Dotazy

• PDP budova MŠ a DS

  24. 10. 2025

  Prosím o radu, jak má být dodavatelem správně vystavena faktura za servis (údržbu) klimatizace v obecní budově, kde sídlí MŠ (školka je právnický subjekt patří pod ZŠ, ale budova je naše - tuto budovu nemá ZŠ ve správě). V této budově sídlí i dětská skupina, provoz dětské skupiny je plnění osvobozené bez nároku na odpočet a je tedy součástí ekonomické činnosti. Má být faktura za servis klimatizace v prostorách MŠ vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti podle § 92e z důvodu , že oba celky jsou v jedné obecní budově? Pokud se faktura týká servisu v DS tam PDP aplikujeme.

  Ono to hodně souvisí s vymezením obchodního majetku. Podle Vašeho popisu je to budova sloužící ke smíšeným účelům ve vztahu k DPH - jak Vaší ekonomické činnosti (dětská skupina) tak i mimo ekonomickou činnost (asi vypůjčeno příspěvkové organizaci). Za těchto okolností se domnívám, že v návaznosti na závěry koordinančního výboru KDP a GFR z ledna 2021 a dále v návaznosti na povinnosti vyplývající ze ZDPH ohledně evidence obchodního majetku od 1. 1. 2025 máte následující možnosti, jak se zachovat:

  a) budovu jako celek vložit do obchodního majetku - potom by se režim PDP aplikoval u stavebních a montážních prací vymezených v CZ-CPA 41 - 43 na celé budově - tedy i na společných částech, případně těch částech, které aktuálně k ekonomické činnosti neslouží

  b)  budovu nevložit vůbec do obchodního majetku - potom byste nejednali jako osoba povinná k dani a vůbec byste u ní režim PDP neaplikovali (ani v části týkající se dětské skupiny)

  c) vložit do obchodního majetku pouze část pro ekonomickou činnnost (tedy část odpovídající dětské skupině) - potom PDP pouze v této části (ne třeba v části využívané ZŠ). Je otázkou, do jaké míry je to trochu teoretické, neboť tam budou určitě nejrůznější společné části. Nicméně ze znění ZDPH vyplývá, že se mohu rozhodnout vložit do obchodního majetku i část věci.

  Je plně na Vašem rozhodnutí, kterou z výše uvedených variant zvolíte (přitom já bych určitě v tomto případě nevolil c).

• Prodej pozemků a nákup bytů - DÚZP, sazba DPH, přenesená daňová povinnost

  24. 10. 2025

  Město prodalo pozemky, zároveň od stejné společnosti koupilo a koupí byty (½ je zkolaudována – kupní smlouva uzavřena, ½ se bude stavět). Bude proveden zápočet a město doplatí rozdíl. V dohodě o započtení pohledávek je sjednán zápočet, který započítává jednu polovinu představující zálohu na kupní cenu a kupní cenu za první polovinu bytů, již postavených a zkolaudovaných v roce 2021 oproti kupní ceně za pozemky. Na polovinu nepostavených bytů byla vystavena zálohová faktura. Na byty již postavené nám byl dodán daňový doklad se sazbou 12% DPH, doklad nebyl vystaven v přenesené daňové povinnosti, s uvedením, že :
  " Kupující dle § 56 odst. 8 ZDHP udělil souhlas s tím, že dodání předmětných bytových jednotek není v režimu osvobozeného plnění, ale jedná se o zdanitelné plnění. "
  DÚZP uvedli datum podpisu kupní smlouvy a dohody o zápočtu. Jako argument mají, že v dohodě o zápočtu je ustanovení, že vzájemné pohledávky vznikají dnem uzavření dohody o zápočtu. My si myslíme, že to není správně. Jako DÚZP bychom dali den doručení oznámení o provedeném vkladu (nemovitosti nebyly předány do užívání).
  V dohodě je dále uvedeno: Smluvní strany se dohodly, že Pohledávku Města a Pohledávku Společnosti započítávají v rozsahu, ve kterém se vzájemně kryjí, a to ke dni, kdy katastrální úřad povolí vklad vlastnického práva k pozemkům a k první polovině bytových jednotek z Etapy I. do katastru nemovitostí, a to k okamžiku (dni), který nastane později (dále jen „Den účinnosti zápočtu“).
  
  Shrnuji dotazy: 1) jaké má být DÚZP u prodeje pozemků a DÚZP u prodeje bytů?
  2) Můžeme fakturu akceptovat, co se týká sazby DPH, když ve smlouvě ani dohodě není uvedeno, že kupující souhlasí, že dodání bytů není v režimu osvobozeného plnění? Ve kupní smlouvě je uvedeno kupní cena za bytové jednotky činí částku 19.530.000 kč včetně DPH.
  3) Pokud sazbu 12% lze akceptovat, máme trvat na přenesené daňové povinnosti, nebo je správné, že na faktuře tento režim není aplikován?

  Myslím si, že musíme začít od konce - tedy říci si, jaký je daňový režim.

  Jak popisujete, byty byly zkolaudovány v roce 2021 - tedy nyní je již 3 - 4 roky od jejich kolaudace. Podle pravidel § 56 odst. 1 se v případě převodu staveb starších 2 let (trochu zjednodušuji, ale v zásadě to tak je) od kolaudace uplatní osvobození od DPH. Podle § 56 odst. 8 se můžete dohodnout (tedy nelze to založit pouze rozhodnutím druhé strany), že se převod podrobí zdanění - potom se jedná o plnění, kdy by se aplikoval režim PDP a Vy byste to prodaňovali 12 %. Předpokládám, že to následně bude použito jako nájemní byty - tedy u Vás bez nároku na odpočet DPH. 

  Cituji z § 56 odst. 8:

  Pokud je příjemce tohoto plnění plátcem nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu. 

  Pokud by tedy z žádné předchozí dohody nevyplývalo, že to je s daní, mělo by to být osvobozeno od daně. Pokud se domluvíte na postupu podle § 56 odst. 8, musí to být v PDP.

  Jinou věcí je, že to by ale mohlo mít nějaké dopady na odpočty DPH na straně dodavatele (tam záleží i na tom, jak on to řešil s DPH). Co je ale potřeba zdůraznit - logicky cena 19 530 tis. Kč v režimu osvobozeno je pro Vás výhodnější varianta než 19 530 tis. Kč v režimu PDP. Musíte si toto případně nějak pořešit s právníky, nicméně co je pro mne důležité - pokud Vám přišla takováto faktura aniž by to vyplývalo z předchozího ujednání, tak podle mne ji nemáte jako "úředník" akceptovat - toto by mělo být záležitostí smluvní dohody a v tomto případě si myslím, že by to mělo být na "volených".

  Teď k DUZP - předpokládám, že toto řešíme pouze v případě, že se jedná o zdaňované plnění - tedy PDP režim. U něj se odvod daně nemůže odvíjet od zaplacení - což by mohl být zápočet (v PDP se daň přiznává vždy při DUZP). Takže se jde přesně jak uvádíte na pravidla podle § 21 odst. 2 ZDPH. Tedy buď předání bytů Vám k užívání, nebo den přijetí oznámení o provedení vkladu v KN - a to ten den, který nastane dříve.

   

• Peněžitý dar, nákup budovy

  23. 10. 2025

  1. Na základě darovací smlouvy obec poskytla společnosti „BABYBOX – z.s.“ peněžitý dar ve výši 5 tis. Kč.
  Toto je info o jejich činnosti na www.stránkách: „Snaha o záchranu odložených novorozenců. Instalujeme babyboxy po dohodě se zdravotními zařízení. Sledujeme a podporujeme vývoj odložených dětí. Snažíme se o humanizaci společnosti. Spolupracujeme s ostatními orgány a institucemi. Informujeme veřejnost o dané problematice“.
  účtovala jsem:
  Předpis - MD 572/DAL 345; účtování – MD 345/DAL 231, par. 3599 nebo 3900, položka 5222. Je to správně?
  
  2. Obec kupuje od společnosti COOP budovu – bývalá samoobsluha. Cenu rozdělím na cenu za budovu a cenu za pozemek. Jde mi o to, na jaký paragraf účtovat – 3613, a to jak budovu i pozemek? Nebo má být pozemek účtován zvlášť na par. 3639?

  1) Předpokládám, že se jedná o darovací smlouvu, ve které nepožadujete vyúčtování, pak máte účtování správně. Pol. 5222 odpovídá. Jedná se o zapsaný spolek a položka se určuje právě na základě právní subjektivity obdarované instituce. A podle všeho je to obecný dar na činnost, tzn. neinvestiční. Odpa lze zvolit 3599 i 3900, oba jsou možné, odpa 3599 je konkrétnější. 

  2) Pro obchod je vhodný paragraf 2141. Ale píšete o bývalé samoobsluze, tzn. pokud budova pro vás nebude plnit funkci obchodu, zvolte takový odpa, který odpovídá účelu budovy. Pro nákup pozemku se stavbou lze použít souhrnně pol. 6121 a použijte jeden paragraf. Budova je právně součástí pozemku, volíme jednotný odpa podle účelu budovy. Odpa 3613 zvolte, jestli to bude pro vás obecný nebytový prostor, případně zvolte nějaký konkrétnější odpa, např. 3319, kdybyste to koupili například pro účely vybudovat z toho kulturní dům apod. 

  Rozdělit cenu musíte až při zařazení majetku do užívání na budovu (účet 021) a pozemek (účet 031). 

• Účet 403 - okamžik rozpouštění

  23. 10. 2025

  Město má stanoveno odpisovat majetek čtvrtletně, je možné mít stanoven jiný režim pro účet 403 a rozpouštět přijatou investiční dotaci a účtovat jednou ročně vždy k 31.12. nebo také čtvrtletně?

  Podle ČÚS 708 bodu 8.3. ÚJ v případě dlouhodobého majetku, který je odepisován a byl zcela nebo částečně pořízen z investičního transferu, účtuje o časovém rozlišení (rozpouštění transferu) současně s odpisem. Předpokládám, že i program majetku je nastaven tak, že jakmile se nastaví odpisový plán ke konkrétnímu majetku, tak vygeneruje spolu s odpisy  automaticky i rozpouštění transferu. Takže pokud máte nastavené např. čtvrtletní odpisy, tak zároveň se Vám vynegeneruje i čtvrtletní rozpouštění transferu. A nedokážu si představit, že by to bylo jinak. Nejen z hlediska vaší kontroly, ale také kvůli akruálnímu principu. Pokud mám ve čtvrletí náklad z odpisů (vycházím z odpisového plánu), tak bych měla mít i výnos z rozpouštění. A jak jsem psala výše, vycházím z toho, že v ČÚS je napsáno "současně s odpisem". 

• Pronájem bytů a nebytů z pohledu rozpočtu

  23. 10. 2025

  Chceme vás požádat o váš názor na tento výklad MF:
  
  https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/legislativa-a-metodicka-podpora-uzemnich-rozpoctu/2020/pronajem-obecnich-bytu-a-nebytovych-pros-37920
  
  Doposud tuto činnost vedeme jako hospodářskou činnost.

  Hospodářskou činnost - její vymezení a principy sledování máme popsány od str. 391 (kapitola 19)  v knize Účetní reforma 2012 pro ÚSC a jimi zřizované PO, viz. odkaz na tisková data knihy (ve formě PDF), pokud ji nemáte k dispozici. 

  obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=Kniha%20účetní%20refo

  Toto téma je velice sporné, v knize se pokoušíme vysvětlit nejen pojem hospodářské činnosti, její vymezení, kritéria a jsou v ní uvedeny i jednotlivé příklady. Zkuste si to pročíst. 

  Pokud jde o náš názor na výklad MF, věcně k němu máme několik připomínek:

  a) v rámci odůvodnění se objevuje argumentace prostřednictvím živnostenského zákona a definice živnostenského podnikání – s tím, že nájem není živnostenským podnikáním. K tomu musíme upozornit, že může existovat i podnikání, které není podnikáním živnostenským (právě například podnikání v oblasti pronájmu) a rozhodující by právě měl být onen cíl (zda jde zejména o dosažení zisku). Může nastat situace, že se Město XY rozhodne investovat volné peněžní prostředky tak, že postaví administrativní budovu, kterou chce komerčně pronajímat. V takovém případě není důvod směřovat takovou aktivitu do hlavní činnosti (činnost nemá nic společného s uspokojováním potřeb svých občanů) - jedná se o klasické podnikání, které by mělo být sledováno v rámci hospodářské činnosti, tedy měla by být sledována jeho ekonomická efektivita. V tomto ohledu by dle našeho názoru měla být respektována svobodná vůle zastupitelstva (s jakým cílem se jde například do určité výstavby...) Tím ale nerozporujeme, že například u bytového hospodářství Města sledují zpravidla jiné cíle než dosažení zisku.

  b) v rámci odpovědi se objevuje zmínka o tom, že by v rámci hospodářské činnosti mohly být sledovány například zálohy na služby. Takový přístup (a možné dělení této oblasti na dvě činnosti) považujeme ze své podstaty za nelogický. Služby přímo souvisí s pronájmem, jsou jeho nutnou součástí, proto je k nim naprosto nezbytné přistupovat jednotným způsobem spolu s nájmem. Tedy pokud nájem bude sledován v rámci hlavní činnosti, tak budou sledovány v rámci hlavní činnosti také služby.

  c) poslední poznámka se týká toho, že u některých obcí jsou v rámci bytového hospodářství poskytovány také například ubytovací služby (v různé škále – například od ubytování obdobného s bydlením v bytech přes ubytovny pro pracovníky firem po turistické ubytování). Zde se již spíše dostáváme do režimu živnostenského podnikání, nicméně domníváme se, že by se stále mělo respektovat právo zastupitelstva svobodně rozhodnout, zda konkrétní provozovna tohoto typu směřuje spíše k plnění funkce obce (třeba ubytovna pro občany, uprchlíky…) nebo je spíše hospodářskou činností (tedy se striktním posuzováním, zda je cílem zisk). Stejná záležitost může panovat třeba i v případě krátkodobých pronájmů kulturních domů apod.

  Chceme tím jen říci, že není pronájem jako pronájem a je asi rozdíl, pokud Město XY pronajme svůj kulturní dům místnímu spolku seniorů, aby si zde tento spolek zorganizoval předvánoční setkání pro občany a pronájem stejného kulturního domu pro reprezentační ples firmy XY a. s. Domníváme se, že by v takových případech mělo mít zastupitelstvo právo říci, kde je pro něj ještě hranice hlavní činnosti.

  Bez ohledu na výše uvedené námitky ale musíme souhlasit s tím, že sledování například klasického bytového hospodářství obce/města (nebo pronájmy nebytů v oblastech směřujících k uspokojování potřeb obyvatelstva – například sportoviště, sociální služby, školství ...) v rámci hlavní činnosti má svou logiku a doporučovali jsme zajistit přechod těchto pronájmů z hospodářské do hlavní činnosti.

  Blíže viz aktualita na odkazu: https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1361

  Závěr je ale takový, že nelze nařídit, aby ÚSC účtovaly bytové hospodářství v hlavní činnosti, protože žádný předpis nestanovuje povinnost účtovat vybrané činnosti v hlavní/vedlejší činnosti, je to vždy na dobrovolném rozhodnutí účetní jednotky. (účtování ve VHČ je někdy „výhodnější“ kvůli úbytku pracnosti s rozpočtem – VHČ se sleduje mimo rozpočet).

• Dar - zlatá mince

  22. 10. 2025

  Od ČNB jsme na základě darovací smlouvy obdrželi bankou vydanou zlatou minci v cyklu "Městské památkové rezervace - mince Tábor". Její nominální hodnota je 5 tis. Kč, hodnota daru je ale cca 48 tis. Kč (uvedeno v darovací smlouvě). Dohledala jsem si, že mince může být jak investičním, tak i sběratelským zlatem.
  Zařadím v hodnotě 48 tis. na MD 069 Jiný dlouhodobý finanční majetek / D 401 Jmění účetní jednotky?
  Vzhledem k tomu, že se jedná o dar, nebudu tedy muset sledovat k rozvahovému dni hodnotu zlata a v případě poklesu jeho hodnoty vytvářet opravné položky.

  Nominální hodnota zde bude asi sporným parametrem - nejedná se o její hodnotu jako platidla, takže reprodukční pořizovací cenu byste měli určit spíše s ohledem na její hodnotu ve formě zlata. 

  Při účtování bych ale určitě zvážila s jakým záměrem byla nabyta. Pokud za účelem památného předmětu, bylo by možné jí zaúčtovat zápisem 032 MD/ 401 D a ocenit třeba i 1 Kč jako předmět kulturní hodnoty. 

  Na účet 069 jen pokud by to bylo pořízeno v logice investičního zlata.

• Přefakturace elektřiny s vazbou na DPH

  22. 10. 2025

  Obec uzavřela s firmou Cetin smlouvu o nájmu kulturního domu, na kterém je komunikační vedení (vysílač). Smlouva je z r. 2024, ale instalace začala probíhat až v roce 2025 s tím, že v květnu 2025 byl nainstalován k vysílači podružný elektroměr, který měří spotřebu tohoto zařízení. Faktury za spotřebu elektřiny jsou vystavovány každý měsíc. Předávací protokol stavby byl v září 2025. K 30.9.2025 mám i stav podružného elektroměru, ale odběr vlastně probíhal již od května. Ve smlouvě je uvedeno, že náklady za spotřebovanou elektrickou energii bude obec přefakturovávat s DPH. Jsme plátci DPH, ale u faktur za tento objekt jsme si DPH neuplatňovali ani na vstupu ani na výstupu. Nyní mám problém s přefakturací. Za září si mohu uplatnit DPH ve výši spotřebované elektřiny za tento měsíc, ale jak mám postupovat s předcházejícími měsíci?

  Děláme to v těchto případech tak, že si uplatníme hodnotu DPH odpovídající přefakturované hodnotě. Takže pokud správně chápu - odběr elektriky je v období květen - září - to jste také vyfakturovali, ale u faktur za květen - srpen jste si žádné DPH neuplatnili. Tady není problém uplatnit i zpětně (klidně v běžném přiznání) - jste stále v časovém limitu pro odpočet DPH.

  Prostě byste jen udělali například interním dokladem podle hodnoty, kterou přeúčtováváte doupolatnění odpočtu:

   - 502 (částka včetně DPH) 

      502 základ daně

      343  daň

  Tam je jedinný problém - pokud by to byly větší částky a potřebovali byste tedy odpočty dát do B.2 kontrolního hlášení, tak je to potřeba provázat s došlými fakturami, z kterých je odpočet uplatněn (v některých programech - třeba FENIX to jde jednoduše rozšířeným interním dokladem, někde je to složitější - ale v zásadě vždy řešitelné).

• Rezervní fond příspěvkové organizace

  22. 10. 2025

  Naše příspěvková organizace základní škola má v současné době na rezervním fondu, který tvoří přídělem z hospodářských výsledků za několik let, částku 284 000 Kč.
  Může starosta nebo zastupitelstvo uložit příspěvkové organizaci odvod z rezervního fondu zpět do rozpočtu zřizovatele např. částku 250 000 Kč ?
  Vůbec jsem se s tím ještě nesetkala, nevím zda je to takhle možné.

  Striktně podle zákona č. 250/2000 Sb. to takto nejde.

  Oficiální postup by byl rozhodnout o převodu z rezervního fondu do fondu investic a následně nařídit odvod z fondu investic do rozpočtu zřizovatele.

  Variantou by také bylo snížit jim provozní příspěvek s tím, že na co jim nepostačí peníze, tak pokryjí rozpuštěním rezervního fondu (fakticky tím dosáhnete téhož)

• Zápis do KN - zastavení

  22. 10. 2025

  K dotazu z 27.6.2025: koupě pozemku, zápis do KN stále není, firma podala návrh na vklad na KÚ 03.09.2025, nebylo vše kompletní, KN požádala o odstranění nedostatků, dala lhůtu, nebylo nic doloženo, řízení je zastaveno. V majetku byly provedeny zápisy k datu návrhu na vklad, reálná hodnota byla zaúčtována, prodej pozemků je zaúčtován. Měl být zaúčtovaný i oceňovací rozdíl 407 k tomu datu? A dále 20.10.2025 bylo oznámeno zastavení řízení, prodej tedy neproběhl, bude se jednat s firmou, jestli bude dodatek ke smlouvě nebo nová smlouva. Budu vracet vše zpět na účty v říjnu, tedy i reálnou hodnotu 036, prodej 554, a oceňovací rozdíl 407?

  Je to tak, jak uvádíte - k datu zastavení řízení by mělo dojít ke zrušení účetních zápisů účtovaných k 3.9.2025. K datu podání návrhu na vklad měl být zúčtován i oceňovací rozdíl 407 MD/ 664 D nebo 564 MD/ 407 D, to už neřešte, jestli nebylo účtováno, ale až bude znovu podán návrh na vklad, nezapomeňte oceňovací rozdíl proúčtovat.

  Vraťte tedy nyní zápisy do stavu, kdy je pozemek veden na účtu 036, oceňovací rozdíl je na účtu 407 a přijatá kupní cena je na účtu 324.

  Mělo by se jednat o zápisy 647 minus D/ 324 D a 554 minus MD/ 036 MD (případně ještě zrušit účtování o oceňovacím rozdílu, jestli se účtovalo - tak, aby byl opět veden na účtu 407). 

• Úvěr

  22. 10. 2025

  Obec si bude od ČSOB brát úvěr ve výši 20 mil na dobudování kanalizace. Smlouvu o úvěru budou schvalovat na nejbližším zastupitelstvu, po schválení a podpisu nám ČSOB načerpá finanční prostředky na bankovní účet, který si u nich musíme zřídit. Z těchto peněz budeme již v listopadu platit říjnovou fakturu. Chci se zeptat, jak mám tento úvěr zapojit do rozpočtového opatření, strana příjmů, výdajů a financování. Letos jej určitě nevyčerpáme celý.

  Ve výši plánovaného čerpání narozpočtujte letos v rámci RO položku 8123 MD (pol. 8113 kdyby splatnost byla do roka), na pol. 8124 (8114) D plánované splátky. Je také potřeba narozpočtovat očekávané úroky na odpa 6310 pol. 5141 a výdaje, které chcete z úvěru hradit, tedy 2321 6121 (pokud je nemáte již narozpočtované a dočasně kryté jinak). 

  Do rozpočtu na rok 2026 narozpočtujte další očekávané čerpání, splátky, úroky...

  Jestli vám byl zřízen další ZBÚ, veďte jej na samostatné analytice účtu 231. Přijetí úvěru na ZBÚ 231 MD pol. 8123/ 451 D. Úhrada z BÚ klasicky 321 MD/ 231 D + RS např. 2321 6121. Někdy se nezřizuje další BÚ, ale jen úvěrový účet, pak se čerpá úhradou faktury z ÚU zápisem 321 MD/ 451 D + RS. 

• Standardizace UP

  21. 10. 2025

  Městys v rámci žádosti o dotaci - 76.výzva IROP - standardizace územních plánů SC1.1 (PR) zadal firmě zpracování žádosti o dotaci k projektu standardizace UP a studii proveditelnosti. Dotace bude investiční. Mám o zpracování žádosti o dotaci účtovat jako o neinvestičních nákladech, nebo mám dávat na 3635-6119?

  V souladu s ČÚS 710 si máte ve směrnici stanovit, jestli výdaje na administraci dotace považujete za výdaj související s pořízením majetku či nikoliv. Doporučujeme si zvolit variantu, dodržovat jí a dopsat si tam i dovětek, že druh výdaje budete volit i s ohledem na případný transfer.

  Rozhodnutí je tedy na vás, ale v případě, že na tento vedlejší výdaj bude možné čerpat investiční dotaci, je určitě vhodné účtovat to jako součást ceny investice, zde TZ územního plánu.

• DPH - Přefakturace do zahraničí

  21. 10. 2025

  V rámci meziobecní spolupráce si v naší obci udělala jedna německá organizace spadající pod jejich okresní úřad ,,promo" akci při otevření části cyklostezky. Naše obec měla zajistila kulturní program a pohoštění. Vše fakturováno obci od osmi českých dodavatelů (5 neplátci DPH, 3 plátci DPH), která by měla vše následně německé straně přefakturovat. Naše obec je plátce, bohužel od německé strany zatím nemám zpětnou vazbu, zda jsou či nejsou plátci. Nicméně by mne zajímali obě varianty jak postupovat v případě, že budeme obě strany plátci, či bude jen obec plátcem DPH.

  Tady je podle mne klíčové definovat, kde je místo plnění. Pokud se jedná o to, že byla zajištěna kulturní akce s pohoštěním a vše se odehrálo v ČR, tak podle mne jsme v § 10b a §10c ZDPH- místo plnění je v ČR. Potom mne vůbec nezajímá, zda je druhá strana plátce nebo neplátce a pokud to fakturuji jako klasické české poskytnutí služby (úplně stejně jako když bych to dělal tuzemci) řeším to podle českých předpisů - případně s českou daní - tedy:

  - kulturní program - služba podle § 61e ZDPH - osvobozeno od daně

  - občerstvení - to by se mělo zdanit jako dodávka občerstvení 12%/ 21% (základní - sazba - většina pití).

  Nevím do jaké míry byste mohli aplikovat přeúčtování - zda je to dokazatelné, že pouze přeúčtováváte mimo DPH dohodnutý podíl.

  Pokud by ale součástí plnění, které jste prováděli, byly i jiné služby (z oblasti propagace), tak to je jinak - to se případně ozvěte na mail zdenek@obecuctuje.cz

• Použití složené kauce

  21. 10. 2025

  Nájemce složil kauci 30000 Kč, není zaplacena fa za 10000 Kč, plus ještě elektrika 9000 Kč a voda 3225 Kč. Jak tedy proúčtovat, aby bylo vše v pořádku.

  Z právního hlediska to, odhaduji, máte správně ošetřeno tak, abyste mohli nedoplatky vzniklé z nájemního vztahu započíst proti složené kauci.

  Musí nejprve dojít k účetnímu zachycení pohledávek, které uvádíte. Tzn. nezaplacená faktura, pokud je to pohledávka za nájemcem, by měla být předepsána 311/321, elektřina a voda z vyúčtování by měly být jako nedoplatky také zachyceny na účtu 311. 

  Dále je potřeba vědět, na jakém účtu evidujete zaplacenou kauci. Měla by být zachycena na účtu 455, v takovém případě zaúčtujete zápočet v celkové výši pohledávek zápisem 455 MD/ 311 D. V RS se toto použití kauce zobrazovat nemusí - jen pokud by při příjmu kauce byla použita položka pro cizí peníze 8901 (je vhodnější kauci přijmout do rozpočtu rovnou na pol. 2132). 

  Zbytek nepoužité kauce by se měl nájemci vrátit, ale to podle sjednaných pravidel - při ukončení nájmu. 

  Pokud nezaplatil zatím jen zálohy na vodné a eletřinu, mohlo by se použití kauce proúčtovat 455/314, ale jednodušší je kauci použít až v přesné výši spotřeby z vyúčtování (peníze máte do té doby uložené, případně by se musely energie vyúčtovat dříve při ukončení nájemního vztahu). 

• Revolvingový úvěr KB

  21. 10. 2025

  Dne 28.5.2025 zastupitelstvo obce schválilo Smlouvu na revolvingový úvěr u KB na investiční akci do výše limitu 20.000.000,- Kč. Smlouva byla podepsána 5.6.2025.
  Čerpání proběhlo ve výši 2.071.958,10 Kč dne 18.9.2025, kdy přímo z úvěrového účtu byla uhrazena faktura dodavateli.
  Dne 30.9.2025 byla na úvěrovém účtu promítnuta splátka úroku ve výši 2.534,70 Kč, který se strhl z běžného účtu u KB. Na úvěrovém účtu je stále záporný zůstatek ve výši 2.071.958,10 Kč.
  Nyní se chystáme splatit čerpaný úvěr v celkové výši 2.071.958,10 Kč a v budoucích měsících další čerpání.
  Můžeme poprosit o pomoc s kompletním účtováním, včetně podrozvahy a jak a kdy rozpočtovat?

  U úvěru nedoporučujeme jeho zobrazení v podrozvaze. Musel by se zachytit nejen v aktivech jako podmíněná pohledávka, ale i v pasivech jako podmíněný závazek, což je ve výsledku o ničem. Peníze, které přibydou jsou totiž rovnou závazek, takže rozhodně nesouhlasíme s tím, aby se případně zachycovala jen podmíněná pohledávka.

  Rozpočtovat se má v prvé řadě čerpání úvěru na pol. 8113 nebo 8123 (podle očekávané doby splatnosti). S ohledem na splatnost se má volit i účet 281 nebo 451. Splátky se rozpočtují na pol. 8114 nebo 8124, vždy do období, jak je plánovaná jejich splatnost. 

  Úroky odepsané z BÚ zaúčtujete 262 MD/ 231 D RS 6310 5141. Zobrazení na ÚU proúčtujete zápis 562 MD/ 262 D. Pokud je úvěr čerpán na investici, můžete se dle ČÚS 710 rozhodnout, že úroky z úvěru vzniklé do doby zařazení považujete za výdaj související s pořízením majetku. Pak by se místo účtu 562 volil účet 042 a RS investice (např. 3612 6121 stavba bytového domu apod.).

  Fakturu dodavateli předepíšete klasicky např. 042/321, úhrada z úvěrového účtu se zaúčtuje 321 MD/ 281 (451) D + RS investice např. 3612 6121. Položku 8113/8123 by účetně měl vygenerovat při tomto zápisu program, tzn. mělo by stačit jí jen narozpočtovat.

  Splátky se účtují 281 (451) MD/ 231 D pol. 8114/8124, případně opět 262 MD/ 231 D s pol. 8114/8124 na BÚ a na ÚU 281 (451)/ 262. 

  A ještě k volbě účtu 281 a 451 a souvisejícíh položek financování - když je splatnost do roka, volí se krátkodobý účet 281 a krátkodobé položky financování 8113 a 8114. 

• Smlouva o spolupráci COOP

  21. 10. 2025

  Prosím o radu jak zaúčtovat platbu od COOPU.
  V obci byla provozována prodejna COOP. Obec tuto budovu včetně vybavení odkoupila a prodavačka se stala zaměstnancem obce. COOP zásobuje prodejnu stejně jako dříve. Mezi obcí a COOPEM byla uzavřena smlouva o spolupráci, dle které obec každý měsíc na základě podkladů z prodejny (výše měsíční tržby) vystaví fakturu na smluvenou výší % z tržby za měsíc. Jak mám prosím účtovat obdrženou částku?

  Pokud je to vaše provize z prodeje, účtovala bych jí jako výnos na účet 602, odpa 2141, pol. 2111. 

  Jinak byste měli účtovat o nákupu a prodeji zboží (účty 504 a 604).