Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
prosím o radu, jak zaúčtovat projektovou dokumentace na ČOV když zatím není schválen záměr stavby, pouze se udělal dílčí krok ku předu a výstavba je možná opravdu hodně v budoucnu, zda je vhodné to několik let držet na 042, nebo existuje argument proč to účtovat do nákladů, jedná se o částku 568 700,- Na PD bude čerpána dotace.
Moc děkuji}
U výdajů typu přípravných studií, rozpočtů, můžeme uvažovat s tím, že když ještě není schválena realizace stavby, účtujeme je jako provozní náklad. Rozhodující je vždy i záměr a tedy, jak to vyargumentujete - např. daný náklad slouží zatím jen pro rozhodnutí, zda investici pořídit...
U projektové dokumentace je problém v tom, že slouží již k samotné realizaci, takže tím, že se schválí pořízení PD, i když není ještě schválená samotná výstavba, tak se tím realizace započala.
Jen kvůli tomu, že je výstavba nejistá, není vhodné PD rovnou "odepsat" jako provozní náklad. Určitě bych jí zaúčtovala na účet 042, RS 2321 6121 a pokud se bude zvyšovat riziko její nerealizace, upravte si postup tvorby opravných položek (účetně 556/168).
Dotaci dejte na účet 403 (měla by být investiční), zůstane zatím bez pohybu, když se majetek neodepisuje (není dokončen). Ale pozor, že když se související majetek účtuje do nákladů, zúčtuje se do výnosů i příslušná část dotace, což znamená, že pokud byste účtovali k PD opravnou položku zápisem 556/168, musíte zároveň rozpustit část dotace (ve výši opravná položka krát transferový podíl) zápisem 403 MD/ 672 D. Při zrušení OP se účtuje vše opačným zápisem.
Dobrý den, jsem začínající účetní a s tímhle případem si moc nevím rady. Máme občana, který dluží za roky 2022,2023 a 2024 za stočné a odpady celkem 18 009 Kč. Nyní se s ním starostka domluvila, že to odpracuje. Na jeho odvedenou práci nám dal fakturu na částku 9450 Kč, kterou jsme z pokladny "vyplatili" a následně ji i v plné výši do pokladny přijali na úhradu právě jeho dluhů. Dluhy z minulých let evidujeme na účtu 315. Jak prosím nejlépe s tímto případem naložit a zaúčtovat? Přehled úhrad nám podepsal a souhlasil s nimi. Zároveň bych se chtěla zeptat, jestli musíme umořit dluh od roku 2022 nebo lze uhradit nejprve rok 2024 a zbytek až započíst od nejstaršího.
Zároveň trochu tápu ve střednědobém výhledu rozpočtu. Nyní ho máme schválený do roku 2026. Je to špatně a měli jsme letos schválit i minimálně na rok 2027 nebo lze třeba až v únoru/březnu udělat návrh střednědobého výhledu rozpočtu na roky 2027 a 2028?
Děkuji za odpověď}
1. Mohl se udělat i zápočet, ale když už jste to vyřešili takto, tak vyplacení mzdy zaúčtujete klasicky 331/231 - nebo je podnikající osoba? Pokud by si jako podnikatel danil sám, pak byste fakturu zaúčtovali podle druhu práce 5xx MD/ 321 D, úhradu práce 321/231. Pozor ale na to, že jestli pro vás vykonával činnost a nepodniká, měli byste s ním mít uzavřen nějaký pracovněprávní vztah, kdy např. odměna z DPP se předepíše 521/331, vyplatí 331/231 (plus se tam řeší odvody).
Příjem části pohledávky zaúčtujete 231/315 a zrušíte v té výši vytvořené opravné položky (195/556) - OP byste k pohledávkám měli tvořit za každých 90 dní po splatnosti.
Ohledně umořování - to je právní otázka, kterou nemůžeme závazně odpovědět, podívejte se na nějaké odborné články, na internetu jsem našla, že by to mělo vycházet z dohody s dlužníkem, umořuje se prvotně nejvíce úročená částka apod.
2. Podle zákona č. 250/2000 Sb. je dostačující mít SVR schválen na dobu min. dvou let po době, na kterou se sestavuje rozpočet. Když se schvaluje rozpočet na rok 2025, tak byste měli mít SVR schválen min do roku 2027.
Dobrý den, dle dohody o narovnání mám dodavateli vystavit fakturu na pokutu z prodlení předané stavby, dodavatel nám vystavoval faktury v režimu PDP. V podepsané dohodě je pokuta vyčíslená bez DPH a vícenáklady opět s PDP. Penalizační faktura tedy bude s nebo bez DPH? Děkuji za upřesnění}
Někdy je to trochu na hraně, nicméně mělo by to být tak, že se jedná o sankci, která není předmětem daně, neboť nedošlo k poskytnutí plnění (tedy není naplněna charakteristika předmětu DPH). Takže já bych to vystavoval mimo režim DPH a do přiznání bych to nikam nezařazoval (jakkoliv kolem sankcí v posledních letech vznikají určité diskuse).
Dobrý den,
v obdrženém Rozhodnutí o dotaci od AOPK se nemohu orientovat ohledně druhu dotace, účel. znaku, zdroje a nástroje a hlavně zda se jedná o dotaci INV nebo NINV, nevím zda je tam podíl EU a jeho výši. Jde o Program Z1512 - Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny - AOPI.
Po konzultaci s AOPK zasláno Rozpočtové zatřídění dotace, ale opět nevím, zda INV nebo NINV a podíl z EU.
Firma již provedla výsadbu 51 ks nelesních stromů a keřů s následnou péčí. Fa na Kč 232 705,- / 198 751,-=dotace + 33 954,-=vl.zdroje obce/. Vzhledem k druhu vysazované zeleně - keře, ovocné stromy se mi akce jeví jako NINV. Potřebuji dát dotaci do návrhu rozpočtu na příští rok.
Prosím o radu se značením dotace, kterou potřebuji narozpočtovat.
Děkuji za případnou pomoc.}
Pro tento program jsou podle metodiky MF určeny nástroje 15502 a 15017, podle toho, zda je to investice nebo neinvestice.
Je to financováno z Národního plánu obnovy, takže nástroj je 170. NPO bývá většinou bez podílu SR, pak tedy značení ve výši dotace ÚZ, nástrojem 170 a zdrojem 5, vlastní podíl nástroj a zdroj 1.
Viz metodika MF k účtování transferů od AOPK:
Druh dotace (investiční x neinvestiční) by měl vyplývat z podané žádosti. Příjmová položka 4116 nebo 4216. Ale souhlasím s Vámi, že účetně správně je to neinvestice.
Značení bych nedávala do schváleného rozpočtu, ale jen do rozpisu...
Dobrý den,
obdrželi jsme fakturu z Německa - nákup zboží, faktura je v korunách.
Doúčtovala bych daň 21% a dala do KH část A2 a daňové přiznání řádek 3. Nevím, zda je to takto správně.}
Ano přesně tak - je to pořízení od německého plátce DPH (jeho DIČ je DE2963xxxxx) - tedy řešíme jako pořízení zboží z jiného členského státu. On to správně od daně osvobodil - vy zdaníte 21 % a přesně jak uvádíte - KH je A2 a přiznání ř. 3.
Moc chválím - máte to naprosto v pořádku
Máme v obci 7 mostů, které nejsou v majetku. Pozemky jsou vždy před i za mostem obce, letos byla provedena prohlídka mostů, aby se určila zátěž a případné nedostatky. Cena za prohlídku 1 mostu je 6.000,- (518/5169), na některých byla provedena rekonstrukce, např. výměna trámů 100tisíc (511/5171), výroba a montáž zábradlí 38 tisíc, nebylo žádné (511/5171?). Ostatní mosty jsou v plánu opravit příští rok.
Prosím jak zanést do majetku, zda jako vícenález s cenou opravy mostu, nebo udělat na každý most zvlášť odhad ceny znalcem?}
Zavést do majetku by se mělo, jak píšete - jako vícenález. Každý most jako samostatnou stavbu, zápisem 021 MD/ 401 D. Kvalifikovaným odhadem určit RPC - aktuální cenu. Není nutný znalecký posudek, když nějaký odhad podepíše starosta. Prohlídku účtujte jako službu. Výměna trámů, jestli se nezměnili žádné parametry, je oprava - uvedení do původního stavu, odstranění opotřebení.
Zábradlí, které tam dříve nebylo by se mělo účtovat jako TZ - zabezpečení mostu. Teoreticky může být i samostatnou stavbou, ale třeba podle zákona o komunikacích je zábradlí součástí komunikace, tady bych to vnímala také spíše jako jeden funkční celek s mostem.
Od nového roku máme jako zaměstnanci mít příspěvek na penzijní připojištění. Musíme kvůli tomu zřizovat sociální fond nebo to může být hrazeno z rozpočtu obce. Pravidla by se stanovily patrně vnitřním předpisem nebo zahrnuli do směrnice o mzdách? Jiné benefity nemáme.}
Není povinné mít zřízen pro benefity zaměstnanců sociální fond, lze přispívat i z rozpočtu obce. Sociální fond má výhodu v případě, kdy vznikají meziroční přebytky a převádí se účelově vázaný zůstatek do dalšího roku. Pravidla SF ale stejně vždy podléhají schválení v ZO, takže je to spíše taková psychologická výhoda pro případy větších objemů a druhů benefitů.
Můžete tedy klidně poskytovat přímo z rozpočtu. Určitě si vytvořte interní předpis, kde stanovíte výši a pravidla čerpání. Také si rozmyslete, zda na příspěvek budou mít nárok jen zaměstnanci (schvaluje rada/starosta) nebo i zastupitelé (jejich nárok musí schválit ZO).
Abyste daný příspěvek zaměstnanci nezdaňovali, musí být splněny zákonné podmínky, které vysvětlujeme v dokumentu k benefitům zaměstnanců, cituji:
"Tento typ benefitu uvádíme samostatně, neboť se může objevit určitý neklid změnami, které vznikají u příspěvkových organizací. Příspěvkové organizace jsou totiž povinny od roku 2024 v rámci FKSP vyčlenit minimálně 50 % rozpočtovaného základního přídělu FKSP právě na oblast penzijního připojištění (dlouhodobých produktů na stáří).
Pro ÚSC a DSO ale toto neplatí – tedy stále je na dobrovolnosti ÚSC a DSO, zda zaměří benefity do této oblasti, či tuto oblast úplně vynechá.
Zkusíme si shrnout, co se v této oblasti objevuje:
K tomuto tématu více například zde:
https://www.penize.cz/doplnkove-penzijni-sporeni/441320-statni-podpora-penzijniho-sporeni-zmeny-od-roku-2024-prosly-nova-tabulka-pro-statni-prispevek-a-danove-vy
Uvádíme to kvůli tomu, že některé ÚSC zejména na penzijní připojištění přispívají a plánované změny mohou vést k tomu, že bude snaha změnit nastavení příspěvků (výši, která se přispívá ….)."
Obec se rozhodla provozovat hybridní prodejnu ( pár hodin v týdnu s obsluhou, jinak bez obsluhy se vstupem do prodejny díky aplikaci nebo kartičce). Občané budou mít možnost si tuto kartičku nabít penězi a tím platit. Můžou také platit hotově ( v době, kdy bude paní fyzicky v prodejně) nebo bankovní kartou. Nevím, jak nastavit účtování způsobem typu B?
1. Nákup zboží 504/321, 132/???
2. Prodej zboží na kartičku nebo bankovní kartu či hotově 261 (231)/604?
3. 1x za měsíc na základě výdejky z prodejny 132/504 ?
4. Jak se eviduje zůstatek na kartičce? Jako záloha 324/231 nebo peníze na cestě 262?
5. Jak účtovat zlevněné zboží, které projde záruční lhůtou?
6. Jak účtovat odpis zboží - např. staré pečivo, zkažená zelenina, uzeniny?
Moc děkuji}
1. U způsobu B se postupuje tak, že během roku se pořízení zásob účtuje na účet 504, výnosy na účet 604, na účet 132 se zápisem 132/504 aktivuje na sklad jen zůstatek zboží k 31.12. V lednu se vrací zpět do spotřeby 504/132 a takto pořád dokola. Pokud byste chtěli na sklad účtovat průběžně, je to způsob A: Pořízení zásob 131/321, zavedení na sklad 132/131.
2. Při prodeji se účtuje výnos na účet 604 s tím souhlasím. Otázka je, jak naložit s těmi penězi nabitými na kartičku, ty byste měli přijímat jako zálohy 231 MD/ 324 D a až při nákupu zboží předepsat výnos 311/604 a zúčtovat zálohu 324/311.
3. Podle toho, jak budete účtovat zásoby. Pokud způdobem B, pak viz bod 1 o účtu 132 během roku neúčtujete. U způsobu A je vyřazení při prodeji zápisem 132/504.
4. Viz bod 2 - občané si u vás dobijí kartu, to zaúčtujete jako zálohu. Zúčtuje se proti nakoupenému zboží.
5. Vyřazení bude v evidované ceně, příjem v prodejní ceně, tím se zajistí správné účetní zobrazení, že již nemáte s ohledem na prošlou lhůtu tak velký výnos z prodeje daného zboží.
6. Vyřazení je zápisem 547 MD/ 132 D. Případně jen 504/132 do přirozeného úbytku. U způsobu B je to tak, že ve výši, v jaké bylo zboží "odepsáno" se přeúčtuje náklad 547/504.
Připojuji mailem ještě jeden dokument, který by se mohl hodit pro kontrolu korunou apod.
Dobrý den, ve směrnici o účetnictví naší organizace máme limit pro pořízení dlouhodobého hmotného majetku vyšší než 40 000 Kč. V zákoně o daních z příjmů je v § 26, odst.2 je stanovená cena vyšší než 80 000 Kč. Můžeme v souladu se Z 586/1992 Sb, § 26, odst.2 upravit naši směrnici o účetnictví a stanovit cenu pro pořízení DHM také vyšší než 80 000 Kč ?. Děkuji}
Váš aktuální limit koresponduje s účetními předpisy - obsahová náplň vyhlášky č. 410/2009 Sb. stanovuje obsahovou náplní účtu 022 hodnotu zařazovaných věcí ve výši nad 40 tis. Kč. Určitě to takto nechte, předpisy nemáme umožněno to, co navrhujete - že byste si limit stanovili podle zákona o daních z příjmů. Limit ze zákona o daních z příjmů platí pro daňové odepisování, které se obcí vesměs netýká.
Změny v limitech pro zařazení věcí do majetku přinese nový zákon o účetnictví a související nová prováděcí vyhláška - pokud budou schváleny a až od okamžiku účinnosti.
Prosím o radu se zaúčtováním výdajů na projekt spolufinancovaný z Operačního programu Zaměstnanost plus. Dotace je určena na platy terénních pracovníků (přímé způsobilé osobní náklady) a na další neinvestiční výdaje kryté paušální sazbou (40% přímých způsobilých osobních nákladů). U mzdových nákladů předpokládám značení NZÚZ. Podíl EU v příjmech i výdajích ÚZ 13021, nástroj 104 a zdroj 5; podíl SR v příjmech i výdajích ÚZ 13021, nástroj 104 a zdroj 1; vlastní podíl nástroj 104 a zdroj 1. Vše odděleno org. projektu. Jak prosím na zaúčtování výdajů krytých paušální sazbou? Stačí pouze org. projektu?
A dále prosím o radu k následující záležitosti.
Město v roce 2018 uzavřelo smlouvu o zřízení práva stavby a na pozemcích třetích osob vybudovalo sběrný dvůr spolufinancovaný z dotace. Právo stavby bylo zřízeno na dobu určitou do 30.6.2068 a stavební plat byl stanovený ve výši 99 tis. Kč bez DPH za čtvrtletí. Právo stavby nebylo zavedeno do účetnictví samostatně, ale zaplacený stavební plat se stal součástí ocenění sběrného dvora. V následujících letech byl stavební plat vždy na konci roku přiřazen ke sběrnému dvoru jako technické zhodnocení. Jak případně prosím řešit opravu? Vyčlenit z hodnoty sběrného dvora stavební plat a zaevidovat zvlášť?}
1. Pozor na značení, správný nástroj pro nové programovací období je 144. Nepřímé výdaje jsou také kryté dotací, byť paušální, proto by měly být ve výši této části dotace značeny ÚZ, nástrojem a zdrojem (rozdělit podíl EU a SR), vlastní podíl (pokud bude prostor - s ohledem na skutečnou výši nepřímých výdajů vůči výši dotace) se také značí nástrojem a zdrojem 1. Poskytovatelé nepřímé výdaje nekontrolují, ale pravidla značení NZÚZ se na ně pořád vztahují.
2. Podle předpisů je právo stavby samostatnou majetkovou položkou na účtu 021. Když jej ale neplatíte jednorázově, tak není splněna dlouhodobost, takže bych platby účtovala jako provozní náklad - účet 518 s pol. 5169. Hradíte jakoby dílčí platby za postupné "čerpání" (využívání) práva, nikoliv že by bylo právo "na splátky", proto to vyhodnocujeme v podobných případech takto. Tedy by měla být provedena oprava - v ZC práva stavby provést vyřazení části stavby a zvážit, zda se zaúčtuje na účet 518 nebo 408 s ohledem na významnost. Další splátky již rovnou do nákladů jako službu.
Započteno na 2 dotazy.
1) Naše PO Základní škola a Mateřská škola požádala o dotaci ze SZIF prostřednictvím MAS na vybavení kuchyně, konkrétně na konvektomat v hodnotě cca 500.000 Kč. Dotace by měla být ve výši 20% ex post na rok 2025. PO má nějaké peníze na fondu investic, ale ten rozhodně nepokryje celé náklady. Rozpočet PO, který je na příští rok mimochodem již schválený, s touto investicí nepočítá. Z naší strany je v něm pouze neinvestiční příspěvek na provoz. Jak to bude probíhat, pokud škola dotaci dostane? Bude muset konvektomat v plné výši uhradit, na to nebude mít prostředky. Tudíž obec, jako zřizovatel poskytne investiční příspěvek v plné výši hodnoty (popřípadě rozdíl mezi fondem investic) a po přiznání dotace nám škola výši dotace vrátí? Lze to takto vůbec a jak by se to účtovalo? A jak toto zařadit do rozpočtu obce, jako investiční příspěvek PO? A mám to vůbec rozpočtovat, když nevím, zda dotace dopadne a nákup proběhne?
2) Dále se nyní zjistilo, že v herně MŠ bude nutno vyměnit osvětlení za stávající nevyhovující. Mělo by se pravděpodobně jednat o výměnu kus za kus, ale možná se bude i rozšiřovat. Půjde o opravu, která bude hrazena z provozu? Nebo půjde o technické zhodnocení budovy, které bude hradit obec jako zřizovatel. Budovu mají ve výpůjčce. Tady to také budu patrně řešit až rozpočtovým opatřením po zjištění, co se vůbec bude konkrétně dělat?
Děkuji.}
1. Možné účetní postupy najdete v dokumentu "Finanční vztahy mezi zřizovatelem a PO" z 3.10.2020, štítek "Vztahy k PO". Účetně je možné volit investiční příspěvek s vyúčtováním, poskytnutí se účtuje u obce 401 MD/ 231 D, pol. 6351. Příjem vrácené části opačným zápisem 231 MD/ 401 D. To mi zde přijde takové nejjednodušší.
Zatím nedávejte do rozpočtu - rozpočtovat můžete až bude poskytnutí příspěvku schváleno v ZO, což by mělo nastat až když se bude vědět, že se bude realizovat (dotace byla PO přiznaná).
2. Toto lze odpovědět, až se rozhodne konkrétní technické provedení. Pouhá výměna je oprava (neinvestice). Kdyby se rozšířovalo, pak je to TZ. Opět to patří do rozpočtu, až se schválí konkrétní realizace.
Když přinese zaměstnanec doklad z lékárny za nákup vitamínů nebo paragon za nákup vstupenek (není faktura ani doklad na obec, pouze účtenka) je možno toto zaměstnanci z pokladny proplatit za předpokladu, že to přičteme ke mzdě a odvedeme všechny zákonné platby? Děkuji}
Na první pohled není splněna podmínka nepeněžního plnění. Je to skoro škoda, možné postupy pro osvobození popisujeme v dokumentu z 15.8.2024 "Benefity zaměstnanců" (je řešením např. zakoupit zaměstnancům poukázku), cituji stěžejní část:
"Osvobození od daně z příjmů je podmíněno nepeněžní formou poskytnutí benefitu. Pokud by byly poskytnuty přímo peníze, benefit by nebyl osvobozen od daně z příjmů.
Nepeněžní forma je zachována v následujících variantách:
Ve Vašem případě bychom mohli pracovat s tím prostředním bodem. U vstupenek, teoreticky i vitaminu jsou v praxi využívány někdy postupy typu - kupuje to za hotové zaměstnavatel a zaměstnanci to předá, u paragonů, které se nevystavují na konkrétního odběratele to není ničím zakázaný postup.
Jsou možné dva postupy - jestli to koupíte za hotové a zaměstnanci předáte, nebo si to kupuje zaměstnanec sám a vy mu to jen proplácíte. Pokud budete trvat na druhé variantě, tak se musí zdanit.
U vybraných osvobozených plnění si hlídejte roční limit, viz str. 5 zmiňovaného dokumentu.
Dobrý den, nakoupili jsme propisovací žádanky na omamné látky. Faktura obsahuje částku za dopravu. Žádanky neúčtujeme jako ceniny a nevedeme na podrozvaze (jsou pod významnost). Evidují si kolegyně, jež je mají na starosti. Nakupujeme na ODPA 4399, pol. 5138 jako zboží, které dále prodáme dál (účetně způsob B - tj. 504).
Otázku, kterou nyní máme je, zda stále platí odpověď z r. 2012, kdy by poštovné bylo zvlášť na 5169 a účetně tedy na 518?
Pokud uvažuji o žádankách jako "zboží", u kterého běžně náklady na dopravu a balné vstupují do pořizovací hodnoty zboží, tedy neúčtuji zvlášť jako službu, proč bych u způsobu B měla dávat poštovné u žádanek (povahou zboží) zvlášť? V legislativě jsem pro to oporu nenašla. Předem Vám moc děkuji za radu.}
Zásoby se oceňují pořizovací cenou (když se nebavíme o zásobách vlastní výroby), takže souhlasím s Vámi, že byste je ocenila včetně nákladů na poštovné.
Účtovala bych je jako zboží - na účet 504 s pol. 5138 v celkové ceně včetně souvisejících nákladů.
Mám fakturu na realizaci dřevěných soch v životní velikosti do betléma. 50 000,- Kč. Josef, Marie, Jezulátko, Pastýř a dvě ovečky. Mám účtovat na 042/321 s pol. 6127 a rovnou i zařazení 032/042?
Pak mám rozhodnutí o poskytnutí dotace - revitalizace historické Vápenky v Supíkovicích. V mailu posílám ověření dokumentace a rozhodnutí. Jde o to, že Vápenku nemám v majetku. Zda mohu zařadit na základě toho ověření.
Podle katastru jsme vlastníky. Prosím, na základě čeho mám vložit do majetku? A jak zaúčtovat?
Dále pak postup účtování dotace. Určitě k přijetí rozhodnutí 913/999. Moc děkuji}
1. Se zařazením betlému souhlas.
2. Podle všeho se jedná o vícenález - uvádíte, že v KN jste zapsanými vlastníky, na základě toho byste měli provést zařazení do majetku zápisem 021 MD/ 401 D v reprodukční pořizovací ceně (odhad současné hodnoty, nemusí být nutně znalecký posudek, stačí kvalifikovaný odhad). To ověření je pak spíše procesní - není to legalizace stavby, ale zakreslení skutečného stavu.
3. Pokud jde o to, na co se ptáte, tak podrozvaha při rozhodnutí ano, ale správně účet 915 nebo 955, účet 913 se používá jen u transferů, které jsou poskytnuty přímo od zahraničního poskytovatele, zde je sice podíl EU, ale jde to přes českou instituci (poskytovatel je pro Vás MMR).
V souladu s obchodními podmínkami nabízíme kompletní zaúčtování dotace na základě příloh v rámci služby zakázek. Váš dotaz už je v tomto ohledu nad rámec běžného dotazu - pokud jste měla na mysli, že chcete na základě zaslaného rozhodnutí uvést postup účtování dotace.
Dobrý den, prosím o radu ohledně zřizovací listiny :
ve zřizovací listině v čl. VI, vymezení majetku máme uvedeno:
1. Příspěvkové organizaci jsou svěřeny do správy na základě nájemní smlouvy k jejímu využití budovy čp. 421,563 a budova školní jídelny s přilehlými pozemky. (Žádnou nájemní smlouvu jsme na obci ani ve škole nenašli. )
Chci se zeptat kdo by podle této ZL měl vést budovy v rozvaze.
Nyní vedeme budovy v rozvaze na obci. Myslím, že je to špatně, protože jsou PO svěřeny do správy, ale zase je tam napsáno že jsou svěřeny na základě nájemní smlouvy. Pokud to vedeme špatně, prosím jak to napravit, protože i na dále chceme vést budovy ZŠ v rozvaze na obci. Za odpověď děkuji}
Podle všeho je zřizovací listina momentálně formálně špatně. Obecně jsou relevantní dva právní postupy, jak PO majetek předat (pokud jim ho nechcete darovat do vlastnictví - bezúplatný převod):
- svěření, kdy majetek eviduje rozvahově PO, obec na podrozvaze
- výpůjčka, kdy majetek eviduje rozvahově obec, PO jen mimoúčetně smlouvami, protokoly o předání...
Já bych tady doporučovala, aby se upravila zřizovací listina s tím, že majetek dáváte PO do výpůjčky, sepsat smlouvu o výpůjčce a pak to účetně můžete nechat, jak máte.
Nájem by musel být úplatný, to ve vztahu k PO není žádoucí postup, bezplatný nájem (výpůjčka) je zde, jak píšu, relevantní právní vztah pro Váš případ.
A prosím dejte pozor, pokud svěříte budovy PO, tak musíte svěřit i pozemek související.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková