Dotazy

• Pytle na odpad

  10. 06. 2024

  Obec nakoupí pytle na odvoz plastu a tyto pytle bude občanům rozdávat zdarma. Jak správně zaúčtovat tento případ prosím? A jak by to bylo kdybychom případně omezili počet pytlů / občan / rok a kdo by chtěl víc, tak by si musel pytle koupit?
  
  Předpis fa za pytle - 112 MD/321 D, zaplacení fa - 321 MD/231 3722 5139 D.
  Při rozdávání zdarma pouze vyřazení z materiálu 501MD/112D v ceně počtu pytlů/občan/rok.
  Případně při prodeji občanům příjem od občana 231 pol. 1337MD/609D a zároveň vyřazení z materiálu 501/112D.
  Děkuji moc za radu.}

  Pytle ve Vašem případě nejsou zbožím, nakupujete je jako věc určenou k prodeji, ale jednak k rozdávání, ale hlavně v sobě jejich nákup nese nejen obal, ale i službu svozu. Proto fakturu za pytle účtujte na účet 518, pol. 5169. Případně se náklad časově rozlišuje přes účet 381, pokud byste evidovali k 31.12. významný počet zbylých pytlů (s ohledem na Vaší významnost k ČR).

  Obecně stačí pytle evidovat jen mimoúčetně - pokud jde o počet nakoupených, rozdaných, prodaných...

  V okamžiku, kdy byste nějaké pytle prodávaly, účtovaly byste příjem na účet 602, pol. 2111. Jste plátci DPH, v tomto ohledu, se bavíme pořád o situci, kdy si nekupuje danou věc (respektive ta je druhotná), ale právo na vývoz odpadu v daném pytli - tedy službu. No a v tom případě budeme řešit na základě čeho to je - vyhláška k odpadovému systému - tedy zda to není výkon veřejné správy mimo DPH - pak byste z příjmu od občana neodváděli DPH, na rozdíl od klasického prodeje zboží. 

• Stravenky

  10. 06. 2024

  Obec chce začít poskytovat zaměstnancům a uvolněnému starostovi stravenky od července 2024 bez příspěvku zaměstnance. V jaké maximální výši stravenka může být, je to těch 116,- Kč? Mohla bych poprosit o návod, jak v naší obci se stravenkami vůbec začít, jak o nich účtovat.... Vzor směrnice? V době čerpání dovolené se stravenky neposkytují?}

  Odpověď rozčlením po jednotlivých tematických oblastech: 

  - Můžete to plně vyplácet z rozpočtu obce, nemusíte zřizovat peněžní fond, to jen na úvod, i když na toto se vyloženě neptáte.

  - Částka příspěvku je zcela na Vás, můžete dát i více, než 116,20 Kč (platí pro rok 2024), ale jakoukoliv částku nad tuto hranici budete muset zaměstnanci zdanit. Obce tedy nejsou limitované částkou příspěvku, ale platí pro Vás pravidla zdanění stejná, jako pro ostatní subjekty. Aby byl příspěvek obce pro zaměstnance osvobozeným příjmem (nezdanili jste jej), platí podmínky dle zákona č. 586/1992 Sb. Blíže viz dokument z 10.12.2023 "Benefity zaměstnanců" - tedy nejen hlídat limit, ale musí mít daný den odpracováno min. 3 hodiny, nesmí čerpat stravné na pracovní cestě... Prakticky to znamená, že za den dovolené mu můžete dát stravenku, ale musíte mu jí zdanit. 

  - Celý proces účtování je vysvětlen v dokumentu "ÚČT, ÚSC - stravování zaměstnanců, příklady.." z 14.2.2021. Když to shrnu, nejlépe je stravenky poskytovat zpětně, kdy již znáte celkový nárok. Při nákupu účtujete fakturu 263 MD/321 D (provize na účet 518), úhrada s pol. 5169. Na účtu 263 se má evidovat nominální hodnota stravenek. Při výdaji stravenky (tedy např. začátkem měsíce za předešlý měsíc) budete účtovat 527 MD/ 263 D, to je celé, když není podíl zaměstnance, převody mezi účtem fondu a BÚ... 

  - Vzor interního předpisu ke stravování máme v dokumentech, štítek směrnice, z 22.3.2021 - nutné upravit na Vaše konkrétní podmínky a protože dokument je neaktualizovaný na současné podmínky zdanění příspěvků, je nutné v tomto ohledu respektovat dokument ke zdaňování benefitů, na který Vás odkazuju výše. 

  Nezapomeňte, že příspěvek zastupitelům musí schválit ZO, je to jeho vyhrazená pravomoc, příspěvek zaměstancům je v pravomoci rady/starosty.

• DPH při převodu majetku

  10. 06. 2024

  Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o zodpovězení následujícího dotazu: město má záměr zakoupit vybavení restaurace (nábytek - regály, police, varný blok apod.) od nájemce (plátce DPH) nebytového prostoru, který je ve vlastnictví města, pro účely dalšího pronájmu prostoru vč. tohoto vybavení a vč. zastřešené terasy s pergolou. Současně s tím má záměr odkoupit tuto zastřešenou terasu s pergolou s posuvným zasklením ve vlastnictví nájemce (pergola stojí na pozemku města) a je zkolaudovaná před více jak 5 lety jako stavba dočasná po dobu trvání nájemní smlouvy, není zapsána v KN, město bude muset požádat o změnu stavby z dočasné na stavbu trvalou. Bude koupě zastřešené terasy s pergolou podléhat DPH (máme to brát jako věc nemovitou nebo movitou? Při věci nemovité by bylo osvobozeno, ale plátci se mohou dohodnout, že DPH uplatní). Ještě bychom se chtěli zeptat, když bubou tyto věci dále pronajímány, je nutné do kupní smlouvy psát, že se vykupuje za účelem ekonomické činnosti? Při uzavření nájemní smlouvy můžeme nájemné stanovit + DPH, pokud bude nájemce plátce DPH, v případě, že by plátce DPH nebyl, nájemné za pronájem nemovitého majetku bude osvobozený a za pronájem movitého majetku bude s DPH.
  Pokud budeme pronajímat pro ekonomickou činnost s DPH, můžeme si z koupě uplatnit odpočet DPH? Když by se nájemce stal plátcem DPH až v průběhu roku (nejdříve bychom tedy pronajímali nemovitost jako osvobozenou od DPH a teprve až by se stal plátce, pronajímali bychom s DPH) zda lze uplatnit odpočet DPH i tak?
  Děkujeme za odpověď.}

  U nábytku... - tam je situace jasná. jedná se o věci movité - tedy prodat by Vám to měl s DPH.

  U zastřešení terasy s perolou - to jsou věci, které dle mého názoru jednoznačně plní funkci stavby. Tedy bych na to hleděl jako na stavbu a její převod. Pozor ale na situaci, kdy by třeba část spíše měla charakter TZ Vaší nemovitosti... - protože součástí těch stavebních prací v minulosti mohla být i úprava stávající stavby - například napojení v podobě nového vchodu na terasu....  Potom bychom se totiž již nebavili u této části o přetvodu stavby, ale vypořádání TZ Vaší stavby jako služby z pohledu DPH - tedy najednou bychom neřešili potenciální osvobození v  §56, ale bylo by to klasické zdanitelné plnění. Nevím, jak to technicky vypadá - spíše na toto nyní upozorňuji.

  Pokud bychom to mohli vyhodnotit jako převod stavby (tedy ne TZ) - potom souhlas s tím, že by to bylo již od DPH osvobozeno. Jenže pokud by to bylo staré třeba 7 let, tak osvobozený převod od DPH vyvolá na druhé straně (u současného náemce) nezbytnost úpravy odpočtu DPH. V takové situaci, pokud by bylo prakticky jisté, že nájemce bude plátce DPH, byste jim mohli skutečně pomoci v tom, že by převod byl dobrovolně podroben DPH - v režimu PDP (ale to jim skutečně "pomáháte" - nemáte povinnost na to přistoupit - a je samozřejmě na diskusi, za co jste ochotni takto vyjít vstříc (protože Vy tím zase máte nějaký potenciální problém v odpočtu DPH  -protože u Vás se bude zase testovat 10 let  -zda jste dodrželi použití nemovitosti ke zdaňované činnosti .....).

  Do smlouvy psát nemusíte, že je to "vykupujete" za účelem pronájmu - není to podle mne důležité.

  Pokud budete pronajímat s DPH - ano - můžete si uplatnit odpočet DPH. Horší je ta situace, když byste to prvotně pronajali osvobozeně od DPH (teď myslím nemovitost - movité věci byste pronajímali i neplátci s daní) a teprve následně pronajali s DPH, protože se nájemce stal plátcem daně až následně. Když se to změní v násedujících letech - situace je jasná - byl by to případ podle §78 a douplatnění odpočtu DPh by bylo postupně podle §78 (tedy každý rok 1/10, když by bylo pronajato s DPH). Co Zákon o DPH vůbec neřeší je situace, když ke změně dojde v průběhu roku - tedy nejprve k plnění osvobozenému od daně třeba od července a například od listopadu by se nájem začal zdaňovat, protože se stal plátcem DPH. Tam někdo říká, že v tom roce to již řešit nemohu a jen skončím v úpravě v letech následujících podle §78(viz předchozí popis), můžeme ale také i uvažovat s tím, že se budete snažit to v tom roce pořízení dát do odpočtu DPH koeficientem (byť dodatečně), protože budete správně arumentovat, že to v daném období sloužilo k plněním od daně osvbozeným i zdaňovaným - no a v dalších letech pak douplatňovat DPH pouze z rozdílu plného odpočtu DPH a odpočtu koeficientem. Nicméně toto je skutečně nejasnost (MF jsme na to již upozorňovali, ale leislativně to ještě ošetřeno není). Samozřejmě optimální je, abyste hned od začátku měli nájemce - plátce DPH.

    

   

• náhrada za ušlý výdělek

  10. 06. 2024

  Naše obec měla zájem pořádat folkový festival. Předběžně bylo dohodnuto kolik vystoupí kapel a za jakou cenu, ale k podpisu smluv s jednotlivými vystupujícími nedošlo.
  Vzhledem k nízkému zájmu o vstupenky byl koncert zrušen asi 4 dny před začátkem konání. Nyní bychom chtěli odškodnit jednotlivé účastníky částečnou náhradou za ušlý zisk. Jak v tomto případě postupovat?}

  Je to podle všeho z Vaší strany zcela dobrovolné, takže určitě nechat schválit raději v ZO, výše je pak zcela na Vás, když to nebylo sjednáno jako jasně daná smluvní sankce, ale je to dobrovolná "mimosmluvní" platba. Účetně bych volila obecný náklad 549 s pol. 5909, odpa 3312.

• Rozpočtování ZŠ a MŠ

  10. 06. 2024

  Mám dotaz k situaci, kdy dojde ke sloučení MŠ a ZŠ v jednu příspěvkovou organizaci v ZŠ a MŠ. Jedná se mi zařazení příspěvku na provoz do rozpočtu zřizovatele. Náklady na MŠ jsou dány na par. 3111 a na ZŠ na 3113. Když bude PO sloučená a bude mít v předmětu PO jak ZŠ tak MŠ, na jaký paragraf to dáme v rozpočtu zřizovatele? A nebo poraďte, jak si s tím poradit.}

  V podobných případech společných výdajů volíme paragraf buď převažující (podle převažující činnosti) nebo společný. Společný odpa by tady ve výsledku nebyl přesný a ani moc není jaký zvolit, tak bych zde šla cestou převažujícího odpa a volila tedy 3113.

  Kde to půjde, tam ale výdaje oddělte, pokud by nějaký takový jasně přiřaditelný výdaj vznikl. Nebudete chtít vyúčtovávat příspěvky odděleně? I pod jednou PO by šlo to mít nastaveno odděleně, ale záleží na Vás. 

• Soubor majetku

  10. 06. 2024

  Zařazuji do majetku obce odkladní plochu. Jedná se o zpevněnou plochu, která je oplocena. Na ploše jsou umístěny betonové boxy na sypký materiál a zároveň byly postaveny sloupy se solárním panelem k osvětlení plochy. Mohu při zařazení do majetku pořídit celou investici jako jeden celek - soubor majetku a odpisovat vše najednou? Nebo mám rozdělit na: plochu vč. oplocení, boxy a osvětlení? Dotaci jsme neměli. Nejedná se o sběrný dvůr.}

  Vhodnější je zařadit do majetku jednotlivé stavby, je tam sice možný argument pro jeden funkční celek, ale hůře se s tím pak nakládá, jsou i rozdílné životnosti... Tzn. zpevněná plocha jedna stavba, oplocení druhá, osvětlení třetí, ty betonové boxy jsou spíše samostatné věci (do 40 tis. Kč účet 028, nad 40 tis. Kč účet 022)- mohou se asi přemisťovat, tzn. v logice betonových kontejnerů? 

  Účetně budou všechny stavby na účtu 042, pol. 6121, odpa dle účelu - nevím, co myslíte tím sypkým materiálem, k čemu to bude konkrétně sloužit, ale jestli ne pro občany jako sběrný dvůr, tak asi bude odpovídat odpa 6171 (jako uložistě materiálu obce odhaduju?). Zařazení 021/042 a rozdělit na jednotlivé stavby viz výše. 

  Betonové boxy pak budete účtovat podle toho, zda skončí na účtu 028 nebo 022. Při volbě účtu 028 se účtuje 558/321, pol. 5137 a zařazení 028/088, při volbě účtu 022 se účtuje 042/321, pol. 6122, zařazení 022/042. 

• Rozšíření varovného a informačního systému

  10. 06. 2024

  V roce 2017 byla vytvořena karta majetku (ne soubor majetku) na Varovný a informační systém v jedné částce a zaúčtován na 022.
  Tento rok jsme varovný systém rozšířili. Program nám snad umožní udělat k této primární kartě z roku 2017 další kartu jako soubor.
  Příloze zasílám rozpočet, který se skládá
  1/ Bezdrátový hlásič
  2/ Radiový převaděč
  3/ Ostatní dodávky (většinou moduly)
  Dále eviduji na 042 – projekty a autorský dozor ve výši 150 tis. Kč
  a/ projekty ve výši 150 tis bych poměrem rozdělila mezi bezdrátový hlásič a radiový převaděč (přidala k ceně nejvyšší položky v příloze (což je Bezdrátový hlásič VIS a Radiový převaděč vč GT loT) - mohu?
  b/ bezdrátový hlásič v souboru rozdělím podle položek uvedených v příloze a montáž a revize bych dala k nejvyšší položce Bezdrátový hlásič Vis ve výši 3,4 mil
  c/ radiový převaděč byl udělala stejný postup (rozpis položek dle přílohy) a opět revize a montáž bych dala k nejvyšší položce Rádiový převaděč vč GW
  d/ ostatní dodávky je většinou SW – mohu evidovat zvlášť jako položku nehmotný majetek nebo mám přidat SW přidat a teď nevím k čemu, jestli k tomu radiovému převaděči?
  Dovoluji si poslat ještě v příloze rozpis položek.
  
  Odpisovou skupinu II 26.30.11 – mohu dát jak bezdrátový hlásič tak radiový převaděč?
  
  Moc děkuji za Vaší radu a přeji hezký den}

  Nejprve k původnímu majetku - nelze mít na jedné kartě z minulosti jednu věc a k tomu přidat soubor věcí, to by technicky nemělo být možné. Je více možností, co teď s tím (zvažte i konkrétní provedení - vše původní zůstalo, nevyměňuje se, ale opravdu rozšiřuje? Tzn. celé původní se má ponechat, to je základní předpoklad pro níže uvedené možnosti):

  - Řešení je rozklíčit z minulosti jednotlivé věci a opravit to na soubor, následně k tomu novou část přidat jako doplnění dalších věcí v souboru.

  - Pokud původní systém necháte jako jednu majetkovou položku (ale identifikovat byste to jednotlivě měli být schopní i pro budoucí nakládání, z čeho se skládá, teď by se ještě mohlo dohledat, i když z toho třeba nebudete dělat soubor zpětně, tak alespoň pro informaci dozjistit), tak novou část teď zařadíte jako novou majetkovou položku, již správně jako nový soubor dalších rozhlasových hlásičů.

  Řešení promyslete, bez bližších informací to stoprocentně posoudit nemůžu (nevím, zda se opravdu jen doplňuje a nevyměňuje apod.). 

  Teoreticky by bylo správně, když evidujete starý systém jako jednu věc a teď by se rozšiřoval, účtovat to jako TZ původního systému, ale u rozhlasu je soubor věcí přehlednější, proto spíše navrhuju řešení viz výše. 

  U toho rozšíření, tam se poraďte raději i s technikem, abyste z toho soubor věcí udělali "logicky", společné vedlejší náklady se rozpočítávají, to uvažujete správně. Klidně postupujte s ohledem na neefektivní pracnost tak, jak uvádíte, tedy související náklad přičtěte vždy k ceně toho nejhodnotnějšího majetku, kterého se daný náklad týká. 

  SW je zde tzv. technologický, sám o sobě by funkci mít neměl, ale oživuje daná zařízení, v takovém případě to není samostatný nehmotný majetek, ale účtuje se do ceny příslušného zařízení, zde asi toho radiového převaděče? (jestli je ve smyslu ústředny, to už je opravdu nad rámec naší technické odbornosti, měl by Vám s tím jako účetní pomoci někdo technicky znalý dané věci).

  Kategorizace může být jak máte, zvolte odhadovanou životnost podle Vašeho odpisového plánu. 

• Tepelné čerpadlo

  09. 06. 2024

  Prosím o radu ohledně zaúčtování tepelného čerpadla pro OÚ a nájemní byt.
  V budově kulturního domu jsou 2 kanceláře obecního úřadu a v patře je nájemní byt. Obecní úřad byl vytápěn starými akumulačními kamny a nájemní byt byl vytápěn kotlem na pevná paliva, který už nesplňuje požadavky na emisní třídu 3 a vyšší. Proto obec pořizuje k vytápění kanceláří i nájemního bytu společné tepelné čerpadlo v hodnotě cca 350 tis. V kancelářích OÚ budou 3 radiátory, další bude na chodbě a 2 radiátory na WC. V bytě radiátory zůstávají původní. Kdyby čerpadlo vytápělo i kulturní dům, tak bych to zaúčtovala jako technické zhodnocení budovy KD. Ale protože čerpadlem budou vytápěny 2 kanceláře obecního úřadu, chodba, WC a nájemní byt, tak bych čerpadlo, potrubí, topenářské práce vč. nového rozvodu a všechny ostatní náklady zaúčtovala do ceny čerpadla na obecní úřad - účet 022, 6171-6122, jen radiátory bych zaúčtovala na účet 028, 6171-5137. Děkuji za odpověď.}

  Není důležité, že nebude vytápěna celá budova. I tak je systém vytápění součást stavby (právně, tedy i účetně). Účtujte tedy o TZ. Je možné pro jeden dům (jednu stavbu) mít jako součást více systémů vytápění.

  Účetně pro všechny související práce platí zápis 042/321, úhrada 321/231, pol. 6121. Odpa lze zvolit převažující 6171, v rozpočtové skladbě již rozlišujeme, že se to netýká celé budovy, tzn. když lze výdaj oddělit, není společný pro celou budovu, volíme paragraf podle účelu daného výdaje (zde konkrétního prostoru, kdy převažuje nákladově a technicky asi vytápění prostor OÚ). 

• Nakládání s odpady tabákových výrobků

  07. 06. 2024

  Jak účtovat fakturu vystavenou dle Smlouvy o úhradě nákladů na úklid a nakládání s odpady tabákových výrobků za rok 2023. Jedná se o smlouvu s NEVAJGLUJ a.s. - web.stránky:
  https://nevajgluj.online/cs/pro-obce#top
  Mám poslat kopii smlouvy?}

  Jedná se o náhradu nákladů za úklid tabákových odpadů, účtujte pol. 2324 a par. 3722. Předpis zápisem 311 MD / 609 D, úhrada 231 + RS / 311 D.

  Jen poznámka: J to něco jako EKO-KOM. Tady zase musí společnosti v oblasti tabákového průmyslu přispívat na úklid v obcích (vajgly). No a měly by se objevovat také další případy - postupně. Takže služba, s DPH 21 %. (Vás se DPH netýká, nejste plátci).

• Správní poplatek - úhrada právníkovi

  07. 06. 2024

  Obec prodává pozemky. Kupní smlouvy nám zpracovává právník. Právník nám pak vyúčtuje právní služby + je na faktuře uvedeno správní poplatek za vklad do KN. Mohu vše účtovat jako právní službu, tzn. na pol. 5166 nebo ten správní poplatek mám zaúčtovat zvlášť na účet 538 a položku 5169?}

  Z hlediska RS - volíme převažující položku, lze dát jen 5166, není třeba oddělit (správní poplatek by byl položka 5362). Z hlediska nákladového druhu - zde jako subdodávka, také není třeba účtovat zvlášť, obojí lze na 518, k úču 538 bych se přiklonila, jen pokud by to byla významná souhrnná částka - třeba řádově v desetitisícíh, např. za hodně prodejů najednou. 

• Příspěvek na stravné pro starobní důchodce

  07. 06. 2024

  Město poskytuje příspěvek na stravné pro starobní důchodce - bývalé zaměstnance ve výši 20,- Kč na pracovní den. Podléhá tento příjem nějakému zdanění?}

  Toto je trochu problém, pokud vyjdeme ze stávajícího zákona (účinného od 1. 1. 2024). Jedná o příjem související s bývalým zaměstnáním a tudíž jsme v §6 Zákona o dani z příjmů. Zároveň nejsou naplněny podmínky pro osvobození, protože starobní důchodcí nesplní podmínku odpracování alespoň 3 hodin. Takže z toho vyplývá příjem podle §6 neosvobozený. Správně bych tedy měl řešit, že případně budou muset podepsat Prohlášení .....

  Nicméně, co je důležité - toto se vyhodnotilo jako chyba a v rámci sněmovního tisku č. 570  se také "doplnilo" osvobození od daně z příjmů ve vazbě na stravování starobních důchodců. Tento Zákon byl podepsán Prezidentem dne 7.6., tedy v nejbližších dnech dojde k jeho vydání ve Sbírce zákonů.

  Konkrétně se jedná o následující ustanovení:

  do § 6 odst. 9 (co je osvobozeno) se doplňue ustanovení bodu t):

  „t)    příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b).“

  Tedy pozor - mělo by to zahrnovat pouze případy nepeněžního plnění (tedy zvýhodněně se stravují u mne jako zaměstnavatele nebo jiné organizace, kam se zaměstnanci chodí stravovat).  Rozhodně to není pro případy peněžitých příspěvků.

  K tomu je dále následující přechodné ustanovení:

  4. Na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona se použije § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, lze použít na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý od 1. ledna 2024.

  Tedy fakticky to umožní osvobodit i zpětně a dostali bychom se potom do situace, že pokud splníte věcně to, co je v písm. t), nemuseli byste řešit žádné zdanění. 

    

• Dlouhodobý finanční produkt

  07. 06. 2024

  Město má sociální fond, z kterého poskytuje příspěvek na penzijní připojištění zaměstnancům, může do statutu fondu doplnit i příspěvek na dlouhodobý investiční produkt? Je možné přispívat zaměstnancům na oboje nebo jen buď anebo?}

  Ano - určitě může - není v tom problém.

  Je určitě možná kombinace - i pro osvobození od daně z příjmů (aby se to nepřidaňovalo) se v Zákoně nyní objevuje následující ustanovení:

  m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50000 Kč ročně,

  Takže hovoří se o "úhrnné výši" - tedy jsou možné i vzájemné kombinace a je to na všechny daňově podporované produkty na stáří (a DIP tam patří).

• Členské poplatky DPH

  07. 06. 2024

  Prosím o konzultaci k odvodu DPH. Faktura za členský poplatek (membership fee) od dodavatele z EU, plátce DPH DIČ ES B67513630. Na faktuře je uvedeno, že podléhá „domestic" reverse-charge dle článku 44 Směrnice 2006/112/CE. Znamená to, že máme dodanit a odvést DPH v ČR? Nárok na odpočet nevzniká.
  
  Účtování 572, rozpočtově POL 5532?}

  Pol. by měla být 5542 - Členské příspěvky mezinárodním nevládním organizacím, účet 572. 

  Zkoušel jsem se dívat na web daného subjektu - EIT Urban Mobility a skutečně je to fakticky paušální odměna za řadu služeb, které jsou poskytovány (přístup k ...., účast na konferencích ....). Takže za mne z hlediska DPH režim služby s místem plnění v ČR - tedy skutečně prodanit v 21 ˇ%  -ř.5 přiznání a v kontrolním hlášení A.2.

• PO-majetek ve výpůjčce

  06. 06. 2024

  Naše zřízená PO (škola) využívá majetek vlastní a majetek ve výpůjčce, který je obecní. Je možné tento majetek vedený na účtech 028 a 902 PO darovat, aby byla jednoduší evidence a inventarizace? Účtovali bychom pouze 088/028 ?}

  Podle zákona č. 250/2000 Sb.l, v par. 27 odst. 7 písm. a). můžete majetek bezúplatně převést PO. Bezúplatný převod schvaluje ZO. Majetek přechází vlastnickým právem na PO, která nabírá daný majetek do svého účetnictví (tím, že dojde k přechodu vlastnického práva, tak tento majetek iž nikde neevidujete).

  Vy jako zřizovatel PO majetek vyřadíte, jak jste psala zápisem 088 MD / 028 D a u majetku vedeném na podrozvaze zápisem MD 999/Dal 902.  

• Odpočet DPH u dokladů za likvidaci odpadu do 3 let

  06. 06. 2024

  Protože jsme zapojili podnikatele do systému odpadového hospodářství, platí městu za likvidaci komunálního odpadu (KO), ale i plastů, papíru apod., úplatu. U separovaného odpadu máme samozřejmě i zdaňovanou odměnu EKO-KOM. Protože jsme na začátku (tj. od roku 2022) vůbec nebyli schopni odhadnout všechny údaje a částky pro stanovení poměru (např. podnikatelské tržby, celkové příjmy/náklady apod.) a v tomto poměru si uplatňovat DPH u jednotlivých měsíčních faktur, a jevilo se nám jako velmi problematické - pokud by se po skončení roku skutečný poměr lišil o více/méně 10 %, musel by se odpočet korigovat, rozhodli jsme se jít cestou až následného odpočtu do 3 let (dle § 73 odst. 3).
  
  Pro stanovení poměru využijeme tržby podnikatelů za KO/ k celkovým tržbám na KO a u separovaného odpadu do čitatele zahrneme i tržby od EKO-KOMU na danou složku separovaného odpadu. I když jsme se seznámili s vaším dokumentem „Úvahy k odpočtům DPH ve vazbě na podřízení systému fakturace na EKO-KOM (aktualizace 1/2024)“, kde spíše doporučujete tržby vztáhnout k celkovým nákladům, zůstaneme konzervativně asi jen u podílu výnosů. Problematika je ale hezky zpracovaná a podaná.
  
  Naše otázka souvisí se samotnou technikou odpočtu. Když si vypočteme zpětně částku odpočtu za celý rok u dané složky odpadu, musíme ji uplatňovat dodatečně u všech 12-ti faktur za každý měsíc? Tj. u každé faktury si mohu uplatnit DPH nejvýše do daného poměru na faktuře nebo je možné třeba jen u 3 faktur uplatnit celé fakturované DPH a u čtvrté jen dopočítat do vyčíslené částky odpočtu? Když to budeme dělat zpětně za rok, budu schopen vždy doložit, že jsme si celkem neuplatnili víc, než na kolik jsme měli nárok? Je to docela zásadní pro pracnost – bude rozdíl uvádět do přiznání 20 faktur nebo třeba 130 faktur (na každou složku odpadu máme samostatnou měsíční fakturu).
  
  Související otázka je, jestli když nejde o opravu odpočtu, ale o prvotní odpočet u daného plnění, jak je třeba odpočet uplatnit:
  
  a) předpokládáme, že vše např. za rok 2022 uvedeme v běžném daňovém přiznání + KH za OBD 6/2024 a vše za rok 2023 uvedeme v běžném daňovém přiznání + KH za OBD 7/2024, nebo
  
  b) musíme udělat dodatečné daňové přiznání za každé období, ve kterém jsme drželi daný doklad (nebo DÚZP dokladu?) + následné kontrolní hlášení daného období (to by byl masakr)?
  
  Přečetli jsme si § 72 a násl. ale odpověď na tyto otázky jsme nenašli (možná jsme ale špatně hledali).
  Předem děkujeme}

  Budu to teď řešit přímo v logice zákona:

  a) musíme bohužel připustit, že každá z jednotlivých faktur souvisí jak se zdaňovaným plněním tak i s neekonomickou činností. Nemůžeme podle mne úspěšně pbhájit, že třeba 2 měsíce vůbec nesouvisí s ekonomickou činností a 1 měsí souvisí. Takže za mne bohužel správná odpověď je taková, že je to na poměrné krácení z každé jednotlivé faktury (takto si myslím, že byste měli od zavedení projektu kontrolního hlášení postupovat).

  b) teď otázka do jakého období - tady to není §72, ale §73 odst. 4):

  (4) Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena. Lhůta podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za kalendářní rok, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.

  Takže odpověď je, že pokud půjdete striktně podle zákona, tak z faktur přijatých v roce 2022 douplatníte DPH v rámci dodatečného přiznání za prosinec 2022 (nebude tam faktura za prosinec 2022, pokud faktura došla na úřad v lednu 2023 a mohla být tedy poprvé uplatněna až ve 2023). Dále je to na dodatečné přiznání za prosinec 2023 (to co došlo v roce 2023) no a rok 2024 bude již v běžném přiznání. Říkám k tomu "bohužel" - ono to moc logiku nedává, pokud pracujeme s konečným poměrem (tak jak je tomu v tomto případě). To ustanovení zákona dává smysl například pro případy odpočtu DPH koeficientem podle §76 - tam tomu člověk rozumí, že nechtějí, abych odčítal jiným koeficientem, než tím, který byl správný. Ale v tomto případě bych zahrnutím do roku 2024 nic neovlivnil (nicméně zákon to nastavuje jinak - již jsme to dávali i do podnětů na změnu zákona - ale zatím máme znění takové, jaké jsem Vám výše vykopíroval (a tady jen podotýkám, že vím o tom, že některé obce to nerespektují a když ví, že nic neovlivní, tak to dají do běžného dańového přiznání a nasměrují to do B3 kontrolního hlášení, pokud to nejsou nějaké velké částky).

  Takže asi jsem Vás nepotěšil  pokud půjdete na znění zákona, bude to tak trochu "masakr" (ne úplný - jen na dvě dodatečná přiznání)