40 tis. Kč (účet 022), je Váš účetní zápis správný – investiční dotace se zachycuje na účet 403. Zápis dohady 388/403 se účtuje k datu zařazení majetku v případě, že dotace ještě není s poskytovatelem vypořádána, ve většině případů to tak bývá (nejprve pořízení a zařazení majetku, následně se dokládá poskytovateli vyúčtování, závěrečné vyhodnocení akce apod.). U víceletých projektů se dohady účtují průběžně vždy k 31.12. vůči vynaloženým nákladům, u investičních projektů realizovaných v jednom roce se účtuje dohada k datu zařazení. Obecné pravidlo je, aby na dohadě byla k datu zařazení zachycena celková očekávaná výše dotace. Nezapomeňte dotaci poznamenat na kartu majetku a začít rozpouštět.
Analytický účet k účtu 403 zvolte takový, aby to vstoupilo do části C.1 výkazu Příloha – podle závazné analytiky Vašeho SW (najdete jí v účtové osnově Vašeho účetního programu). Například u programu Fenix je nutné volit AÚ 2x až 4x. Pokud se týká váš dotaz AUPAP, tak 40340301 se volí u tuzemského transferu, 40340302 u transferu spolufinancovaného ze zahraničí. V případě IT pro stavební úřad předpokládám, že by se jednalo o tuzemský transfer, tj. 40340301.
Dva naši zaměstnanci šli o prázdninách pracovat jako vedoucí na tábor (splňují podmínku, že přes rok pracují u dětí). Hrubou mzdu na dny na táboře jsem zaúčtovala na účet 521, zdrav. a soc. pojištění na 524. Personální oddělení požádalo Správu soc.zabezpečení o proplacení náhrady na dobu tábora. Tuto částku, kterou požaduji na Správě o proplacení zaúčtuji předpisem 347/672 a pak příjem z OSSZ 231 (par. 6171, pol. 2324)/347. Je to tak správně? Nebo mám ponižovat položky 5031, 5032 a 5011?}
Podle odpovědi MF se použije účet 672. Celý účetní zápis máte správně. ČSSZ hradí s položkou 5811, u obcí by mělo jít o položku v příjmech 2324, i když není v pokynu u položky 2324 uvedená, ale tato vazba (poskytovatel náhrady výdaj na položku 5811, příjemce náhrady příjem na položku 2324) je uvedená v dalších příkladech u položky 5811, proto ji analogicky volíme i v tomto případě.
Jakou položku dát za:
a) odměnu za zprostředkování prodeje motorového vozidla (5169?)
b) prodloužení licence o 1 rok, částka přes 26.000,- (5168?) a musím časově rozlišit? (to nemám tedy ani na faktuře, od kdy licence běží)
c) nákup omalovánek, které se budou rozdávat (5139 nebo 5194?) a musí se evidovat ve stavu, abychom věděli, kolik se jich rozdalo a kolik jich zůstalo k 31.12.2024?}
a) Pol. 5169 souhlas, odpa podle účelu vozidla.
b) Licence na dobu jednoho roku je provozní náklad – není splněna podmínka dlouhodobého majetku (užívání na déle než rok), takže souhlasím s pol. 5168. K časovému rozlišení – máme v dokumentech vzor směrnice, doporučuju si nastavit hranici min. 50 tis. Kč, je to praktické, bez toho byste měli účtování zbytečně náročnější. Doba licence by měla vyplývat ze smlouvy, případně objednávky. Odhaduji, že informaci o časovém období licence naleznete ve smlouvě k licenci, která se prodlužuje. Můžete to zkusit dozjistit, nicméně vzhledem k částce platby bych se tím netrápila, nastavila bych hranici pro časové rozlišení (pro město je 50 tis. Kč opravdu úplné minimum) a tento případ bych tím pádem časově nerozlišovala. Ohledně stanovení hranice k ČR od 50 tis. Kč – tato úprava není jen o tom, že je méně pracná, při nízkých hranicích je účetnictví nepřehledné, zvyšuje se riziko chybovosti v jednotlivých letech a jedná se i o vysokou cenu informace. U města Vaší velikosti je 50 tis. spíše minimum. Určitě doporučujeme.
c) V rámci akce pořádané městem lze drobné dárky dětem typu omalovánky, balónky apod. účtovat na účet 501 s pol. 5139. Pokud budete rozdávat jako drobné dárky obecně, je možná o něco přesnější položka 5194 jako dar. Na sklad se aktivovat k 31.12. zbytek nemusí, lze aplikovat bod 3.6. b) ČÚS 707 (neúčtovat na sklad podle interních pravidel), zde předpokládám, že nebudou nijak významné zůstatky zásob (že byste nakoupili omalovánky za desetitisíce).
V případě komunikace, jejíž část se pronajímá pro předzahrádku, musí se tato komunikace zařazovat do obchodního majetku?}
Nemusí – i z jednání KOOV z ledna 2021 jasně vyplývá, že pokud je majetek využíván k ekonomické činnosti pouze z části, může se plátce rozhodnout, zda daný majetek zařadí či nezařadí do obchodního majetku (případně je zde ještě teoretická úvaha, že jej zařadí do obchodního majetku pouze částečně – ostatně to i naznačuje navrhovaná novela).
Přenesená daň. povinnost – město pořizuje nafukovací tenisovou halu – tam při pořízení ani při stavebních a montážních pracích bych přenesenou nedala, neboť se jedná o movitý majetek? Domnívám se tak správně?}
V tomto případě je to pro mne asi nejdiskutabilnější otázka z Vašeho dotazu k DPH – z hlediska klasifikace prací. Já bych si spíše myslel, že pokud se jedná o prvotní dodávku – tedy dodání haly, úpravu povrchů…, tak by se PDP aplikovat měla. Poukazuji například na informaci GFŘ vydanou ve spolupráci s CSÚ v srpnu 2012, kde je mimo jiné pod stavební práce v CZ-CPA 43 zaklasifikováno následující:
13) Instalace mobilní buňky CZ-CPA 43
Nicméně je pravdou, že potom může následovat pravidelný roční servis (složení na jaře a zase instalace na podzim) - a tam si tedy jistý nejsem, zda to CZ-CPA 43 patří. Jinak samozřejmě podotýkám, že musí být splněny další podmínky – tedy zařazení do obchodního majetku – respektive využití pro ekonomickou činnost. Pokud by to bylo například tak, že hala bude svěřena nějaké příspěvkové organizaci, tak byste to neměli k ekonomické činnosti a režim PDP by se aplikovat neměl.
Dotaz na DPH – město má budovu, kterou pronajímá doktorkám (v budově jsou 2 doktorky – neplátci DPH). Nyní se na budově opravovala střecha a oplechovávala se a dále se opravovala fasáda a dělal se nátěr fasády. Takže na fakturách máme uvedeno, že se prováděly stavební práce. Jedná se mi o to, zda by faktury neměly být vystaveny v přenesené daňové povinnosti, neboť se budova používá pro ekonomickou činnost (lze tak vzít činnost lékařů?). Ale vynašla jsem také názor, že se pronajímají jen ordinace s čekárnou, nikoliv střecha nebo fasáda, proto je pak fakturováno s DPH. (pozn.: nic jiného v budově není, jen 2 ordinace s čekárnou a u vchodu malinká chodbička).}
Tou ekonomickou činností není to, co dělají nebo nedělají nájemci (zde lékaři). Ekonomická činnost se v tomto případě hodnotí z Vašeho pohledu a tato ekonomická činnost se jmenuje "pronájem" - tedy předpokládám, že platí nájemné. Pokud správně chápu, tak prakticky celý objekt je využit k pronájmu (je mi jedno, že je to pronájem konkrétních nebytových prostor) - tedy objekt by měl být v obchodním majetku a pokud Vy tam realizujete nějaké stavební práce, tak by dodavatelé měli fakturovat v režimu přenesené daňové povinnosti (i střechu, i fasádu). Je to to samé jako třeba u bytových domů – také pronajímáte jednotlivé byty a určitě se má PDP aplikovat třeba na opravu střechy.
Ve věci evidence obchodního majetku – u nově pořízeného majetku bude uvedeno nově i datum zařazení do OM? U majetku pořízeného před tímto datumem datum zařazení být nemusí? Účinnost tohoto ustanovení bude od 1.1.2025 nebo od 1.7.2025?}
Tady trochu předbíháme – zákon se teprve chystá na své druhé čtení v poslanecké sněmovně a může se stát cokoliv. Takže budu vycházet z toho, co je zatím navrženo:
a) v přechodných ustanoveních se objevuje následující bod:
Ustanovení § 100 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije u majetkových hodnot, které se staly součástí obchodního majetku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
To znamená, že nová pravidla se použijí až pro majetek pořízený po účinnosti zákona – přitom pro toto ustanovení (je to bod 389 novely) se počítá s účinností od 1. 1. 2025 (ale samozřejmě si nejsem jisti, zda ta novela stihne vyjít). Tedy dříve pořízeného majetku by se nová pravidla neměla týkat.
b) ten bod 389 novely – tedy §100 odst. 3 je navržen následovně:
„(3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje o obchodním majetku, a to alespoň označení obchodního majetku, den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu.“.
Takže skutečně máme nově vyznačovat den, kdy se majetek stal obchodním majetkem.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková