Dotazy

• Studie ke zmírnění dopadů klimatu - Generel

  13. 11. 2024

  Dobrý den, prosím o radu na jaký § zaúčtovat zpracování studie ke zmírnění dopadů změny klimatu - Generel voda, lidé, krajina. Předmětem je návrh koncepce zmírnění dopadů změny klimatu (extrémní sucho nebo náhlé přívalové srážky). Musíme tento generel vést na majetkovém účtu, nebo ho mohu považovat za provozní náklad (ú.518)?
  Na generel dále obdržíme účelově vázaný peněžní dar od Nadace pojišťovny Kooperativa (máme darovací smlouvu).}

  Paragraf bych zvolila 3749. Spíše bych ho nepovažovala za DNM, ale pro větší jistotu byste si to tak v souladu s § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. měli sami stanovit. Například povodňový plán je prvotně podle tohoto ustanovení DNM, pokud se nerozhodnete, že o něm budete účtovat jako o provozním nákladu. Toto mi přijde podobné, proto to vidím jako jistější postup.

  Kdyby to byl základ pro nějaký hmotný majetek - hráz apod., pak by to bylo zase jiná situace (mohlo by to vstupovat do ceny majetku), to jen pro jistotu, že neznám konkrétní opatření, která z toho vyplývají. 

  Od nadace máte peněžní dar, asi si druh (investice/neinvestice) nevymiňují? Dar účtujte podle toho, zda bude s vyúčtováním nebo bez vyúčtování. 

• pořízení venkovních žaluzií

  13. 11. 2024

  Venkovní žaluzie, které jsou vyrobeny na míru do každého okna školního pavilonu. Cena jedné žaluzie je cca 15 tis. Žaluzie jsou pevně přimontovány na zeď pavilonu před okno. Může základní škola, jako příspěvková organizace dát pořízení těchto žaluzií na účet 558 - nákup DDHM?}

  Já bych volila v tomto případě rozhodně technické zhodnocení. Jako samostatné věci lze v některých případech vyhodnotit vnitřní rolety/žaluzie. Hodnotila bych jako jeden dokončený zásah žaluzie na celém objektu. Takže provozní náklad spíše ne (říkat, že dokončený zásah je žaluzie na jedno okno - podlimitní TZ -  by byl čistě teoreticky jediný argument, dá se s tím sice pracovat, ale tradičně to bude bráno spíše jako celek). 

• FVE

  13. 11. 2024

  Dobrý den, máme smlouvu ze dne 18.4.2024 se SFŽP na vybudování FVE z RES+ 3/2022. Ve smlouvě máme základ pro stanovení podpory=způsobilé výdaje 1 205 880,92 Kč, schválená podpora 794 145,72 Kč (65,86%) Dotace je investiční. Celkově budou faktury cca za 1 249 585,15 Kč. Většina je z roku 2023. Teď nám přišla faktura za montáž ve výši 873 275,15 Kč. Zaúčtuju tedy s ÚZ 90504 Zdroj 1715 částku 575 139,01 Kč (65,86%) a bez ÚZ pouze zdroj 1711 částku 298 136,14 Kč (34,14%)? Na faktury z roku 2023 dopíši UZ, zdroje a částky, tak aby mi sedělo UZ po sečtení všech částek na podporu? Ve smlouvě je, že pokud překročí výdaje základ pro stavení podpory uhradí je příjemce z vlastních zdrojů - budu u těch cca 44tis navíc používat také zdroj 1711 nebo tam už to bude úplně bez všeho pouze ORG.? Děkuji}

  Postupujete naprosto správně, moc chválím. Vloni jste o dotaci neměli informaci, tak jste výdaje neznačili, letos doplníte jen dopsáním na doklady. 

  Způsobilé výdaje jsou výdaje, ze kterých je určována dotace. Když jste tuto částku překročily, tak rozdíl jsou výdaje nezpůsobilé, které již nejsou kryté dotací, značí se jen org. Vlastní podíl (nástroj a zdroj 1) je jen ta částka 34,14 % ze způsobilých výdajů 1205880,92 Kč. 

• Kupní smlouva - pozemky

  13. 11. 2024

  Obec v roce 2023 nakoupila pozemky k výstavbě rodinných domů. Výdaje související s pořízením pozemku jsem účtovala na 042 s pol. 6130 (už jsme i k datu návrhu na vklad zařadili)
  Zastupitelstvo schválilo smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Kupující k podpisu této smlouvy uhradil 400 000,- Kč ( 231 MD / 324 D , RS 3639 Pol.3111. Nyní ZO bude schvalovat smlouvu kupní a do 10 dnů od podpisu smlouvy, kupující uhradí zbytek ceny. 943 000,- Kč. 231 MD 943 000,- / 311 D 943 000 RS 3639 Pol. 3111
  Při připsání platby, obec podá návrh na vklad - (prosím jak zaúčtovat vklad?)
  K datu podání na vklad předepíši prodej pozemku v kupní ceně 311 MD 1 343 000/ 647 D 1 343 000 a zúčtuji zálohy 324 MD 400 000/ 311 D 400 000 a zároveň pozemek vyřadím 554/031. - 1 343 000,-
  Zároveň musíme splatit bance mimořádnou splátku úvěru (částku kterou obdržíme za pozemek) 231 D 1 343 000 / 451 MD
  
  Dále s touto akcí souvisí, že tam obec dělá VO, komunikace, kanalizaci, vodovod, chodníky ..... Vše mám roztřízené podle analytik na účtu 042 RS 3633 Pol.6121. při kolaudaci vše zařadím? A zaúčtuji jak prosím?
  
  Děkuji}

  I druhou platbu zaúčtujte jako zálohu - platí to před podáním návrhu na vklad. Ale jestli se do KN podá bezprostředně, můžete to nechat i takto, jde jen o to, aby při závěrce nebyl účet 311 minusový, ale to tady asi nehrozí (situace, kdy snižujete pohledávku, kterou ještě nemáte předepsanou). 

  Poplatek za vklad zaúčtujete jako náklad související s prodejem - účet 538, odpa 3639, pol. 5362. 

  Účetní zápisy k datu podání návrhu na vklad máte správně, na RH podle všeho nepřeceňujete. Trochu se mi nezdá, že vyřazujete pozemek v prodejní ceně, ale koupili jste je poměrně nedávno, tak je možné, že účetní cena (za kterou jste pozemky nakoupili) je ve Vašem případě shodná s kupní - jen pro jistotu shrnu, že zápis 554/031 máte účtovat v účetní ceně pozemku. 

  V odpovědi neřešíme DPH, ale jste plátci, tak to případně vzít v úvahu. 

  Splátka úvěru je, jak uvádíte, zápisem 451 MD/ 231 D s pol. 8124.

  Okolní stavby typu VO, komunikace, to vše vypadá, že zůstane majetkem obce. Takže jak píšete - náklady postupně na účet 042, lze zvolit jednotný nebo převažující paragraf a děláte dobře, že to na účtu 042 oddělujete analyticky na jednotlivé stavby. Po dokončení zařadíte stavby jednotlivě zápisem 021/042. 

• Chybná vazba mezi výkazy Rozvaha a Příloha - fondy

  13. 11. 2024

  Dobrý den, potřebovala bych zkonzultovat chybnou vazbu mezi ROZ. C.II.6 = Kč 3679150,96, PŘÍL. F.G.IV. = Kč 5661646,86. Rozdíl Kč 1982495,90 vznikl po zaúčtování zrušení fondů v souvislosti s likvidací Sberbank. Měli jsme peníze několika fondů na účtech ve Sberbank, po likvidaci v roce 2022 jsme přeúčtovali zůstatky na 377/231, původní účty už neexistují. Peníze, které se letos vrátily na BÚ 231 6409 2329/377 ,byly převedeny na nově zřízený spořicí účet. Zastupitelstvo schválilo zrušení fondů. Účtovala jsem podle způsobu tvorby některé 419/401, jiné 419/648, protože na 419 byl stále zůstatek. Nevím, jestli jsem něco neopomenula. Výkazy do CSÚIS prošly PROCOK, ale upozornění na chybnou vazbu tam je a stále nad tím přemýšlím, jestli to něčemu vadí nebo to takto může zůstat.
  Děkuji Vám a přeji pěkný den.}

  Nerovná se stav účtu 419 z rozvahy na konečný stav tohoto účtu v příloze. Vypadá to, že to vzniklo chybně použitými analytikami na účtu 419. Jestli stav v rozvaze je správný, tak je potřeba zkontrolovat, jaké analytiky jste při rušení fondu používala - podle závazné analyticky vašeho účetního programu. Projděte celou část F přílohy - položky G.I. až G.IV, pravděpodobně se Vám to čerpání fondu chybně nedostalo do G.III., proto nesedí ani konečný stav v G.IV. 

• DPH přefakturace

  13. 11. 2024

  Jsme obec, plátci DPH. Pronajímáme hospodu plátci DPH, ale nájemné je uzavřeno bez daně. Platíme za něj zálohy na elektrickou energii společnosti E.on, nyní přišla faktura za spotřebovanou el.energii a já celou částku přeúčtovala nájemníkovi hospody k úhradě. DPH jsme neuplatňovali.
  Nájemník jako plátce DPH se na nás obrátil s tím, že chce vyčíslit zvlášť základ daně a daň, aby si jí mohl jako plátce uplatnit. Jak mám prosím postupovat.
  Děkuji}

  Optimální by bylo postupovat tak, jak Vám říká nájemce:

  a) doporučoval bych prvotně nájem hospody změnit na variantu - nájem s DPH (abyste si mohli případně uplatnit odpočet DPH z oprav objektu...)

  b) no a u přeúčtovávaných energií aplikovat v tomto případě to, co je naprosto přirozené - tedy uplatňovat plný odpočet DPH na vstupu a na výstupu (tedy ve vztahu k nnájemci) účtovat klasicky základ daně + DPH. Takže nyní vystavit fakturu tak jak chce a douplantit si zpětně odpočet DPH ve výši toho, co jste přeúčtovali.

• Hospodářská činnost

  12. 11. 2024

  Máme hospodářskou činnost, hospodářskou činnost účtuji přes pol. 8901. Dotace ve 100% výši ze Státního fondu dopravní infrastruktury účtuji na položku a paragraf 2242, pol. 6121. Musím správní poplatky a projektovou dokumentaci ( hrazeno z vlastních zdrojů) účtovat také na tuto položku nebo mohu ponechat na pol. 8901? Samozřejmě vše účtuji na 042 a zařadím společně k akci. Pokud nemohu nechat na pol. 8901, je problém tyto náklady přeúčtovat schváleným rozpočtovým opatřením na po. 6121? Bylo mi naznačeno, že je to úmyslné účtování a touto opravou bych záměrně navýšila rozpočet, což jsem měla prý dělat průběžně, ne opravou v jednom měsíci. Chápu, ale neuvědomila jsem si, že bych měla účtovat na pol. 6121 a ne 8901.}

  Obecně platí, že příjmy a výdaje související s vedlejší hospodářskou činností, jsou-li součástí rozpočtového účtu (nemají svůj oddělený bankovní účet), se třídí na položku 8901. 

  Ve vztahu k dotaci je to ale zapeklitá situace, že tím jakoby neprokážete výdaje k dotaci, ale tak jsou rozpočtová pravidla nastavena - kdybyste měli oddělený účet, účtovaly by se výdaje 321/241 bez RS a značení by se také jen dopsalo ručně na doklady. 

  Je opravdu možné pořizovat DM v rámci VHČ, tj. bez třídění RS, ale pak by se tak měla účtovat i dotace, bez třídění RS. Pokud dáváte dotaci do hlavní činnosti, tak i výdaje na pořízení DM by měly být v hlavní činnosti ve vztahu k dotaci s příslušným značením RS. Moc nerozumím, proč by oprava položky na 6121 - tj. převedení na hlavní činnost měla být považována za "úmyslné účtování" - ani ten výraz moc neznám. V přeřazení do hlavní činnosti se značením RS nevidím problém, samozřejmě je ale potřeba rozpočtové opatření. 

• Zábor veřejného prostranství

  12. 11. 2024

  Prosím o radu ohledně záboru veřejného prostranství. Město bude v příštím roce realizovat rekonstrukci kanalizace, povrchů. Kanalizace je v majetku vodárenské společnosti, která se bude podílet na části kanalizace a město by mělo řešit povrchy (silnice, chodníky). Budou tedy dva investoři. Společnost vodovody a kanalizace nás žádá o vyčíslení poplatku za zábor veřejného prostranství pro zapracování výše poplatku do svých rozpočtů a pro výběr zhotovitele. Jedná se mi o to, že chtějí, aby se město spolupodílelo na zaplacení poplatku. Opravdu musí město samo sobě platit poplatek za zábor? Není to potom v rozporu s vlastnickými právy? Když ale ze zákona nejde poplatek odpustit, je správně, aby druhý investor nesl celé náklady? Jak se prosím postupuje v těchto situacích? A jak bychom o tom případně měli účtovat? Dříve prý už podobná situace nastala a město hradilo výdaj za zábor, který následně přijalo jako příjem, ale to se mi zdá poněkud nesmyslné.}

  Prominout opravdu asi nelze - není to živelní pohtroma (v zákoně se hovoří o mimořádných, zejména živelních událostech). 

  Ohledně osvobození - obec není automaticky osvobozená, již jsme to jednou podrobněji řešili, viz odpověď na dotaz ze 4.3.2024 "Poplatek za užívání veřejného prostranství".

  Metodiky a vyjádření k tomuto poplatku najdete zde:

  https://cse.google.com/cse?cx=015489265366623571386%3Aizzrwg3bmqm&q=pravni_vyklad-uzivani_verejneho_prostranstvi_-_20210309.pdf&ok.x=0&ok.y=0

  Závěr: Pokud si neosvobodíte, tak platíte, jak říkáte, sami sobě, jste v pozici plátce i příjemce. Tady asi narušení hospodářské soutěže ale moc nehrozí, když to není ve vztahu ke společnosti zřízené obcí, ale byly byste opravdu plátcem i příjemce, ale výklad práva je na rozhodnutí soudu, viz výše. 

  Ohledně situací, kdy je více investorů, by se toto mělo nějak zohlednit - dohodnout, to případně zkuste podat dotaz přímo na MV, já nenašla metodiku, kde by se to řešilo. Přišlo by mi logické, když pod povrch zasahuje vodárenská společnost, aby ona nesla náklad na zábor, protože vystupuje asi jako hlavní investor a jen se dohodla spolupráce, že v té souvislosti obec opraví rovnou na své náklady povrchy - tím jim vycházíte jakoby "vstříc". Ale v rámci spolupráce jde dohodnout, že i na toto obec nějakým způsobem přispěje, soukromoprávní ujednání by nemělo být v tomto ohledu omezeno (to berte jako můj právně neodborný názor). 

• Dotace z OP ŽP 2021-2027 - Protipovodňová opatření

  12. 11. 2024

  Obdržíme dotaci z OP ŽP 2021-2027 na realizaci Protipovodňových opatření v naší obci, která zahrnují vybudování digitálního rozhlasu a vytvoření povodňového plánu obce. Jde mi o označování příjmů a výdajů pomocí UZ, nástroje a zdroje. Vytvořila jsem tabulku, kterou Vám, s dovolením zašlu na mail. Zároveň zasílám dokument, který jsem obdržela od projektové manažerky, ohledně čerpání dotace a jejího zaúčtování.}

  Dobrý den, váš dotaz je hodně obecný, navíc s přílohami. Jelikož je to takto komplexní, zahrnuje i nepřímé výdaje, tak rozsah zpracování odpovědi je spíše na zakázku. Rovnou říkám, že bychom jí nacenili v ceně ca 1000 Kč, tak napište prosím na e-mail klara@obecuctuje.cz, pokud budete mít zájem a automaticky bychom převedli do zakázek a prošli důkladněji. 

  V rámci odpovědi na zakoupený dotaz jsem to prošla jen zběžně (protože opravdu v souladu s obchodními podmínkami se přílohy k dotazu nedávají a i s ohledem na čas strávený tím to celé projít a popsat je to rozsahem zakázka), ale abyste přece jenom od nás v rámci dotazu nějakou základní reakci měla. 

  Příjem celé dotace nepatří na investiční položku 4216. Částka nepřímé výše dotace (a zrovna tak nepřímé výdaje) se značí neinvestičním ÚZ s neinvestiční příjmovou položkou 4116. Jinak ale postupujete dobře v tom, že dotace na nepřímé výdaje skončí na účtu 403, výdaje se zaúčtují na účet 042, protože jsou svým charakterem investiční - patří do ceny investice. Takto máme postup nastaven přímo od MF.

  Pozor na značení nepřímých výdajů - MF požaduje, aby provotně bylo značeno ve výši dotace, tak byť tradiční postup je rozdělovat výdaje pro účely značení procenticky, tak když skutečné nepřímé výdaje nedostačují, značíme prvotně do výše dotace, vlastní podíl jen, když zbyde prostor. 

• Přemístění sloupu vysokého napětí

  11. 11. 2024

  Dobrý den, naše obec vlastní stavební pozemek, na kterém stojí sloup vysokého napětí. Obec podala žádost na ČEZ o jeho přemístění a bude hradit veškeré náklady. V první řadě budeme hradit projektovou dokumentaci a pokud se přemístění uskuteční tak i ostatní náklady. Na jaký paragraf a položku bych měla účtovat? Děkuji za odpověď}

  Tento případ popisujeme v dokumentu z 20.3.2023 k zasíťování pozemků. Dle našeho názoru je to náklad související s uvolněním stavebního pozemku k prodeji. Veškeré související náklady byste účtovali na účet 518, odpa např. 3639, pol. 5169. Případně lze časově rozlišit přes účet 381 a do nákladů zúčtovat až při prodeji pozemku, jak v dokumentu vysvětlujeme. Předpokládám, že se to děje za těchto okolností - připravujete pozemek k prodeji.

  V dokumentu najdete i další návody, jak postupovat v dalších možných situacích souvisejících s přípravou stavebních pozemků k prodeji. 

• Přístupová komunikace k ČS - DPH

  11. 11. 2024

  Obec bude budovat přístupovou komunikaci k čerpací stanici odpadních vod.(Čerpací stanice zatím vybudována není - řešíme projekt. Přístupová komunikace se také zatím řeší pouze v rámci projektu, každopádně obě stavby budou budovány odděleně). Tato přístupová komunikace bude sloužit pouze pro provoz čerpací stanice, k jinému účelu využita nebude. Můžeme uplatit DPH? Jako Obec uplatňujeme DPH u pitné vody a odpadní vody. Zde vůbec nevím.}

  Pokud bychom se dostali do režimu účelové komunikace k této čerpací stanici (prokazatelně sloužící k její obsluze), tak si myslím, že odpočet DPH obhájíte. Pokud by to ale byla výstavba místní komunikace, která by zrovna shodou okolností vedla k čerpací stanici, tak bych odpočet DPH neuplatňoval. Takže z mého pohledu je hodně důležitá klasifikace této komunikace.

• Sociální fond 2024 - karty do Lidlu

  11. 11. 2024

  Doteď jsme dostávali dárkové karty do Lídlu v hodnotě 5.000 kč. Bude nutné po nové úpravě tento benefit zdanit?}

  Dle mého názoru je to k dodanění (a myslím si, že to bylo k dodanění i v minulosti, pokud ten dar byl v této výši). Nesplníte důvody pro osvobození podle §6 odst. 9 písm. d) - protože za toto lze pořídit asi prakticky vše (nejen ta plnění, která jsou zde vymezena). Osvobození při nepeněžním daru bylo zrušeno s účinností od 1. 1. 2024- navíc bylo i dříve limitováno částkou 2 000 Kč.

  Takže za mne určitě ke zvýšení základu daně u zaměstnance jako nepeněžní příjem.

• nehmotný majetek - energetická koncepce

  11. 11. 2024

  Naše město získalo neinvestiční dotaci od MPO na zpracování místní energetické koncepce (jeden dokument na více vybraných budov). Tímto dokumentem se bude město řídit v následujících letech při spotřebě energií. Faktura za místní energetickou koncepci přišla za 590.480Kč. Dotaci jsme získali ve výši 450.000kč. Jde mi o to, zda tato místní energetická koncepce, tento dokument, není nehmotným dlouhodobým majetkem a tedy investicí. Což se nám kříží s neinvestiční dotací. Jak s tím máme naložit při účtování?}

  Myslím, že je to správně vyhodnoceno jako neinvestice. Neslouží to k budování hmotného majetku, což je primární východisko. Neznám přesné technické podrobnosti, možná by to mohlo být vyhodnoceno jako energetický audit, pak bude pro vás řešením si v souladu s § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. vnitřně stanovit, že o tom neúčtujete jako o dlouhodobém nehmotném majetku. 

  Účetně bych volila náklad - účet 518, pol. 5166. Dotace patří do stejného období (kalendářního roku) na účet 672. 

• smlouva o výpůjčce

  11. 11. 2024

  Obec uzavřela smlouvu o výpůjčce s ŘSD Praha na několik pozemků k bezplatnému užívání po dobu stavebních prací (realizace stavby)
  Pozemky v hodnotě evidované v účetnictví bych zaúčtovala na podrozvahovou evidenci 924/999 a po zpětném předání odúčtovala.
  Smlouva byla uzavřena na dobu určitou ode dne převzetí "Předmětu výpůjčky" do jeho zpětného předání, a to na základě předávacích protokolů. Děkuji}

  O hodnotě vypůjčeného majetku nijak neúčtujeme. Nemáme pro tento případ v obsahové náplni žádný vhodný podrozvahový účet. Když se podíváte do vyhlášky č. 410/2009 Sb. do náplně účtu 924, zjistíte, že v názvu se sice hovoří o smlouvě o výpůjčce, což by napovídalo tomu, že zde evidujeme hodnotu vypůjčeného majetku, ale na tento účet správně patří:

  "krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,"

  Není to v praxi moc aplikovatelné, protože i kdybyste si do smlouvy sjednali nějakou sankci, nemusí ke škodě dojít a samotnou výši je tak dost problematické dopředu odhadovat, když není informace o nějakém riziku apod.

  Proto radíme tento účet moc nepoužívat - odhad je ve většině případů neproveditelný. Každopádně nemá účet 924 vazbu na hodnotu vypůjčeného majetku, ale právě pouze na případy pohledávek z titulu škody na majetku (prakticky u vás např. situace kdyby ŘSD zasáhlo do pozemků v rozporu s povolenými zásahy). 

  Výpůjčka se eviduje jen mimoúčetně - smlouvou. V případě významných hodnot majetku se může informace uvést do přílohy závěrky, majetek si můžete interně oddělit na účtu 031 např. org (ale pak hlídat, až se výpůjčka ukončí...). Nic víc k tomu není potřeba.

  Předpokládám, že obec vypůjčuje své pozemky - když hovoříte o jejich účetní ceně...

• Reklamace stavebních prací

  11. 11. 2024

  Dobrý den, prosím o radu, už jste odpovídali na můj dotaz 6. 11. 2024.
  Dotaz se týkal reklamace stavebních prací. V dotazu jsem neuvedla podstatnou informaci: stavební práce byly vyfakturovány v r. 2019 a v r. 2024 na podzim v záruční době, která je 5 let, jsme uplatnili reklamaci vady díla. Zhotovitel reklamaci vyhodnotil tak, že poskytne finanční částku ve výši 100 000 Kč bez DPH. V odpovědi jste doporučili vyhodnotit jako poskytnutou slevu z původního díla s tím, že dodavatel vystaví opravný daňový doklad. Opravu základu daně a výše daně nelze však provést po uplynutí 3 let od konce zdanitelného období, v němž vznikla povinnost přiznat daň z původního plnění (faktury – daňového dokladu). Prosím o radu a děkuji Vám za pomoc.}

  Rozumím - tady souhlasím, že opravu již provést nejde podle §42 ZDPH. Netušíl jsem, že je tam tak dlouhá doba. Takže za těch okolností by to byla sleva 100 tis. kč s tím, že se již nebude objevovat oprava DPH (tedy bude to nyní jen sleva z důvodu reklamace mimo PDP režim).  Takže řešení úplně stejné - jen mimo DPH.

  A jen poznamenávám - od 1. 1. 2025 se lhůta pro opravu bude prodlužovat na 7-8 let (lhůta 7 let počínající svůj běh 1 den následujícího roku po roce, kdy se uskutečnilo plnění, které je následně předmětem opravy podle §42).